UČEBNÍ TEXT Č. 7 EKONOMIKA PODNIKU

Transkript

1 UČEBNÍ TEXT Č. 7 EKONOMIKA PODNIKU 1

2

3 ODBORNÝ GARANT: Ing. Rudolf Horák AUTOŘI TEXTU: Ing. Rudolf Horák Učební text č. 7 v rámci projektu Posilování sociálního dialogu služby pro zaměstnance, který je financován z prostředků ESF prostřednictvím programu Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. ČESKOMORAVSKÁ KONFEDERACE ODBOROVÝCH SVAZŮ a ASOCIACE SAMOSTATNÝCH ODBORŮ Praha 2010

4 OBSAH ÚVOD EKONOMICKÉ INFORMACE EKONOMICKÉ UKAZATELE ÚČETNÍ ZÁVĚRKA VÝROČNÍ ZPRÁVA OVĚŘENÍ ÚČETNICTVÍ AUDITOREM ROZVAHA VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY (VÝSLEDOVKA) SANKCE ZA NEZVEŘEJNĚNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY NEBO VÝROČNÍ ZPRÁVY RYCHLÁ ANALÝZA HOSPODAŘENÍ FIRMY MZDY V KOLEKTIVNÍM VYJEDNÁVÁNÍ PRODUKTIVITA PRÁCE POUŽITÁ LITERATURA

5 ÚVOD Zvláště v současnosti je typické, že bez ekonomických údajů nelze objektivně posoudit, zda podnikatelské výrobní firmy v hodnoceném období prosperují. Právě v poslední době, kdy byla řada výrobních odvětví zasažena ekonomickou krizí, je důležité poznat, nakolik krize firmu postihla, zda se již objevuje tendence ke zlepšení, či zda krize nadále přetrvává. K posouzení ekonomického vývoje firmy je zapotřebí vzít v úvahu, že ČSÚ první známky krize zaznamenal koncem 3. čtvrtletí Proto je nezbytné vývoj firmy sledovat už o několik let dříve, např. od roku Jestliže se hospodářská situace zhoršovala již v letech 2006 a 2007, těžko se dá tento stav přičíst na vrub ekonomické krizi. Jako ekonomické podklady pro zjišťování majetkové, finanční a hospodářské situace firmy slouží především účetní výkazy rozvaha a výkaz zisku a ztráty. Odborové organizace bez nich již v současnosti nemají příliš šanci vytvořit ani strategii kolektivního vyjednávání. Z dosavadního vývoje firmy lze odhadovat i předpokládaný vývoj v nejbližším období. A právě pro odborové organizace, pro odborové funkcionáře, pro členy dozorčích rad volených za zaměstnance, pro kolektivní vyjednavače a pro další zaměstnance, je určena tato brožura, která by měla být metodickým vodítkem pro všechny ty, kteří chtějí (nebo potřebují) s ekonomickými údaji pracovat a mají zájem se o firmě dozvědět více informací. S vědomím, že s ní budou pracovat především neekonomové, je kladen důraz především na to, co lze z výkazů účetní závěrky vyčíst. Jedna věc je umět výkazy získat, druhá obtížnější je umět s nimi pracovat. Vždyť při osobním jednání s managementem či v dozorčí radě je zapotřebí umět okamžitě zareagovat, což je však podmíněno tím, že musíme být schopni se v uvedené problematice pohybovat a být neustále doslova v obraze. Jen tak si může odborová organizace získat respekt druhé strany stolu, u kterého jednáme. 5

