1 ÚVOD 1.1 STRUČNÁ HISTORIE MIKROBIOLOGIE

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "1 ÚVOD 1.1 STRUČNÁ HISTORIE MIKROBIOLOGIE"

Transkript

1 1 ÚVOD Mikrobiologie je věda, zabývající se zejména mikroskopickými organismy, mezi které patří např. bakterie, viry nebo mikroskopické houby. Název mikrobiologie pochází z řečtiny, mikros znamená malý, bios znamená život a logos znamená slovo. Historicky se mikrobiologie zabývala zejména těmi organismy, které nebyly vidět pouhým okem, moderní mikrobiologie už se tak striktního vymezení nedrží. Mikrobiologie má mnoho podoborů, např. virologie zkoumá viry (nebuněčné parazity buněk), bakteriologie bakterie, algologie prokaryotické řasy, mykologie zejména houby atd. Mikrobiologie jako biologická věda využívá poznatků dalších věd, např. molekulární biologie, ekologie či biochemie. Naopak mnoho aplikovaných oborů využívá mikrobiologických poznatků, např. biotechnologie, lékařská mikrobiologie nebo mikrobiologie potravin. 1.1 STRUČNÁ HISTORIE MIKROBIOLOGIE Historii mikrobiologie můžeme datovat už do starověku. Např. římský filozof Lucretius se domníval, že nemoci jsou způsobovány neviditelnými organismy. Těžko říci, jak se dobral tohoto závěru, nicméně je obecně správný. Středověk pak znamenal pro mikrobiologii, stejně jako pro většinu ostatních věd období temna. Z hlediska mikrobiologického je tak středověk zajímavý jen častými výskyty epidemií nejrůznějších smrtelných chorob, nejničivější byly zejména mor a cholera. Za začátek novodobé mikrobiologie lze považovat práci Roberka Hooka Micrographia (1665) ve které poprvé použil termínu buňka v dnes chápaném významu základní jednotky živé hmoty. Skutečnou revoluci v mikrobiologii pak přinesl vynález mikroskopu Antonym van Leeuwenhoekem v roce Leeuwenhoek byl pravděpodobně prvním člověkem, který spatřil na vlastní oči bakterie. Od tohoto okamžiku se začala mikrobiologie rozvíjet jako skutečná věda, která shromažďovala, utřiďovala a zobecňovala získané poznatky. Z doby po Leuwenhoekovi pak pocházejí nejznámější mikrobiologická jména minulosti. Německý biolog Ferdinand Cohn ( ) navrhl první systém klasifikace bakterií a objevil bakteriální spory (u rodu Bacillus). Jeho současník Louis Pasteur ( ) se zapsal do dějin mikrobiologie velmi výrazně např. objevem techniky likvidace bakterií teplem, která dodnes nese jeho jméno pasterace. Pomocí pasterace se mu také podařilo vyvrátit do té doby uznávanou teorii samoplození a upevnit tak jeden základní biologický zákon, že živé vzniká vždy jen z živého. Pasteurův přínos mikrobiologii byl i v oblasti metodické, zavedl např. očkování mikroorganismů dodnes používaným způsobem. Další mohutnou vlnou rozvoje mikrobiologie byl přelom 19. a 20. století. V roce 1892 popsal Dmitrij Ivanovský první virus (tabákové mozaiky), čímž fakticky založil další podobor mikrobiologie. Do tohoto období spadá pravděpodobně i nejslavnější mikrobiologický objev všech dob. V roce 1929 objevil Alexander Fleming první antibiotikum penicilin. Milióny lidí vděčí penicilinu za svůj život, farmaceutické firmy na něm vydělaly miliardy dolarů, paradoxem ale zůstává, že za objevem stojí zejména Flemingova nepořádnost. Kdyby Flemingovi v průběhu dovolené nezplesnivěly misky se stafylokoky, které před dovolenou nezlikvidoval, možná bychom na tento objev ještě dlouho čekali. Začátek 20. století také přinesl významné objevy na poli biochemie. Biochemici se pomalu přestával zabývat jen složením živé hmoty, ale začali se intenzivně zabývat také pochody, které v živých organismech probíhají. Intenzivně byly zkoumány zejména enzymy, byly objeveny první biochemické dráhy a také zkoumána vnitřní struktura buněk. Skutečnou revoluci, která biologické vědy opanuje dodnes, znamenal objev struktury deoxyribonukleové kyseliny (DNA) Jamesem Watsonem, Francisem Crickem a Mauricem Wilkinsonem (1953). Dvojšroubovicový model otevřel vědcům oči a vysvětlení základních genetických pochodů na úrovni molekul na sebe nenechalo dlouho čekat. V roce 1966 byl pak kompletně rozluštěn genetický kód. Rozvoj genetiky vedl i ke snaze využít poznatků k zásahům do genetického vybavení. V roce 1973 tak spatřila světlo světa první geneticky modifikovaná bakterie Escherichia coli, nesoucí v sobě žabí geny. V roce 1995 byl úspěšně dokončen první projekt sekvenace kompletního genomu bakterie Haemophilus influenzae. Dnes je znám kompletní genom u stovek bakterií, další stovky jsou pravděpodobně osekvenované, ale vědecké veřejnosti nepřístupné u řady biotechnologických a farmaceutických firem. 1-1

