11. Reflexe genderu v procesu migrace

Transkript

1 11. Reflexe genderu v procesu migrace Petra Ezzeddine Genderový aspekt v migraci neznamená pouze dopln ní žen tam, kde jsme je postrádali. Znamená to nahlížení na procesy a diskurzy v migraci, které zahrnují ženy i muže ve vzájemné interakci. Gender je významným organiza ním principem v sociálních vztazích, a jako takový podmi uje každý aspekt lidské interakce na osobní nebo domácí úrovni, v lokální komunit a v mezinárodních vztazích. (Erel, Morokvasic, Shinozaki, 2003:7) Kapitola se v nuje kritické reflexi vybraných sou asných teoretických koncept genderových aspekt v procesu migrace. Zam uje se na následující oblasti: a) gender a moc v procesu migrace, b) gender a teorie sítí (tzv. network theory ), c) gender a teorie domácností, d) gender a trh práce a kone n za e) transnacionální mate ství. Jak uvádí Pedraza (1991), ješt do 70. let 20. století byly migrantky vnímány jenom jako pasivní následovatelky muž, jež migraci iniciovali. Jinou alternativu p edstavovaly ženy, které na migrující manžele ekaly na vesnici, zcela závislé na jejich p íjmech z pracovních aktivit v zahrani í. Tímto zp sobem konceptualizace genderových rolí podpo ila teorii modernizace, ve které ženy reprezentovaly tradi ní kontinuum v rámci rodiny a p íbuzenstva. V letech 1980 až 1990 zasáhl do migra ních studií silný vliv feministických teorií. Ve feministických teoriích je gender nazírán jako soubor identit, chování a moci ve vztazích, který je konstruovaný kulturou a spole ností. Toto paradigma ovlivnilo nazírání genderu v migraci dvojím zp sobem. První souvisí s patriarchátem, hierarchií moci, dominancí a kontrolou muž v ovládání žen. Tedy, jak patriarchát ovliv uje možnost migrovat, kdy a kde se usadit (Boyd a Grieco, 2003). Druhý okruh souvisí se vzájemnými vztahy mezi ženami a muži, se zm nou vztah k jejich rodinným p íslušník m, v etn partner /partnerek v procesu migrace. Jde o to, jak je patriarchát zahrnut a/nebo rekonstruován v pr b hu migrace.výzkumníci/ce se také soust edili/ly na problematiku ú asti 229 Migrace a rozvoj - text B5.indd :35:03

2 žen na trhu práce v nové zemi, vliv ženské kontroly a moci v rodin nebo na v tší zahrnutí mužské práce do pé e o domácnost a rodinu Gender a moc v procesu migrace Jak upozor uje Brettel (2000), jeden z nejvíce zkoumaných analytických model z oboru feministické antropologie 179, který je aplikován p i studiu genderu v migraci, je postaven na vztahu mezi produkcí a reprodukcí. Model eší otázku, jestli hodnota zisku z migrace nabízí rozší ení genderové moci a statusu imigrantských žen v jejich domácnostech. Brettel (2000) vychází z p edpokladu, že v tší sdílení domácích aktivit je výsledkem nár stu pracovních povinností žen. To zp sobuje zm ny v zam stnávání, rodinné struktu e, životním stylu. Podobn argumentuje také Kosack (1991:158) svým tvrzením, že p ístup k n kterým ekonomickým svobodám prost ednictvím placené práce dodává ženám sílu k jejich emancipaci z pod adné tradi ní role. P íkladem m že být studie Chai (1998), která explicitn aplikuje konceptuální schéma domácí/ve ejný na analýzu korejských imigrantských žen na Havaji. Ukazuje, že dob e vzd lané korejské ženy ze st ední t ídy jsou ve své vlastní domovské spole nosti odkázány na sféru domácnosti, zatímco jako imigrantky zastávaly dob e placenou práci. Chai (1998:278) tvrdí, že vyšší mzdy mohou vést k v tší flexibilní d lb práce, rozhodování a rodi ovské zodpov dnosti a rovn ž tak k menší pohlavní segregaci v sociální i ve ejné sfé e. Migrantky mohou zejména v procesu pracovní migrace více rozvinout vlastní sebedefinování genderové role. To se d je pomocí lepšího p ístupu k vlastní hotovosti, která vede k osobní spot eb na vlastní zájmy a k celkovému osobnímu prosp chu (George, 2005). V tší moc v migraci m že vést ženské migrantky k menší motivaci vrátit se do vysílající spole nosti, už proto, že by tím ztratily výhody, které získaly v zahrani í. Tato migra ní strategie není zp sobena r znou motivací muž a žen k návratu, ale limitovanými možnostmi jejich zam stnání a specifickými sociálními podmínkami, kterým elí ženy v sociálních vztazích ve své mate ské spole nosti a kultu e. 179 Jedná se zejména o ty, které jsou inspirovány marxistickou filozofií. Termíny sociální reprodukce a reproduktivní práce se váží k r zným aktivitám, které souvisí s chodem domácnosti a aktivitami jejich len. 230 Migrace a rozvoj - text B5.indd :35:03