6 Poznámky: 6

7 1. EKONOMICKÉ INFORMACE Nejen ekonomičtí experti ale stále širší část veřejnosti se snaží získat objektivní a včasné informace o hospodářské situaci podnikatelských firem včetně jejich majetkové a finanční situace. Akcionáři, majitelé firem a manažeři musí neustále průběžně sledovat aktuální stav ekonomiky firmy a její výhled do budoucna, členové dozorčích rad, představenstev, investoři, obchodní partneři, makléři, peněžní ústavy a jiné instituce shání ekonomické informace pro zpracování finančních analýz posuzované firmy, která se z nejrůznějších příčin stala předmětem jejich zájmu. V neposlední řadě to jsou i samotní zaměstnanci firmy, kteří potřebují pro svou vlastní perspektivu a následně pro perspektivu svojí rodiny znát současnou a budoucí situaci podnikatelské firmy, podle níž se bude pravděpodobně vyvíjet i politika zaměstnanosti. Účetní závěrka tak poskytuje pozornému čtenáři údajů v ní obsažených i řadu nečekaných poznatků o profesionálním řízení ekonomiky společnosti. Manažeři firmy mívají mnohdy naprosto odlišné cíle než majitelé (vlastníci) společnosti.řízení firmy bylo původně v rukou majitele až do doby, kdy s růstem velikosti firmy a jejího financování přešlo z rukou vlastníků do rukou dobře placených profesionálních manažerů. Jejich cílové zaměření však bývá obvykle naprosto odlišné od cíle finančního prospěchu firmy. Manažeři totiž nejsou bytostně závislí na podniku, který řídí, protože mohou na rozdíl od majitelů přecházet z jedné firmy do druhé. Dále mají své osobní, politické, sociální a finanční preference, čímž dochází k odlišným rozhodnutím, než která by učinil podnikatel vlastník. Velké společnosti vlastní ve většině případů akcionáři, kteří však sami firmu neřídí, ale řízení svěřují po zvolení valnou hromadou manažerům tzv. TOP managementu. V tom okamžiku však dochází k oddělení vlastnic-tví společnosti od jejího řízení. Vzniká problém mezi vlastníky, statutárními orgány, vrcholovým managementem a ostatními zájmovými skupinami. Oddělením vlastnictví firmy od řízení se rozhodovací pravomoci soustřeďují v rukou manažerů, kteří tak ve skutečnosti vlastně vykonávají vlastnické právo. Otázkou je, zda volení manažeři plní formulované cíle ze strany majitelů, nebo zda sledují cíle vlastní. Materiály, které jsou povinně ze zákona zveřejňovány a z nichž lze určitým způsobem posoudit současnou, minulou i výhledovou hospodářskou a majetkovou situaci firmy, jsou zejména: účetní závěrka výroční zpráva zpráva auditora. Při sestavování účetních výkazů se má vycházet z pravidla, že pokud není důkaz o opaku podnik bude pokračovat nadále ve své činnosti. Právě tato konvence vede ve svém důsledku k opatrnosti, k obezřelosti při vykazování aktiv, závazků a hospodářského výsledku. Jestliže by totiž podnik svoji činnost končil, proč by měl myslet na budoucnost? (Ing. Kovanicová a kol.: Finanční účetnictví v kontextu světového vývoje). Dosavadní praxe potvrdila, že ve většině případů jsou pro posouzení dalšího vývoje firmy naprosto nedostačující kusé a strohé ekonomické informace ze strany managementu společnosti poskytované zaměstnancům podle ustanovení zákoníku práce, neboť se záměrně upřednostňují pouze natolik vhodně vybrané ukazatele, ze kterých si nelze ani náhodou objektivně vytvořit představu o tom, jestli firma prosperuje nebo zda je její vývoj pesimistický. Nastávající problémy se obvykle úmyslně zamlžují, zlehčují anebo přímo zkreslují tak, aby dobré jméno společnosti se buď získalo nebo zůstalo alespoň zachováno. 7

8 Přibývající problémy však nelze zatajovat donekonečna. Zaměstnanci je přinejmenším podvědomě tuší a následně vzrůstá nedůvěra k managementu. Nastává atmosféra nejistoty a obavy o své další uplatnění. Nedostanou-li se k zaměstnancům včas skutečně ty správné ekonomické informace, jsou i ty sebesprávnější rozhodnutí vedení firmy a sebepravdivější informace přijímány s váháním a zaměstnanci jsou spíše nakloněni ke vnímání licitace a zkreslování skutečného stavu. Ještě horší situace nastává tehdy, když odborová organizace sice dostává požadované informace a podklady, které se jí podařilo v kolektivním vyjednávání nasmlouvat, ale nedokáže s nimi pracovat a na správném místě a ve správnou chvíli je správně interpretovat. 8

