Referenční modely pro zpracování rozptylových studií

Transkript

1 Referenční modely pro pracování roptylových studií VODNÍ ZDROJE EKOMONITOR SPOL. S R.O. Hradec Králové, 1. prosince 011 Josef Keder, Český hydrometeorologický ústav - keder@chmi.c Jan Macoun, Český hydrometeorologický ústav - macoun@chmi.c

2 Obsah legislativní áklad ákladní charakteristiky modelů vstupní data metodika výpočtu výstupní hodnoty speciální aplikace návrh úpravy metodiky pro výpočet PM 10 a PM.5

3 Legislativní áklad Naříení vlády 597/006 referenční metody pro modelování SYMOS 97 pro venkovské oblasti do vdálenosti 100 km od droje (bodové, plošné a liniové droje, méně reaktivní látky) ATEM pro městské oblasti nad úrovní střech budov do vdálenosti 100 km od droje (bodové, plošné a liniové droje, méně reaktivní látky) AEOLIUS pro uliční kaňony v městské ástavbě (nečišťující látky emitované dopravy) 3

4 Referenční model SYMOS 97

5 Použití Podle Naříení vlády 597/006 referenční metodika pro hodnocení kvality ovduší ve venkovských oblastech ávaná metodika pro výpočty: povolování k umisťování staveb vláště velkých, velkých a středních stacionárních drojů ( 17 odst. 5 ákona o ochraně ovduší 86/00, 9/004) pro výpočet výšky komína ( 3 odst. 7 ákona o ochraně ovduší 86/00, 9/004) popis metodiky Věstník MŽP ČR 3/1998 Věstník MŽP ČR 4/ dodatek Věstník MŽP ČR?/007. dodatek 5

6 Modelové aplikace výpočet nečištění většího počtu bodových, plošných a liniových drojů výpočet koncentrací plynných látek výpočet koncentrace a spadu těžkého prachu výpočet nečištění chladicích věží odhad koncentrací pod inveremi a bevětří stanovení výšky komína s ohledem na splnění imisních limitů do 100 km od droje nad úrovní střech budov 6

7 Základní charakteristiky modelu stacionární řešení rovnice difúe předpoklad Gaussova rodělení výpočty v komplexním terénu ahrnutí depoice a transformace výpočtu koncentrací NO výpočty pod inverí a bevětří 7

8 Vstupní údaje údaje o drojích meteorologické údaje referenční body topografie imisní limity 8

9 Vstupní údaje údaje o drojích (1/) poloha droje ve volené síti nadmořská výška droje geometrie droje výška droje na terénem 9

10 Vstupní údaje údaje o drojích (/) podmínky nuceného vnosu nečišťující látky (tepelná vydatnost spalin, rychlost a teplota spalin...) emisní charakteristiky droje (množství spáleného paliva, provoní hod... emisní tok) provoní údaje (provoní doba během roku, během dne) 10

11 Vstupní údaje meteorologické údaje potřebná data obvykle a období 1 roku (možné i výpočty a kratší období seóna) větrná růžice rodělená do 3 tříd rychlosti 1,7; 5,0; 11,0 m.s -1 a 5 tříd stability superstabilní, stabilní, iotermní, normální, konvektovní stabilitní klasifikace Bubník - Koldovský 11

12 Vstupní údaje větrná růžice 0 S Celkem Z 0 V 1,7 m/s 5,0 m/s 11,0 m/s J 1

13 Vstupní údaje stabilitní klasifikace Bubník - Koldovský Třída stability Vertikální teplotní gradient [ C/100m] I. superstabilní < -1.6 Popis silné invere, velmi špatné roptylové podmínky II. stabilní III. iotermní IV. normální V. konventivní -1.6 < -0.7 běžné invere, špatné roptylové podmínky -0.7 < 0.6 slabé invere, iotermie nebo malý kladný gradient, často mírně horšené roptylové podmínky indiferentní teplotní vrstvení, běžný případ dobrých roptylových podmínek 0.8 < labilní teplotní vrstvení, dobré roptylové podmínky 13

14 Vstupní údaje referenční body poloha bodu v souřadné síti (kartéská síť) nadmořská výška v místě referenčního bodu výška bodu nad terénem 14

