Newsletter ISSUE N 24 PROSINEC 2009

Transkript

1 Newsletter ISSUE N 24 PROSINEC 2009 Vá!ení "tená#i, kancelá#e se zav#ou a vlastn$ to není ani tak %patn& nápad, opustit v tomto období Brusel, zejména proto,!e m$sto je v&razn$ studen$j%í a chladn$j%í, kdy! jsou instituce uzav#eny. Ne! v%ak uzav#eme také na%i pracovnu, stojí za to vytvo#it krátk& souhrn a stru"nou bilanci uplynul&ch 12 m$síc'. Rok 2009 byl zajisté rokem dosti v&jime"n&m pro "eské regiony v%eobecn$, a zejména pak pro nás. P'lrok "eského p#edsednictví byl obrovskou v&zvou a sna!ili jsme se z n$j vyt$!it opravdu to nejlep%í. Pokud bychom m$li zhodnotit v&sledky, ud$lali jsme myslím kus dobré práce. Newsletter ISSUE N 03 ÚNOR 2009 Rok jsme zahájili hostováním Evropského fóra mláde!e v Luha"ovicích, paraleln$ s prvním setkáním na ministerské úrovni v rámci "eského p#edsednictví. Poté Zlínsk& kraj organizoval v Bruselu mezinárodní konferenci k regionálnímu rozm$ru transevropsk&ch dopravních sítí. Tato konference dala impuls projektu k Baltskojaderskému koridoru, kter& byl na konferenci poprvé p#edstaven. Iniciativa pokra"ovala a! k podpisu mezinárodní dohody na podporu tohoto projektu, kterého se zú"astnily evropské regiony i instituce. Mezitím vyhrál Zlínsk& kraj regionální sout$! k oslavám dvacátého v&ro"í pádu!elezné opony a 15 let V&boru region' EU a podílel se na n$kolika partnerstvích pro dal%í evropské projekty.!as Vánoc dorazil letos op"t také do Bruselu a jak ji# je zvykem, V neposlední #ad$ jsme se také ú"astnili v%ech hlavních evropsk&ch instituce a kancelá$e setkání, v"etn$ Open Days, které jsme dokonce obohatili o zavírají na tradi%ní v&znamnou kulturní akci, koncert Jarka Nohavici v Bruselu, kter& p$estávku pod Zlínsk& kraj nabídl zde!ijící "eské, slovenské a polské komunit$ strome%kem. Scéná$, p#ímo v pr'b$hu Evropského t&dne region' a m$st. kter& jsme ji# na leti'ti V%echny tyto d'le!ité v&sledky jsou nicmén$ pouze startovními body za#ili tolikrát, se pro nové v&zvy, s kter&mi se budeme muset vypo#ádat v roce odehrává znovu: dlouhé následujícím. fronty na check-in, A proto budeme na za"átku roku 2010 p#ipraveni za"ít práv$ tam, zástupy %ekajících kde jsme v t$chto dnech skon"ili! skupinek a rodin, gigantické kufry na vozících. Je to takov&! S pozdravem, Bruselsk& exodus mezinárodní komunity pracujících ve stroji zvaném Evropská unie. Newsletter ISSUE N 02 Mattia Crosetto LEDEN 2009 #editel kancelá#e Zlínského kraje v Bruselu

2 !ESKÉ VÁNO!NÍ ZVYKY Rozkrojení jablka Staré po#ekadlo praví,!e jen ten z'stane zdrav&, kdo po ve"e#i a! slunce zajde, jablko rozkrojí a unvit# hv$zdu najde. Slupka od jablka Kdo okouzlí vás v novém roce, je mo!né zjistit na Vánoce. Celé jméno se v%ak nikdo nikdy nedoví, slupka neud$lá více, ne!!e pouze napoví! Louskání o$ech( Kdo bude mít v novém roce sil pro ka!dou neplechu, to odhalíte po rozlousknutí ve sko#ápce o#echu. Vánoce, Vánoce p$icházejí Strana 2 (eské váno"ní tradice v sob$ neodd$liteln$ spojují k#es)anské svátky s pohansk&mi ob#ady, dávné místní oby"eje se proplétají s vlivy jin&ch zemí. Jaké hlavní zvyky se dnes v (esku vá!