9 2. EKONOMICKÉ UKAZATELE Pro účely zjišťování finančního zdraví firmy se používají ekonomické údaje z účetních výkazů rozvaha, výkaz zisku a ztráty, event. i z dalších výkazů, a to v peněžním vyjádření, obvykle v tisících Kč Druhy ukazatelů V převážné většině případů se setkáváme s ukazateli extenzitními, intenzitními a poměrnými Extenzitní (objemové, kvantitativní) ukazatele - jsou ukazatele množství, které získáme přímo z účetních výkazů. Členíme je na: a) stavové ukazatele (absolutní) - vyjadřují stav majetku a zdrojů jeho financování k určitému okamžiku. Jde o statické ukazatele z výkazu rozvaha (aktiva a pasiva), který poskytuje údaje vykázané k určitému okamžiku, např. k b) rozdílové ukazatele - zjišťujeme z účetních výkazů také k určitému okamžiku. Způsob zjišťování je však založen na odečítání jednoho stavového ukazatele od druhého, např.: provozní kapitál = oběžná aktiva - krátkodobý cizí kapitál c) tokové ukazatele - vyjadřují výši ukazatelů např. z výkazu zisku a ztráty za určitý časový interval, např. hodnoty ukazatelů k 30. dubnu mohou podat informaci - o výši ukazatele dosaženého za období 1. až 30. dubna, nebo - o kumulované (načítané) výši za období od 1. ledna do 30. dubna. V takovém případě ovšem sčítáme jednotlivé ukazatele z výkazu za měsíc leden, únor, březen a duben. Rovněž se s nimi setkáme i ve výkazu peněžních toků (stav peněžních prostředků na počátku období a na konci období apod.) Intenzitní (relativní, kvalitativní) ukazatele - jsou ukazatele úrovně, které získáme z extenzitních ukazatelů jejich poměřením do zlomku. Mají vyšší vypovídací schopnost než samotné ukazatele extenzitní, protože vyjadřují kvalitu určitých ekonomických jevů. Jako příklad může být mzdová nákladovost mzdové náklady náklady celkem Vzájemným dělením získáme index, který vynásoben stem udává vyjádření v procentech. Příklad: Společnost vykázala k mzdové náklady ve výši tis. Kč,- náklady celkem dosáhly tis. Kč. 9

10 Vypočítejte mzdovou nákladovost. Index mzdové nákladovosti = =0,0905 Na každou korunu celkových nákladů firma vynaložila 0, 905 Kč, tj. 9,05 haléřů mzdových nákladů. Procento mzdové nákladovosti = x100=9,05% Přibližně devítiprocentní mzdová nákladovost udává, že společnost na každou stokorunu celkových nákladů musí vynaložit 9,05 Kč mzdových nákladů Poměrné ukazatele - jsou ukazatele, které získáme a) poměrem části určitého celku k tomuto celku - poměrné ukazatele struktury část celek x100 [v%] Příklad: Ve firmě je zaměstnáno celkem 658 zaměstnanců, z toho je 13 manažerů. Kolik procent tvoří manažeři? x100 = 1,98 Manažeři představují přibližně 2 procenta z celkového počtu zaměstnanců. b) poměřením dosažené skutečnosti k předpokládanému záměru poměrné ukazatele splnění plánu skutečnost plán x100 [v%] Příklad: Firma dle finančního plánu měla v roce 2009 vytvořit přidanou hodnotu ve výši tis. Kč. Ve skutečnosti dosáhla tis. Kč. Vyjádřete splnění plánu tohoto ukazatele x100 = 108,57% Přidaná hodnota byla v roce 2009 proti plánu splněna na 108,57 %, neboli byla přeplněna o 8,57 %. c) srovnáním určitého jevu v různých časových obdobích - poměrné ukazatele vývoje 10

11 1. se stálým základem (bazické) - jednotlivé hodnoty srovnáváme v delších časových obdobích se stále stejným základním obdobím. Např. hodnoty ukazatele let 2009, 2010 a 2011 porovnáváme stále k základnímu roku, tj. k roku označíme rok 2008 x 0 základní rok rok 2009 x 1 rok 2010 x 2 rok 2011 x 3 a dostáváme: x 1 x 0 x100 procento splnění ukazatele roku 2009 proti 2008 x 2 x 0 x100 procento splnění ukazatele roku 2010 proti 2008 x 0 x 3 x 0 x100 procento splnění ukazatele roku 2011 proti s pohyblivým základem (řetězové) - jednotlivé hodnoty ukazatele srovnáváme v delším časovém období jako poměr určitého období k období předcházejícímu: x 1 x 0 x100 procento splnění ukazatele roku 2009 proti 2008 x 2 x 1 x100 procento splnění ukazatele roku 2010 proti 2009 x 0 x 3 x 2 x100 procento splnění ukazatele roku 2011 proti 2010 Převod poměrných ukazatelů vývoje z řetězových na bazické: Pro posouzení mzdového vývoje ve firmě potřebujeme znát vývoj průměrné roční inflace spotřebitelských cen domácností. Z podkladů ČSÚ zjistíme řetězové ukazatele, neboli jak se vyvíjela průměrná roční inflace meziročně: 2006/ ,5 % 2007/ ,8 % 2008/ ,3 % 2009/ ,0 % 11