3 Zejména migrantky-matky vyvíjejí r zné strategie, které jim mohou zlepšit koordinaci produk ní a reproduk ní práce. Jednou z t chto možností je cirkulární migrace. Krátkodobé pohyby za prací umož ují migrantkám a migrant m zlepšení (finan ního hlediska) kvality života v jejich mate ském státu. Neusazují se, naopak z stávají v pohybu. Práv strategie tzv. pendlerské migrace 180 je genderov diferencována. Zatímco muži organizují svoji pendlerskou migraci s ohledem na pot eby jejich placené práce, management ženské migrace se rozvíjí kolem kombinování placené práce v zahrani í s jejich reproduk ní pé í o domácnost a rodinu (Morokvasic, 1986). Rovn ž feministi tí geografové/ky potvrzují, že ženy mají tendenci brát práci blízko domova, což jim pomáhá v propojení pé e o d ti a domácí povinnosti (Massay, 1994). Jinou možností je nap íklad transgenera ní mate ství (kde funkci matek nahradili prarodi e) jako efektivní strategie, jak mít d ti a být zárove zam stnaná na plný úvazek. Analytický koncept produk ní a reproduk ní práce v procesu migrace ovšem není p ijímán bez výhrad. Laslett a Brenner (1989) upozor ují, že zachovávání života (pé e o rodinu a d ti) je formou práce, druhem reprodukce, fundamentálním zásahem do spole nosti tak, jak se d je i v p ípad produkce statk. Tvrdí, že zejména ženy zasílají reproduk ní typ úspor (nap. financují vzd lání a výživu d tí), které ony samy ovšem jako reproduk ní nepoci ují. Jak argumentuje Brettel (2000:122): Je vlastn otázkou, zda investice do vzd lání vlastních d tí není práv tou nejlepší investicí i z hlediska optiky mužské produktivity. Zjednodušené schéma migrace, která zajiš uje zm nu statusu žen sm rem k jejich posílení moci, neplatí, protože polarita práce a rodina je typická pro mnoho žen (nejen migrantek). Geopolitické a kulturní faktory jenom tuto dichotomii zprost edkovávají. Na p íklad bangladéšských migrantek ukazuje Dannecker (2005), že životní styl tradi ních pár reflektuje nové požadavky existence v novém sociálním prost edí velkom st, p i emž to nemusí znamenat jenom pouhé kopírování západního modelu. Na druhé stran migrace m že ženy také stigmatizovat a marginalizovat, zejména v p ípad p ijetí nového (rozum j moderního) životního stylu. Migrace p ináší ženám nejen odolávání patriarchální moci, ale i jakýsi druh znovunabývání genderové moci, která však nemá pro jejich životy tém žádné výhody (Parrenas, 2001). Materiální odm ny za domácí práce jsou 180 Lze se setkat i s termínem dojíž ková migrace. 231 Migrace a rozvoj - text B5.indd :35:04

