Logopedická intervence dyslalie

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Logopedická intervence dyslalie Bakalářská práce Brno 2009 Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Mgr. Barbora Bočková Zpracovala: Dana Hejlová

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. 2.. Dana Hejlová

3 Poděkování: Chtěla bych poděkovat vedoucí mé bakalářské práce PhDr. Mgr. Barboře Bočkové za cenné rady, které mi poskytla při zpracování této práce. Rovněž bych chtěla poděkovat paní Mgr. Pokorné, která mi umožnila nejen se účastnit logopedické intervence, ale také mi poskytla mnoho informací k dané problematice. Mé poděkování také patří rodičům chlapce za jejich spolupráci. 3

4 OBSAH ÚVOD ONTOGENEZE ŘEČI Stadia vývoje řeči Přípravné (předřečové) stadium vývoje řeči, vlastní vývoj řeči Jazykové roviny v ontogenezi řeči..7 2 NARUŠENÁ KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOST Vymezení pojmu, kategorie narušené komunikační schopnosti Narušený vývoj řeči, opožděný vývoj řeči Charakteristika jednotlivých forem narušené komunikační schopnosti DYSLALIE Vymezení termínu, etiologie, klasifikace Diagnostika Terapie LOGOPEDICKÁ INTERVENCE DYSLALIE Cíl práce, metodologie Charakteristika zařízení, ve kterém probíhalo výzkumné šetření Charakteristika výzkumného vzorku Vlastní šetření Závěry šetření a návrhy pro pedagogickou praxi.. 36 ZÁVĚR.39 SHRNUTÍ...41 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.42 SEZNAM PŘÍLOH

5 ÚVOD Řeč je mocným činitelem v našem životě. Díky této schopnosti se můžeme nejen zapojovat do kolektivu, navazovat nové vztahy, ale také pohladit a povzbudit. Proto je velmi důležité rozvíjet tuto schopnost u dítěte od samého začátku jeho vývoje. Měli bychom dítěti poskytovat dobrý mluvní vzor, motivovat ho ke komunikaci a hlavně chválit za každou snahu o navázání kontaktu. Pokud se z nějaké příčiny stane, že řeč u dítěte je nesrozumitelná, může to mít negativní vliv na celou osobnost dítěte. Dítě hůře navazuje kontakty, hůře se zapojuje do kolektivu, je narušeno jeho sebevědomí, v horších případech se vyhýbá komunikaci. Je důležité co nejdříve zahájit nápravu narušené komunikační schopnosti u dítěte. Narušená komunikační schopnost se u dětí vyskytuje čím dál častěji. V této práci jsem se zaměřila na dyslalii, která patří mezi nejrozšířenější formy narušené komunikační schopnosti. Tato vada výslovnosti jistě ovlivňuje život mnoha dětí, které kvůli ní mají problém se začlenit do kolektivu, zažívají pocit neúspěchu, často také výsměch a zklamání. Bakalářská práce je členěná do čtyř kapitol. První tři kapitoly jsou teoretické a ve čtvrté kapitole je zpracovaná výzkumná část bakalářské práce. První kapitola je zaměřena na stadia vývoje řeči (přípravné (předřečové) stadium vývoje řeči a vlastní vývoj řeči). Dále jsou popsány jednotlivé jazykové roviny (morfologicko-syntaktická, lexikálně-sémantická, foneticko-fonologická a pragmatická). Ve druhé kapitole je vymezeno, co to je narušená komunikační schopnost a jednotlivé typy narušené komunikační schopnosti. Ve třetí kapitole je větší pozornost věnována dyslalii. Je zde vymezen termín dyslalie, její etiologie, klasifikace, diagnostika a terapie. Ve čtvrté kapitole je popsáno vlastní šetření. Cílem výzkumného šetření je analyzovat problematiku dyslalie v rámci logopedické intervence. Zjistit, k jakým změnám úrovně komunikační schopnosti u jedince došlo. Pro zpracování výzkumné části je využito kvalitativního výzkumu. Technikami jsou aktivní pozorování, polostandardizovaný rozhovor a analýza dokumentů. Metodou je kazuistika. Pro své šetření jsem si vybrala chlapce, u kterého byla diagnostikována dyslalie, a který již druhým rokem navštěvuje pedagogicko-psychologickou poradnu. V rámci šetření jsem se účastnila logopedické intervence od května do ledna. 5

6 1 ONTOGENEZE ŘEČI Řeč je pokládána za obecně lidskou schopnost užívat sdělovacích prostředků. Není nám však vrozená. Na svět si přinášíme pouze určité dispozice, které musíme rozvíjet. Vývoj řeči je složitý proces, který neprobíhá jako samostatný proces. Je ovlivňován vývojem senzorického vnímání, motoriky, myšlení a také jeho socializací. Vývoj řeči probíhá v jednotlivých stadiích. Tato stadia mají individuální délku trvání a žádné z těchto stadií nelze přeskočit. 1.1 Stadia vývoje řeči Stadia vývoje řeči se dělí na přípravná, předřečová stadia vývoje řeči a na vlastní vývoj řeči, který je zahájen vyslovením prvního slova dítěte. 1.2 Přípravné (předřečové) stadium vývoje řeči, vlastní vývoj řeči Přípravné (předřečové) stadium vývoje řeči Toto období probíhá v prvním roce života. V tomto období si dítě osvojuje návyky, zručnosti, na jejichž základě se později vybuduje skutečná řeč. Podle Lechty (1990) jedním z prvních projevů člověka na světě je křik. Křik je prvním projevem novorozence. Ohnesorg (1976) uvádí, že křik je pouhá reflexní reakce, která nemá žádnou sdělovací hodnotu. Asi od šestého týdne křik dostává citové zabarvení. Nespokojenost vyjadřuje tvrdým hlasovým začátkem a naopak spokojenost vyjadřuje pomocí měkkého hlasového začátku. Od druhého do třetího týdne můžeme pozorovat u dítěte vrozený výrazový pohyb, tedy úsměv. Mezi druhým a třetím měsícem se u dítěte objevuje reakce úsměvem na úsměv. Okolo pátého měsíce se u dítěte projevuje pudové žvatlání. Napodobující žvatlání uvádí Klenková (1996) v druhé polovině prvního roku života. Dítě začíná napodobovat hlásky mateřského jazyka. Napodobuje hlavně melodii a rytmus řeči. 6

7 Okolo desátého měsíce dle Lechty (1990) nastupuje stadium rozumění řeči. Dítě však ještě nechápe obsah slov, která slyší, ale slyšené zvuky asociuje s vjemem či představou konkrétní situace, která se často opakuje. Vlastní vývoj řeči Prvním skutečným verbálním projevem, jak uvádí Klenková (1996), jsou jednoslovné věty. Dítě je začíná užívat okolo prvního roku života. Počátečním obdobím vlastní řeči je podle Klenkové (2006) stadium emocionálně-volní. Pomocí slov vyjadřuje dítě svoje potřeby, přání, city, prosby. Objevují se u něj jednoslovné věty. Slovní označení spojuje dítě s konkrétními osobami i věcmi. V období mezi jedna a půl až dvou let dítě napodobuje dospělé, ale také si samo opakuje slova. Klenková (2006) popisuje toto období jako egocentrické stadium vývoje řeči. Lechta (1990) uvádí, že v dalších stadiích nastává prudké kvalitativní i kvantitativní zdokonalování. Okolo druhého roku života dítěte nastává asociačně-reprodukční stadium. Prvotní slůvka dostávají funkci pojmenovávací. Mezi druhým až třetím rokem je dítě ve stadiu rozvoje komunikační řeči. Pomocí řeči se učí dosahovat drobných cílů, vidí, že pomocí řeči může ovlivňovat dospělé, rádo s nimi komunikuje. Velmi důležité stadium je stadium logických pojmů, které nastává okolo třetího roku života. Slova dostávají určitý obsah. V tomto stadiu již evidujeme začátky přechodu do druhé signální soustavy. Na přelomu třetího až čtvrtého roku dítě vyjadřuje svoje myšlenky obsahově i formálně s dostatečnou přesností. Tento proces se nazývá intelektualizace řeči, probíhá až do dospělosti člověka. 1.3 Jazykové roviny v ontogenezi řeči V ontogenezi řeči se jednotlivé jazykové roviny prolínají. Rozlišujeme čtyři jazykové roviny: morfologicko-syntaktickou, lexikálně-sémantickou, foneticko-fonologickou, pragmatickou. 7

8 Morfologicko-syntaktická rovina Klenková (1996) uvádí, že gramatickou rovinu řeči můžeme zkoumat až okolo prvního roku, kdy začíná vývoj řeči v pravém slova smyslu. První slova splňují funkce vět. Slova jsou neohebná, nesklonná a vznikají opakováním slabik. Projevy pomocí izolovaných slov trvají zhruba do jedna a půl roku až dvou let. Poté vznikají dvojslovné věty. Tato rovina verbálních projevů poměrně přesně odráží podle Lechty (1990) celkovou úroveň duševního vývoje dítěte. Z hlediska morfologie začíná dítě nejdříve používat podstatná jména, později slovesa. Nejpozději začíná používat číslovky, předložky, spojky. V tomto období začíná dítě také skloňovat, objevuje se tvorba souvětí. Po třetím roce užívá jednotné a množné číslo a po čtvrtém roce života užívá již všechny slovní druhy. Do čtyř let se jedná o fyziologický dysgramatizmus, poté už se jedná o narušený vývoj řeči. Lexikálně-sémantická rovina Tato rovina se zabývá podle Klenkové (2006) slovní zásobou a jejím vývojem, a to jak pasivním, tak aktivním slovníkem. Okolo desátého měsíce můžeme u dítěte registrovat začátky rozvoje pasivní slovní zásoby. Kolem dvanáctého měsíce začíná používat svoje první slova. Zde se začíná rozvíjet i aktivní slovní zásoba. První slova chápe dítě všeobecně. Například haf - haf je vše, co je chlupaté a má čtyři nohy. Tento jev se nazývá hypergeneralizace. Při větší slovní zásobě dítě pokládá slova za názvy jen jediné, určité věci, osoby. Tento jev se nazývá hyperdiferenciace (Klenková, 2006). V tomto období je důležitý věk prvních a druhých otázek. První věk otázek nastává okolo jeden a půl roku. Je to věk otázky Co je to?, případně Kdo je to?, Kde je?. V období okolo tři a půl roku nastupuje druhý věk otázky Proč?, případně Kdy?. Foneticko-fonologická rovina Důležitým momentem v ontogenezi řeči je období přechodu z pudového žvatlání na žvatlání napodobující, to nastává mezi šestým až devátým měsícem. Fonetická stránka ontogeneze řeči se řídí pravidlem nejmenší námahy. Dítě vytváří nejprve ty hlásky, které vyžadují nejmenší námahu, později hlásky fyziologicky 8