12 Chceme-li však znát vývoj inflace v jednotlivých letech k základnímu roku 2005, musíme si již poradit sami podle pravidla pro převod ukazatelů vývoje: Bazický poměrný ukazatel vývoje vypočteme vzájemným vynásobením všech řetězových ukazatelů, které jsou v řadě mezi základním a srovnávaným obdobím. Potřebujeme-li tedy zjistit např. inflaci roku 2009 proti roku 2005, vynásobíme všechny výše uvedené řetězové indexy od roku 2006 až do roku 2009: 102,5. 1,028. 1,063. 1,01 = 113,1 % Pozn.: Míra inflace 2009 proti roku 2005 je 13,1 procenta. Převod poměrných ukazatelů vývoje z bazických na řetězové Můžeme však nastat situace, že máme k dispozici tabulku vývoje inflace vztaženou pouze k základnímu roku: ,0 102,5 105,4 112,0 113,1 Dále máme k dispozici hospodářské výsledky za roky 2005, 2006, 2007, 2008 a Pro mzdový vývoj potřebujeme znát vývoj průměrné inflace za období např proti roku Využijeme opět pravidlo pro převod ukazatelů vývoje: Řetězové ukazatele vývoje vypočteme z bazických tak, že bazické ukazatele považujeme za absolutní údaje a používáme pak stejný postup výpočtu jako při stanovení řetězových ukazatelů z absolutních údajů. Dáme tedy do poměru řetězové ukazatele potřebných období: = 113,1 105,4 = x 100 = 107,3% Míra inflace 2009 proti roku 2007 je 7,3 procenta. 12

13 3. ÚČETNÍ ZÁVĚRKA Pro potřeby kolektivního vyjednávání v podnikatelských subjektech mají nejvyšší vypovídací schopnost výkazy, které jsou součástí účetní závěrky. Tu je povinna sestavovat podle zákona o účetnictví a podle obchodního zákoníku každá účetní jednotka účtující v soustavě podvojného účetnictví Právní úprava účetní závěrky V ČR platí následující regulační rámec účetnictví: - zákon o účetnictví - vyhlášky MF - české účetní standarty V těchto dokumentech nalezneme veškeré podrobnosti problematiky sestavování účetních závěrek. Další navazující podrobnosti řeší především obchodní zákoník, nařízení vlády o Obchodním rejstříku, trestní zákon, zákon o státním podniku atd. Definici účetní závěrky najdeme v zákoně o účetnictví, konkrétně pak v 18, který stanovuje, že účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji: a) rozvaha (bilance), b) výkaz zisku a ztráty, c) příloha, která vysvětluje a doplňuje informace z obou výkazů Účetní závěrka může podle 18 zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu. Tato formulace vyvolává často nesprávný výklad, že oba tyto výkazy nemusí být sestavovány (mohou, ale nemusí) v případě, že o tom účetní jednotka rozhodne. Uvedenou větu vysvětluje zákonodárce průřezovostí zákona. Prováděcí vyhláška č. 500/2002 Sb. sice v ustanovení o rozsahu účetní závěrky kopíruje zákon o účetnictví a výslovně neuvádí přehled o peněžních tocích (výkaz cash flow) a přehled o změnách vlastního kapitálu jako povinné součásti účetní závěrky. Považuje však informace obsažené v obou přehledech za natolik důležité, že účetní závěrka v plném rozsahu by měla tyto výkazy v každém případě zahrnovat buď jako samostatné části anebo jako součást přílohy k účetní závěrce Povinný obsah účetní závěrky Účetní závěrka musí podle 18 odst. 2 zákona o účetnictví obsahovat: - jméno a příjmení, obchodní firmu nebo název účetní jednotky, - sídlo nebo bydliště a místo podnikání, - identifikační číslo, pokud je má účetní jednotka přiděleno, - právní formu účetní jednotky, - předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena, - rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje, - okamžik sestavení účetní závěrky. 13

