Sociální struktura společnosti

Transkript

1 Sociální struktura společnosti 1) Pojmy sociální struktura, sociální stratifikace, sociální 2) Přístupy sociální diferenciace společnosti 3) Teorie sociální stratifikace a mobility (třídní pojetí společnosti, teorie společenského a symbolického prostoru) 1.

2 Struktura společnosti a hlediska její diferenciace sociální Sociální struktura vyjadřuje souhrn všech sociálních skupin a vrstev, jejich vzájemných vazeb provázanost s politickou, demografickou, ekonomickou, vzdělanostní strukturou Sociální stratifikace jako znak každé společnosti důsledkem stratifikace společnosti jsou sociální i kasty, stavy, třídy, vrstvy Sociální stratifikace společnosti: vyjadřuje nerovné rozdělení práv a privilegií, povinností a odpovědnosti, prestiže, odměn a majetku, moci a vlivu v rámci postavení jednotlivých členů společnosti 2.

3 Pokusy o nastolení rovnostářské společnosti končí nastolením nových í to víme i z literatury George Orwell Farma zvířat 1)Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel 2)Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel 3)Žádné zvíře nebude chodit oblečené 4)Žádné zvíře nebude spát v posteli 5)Žádné zvíře nebude pít alkohol 6)Žádné zvíře nezabije jiné zvíře 7)Všechna zvířata jsou si rovna Příběh končí jediným pravidlem: Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější. 3.

4 Struktura společnosti a hlediska její diferenciace sociální Jak rozumět sociálním em? Sociální i jako výsledek nedostatkovosti služeb a statků a nerovného přístupu jedinců a skupin k těmto materiálním a duchovním statkům Určité skupiny jsou postaveny v rámci společenského uspořádání výše (ovládají zdroje bohatství a moci, akumulují větší objem zdrojů blahobytu (vzdělání, lékařská péče), jiné jsou v přístupu ke zdrojům bohatství, moci a prestiže omezenější 4.

5 Struktura společnosti a hlediska její diferenciace sociální Jsou i vždy nespravedlivé? Způsoby výkladu původu í ve společnosti: a) přístup liberální, b) přístup konzervativní c) přístup sociální Kde hledat příčiny í? 5.

6 Struktura společnosti a hlediska její diferenciace sociální Proč narůstá? 1) Od poloviny 70. let se velkým podnikatelům a akcionářům daří zvyšovat zisky ze svého vlastnictví na úkor mezd mají větší podíl z nově vytvořeného bohatství 2) Nůžky í se rozevírají mezi ekonomicky aktivními a těmi, kdo byli z trhu práce vyloučeni (nezaměstnaní, důchodci) 3) Dochází k prudkému nárůstu nejvyšších zaměstnaneckých odměn, střední a nižší mzdy stagnují, nebo klesají 6.

7 Struktura společnosti a hlediska její diferenciace sociální Proč narůstá? Mzdy zaměstnanců jsou stlačovány důvodem má být vyšší konkurenceschopnost firem Mzdy nejvyšších manažerů prudce rostou důvodem má být vyšší motivace Počátkem 90. let 20. století pobíral špičkový manažer velké americké firmy roční plat ve výši ročního platu 40 jeho zaměstnanců - v roce 2000 je roční plat tohoto manažera ve výši platu více než 400 zaměstnanců Tento trend je typický pro finanční sektor v roce 1980 byla průměrná mzda v tomto sektoru téměř stejná jako v celé zemi od roku 2000 je o 60 % vyšší (takový nepoměr byl naposledy před krizí 1929) 7.

8 Struktura společnosti a hlediska její diferenciace sociální Proč narůstá? Za posledních 30 let USA zbohatly o více než 1 trilión dolarů 95 % z této sumy skončilo v kapsách 5 % nejbohatších Američanů z jaké sektoru se těchto 5 % rekrutuje? Na straně jedné se hromadí obrovské finanční přebytky kam je mají firmy investovat? Na straně druhé vede stagnace příjmů z práce k zadlužování obyvatelstva klesá kupní síla! Tlak na zadlužování domácností souvisí s finančními přebytky jestliže nelze dostatečně výnosně investovat finanční přebytky do výroby zboží a poskytování služeb, stává se řešením zadlužování domácností splátky úroků z těchto přinášejí finančnímu sektoru další zisky 8.