15 Vstupní údaje topografie pro výpočty prováděné v komplexním terénu je nutné nát konfiguraci terénu nejvhodnější působ je adat v pravidelné síti nadmořské výšky ulových bodů 15

16 Imisní limity výsledné koncentrace je nutno porovnat s imisními limity Naříení vlády 597/006, částka 188/006 Sb. konultace se SZÚ Referenční koncentrae SZÚ 16

17 Metodika výpočtu ákladní rovnice ahrnutí terénu do výpočtu efektivní výška droje proudění roptylové parametry depoice a transformace eslabení nečištění na horách 17

18 Metodika výpočtu ákladní rovnice rovnice pro plynné látky rovnice pro těžký prach exp exp 1 exp exp exp h h L u y L s h y σ h σ h σ h K u x k σ y V u σ σ π M c exp exp 1 exp 100 exp gi gi gi r i pi h y L s h y h h h h h h K y V u M c c 18

19 Metodika výpočtu ahrnutí terénu do výpočtu problém horního a dolního odhadu úrovně nečištění max 0, 0 x 1 xr 0 1 x x dx r r 1 x x x 0 1 x x x x r x 0 x x r r 19

20 Metodika výpočtu koeficient (1/4) r x 1x x x r x 0 x 1 x r 0 x dx 0

21 Metodika výpočtu koeficient (/4) r x x x 1 r x r x x x r r dx x x 0 1 0, max 1

22 Metodika výpočtu koeficient (3/4) x x r r 1x 0 x 0 0

23 Metodika výpočtu koeficient (4/4) r 0 3

24 Metodika výpočtu efektivní výška droje (1/4) efektivní výška droje je součet stavební výšky a vynuceného převýšení vynucená ventilace + tepelný vnos vlečky h H h Q K x u Q A K u d w h m H B s H o Q K x m H B s H o u Q A K u d w h Q K x m 4

25 Metodika výpočtu efektivní výška droje (/4) postupný vnos vlečky a vliv stability K s (be vlivu terénu) 5

26 Metodika výpočtu efektivní výška droje (3/4) korekce na terén po opuštění droje vlečka stoupá podél terénu terén je kopírován ve vdálenosti dané parametrem, který ávisí na třídě stability blíké droje v případě více blíkých drojů se jednotlivé vlečky navájem ovlivňují velikost převýšení vlečky droje je touto interakcí většena míra nárůstu převýšení ávisí na vájemné konfiguraci drojů 6

27 Metodika výpočtu efektivní výška droje (4/4) vliv terénu 7

28 Metodika výpočtu proudění - rychlost velikost vektoru proudění se s výškou mění pro odhad rychlosti v dané výšce je použit mocninový profil větru rychlost je nejprve vypočtena ve stavební výšce droje H, a po výpočtu efektivní výšky novu ve výšce h nárůst je uvažován do výšky 00 m 8

29 Metodika výpočtu proudění - směr směr proudění v atmosféře ávisí obecně na výšce je uvažováno stočení o 4 na každých 100 m výšky ve směru hodinových ručiček velikost stáčení neávisí na stabilitě 9

30 Metodika výpočtu roptylové parametry (1/5) roptylové parametry popisují rychlost rošiřování vlečky v ávislosti na vdálenosti od droje použita byla mocninová ávislost na vdálenosti koeficienty ávisí na třídě stability a x i i b i L 30

31 Metodika výpočtu roptylové parametry (/5) pro plošné a liniové droje jsou koeficienty roptylu modifikovány v ávislosti na geometrii droje plošné droje - ávisí na velikosti čtvercového elementu liniové droje - ávisí na orientaci a délce úseku 31

32 Metodika výpočtu roptylové parametry (3/5) horiontální roptyl v ávislosti na stabilitě 3

33 Metodika výpočtu roptylové parametry (4/5) poměr y / v ávislosti na stabilitě 33

34 Metodika výpočtu roptylové parametry (5/5) Tvar vlečky v ávislosti na stabilitě Stabilní Normální Konvektivní 34

35 Metodika výpočtu depoice a transformace depoice a chemická transformace jsou modelově parametriovány v analogii k poločasu ropadu radioaktivních látek jednotlivé látky jsou roděleny do 3 tříd podle doby setrvání v atmosféře pro těžký prach je modelována skutečná pádová rychlost výjimka transformace NO NO 35