14 K účetní závěrce musí být připojen i podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky. Připojením uvedeného podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za sestavenou - v tomto případě se jedná o okamžik sestavení účetní závěrky. Zde je nutno upozornit uživatele účetní závěrky na důležitost a povinnost podpisového záznamu. V praxi se pro potřeby kolektivního vyjednávání ze strany managementu předkládají různé pracovní verze účetních závěrek Abychom měli jistotu, že předložená účetní závěrka má svoji vypovídací schopnost, je třeba dbát na skutečnost, aby i v takovémto stavu byla podepsána osobou odpovědnou ze zákona Způsoby sestavování účetní závěrky Účetní závěrka je sestavena a zveřejňuje se podle zákona o účetnictví a podle prováděcí vyhlášky č. 500/2002 Sb. Účetní jednotky sestavují účetní závěrku buď v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu. Účetní závěrka v plném rozsahu sestavují a zveřejňují ji podnikatelské subjekty mající povinnost ze zákona nechat si ji ověřit auditorem a zveřejňovat údaje z ní. Výkaz rozvaha i výkaz zisku a ztráty jsou zpracovány v takovém rozsahu, v jakém je sestavila účtárna firmy. Přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu mohou tvořit samostatnou část účetní závěrky, pokud nejsou uvedeny v příloze k účetní závěrce. Účetní závěrka ve zjednodušeném rozsahu sestavovat a zveřejňovat ji mohou ty účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem podle 20 zákona o účetnictví. Rozvaha i výkaz zisku a ztráty zahrnují pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi, výkaz zisku a ztráty navíc i výpočtové položky Druhy účetní závěrky jako: Podle 6 odst. 4 zákona o účetnictví jsou účetní jednotky povinny sestavovat účetní závěrku - zahajovací - řádnou - mimořádnou - mezitímní - konečnou a kromě toho ve stanovených případech (podle 22 zákona o účetnictví) i konsolidovanou. Zahajovací účetní závěrka sestavuje se na počátku zahájení účetní činnosti firmy. Podává přehled majetku ke dni vzniku účetní jednotky, který bývá totožný se dnem zápisu do obchodního rejstříku. Řádná účetní závěrka je účetní závěrka sestavená pravidelně k okamžiku řádné (pravidelné) účetní závěrky, tj. k poslednímu dni účetního období, tzn., že rozvahovým dnem je poslední den účetního období. 14

15 - v případě kalendářního roku je to k běžného účetního období, - v případě hospodářského roku k poslednímu dni jiného měsíce než prosince, pravidelně v intervalu 12 po sobě jdoucích měsíců. Mimořádná účetní závěrka je účetní závěrka sestavená k jinému okamžiku, než je řádný (pravidelný) termín, např. ke dni zrušení bez likvidace, ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace, ke dni předcházejícímu den účinnosti prohlášení konkursu, ke dni vstupu účetní jednotky do likvidace, či jiné narušení běžného chodu účetní jednotky apod. Mezitímní účetní závěrka sestavuje se v průběhu účetního období, a sice k jinému okamžiku, než ke konci rozvahového dne. Její sestavení ukládá obchodní zákoník, např. při přeměně společnosti (při fúzi, převodu jmění na společníka nebo při rozdělení). Zvláštnost mezitímní účetní závěrky spočívá v tom, že se sice provádí inventarizace, ale účetní knihy se neuzavírají. Konečná účetní závěrka sestavuje se v případě, když účetní jednotka končí svoji činnost. Konsolidovaná účetní závěrka je účetní závěrka sestavená a upravená metodami konsolidace podle 23 zákona o účetnictví. Vyjadřuje se v ní majetková situace, stav kapitálu, nákladů a výnosů za celé ekonomické seskupení (holding, koncern), jako kdyby se jednalo o jednu účetní jednotku. Při jejím sestavení však dochází k vyloučení vzájemných kapitálových vztahů mezi mateřskou a dceřinými podniky a uživateli to umožňuje nahlédnout na skupinu kapitálově propojených podniků jako na jeden ekonomicky propojený celek. Do tohoto celku jsou zahrnuty mateřský podnik, dceřiné podniky a přidružené podniky. Povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku za konsolidační celek má podle 22 odst. 2 účetní jednotka, která je obchodní společností a je řídící osobou nebo ovládající osobou, nebo v jiné účetní jednotce vykonává jen podstatný vliv, kterým se rozumí nejméně dvacetiprocentní účast Ověřování a schvalování účetní závěrky Účetní závěrku sestavenou za běžné účetní období jsou organizace povinny ve vyjmenovaných případech předložit k ověření nezávislé osobě auditorovi nebo auditorské společnosti. Povinnost auditu je účetním jednotkám uložena obecně v 39 obchodního zákoníku, konkrétně pak v 20 zákona o účetnictví. Blíže viz kapitola 5. Ověření účetnictví auditorem Zveřejňování účetní závěrky Účetní jednotky, které mají zákonnou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, mají ze zákona povinnost zveřejňovat tyto informace: - účetní závěrka - rozvaha - výkaz zisku a ztráty (výsledovka) - příloha k roční účetní závěrce - přehled o peněžních tocích - přehled o změnách vlastního kapitálu 15