4 maximalizovány práv s formováním trasnacionálních rodin a jejich manipulací pomocí mechanizmu kontroly práce. Navíc každodenní praktiky v kruhu svých rodin pomáhají migrantkám zakládat jejich vlastní komunitní (zejména etnicky podmín ný) život, který je protiváhou v i problém m, které prožívají v hostitelské spole nosti. V rozdílné situaci se nacházejí mužští migranti. Ty migrace nutn nestaví do opozice k jejich genderové roli živitel rodin. Status migranta není v tšinou v ideové kolizi s mužskou genderovou identitou. Práv naopak, migrace mužským migrant m jejich schopnosti rozši uje (nap íklad u í mladé muže samostatnosti v rámci vedení domácnosti), zejména t m, kte í žili v mládeneckých komunitách. Sotelo (1994) ukazuje na p íkladu mexické migrace do USA, že n kte í ženatí muži preferovali pozici nezávislého migranta. Tak mohli dávat více pen z také na své vlastní výdaje, protože jejich vlastní ženy (které z staly doma) nev d ly o jejich skute ných výd lcích. Také pro nezadané ženy m že být migrace procesem p etransformování kulturn o ekávané genderové role poskytovatelek pé e a udržovatelek rodinných vztah (Aranda, 2003). Migrace se tak m že stát jakousi formou osvobozujícího procesu a vést k genderové rovnováze tím, jak zpochyb uje rurální a kognitivní uspo ádání místa ženy, které v nové situaci již neplatí. Ale jak upozor uje Sotelo (2001), narušení hranic mužské a ženské sféry m že vést k rozší ení mužské kontroly nad ženami, ale ne k jejich úplné redukci. Domnívám se, že na tomto míst je d ležité si položit otázku. Dochází k p enosu posílené genderové moci migrujících žen v d sledku osamostatn ní (emancipace) skrze migraci do jejich mate ské spole nosti? Tolstokorova (2008) nap íklad argumentuje, že feminizace pracovní migrace na Ukrajin nevede k trvalému posílení aktivního otcovství ani ke sdílenému rodi ovství, zm na je pouze do asná. Ukrajinští muži se po návratu jejich žen ze zahrani í (nebo také ze spole ného pobytu v zahrani í) snaží o utvrzení svého rodinného v dcovství a patriarchálních iluzí. Jak p ipomíná Morokvasic (2004, 160:70): P ekra ování hranic kv li práci m že být posilující, otevírá p íležitosti pro odmítání genderových norem, ale také m že vést k novým závislostem a posílit genderové hranice a hierarchie. 232 Migrace a rozvoj - text B5.indd :35:04