36 Metodika výpočtu hodnocení pohledu NO a PM 10 koncentrace NO vstupní údaj nadále NO x (10% NO, 90% NO) transformace NO NO c. 0,1 0,8. 1 exp k L c0. p uh 1 x koncentrace PM 10 a PM.5 dosaení emise PM 10 a PM.5 dle: námého roložení emisní granulometrické křivky průměrných hodnot procentuálního astoupení frakce PM 10 v emisích (vi metodika a návrh úprav) poue primární částice 36

37 Metodika výpočtu výpočet spadu spad (depoice) = součin koncentrace a pádové rychlosti roční spad W 31,536 f j k Wk j pro PM 10 a PM.5 se používá místo pádové rychlosti depoiční rychlost (0.01 m.s -1 ) j k 37

38 Metodika výpočtu eslabení nečištění na horách nečištění od malých drojů je v horských oblastech nadhodnoceno (vlečka v reálné situaci nevystoupí dostatečně vysoko) avedena korekce ávislá na: rodílu výšek droj bod četnosti výskytu horních hranic inverí mei těmito výškami stabilitě v metodice tabelována kumulativní četnost výskytu invere mei emí a výškou 850 hpa 38

39 Výstupní hodnoty Metodika umožňuje stanovovat průměrnou roční koncentraci maximální možné krátkodobé koncentrace v dané třídě rychlosti a stability (dle legislativy) maximální možnou koncentraci be ohledu na třídu stability podíly definovaných skupin drojů na celkové imisní átěži dobu trvání koncentrace převyšující předem adanou hodnotu doby překročení volených koncentrací od droje se seónně proměnnou emisí 39

40 Výstupní hodnoty průměry a delší časová období výpočty 1-h a 8-h průměrných koncentrací prováděny pomocí úpravy roptylových parametrů výpočty denních koncentrací (SO, PM 10 ) pomocí přepočtu hodinových hodnot na denní C a d C h C h L C d C d bln C h L h L limitní koncentrace vyplývající tvaru obalové křivky ávislosti 40

41 Speciální aplikace výpočet nečištění látkami vypouštěnými chladicích věží výpočet nečištění v údolích a inverí a bevětří 41

42 Speciální aplikace chladicí věže spaliny jsou vypouštěny spolu s vlhkým vduchem chladicími věžemi hlavní rodíly ve výpočtu působ stanovení převýšení droje (ávislost na teplotě a vlhkosti okolního vduchu a na četnosti výskytu mlh) objem a teplota vypouštěných spalin ávisí na venkovní teplotě a vlhkosti 4

43 Speciální aplikace výpočet a inverí (1/) použity následující předpoklady: uavřená kotlina s bevětřím a inverním teplotním vrstvením údolí akryté shora inverí rovnoměrný roptyl nečištění v oblasti (v horiontálním směru) veškeré nečištění ůstává v údolí výsledná koncentrace ávisí na délce trvání invere 43

44 Speciální aplikace výpočet a inverí (/) vertikální profil koncentrací osa x čas osa y výška nad emí 44

45 Návrhy doplnění metodiky SYMOS 97 vycháí projektu VaV/740//0 (odoponovaná ávěrečná práva projektu 003) řešené okruhy: situace s bevětřím resuspene prachu e emského povrchu silnice vedené ářey stanovení výšky komína s ohledem na ástavbu denní koncentrace s přihlédnutím k provoní době modelové hodnocení pachových látek 45

46 Referenční model ATEM

47 Základní charakteristiky modelu spolupráce ATEM a MFF UK + MHMP Gaussovský model metodika umožňuje výpočty: plynných látek a prachu od bodových, liniových a plošných drojů ohlednění komplikovaného terénu ahrnutí většího počtu růžic do výpočtu pracování roptylových studií vdálenosti do 100 km nad střechami budov 47