9 náročnější. Tvoří tedy nejdříve samohlásky, potom retné souhlásky a postupně se dostává až k hláskám hrdelním. Pragmatická rovina Lechta (1990) uvádí, že pragmatická rovina představuje rovinu sociální aplikace, sociálního uplatnění komunikační schopnosti. Již dvou až tříleté dítě dokáže pochopit svoji roli komunikačního partnera a reagovat v ní podle konkrétní situace. Po třetím roce dle Klenkové (2006) je u dítěte patrná snaha komunikovat, navazovat a udržovat krátký rozhovor s dospělým ve svém okolí. Ve čtyřech letech stále častěji dokáže komunikovat přiměřeně dané situaci. V této kapitole je popsána ontogeneze řeči. Jsou zde vymezena stadia vývoje řeči: přípravné (předřečové) stadium řeči a vlastní vývoj řeči. Poslední část této kapitoly je věnována jednotlivým jazykovým rovinám. Je popsána rovina morfologicko- syntaktická, lexikálně-sémantická, foneticko-fonologická a pragmatická. 9

10 2. NARUŠENÁ KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOST 2. 1 Vymezení pojmu, kategorie narušené komunikační schopnosti Komunikační schopnost člověka je narušena tehdy, když některá rovina jeho jazykových projevů (případně několik rovin současně) působí interferenčně vzhledem ke komunikačnímu záměru (Lechta, 2003, s. 17). Při vymezování narušené komunikační schopnosti je třeba brát v úvahu tyto jazykové roviny: foneticko-fonologickou, morfologicko-syntaktickou, lexikálně-sémantickou a pragmatickou. Může se projevit jako vrozená vada řeči nebo jako získaná porucha řeči. V celkovém klinickém obraze může dominovat nebo může být příznakem jiného, dominujícího postižení, onemocnění či narušení. Narušení může být úplné nebo částečné. Za narušenou komunikační schopnost nelze u dítěte považovat fyziologickou neplynulost, která je běžná okolo třetího roku dítěte. Dále fyziologický dysgramatizmus, který se projevuje přibližně do čtyř let života dítěte a fyziologickou dyslalii. Etiologie narušené komunikační schopnosti je různá. Při dělení příčin se využívá časové hledisko nebo hledisko lokalizační. Dělení narušené komunikační schopnosti podle Klenkové (2006): 1. Z časového hlediska: prenatální (v období vývoje plodu, před narozením); perinatální (v průběhu porodu); postnatální (po narození). 2. Z lokalizačního hlediska: genové mutace, aberace chromozomů, vývojové odchylky, orgánové poškození receptorů, poškození centrální části, působení nevhodného, nepodnětného, nestimulujícího prostředí, narušení sociální interakce. 10

11 Klasifikace narušené komunikační schopnosti podle symptomů (Lechta, 2003). 1. vývojová nemluvnost - vývojová dysfázie 2. získaná orgánová nemluvnost - afázie 3. získaná psychogenní nemluvnost - mutismus 4. narušení zvuku řeči - rinolalie, palatolalie 5. narušení fluence řeči - tumultus sermonis, balbuties 6. narušení článkování řeči - dyslalie, dysartrie 7. narušení grafické stránky řeči 8. symptomatické poruchy řeči 9. poruchy hlasu 10. kombinované vady a poruchy řeči 2.2 Narušený vývoj řeči, opožděný vývoj řeči Narušený vývoj řeči Narušený vývoj řeči se definuje jako strukturní a systémové narušení jedné či většího počtu, případně i všech oblastí vývoje řeči vzhledem k chronologickému věku dítěte. Deficity se pak mohou objevovat v rovině morfologicko-syntaktické, lexikálně-sémantické, foneticko-fonologické a pragmatické (Mikulajová, 2003, s. 61). Narušený vývoj řeči může být dominujícím příznakem v klinickém obraze, nebo se u dítěte může vyskytovat jako součást jiných vývojových poruch a onemocnění. Klasifikace narušeného vývoje řeči z hlediska průběhu vývoje podle Sováka (1981): Opožděný vývoj řeči prostý - příčinou je dědičnost, opožděné vyzrávání centrální nervové soustavy, negativní výchovné vlivy, lehká porucha sluchu. Hlavním příznakem je opoždění v oblasti řečového projevu. Opoždění se může projevit ve všech jazykových rovinách, nebo jen v některých z nich. Omezený vývoj řeči - příčinou je mentální retardace, těžší poruchy sluchu, extrémní případy patologie sociálního prostředí. Opoždění vyjadřovacích schopností se projevuje již výrazněji. Přerušený vývoj řeči - po úrazech, nádorových onemocněních mozku, vážných duševních onemocněních, těžkých psychických traumatech může dojít 11

12 k přerušení řečového vývoje. Za příznivých podmínek může daný jedinec dosáhnout normy. Odchylný (scestný) vývoj řeči - projevuje se odchylkou od normy jen v některé z rovin řečového vývoje. Lechta (1990) uvádí klasifikaci narušeného vývoje řeči z hlediska věku: Fyziologická nemluvnost - do prvního roku života prochází dítě přípravnými stadii vývoje řeči. Toto období trvá asi do jednoho roku života dítěte. Prodloužená fyziologická nemluvnost - mezi druhým a třetím rokem mluví intaktní dítě již ve větách. Jestliže se vývoj řeči opozdí, i přestože je dítě zdravé, slyší, duševní vývoj není opožděn, není postižena motorika, nejsou porušeny mluvní orgány, když prostředí přiměřeně stimuluje vývoj řeči a dítě přiměřeně reaguje na podměty z prostředí. Vývojová nemluvnost - zahrnuje skutečné případy narušeného vývoje řeči. Nemusí jít o úplnou, totální němotu. Je ji třeba odlišit od získané nemluvnosti. Opožděný vývoj řeči Opožděný vývoj řeči je absence jedné, více nebo dokonce všech složek v oblasti vývinu řeči vzhledem k věku dítěte (Lejska, 2003, s. 95 ). Opožděný vývoj řeči nastává pokud dítě nemluví ve třech letech nebo mluví méně než ostatní děti v tomto období. Opožděný vývoj řeči může být dominujícím příznakem klinického obrazu, nebo se může vyskytovat jako součást jiných vývojových poruch, jak uvádí Škodová (2003). Je nutné hledat příčiny opoždění a je vhodné provést diferenciální diagnostiku a zajistit odborná vyšetření, která vyloučí sluchovou vadu, vadu zraku, poruchu intelektu, vady mluvních orgánů, orofaciální rozštěpy, akustickou dysgnozii, autismus a autistické rysy. Nejčastější příčinou opožděného vývoje řeči je nepodnětné, nestimulující prostředí. Mezi další významné faktory se řadí například citová deprivace, lehká mozková dysfunkce, genetické vlivy, nevyzrálá nervová soustava a také nedonošenost. Opožděný vývoj řeči zpomaluje vývoj psychických i rozumových schopností dítěte. V případě % je předznamením neúspěchu ve škole. Má také vliv na formování osobnosti dítěte především v oblasti tvorby sociálních vztahů. 12

13 U dítěte je vhodné rozvíjet pasivní i aktivní slovní zásobu, rozvíjet spontánní řeč, poskytnout dítěti dobrý mluvní vzor a hlavně u dítěte podněcovat chuť komunikovat, rozvíjet sluchové a zrakové vnímání. 2.3 Charakteristika jednotlivých forem narušené komunikační schopnosti Vývojová dysfázie Vývojová dysfázie označuje specificky narušený vývoj řeči, projevující se ztíženou schopností nebo neschopností naučit se verbálně komunikovat, i když podmínky pro rozvoj řeči jsou přiměřené (Škodová, Jedlička, 2003, s. 106). Při vývojové dysfázii podle Lejsky (2003) postižený řeč normálně slyší, ale nedostatečně a nepřesně rozumí. Zasahuje receptivní i expresivní složku řeči, postihuje výslovnost, gramatickou strukturu i slovní zásobu. Dysfatici jsou lehce unavitelní, narušena je i sféra emocionální, zájmová, motivační. Řeč dysfatických dětí je obsahově chudá, ve vyjadřování nejsou pohotové, jsou neobratné, často volí nevhodné výrazy. Používají jednoduché věty, objevuje se špatný slovosled a chyby ve skloňování a časování. Diagnostika i terapie vyžaduje komplexní přístup, týmovou spolupráci, na které se podílí foniatr, pediatr, neurolog, logoped, psycholog, pedagogové školských zařízení a rodiče dítěte. Afázie Afázie je neschopnost rozumět jazykovým symbolům a neschopnost je užívat (Dvořák, 2007, s. 13). Afázie je porucha chápání řeči a vyjadřování způsobená poškozením určitých oblastí mozku. Je to ztráta již nabyté schopnosti komunikovat. Jedná se tedy o náhlou ztrátu řeči při orgánovém poškození mozku. Poranění určitých partií mozkové kůry na dominantní polokouli má u dospělého člověka za následek ztrátu řeči. Příznaky jsou různé podle místa a rozsahu postižení mozku. Nejčastějšími příčinami afázií jsou cévní onemocnění, mozkové příhody, krvácení do mozku, nádorová onemocnění mozku, úrazy mozku, demence. 13

14 Mutismus Mutismus je nepřítomnost nebo ztráta řečových projevů, která není podmíněna organickým ani funkčním postižením CNS ( Lejska, 2003, s. 113). Zásadním příznakem je nemluvnost. Základní charakteristikou mutismu je vůle a snaha verbálně komunikovat, narážející na psychickou bariéru. Postižený mluvit chce, ale nemůže. Narušení je psychogenně podmíněné, na podkladě silného psychického traumatu. Například to může být úlek, stres, šok, vyčerpání. Příčiny vzniku mutismu lze rozdělit podle Klenkové (2006) na dvě základní skupiny: endogenní - velká psychická senzibilita především vůči svým vlastním výkonům; exogenní - přehnané požadavky na řečový výkon nebo všeobecně na chování dítěte, psychicky zatěžující okolní prostředí. Dysartrie Dysartrie je narušení artikulace jako celku vznikající při organickém poškození centrálního nervového systému (Cséfalvay in Lechta, 2003, s. 237). K dysartrii dochází poškozením mozku a mozkových drah v různých vývojových stadiích. Může vzniknout v prenatálním období - úrazy matky, infekční onemocnění matky, nedonošenost, pokusy o přerušení těhotenství, v perinatálním období - asfyxie během porodu, motorické oblasti mohou být postiženy drobným nebo větším krvácením při porodu, v postnatálním období - meningitida, encefalitida, horečnatá onemocnění a v pozdějším věku - cévní onemocnění mozku, úrazy hlavy, Parkinsonova nemoc, roztroušená skleróza, nádory, degenerativní onemocnění centrálního nervového systému. V různé míře jsou přítomny poruchy respirace, fonace, rezonance, ale také prozódie - přízvuk, melodie, tempo, pauzy i hlasitost řeči. Rinolalie - huhňavost Rinolalie je narušení komunikační schopnosti, která postihuje jak zvuk řeči, tak artikulaci (Klenková, 2006, s. 130). Charakteristický zvuk hlasu člověka během komunikace je podmíněn individuální mírou jeho nazální rezonance. Vlivem poškození velofaryngeálního mechanizmu může dojít ke znatelnému porušení rovnováhy mezi ústní a nosní 14