2 1.2 POSTAVENÍ MIKROORGANISMŮ V PŘÍRODĚ A ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Mikroorganismy patří mezi tzv. živé soustavy. Ty se od neživých soustav odlišují několika základními charakteristikami: Schopnost rozmnožovat se Schopnost předat dědičnou informaci na potomstvo Schopnost udržet uspořádaný stav Schopnost látkové přeměny (metabolismu) ku vlastnímu prospěchu Časově omezená existence Někteří autoři uvádějí i další charakteristiky živé hmoty, např. obsah bílkovin a nukleových kyselin (které nacházíme u všech dosud známých živých organismů) nebo buněčná stavba těla. Akademické spory se vedou o zařazení virů, které nejsou schopné samostatného rozmnožování a napadají za tímto účelem hostitelské buňky. Mikroorganismy, ačkoliv mikroskopické, zaujímají významné až dominantní postavení v životním prostředí a mají v něm nezastupitelné úlohy. Mikroorganismy jsou schopnými rozkladači zejména organické hmoty rozkládající např. těla jiných organismů (mrtvá i živá), jejich odumřelé součásti (např. listy ze stromu), látky vyloučené jinými organismy (trus apod.), mnohé horniny a nerosty nebo látky vytvořené člověkem. Mikroorganismy jsou důležitými producenty chemických látek. Kromě vlastní biomasy produkují např. látky určené k boji proti jiným organismům (antibiotika, toxiny apod.), ochranné látky (např. polysacharidová pouzdra), enzymy katalyzující rozklad látek či odpadní produkty metabolismu, často dále využitelné jinými organismy či člověkem (ethanol, vodík, methan apod.). Svou činností mají mikroorganismy nezastupitelnou úlohu při tvorbě půdy, čištění vod a v tzv. geochemických cyklech, tj. koloběhu základních chemických prvků v přírodě. Mikroorganismy jsou součástí přirozených společenstev organismů v přírodě. Jejich vztahy k ostatním členům společenstva mohou být pozitivní, neutrální i negativní. Mnohé mikroorganismy žijí v symbióze s makroorganismy a toto spojení bývá často výhodné či dokonce nezbytně nutné. V podobném vztahu jsou mikroorganismy i vůči člověku. Člověk hostí ve svém těle bilióny a trilióny bakterií, bez kterých by např. nebyl schopen správně trávit potravu. Mikroorganismy ale ovlivňují člověka i v jeho činnosti. Člověk mikroorganismy využívá ke svému prospěchu jako producenty žádaných látek, při likvidacích odpadu nebo produkci potravin. Naopak mikroorganismy člověka v mnoha ohledech škodí, ať už jako patogeny způsobující choroby či rozkladači potravin a jiných užitečných výrobků. 1.3 VÝSKYT MIKROORGANISMŮ Výskyt organismů se dá charakterizovat velice jednoduše: mikroorganismy jsou prakticky všude. Tzv. aseptické prostředí (tj. prostředí bez mikroorganismů) se na Zemi přirozeně vyskytuje velmi zřídka a obvykle je jen dílem člověka. Příkladem jsou aseptická prostředí v nemocnicích a vědeckých ústavech a pak lokality s opravdu extrémními podmínkami (rozžhavená láva apod.). Variabilita a odolnost mikroorganismů je podstatně větší než makroorganismů a mnohé mikroorganismy osidlují i prostředí, kde panují z lidského pohledu extrémní podmínky, např. polární kraje, jícny podmořských sopek či extrémně slané vody, např. Mrtvé moře. Všude tam nacházíme unikátní mikroorganismy dobře přizpůsobené pro dané prostředí. I vzhledem ke své velikosti se mikroorganismy počítají obvykle v tisících, miliónech či miliardách, viz. tabulka: 1-2

3 Prostředí Orientační množství bakterií Stolice zdravého člověka 10 9 /g Zemědělská půda 10 8 /g Bachorová šťáva přežvýkavců Lidská slina Jezera a rybníky / ml 10 8 /ml 10 6 /ml Jogurt >10 9 /g Pitná voda 10 2 /ml Vzduch 10 3 /m VÝVOJ ŽIVOTA NA ZEMI Dnes nejrozšířenější názor na vznik života je ten, že život na Zemi vznikl samovolně z neživé hmoty a postupným vývojem se rozvinul až do dnešní bohaté podoby. Tato evoluční teorie má nicméně mnoho nejasností, bílých míst a fakty málo podložených hypotéz. I díky nemalému rozšíření nejrůznějších náboženství tak existuje mnoho odpůrců evoluční teorie. Kreacionisté věří, že život byl stvořen bohem, eternitisté věří tomu, že život je věčný a vzniknout tak ani nemusel. Neobvyklý není ani ten názor, že život vznikl na jiné planetě a byl na Zemi zanesen. Většina vědců nicméně věří, že nejasnosti se podaří časem vysvětlit a tato víra byla v minulosti mnohokrát podpořena novými objevy. Nové objevy pak také vedou k upřesnění časového vývoje, následující řádky proto možná nebudou za pár let platit. Země vznikla pravděpodobně přibližně před 4,5 miliardami let a byla výrazně jiná než dnes. Atmosféra byla pravděpodobně redukční a sestávala zejména z methanu, amoniaku, vodíku, vodních par, dusíku, amoniaku a oxidu uhličitého. Vlivem slunečního záření (zejména ultrafialového) a vlivem častých bouří docházelo v atmosféře k chemickým reakcím, které daly vzniknout složitějším chemickým látkám, např. aminokyselinám (součást bílkovin), purinům (součást DNA) a mnohým dalším. Tuto fázi vývoje života nazýváme obvykle chemickou evolucí a její stěžejní reakce se podařilo nasimulovat v laboratořích. Kumulací a vysycháním těchto jednoduchých organických látek vznikaly pravděpodobně polymery (jakési prabílkoviny a pranukleové kyseliny), které se za určitých nejasných okolností shlukovaly za vzniku přibližně kulatých útvarů. S velmi malou ale nenulovou pravděpodobností byl některý z těchto útvarů natolik organizovaný, že měl schopnost rozmnožování a dal tak fakticky vzniknout první živé buňce. Primitivní život byl pravděpodobně založen zejména na ribonukleové kyselině (RNA), která vykonávala nejen funkci informační molekuly, ale též funkci stavební a katalytickou. Pravděpodobným pozůstatkem této fáze praživota jsou funkční ribozomální a transferové RNA, které hrají hlavní roli v syntéze bílkovin. Biologická evoluce začíná vznikem genetického kódu a proteosyntézy. Genetický kód všech dnešních organismů je univerzální (tj. pro všechny stejný) a je tedy zjevné, že mají jednoho společného předka. Vývoj od tohoto předka se pak ubíral dvěma hlavními směry, první větev zůstala na nižší buněčné úrovni a dala vzniknout dnešním bakteriím. Druhá větev se později rozdělila na další dvě. Z první se vyvinuly organismy jejichž stavba buněk zůstala primitivní podobná bakteriím, ale s některými pokročilejšími vlastnostmi. Tyto organismy byly nazvány archea*. Druhá větev se vyvinula k pokročilejší stavbě buňky a dala vzniknout dnešním eukaryotickým organismům rostlinám, živočichům, houbám a prvokům. 1-3