í k adventnímu a váno"nímu období? Adventní v$nec - mezi nejoblíben$j%í symboly p#edváno"ní doby pat#í adventní v$nec. Je v$t%inou spleten& ze zeleného chvojí, n$kdy ozdoben& ma%lemi, %i%kami a jin&mi mali"kostmi. Na v$nci stojí "ty#i svíce, které p#edstavují "ty#i adventní ned$le. Letos první ned$le adventní p#ipadá na 29. listopadu. Ka!dou ned$li se na v$nci rozsvítí dal%í sví"ka, a! na konci adventu zá#í v%echny. Adventní kalendá# - zvlá%t$ d$tem, které se u! nemohou do"kat Vánoc, b&vá ur"en adventní kalendá#. Ka!d& den odkr&vají jedno ze "ty#iadvaceti okének, za ním! najdou malou odm$nu, zpravidla kousek "okolády. Adventní kalendá#e za"ínají tradi"n$ prvním prosincem. Pou't"ní lodi%ek Barborky - svobodné dívky by mohl zajímat zvyk, kter& se vá!e k Zda vás "eká %t$stí, zm$na svátku sv. Barbory (4.12.). Ten den podle tradice trhají dívky nebo láska, je p#ed vámi t#e%*ové v$tvi"ky zvané barborky a "ekají, zda jim do Vánoc ve váze Newsletter v&hra "i prohraná ISSUE sázka? N 03 rozkvetou. To by znamenalo,!e se dívka do roka vdá. ÚNOR 2009 N$kdy mén$, n$kdy více prozdradí váno"ní svíce. Skákání p$es hrnec Ve form$ do nového roku vkro"í, kdo p#es hrnec sno!mo sko"í! Hrní%ky Ka!d& hrnek n$co skr&vá, ka!d& hrnek n$co tají, b$da tomu, kdo se dívá, kdy! se hrnky zamíchají! Na správn& v&b$r pozor dejte a rad%i dvakrát rozm&%lejte. Házení st$evícem Kdo bude letos pecivál, kdo odcestuje o kus dál? To dozvíte se v okam!iku p#i tomto starodávném zvyku. Lití olova Ve tvarech nau"it se hádat pro nikoho snadné není, alespo* nás v novém roce Mikulá%, and$l a "ert Velmi!iv&m je v (esku svátek sv. Mikulá%e. V jeho p#edve"er, 5. prosince, nav%t$vuje d$ti Mikulá% v doprovodu "ert' a and$l'. Mikulá% v biskupském rouchu d$ti nejd#íve zkou%í, nap#íklad z básni"ky "i písni"ky, a vyptává se na jejich poslu%nost. (ert mu dodává autoritu stra%ením, pou%t$nou hr'zu vyva!uje krásn& and$l. Nakonec Mikulá% dít$, které slibuje,!e bude hodné, podaruje drobn&mi dárky, p#edev%ím sladkostmi a ovocem. Zlobiv$j%í d$ti ale mohou mezi cukrovinkami nalézt i bramboru nebo kousky uhlí. Jesli"ky - zobrazování biblického v&jevu z betlémského chléva, kde se na slám$ narodil Je!í%ek, pat#í mezi "eské váno"ní tradice ji! celá staletí. Betlémy se stav$jí nejr'zn$j%ích velikostí a z nejr'zn$j%ích materiál': ze d#eva, papíru, keramiky, ale i z perníku "i dokonce z másla. Ve st#edu betléma jsou jesli"ky s Je!í%kem, obklopen&m Pannou Marií a svat&m Josefem. Nad chlévem se vzná%í and$l, kter& dr!í stuhu s nápisem Sláva na v&sostech Bohu. Dal%í postavi"ky p#edstavují past&#e a stádo ovcí, kter&m bylo narození zv$stováno, dary p#iná%ejí t#i mudrcové. Cukroví a váno"ka - "eské Vánoce jsou nejslad%ím obdobím v roce. Hospody*ky "eká i n$jaké to p#ekvapení. Newsletter ISSUE N 02 se doslova p#edhán$jí v pe"ení LEDEN 2009 Zlaté prasátko Na +t$dr& den dr!eti p'st má se, kdo u"iní tak, zjeví se mu zlaté prase. A! kdy! první hv$zda na nebi vysvitne, pak ke spole"né ve"e#i rodina usedne. vanilkov&ch rohlí"k', perní"k', sn$hov&ch pusinek a desítek dal%ích druh' cukroví. Recepty se v rodinách p#edávají po generace, není proto divu,!e drobné cukroví je na pohled krásné a na jazyku se rozpl&vá. Nepostradatelnou sou"ástí sváte"ního stolu je váno"ka, sladké pe"ivo z kynutého t$sta spletené do tvaru copu, zdobené rozinkami a mandlemi.

