Makroekonomické trendy ČR a jejich predikce

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovní management Makroekonomické trendy ČR a jejich predikce Bakalářská práce Autor: Eva Ludwigová, DiS. Bankovní management Vedoucí práce: PhDr. František Jirásek, CSc. Praha duben 2016

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen/a se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze dne Eva Ludwigová, DiS.

3 Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu bakalářské práce panu PhDr. Františku Jiráskovi, CSc. za odborné vedení a udělování cenných rad při zpracování práce.

4 Anotace Bakalářská práce pojednává o makroekonomických ukazatelích a trendech v ČR. Jejím obsahem je vysvětlení a popis základních makroekonomických ukazatelů a trendů v ČR. Následuje seznámení s obdobím krize v letech a následný ekonomický vývoj. Práce dále obsahuje analýzu makroekonomických ukazatelů a ekonomickou predikci pro následující roky tedy Klíčová slova Makroekonomické ukazatele, trendy, analýza, predikce Annotation Thesis is about the macroeconomic indicators and trends in the Czech Republic. It contains an explanation and description of basic macroeconomic indicators and trends in the Czech Republic. Following a period of familiarization with the crisis in and the subsequent economic development. The work also includes an analysis of macroeconomic indicators and economic predictions for the coming years, therefore, Key words Macroeconomic indicators, trends, analysis, prediction

5 OBSAH OBSAH... 5 ÚVOD... 7 CÍL PRÁCE A METODIKA... 8 CÍL PRÁCE... 8 METODIKA PRÁCE SEZNAM MAKROEKONOMICKÝCH UKAZATELŮ VYBRANÉ MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE HDP Inflace Index spotřebitelských cen Nezaměstnanost a zaměstnanost Platební bilance Mzdy Ceny FINANČNÍ KRIZE V LETECH PŘÍČINY VZNIKU FINANČNÍ KRIZE PRŮBĚH FINANČNÍ KRIZE VÝVOJ EKONOMIKY ČR PRAKTICKÁ ČÁST ANALÝZA ČESKÉ EKONOMIKY V LETECH HDP INFLACE NEZAMĚSTNANOST MZDY OBCHODNÍ BILANCE SROVNÁNÍ S VYBRANÝMI STÁTY EU MEZIROČNÍ MÍRA RŮSTU REÁLNÉHO HDP PRŮMĚRNÁ MÍRA INFLACE OBECNÁ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI CELKOVÁ MÍRA ZAMĚSTNANOSTI PRŮMĚRNÁ ROČNÍ MZDA

6 5.6 OBCHODNÍ BILANCE MAKROEKONOMICKÁ PREDIKCE ČR HDP INFLACE TRH PRÁCE MZDY OBCHODNÍ BILANCE ZÁVĚR POUŽITÉ ZDROJE...46 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY INTERNETOVÉ ZDROJE SEZNAM GRAFŮ...49 SEZNAM OBRÁZKŮ...49 SEZNAM TABULEK

7 ÚVOD Tématem bakalářské práce je vývoj makroekonomických trendů v určitém období a jejich predikce pro rok Hlavním cílem je, na základě analýzy makroekonomických ukazatelů v letech , predikovat následný vývoj ekonomie pro období V rámci analýzy je zkoumáno, jak se v tomto období vyvíjely vybrané makroekonomické ukazatele v České republice a dále ve srovnání s vybranými zeměmi EU. Srovnávané země jsou sousedé České republiky a Maďarsko, které pro změnu patří do Viségrádské čtyřky, což jsou státy s podobně se vyvíjející ekonomikou. V první teoretické kapitole jsou definovány hlavní makroekonomické ukazatele, jako je např. HDP, inflace, nezaměstnanost atd., které budou v práci využívány. Protože analyzované období, je období finanční krize až do současnosti, je zde i kapitola, kde je rozebrán vznik a příčiny ekonomické krize, jež je považována za jednu z největších krizí posledních let. Poslední teoretická část popisuje vývoj ekonomiky v ČR po krizi. V praktické části se práce zabývá makroekonomickou analýzou České republiky, vývojem základních makroekonomických ukazatelů v určitém čase a jejich srovnání s již zmíněnými zeměmi. Závěrečná praktická část predikuje krátkodobý budoucí vývoj české ekonomiky a to v letech