4 Rostliny Houby Bacteria Archea Živočichové Eukarya Společný předek Obr. 1 Univerzální fylogenetický strom a základní vývojové větve života na Zemi. Společný vývoj archeí a eukaryot je doložen např. genetickými mechanismy, které jsou u obou skupin velice podobné a proti genetickým mechanismům bakterií výrazně pokročilejší. Samostatný vývoj archeí je pak doložen některými unikátními metabolickými drahami (např. methanogenezí) či unikátními prvky ve stavbě buněk (např. buněčné membrány). Otázkou zůstává, jakým způsobem se vyvinula pokročilá eukaryotická buňka. Tak je totiž, na rozdíl od bakteriálních a archeálních buněk, vnitřně rozdělená membránami na různé kompartmenty a organely. Některé z těchto organel (mitochondrie a chloroplasty) jsou přitom částečně autonomní a mají i vlastní genetickou informaci (podobnou bakteriální). Dnes se předpokládá tzv. endosymbiotická teorie, podle které pohltila primitivní eukaryotická buňka purpurové bakterie. Tato symbióza posléze přešla v závislost a specializaci a z původní purpurové bakterie se stala mitochondrie. K tomuto jevu došlo pravděpodobně několikrát. Předpokládá se, že rostlinné chloroplasty vznikly podobným mechanismem pohlcením zelené fotosyntetizující bakterie. Dnešní rostlinná buňka (nesoucí jak mitochondrie, tak chloroplasty) pravděpodobně vznikla splynutím dvou buněk, jedné nesoucí chloroplasty, druhé nesoucí mitochondrie. 1.5 EVOLUCE A TAXONOMICKÝ SYSTÉM MIKROORGANISMŮ Základem každé vědy je systematika získaných poznatků a biologické vědy nejsou pochopitelně žádnou výjimkou. Biologové se odjakživa snažili známé organismy nějakým způsobem zatřídit do systému. Vznikl tak podobor biologie nazývaný taxonomie. Základy dnes používaného taxonomického systému položil už v 18. století švédský biolog Carl Linné. Ten ve svém díle Systematica nature (Soustava přírody) z roku 1735 stručně popsal všechny tehdy známé biologické druhy a každému přiřadil dvojslovný název rodové a druhové jméno. Vznikla tak tzv. binomická nomenklatura, kterou biologie využívá dodnes. Rodové a druhové jméno se v odborných publikacích píše tradičně proloženě (kurzívou). Základní taxonomickou jednotkou je druh. U vyšších organismů je jeho vymezení jednoduché, jedinci stejného druhu jsou ty, kteří jsou schopni se vzájemně rozmnožovat za vzniku plodního potomstva. V mikrobiologii ale tato definice naráží, protože naprostá většina mikroorganismů se rozmnožuje pouze nepohlavně, popř. střídavě pohlavně a nepohlavně. U těchto organismů (zejména bakterií) proto dáváme přednost definici druhu založené na dostatečné vzájemné podobnosti organismů, obvykle se uvažuje 95% shoda. U bakterií pak narážíme na další problém a tím je poměrně velká morfologická uniformita. Tvary bakteriálních buněk nejsou příliš rozmanité, jejich pozorování je vzhledem 1-4