15 rezonancí. Porucha tohoto mechanismu se nazývá velofaryngeální insuficience (Klenková, 2006). Při huhňavosti jde o patologicky změněnou nosovost. Nosovostí nazýváme nosní a nosohltanovou rezonanci hlasu a hlásek. Palatolalie Palatolalie označuje narušenou komunikační schopnost, jejíž příčinou jsou orofaciální rozštěpy (Klenková, 2006, s. 138). Z latinského slova palatum - patro. Palatolalie je jedním z nejnápadnějších a nejtěžších narušení komunikační schopnosti. Při palatolalii podle Klenkové (1998) je narušena rovina foneticko-fonologická. Dochází k poruše nosní rezonance, artikulace a srozumitelnosti řeči. Dále je narušena i rovina morfologicko-syntaktická a lexikálně-sémantická v případě opožděného vývoje řeči. Pragmatická rovina je narušena v důsledku psychosociálních problémů, které orofaciální rozštěp může druhotně způsobit. Koktavost (balbuties) Koktavost pokládáme za syndrom komplexního narušení koordinace orgánů participujících na mluvení, který se nejnápadněji projevuje charakteristickým nedobrovolným (tonickým, klonickým) přerušováním plynulosti procesu mluvení (Lechta, 1900, s. 228). Koktavost v odborné terminologii balbuties podle jména starořímského občana Balbuse, v jehož rodině se u několika členů tato řečová porucha vyskytovala. Koktavost patří k nejtěžším a nejnápadnějším druhům narušené komunikační schopnosti. Nejnápadněji se projevuje charakteristickým nedobrovolným přerušováním plynulosti procesu mluvení. Při koktavosti je plynulost řeči narušována křečovitými stahy, které postihují tvorbu hlasu i artikulaci. Křečové stahy jsou někdy takové intenzity, že dítě je jen s obtížemi překonává, aby mohlo vůbec začít mluvit. 15

16 Breptavost (tumultus sermonis) Jde o narušení komunikační schopnosti charakteristické tím, že si ho daná osoba neuvědomuje, má malý rozsah pozornosti, narušena je percepce, artikulace a formování výpovědí (Tarkowski 2003, s. 282). Mezi etiologické faktory řadíme dědičnost, organický podklad a neurotický podklad. Dělení příznaků breptavosti (Klenková, 2006): Příznaky první úrovně se týkají obsahu výpovědi - bezobsažná řeč, neuvědomování si problému, slabé chápání výpovědi. Příznaky druhé úrovně se týkají formy výpovědi - chudá skladba, nesprávné věty. Příznaky třetí úrovně se týkají substance výpovědi - rychlé tempo řeči, nepravidelné tempo řeči, prodlužování hlásek, monotónní řeč. Bývá porušena melodie řeči, tempo řeči je překotné. Řeč se stává prakticky nesrozumitelnou. Příznaky breptavosti se neprojevují jen na mluvě a na dýchání při řeči, ale i na celé osobnosti dítěte, které se vyznačuje překotnými pohyby, celkovým pohybovým neklidem, sníženou sebekontrolou, impulzivností, někdy i citovou nevyrovnaností. Pokud si postižený dává na řeč pozor, mluvní výkon se nápadně zlepší. Prevence, jakož i ošetření breptavosti, vychází ze správného řečového vzoru, navození zřetelného a jasného vyslovování jednotlivých hlásek a slabik. Poruchy hlasu Porucha hlasu je označována jako patologická změna v individuální struktuře hlasu, to je změna v akustických kvalitách, ve způsobu tvoření i v užívání hlasu. Krom toho se v hlase mohou vyskytovat též vedlejší přídatné zvuky (Sovák, 1981, s. 417). K nejčastějším příčinám poruch hlasu podle Lechty (1990) patří dědičnost, vrozené odchylky, nesprávné užívání hlasu, nesprávný hlasový vzor, hormonální odchylky, operační zákroky, neurotické poruchy, poškození hrtanu, centrálně podmíněné poruchy hlasu. 16

17 Léčba hlasových poruch je věcí lékařskou. Po léčbě následují hlasová cvičení pod vedením logopeda. Je vhodné od raného věku učit dítě užívat hlas a po celý život dodržovat pravidla hlasové hygieny. Poruchy grafické podoby řeči Poruchy grafické podoby řeči se vyskytují u dětí se specifickými poruchami učení. Tyto poruchy zahrnují dyslexii, dysgrafii, dyskalkulii, dysortografii a jiné poruchy učení. Objevují se těžkosti při získávání a užívání takových zručností, jako je mluvení, porozumění mluvené řeči, čtení, psaní, počítání. Mezi příčiny vzniku se řadí lehká mozková dysfunkce, dědičnost, překřížená lateralita. Symptomatické poruchy řeči u dětí Lechta (2002) definuje symptomatické poruchy řeči u dětí jako: narušení komunikační schopnosti doprovázející jiné, dominující postižení, případně poruchy a onemocnění. Narušení komunikační schopnosti může být v celkovém klinickém obraze dominantní nebo může být symptomem jiného, dominantního postižení, onemocnění, poruchy. Nejčastější symptomatické poruchy řeči jsou narušená komunikační schopnost u dětí s dětskou mozkovou obrnou a narušená komunikační schopnost u jedinců mentálně retardovaných. Na začátku této kapitoly je vymezen pojem komunikační schopnost a uvedena klasifikace narušené komunikační schopnosti. Dále je popsán narušený a opožděný vývoj řeči. Větší část této kapitoly je věnována charakteristice jednotlivých forem narušené komunikační schopnosti. 17

18 3. DYSLALIE Dyslalie (nazývaná také patlavost) je nejznámější a nejrozšířenější vadou řeči, zejména dětského věku. Je to vada vývojová, jak uvádí Klenková (1998), která vzniká vývojem výslovnosti a která přetrvává do šestého až sedmého roku života dítěte, kdy se fixují mluvní stereotypy. Sovák (1981) uvádí, že název dyslalie pochází od Schulthese z roku 1830, označení patlavost zavedl v české odborné literatuře v roce 1900 Z. Janke. 3.1 Vymezení termínu, etiologie, klasifikace Vymezení termínu Dyslalie je porucha artikulace, kdy je narušena výslovnost jedné hlásky nebo skupiny hlásek rodného jazyka, ostatní hlásky jsou vyslovovány správně podle příslušných jazykových norem (Klenková, 2006, s. 99). Dyslalie - patlavost je vadná výslovnost jedné nebo více hlásek mateřského jazyka, přičemž ostatní hlásky jsou vyslovovány správně (Lejska, 2003, s. 102). Dyslalie je neschopnost používat jednotlivé hlásky anebo skupinu hlásek v komunikačním procesu podle příslušných jazykovým norem (Lechta, 1990, s. 112). Dyslalie je nejrozšířenější vadou dětského věku, ale objevuje se i u dospělých osob. V dospělosti se setkáváme nejčastěji s vadnou výslovností hlásek R a Ř a také sykavek. Z hlediska pohlaví podle Krahulcové (2003) převažuje výskyt dyslalie u chlapců v poměru 6 : 4. Etiologie Mezi nejčastější příčiny vzniku dyslalie patří vliv dědičnosti. Názory na vliv dědičnosti, jak uvádí Salomonová (2003) jsou různé. Mnozí dokazují výskyt narušených komunikačních schopností u příslušníků rodiny, nejčastěji u otce. Lechta (1990) uvádí, že jde o nespecifickou dědičnost fonematické diferenciace, projevující se artikulační neobratností, případně snížením schopnosti nebo vrozené řečové slabosti, která pak způsobuje vadnou výslovnost. 18

19 Dále je to vliv prostředí, jako jsou nesprávné mluvní vzory v prostředí dítěte, vady výslovnosti rodičů, vady výslovnosti sourozenců, kamarádů a spolužáků, nedostatek citových prožitků, výchovné chyby. Narušené sluchové a zrakové vnímání, jak popisuje Klenková (1998). Jde o vady sluchu, které snižují schopnost diferencovat a analyzovat jednotlivé fonémy. Porucha zrakového vnímání může být rovněž příčinou vadné výslovnosti. Další příčinou je poškození dostředivých a odstředivých nervových drah. Toto poškození ovlivňuje narušenou řečovou percepci a produkci. Poškození centrální části způsobují závažná postižení s různými symptomy, jedním z nich může být také dyslalie Dále to mohou být anomálie (odchylky) mluvních orgánů. Orgánové změny mluvidel, jako např. rozštěp rtu, patra, defekty chrupu, vady skusu, přirostlý jazyk apod. Vyštejn (1983) mezi hlavní příčiny řadí také nesprávný postoj okolí, hlavně rodičů k vývoji výslovnosti a řeči vůbec. Neustálé kárání, i dokonce trestání dítěte za jeho nesprávnou výslovnost. Klasifikace Dyslalie je možno třídit z více aspektů. Například Lechta (1990) klasifikuje dyslalii z vývojového hlediska, etiologického hlediska, z hlediska rozsahu a z hlediska kontextu. Lechta (1990) popisuje vývojové hledisko, kde nesprávná výslovnost asi do pátého roku dítěte je považována za jev přirozený, fyziologický, což je fyziologická dyslalie. Někdy však tato nesprávná výslovnost přetrvává mezi pátým až sedmým rokem, kdy se jedná o prodlouženou fyziologickou dyslalii. Neupraví-li se výslovnost po sedmém roce života dítěte, jde o vadnou výslovnost, odchylka ve výslovnosti je již zafixována. Jedná se o pravou dyslalii. Z etiologického hlediska rozlišujeme dyslalii funkční nebo funkcionální, kdy mluvidla jsou bez poruchy. Tato dyslalie se dále dělí na typ motorický (artikulační neobratnost) a typ senzorický (narušená schopnost sluchové diferenciace). Druhou dyslalií je orgánová dyslalie, která je způsobena nedostatky a změnami na mluvních orgánech, taktéž jako následek porušení sluchových drah, a poruchami centrální nervové soustavy. Klenková (1998) dělí orgánovou dyslalii na dostředivou (impresivní) dyslalii a odstředivou (expresivní) dyslalii, případně centrální dyslalii. 19

20 Orgánovou dyslalii dále dělíme podle lokalizace konkrétní příčiny na akustickou, audiogenní (při vadách sluchu), dentální (při anomáliích zubů), labiální (při defektech rtů), lingvální (při anomáliích jazyka), palatální (při anomáliích patra) a nazální (při narušení nazality). Podle rozsahu Klenková (2006) dělí dyslalii na dyslalii univerzalis (mnohočetnou). U této dyslalie je postižena výslovnost většiny hlásek, řeč je prakticky nesrozumitelná. Dalším typem je dyslalie multiplex (gravis), u které je postižena výslovnost menšího počtu hlásek a srozumitelnost řeči je lepší. Poslední je parciální dyslalie, která se vyznačuje vadou jedné nebo několika hlásek. Dále se tato dyslalie dělí na dvě skupiny: monomorfní (vadně vyslovované hlásky jsou z hlediska místa artikulace v jedné artikulační oblasti) a polymorfní (vadně vyslovované hlásky jsou z více artikulačních oblastí). Z hlediska kontextu může jít o dyslalii hláskovou, která se týká jednotlivých hlásek nebo kontextovou, to je dyslalie slabiková, slovní. U kontextové dyslalie jsou izolované hlásky tvořeny správně, ale ve slabikách nebo slovech jsou tvořeny chybně. U kontextové dyslalie uvádí Lechta (1990) nejrůznější symptomy. Například: elize (vypouštění nebo vynechávání hlásek), metateze (přesmykování hlásek), kontaminace (směšování hlásek), anaptixe (vkládání hlásek), asimilace (připodobňování, přizpůsobování hlásek). Klenková (1998) dále dělí dyslalii na nekonstantní (hláska není vždy tvořena nefyziologicky vadně, v některých spojeních je tvořena správně) a nekonsekventní (hláska je tvořena vadně, ale vždy jiným způsobem). Sovák (1981) dále dělí hláskovou dyslalii na mogilálii (z řeckého mogis - stěží, sotva), při které dítě některou hlásku vynechává, paralálii (z řeckého para - vedle), kdy dítě určitou hlásku zaměňuje za hlásku jinou. 3.2 Diagnostika Cílem diagnostiky je zjištění příčin, druhu i rozsahu poruchy či vady výslovnosti a stanovení nejen diagnózy, ale také prognózy. Klenková (2006) uvádí, že základem diagnostiky této poruchy komunikační schopnosti je logopedické vyšetření. Je nutné shromáždit anamnestické údaje, 20