9 Struktura společnosti a hlediska její diferenciace sociální Kam investovat zisky nejbohatších? Proč narůstá? Řešením se zdá být kasinový kapitalismus ten je založen na finančních spekulacích Jak si počínala společnost Leverage Buy Out? Koupí firmu za 1 miliardu dolarů, z toho si půjčí 900 miliónů. Úroky z půjčky platí z výnosu akcií zakoupené firmy (nikoli ze zisku nebo jmění firmy). Aby byl výnos z akcií dostatečný, sráží se platy zaměstnanců omezením dlouhodobých investic a prodejem části firmy. Zhruba po 3 letech je firma prodána za 1,1 miliardy dolarů. Zisk společnosti LBO = 100 % 9.

10 Globalizace ekonomiky a růst sociálních í V 70. a 80. letech se rodí nový aktér globalizace již to nejsou vlády vyspělých zemí, ale nadnárodní korporace V polovině 60. let kontrolovaly velké nadnárodní firmy 17% světového hrubého domácího produktu, v roce 1995 to bylo již 33% Nadnárodní firmy uplatňují své konkurenční výhody v podmínkách v rámci otevřených toků světového obchodu - jsou vysoce mobilní, mohou působit současně na území více států - čím mobilnější je nadnárodní firma, tím více může vyvíjet tlak na státy, aby absorbovaly enviromentální a sociální náklady - bez potíží se přesouvají za lepšími podmínkami levnější prací, nižšími daněmi, silnější kupní silou - posilování vlivu nadnárodních korporací směrem navenek (státy, regiony, lokality), je doprovázeno jejich reorganizací směrem dovnitř - Přecházejí z pevné pyramidální podoby formálních organizací k formám volných, měnlivých a pružných sítí 10.

11 - rozvojové země přestaly být ve 2. fázi globalizace jen vývozcem levných surovin a odběratelem přebytků zboží vyrobených na Severu - jsou místem umístění periferních článků sítí produkce, jádra firem zůstávají ve vyspělých zemí (480 z 500 nadnárodních firem má své řídící jádro v USA, Japonsku nebo zemi Evropské patnáctky) - vytvářejí se v rozvojových zemí průmyslové zóny s minimálním daňovým zatížením pro nadnárodní korporace (v 90. letech nejrychleji Filipíny, Indonésie, Bangladéš, Thajsko, Srí Lanka, Čína) v průmyslových zónách pracovalo v roce 2000 téměř 30 miliónů dělníků) Pracovní podmínky: - firma Leslie Fay zaměstnává v honduraské pobočce 12 leté děti, které pracují 55h týdně za týdenní mzdu 20 dolarů - v Indii je při výrobě koberců zaměstnáno více než dětí, ty pracují 16 hodin denně, 7 dnů v týdnu, 52 týdnů v roce - hodinová mzda dělníků v čínských továrnách je v rozmezí centů Nežádoucím výsledkem 2. fáze globalizace je nelegální migrace a především krize sociálních států zemí Severu. 11.

12 Důsledkem ekonomické globalizace je i krize politiky Manželský svazek politiky a moci neustál partnerskou krizi věřilo se, že jejich společná domácnost národní stát zůstane jediným možným společným teritoriem - politika zůstává věrna národnímu státu, je lokální - moc se emancipuje v politicky nekontrolovaném globálním prostoru, je exteritoriální Partnerem moci není imobilní národní stát, ale mobilní kapitál globálních trhů Výsledkem je moc bez politiky a politika bez moci 12.

13 Od í k nesouměřitelnosti? Podle Platóna společné dobro vyžaduje, aby rozdíl v majetku nejbohatších a nejchudších nepřekračoval poměr 5:1 Bankéř J. P. Morgan: šéf firmy by neměl brát více než 20 násobek příjmu svých zaměstnanců dnes tento poměr v USA činí 464:1 Jaká byla výše majetku 1% nejbohatších vrstev před hospodářskou krizí v roce 1929 a 2008? 13.

14 Od í k nesouměřitelnosti? Každý ze tří nejbohatších mužů světa vlastní více majetku, než kolik činí suma bohatství 48 nejchudších zemí světa Nejbohatší žena Francie pobírá ročně příjem, o jaký se musí podělit jejích spoluobčanů odkázaných na minimální mzdu 1 % světové populace vlastní 40 % světového bohatství 10 % nejbohatších vlastní 85 % světového bohatství 50% světové populace vlastní 1 % světového bohatství 14.