5 11.2. Gender v migraci a teorie sítí ( network theory ) Genderové aspekty v migraci jsou v antropologii a sociologii sledovány a aplikovány také na stávající klasické teorie migrace. P íkladem m že být teorie sítí. Teorie sítí ( network theory ) vysv tluje specifický aspekt pr b hu migrace, který je založený na významu mezilidských vztah. Jak zd raz uje Massey et al. (1993:449): Každý akt migrace sám o sob vytvá í sociální struktury k jejich udržení. Každý nový migrant redukuje svou migrací náklady n kolika p átel a p íbuzných, a zárove snižuje tak riziko své vlastní migrace." Pro genderovou perspektivu je tato teorie d ležitá zejména proto, že p enáší migra ní proces do osobní a kulturní roviny, a také do roviny sociálních vztah, které navazují migranti b hem své migrace. Sociální sít v migraci mohou plnit také d ležitou funkci ve strategii p ežití. Plní funkci emocionálního podp rného systému, a to zejména ty sít, které jsou složeny z p íbuzných a p átel (Aranda, 2003). Uspokojují emocionální pot eby migrant a migrantek a poskytují jim pomoc a podporu. Zejména migrantky vnímají situaci bez rodiny ost eji, a to zejména v krizových situacích jako je rozvod, narození dít te nebo smrt v rodin. V procesu migrace mohou být sít pé e p etvá eny, zejména v p ípadech, kdy migranti/ky dosáhli/y status st ední t ídy, který byl spojený s ur itým finan ním ohodnocením a byli/ly schopni/y posílat dom ást svých výd lk (remitencí), ast ji cestovat dom nebo platit p ímou pomoc rodin. Tuto formu pomoci své rodin nazývá Aranda (2003) pojmem facilitovaná pé e. Kritici/ ky teorie sociálních sítí argumentují zejména tím, že tato teorie nedokáže jednotn vysv tlit, pro a jakým zp sobem jsou takové sít mezi migranty a migrantkami vytvá eny. Jejich argumentace je založena na tvrzení, že tyto sít jsou závislé na historických, geografických a politických vztazích, které existovaly již p ed nástupem masové migrace. 181 Výzkumy Boyd a Grieco (1998) ukázaly, že velikost rodiny a sp átelené sít se neukázaly jako statisticky významné faktory, které ovliv ují jak p echodnou, tak trvalou migraci. 181 Oishi (2000)argumentuje tím, že teorií sítí není možné vysv tlit existenci blízkých vztah mezi majoritními/vysílajícími/ a p ijímajícími zem mi v Asii. 233 Migrace a rozvoj - text B5.indd :35:04

6 11.3. Domácnost nebo individuální jedinec? Další inspirativní teorií migrace pro studium genderu v migraci je teorie domácností - tzv. household theory. Ta je založena na tvrzení, že rozhodnutí migrant jsou vytvá ena na úrovni domácností. Lidé konají kolektivn nejenom s cílem maximalizace zisku, ale také minimalizace rizika pro své leny a p íbuzné. Domácnost kontroluje riziko za ú elem zlepšení vlastní ekonomické situace tím, jak diverzifikuje alokaci zdroj domácnosti (zejména rodinné pracovní síly). Jak upozor ují Grasmuck a Pessar (1991:15), práv domácnosti mobilizují zdroje podpory, p íjem a odesílání výd lku zp t dom. Jsou to domácnosti, které rozhodují o produkci svých len, jejich spot eb a distribu ních aktivitách: Domácnost, tak jak ji vnímáme my, má svou vlastní politickou ekonomii, ve které je p ístup k moci jiných hodnocených zdroj distribuovaný kolem genderu a genera ních linek. Teoretici/ ky migrace zd raz ují, že domácnost je sociální jednotka, která d lá rozhodnutí jestli v bec migrovat, kdo bude migrovat, jaké zdroje budou alokovány pro migraci, jaké zasílané výd lky má rodina o ekávat, a jestli migrace bude p echodná nebo trvalá. Tato rozhodnutí jsou vedena genderovými rolemi normativn p edepsanými p íbuzenstvím stejn jako hierarchií moci v domácnosti (Grassmuck a Pessar 1991). Domácnost tak m že být vnímána jako p emost ní mezery mezi mikro stupn m (na úrovni agenta/ky individuální migrace) a strukturálním kontextem (zejména socio-ekonomickým a politickým), ve kterém se odehrává migrace. Jak upozor uje Oishi (2000), teorie domácností se široce používala, ale jenom málo výzkumník ji v terénu také testovalo. Dalším argumentem kritik / ek zejména t ch, kte í se ve svých výzkumech zam ili/y na gender v migraci je, že rodina (resp. domácnost) jsou sice jednotkami, kde probíhají produk ní a redistribu ní aktivity, ale jsou také místem, kde se mohou lidé s r znými aktivitami a zájmy dostat do konfliktu. Migrant/ka je asto považován/a za individuálního konatele, ale i jako ást migrující domácnosti. Informace o velikosti domácnosti a jejího typu bývá n kdy zahrnuta do analýzy podmínek pro pohyb, ale jenom n kolik studií zam ilo svoji pozornost na to, jakým zp sobem seskupení len domácností p ispívá k rozhodnutí k migraci (George, 2005). Koncept domácnosti je problematický také proto, že domácnost m že obsahovat široký soubor osob (jako je tomu v p ípad rozší ených typ rodin, které nemusí emigrovat celé). 234 Migrace a rozvoj - text B5.indd :35:04