5 k velikosti i s obyčejným mikroskopem obtížné a pro taxonomické hodnocení se příliš nehodí. Proto se v mikrobiologii používají zejména chemické a metabolické charakteristiky. V posledních letech se pak dostávají do popředí zejména charakteristiky založené na genetické informaci a sekvencích DNA a RNA. Ty mají mnoho výhod, např. že odrážejí vývojovou (fylogenetickou) příbuznost nebo že nezávisí na fyziologickém stavu organismů. Taxonomie se ale nespokojuje jen s určením druhu, ale snaží se zatřídit organismy do větších hierarchických skupin, tzv. taxonů. Každý taxon je založen na dostatečné míře vzájemné podobnosti jeho členů a zároveň na dostatečné míře odlišnosti těchto členů od členů patřících do jiného taxonu. Míru podobnosti organismů můžeme matematicky vyjádřit formou čtyřpolní tabulky: počet vlastností, 1. druh které druh má nemá 2. druh má a b nemá c d Políčka označená jako a, b, c, d se vyplní počty znaků, které se vyskytují u obou organismů (a), které pouze u jednoho (b resp. c) a které se nevyskytují u žádného organismu. Ze čtyřpolní tabulky je pak možné vypočítat koeficient podobnosti, např. tzv. koeficient prosté shody (simple matching coefficient): S a + d = SM a + b + c + d popř. tzv. Jaccardův koeficient, který nezahrnuje znaky nevyskytující se ani u jednoho porovnávaného druhu: S a = J a + b + c Oba koeficienty dosahují hodnot <0-1>, čím vyšší hodnota, tím vyšší vzájemná podobnost. Na základě koeficientů podobnosti je pak možné sestavovat tzv. stromové grafy, ve kterých leží podobné organismy blíže u sebe a jejichž větvení odpovídá vyšším taxonům (tzv. fenonům). Při porovnávání podobnosti jednotlivých organismů je možné využít jakýchkoliv pozorovatelných vlastností organismů, čím jich je více, tím větší je přesnost takového porovnání. Tradičně se k tomuto účelu využívají zejména morfologické (tvarové) znaky (tvar těla, barva apod.). Rozvoj geneticky dal nicméně biologům do ruky novou a podstatně mocnější zbraň porovnávání genetických sekvencí. Zatímco u morfologických znaků už bývá velmi problematické a hlavně pracné správné určení už několik desítek znaků, genetické sekvence nabízejí o několik řádů bohatší informaci. Navíc se předpokládá, že náhodné změny genetické informace (mutace) jsou hlavní hybnou silou evoluce nových znaků a vlastností. Fenotypové (tj. vnější) projevy těchto mutací jsou pak podrobeny tlaku prostředí (selekce), výhodné jsou zachovány (fixovány), nevýhodné naopak obvykle eliminovány. Příbuznější organismy proto budou mít vzájemně podobnější genetické sekvence. Jako nejvhodnější část genetické informace pro určení evoluční příbuznosti se ukázala ribozomální RNA. Ribozómy nacházíme u všech organismů od bakterií až po člověka a z těchto sekvencí je tedy možné sestrojit skutečně univerzální fylogenetický strom. Navíc mají ribozomální RNA v ribozómech stavební funkci, mutace v této oblasti jsou proto veskrze neutrální a selekce prakticky nenastává. Univerzální fylogenetcický strom založený na 16S RNA (resp. 18SRNA u eukaryot) je uveden na Obr. 1. Z něj vychází základní evoluční linie nazvané nově domény (Bacteria, Archea a Eukarya) i jejich další větvení. Z evoluční příbuznosti vychází také moderní taxonomický systém. Taxonomové se snaží vyšší taxony uspořádávat tak, aby byly tzv. monofyletické, tj. aby v každém taxonu byli pouze ty druhy, které mají jednoho společného předka. Příkladem takovýchto taxonů jsou např. tři základní eukaryotické říše (rostliny, živočichové a houby). Monofyletické taxony jsou považovány za přirozené. Opakem jsou umělé tzv. polyfyletické taxony, který sdružují organismy s více předky. Příkladem může být umělá říše Prvoci (Protozoa), která zahrnuje menší nezávislé eukaryotické vývojové linie. Je samozřejmě pravda, že všichni prvoci mají jednoho společného předka (praeukaryotický organismus), nicméně takovýto taxon by odpovídal všem eukaryotům a nezahrnoval už by jen prvoky. Hlavní taxony používané v biologii uvádí tabulka: 1-5

6 Česky Latinsky Anglicky Přípona doména regio domain říše regnum kingdom kmen phyllum phylum oddělení division division třída classis class řád ordo order -ales čeleď familia family -aceae rod genus genus druh species species Objektivně je ale třeba dodat, že v mikrobiologii nenašly tyto taxony velkého uplatnění. Díky absenci pohlavního rozmnožování u většiny mikroorganismů bývá totiž obvykle problematické určitě správně rod a druh, natož pak vyšší taxony. Systematická mikrobiologie se proto obvykle drží spíše tradičního, ale praktičtější členění založeného zejména na biochemii a morfologii (viz kapitola 12). V mikrobiologii mají naopak daleko větší uplatnění nižší taxony. Zejména u bakterií se často definuje tzv. kmen, který představuje bližší charakteristiku zástupců druhu. Tato charakteristika může být např. místo, ze kterého byl daný kmen izolován. Zástupci kmene pak obvykle představují potomky (klony) jediné konkrétní bakterie. Jiná charakteristika může být např. konkrétní mutace nebo přítomnost či absence některých genů. Kmen se obvykle vyznačuje kratší sekvencí písmen, kterou určuje ten, kdo kmen izoloval a který se nepíše kurzívou. Přítomnost či absence genů se pak obvykle vyznačuje krátkými třípísmenými zkratkami biochemických drah s označením + či -, které se naopak kurzívou píší. Ilustračním příkladem mohou být čtyři kmeny bakterie Pseudomonas fluorescens některé geneticky modifikované: Pseudomonas fluorescens 5R nah + sal + lux - Pseudomonas fluorescens 5RL nah + sal - lux + Pseudomonas fluorescens HK9 nah + sal + lux - Pseudomonas fluorescens HK44 nah + sal + lux + První kmen představuje přirozený izolát který má funkční geny pro odbourávání naftalenu (nah + ) i salicylové kyseliny (sal + ), ale nemá geny pro luminiscenci. Druhý kmen představuje genetickou modifikaci předchozího kmenu, do kterého byly přidány luminiscenční geny (lux + ). Vložení těchto genů ale poškodilo geny pro odbourávání salicylové kyseliny a proto je tento kmen sal -. Třetí kmen je pak opět přirozený izolát a poslední kmen je konečně kýžená luminiscenční bakterie se schopností odbourávání jak naftalenu, tak salicylové kyseliny a zároveň schopná luminiscence. U patogenních mikroorganismů je někdy určován ještě tzv. sérotyp nebo sérovar podle toho, jakými protilátkami na ně reaguje imunitní systém. Jak vyplývá z předchozích kapitol, současná biologie zná tři domény Bacteria, Archea a Eukarya. Ještě nedávno se v biologii učilo (a není vyloučeno, že někde se učí dodnes), třídění života na dvě tzv. nadříše prokaryota a eukaryota. Toto členění živých organismů už je dnes překonané. Termíny prokaryotický a eukaryotický nicméně biologie nadále používá, ale pro označování typu buňky. Bacteria a Archea mají buňky prokaryotické stavby, Eukarya mají buňky eukaryotické stavby. Stavbě buněk se věnuje detailně kapitola