16 - výroční zpráva - zpráva o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou (není-li uzavřena ovládací smlouva) tato zpráva je přiložena k výroční zprávě ovládané osoby v případě koncernu (holdingu), - zpráva auditora Účetní závěrka, výroční zpráva i zpráva o vztazích mezi propojenými osobami musí být v tomto případě ověřeny auditorem, rozvaha navíc musí být opatřena identifikačními údaji osob, které ji podle zákona ověřují. Zveřejňují se všechny řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky v takovém rozsahu, v jakém byly sestaveny účtárnou, tzn. v nekrácené verzi. Účetní závěrka může být přitom zveřejněna ve sbírce listin obchodního rejstříku i jako součást výroční zprávy. Způsoby zveřejňování Účetní závěrka se zveřejňuje ve sbírce listin obchodního rejstříku (v sídle krajského soudu tzv. rejstříkový soud).podle 28 obchodního zákoníku je obchodní rejstřík každému přístupný, každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si z něj kopie a výpisy. Účetní závěrky, výroční zprávy, zprávy auditora, zprávu o vztazích mezi propojenými osobami, ovládací smlouvu a smlouvu o převodu zisku a jiné listiny podle 27a zákona o účetnictví zde povinně ukládají: a) účetní jednotky, které mají ze zákona povinný audit zveřejňují podle 21a odst. 2 zákona o účetnictví účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem (valná hromada u akciových společností a u společností s ručením omezeným), a to ve lhůtě do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví lhůtu jinou, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny. Valná hromada se přitom musí konat nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období. V případě kalendářního účetního období musí valná hromada schválit účetní závěrku i výroční zprávu ověřenou auditorem do 30. června. Nejpozději do 30. července pak musí být oba dokumenty zveřejněny založením do sbírky listin v jednom vyhotovení. Účetní závěrka přitom může být uložena jako součást výroční zprávy. b) účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku (tzn. všechny právnické osoby a ty fyzické osoby, na které se podle 1 odst. 2 zákona o účetnictví vztahuje zákon o účetnictví) zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku, přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. Povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamů podle zákona o účetnictví účetní jednotka splnila okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu Účetní jednotky, které podle zvláštního právního předpisu předávají výroční zprávu České národní bance, předávají účetní závěrku a výroční zprávu do sbírky listin obchodního rejstříku prostřednictvím České národní banky a povinnost zveřejnění taková účetní jednotka splnila okamžikem jejich předání ČNB. Lhůta pro zveřejnění účetní závěrky, event. výroční zprávy pro účetní jednotky, na které se nevztahuje povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, určena není. Zákon o účetnictví se odvolává pouze na zvláštní právní předpis, kterým je v tomto případě obchodní zákoník. Ani v něm 16