3 Váno"ní strome"ek Bez rozzá#eného strome"ku si dnes Vánoce u! ani nedovedeme p#edstavit. P#esto je tento zvyk v "esk&ch zemích celkem mlad&. V m$%)ansk&ch a %lechtick&ch domácnostech se za"al objevovat po"átkem devatenáctého století, zdomácn$l ale a! v pr'b$hu jeho druhé poloviny. Na venkov$ dne%nímu pojetí p#edcházel zvyk v$%et stromek %pi"kou dol' nad slavnostní st'l. Zpo"átku se stromek zdobil "erven&mi jablí"ky, o#echy, ozdobami ze slámy nebo cukrovím. Ve dvacátém století za"aly p#eva!ovat sklen$né ozdoby. Nejroz%í#en$j%í je z#ejm$ smr"ek, oblíbené jsou ale také borovice a jedli"ky. Strome"ek se zdobívá bu, na +t$dr& den (24.12.) nebo den p#edem a rodiny se z n$j radují v$t%inou alespo* do T#í král' (6. 1.). Od dvacát&ch let minulého století se objevují váno"ní stromky na ve#ejn&ch prostranstvích "esk&ch m$st a obcí. Dnes je asi nejznám$j%í ka!doro"n$ vzty"ovan& strom na Starom$stském nám$stí v Praze. Strana 3 Jmelí Dal%í váno"ní rostlinou je jmelí. Lidé si jeho zelené, post#íb#ené "i pozlacené snítky nej"ast$ji p#ipev*ují na lustr, p#ípadn$ nad dve#e. Z#ejm$ proto,!e pod zav$%en&m jmelím má mu! právo políbit jakoukoli dívku "i!enu. Nebo proto,!e kdo se pod jmelím políbí, druhému se zalíbí a jejich láska bude po zp'sobu jmelí v$"n$ zelená. Ka!dopádn$ darované jmelí nosí %t$stí, a tak se p#i váno"ních náv%t$vách hodí s sebou snítku p#inést. +t$dr& ve"er - na +t$dr& den (24.12.) se rodina schází doma, zdobí strome"ek, chystá se ve"e#e. Mnoho lidí Newsletter zachovává a! ISSUE do ve"era N 03 p'st. D$tem, které se nemohou do"kat ve"e#e, rodi"e slibují,!e ÚNOR vydr!í-li 2009 nejíst, uvidí zlaté prasátko. Po setm$ní, s v&chodem první hv$zdy, se zasedá ke spole"né ve"e#i. Tradi"ní "eská %t$drove"erní ve"e#e se skládá z rybí nebo houbové polévky a sma!eného kapra s bramborov&m salátem. Od ve"e#e není radno vstávat, zbyte"n$ se tak p#ivolává ne%t$stí. To podle tradice p#iná%í i lich& po"et lidí kolem stolu. Váno"ní kapr V p#edváno"ním "ase jsou v ulicích v%ech "esk&ch m$st k vid$ní mohutné kád$ plné kapr'. V$t%ina jich pochází z proslulé rybníká#ské oblasti na jihu (ech. Ve v$t%in$ domácností se kapr, obalen& v mouce, vají"ku a strouhance, sma!í na pánvi. Mezi tradi"ní pokrmy pat#í i kapr va#en& na modro se zeleninou a máslem. Tradice praví,!e kdo si dá %upinu z váno"ního kapra p#i ve"e#i pod talí#, bude mít dostatek pen$z po cel& následující rok. Podobného ú"elu dosáhne i ten, kdo si dá %upinu do pen$!enky. Je!í%ek Po %t$drove"erní ve"e#i nastává okam!ik, na kter& se mnohé "eské d$ti t$%í cel& rok. Rodina se shromá!dí kolem rozsvíceného váno"ního strome"ku, pod ním! se kupí zabalené dárky. Podle tradice je sem nepozorovan$ p#inesl Je!í%ek. Na rozdíl t#eba od Santa Clause tato postava nemá!ádnou ustálenou vizuální podobu. Také zp'sob, jak&m k d$tem p#ichází, z'stává obest#en tajemstvím. Je!í%ek je zdrobn$linou pro Je!í%e Krista, jeho! d$tství je o Vánocích zd'raz*ováno. D$ti Je!í%kovi p#ed Vánoci posílají dopis, ve kterém ho prosí o to, co by si p#ály pod strome"kem nalézt. P'vodn$ v "esk&ch zemích nosíval dárky sv. Mikulá%, postava Je!í%ka sem pronikla a! v Newsletter ISSUE N 02 devatenáctém století z N$mecka. (eské d$ti z obou LEDEN tradic 2009 vyt$!ily maximum: dárky jim nosí jak Mikulá%, tak Je!í%ek.