7 Opozi ním paradigmatem, které se používá zejména p i analýze procesu rozhodování k migraci, je zd raz ování migrace jako individuálního rozhodnutí. Toto paradigma je typické zejména v neoklasickém ekonomickém a demografickém modelu z let Zodpov dnost žen jako manželek a matek a role muž (jako živitel ) je v tomto modelu chápána jako nejvýznamn jší faktor v procesu rozhodování o migraci. Problémem t chto ekonomických model je, že racionáln kalkulující domácnost nahradil jenom racionáln kalkulující jedinec, což také uspokojiv nevysv tluje makroekonomický rámec migrace. Ob paradigmata spojuje to, že chápou ženské migrantky jako normativní kategorii, ímž výrazn p ispívají k pochopení migrace v termínech individuálního racionálního rozhodnutí, které je založeno na rozdílu v p íjmech (neoklasický ekonomický model) nebo na rozdílech v kolektivním racionálním rozhodnutí v domácnostech (nap íklad v t ch státech, které jsou závislé na remitencích). Souhlasím s tvrzením Pedrazy (1991:311): Studie genderu v migraci p inášejí propojení výše uvedených paradigmat tím, že sice zd raz ují roli individuálního migranta/ky v procesu migrace, ale neopomíjejí širší strukturální podmínky, za kterých jednotliví agenti/ky d lají svá rozhodnutí. Rodiny a domácnosti se pro/proti migraci rozhodují také na základ dalších faktor, jako jsou nap íklad strategie p ežití v závislosti na etap životních cykl, individuálních motivací, strategií domácností a struktury komunity, socio-ekonomické podmínky a politická situace v p ijímajících i vysílajících státech, které mohou nebo nemusí podporovat migraci. Rodinná strategie se tím st etává s ekonomickými a politickými transformacemi globálního sv ta Migrantky a trh práce (profesní segmentace a mobilita na trhu práce) Nejvýrazn jší teorií genderu v migraci, která vysv tluje postavení migrantek na trhu práce, je teorie "trojí neviditelnosti" (tzv. triple invisibility), která íká, že migrantky jsou na lokálních i globálních trzích neviditelné ve t ech úrovních - t ídy, etnicity a genderu (Brettel, 2000). Tato "neviditelnost" zp sobuje u migrantek jejich profesní segmentaci do n kolika sektor ekonomiky, jako je nap. textilní pr mysl nebo úklid a pomoc v domácnosti. Tímto zp sobem segmentovaný pracovní trh m že znamenat také nízkou socioprofesní mobilitu. 235 Migrace a rozvoj - text B5.indd :35:04