7 Hlavní rozdíly mezi doménami jsou shrnuty v následující tabulce. Některé termíny jsou vysvětleny až v dalších kapitolách a proto lze doporučit návrat k tabulce po prostudování příslušných kapitol. Tučně jsou vždy vyznačené shody mezi doménami. Bakteria Archea Eukarya Stavba buňky Prokaryotická Prokaryotická Eukaryotická Operony Ano Ano Ne Introny Ne Ano Ano Vazba v membr. lipidech Esterová Éterová Esterová RNA polymeráza Jednoduchá Složitá Složitá DNA polymerázy Odlišné Podobné Podobné velikost malé ribozomální podjednotky 16S 16S 18S 1.6 TAXONOMICKÉ SKUPINY ORGANISMŮ STUDOVANÝCH MIKROBIOLOGIÍ Jak už bylo řečeno v úvodu, tradiční charakteristika organismů, které jsou zájmem objektu mikrobiologů, je velikost organismu. Tyto hranice jsou ale velmi vágní. Tradičně jsou studovány tyto skupiny organismů BAKTERIE (BACTERIA) Bakterie jsou jednobuněčné prokaryotické organismy s výhradně nepohlavním rozmnožováním. Jsou velmi variabilní (proměnlivé) zejména v metabolismu (pro získání energie a stavebních látek jsou schopné využít podstatně širší skupinu látek a reakcí než vyšší organismy) a fyziologii (adaptace na nejrůznější, i extrémní podmínky). V optimálních podmínkách jsou schopné daleko rychlejšího rozmnožování ve srovnání s vyššími organismy, podobně rychlejší je i jejich metabolismus. Všechny bakterie jsou zařazeny do domény Bacteria MIKROSKOPICKÉ HOUBY (FUNGI) Houby (fungi) jsou eukaryotické organismy mnohobuněčné či jednobuněčné, obvykle s vláknitou stavbou těla. Jejich rozmnožování může být pohlavní i nepohlavní, obvykle se obě fáze střídají. Metabolismus je poměrně uniformní, houby nejsou schopné fotosyntézy a energii získávají oxidací organických látek kyslíkem (aerobní respirací). Některé houby jsou schopné získávat energii i bez kyslíku (anaerobně) tzv. kvašením (viz kapitola 4). Houby tvoří samostatnou říši domény Eukarya, rozdělenou na 5 oddělení (blíže viz kapitola 12). Většina hub není mikroskopická. V rámci mikrobiologie jsou tradičně zkoumány kvasinky (jednobuněčné houby obvykle s kvasnými schopnostmi) a plísně. Ty nejsou přesně vymezenou skupinou hub a jsou chápány spíše technologicky jako mikroskopické vláknité houby s negativním dopadem. 1-7

8 1.6.3 PRVOCI (PROTOZOA) Prvoci jsou obvykle jednobuněčné eukaryotické organismy. Vývojově se jedná o samostatné menší vývojové větve. Jejich rozmnožování je obvykle nepohlavní, ve výjimečných případech i pohlavní. Jejich buňky jsou obvykle složité a mají vyvinuté speciální organely, nahrazující orgány, např. buněčná ústa či buněčnou řiť. Jejich metabolismus je obvykle založen na oxidaci potravy kyslíkem, ale známe i fotosyntetizující prvoky. Prvoci tvoří samostatnou říši domény Eukarya, nicméně tato říše je typickým příkladem polyfyletického taxonu, protože prvoci nemají společného předka praprvoka. Exaktně by každá skupina prvoků měla být vlastně samostatnou říší, ale tyto říše by ve srovnání s těmi hlavními (rostliny, živočichové, houby) měly neporovnatelně méně druhů a zároveň by jich bylo příliš mnoho. Proto jsou prvoci sdruženy do jedné samostatné nepřirozené říše. 1-8

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - organismy V této kapitole se dozvíte: Co je to organismus. Z čeho se organismus skládá. Jak se dělí

Více

Buňka. základní stavební jednotka organismů

Buňka. základní stavební jednotka organismů Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na

Více

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti Historie Základní informace Genetika = věda zabývající se dědičností a proměnlivostí živých soustav sleduje variabilitu (=rozdílnost) a přenos druhových a dědičných

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou

Více

Obecná charakteristika živých soustav

Obecná charakteristika živých soustav Obecná charakteristika živých soustav Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Kategorie živých soustav Existují

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání

Více

PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009

PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009 PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009 Opakování Prokarytotické organismy Opakování Prokaryotické organismy Nemají jádro, ale jen 1 chromozóm neoddělený od cytoplazmy membránou Patří sem archea, bakterie

Více

Maturitní témata - BIOLOGIE 2018

Maturitní témata - BIOLOGIE 2018 Maturitní témata - BIOLOGIE 2018 1. Obecná biologie; vznik a vývoj života Biologie a její vývoj a význam, obecná charakteristika organismů, přehled živých soustav (taxonomie), Linného taxony, binomická

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Obecná biologie rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů

Více

VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_002 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Buňka Vyučovací předmět: Základy ekologie

Více

Maturitní témata Biologie MZ 2017

Maturitní témata Biologie MZ 2017 Maturitní témata Biologie MZ 2017 1. Buňka - stavba a funkce buněčných struktur - typy buněk - prokaryotní buňka - eukaryotní buňka - rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou - buněčný cyklus - mitóza

Více

Úvod (1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie. (1/1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie.