21 provést vyšetření sluchu, celkové motoriky, mluvních orgánů, impresivní a expresivní složky řeči a laterality. Základní vyšetřovací metodou je řečová komunikace s vyšetřovanou osobou a od ní se potom odvíjí další speciální vyšetřovací metody, při nichž se upřesňují nedostatky na různé úrovni-fonetické, fonologické nebo kognitivně-lingvistické. V logopedii se používá depistážní vyšetření, které obsahuje prvky prevence. Vyšetření je jen orientační, zaměřené na výběr osob s poruchami komunikačních schopností. Provádí se převážně u dětí v mateřských školách. Logoped na základě všech vyšetření stanoví diagnózu a terapeutické postupy (Klenková, 2006). Základní metodou vyšetřování, jak uvádí Klenková (1998) je rozhovor. Vyšetření probíhá za přítomnosti rodičů. Vyšetřovací místnost by měla být příjemná, tichá. Po souhlasu rodičů se rozhovor zaznamenává na magnetofonovou pásku. Po navázání kontaktu se přechází na řízený rozhovor, jehož cílem je zjistit výslovnost všech hlásek. Ze závěrů diagnostiky vyplývá individuální plán terapeutických postupů. 3.3 Terapie Péče o dyslaliky by měla probíhat již v předškolním věku, aby dítě, které přichází do školy, umělo artikulovat všechny hlásky. Dítě se může po nástupu do školy plně věnovat výuce čtení, psaní, počítání a všem ostatním školním povinnostem a není již zatěžováno návštěvami logopedické ambulance a nácvikem správné výslovnosti (Klenková, 2006). Zásady a principy vyvozování a korekce hlásek českého jazyka zpracovalo mnoho autorů. Seeman (1955) rozpracovat čtyři hlavní zásady: Zásadu krátkodobého cvičení, kde bereme v úvahu snadnou unavitelnost dítěte, včetně unavitelnosti sluchové percepce. Z toho důvodu je nejlepší procvičovat výslovnost krátce, ale co nejčastěji. Seeman (1955) doporučil cvičit 2-3 minuty krát denně. Zásadu užívání sluchové kontroly, ve které vyvozování a fixace nové hlásky se zakládá v podstatě na výcviku fonematického sluchu. Dítě si většinou svou vadu neuvědomuje, neslyší ji, není schopno ji sluchem diferencovat. 21

22 Zásadu užívání pomocných hlásek. Jsou to takové hlásky, které umí dyslalik správně artikulovat. Odlišují se od nacvičované hlásky zvukově, ale jsou si fyziologicky blízké, artikulačně podobné. Zásadu minimální akce, ve které artikulační pohyby mají být prováděny bez přehánění, aby nově vyvozená hláska nepůsobila v řeči násilně. Neměla by být dítěti nepříjemná. Novou hlásku nacvičujeme tiše, pomocí šepotu. Průběh odstraňování dyslalie podle Vyštejna (1983): Vyvozování nového zvuku: v žádném případě vadnou hlásku neopravujeme, ale vždy vyvozujeme zvuk nový, který je základem nově vytvářených hlásek. Nový zvuk vyvozujeme z technických nebo přírodních zvuků, z hlásek, které jsou artikulačně blízké vyvozované hlásce (hlásky pomocné), izolací z globálních (celostních) zvukových struktur a mechanickou cestou s použitím pomůcek, jako jsou špátle, sondy, vibrační přístroje. Identifikace nového zvuku s hláskou: nově vytvořený zvuk, který začleníme místo vadné hlásky do celkové struktury cvičných slov, se díky cvičení stále přibližuje nacvičované hlásce, až se s ní ztotožní. Fixace: k fixaci, upevňování cvičené hlásky dochází častým opakováním. Optimální je cvičit s dítětem 20krát až 30krát denně po dobu asi dvou až tří minut. Automatizace: je poslední etapou správné výslovnosti. Tato etapa je velice důležitá a nesmí se podcenit ani vynechat. Výsledkem je správná výslovnost nacvičované hlásky ve spontánní řeči. Tato kapitola je celá věnována problematice dyslalie. Je vymezen pojem dyslalie a její etiologie, dále je popsána klasifikace více autorů, diagnostika a terapie. 22

23 4. LOGOPEDICKÁ INTERVENCE DYSLALIE 4.1 Cíl práce, metodologie Pro své šetření jsem si vybrala chlapce s diagnózou dyslalie. Tato diagnóza mu byla určena v roce 2006 od té doby pravidelně každý měsíc dochází s matkou do logopedické poradny. Cílem práce je analyzovat problematiku logopedické terapie dyslalie na základě studia konkrétního klienta. Zjistit, k jakým změnám úrovně komunikační schopnosti u jedince došlo od června 2008 do ledna Dílčí cíle: prezentovat rozsah dyslalie, která se u daného jedince vyskytovala; zhodnotit změny a zlepšení komunikační schopnosti v průběhu šetření; zhodnotit vztahy Kryštofa a jeho vrstevníků vzhledem k narušené komunikační schopnosti; zhodnotit názor třídní učitelky, matky, logopedky; navrhnout další postupy. Pro zpracování výzkumného šetření byla stanovena následující výzkumná tvrzení. Výzkumná tvrzení: pomocí různých cvičení dojde ke zlepšení fonematického sluchu; rozvíjením pozornosti se docílí zlepšení její úrovně; během intervence využitím vhodných metod a postupů dojde ke zlepšení nesprávné výslovnosti hlásek; rozvíjením grafomotorických dovedností bude upravena velikost písma; rozvíjením slovní zásoby a nácvikem čtení bude upravena jeho plynulost. Použité metody a techniky Pro své šetření jsem využila kvalitativní výzkum: Techniky: aktivní pozorování - během logopedické intervence a práce chlapce během vyučování; 23

24 polostandardizovaný rozhovor - s třídní učitelkou, s matkou a logopedkou; analýza dokumentů (osobní anamnéza, rodinná anamnéza). Metoda: kazuistika. 4.2 Charakteristika zařízení, ve kterém probíhalo výzkumné šetření Šetření bylo prováděno v pedagogicko-psychologické poradně, kam matka s chlapcem dochází na logopedickou intervenci. V rámci této praxe jsem byla pozvána do pedagogicko-psychologické poradny, kde jsem byla seznámena s pracovištěm a materiály, které zde používají k diagnostice a intervenci řečových a školních dovedností (čtení, psaní). Pedagogicko-psychologická poradna je umístěna v běžné mateřské škole. Mateřská škola a tedy i pedagogicko-psychologická poradna se nachází ve staré jednopatrové budově ve středu města. Má vlastní zahradu, která vytváří ideální podmínky pro hry dětí po celý rok. V uvolněných prostorách po jeslích, které byly zrušeny, byla vybudována šatna a tělocvična. Další dvě místnosti využívá pedagogicko-psychologická poradna. V současné době má mateřská škola tři třídy, z toho jednu logopedickou pro děti s narušenou komunikační schopností. Tato třída úzce spolupracuje s pedagogicko-psychologickou poradnou. Kapacita mateřské školy je sedmdesát dětí. Na chod školy dohlíží paní ředitelka, dále zde působí pět učitelek, dvě kuchařky, školnice, vedoucí stravování, topič a údržbář. Pedagogicko-psychologická poradna se zabývá mnoha činnostmi, z nichž pro nás je nejdůležitější logopedická péče a diagnostika narušené komunikační schopnosti. Pedagogicko-psychologická poradna byla zřízena za účelem komplexní péče o zdravý psychický a sociální vývoj dětí a žáků v procesu výchovy a vzdělávání, je součástí výchovně-vzdělávací soustavy. Zaměstnána je zde ředitelka poradny, tři psychologové, sedm speciálních pedagogů, ekonomka, sociální pracovnice, personalistka a mzdová účetní. Po příchodu do poradny vstupujeme do malé čekárny, kde můžeme najít mnoho informačních letáků o činnosti poradny. Zde si odložíme také věci 24

25 a vcházíme do místnosti, kde probíhá vlastní práce s klientem. Tato místnost na mě na první pohled působila velice příjemně, klidně, uvolněně. Setkala jsem se, se vřelým přivítáním paní logopedky. Místnost je velice dobře připravená pro klienty dětského věku. Je vyzdobena obrázky a pracemi dětí. Je tu velké množství her (puzzle, kostky) a dalších hraček, se kterými si děti mohou hrát ve volné chvíli, ale také tehdy, když se rodiče informují o dovednostech dětí a možnostech dalšího rozvoje. 4.3 Charakteristika výzkumného vzorku Pro vlastní šetření jsem si vybrala sedmiletého chlapce, který po dvouleté docházce do mateřské školy začal navštěvovat běžnou základní školu. Nyní chodí do druhé třídy základní školy. Chlapce jsem si vybrala, neboť splňuje požadavky pro moji práci. U chlapce byla diagnostikována dyslalie. Navštěvuje pedagogicko-psychologickou poradnu v rámci logopedické intervence. A také jsem dostala svolení od rodičů, že se mohu pravidelně účastnit vyšetření, která probíhají již ve zmiňované pedagogicko-psychologické poradně. Charakteristika Kryštof, věk (7, 4 měsíce) na začátku šetření, rozumové schopnosti dobré, soustředění u chlapce je krátkodobé, jakýkoliv menší podnět ho vyruší. Pokud ho však nějaká činnost opravdu zaujme, vydrží u ní dlouhou dobu. Chlapec je velice mluvný, nečiní mu problém zapojit se do kolektivu, spíše naopak. Vyhledává kolektiv podobně věkově starých dětí. Je velice čilý, pracovitý, bystrý, ale také velice zvídavý. První návštěva v logopedické poradně proběhla 23. listopadu Byla mu diagnostikována dyslalie levis. Kazuistika Osobní a rodinnou anamnézu jsem sestavila z rozhovoru s rodiči a dítětem. Osobní anamnéza: Těhotenství bylo v pořadí třetí. Z prvních dvou těhotenství se rodičům narodily dívky a třetí se narodil chlapec. Těhotenství matky probíhalo bez komplikací. Neboť těhotenství matky bylo ve vyšším věku, probíhaly časté kontroly 25