8 Výzkumy prokazují, že ženy migrantky ve v tšin p ípad zastávají jiné zam stnanecké pozice než jejich mužské prot jšky (Mahler, Pessar 2006). D vodem je poptávka zam stnavatel po pracovní síle, která je genderov podmín ná. Toto vysv tlení potvrzuje i vývoj mezinárodní pracovní migrace a její geografické a demografické typologie (Brettel, 2000). Dle Brettel (2000) se pohyb rodiny (migrace rodiny) d je jen za ú elem zvýšení jejího ekonomického potenciálu. To se m že následn za napln ní kariérního o ekávání v tšinou mužského živitele dít na úkor ženských kariérních aspirací. Ženská zm na bydlišt je považována za pod ízenou mužskému p ijetí na pracovním trhu, nebo je to považováno za racionální pro rodinu jako takovou. Výsledkem bývají rozdílná rozhodnutí k migraci ve srovnání s tím, jaká by byla, kdyby se vytvo ila na individuální úrovni. Jak upozor uje Pedraza (1991), pro n které ženy, které se uplat ují na takové pozici na trhu práce, která nesouvisí s jejich zkušenostmi a pot ebami, m že migrace znamenat nejen negativní, ale také pozitivní posun v jejich karié e. Teoretici/ ky migrace uvád jí, že následkem globalizace je poptávka po ženských pracovnicích velmi vysoká, v etn dívek a žen, které migrují z vesnic do m st v rámci interních migrací. Nár st v zam stnávání žen (zejména t ch, které pocházejí z rurálního prost edí a jsou tedy levnou pracovní silou) trasnacionálními firmami v oblastech exportních produk ních zón (tzv. EPZ) se dle Sassen (1988), dá nazvat feminizací levné pracovní síly. Poptávka po ženské pracovní migraci se zvyšuje zejména v t ch státech, kde je ve ejná pé e o d ti a staré lidi deficitní. Ženy z minoritních skupin a migrantky obsazují marginální sv ty ekonomiky, jako jsou úklid a pomoc v domácnosti. Jak upozor uje Kofman (1999), otev ený pracovní trh Evropské Unie neprodukuje pro tyto ženy tolik výhod, jako pro majoritní ženy st ední t ídy. Také státní politiky poskytující výhody zam stnavatel m, kte í zam stnávají migrantky (da ové výhody, flexibilita, nezapojení do systému pracovní legislativy), ovliv ují preferenci práce málo placených ženských migrantek (Morokwasic, 1984). Problematické umístn ní na trhu práce mohou mít i vysoce kvalifikované migrantky. Ženská profesní ghettoizace ve speciálních odv tvích a imigrantská reziden ní segregace nemusí být dána jenom vn jšími faktory. áste n m že být volbou migrantek, které cht jí žít a pracovat v blízkosti lidí hovo ících stejným i p íbuzným jazykem. 236 Migrace a rozvoj - text B5.indd :35:04

9 11.5. Transnacionální mate ství Jednou z nejvíce se rozvíjejících oblastí studií genderu v migraci je výzkum transnacionálních forem rodiny, zejména transnacionálního mate ství. Každá spole nost má genderové hranice vymezeny pomocí norem, které jsou monitorovány a potvrzovány každodenními praktikami. Existuje ale specifická skupin matek, která tyto normy (tak jak jsou ustanoveny v rámci v tšinové spole nosti) nem že ve své každodenní praxi napl ovat (Sotelo 2001). Jedná se o tzv. transnacionální matky matky, které kv li ekonomické migraci opoušt jí své vlastní d ti a rodiny. Zatímco mužská pracovní migrace je nahlížena jako d ležitá pro finan ní zajišt ní rodiny, migrující ženy jsou zpravidla vnímány jako ty, které od svých rodin utíkají (Parrenas, 2001). Existence transnacionálního mate ství tak p ináší nová m ítka kvality mate ství a významu rodiny. Na jedné stran transnacionální mate ství otevírá možnosti redefinice genderových rolí a strukturálních znevýhodn ní, které se na n vážou, na stran druhé ale m že patriarchální tradice udržovat. Jak ukazuje Parrenas (2001) na výzkumu filipínských pomocnic v domácnosti a jejich rodin, i když jsou ženy fyzicky vzdálené, musí o svoje d ti pe ovat více než jejich otcové, protože ti odmítají být za výchovu zodpov dní. Na druhé stran ženy migrujících muž, které z staly doma, praktikují parodickou verzi intenzivního mate ství, aby dohonily aktivity svých vyd lávajících manžel. Toto p etrvávání konven ních genderových bariér není zp sobeno jenom profesní specializací filipínských žen jako pomocnic v domácnosti, která jejich reproduk ní roli jenom potvrzuje. D ležitý vliv má také spole enské a kulturní odmítnutí instituce transnacionálního mate ství. To potvrzuje výzkumem indických zdravotních sester v USA a také George (2005), která upozor uje, že genderový ád vyvíjí odlišný tlak na muže a na ženy, které odchodem za prací nenapl ují kulturní o ekávání. K formování obrazu a stigmatizaci zlých matek, které opoušt jí své d ti a iní z nich sociální sirotky, mohou negativn p ispívat i média v zemích p vodu migrantek (Lutz a Pallenga-Mollenbeck, 2009). Zasílání remitencí se pak pro tyto migrantky stává materializovaným potvrzením role ekonomické živitelky rodiny. Proto bývá transnacionální mate ství nazýváno také komoditním mate stvím. Zejména dary zasílané d tem, nap íklad oble ení, mobilní telefony, hra ky, po íta e, atd., plní kompenza ní roli za absenci matek 237 Migrace a rozvoj - text B5.indd :35:04