Úvod (1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie. (1/1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie. Úvod (1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie. (1/1) 1 Biologie = přírodní věda řec. Bios = život Řec. logos = nauka studuje vlastnosti a funkce organismů vztahy mezi organismy

Více

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:

Více

Taxonomický systém a jeho význam v biologii

Taxonomický systém a jeho význam v biologii Taxonomie Taxonomický systém a jeho význam v biologii -věda zabývající se tříděním organismů (druhů, rodů, ), jejich vzájemnou příbuzností a podobností. 3 úrovně: 1) charakteristika, pojmenování, vymezení

Více

VĚDNÍ OBORY ZABÝVAJÍCÍ SE PŘÍRODOU ŽIVOU A NEŽIVOU

VĚDNÍ OBORY ZABÝVAJÍCÍ SE PŘÍRODOU ŽIVOU A NEŽIVOU VĚDNÍ OBORY ZABÝVAJÍCÍ SE PŘÍRODOU ŽIVOU A NEŽIVOU PŘÍRODOPIS toto označení zahrnuje soubor věd zkoumajících přírodu živou i přírodu neživou. Pokud bychom měli rozdělit vědní obory zkoumající živou přírodu

Více

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech

Více

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

Biologické vědy I. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

Biologické vědy I. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. Biologické vědy I Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to Biologie? Biologie je složeným slovem, které

Více

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590 , T. G. Masaryka 590 Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro nižší stupeň gymnázia (zpracován podle RVP ZV) Tímto dodatkem se mění osnovy předmětu Biologie a geologie pro primu od školního roku

Více

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a

Více

Strom života. Cíle. Stručná anotace

Strom života. Cíle. Stručná anotace Předmět: Doporučený ročník: Vazba na ŠVP: Biologie 1. ročník Úvod do taxonomie Cíle Studenti zařadí člověka do příslušných taxonů taxonomického systému. Studenti se seznámí s principem fylogenetického

Více

Martina Bábíčková, Ph.D. 4.2.2014

Martina Bábíčková, Ph.D. 4.2.2014 Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 4.2.2014 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Základní struktura života Téma klíčová slova Názvy organismů, viry,

Více

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,

Více

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 18/08

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 18/08 Číslo materiálu: Název materiálu: PÍSEMNÉ OPKOVCÍ TESTY 1.pololetí Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracovala: Marcela Kováříková 1. Co je symbioza. Jaký je rozdíl mezi symbiozou a parazitismem.

Více

Okruhy otázek ke zkoušce

Okruhy otázek ke zkoušce Okruhy otázek ke zkoušce 1. Úvod do biologie. Vznik života na Zemi. Evoluční vývoj organizmů. Taxonomie organizmů. Původ a vývoj člověka, průběh hominizace a sapientace u předků člověka vyšších primátů.

Více

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie Volitelný předmět Seminář a cvičení z biologie je koncipován jako předmět, který vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda Rámcového vzdělávacího programu pro

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Úvod do studia obecné biologie Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky uvedení do studia obecné

Více

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/ Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Ekologie a aplikovaná biotechnologie rostlin BOT/EABR Garant: Božena Navrátilová

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.

Více

Marek Matouš Marinka 9. B 2015/2016. Bakterie

Marek Matouš Marinka 9. B 2015/2016. Bakterie Marek Matouš Marinka 9. B 2015/2016 Bakterie Bakterie Mikroorganismy viditelné jen pomocí mikroskopu. Je to prokaryotická buňka. Vznikly v prahorách, asi před 3,5 miliardami let. Bakterie se vyskytují

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus

Více

Viry. Bakterie. Buňka

Viry. Bakterie. Buňka - způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby - dokáže jednoduše popsat vznik atmosféry a hydrosféry - vysvětlí význam Slunce, kyslíku,

Více

Úvod do studia biologie vyučující: RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D. Mgr. Robert Vlk, Ph.D. Mgr. Martina Jančová, Ph.D. Doc. RNDr. Boris Rychnovský, CSc.

Úvod do studia biologie vyučující: RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D. Mgr. Robert Vlk, Ph.D. Mgr. Martina Jančová, Ph.D. Doc. RNDr. Boris Rychnovský, CSc. Úvod do studia biologie vyučující: RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D. Mgr. Robert Vlk, Ph.D. Mgr. Martina Jančová, Ph.D. Doc. RNDr. Boris Rychnovský, CSc. studijní literatura: Nečas O. et al.: Obecná biologie

Více

Základy buněčné biologie

Základy buněčné biologie Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních

Více

Charakteristika, vznik a podmínky existence života (3)

Charakteristika, vznik a podmínky existence života (3) Charakteristika, vznik a podmínky existence života (3) podmínky existence života. (1/2) podmínky existence života. 1 Přehled názorů a hypotéz Kreační hypotéza creo = tvořím => život byl stvořen Bohem,

Více

ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele

ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele Obecné informace ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele Téma úvod do studia buňky je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. V tomto tématu jsou probrány a zopakovány základní charakteristiky živých soustav

Více

Mikrobiologie. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

Mikrobiologie. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek Mikrobiologie KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek Obsah 1. Úvod do mikrobiologie. 2. -4. Struktura prokaryotické buňky. 5. Růst a množení bakterií. 6. Ekologie bakterií a sinic. Průmyslové využití mikroorganismů

Více

Otázka: Nebuněčné a prokaryotické organismy. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kristýna Brandová VIRY: CHARAKTERISTIKA