26 a pravidelná vyšetření. Dítě se narodilo v termínu. Chlapec vážil 4,2 kilogramů, měřil 52 centimetrů. U chlapce se neprojevila novorozenecká žloutenka. Po porodu neproběhly žádné vážné komplikace. Chlapec byl kojen jeden rok. Lézt začal kolem šestého měsíce. Sedět začal v sedmém měsíci a chodit v roce. První slova chlapec vyslovoval kolem prvního roku. Kryštof je z úplné rodiny. V rodině jsou dobré sociální podmínky. Rodiče se snaží věnovat rozvoji dítěte co nejvíce času a úsilí. Každý den s chlapcem hrají různé hry, čtou mu před spaním pohádky. Kolem druhého roku dítěte bylo ze strany rodičů upozorněno, že s dítětem není něco v pořádku. Bylo zjištěno, že má přirostlý jazyk. Když chlapec vypláznul jazyk, uzdička držela střed jazyka a na konci jazyka se neobjevila špička. Ve dvou letech mu byla poprvé nastřihnuta jazyková uzdička. Uzdička je vazivová blanka, která se táhne pod jazykem a připojuje jeho svalovinu ke spodině ústní. Je tvořena průhlednou vrstvou vaziva. Běžně pohyb neomezuje, ale v tomto případě se uzdička táhla pod celým jazykem a pohyb jazyka byl omezen. Chlapec nemohl vyslovit některé hlásky, neboť jazyk neměl správnou polohu. Rodinná anamnéza: Otec chlapce se narodil s rozštěpem rtu, který mu byl odoperován. Možnost, že by se i u chlapce mohl rozštěp objevit, byla po podrobném ultrazvuku vyloučena. Motorický vývoj: Motorický vývoj byl přiměřený věku. Docházka do mateřské školy: Ve čtyřech letech začal navštěvovat běžnou mateřskou školu, tedy v roce Adaptace na nové prostředí a kolektiv dětí probíhala bez problémů. Chlapec se do kolektivu dětí dobře zařadil. Do mateřské školy chodil rád, na kolektiv dětí se vždy těšil. Během docházky do mateřské školy paní učitelka upozornila rodiče na chlapcův problém s výslovností některých hlásek. Vzhledem k věku chlapce se nejednalo o vadnou výslovnost, ale o fyziologickou dyslalii, která je považována za jev přirozený. Po adaptaci na nové prostředí začala paní učitelka v mateřské škole ve volných chvílích nácvik výslovnosti a rozvoj slovní zásoby. Měla však jen minimum času věnovat se jednotlivě chlapci, a proto bylo matce doporučeno začít docházet do pedagogicko-psychologické poradny. Zahájení logopedické intervence: Po zahájení vyšetření v poradně, paní logopedka v roce 2006 doporučila rodičům již druhý zákrok. Důvodem bylo stále nedostatečné nastřižení uzdičky, které by bránilo správné výslovnosti některých hlásek. Uzdička 26

27 omezuje pohyb jazyka, a tedy má vliv na výslovnost. Po odborných vyšetřeních musel Kryštof podstoupit již druhé nastřižení jazykové uzdičky. Zhodnocení vztahu Kryštofa a jeho vrstevníků vzhledem k narušené komunikační schopnosti Pro šetření, jestli se Kryštof nějakým způsobem odlišuje od svých vrstevníků byla zvolena metoda aktivního pozorování. Pozorování chlapce bylo zaměřeno na: rozumové schopnosti; plnění zadaných úkolů; chování; schopnost soustředit se; kontakt s vrstevníky; schopnost navazovat vztahy. Z výsledků tohoto pozorování vyplývá, že Kryštof se výrazně neliší od svých vrstevníků. Rozumové schopnosti jsou přiměřené jeho věkové skupině. S plněním úkolů při samostatné práci nemá větší problémy. Jenom občas musí být paní učitelkou vyzván, aby už začal pracovat a soustředit se na svoji činnost. Občas mu činí problém vydržet se dostatečně dlouho soustředit na zadané úlohy a práci v hodině. Na židli poposedává, rozhlíží se. Navazovat kontakt s vrstevníky mu nečiní žádný problém. O přestávkách se zapojuje do kolektivu, hraje s dětmi různé hry. Rozhovor s třídní učitelkou - listopad 2008 (otázky pro rozhovor - příloha č.1 ) Podle třídní učitelky porucha řeči chlapce vůbec neovlivňuje. Chlapec se podle paní učitelky dobře zapojil do kolektivu. Navazuje nové vztahy a kontakt s vrstevníky vyhledává. Sedí v první lavici. Někdy je roztržitý a činí mu problémy vydržet sedět delší dobu v lavici, ale takových dětí je ve třídě více. Z tohoto důvodu volí paní učitelka během vyučovacího procesu střídání činností. Část hodiny probíhá přímá práce s učitelem, potom následuje samostatná práce, která je vystřídána kolektivní prací na koberci. Při práci v hodině je chlapec aktivní, často se hlásí a odpovídá na otázky, s plněním úkolů při samostatné práci nemá problémy. 27

28 Nejvíce ho baví pracovní činnosti a výtvarná výchova. Rád chodí do družiny, kde je v kolektivu dětí, a kde stále něco nového vytvářejí. Je velmi zručný, šikovný. S výrobou má obrovskou trpělivost. Vše dělá pečlivě a s nadšením. Jednu věc by oproti ostatním dětem vyráběl dvakrát někdy dokonce i třikrát. Chlapce baví matematika a také v ní dosahuje lepších výsledků než v českém jazyce. Počítání a slovní úlohy mu nečiní problémy. Při slovních úlohách většinou správně porozumí zadání. Jeho chybná výslovnost některých hlásek se neprojevuje v diktátech. Danou hlásku sice zaměňuje za jinou, neboť ji neumí dosud dobře vyslovit, ale v diktátech ji napíše dobře. Při čtení se soustředí na ty hlásky, které mu ještě činí problémy, takže se stávalo, že hlavně u delších větných celků slabikoval. Za posledních čtrnáct dní však ve čtení u Kryštofa došlo ke zlepšení, již tak neslabikuje jako dříve. Postupně se objevuje plynulé čtení. S grafomotorikou je trochu pozadu. Špatně drží psací náčiní. Občas ještě neodhadne výšku písma a píše příliš veliká písmena, ale i to se postupně dostává do normy. Kryštof se snaží psát úhledně. Daří se mu to, ale trvá mu to delší dobu. Při psaní se projevuje jeho nesoustředěnost tím, že při přepisování textu zapomíná na čárky, tečky. V celkovém pohledu chlapec nezaostává za ostatními dětmi ve třídě. Jeho rozumové schopnosti jsou přiměřené věku. Chlapec se dobře zapojil do kolektivu spolužáků. Při vyučování je aktivní, samostatnou práci dobře zvládá. Občas je však nepozorný, nesoustředěný. Nejvíce ho baví pracovní činnosti a výtvarná výchova, ve kterých se projevuje jeho šikovnost a zručnost. Dobrých výsledků také dosahuje v matematice. Jeho nesprávná výslovnost se neprojevuje v diktátech. Při čtení již neslabikuje jako dříve. Také ve psaní se postupně projevuje zlepšení. Jeho rozumové schopnosti jsou přiměřené věku. 28

29 Rozhovor s matkou - listopad 2008 Matka se snaží co nejvíce pomoci Kryštofovi. Každý den s chlapcem nacvičuje alespoň pár slov pro zlepšení výslovnosti a každý den s ním čte. Matka je ráda, že jim byla doporučena logopedická intervence, neboť při téměř roční práci chlapce s paní učitelkou v mateřské škole nedošlo téměř k žádnému zlepšení. Chlapci nebylo věnováno tolik času, kolik by potřeboval. Logopedickou intervenci v pedagogicko-psychologické poradně hodnotí tedy matka kladně. U chlapce došlo ke znatelnému zlepšení výslovnosti. Navíc matce ze strany paní logopedky byly objasněny její dotazy k dané problematice a bylo jí poskytnuto mnoho potřebných informací. Rozhovor s paní logopedkou - říjen 2008 Paní logopedka hodnotí spolupráci s rodinou za velice dobrou. Matka chlapce má zájem o nápravu narušené komunikační schopnosti. Snaží se věnovat nápravě výslovnosti dostatek času. Je vidět soustavná práce matky s chlapcem. Na každém cvičení je u chlapce znatelný pokrok. S chlapcem přichází do pedagogicko-psychologické poradny pravidelně. Zajímá se o různé možnosti logopedické intervence. 4.4 Vlastní šetření Logopedická intervence byla vykonávána pod odborným vedením paní logopedky, která je speciálním pedagogem se zaměřením na logopedii. Zabývá se diagnostikou a terapií řečových, školních dovedností a výukovými obtížemi. Paní logopedka v pedagogicko-psychologické poradně pracuje již pátým rokem. Svoji práci zaměřuje na děti předškolního a školního věku, tedy od tří do osmnácti let. Provádí diagnostiku komunikační schopnosti a zařazení dětí do logopedických tříd. Také navštěvuje dvakrát ročně logopedické třídy v mateřských školách. Přímo v poradně si vede logopedické klienty předškolního a školního věku, u kterých se projevila například dyslalie, dysfázie, balbuties, symptomatické poruchy řeči. Další náplní práce je řešení výukových obtíží dětí ve škole. Do příloh byla zařazena ukázka sezení v pedagogicko-psychologické poradně (příloha č. 2). 29

30 Logopedické vyšetření U chlapce byla diagnostikována fyziologická dyslalie monomorfní-levis. Zuby-první dentice, jazyk-volný, ale leží dole v ústech. Ze začátku tu byl problém se zvedáním jazyka. Během logopedické intervence došlo k druhému nastřižení jazykové uzdičky. Byla provedena zkouška laterality-14. prosince 2006 (příloha č. 3). U chlapce byla diagnostikována zkřížená, méně vyhraněná dominance pravé ruky a levého oka. Vyšetření v logopedické poradně probíhá vždy jednou za měsíc. U chlapce při zahájení logopedické intervence se vyskytovala vadná výslovnost hlásek L, R, Ř. Nejdříve se začalo s průpravou hlásky L pomocí procvičování jazyka, poté následovala hláska R a nakonec hláska Ř. V květnu 2007 byla provedena zkouška školní zralosti (příloha č. 4). Návrh postupu logopedické intervence u Kryštofa: Návrh postupu logopedické intervence, podle kterého paní logopedka postupovala při práci s Kryštofem. 1. Diagnostika narušené komunikační schopnosti; 2. zkouška laterality; 3. vyšetření školní zralosti; 4. gymnastika mluvidel; 5. artikulační cvičení; 6. grafomotorické cvičení - uvolňování ruky a prstů; 7. zvedání, rozkmitání jazyka; 8. průpravná cvičení pro jednotlivé hlásky L, R, Ř; 9. procvičování hlásky L; 10. průprava na hlásku R; 11. procvičování písmena R; 12. průprava na Ř - pomocí šeptaného R. 30