17 však není žádná konkrétní lhůta stanovena. Pouze 38k odst. 1 uvádí, že podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku předloží zakládané listiny rejstříkovému soudu do sbírky listin ve dvojím vyhotovení bez zbytečného odkladu Výkazy účetní závěrky Pro potřeby kolektivního vyjednávání v podnikatelských subjektech mají nejvyšší vypovídací schopnost výkazy, které jsou součástí účetní závěrky. Tu je povinna sestavovat podle zákona o účetnictví a podle obchodního zákoníku každá účetní jednotka účtující v soustavě podvojného účetnictví. Účetní závěrku tvoří dva nejdůležitější účetní výkazy sestavované po skončení účetního období: ROZVAHA (bilance) - je výkaz, který podává přehled na jedné straně o majetku firmy (AKTIVA) a na druhé straně o zdrojích, ze kterých byl tento majetek pořízen (PASIVA). Z tohoto výkazu lze zjistit majetkovou situaci firmy a částečně i její situaci finanční. VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY (výsledovka) - je účetní výkaz, který podává informaci o výsledku hospodaření firmy dosaženém ve sledovaném období a o jeho složkách. Porovnává výnosy a náklady dosažené za účetní období a odpočtem nákladů od výnosů umožňuje zjišťovat výsledek hospodaření. Je důležitým podkladem pro hodnocení ziskovosti (rentability) vložených prostředků Příloha účetní závěrky Jak již bylo uvedeno výše, nedílnou součástí účetní závěrky je i její příloha. Zde je však zapotřebí upozornit, že příloha v podstatě komentář k účetním výkazům se zpracovává a zveřejňuje pouze u roční účetní závěrky. To znamená, že dostaneme-li se např. k účetní závěrce pouze za část kalendářního nebo hospodářského roku, nemůžeme po managementu firmy vyžadovat zároveň i přílohu s odvoláním na zákon o účetnictví. Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Podle 18 odst. 1 písm. c) zákona o účetnictví příloha obsahuje též informace o výši splatných závazků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o výši splatných závazků veřejného zdravotního pojištění a o výši evidovaných daňových nedoplatků u místně příslušných finančních orgánů. V příloze účetní jednotka uvede dále informace podle zákona, zejména - jména a příjmení členů statutárních a dozorčích orgánů k rozvahovému dni - obchodní firmu a sídlo účetních jednotek, v nichž má účetní jednotka podstatný vliv nebo rozhodující vliv s uvedením výše podílu na základním kapitálu těchto obchodních společností nebo družstev. Uvádějí se také případné dohody mezi společníky, které zakládají rozhodovací práva bez ohledu na výši podílu na základním kapitálu u těchto obchodních společností nebo družstev. - výši vlastního kapitálu a výši účetního výsledku hospodaření za poslední účetní období těchto obchodních společností nebo družstev s ohledem na 19 odst. 6 zákona. Účetní jednotka uvede dále 17

18 - zda byly uzavřeny ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodech zisku a jaké povinnosti z nich vyplývají. - průměrný přepočtený počet zaměstnanců během účetního období a z toho členů řídících orgánů, s uvedením výše osobních nákladů, které byly vynaloženy na zaměstnance a z toho na členy řídících orgánů. Dále se uvedou odměny osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních a dozorčích orgánů, jakož i výše vzniklých nebo sjednaných penzijních závazků bývalých členů vyjmenovaných orgánů. Uvádějí se úhrnné údaje, nikoliv údaje o jednotlivých pracovnících - výši půjček, úvěrů, s uvedením úrokové sazby a hlavních podmínek, poskytnutá zajištění a ostatní plnění jak v peněžní, tak v nepeněžní formě osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů včetně bývalým osobám a členům těchto orgánů v úhrnné výši odděleně za jednotlivé kategorie osob. Za ostatní plnění se považují zejména bezplatná předání k užívání osobních automobilů nebo jiných movitých a nemovitých věcí, využití služeb poskytovaných účetní jednotkou a platby důchodového připojištění - každou významnou událost, která se stane mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky - za předpokladu, že účetní jednotka zvolí pro sestavení účetní závěrky výkaz zisku a ztráty podle přílohy č. 3 k této vyhlášce (členění výnosů a nákladů podle účelu), uvede v rámci přílohy náklady a výnosy provozního výsledku hospodaření v členění podle přílohy č. 2 k této vyhlášce, tj. v členění výnosů a nákladů podle druhů - počet a jmenovitou hodnotu nebo ocenění podle 25 zákona vydaných akcií během účetního období, u každého druhu akcií zvlášť; obdobně se postupuje u změn podílů. Dále účetní jednotka uvede informaci o vyměnitelných dluhopisech nebo podobných cenných papírech nebo právech s vyznačením jejich počtu a rozsahu práv, která zakládají) - rozvrhne tržby z prodeje zboží, výrobků a služeb podle druhů činnosti, jakož i podle zeměpisného umístění trhů v případě, že se tyto druhy a trhy z hlediska organizace prodeje zboží, výrobků a poskytování služeb vyplývajících z běžné činnosti, od sebe značnou měrou liší. Pokud je účetní jednotka emitentem registrovaných cenných papírů, uvede tyto údaje vždy. V další části přílohy uvede účetní jednotka odděleně informace o celkových nákladech na odměny statutárnímu auditorovi nebo auditorské společnosti za účetní období v členění na: a) povinný audit účetní uzávěrky, b) jiné ověřovací služby, c) daňové poradenství, d) jiné neauditorské služby. 18