10 a symbolicky udržují a obnovují mate ský vztah. Dle Ezzeddine (2011) komodifikace vztah mezi matkami a jejich d tmi roste úm rn s délkou pobytu v zahrani í a s v kem d tí. Zasílaní finan ních p ísp vk nebo dar tak m že efektivn geograficky rozši ovat nov definovanou genderovou moc v transnacionálním prostoru (Mahler a Pessar, 2001). Roli chyb jících matek musí ale v transnacionálních rodinách nahradit n kdo jiný (Sotelo, 2001). Náhradní pé i o d ti zastupují p evážn ženské lenky rodiny, zejména babi ky. Separace mezi migrantkami a jejich rodinami není odtržena od ekonomické reality. Jak argumentuje Parrenas (2001), p ijímající státy t ží nejen z levné práce migrant a migrantek, ale zejména z jejich minimalizovaných pot eb. Svými migra ními politikami v podstat podporují cirkulární individuální migraci v rodinách s nízkými p íjmy, protože nemusí nést zodpov dnost za jejich reprodukci. Globalizace zp sobuje, že tyto transnacionální matky žijí paralelní životy, kterými globalizaci jako takovou dále umoc ují. Záv r Genderov senzitivní pohled je d ležitým p edpokladem všech typ migra ních studií. Sm uje k nahlížení na procesy a diskurzy v migraci, které zahrnují ženy i muže ve vzájemné sociální interakci. Výsledkem aplikování genderových studií do studia migrace je, že ženské migrantky nejsou již spat ovány jako pasivní doprovod migrujících muž, jsou brány jako aktivní lenky svých rodin, komunit i socio-profesních skupin. Speciální pozornost by m la být v nována také migrujícím muž m, zejména výzkum m maskulinity a mužské identity v procesu migrace. Krom nerovností zp sobených genderovými rozdíly je d ležité reflektovat také další znevýhod ující faktory jako jsou rasa, etnická identita, v k nebo p íslušnost k sociální t íd nebo profesi (nap íklad domestic workers ). Studium genderu v migraci tak sm uje ke komplexnímu zachycení sociálních proces a vztah, které vznikají a probíhají vlivem migrace (Pedraza, 1991). 238 Migrace a rozvoj - text B5.indd :35:04