4 Je#í'ek, Santa Claus %i D"da Mráz? aneb Jak se slaví Vánoce v Evrop" Strana 4 Anglick&m i francouzsk&m d$tem vozí váno"ní dárky sobí sp#e!ení, %védsk&m zase naparád$n& kozel, +pan$lé chodí na p'lno"ní m%i v$novanou kohoutovi, -ekové zdobí plachetnice, Finové si libují v dekoraci ze slámy a Dánové hledají v r&!ovém nákypu mandlov& dárek. P#e"t$te si, jak si Evropané u!ívají k#es)anské, ale p#edev%ím rodinné svátky. Anglie: královnin váno%ní pudink V p#edve"er 25. prosince d$ti na krbovou #ímsu zav$sí "ervenou pun"ochu, dárky do ní v noci spustí komínem Father Christmas, kter& kolem projí!dí se sobím sp#e!ením. Mezi dal%í zvyky pat#í líbání pod zav$%en&m jmelím, barevné klobouky a veselé radovánky. Tradi"ní ve"e#í je pe"en& krocan, biskupsk& chlebí"ek a váno"ní pudink, do kterého kucha#ka ukryje st#íbrnou minci pro %t$stí. Zajímavost: Traduje se,!e v horách p#eb&vá %t$dr& vládce Vánoc, jeho! jeskyni hlídá 63 trpaslík'. Kdy! vyjde slu!ba na toho posledního vyk#ikne: Vánoce!, ostatní trpaslíci vyb$hnou, za"nou kácet jedli"ky, zdobit je a posílat do v%ech domácností. )ecko: ohn" a písn" D$ti chodí o Vánocích od domu k domu a za doprovodu zvonk' a bubínk' zpívají oslavné a radostné písn$. Dosp$lí zapalují ohn$ na ochranu p#ed sk#ítky a místo stromk' zdobí miniaturní plachetnice. Dárky p#iná%í Saint Vassilius (sv. Basilej), ale a! v noci na 1. Newsletter ISSUE N 03 ÚNOR 2009 ledna. Ten den se také koná slavnost Obnova vod, kdy lidé vyprázdní v%echny d!bánky a naplní je svatobasilejskou vodou. Na Vánoce nesmí chyb$t dort se zape"enou zlatou mincí. Kdo ji najde, bude mít %t$stí. Zajímavost: Váno"ní oslavy kon"í 6. ledna, kdy kn$z smo"í krucifix v mo#i a ud$luje po!ehnání. Itálie: pozdrav m"stu i sv"tu +t$dr& den je b$!n& den, je jen zakon"en p'lno"ní m%í (nejznám$j%í je ve Vatikánu v chrámu sv. Petra), svátky za"ínají a! na Bo!í hod ob$dem, a to po pape!ov$ po!ehnání Urbi et Orbi. Víc ne! stromky jsou ale v domácnostech roz%í#ené jesli"ky a v n$kter&ch rodinách dostávají ten den ráno d$ti také dárky. V Itálii se tradi"ní pokrmy li%í od regionu k regionu, n$kde se podává pe"ené jehn$, n$kde krocan, jinde je to ryba. Typick&m dezertem je kolá" Panettone. Zajímavost: 7. ledna létá na ko%t$ti "arod$jnice Befana, která komínem hází hodn&m d$tem dárky; zlobiv&m nad$luje uhlí. *pan"lsko: kohout poslem zpráv Noche Buena (+t$dr& ve"er) je rodinn&m svátkem, lidé si domov vyzdobí borov&mi v$tvi"kami, sví"kami a jesli"kami, chodí na p'lno"ní m%i oslavující kohouta, kter& jako první oznámil narození Krista. Typické jsou t#íkrálové cukroví, co! jsou kulaté kolá"ky zdobené ovocem a o#echy, ve kter&ch jsou schována malá p#ekvapení. Zajímavost: D$ti dostávají dárky a! na T#i krále (Dia de Reyes), a to od t#í král' a do %koly jdou a! po 7. lednu. *védsko: kozel v akci +t$dr& den je rodinn&m svátkem s náv%t$vami a slavnostní ve"e#í. Dárky d#íve nad$loval Newsletter váno"ní ISSUE kozel N 02 s rohy ozdoben&mi "ervenou stuhou. Pov$st #íká,!e to LEDEN 2009 bylo jezdecké zví#e boha Thora. Nyní nosí +véd'm dárky váno"ní sk#ítek s dlouh&mi bíl&mi vousy, od$n& do "erven&ch %at'. Naz&vá se Jultom, nebo Jultombe. Specialitou této zem$ je %afránov& chléb, povidlové váno"ní dorty a va#ené bonbony Zajímavost: 13. prosince nosí d$ti jídlo sv&m rodi"'m na pam$) svaté Lucie, která podle pov$sti zachránila ve 4. století na%eho letopo"tu +védy p#ed hladomorem.