19 4. VÝROČNÍ ZPRÁVA Výroční zprávu podle 21 odst. 1 zákona o účetnictví povinně vyhotovují účetní jednotky, které mají zákonnou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, kromě těch účetních jednotek, kterým povinnost ověřování účetní závěrky auditorem stanoví zvláštní právní předpis (např. státní podniky). Výroční zprávu však naopak mohou sestavit i účetní jednotky, jimž povinnost auditu ze zákona nevyplývá, např. na základě požadavku obchodních partnerů. Výroční zpráva podléhá povinnosti ověření auditorem v případě, že této povinnosti podléhá podle zákona účetní závěrka. Účelem výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat uživatele o vývoji výkonnosti účetní jednotky, o činnosti a stávajícím hospodářském postavení Právní úprava výroční zprávy Po ověření účetní závěrky auditorem a po jejím schválení zpracovávají účetní jednotky v souladu s 21 zákona o účetnictví výroční zprávu, ve které musí být dodržena povinnost uvést zejména - zveřejňované údaje z účetní závěrky - zprávu auditora - údaje o důležitých skutečnostech, které se vztahují k účetní závěrce - výklad o uplynulém a předpokládaném vývoji podnikání firmy a její finanční situaci Důležitou součástí výroční zprávy je kromě zveřejňovaných účetních výkazů i příloha k účetní závěrce v plném rozsahu, která je naprosto nepostradatelná pro orientaci ve vykazovaných údajích. V ní je nenápadně skryt třetí důležitý výkaz přehled o peněžních tocích (výkaz cash flow) a v neposlední řadě i přehled o změnách vlastního kapitálu. Teprve nyní je zabezpečena informovanost široké veřejnosti o majetkové a finanční situaci firmy, o jejím hospodářském výsledku, jeho struktuře a o zdrojích a užití pohotových peněžních prostředků. Ve výroční zprávě nalezne akcionář akciové společnosti i návrh na rozdělení zisku ve vztahu k dividendám, rezervnímu fondu, nerozdělenému zisku, popř. návrh na likvidaci ztráty. Výroční zpráva za uplynulé účetní období se předkládá ke schválení valné hromadě, popř. členské schůzi. Účetní jednotka je povinna uložit výroční zprávu do sbírky listin obchodního rejstříku Obsah výroční zprávy Výroční zpráva musí podle 21 odst 2 zákona o účetnictví kromě informací nezbytných pro naplnění účelu výroční zprávy dále obsahovat nejméně finanční a nefinanční informace: - o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy. Rozvahovým dnem se rozumí den, ke kterému se uzavírají účetní knihy. V případě řádné účetní závěrky je to poslední den účetního období, za rok 2010 u kalendářního roku to je 31. prosinec Do doby sestavení účetní závěrky,event. do auditu, který musí být ukončen nejpozději do 19

20 termínu odevzdání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob příslušnému správci daně (tj. do 30. června 2011), dochází k nejrůznějším významným situacím v podnikání (nové obchodní případy, úvěrové řízení, strukturální změny atd.). Všechny musí být ve výroční zprávě uvedeny a samozřejmě též ověřeny auditorem - o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky. Tyto informace jsou samozřejmě pro zaměstnance životně důležité pro odhad další perspektivy a uplatnění ve firmě (rozvoj výroby, event. jeho očekávaný útlum, připravovaná fúze, odprodej části podniku apod.) - o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje - o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích. V tomto případě jde o bod, který bude jistě terčem zvýšené pozornosti především odborů. - o tom, zda účetní jednotka má organizační složku podniku v zahraničí - požadované podle zvláštních právních předpisů Výroční zpráva obsahuje též účetní závěrku a zprávu o auditu, příp. další dokumenty a údaje podle zvláštního právního předpisu, kterým je v tomto případě obchodní zákoník. Pro ověřování výroční zprávy auditorem platí stejné podmínky jako pro ověřování účetní závěrky. Stanovy společnosti nebo společenská smlouva, event. zakladatelská smlouva, mohou samozřejmě obsah výroční zprávy dále ještě rozšířit Schvalování výroční zprávy Výroční zpráva spolu s účetní závěrkou podléhají schválení k tomu příslušným orgánem společnosti (valná hromada u akciové společnosti a u společnosti s ručením omezeným). Projednání a schválení výroční zprávy se má podle obchodního zákoníku uskutečnit nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období. V případě kalendářního účetního roku by tedy do konce června měla být výroční zpráva zpracována, v případě povinného auditu ověřena auditorem a projednána a schválena valnou hromadou Zveřejňování výroční zprávy Pro zveřejňování výroční zprávy platí totéž, co pro zveřejňování účetní závěrky (viz bod Zveřejňování účetní závěrky). 20