48 Základní charakteristiky modelu modelové hodnoty ákladní: maximální krátkodobá koncentrace (celková a třídní) průměrná roční koncentrace doba překročení imisního limitu další: podíly jednotlivých drojů nebo uživatelem definovaných skupin příspěvky jednotlivých sektorů 48

49 Vstupní data droje bodové komíny, výduchy kód droje souřadnice droje (kartéský souřadný systém) nadmořská výška [m] stavební výška [m] tepelná vydatnost spalin [MW] provoní doba droje [hod.rok -1 ] typ droje číslo příslušné větrné růžice emise jednotlivých látek [g.s -1 ] pro prach adáno pevná granulometrická křivka 49

50 Vstupní data droje liniové většinou úseky komunikací nebo želenic kód droje souřadnice obou konců úseku (kartéský souřadný systém) nadmořská výška obou konců droje [m] šířka droje (komunikace) [m] doba po kterou je droj v průběhu roku v provou [hod.rok -1 ] typ emisního droje (dopravní) číslo odpovídající větrné růžice emise nečišťujících látek [g.s -1.m -1 ] 50

51 Vstupní data droje plošné droje lokálního vytápění, dopravní droje kód droje souřadnice středu droje (kartéský souřadný systém) nadmořská středu droje [m] průměrná tepelná vydatnost [MW] horiontální roměr droje [m] provoní doba [hod.rok -1 ] typ emisního droje (dopravní) číslo odpovídající větrné růžice emise nečišťujících látek [g.s -1.m - ] 51

52 Vstupní data transfery / poaďové koncentrace transfery parametriace neahrnutých drojů včetně příspěvku dálkového transportu nečištění udávány po jednotlivých směrech roční hodnota = vážený průměr hodnot jednotlivých směrů (váha četnost proudění) poaďové koncentrace jednodušší případ jedno číslo pro každou nečišťující látku 5

53 Vstupní data větrné růžice stabilitně členěné větrné růžice (stabilitní klasifikace Bubník Koldovský, tři třídy rychlosti) možnost využití více větrných růžic dle terénu výpočet transferů hladina 850 nebo 95 hpa, poue IV. třída stability 16 směrů 53

54 Vstupní údaje referenční body poloha bodu v souřadné síti (kartéská síť) nadmořská výška v místě referenčního bodu výška bodu nad terénem 54

55 Imisní limity výsledné koncentrace je nutno porovnat s imisními limity Naříení vlády 597/006 konultace se SZÚ Referenční koncentrae SZÚ 55

56 Metodika výpočtu ákladní rovnice ahrnutí terénu do výpočtu efektivní výška droje proudění roptylové parametry depoice a transformace 56

57 Metodika výpočtu ákladní rovnice plynné látky ákladní rovnice (bodové droje) vertikální člen (ohlednění odraů) y T - exp ) y, c(x, y u KVDE s y exp 0.5 exp 0.5 exp exp exp exp V i ef T ef T H H H H H H 57

58 Metodika výpočtu ákladní rovnice plynné látky liniové droje počátek souřadné sítě ve středu droje RB nesmí být příliš blíko, ani daleko c(x1, y1, T ) KVDE 0,5d kom sin y 0,5d kom sin erf erf u s y y y plošné droje počátek souřadné sítě ve středu droje blíký droj rodělení na menší (nevypadne celý) c(x, y, T ) KVDdE P ro' y ro' y erf erf 4 us y y 58

59 Metodika výpočtu ákladní rovnice pevné látky jiné vyjádření vertikálního členu výpočet depoiční rychlosti ve vertikálním členu i-1 n exp 0.5 exp 0.5 exp exp exp exp V i i n i n i n ef T n ef T A A A A H H 59

60 Metodika výpočtu ahrnutí terénu do výpočtu využití více větrných růžic vertikální souřadnice T R p pro R p 0,8H ef pro R p 0 pro R p 0 0,8H 0 ef korekce efektivní výšky H ef H T ( Z ef 0 stab R p ) 60

61 ákladní vtah Metodika výpočtu efektivní výška droje H h ef 0 s f Q u 1/ 4 S s postupný vnos do vdálenosti x 0 0 L 3 b h ΔH s ΔH a 61