11 Použité zdroje: ARANDA, E.M.(2003): Global care work and gendered constraints: The Case of Puerto Rican Transmigrants, Gender and Society, 17(4): BRETTEL, C.B.(2000): Theorizing Migration in Anthropology: The Social Construction of Networks, Identities, Communities, and Globalscapes. In Brettel C., Hollifield J. (eds.), Migration Theory: Talking Acorss Disciplines, pp BURAWOY, M.(1976): The Functions and Reproduction of Migrant Labor: Comparative Material from Southern Africa and the United States. American Journal of Sociology (81): 5: BOYD, M.; GRIECO, E. (2003): Women and migration: Incorporating gender into international migration theory. Migration Policy Institute CHAI, K. (1998): Copmeting for the Second Generation: english-language Ministry at a Korean Protestant Church. In Gathering in Diaspora: Religious Comunities and the New Immigration,ed.Warner,R.Wittner, J.G., pp Philadelphia: Temple University Press DANNECKER, P. (2005): Transnational Migration and the Transformation of Gender Realtion. The Case of Bangladeshi Labour Migrants, Current Sociology(53): EREL, U.; MOROKVASIC, M. & SHINOZAKI, K.(2003): Introduction. Bringing gender into migration. In U. Erel, M. Morokvasic & K. Shinozaki (eds.), Crossing borders and shifting boundaries /Vol. I: Gender on the move, pp. 9-22/. Opladen: Leske + Budrich. EZZEDDINE, P. (2011): Ztráty a nálezy transnacionlního mate ství: reflexe genderu v migraci. Dizerta ní práce, FHS UK Praha. GEORGE, S. M. (2005): When women come first: Gender and class in transnational migration. Berkeley, Los Angeles, and London: University of California Press. GRASMUCK, S.; PESSAR, P. R. (1991): Between two islands: Dominican international: Dominican international migration. Berkeley: University of 239 Migrace a rozvoj - text B5.indd :35:04

12 California Press. KOFMAN, E.(1999): Female 'birds of passage' a decade later: Gender and immigration in the European Union. International Migration Review, 33(2): KOSACK, C.(1991): Migrant Woman: The Move to Western Europe,Race and Class (32): LASLETT, B., BRENNER, J.(1989): Gender and Social Reproduction: Historical Perspectives, Annual Review of Sociology (15) LUTZ, H.; PALENGA-MÖLLENBECK, E.(2009): The 'care chain' concept under scrutiny. P ísp vek na konferenci Care and Migration, , Goethe University, Frankfurt nad Mohanem. MOROKVASIC, M. (1984): Birds of passage are also women.., International Migration Review, 18(4): MOROKVASIC, M. (2004): Settled in mobility : Engendering post-wall migration in Europe. Feminist Review(77): MASSEY, D. et al. (1993): An Evaluation of Migration Theory: The North American Case, Population and Development Review 20: MASSEY, D. (1994): Space, Place and Gender. Minneapolis: University of Minnesota Press. MAHLER, S. J.; PESSAR, P. R.(2001): Gendered Geographies of Power: Analyzing Gender Across Transnational Spaces. Identities 7(4): OISHI, N. (2000): Gender and migration: An integrative approach. San Diego La Jolla, California: The Center for Comparative Immigration Studies. PARRENAS, R. (2001): Servants of Globalization: Women, Migration, and Domestic Work, University of California Press PEDARZA, S. (1991): Women and migration: The social consequences of gender. Annual Review of Sociology, 17: SASSEN, S. (1988): The Mobility of Labour and Capital: A Study of International Investment and Labour Flow, Cambridge: Cambridge University Press 240 Migrace a rozvoj - text B5.indd :35:05

13 SOTELO, P. (2001): Doméstica /Immigrat Woman Cleaning and Caring in the Shadow of Affluence. Berkeley: University California Press TOLSTOKOROVA, A.(2010): Where Have All The Mothers Gone? The Gendered Effect of Labour Migration and Transition of the Institution of Parenthood in Ukraine, Journal of Eastern Anthropological Review 28(1): Migrace a rozvoj - text B5.indd :35:05

14 Víte již...? Jakým způsobem a kdy ovlivnily feministické teorie migrační diskurz? Jaké nové možnosti ženám přináší pracovní migrace a jaký vliv měla na trh práce jako takový? Nakolik ovlivňuje role v domácnosti ženy v jejich migrační strategii? Nakolik migrace přispívá ke změně tradičních genderových stereotypů? Jaký je hlavní význam sociálních sítí pro ženské migrantky? V čem lze spatřovat ambivalentní přínos migračních politik ženám? Klíčová slova: gender, feministické teorie, transnacionální mateřství