8 CÍL PRÁCE A METODIKA Cíl práce Cílem bakalářské práce je analýza makroekonomických ukazatelů České republiky v letech a následná predikce makroekonomických trendů pro následující roky Metodika práce Celá práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část vysvětluje význam makroekonomických ukazatelů použitých v analytické části práce, dále je zaměřena na rozbor finanční krize v letech a následný ekonomický vývoj naší země. Praktická část bakalářské práce se soustředí na budoucí vývoj makroekonomie v České republice. V této části se nachází vývoj jednotlivých makroekonomických ukazatelů, jako je HDP, inflace, aj. Analytická část se soustředí především na období po roce Následuje srovnání s vybranými státy EU a na jejich základě je predikován další vývoj makroekonomických trendů v ČR pro letošní rok a rok Hlavní metodou práce je popisná analýza makroekonomického vývoje a regresní analýza. Data o české ekonomice jsou čerpána z Českého statistického úřadu, České národní banky a ministerstva financí ČR. 8

9 Makroekonomie má svůj nezastupitelný význam zejména pro tvůrce hospodářské politiky a tím pro celou společnost. Makroekonomie dává tvůrcům hospodářské politiky návody, jak se vyhnout vysoké míře inflace, jak zabránit ekonomické recesi, jak odstranit vysokou nezaměstnanost, jakým opatřením podpořit ekonomický růst a s tím úzce související blahobyt společnosti. 1 Makroekonomické ukazatele jsou statistické údaje vyjadřující aktuální stav hospodářství určitého státu v závislosti na konkrétní oblasti dané ekonomiky (průmysl, trh práce, obchodní bilance atd.). Jsou zveřejňovány pravidelně v určitou dobu vládními agenturami a soukromým sektorem Seznam makroekonomických ukazatelů Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele Výdaje na konečnou spotřebu Výdaje na tvorbu hrubého kapitálu Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb Domácí realizovaná poptávka Deflátor HDP Hrubý disponibilní důchod Hrubé národní úspory Míra hrubých národních úspor Míra hrubých úspor domácností Souhrnná produktivita práce Jednotkové pracovní náklady Energetická náročnost Emise CO2 Průmysl tržby Stavebnictví tržby Služby tržby 1 VSEM. [online]. [cit ]. Dostupné z: 2 MARKETS.COM. [online]. [cit ]. Dostupné z: 9

10 Zemědělství tržby Zaměstnanost Míra registrované nezaměstnanosti Obecná míra nezaměstnanosti Míra dlouhodobé nezaměstnanosti Průměrná hrubá měsíční nominální mzda Průměrné reálné mzdy Průměrný starobní důchod / průměrná mzda Míra inflace Ceny Vybrané makroekonomické ukazatele Každý z těchto ukazatelů, zejména pokud máme k dispozici jeho vývoj v letech, nám hodnotí zdraví ekonomiky dané země. Proto si některé z těchto ukazatelů představíme podrobněji, zaměříme se především na ty z nich, které jsou indikátory makroekonomické stability země HDP Hrubý domácí produkt HDP (gross domestic product GDP) patří mezi nejvýznamnější ukazatele výkonnosti ekonomiky dané země jako celku, pomocí něhož lze srovnávat jednotlivé země navzájem, a který bývá mnohdy špatně vysvětlován, proto je důležité ho správně charakterizovat. Hrubý domácí produkt je definován jako součet peněžních hodnot (konečných) výrobků a služeb, vyprodukovaných během jednoho roku výrobními faktory alokovanými (umístěnými) v dané zemi (bez ohledu na to, kdo tyto faktory vlastní). 4 Rozlišovány jsou dvě kategorie hrubého domácího produktu dle způsobu jeho ocenění, a to NOMINÁLNÍ a REÁLNÝ HDP. Nominální HDP je ukazatel v běžných (skutečných) cenách, kdežto reálný HDP představuje ukazatel ve srovnatelných (stálých) cenách. 3 BUSINESSINFO. [online]. [cit ]. Dostupné z: 4 JUREČKA, Václav a Ivana JÁNOŠÍKOVÁ. Makroekonomie: Základní kurs. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2009, s. 8. ISBN