62 Metodika výpočtu proudění - rychlost velikost vektoru proudění se s výškou mění pro odhad rychlosti v dané výšce je použit mocninový profil větru nárůst je uvažován be omeení rodíl oproti SYMOS 6

63 Metodika výpočtu proudění - směr směr proudění v atmosféře ávisí obecně na výšce je uvažováno stočení o 4 na každých 100 m výšky ve směru hodinových ručiček velikost stáčení neávisí na stabilitě 63

64 Metodika výpočtu roptylové parametry ákladní vtah log 10 y Ay log 10 x max 1, 100 B y C y A x B odlišné vyjádření i0 pro dopravní droje liniové a plošné droje parametriovány pomocí virtuálních drojů minimální hodnoty pro krátké vdálenosti 64

65 Metodika výpočtu depoice a transformace depoice a chemická transformace jsou modelově parametriovány v analogii k poločasu ropadu radioaktivních látek adané střední doby setrvání v atmosféře pro těžký prach je modelována skutečná pádová rychlost ahrnuto ve vertikálním členu výjimka transformace NO NO 65

66 Výstupní hodnoty metodika umožňuje stanovovat průměrnou roční koncentraci maximální možné krátkodobé koncentrace v dané třídě rychlosti a stability (dle legislativy) maximální možnou koncentraci be ohledu na třídu stability podíly definovaných skupin drojů na celkové imisní átěži dobu trvání koncentrace převyšující předem adanou hodnotu doby překročení volených koncentrací od droje se seónně proměnnou emisí 66

67 Příklad výpočtu vývoj koncentrací SO na úemí Prahy

68 Dostupnost modelu demo vere - možnost akoupit plnou veri 68

69 Model AEOLIUS

70 Modely pro studium lokálního vlivu dopravy Dosud málo rošířeny Podmínky proudění vduchu a šíření nečišťujícících látek v městském prostředí určovány ejména charakterem městské ástavby Zvláště vysoké koncentrace v ulicích obklopených vysokými budovami uliční kaňon 70

71 Schema proudění v kaňonu (1/) Vítr na úrovni střech budov pod určitým úhlem s podélnou osou ulice Mei budovami se tvoří vír s horiontální osou Na úrovni voovky směr větru opačný než je směr proudění na úrovni střech 71

72 Schema proudění v kaňonu (/) Vítr na úrovni střech C poadí Z ávětrná strana Vír Návětrná strana 7

73 Schema proudění v kaňonu Znečišťující látky emitované dopravou achyceny v pomalu cirkulujícím víru a poue volna jsou vyplavovány kaňonu ulice nad úroveň střech budov Koncentrace na návětrné straně nižší ve srovnání s koncentracemi na straně ávětrné Klasické vlečkové gaussovské modely v těchto případech nevhodné 73

74 Roložení koncentrace v kaňonu 74

75 Používané modely (1/) Operational Street Pollution Model (OSPM) (Hertel a Berkowit,1991). Zabudován jako modul pro řešení uličních kaňonů do systému ADMS-Urban (Atmospheric Dispersion Modelling System), US EPA 1998 SIRANE (Soulhac a kol., 001), dokonalení, nepoužívá předpoklad, že se jedná o ulici nekonečně dlouhou, umožňuje řešit pronikání nečištění do vedlejších ulic a situaci na křižovatkách. 75

76 Používané modely (/) AEOLIUS (Assessing the Environment Of Locations In Urban Streets) Vyvinula Britská meteorologická služba (UKMO) na bái rovnic Hertela a Berkowite Model určen pro podporu rohodování místních autorit a je dotažen do podoby kladoucí minimální nároky na uživatele Volně dostupný na internetových stránkách britské meteorologické služby 76

77 AEOLIUS - charakteristika Umožňuje počítat hodinové průměry koncentrací NO x, NO, CO, SO, PM 10, benenu a 1,3-butadienu Vere screen rovněž počítá 98 percentil koncentrací NO a maximální osmihodinová koncentrace CO Vstupy a výstupy interaktivní ( screen ) nebo fromou dávkových souborů (vere full ) 77