Otázka: Nebuněčné a prokaryotické organismy. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kristýna Brandová VIRY: CHARAKTERISTIKA Otázka: Nebuněčné a prokaryotické organismy Předmět: Biologie Přidal(a): Kristýna Brandová VIRY: CHARAKTERISTIKA vir= x částic, virion= 1 částice můžeme/nemusíme je zařadit mezi živé organismy stejné chemické

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. Mezipředmětové

Více

základní přehled organismů

základní přehled organismů základní přehled organismů Doména Archaea Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století Co se týče morfologie, neliší se archeální buňky od buněk bakteriálních Rozdíly jsou biochemické

Více

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník 6.ročník Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Metody práce obor navázání na již zvládnuté ročník 1. OBECNÁ Kompetence k učení, k řešení problémů, 1.1 Vznik a vývoj života Vlastivěda

Více

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako

Více

DNÍ ZÁKLAD III INTEGROVANÝ VĚDNV. BIOLOGIE Předn. Ing. Helena Jedličkov. ková TAKSONOMIE = KLASIFIKACE ORGANISMŮ VIRY, BAKTERIE, HOUBY. č.

DNÍ ZÁKLAD III INTEGROVANÝ VĚDNV. BIOLOGIE Předn. Ing. Helena Jedličkov. ková TAKSONOMIE = KLASIFIKACE ORGANISMŮ VIRY, BAKTERIE, HOUBY. č. INTEGROVANÝ VĚDNV DNÍ ZÁKLAD III BIOLOGIE Předn ednáška č.3, TAKSONOMIE = KLASIFIKACE ORGANISMŮ VIRY, BAKTERIE, HOUBY Ing. Helena Jedličkov ková Obsah: I. Úvod: TAXONOMIE ORGANISMŮ ( TŘÍDĚNÍ = KLASIFIKACE)

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 20 VY 32 INOVACE

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 20 VY 32 INOVACE Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 20 VY 32 INOVACE 0115 0220 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života

Více

VY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové

VY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové 1/7 3.2.02.9 jednobuněční živočichové cíl - popsat stavbu, tvar, pohyb, výskyt a rozmnožování prvoků - uvést zástupce - jednobuněční živočichové, tvoří je jedna buňka, která vykonává všechny životní funkce

Více

Systematická biologie je věda o rozmanitosti organizmů (E. Mayr 1969: Principles of systematic zoology. Mac Graw Hill Book Co., New York X+428 p.).

Systematická biologie je věda o rozmanitosti organizmů (E. Mayr 1969: Principles of systematic zoology. Mac Graw Hill Book Co., New York X+428 p.). základy taxonomie a systematiky Systematická biologie je věda o rozmanitosti organizmů (E. Mayr 1969: Principles of systematic zoology. Mac Graw Hill Book Co., New York X+428 p.). Základním posláním systematiky

Více

Maturitní témata BIOLOGIE

Maturitní témata BIOLOGIE Maturitní témata BIOLOGIE 1. BIOLOGIE ČLOVĚKA. KŮŽE. TERMOREGULACE LIDSKÉHO ORGANISMU. 2. BIOLOGIE ČLOVĚKA. SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. 3. BIOLOGIE ČLOVĚKA. SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU, TĚLNÍ TEKUTINY. 4.

Více

Biologie - Kvinta, 1. ročník

Biologie - Kvinta, 1. ročník - Kvinta, 1. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu

Více

VY_32_INOVACE_07_B_17.notebook. July 08, 2013. Bakterie

VY_32_INOVACE_07_B_17.notebook. July 08, 2013. Bakterie Bakterie 1 Škola Autor Název SOŠ a SOU Milevsko Mgr. Jaroslava Neumannová VY_32_INOVACE_07_B_17_ZDR Téma Bakterie Datum tvorby 14.4.2013 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0557III/2 Inovace a zkvalitněnívýuky

Více

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13) 3. června 2015, Brno Připravil: doc. Mgr. Monika Vítězová, Ph.D. TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13) Základní biologické principy využívané v rámci zpracování Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU

Více

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Studium biologie na PřF UK v Praze Bakalářské studijní programy / obory Biologie Biologie ( duhový bakalář ) Ekologická a evoluční biologie ( zelený

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován

Více

SSOS_ZE_1.10 Příroda projevy živé hmoty

SSOS_ZE_1.10 Příroda projevy živé hmoty Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_1.10

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita

GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita GENETIKA - věda zabývající se dědičností (heredita) a proměnlivostí (variabilitu ) živých soustav - sleduje rozdílnost a přenos dědičných znaků mezi rodiči a potomky Dědičnost - heredita - schopnost organismu

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Název: Hmoto, jsi živá? I

Název: Hmoto, jsi živá? I Název: Hmoto, jsi živá? I Výukové materiály Téma: Obecné vlastnosti živé hmoty Úroveň: střední škola Tematický celek: Obecné zákonitosti přírodovědných disciplín a principy poznání ve vědě Předmět (obor):

Více

Úvod do mikrobiologie

Úvod do mikrobiologie Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus

Více

Biotechnologie 1. Úvod do biotechnologií

Biotechnologie 1. Úvod do biotechnologií mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Biotechnologie 1. Úvod do biotechnologií Marek Petřivalský Katedra biochemie PřF UP mezioborová integrace

Více

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.