31 Průběh sezení: 1. navázání kontaktu - co je nového, co dělají ve škole; 2. procvičování grafomotoriky pomocí různých cviků - rozhýbání prstíků, kreslení u předškolních dětí, psaní a čtení u školních dětí; 3. zopakování vyvozených hlásek; 4. nácvik vadné hlásky; 5. upevňování hlásky ve slabikách, slovech a slovních spojeních; 6. pracovní listy pro domácí přípravu a vysvětlení nácviku. V následující tabulce jsou shrnuty výsledky, kterých Kryštof dosáhl při zahájení logopedické intervence. Fonematický sluch problém s rozpoznáním některých hlásek Lateralita zkřížená Rozumové schopnosti přiměřené věku Pozornost krátkodobá Chování spolupráce Navazování kontaktu dobré Zapojení do kolektivu rád se zapojuje do kolektivu Čtení čtení po slabikách Psaní příliš veliká písmena, špatný úchop tužky Řeč nesprávná výslovnost hlásek L, R, Ř Tabulka číslo 1: Výsledky při zahájení logopedické intervence. 1. Logopedická intervence - 5. června 2008 Kryštof s matkou přišli na první sezení do pedagogicko-psychologické poradny 23. listopadu Byla provedena diagnostika narušené komunikační schopnosti. Z diagnostiky byla zjištěna špatná výslovnost hlásek L, R, Ř a navíc nedostatečné nastřižení jazykové uzdičky, které by bránilo správné výslovnosti jednotlivých hlásek. Kryštof musel nejdříve podstoupit druhý zákrok, při kterém mu byla jazyková uzdička nastřižena. Od listopadu 2006 do 5. června 2008 u Kryštofa došlo k rozhýbání jazyka a nácviku hlásky L, která byla neustále procvičována. Dále k průpravě a nácviku 31

32 hlásky R, která chlapci zabrala mnoho času a úsilí. Byla také provedena zkouška laterality a zkouška školní zralosti. Další sezení budou věnována fixaci a automatizaci hlásky L, kterou již chlapec správně vyslovuje, hlásce R, která se mu stále nedaří úplně správně vyslovovat a hlásce Ř, kterou začne paní logopedka s Kryštofem nacvičovat po zvládnutí hlásky R. Průběh sezení Na začátku si paní logopedka s chlapcem povídala o tom, co je nového ve škole, a co bude chlapec dělat o prázdninách. Poté následovala průprava na rozvoj grafomotoriky. Kryštof dělal různé cviky na rozhýbání prstíků: obtahování předkreslených tvarů a také proběhla společná kresba. Dítě kreslilo červenou pastelkou a terapeut modrou pastelkou. Při této kresbě probíhal volný rozhovor mezi chlapcem a terapeutem, díky kterému mohl terapeut sledovat výslovnost jednotlivých hlásek u chlapce. Ve druhé části sezení se paní logopedka zaměřila na vlastní nápravu řeči. Nejdříve začala s gymnastikou mluvidel (zvedání jazyka). Tato cvičení probíhala pomocí logopedického zrcadla. Poté paní logopedka s chlapcem procvičila hlásku L. Pro toto procvičení bylo využito básničky. Za odměnu dostal chlapec pracovní list domů, aby si mohl vykreslit obrázek u básničky. Ve třetí části sezení se paní logopedka zaměřila na průpravu hlásky R a vyvozování výslovnosti hlásky R. Tato hláska již byla s chlapcem nacvičována, ale pořád mu činí potíže. Po těchto cvičeních paní logopedka vybrala několik slov, ve kterých hláska R byla nahrazována hláskou D. Kryštof se snažil správně vyslovovat tato slova. Pokud se nepodařilo některé delší slovo vyslovit správně, nácvik slova probíhal po částech. Do příloh byla zařazena cvičení, kterých bylo využito při dnešním sezení (příloha č. 5). S procvičováním hlásky L neměl Kryštof téměř žádné potíže. Hlásku L skoro ve všech slovech správně vyslovil. Paní logopedka pro procvičení zvolila pracovní list, na kterém je básnička s obrázkem, díky kterému získala Kryštofovu pozornost. Kryštofovi činí problém vydržet delší dobu se soustředit. Paní logopedka se z tohoto důvodu snaží během sezení střídat činnosti. Po každém nácviku si Kryštof může chvíli s něčím hrát nebo kreslit. Snížená soustředěnost jistě také souvisí s tím, že matka 32

33 s Kryštofem na sezení do pedagogicko-psychologické poradny dochází v odpoledních hodinách, kdy už je Kryštof unavený ze školy. Hláska R Kryštofovi stále činí problémy. Dnešní nácvik probíhal pomocí slov, ve kterých hláska R byla nahrazována hláskou D. Kryštof se snažil slovo s hláskou D správně vyslovovat, i když se to ne vždy povedlo. V jednodušších slovech vyslovil zvuk podobný hlásce R. Ke konci sezení bylo na Kryštofovi vidět, že se již nedokáže soustředit a jeho snaha a pozornost upadala. 2. Logopedická intervence září 2008 Téměř po tříměsíční pauze se paní logopedka v první části sezení zaměřila na grafomotoriku. Ve druhé části na zopakování toho, co již Kryštof uměl a zjištění toho, co se přes prázdniny naučil. Třetí část byla zaměřena na nácvik toho, co ještě neumí. Průběh sezení Na začátku sezení se paní logopedka zaměřila na rozvoj grafomotoriky, především na jemnou motoriku. Rozhýbaly se prstíky. Poté chlapec dostal předepsaných několik slov, které si obtáhl a potom sám přepsal. Podle těchto napsaných slov byl posouzen úchyt tužky, písmo, sklon písma, velikost písma. V druhé části sezení proběhlo krátké zopakování hlásky L a nácvik hlásky R. Nejdříve paní logopedka využila slov, ve kterých hláska R byla nahrazována hláskou D. Kryštof takto zvoleným způsobem vyslovoval zvuk podobný hlásce R. Paní logopedka dále využila pomocných zvuků. Chlapec již hlásku R vyslovoval poměrně dobře. Procvičování proběhlo pomocí několika slov, ve kterých se hláska R vyskytuje, a poté se využilo nácviku pomocí několika vět a pracovního listu. Třetí část sezení byla zaměřena na zahájení vyvozování hlásky Ř. Nácvik probíhal před logopedickým zrcadlem. Jelikož hláska Ř u chlapce nenaskakuje, tak jak by měla, je ve slovech ještě nahrazována písmenem R. Chlapec byl po celé sezení soustředěný. Snažil se co nejlépe vyslovovat a spolupracovat. Za odměnu si mohl vybrat obrázek a vykreslit si ho. Do příloh byla zařazena cvičení, kterých bylo využito při dnešním sezení (příloha č.6). 33

34 Po téměř tříměsíční pauze bylo pozorovatelné u chlapce výrazné zlepšení. Během dnešního sezení se mu podařilo správně vyslovit hlásku R téměř ve všech slovech. Nejdříve ve slovech, kde hláska R byla nahrazena hláskou D. Poté i v jednodušších slovech, kde již hláska R nebyla nahrazována. Díky procvičování během prázdnin učinil Kryštof veliký pokrok. Dnes paní logopedka začala i s krátkým nácvikem hlásky Ř pomocí hlásky R. Kryštof byl téměř po celé dnešní sezení soustředěný, pracovitý a velice snaživý. Další sezení budou zaměřena na fixaci a automatizaci hlásky R a postupný nácvik hlásky Ř. 3. Logopedická intervence října 2008 Průběh sezení: Na začátku dnešního sezení opět došlo k rozcvičení grafomotoriky. Nejdříve si chlapec protáhl prstíky pomocí různých cvičení. Poté Kryštof napsal dvě věty, které mu paní logopedka nadiktovala. Sledovala úchop, přítlak, sklon písma. Ve druhé části sezení proběhlo opakovaní již vyvozené hlásky R. Nejdříve pani logopedka využila několika málo slov s hláskou R a poté procvičování pokračovalo pomocí básničky z knihy Brousek pro tvůj jazýček - F. Kábele. Část básničky chlapec opakoval po paní logopedce, druhou část četl sám. Při čtení bylo písmeno R dobře vyslovováno, i přesto, že se chlapec velmi soustředil na čtení textu. Ve třetí části dnešního sezení se paní logopedka zaměřila na nácvik Ř. Nácvik probíhal pomocí šeptání a nahrazení hlásky Ř hláskou R. Šeptání slov: dríví, dríví, dríví, tri, tri, tri,.poté byla hláska R nahrazena hláskou Ř a znovu se zkoušelo vyslovovat několik slov. Při tomto nácviku se stalo, že hlásku Ř Kryštof v několika málo slovech správně vyslovil. Po tomto cvičení byl chlapec již nesoustředěný, proto mu dala paní logopedka chvilku volno, kdy si mohl hrát s hračkami. Po krátké pauze následoval nácvik čtení se správnou výslovností. U hlásek R a Ř byla využita možnost chybně přečtené slovo zopakovat. Nácvik probíhal podle textu Koťátko. Do příloh byla přidána cvičení z dnešního sezení (příloha č. 7). Dnešní sezení bylo zaměřeno na fixaci hlásky R a nácvik hlásky Ř. Hlásku R již Kryštof vyslovuje správně ve všech slovech i při čtení básničky vyslovil všechna slova správně, i přes to, že bylo vidět, jak moc se soustředí na čtení daného textu. S hláskou Ř 34

35 má stále problémy. Při šeptání slov, ve kterých byla daná hláska nahrazena hláskou R, se stalo, že u několika málo slov vyšel z jeho úst zvuk podobný Ř. Při nácviku slov již bylo na chlapci vidět, že je unavený a nesnaží se. 4. Logopedická intervence - 11.prosince 2008 Průběh sezení: První část tohoto sezení byla zaměřená na rozvoj grafomotoriky. Nejprve si Kryštof rozhýbal prstíky, poté opsal krátkou větu dle vzoru. Druhá část logopedické intervence byla zaměřena na krátké opakování hlásky R. Hláska R byla upevňována pomocí básničky. Ve třetí části tohoto sezení se paní logopedka zaměřila na hlásku Ř. Nácvik probíhal nejdříve na krátkých slovech. Jelikož Kryštof zvládl téměř ve všech slovech hlásku správně vyslovit, nácvik pokračoval pomocí krátkých vět. Procvičení této hlásky dále pokračovalo s využitím pracovního listu Zvířátka na dvoře, který Kryštofa díky obrázkům, které se zde objevují, upoutal. Do příloh byla přidána cvičení z dnešního sezení (příloha č. 8). Téměř celé dnešní sezení bylo zaměřeno na hlásku Ř. U Kryštofa bylo ve výslovnosti hlásky Ř znatelné veliké zlepšení. Hláska Ř se mu podařila správně vyslovit v mnoha slovech. V těch slovech, ve kterých se mu výslovnost nepodařila napoprvé, ji cvičili s paní logopedkou po slabikách. Nakonec i v těchto slovech správná výslovnost zazněla. Kryštof byl dnes poměrně soustředěný. Byla viditelná jeho snaha dosáhnout zlepšení. 5. Logopedická intervence ledna 2009 Průběh sezení: První část logopedické intervence byla zaměřena na procvičování psaní, uvolňování ruky. Kryštof byl několikrát pochválen za správné držení tužky. Občas mu činí ještě problémy psát menší písmena. Z toho důvodu bylo matce doporučeno v případě potřeby využívat pomocné linky, aby si chlapec zvykl na správnou velikost písma. 35