78 AEOLIUS principy (1/) Výsledná koncentrace = beprostřední příspěvek liniového droje + příspěvek achycený v cirkulujícím víru Beprostřední příspěvek vlečkový model Reciruklační část box model Zahrnuta turbulence produkovaná pohybem voidel, tudíž k promíchávání docháí i a bevětří Rovnice le najít Berkowic, R. (000) OSPM - A parameterised street pollution model, Environmental Monitoring and Assessment, Volume 65, Issue 1/, pp _OSPM/5_description/default_en.asp 78

79 AEOLIUS principy (/) 79

80 AEOLIUS struktura souborů 5 vstupních souborů v pevném formátu Řídicí soubor DATAFILE.DAT (náev povinný) obsahuje ejména návy vstupních datových souborů geometrii ulice emisní faktory adání modelované látky aimut receptorového bodu délku modelovaného období 80

81 AEOLIUS struktura souborů (1/) Další datové soubory (návy volné) obsahují SMALLVPH.DAT hodinové průměry frekvence malých voidel v ulici LARGEVPH.DAT hodinové průměry frekvence velkých voidel v ulici SPEEDMPH.DAT hodinové průměry rychlosti všech voidel v ulici LEGE0595.DAT meteorologické informace: rok, měsíc, den, hodinu, průměrný směr větru (ve stupních), teplotu ( C), tlak (hpa) a průměrnou rychlost větru v 10 m nad emí (m/s), pro každou hodinu každého uvažovaného dne. 81

82 AEOLIUS struktura souborů (/) Výstupní soubor (náev volný) POLL.DAT 1. rok (4 číslice). měsíc (1 nebo číslice; 1 = leden) 3. den (1 nebo číslice) 4. den hodina dne (1 až číslice; 0 = půlnoc, ačátek dne; 3 = 11 pm, konec dne) 5. průměrný směr větru během hodiny (stupně) 6. rychlost větru na úrovni ulice (m/s) 7. rychlost větru na úrovni střechy (m/s) 8. celkové předpokládané koncentrace nečištění (ppb, pro CO: ppm a PM10: g/m3). Jestliže je NO specifikováno jako sledovaná látka, potom celková koncentrace je udána v kategoriích: NO, NO a NOx. 8

83 Struktura řídicího souboru Data file to run with FORTRAN program : AEOLIUSF.FOR Job description Test run for traffic using vehicles per hour (DRM 16/1/1997) Name of Pollution output file (1 character string) poll_mph.dat Pollutant under consideration (CO, NO, O3, C6H6, SO, PM10) NO Molecular weight of Pollutant e.g. CO (8.01), NO ( ), C6H6 ( ), SO (64.058), PM10 (0.0) Emission factor for small vehicles (g/km/vehicle) 1.49 Emission factor for large vehicles (g/km/vehicle) 9.3 Background concentration of pollutant (ppb except CO:ppm and PM10:ug/m3) 0.0 Name of file containing MET data (1 character string) birm0595.dat Number of days to be modelled (max 31) 1 Name of file detailing frequency: Small Vehicles/hour (1 character string) smallvph.dat Name of file detailing frequency: Large Vehicles/hour (1 character string) largevph.dat Name of file detailing average speed (mph) of Vehicles (1 character string) speedmph.dat Compass bearing to receptor (degrees clockwise from north) from across street 0.0 Width of Street (m) 0.0 Average height of Street Buildings (m) 0.0 Average surface area of small vehicle (m*m) 4.0 Average surface area of large vehicle (m*m) 16.0 Effective height of release of pollutant (m).0 Surface Roughness length (m)

84 Struktura souboru meteodat METEOROLOGICAL DATA FOR AEOLIUS:FULL VERSION STATION PRAHA KARLOV DCNN NUMBER 4446 YEAR MM DD HR DIR TEMP PRESS U

85 Struktura souboru dopravních dat (počty voidel) LEGEROVA TRAFFIC COUNTS: LARGE VEHICLES/HOUR (AT HOUR ENDING 01 TO 4) SUN MON TUE WED THU FRI SAT