Více

Šablona č. 01.09. Přírodopis. Výstupní test z přírodopisu

Šablona č. 01.09. Přírodopis. Výstupní test z přírodopisu Šablona č. 01.09 Přírodopis Výstupní test z přírodopisu Anotace: Výstupní test může sloužit jako zpětná vazba pro učitele, aby zjistil, co si žáci zapamatovali z probraného učiva za celý rok. Zároveň si

Více

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií Téma bakalářské práce: Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií Nové odvětví molekulární biologie se zabývá RNA molekulami, které se nepřekládají do proteinů, ale slouží

Více

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,

Více

Evoluce (nejen) rostlinné buňky Martin Potocký laboratoř buněčné biologie ÚEB AV ČR, v.v.i. potocky@ueb.cas.cz http://www.ueb.cas.cz Evoluce rostlinné buňky Vznik a evoluce eukaryotních organismů strom

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,

Více

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k

Více

Vznik a vývoj života. Mgr. Petra Prknová

Vznik a vývoj života. Mgr. Petra Prknová Vznik a vývoj života Mgr. Petra Prknová Vznik Země a života teorie: 1. stvoření kreační hypotézy vznik Země a života působením nadpřirozených sil 2. vědecké teorie vznik Země a života na základě postupných

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. tř. ZŠ základní

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Barbora Blažková Tematický celek: Základy ekologie Cílová skupina: 1. ročník SŠ Anotace Kontrolní test navazuje na prezentaci, která seznámila žáky se základy buněčné teorie, s druhy buněk,

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Třída: AN4A Období: jaro 2013 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška

Více

Řád učebny přírodopisu je součástí vybavení učebny, dodržování pravidel je pro každého žáka závazné.

Řád učebny přírodopisu je součástí vybavení učebny, dodržování pravidel je pro každého žáka závazné. 1.1 Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět Přírodopis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku. V 6., 7.,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. třídy ZŠ základní

Více

Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět

Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět 3. období 9. ročník Jan Stoklasa a kol. : Organismy, prostředí, člověk /učebnice přírodopisu pro 9. roč.

Více

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná

Více

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 9. ročník Danuše Kvasničková, Ekologický přírodopis pro 9. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, nakl. Fortuna Praha 1998

Více

Téma : HOUBY. Výukový předmět : Přírodopis (6. ročník) Vypracoval : Jana Hůšová. Očekávané výstupy :

Téma : HOUBY. Výukový předmět : Přírodopis (6. ročník) Vypracoval : Jana Hůšová. Očekávané výstupy : Téma : HOUBY Výukový předmět : Přírodopis (6. ročník) Vypracoval : Očekávané výstupy : Jana Hůšová Seznámení s říší HOUBY Praktické využití těchto organismů pro člověka Schopnost rozpoznat jedlé a jedovaté

Více

5.6.3 Přírodopis povinný předmět

5.6.3 Přírodopis povinný předmět 5.6.3 Přírodopis povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 2 2 2 0+1 Předmět Přírodopis se vyučuje v dotaci

Více

Předmět: Přírodopis Ročník 6. Výstup podle RVP Výstup podle ŠVP Téma Učivo Přesahy, vazby, průřezová témata,

Předmět: Přírodopis Ročník 6. Výstup podle RVP Výstup podle ŠVP Téma Učivo Přesahy, vazby, průřezová témata, Předmět: Přírodopis Ročník 6. Výstup podle RVP Výstup podle ŠVP Téma Učivo Přesahy, vazby, průřezová témata, Rozliší základní projevy a podmínky života. Uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova 5.26 Učební osnovy: Seminář a cvičení z biologie

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova 5.26 Učební osnovy: Seminář a cvičení z biologie Zpracování osnovy semináře a cvičení z biologie koordinoval Mgr. Martin Šnévajs. Časová dotace Vyšší gymnázium: 4. V 2hod. 6. N 2hod. Charakteristika semináře: Seminář a cvičení biologie je volitelný předmět

Více

Mnohobuněčné kvasinky

Mnohobuněčné kvasinky Laboratoř buněčné biologie PROJEKT Mnohobuněčné kvasinky Libuše Váchová ve spolupráci s laboratoří Prof. Palkové (PřFUK) Do laboratoře přijímáme studenty se zájmem o vědeckou práci Kontakt: vachova@biomed.cas.cz

Více

Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B

Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B Níže uvedené komentáře by měly pomoci soutěžícím z kategorie B ke snazší orientaci

Více

vznik života na Zemi organické a anorganické látky a přírodními jevy ekosystémy, živé a neživé složky přírodního prostředí

vznik života na Zemi organické a anorganické látky a přírodními jevy ekosystémy, živé a neživé složky přírodního prostředí prima Země a život Ekologie vysvětlí vznik země a vývoj života na Zemi diskutuje o různých možnostech vzniku vývoje života na Zemi rozliší, co patří mezi organické a anorganické látky, a vysvětlí jejich

Více

Systematická biologie B51 volitelný předmět pro 4. ročník

Systematická biologie B51 volitelný předmět pro 4. ročník Systematická biologie B51 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. Existují zde

Více

- tuhý obal udělující buňce tvar, mechanicky ji chrání před vlivy vnějšího prostředí

- tuhý obal udělující buňce tvar, mechanicky ji chrání před vlivy vnějšího prostředí Otázka: Cytologie Předmět: Biologie Přidal(a): Pípi PROKARYOTICKÁ BUŇKA: -jednodušší stavba než u eukaryotické b. Stavba: 1) Buněčná stěna - tuhý obal udělující buňce tvar, mechanicky ji chrání před vlivy

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

Vědní odvětví orientovaná na poznávání rostlinstva. Nauka o lese 001

Vědní odvětví orientovaná na poznávání rostlinstva. Nauka o lese 001 Vědní odvětví orientovaná na poznávání rostlinstva Nauka o lese 001 Rostliny a člověk Rostliny jsou po tisíciletí předmětem zájmu člověka. Důvodem je jejich všestranná upotřebitelnost jak z hlediska užitečnosti

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. -pro učitele i žáky

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. -pro učitele i žáky Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno s.r.o. Autor Tematická oblast RNDr. Monika Jörková Biologie1 obecná biologie Systém rostlin a binomická nomenklatura Taxonomické

Více