36 Druhá část byla zaměřena na kontrolu správnosti výslovnosti již vyvozených hlásek v běžné řeči, při čtení, vyprávění obsahu přečteného. Ve třetí části se paní logopedka zaměřila na procvičování Ř. Upevňování ve slovech a pomocí básničky od M. Sirůčkové. Do příloh byla přidána cvičení z dnešního sezení (příloha č. 9). Při dnešním sezení proběhlo opakování všech hlásek, které chlapec na začátku logopedické intervence nesprávně vyslovoval. Jelikož Kryštof již zvládá výslovnost i poslední hlásky, kterou je hláska Ř, paní logopedka ukončila chlapcovu logopedickou intervenci v pedagogicko-psychologické poradně, kam chlapec docházel od listopadu roku Matce bylo doporučeno upevňovat hlásky, které chlapec při zahájení logopedické intervence nesprávně vyslovoval v běžné řeči, při čtení a vyprávění obsahu přečteného. 4.5 Závěry šetření a návrhy pro pedagogickou praxi Cílem mé práce bylo analyzovat, k jakým změnám a zlepšením během logopedické intervence u chlapce došlo. Pro své šetření jsem si vybrala chlapce, kterému byla diagnostikována dyslalie-levis. Chlapec je v logopedické péči od listopadu roku U Kryštofa během logopedické intervence docházelo k postupnému zlepšení až došlo k vyvození jednotlivých hlásek. Po nástupu do pedagogicko-psychologické poradny byla provedena diagnostika narušené komunikační schopnosti. Byla zjištěna nesprávná výslovnost hlásek L, R, Ř a nedostatečné nastřižení jazykové uzdičky. Od června 2008 do ledna 2009 jsem se účastnila sezení v pedagogicko-psychologické poradně a pozorovala změny, které se u Kryštofa během tohoto období objevovaly. Postupně se dospělo k fixaci a automatizaci hlásky L, správné výslovnosti hlásky R, která činila chlapci největší potíže. Následně došlo i k vyvození poslední hlásky, a to hlásky Ř. Paní logopedka se při terapii v první fázi zaměřila na přípravná cvičení: dechová cvičení, cvičení na rozvoj motoriky rtů, čelisti, jazyka a měkkého patra. Ve druhé fázi následovalo vyvození hlásek: pomocí zvuků napodobujících zvířata, 36

37 dopravní prostředky nebo nahrazením dané hlásky artikulačně podobnou, kterou umí daný jedinec vyslovit. Třetí fázi zaměřila na fixaci: nácvik vyvozované hlásky s jinými hláskami. Poté následovala čtvrtá fáze, a to automatizace řeči: pojmenování obrázků, předmětů, reprodukce básniček, říkanek a čtení textu. Paní logopedka při nácviku správné výslovnosti využívala logopedické zrcadlo, pracovní listy zaměřené na problematickou hlásku, básničky, říkanky, různé texty, obrázky, které Kryštof pojmenovával. Následující tabulka srovnává výsledky, kterých Kryštof dosáhl při zahájení logopedické intervence a po ukončení logopedické intervence. Při zahájení logopedické Po ukončení logopedické intervence intervence Fonematický sluch problém s rozpoznáním v normě některých hlásek Lateralita zkřížená zkřížená Rozumové schopnosti přiměřené věku přiměřené věku Pozornost krátkodobá udrží pozornost delší dobu Chování spolupracuje spolupráce Navazování kontaktu dobré dobré Zapojení do kolektivu rád se zapojuje do kolektivu rád se zapojuje do kolektivu Řeč nesprávná výslovnost vyvození hlásek L, R, Ř hlásek L, R, Ř Psaní příliš veliká písmena, písmena v normě, špatný špatný úchop úchop tužky zůstává Čtení slabikování plynulé čtení Tabulka číslo 2: Srovnání výsledků při zahájení a ukončení logopedické intervence. 37

38 Z tabulky číslo 2 vyplývá, že u Kryštofa za období od listopadu 2006 do ledna 2008, kdy docházel na logopedickou terapii, došlo v určitých bodech ke zlepšení. Výzkumná tvrzení, která byla stanovena na začátku výzkumu, byla splněna. Pomocí různých cvičení dojde ke zlepšení fonematického sluchu. Ano, fonematický sluch se za toto období dostal do normy. Rozvíjením pozornosti se docílí zlepšení její úrovně. Ano, úroveň pozornosti se postupně zlepšila. Během intervence využitím vhodných metod a postupů dojde ke zlepšení nesprávně vyslovovaných hlásek. Ano, postupně došlo k vyvození správné výslovnosti hlásek L, R, Ř. Rozvíjením grafomotorických dovedností bude upravena velikost písma. Ano, toto tvrzení bylo splněno. Písmo se z hlediska velikosti dostalo do normy. Rozvíjením slovní zásoby a nácvikem čtení bude upravena jeho plynulost. Ano, docílilo se plynulého čtení. Ke splnění výzkumných tvrzení přispěla paní logopedka, která se pravidelně zaměřovala na danou problematiku, dále také pravidelná opakování a domácí cvičení. Myslím si, že díky vstřícnému přístupu ze strany paní logopedky, která s chlapcem delší dobu pracovala, došlo k velikému zlepšení. Paní logopedka zvolila správné postupy a metody k vyvození daných hlásek. Zásluhu na tomto zlepšení má jistě také rodina, která věnovala mnoho času doporučeným cvičením. Společným úsilím tedy došlo ke zlepšení, a upravení narušené komunikační schopnosti. I přesto, že paní logopedka ukončila logopedickou terapii, bylo by vhodné dále u Kryštofa rozvíjet: pozornost - pomocí různých her, kreslení, prohlížení obrázkových knížek; slovní zásobu - využití pracovních listů, pojmenovávání obrázků, čtení; automatizaci daných hlásek - čtení pohádek, přeříkávání přečteného textu, učení básniček, říkanek; čtení - čtení pohádkových knížek, časopisů pro děti; psaní - přepisování textu, psaní kratších diktátů, doplňování různých cvičení, využití pracovních listů. 38

39 ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo analyzovat problematiku dyslalie v rámci logopedické intervence na základě studia konkrétního klienta. Zjistit, k jakým změnám úrovně komunikační schopnosti došlo v rámci logopedické intervence. Pro zpracování výzkumné části bylo využito kvalitativního výzkumu. Použitými technikami bylo aktivní pozorování, polostandardizovaný rozhovor, analýza dokumentů. Bakalářská práce je tvořena částí teoretickou a výzkumnou. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První tři kapitoly tvoří teoretickou část práce a poslední, čtvrtá kapitola reprezentuje výzkumnou část. V první kapitole byla popsána ontogeneze řeči, stadia vývoje řeči a jednotlivé jazykové roviny. Ve druhé kapitole byly vymezeny kategorie narušené komunikační schopnosti a jednotlivé kategorie byly blíže popsány. Ve třetí kapitole byla popsána dyslalie, které byla věnovaná z jednotlivých kategorií narušené komunikační schopnosti největší pozornost. Byl vymezen pojem dyslalie, její etiologie, klasifikace, diagnostika a terapie. Ve čtvrté kapitole byl popsán vlastní výzkum. Tato kapitola obsahuje cíl mého šetření a metodologii, charakteristiku daného zařízení, ve kterém se výzkumné šetření uskutečnilo, charakteristiku výzkumného vzorku. Dále zde byl popsán průběh jednotlivých sezení daného jedince v pedagogicko-psychologické poradně. Z výsledků, kterých Kryštof během logopedické intervence dosáhl, vyplývá, že cíl mé bakalářské práce byl splněn. Po prvním vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně byla u Kryštofa diagnostikována dyslalie-levis. Paní logopedka zjistila, že chlapec má nedostatečně nastřiženou jazykovou uzdičku, která by bránila správné výslovnosti hlásek L, R, Ř. Po opětovném nastřižení jazykové uzdičky paní logopedka začala s Kryštofem nacvičovat různá cvičení na rozkmitání jazyka a jeho správné postavení. Poté se zaměřila na správnou výslovnost jednotlivých hlásek. Zde využila různých průpravných cvičení na rozhýbání jazyka, vyvozování hlásek pomocí hlásek artikulačně podobných, které chlapec uměl správně vyslovit. Nácvik dále pokračoval pomocí jednoduchých slov, ve kterých se daná hláska vyskytovala. Pro fixaci a automatizaci se využilo opakování pomocí různých básniček, říkanek, čtení textu apod. 39

40 Tímto soustavným cvičením a zvolením správných metod a postupů se dospělo k tomu, že Kryštof po dvou letech logopedické intervence dospěl ke správné výslovnosti jednotlivých hlásek. Díky této práci jsem hlouběji pronikla do problematiky dyslalie, nejen z teoretického hlediska, ale i hlediska praktického. Díky ochotě a vstřícnosti paní logopedky a souhlasu obou rodičů, jsem se mohla po dobu půl roku účastnit soustavné práce s chlapcem, u kterého se tato porucha vyskytovala. Byly mi objasněny zvolené metody a postupy vhodné při této narušené komunikační schopnosti. A hlavně jsem mohla pozorovat u Kryštofa postupné pokroky, kterých dosahoval během tohoto období. 40

41 SHRNUTÍ Cílem bakalářské práce bylo analyzovat problematiku logopedické terapie dyslalie na základě studia konkrétního klienta a zjistit, k jakým změnám úrovně komunikační schopnosti u jedince došlo. V první kapitole byla popsána ontogeneze řeči, jednotlivá stadia vývoje řeči a jazykové roviny. Druhá kapitola byla věnována kategoriím narušené komunikační schopnosti. Ve třetí kapitole jsem se zabývala dyslalií. Byla zde popsána etiologie, klasifikace, diagnostika a terapie. Ve čtvrté kapitole byl prezentován vlastní výzkum. Šetření probíhalo v pedagogicko-psychologické poradně od června 2008 do ledna V práci bylo charakterizováno zařízení, ve kterém výzkum probíhal, jednotlivá sezení, postupy a metody, kterých bylo využito, závěry šetření a návrhy pro praxi. SUMMARY The aim of this thesis was to analyze the issue of speech therapy of articulation disorders on the basis of a case study and to study what changes in the level of communication skills were achieved by the individual. The first chapter described ontogeny of speech, the various stages of speech and language level development. The second chapter was devoted to the categories of impaired communication skills. In the third chapter I dealt with articulation disorders. Etiology, classification, diagnosis and therapy were described here. In the fourth chapter I presented my own research. The research took place in the educational and psychological advisory centre from June 2008 to January Facilities, in which the research took place, were described here as well as individual sessions, practices and methods that were used, together with findings and suggestions for practice. 41