86 Struktura výstupního souboru AEOLIUSF Street Canyon Model Meteorological Office, Bracknell, Berkshire RG1 SZ AEOLIUS FULL version 1.4 dated 05 March 1997 c Crown Copyright 1997 DATAFILE datafile.dat HAS BEEN OPENED Test run for traffic using vehicles per hour (DRM 16/1/1997) Emission factor: Small= Large= Date of first entry: 1/ 5/1995 Input files:- birm0595.dat, smallvph.dat, largevph.dat, speedmph.dat Input data:- Pollutant: NO, Molecular Weight: Number Days: 1, Surface Rough:.6 Backgrd Poll:.0, Receptor Bearing:.0 Street Height: 0.0, Street Width: 0.0 S.Area Car: 4.0, S.Area lorry: 16.0 Height Source:.0, Street Axis: 90.0 YY MM DD HR Wind Dirn U Street U Rooftop NO ppb NO ppb NOX ppb

87 Aplikace modelu Model je ve Spojeném království využíván místními autoritami, odpovědnými a kvalitu ovduší, pro přípravu práv o kvalitě ovduší v sídelních celcích a k odhadu vývoje očekávaného nečištění dopravy Ověření modelu na datech e dvou britských měst provedl Buckland (1998). 87

88 Aplikace modelu v ČR Jako referenční model pro výpočet očekávaného nečištění dopravy v městských oblastech, v jednotlivých ulicích Zatím be rosáhlejších praktických kušeností Ověření modelu provedeno na datech nové hotspot stanice v Praha-Legerova ulice 88

89 Závěry Výhody jednoduchý, snadná dostupnost, nenáročný na počítač V UK rošířen a široce používán, vi například AIR QUALITY IN BRADFORD ON AVON A Report for the Air Quality Working Group of Bradford on Avon Preservation Trust Professor Bryan Harris, Materials Research Centre, Department of Engineering & Applied Science, University of Bath, August 00. Nevýhody black box, nejsou rovnice a drojový program, dokumentace strohá 89

90 Podíl PM 10 a PM.5 v emisích TZL Ve stavu návrhu Diskutován mei OEZ ČHMÚ a OOO MŽP Podíl primárních částic PM 10 a PM.5 v emisích TZL, členěno podle - druhu technologie - typu odlučovače - druhu paliva 90

91 Podíl PM 10 a PM.5 v emisích TZL Podle druhu technologie Typ technologie mechanický vnik Podíl emisí v TZL PM10 PM,5 % % manipulace s materiálem, mletí, prosívání a sušení materiálu ( např. lomy, čištění uhlí ) mechanický vnik jemné mletí, broušení, nanášení barev a lakŧ vypalování a jiné tepelné úpravy aglomerace rud, jílů apod manipulace se rnem sklieň obilí, manipulace s obilím, pracování dřeva 15 1 pracování rnin mletí obilí, sušení, třídění 61 3 tavení kovů ( mimo hliníku) všechny primární i sekundární výrobní procesy probíhající a vysokých teplot, výroba minerální vlny 9 8 kondenace, hydratace, absorpce, destilace uení masa, výroba dřevěného uhlí, kalení

92 Podíl PM 10 a PM.5 v emisích TZL Podle typu odlučovače Druh odlučovače Podíl emisí v TZL PM10 PM,5 FILTRY F - textilní s regenerací ON LINE F - textilní s regenerací OFF LINE F - e slinutých poréních vrstev F - se rnitou vrstvou ELEKRICKÉ ODLUČOVAČE E suchý E - mokrý SUCHÉ MECHANICKÉ ODLUČOVAČE S - vírový jednočlánkový (cyklon) S - multicyklon MOKRÉ MECHANICKÉ ODLUČOVAČE M - roprašovací M - pěnový M - vírový M - hladinový M - proudový M - rotační M - kondenační ODSIŘOVÁNÍ mokré metody polosuché metody adsorpční metody JINÉ PROCESY K OMEZOVÁNÍ EMISÍ absorpce plynů

93 Podíl PM 10 a PM.5 v emisích TZL Podle druhu paliva Podíl emisí v TZL Druh paliva PM10 PM,5 % % Tříděné druhy uhlí 40 5 Dřevo Prachové druhy uhlí Jiná biomasa Lignit, proplástek 3 6 Topné oleje Koks 40 0 Plynná paliva