5 Strana 5 Dánsko: mandlové p$ekvapení Dánové vyráb$jí v$nec se "ty#mi sví"kami, které symbolizují "ty#i ned$le k#es)anského adventu, ale také "ty#i období!ivota d$tství, mládí, dosp$lost a stá#í. D$ti mají sví"ku s kalendá#em a a! do Vánoc nechávají v!dy jeden dílek uho#et. Malí sk#ítci Julenisser si d$lají legraci z d$tí i z dosp$l&ch, ale neubli!ují. Váno"ní ve"er se slaví v rodinném kruhu s tradi"ním jídlem. Ne! lidé rozbalí dárky, chytí se za ruce, zpívají koledy a tan"í kolem váno"ního stromku. Ke %t$drove"erní ve"e#i je na v&b$r husa, kachna, vep#ová pe"en$ s "erven&m zelím, teplá %unka, pep#ená treska s #edkvi"kou a horká r&!e politá studen&m mlékem, pivní a p%eni"n& chléb a jako dezert sladk& r&!ov& nákyp s ukrytou mandlí; kdo ji najde dostane mandlov& dárek. Zajímavost: (ím v$t%í p#ekvapení nad dárkem, tím v$t%í %t$stí do budoucna, proto se dárky do p#edání úzkostliv$ schovávají. Finsko: Ukko a slam"n& design Dekorace p#evá!n$ ze slámy, rodina pohromad$, bohatá hostina, vzpomínka na zesnulé a ve"er náv%t$va h#bitova. Nejv&znamn$j%ím dnem je 24. prosinec (+t$dr& den), kdy mimo jiné velk& Ukko a jeho sk#ítkové rozná%ejí dárky. Zajímavost: Podle st#edov$ké tradice je v b&valém hlavním m$st$ Turku na +t$dr& den v poledne vyhlá%en váno"ní mír. Polsko: Newsletter dvanáct ISSUE m"síc(, N 03 dvanáct chod( ÚNOR t$dr& den je dnem p#ísného p'stu, ve"er se ale podává dvanáct chod' jako dvanáct m$síc'; je prost#eno i pro neo"ekávanou náv%t$vu. V$t%í oblib$ ne! váno"ní stromek se t$%í jesli"ky. Menu: Hustá polévka (bor%", zel*a"ka, houbová nebo i rybí) a %t$drove"erní ryba, zejména sle,, jeseter, ale také kapr na r'zné zp'soby. Na stole nesm$jí chyb$t chléb a sv$cené oplatky. Podle oblastí se pak servírují nap#íklad pierogy (ta%ti"ky pln$né zelím a %kvarky), mak'vky (!emle má"ené v oslazeném mléce a dochucované mákem a rozinkami), jáhlová ka%e va#ená v mléce politá #epn&m olejem nebo zelí s houbami a hrachem. Rakousko: strome%ek, koledy, ryba Velmi roz%í#ené jsou adventní v$nce u vchod' do dom' a adventní kalendá#e. Rodiny se scházejí o +t$drém ve"eru u spole"ného stolu k slavnostní ve"e#i, po ní zapálí sví"ky na strome"ku, zpívají koledy a rozdávají si dárky, které p#iná%í Je!í%ek. Hlavním chodem je kapr s bramborov&m salátem nebo jiná ryba v r'zn&ch úpravách, ale také víde*sk& #ízek, p#ípadn$ pe"ená husa "i kr'ta. Nesmí chyb$t r'zné cukroví v"etn$ vanilkov&ch rohlí"k', váno"ka ani %trúdl. N"mecko: ry'av& Weihnachtsman Od 1. prosince nesmí chyb$t adventní kalendá# se "ty#iadvaceti o"íslovan&mi dáre"ky, adventní v$nce a cukroví, od +t$drého dne pak ozdoben& váno"ní strome"ek a jesli"ky. Na severu N$mecka rozdává dárky Weihnachtsmann, kter& má rezaté vlasy i fousy a cestuje na divokém v$tru, a na jihu je to spí% Je!