42 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: BERANOVÁ, Z. Učíme se správně mluvit: logopedické hry a hrátky. 1.vyd. Praha: Grada, ISBN: CSÉFALVAY, Z. Diagnostika dysartrie, in LECHTA, V. a kol. Diagnostika narušené komunikační schopnosti. 1. vyd. Praha: Portál, ISBN BYTEŠNÍKOVÁ, I., HORÁKOVÁ, R., KLENKOVÁ, J. LOGOPEDIE & SURDOPEDIE: texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido ISBN DVOŘÁK, J. Logopedický slovník: terminologický a výkladový. Žďár nad Sázavou: Logopedické centrum, 2007, ISBN DVOŘÁK, J. Slovní patlavost: verbální dyspraxie. 1.vyd. Žďár nad Sázavou: Logopedické centrum, ISBN FIALOVÁ, I. a kol. Rozumíš mi? Logopedická cvičení a hry k odstraňování špatné výslovnosti. ISBN: KÁBELE, F. Brousek pro tvůj jazýček. Praha: Albatros, KLENKOVÁ, J. Kapitoly z logopedie I. Brno: Paido, ISBN KLENKOVÁ, J. Kapitoly z logopedie II. a III. Brno: Paido, ISBN KLENKOVÁ, J. Logopedie. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN KLENKOVÁ, J. Možnosti stimulace preverbálních a verbálních schopností vývojově postižených dětí. Brno: Paido, ISBN KRAHULCOVÁ, B. Dyslalie-patlavost. 1. vyd. Praha: Beakra, ISBN LECHTA, V. a kol. Diagnostika narušené komunikační schopnosti. 1. vyd. Praha: Portál, ISBN LECHTA, V. a kol. Logopedické repetitorium. 1. vyd. Bratislava: SPN, ISBN: LECHTA, V. a kol. Symptomatické poruchy řečí u dětí. 1. vyd. Praha: Portál, ISBN LEJSKA, M. Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno: Paido, ISBN

43 MIKULAJOVÁ, M. Diagnostika narušeného vývoje řeči, in LECHTA, V. a kol. Diagnostika narušené komunikační schopnosti. 1. vyd. Praha: Portál, ISBN NOVÁK, A. Vývoj dětské řeči. Praha, OHNESORG, K.: Naše dítě se učí mluvit. 3. vyd. Praha: SPN, ISBN PEUTELSCHMIEDOVÁ, A.: Čtení o koktavosti. 1. vyd. Praha: Portál, ISBN PEUTELSCHMIEDOVÁ, A. Logopedické minimum. 2. vyd. Olomouc: UP, ISBN PIPEKOVÁ, J. (ed.). Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, ISBN: SALOMONOVÁ, A. Dyslalie, in ŠKODOVÁ, E., JEDLIČKA I. a kol. Klinická logopedie. 1. vyd. Praha: Portál, ISBN SEEMAN, M. Poruchy dětské řeči. 1. vyd. Praha, SOVÁK, M.: Logopedie. 2.vyd., Praha: SPN, SYNEK, F. Hlasy a hlásky: rozvíjení a výchova řeči. Praha: ArchArt, ISBN ŠKODOVÁ, E. Poruchy vývoje řeči, in ŠKODOVÁ, E., JEDLIČKA I. a kol. Klinická logopedie. 1. vyd. Praha: Portál, ISBN ŠKODOVÁ, E., JEDLIČKA I. Poruchy vývoje řeči, in ŠKODOVÁ, E., JEDLIČKA I. a kol. Klinická logopedie. 1. vyd. Praha: Portál, ISBN ŠKODOVÁ, E., JEDLIČKA I. a kol. Klinická logopedie. 1. vyd. Praha: Portál, ISBN TARKOWSKI, Z. Diagnostika breptavosti, in LECHTA, V. a kol. Diagnostika narušené komunikační schopnosti. 1. vyd. Praha: Portál, ISBN TREUOVÁ, H., LINHARTOVÁ, L. Cvičné texty pro logopedii. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Tobiáš, ISBN VITÁSKOVÁ K., PEUTELSCHMIEDOVÁ, A. Logopedie. 1.vyd. Olomouc, ISBN VÍTKOVÁ M. a kol. Integrativní speciální pedagogika. Brno: Paido, ISBN: VYŠTEJN, J. Dítě a jeho řeč. Beroun: Baroko & fox, ISBN VYŠTEJN, J. Vady výslovnosti. 2. vyd. Praha SPN

44 SEZNAM PŘÍLOH: Příloha číslo 1-0tázky pro rozhovor s třídní učitelkou-listopad Příloha číslo 2 - Ukázka sezení v pedagogicko-psychologické poradně. Příloha číslo 3 - Zkouška laterality prosince Příloha číslo 4 - Zkouška školní zralosti května Příloha číslo 5 - Cvičení k sezení 5. června Příloha číslo 6 - Cvičení k sezení 25. září Příloha číslo 7 - Cvičení k sezení 23. října Příloha číslo 8 - Cvičení k sezení 11.prosince Příloha číslo 9 - Cvičení k sezení 22. ledna

45 Příloha číslo 1: Otázky pro rozhovor s třídní učitelkou - listopad Myslíte si, že porucha chlapce nějakým způsobem ovlivňuje? 2. Zapojil se chlapec po nástupu do školy do kolektivu spolužáků? 3. Jak by jste popsala jeho práci v hodině? 4. Ve kterém předmětu podle Vás chlapec nejvíce vyniká? 5. Dosahuje lepších výsledků v matematice nebo v českém jazyce? 6. Projevuje se jeho nesprávná výslovnost při psaní diktátů? 7. Objevují se u chlapce potíže ve čtení? 8. Jak je na tom chlapec v porovnání s ostatními žáky s grafomotorikou? 9. Jak se projevuje jeho nesoustředěnost? 10. Jsou jeho rozumové schopnosti přiměřené věku? 45

46 Příloha číslo 2: Ukázka sezení v pedagogicko-psychologické poradně. Logopedická intervence je zahájena přivítáním a navázáním kontaktu s dítětem. Krátké povídání o tom, co je nového, při kterém se sleduje používání již vyvozených hlásek. Poté je zaměřena pozornost na rozvoj grafomotoriky pomocí různých cviků na procvičení prstíků. Například: napodobení hry na hudební nástroj, palcem hladíme ostatní prstíky, padání kapek deštíku. Při nápravě řeči často paní logopedka využívá logopedické zrcadlo. Díky tomuto zrcadlu děti mohou velice názorně vidět, jaké by měly mít při dané výslovnosti postavení zubů, jak by mělo vypadat správné postavení mluvidel. Také je zde využíván počítač s mnoha programy na rozvoj komunikační schopnosti a rozvoj předškolních dovedností, jako je počítání, barvy. U některých dětí se využívá spolupráce s psychologem, který může doplnit diagnostiku o nadání (verbální, neverbální) a schopnosti dítěte. Toto vyšetření slouží také k upřesnění diagnostiky. Zda se jedná o dyslalii, dysfázii nebo symptomatické poruchy řeči. 46

47 Příloha číslo 3: Zkouška laterality prosince P L A Poznámky Horní končetiny 1. Korálky do lahvičky P, L 2. Zasouvání kolíků 3. Klíč do zámku 4. Víčko na krabičku 5.Jak vysoko dosáhneš 6. Pálka s kuličkou 7. Nit a jehla 8. Stavění komínu 9. Ostrouhat mrkvičku 10. Hod míčkem 11. Kreslení L se nedařilo Náhradní zkouška 11. Mnutí rukou 12. Tleskání 13.Stlač mi ruku k zemi 14. Jakou máš sílu Dolní končetina 1. Kopnutí do míčku P, P, P 2. Posouvání míčku po P, P, P čáře Oči 1. Manuptoskop L, L, L 2. Kukátko L, L Uši 1. Poslech hodinek P Závěr: Ze zkoušky laterality byla diagnostikována zkřížená lateralita. Nevyhraněná dominance pravé ruky a levého oka. Vysvětlivky: P - pravá, L - levá, A - ambidextrie 47

48 Příloha číslo 4: Zkouška školní zralosti května 2007 (citováno ze zprávy). Z rozhovoru: Ze zápisu je zřejmé, že chlapec je šikovný. V mateřské škole se mu líbí, neboť neustále něco nového s pani učitelkami vyrábí. Do školy se netěší, protože už si nebude moci tolik hrát a vyrábět. Sebeobsluha: Chlapec si umí zavázat tkaničky u bot. Zvládne přespat někde jinde než doma. Vydrží delší dobu bez rodičů. Chování: Chlapec velice spolupracoval. Chodí do pedagogicko- psychologické poradny na logopedickou terapii. Pozornost: Zpočátku byla dobrá, postupně ji začal ztrácet a poposedával. Držení tužky, grafomotorický projev: Chlapec má nízkou špetku, občas má drápovitý úchop. Vizuomotorika: Vizuomotoriku má dobrou. Postavu nakreslil s detaily. Začal ji kreslit od dolních končetin. Lateralita: Pravá a levá orientace. Barvy: Barvy chlapec znal, dokonce rozlišil tmavou a světlou. Početní představy: Zvládl počítat do desíti. Dokázal odebrat šest a určit zbytek čtyři. Chlapec rozlišuje větší a menší. Zná geometrické tvary jako je kruh, čtverec, trojúhelník. Řeč: Při výslovnosti má problém s hláskami R a Ř. Fonematický sluch: Fonematický sluch má v normě. Dobře určil první hlásku ve slově. 48

49 Příloha číslo 5: Cvičení k sezení 5. června *Pracovní list na procvičení hlásky L. Průpravná cvičení: Hra na čertíka - rychlé zasunování a vysunování jazyka. Pohyb jazyka v ústech ze strany na stranu, nahoru dolů. Traktor jede - TTTTT. Auto jede - ddddd. Jedou vedle sebe - TdTdTdTdTd. Pomocí prstu rozhýbat jazyk před vyslovováním slov. Vyvozování výslovnosti souhlásky - R: Pomocná hláska D - namísto hlásky R necháme dítě vyslovovat zeslabené D. Je-li hláska D vyslovovaná dostatečně jemně, se správným postavením jazyka, docílíme postupně zvuk podobný R až R samotné. Nejčastěji začínáme hláskovým shlukem td, ale můžeme začít tou hláskovou skupinou, která se dítěte daří nejlépe. 49

50 *Seznam slov pro vyvození hlásky R: Tdn, tdnka, tdhá, tdní, tdpí, tdčí, tdpký, tdpce, tdpělivě, tdoubí, tdáva, tdubka, pdoutí, pdase, Pdaha, bdouček, bdousí, bdečí. 50

51 Příloha číslo 6: Cvičení k sezení 25. září *Pomocné zvuky pro nácvik hlásky R: Pes vrčí - vrrr, vrrr. Holub vrká - vrků, vrků. Medvěd bručí - brum, brum. *Seznam slov pro vyvození hlásky R: Vrána, brada, hrad, cukr, kapr, havran, mrak, dráp, zraje, ryje, prší, zahrada, ohrada. *Seznam vět pro vyvození hlásky R: Pračka je plná prádla. Vydra skočila do proudu. Narodil se ve znamení Raka. Krtka zachránila díra v zemi. Trubači hráli fanfáru. Veverka mrštně vyšplhala na vrchol. *Pracovní list na procvičení hlásky R. 51