í%ek podobn& tomu na%emu. Newsletter ISSUE N 02 LEDEN 2009 Tradi"ní jídlo se li%í podle "ástí zem$. n$kde mají pe"enou husu, sladké kompoty a zava#eniny, na severu p#ipravují pe"ené klobásky se zelím a v Bavorsku nap#íklad rybu s bramborov&m salátem. Nikde ale nechybí váno"ní máslová %tola s rozinkami, mandlemi a kandovan&m ovocem.

6 Francie: labu#níci, jak se pat$í Dárky nosí Pere Noël, vousat& mu!, kter& se dnes "ím dál víc podobá Santa Clausovi; mimo jiné také létá na saních ta!en&ch soby a dárky pokládá na krb nebo ke kamn'm. Francouzi slaví advent a d$ti u!ívají adventní kalendá#e s okénky, kde se skr&vají sladkosti i v$ty z evangelia. +t$dr& ve"er je zakon"en p'lno"ní bohoslu!bou. Váno"ní ve"ere se skládá z n$kolika chod'. Jako p#edkrm úst#ice, bílé klobásy, hlem&!di a rybí polévka, hlavní chod váno"ní kr'ta (la dinde de Noël) s ka%tanovou nádivkou nebo lan&!ovou pastou a jako desert váno"ní polínko (le buche de Noël), kolá" se smetanou. Zajímavost: Na T#i krále maminky d$tem upe"ou velk& dort, kter& ozdobí královskou korunkou a dovnit# umístí figurku. Kdo ji p#i porcování najde, je králem oslav. Strana 6 Belgie: boty pro Mikulá'e Váno"ní strome"ek, rodina pohromad$ a rozjímání. Sinterklaas (sv. Mikulá%) se sv&m pomocníkem Zwartem Pietem ((ern&m Petrem) jezdí 5. prosince ve"er od domu k domu a rozdává dárky do p#ipraven&ch zimních bot. D$ti mu na oplátku chystají oves a cukr pro jeho kon$. Lucembursko: rozsvícené ulice V p#edváno"ním "ase se ulice osv$tlují a zdobí váno"ními motivy, vzduch je cítit hork&m ko#en$n&m vínem, speciální polévkou s uzeninou a typick&mi crepes. Dárky rozná%í Je!í%ek. Specialitou Newsletter je "ern& ISSUE puding N 03 s ma"kan&mi bramborami a jable"nou omá"kou. ÚNOR 2009 Štastné a Veselé Vánoce! Zlín Region in Brussels The Rose House 46, Boulevard de la Cambre B1000 Bruxelles Tel. (32) Fax (32) info@zlinregioninbrussels.eu Newsletter ISSUE N 02 LEDEN 2009 ro!ník 6,!íslo 24 prosinec 2009 Uzáv"rka %ísla: Redakce si vyhrazuje právo p#ísp$vky zkrátit, p#ípadn$ stylisticky a jazykov$ upravit. Za v$cnou správnost odpovídá autor. Informace uvedené v této publikaci jsou obecné povahy a neobsahují vy"erpávající anal&zu dan&ch témat. Odkazy jsou ur"eny k usnadn$ní p#ístupu k informacím a za jejich aktuálnost a obsah odkazovan&ch stránek neru"íme. Vydavatel: Zastoupení Zlínského kraje v Bruselu Redak%ní rada: Mattia Crosetto, Petra Jano%ková Grafick& design: HAL9000Limited!2007