11 Hrubý národní produkt představuje veškerou finální produkci v peněžních jednotkách (celkový objem výrobků a služeb), vytvořenou za určité období (zpravidla jeden rok) národními výrobními faktory dané země, bez ohledu na to, ve kterém státě působí (doma i v zahraničí) Inflace Inflace je všeobecně charakterizována jako makroekonomický jev, který v přesně vymezeném časovém období snižuje kupní sílu peněz, a tím zároveň zvyšuje cenovou hladinu všech statků a služeb. Přispívá tedy k ekonomické nestabilitě a nejistotě o vývoji makroekonomických veličin. Pokud se změní ceny jednotlivých výrobků nebo ceny mezi jednotlivými výroky, nemusí to znamenat, že jde o inflaci, neboť inflace je zprůměrovaná veličina, která popisuje změnu cenové hladiny v dané ekonomice. Opačným procesem je deflace, kdy cenová hladina klesá, ale tento jev není příliš obvyklý. Častější je tzv. desinflace, kdy dochází ke zpomalování inflace, tedy ke snižování míry inflace. Míra inflace je vyjadřována procentní změnou průměrné cenové hladiny posledních dvanácti měsíců oproti průměrné cenové hladině za dvanáct měsíců předchozích. 5 Inflaci vyjadřujeme pomocí cenových indexů, jako jsou deflátor HDP neboli implicitní cenový deflátor, index cen výrobců nebo index spotřebitelských cen, který je nejčastěji využíván, a proto mu bude věnována pozornost. 6 Deflátor HDP představuje poměr HDP v běžných cenách k HDP ve stálých cenách Index spotřebitelských cen Index spotřebitelských cen patří mezi nejznámější cenové indexy pro výpočet inflace, který využívá porovnání spotřebních košů spotřebovaných domácnostmi. Tyto koše představují soubor výrobků a služeb, které tyto domácnosti nakupují za určité časové období. Výběr reprezentantů do spotřebního koše závisí na podílu spotřeby domácností. 8 5 JUREČKA, Václav a Ivana JÁNOŠÍKOVÁ. Makroekonomie: Základní kurs. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2009, s. 71. ISBN PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: Základní kurz. Praha: Melandrium, 2007, s ISBN BUSINESSINFO. [online]. [cit ]. Dostupné z: 8 KURZY. [online]. [cit ]. Dostupné z: 11

12 Na základě indexu spotřebitelských cen a indexu životních nákladů sleduje Český statistický úřad pohyb cen spotřeby v České republice. Ze všech cenových indexů vypočítávaných v České republice patří indexy spotřebitelských cen mezi nejdůležitější ukazatele cenového vývoje. V časovém vývoji měří změny konečných spotřebitelských cen zboží a služeb placené obyvatelstvem a používají se též k měření inflace, jak je již uvedeno výše. Spotřební koš si představme jako obří nákupní košík, ve kterém je vše, co průměrná česká domácnost spotřebuje. Najdeme tam několik stovek statků a služeb, které dělíme do kategorií jako je odívání, potraviny, doprava, dovolené, volný čas atd. Jednotlivé statky a služby jsou ve spotřebě domácnosti různě důležité a různě časté kvůli tomu je každé položce ve spotřebním koši určena tzv. váha. Obsah spotřebního koše v různých zemích světa se velmi liší. Proto je kombinace statků a služeb pro spotřební koš v každé zemi pečlivě vybírána a v pravidelných časových intervalech aktualizována. 9 Obrázek 1: Spotřební koš ČR (2015) Zdroj: 9 VITEJTE NA ZEMI. [online]. [cit ]. Dostupné z: 12

13 1.2.4 Nezaměstnanost a zaměstnanost Ekonomická teorie definuje nezaměstnaného jako člověka, který nemůže najít práci, přitom se ale jedná o osobu, která je schopna pracovat a práci aktivně hledá. Proto se dělí na ekonomicky aktivní lidé a ekonomicky neaktivní. Ekonomicky aktivní jsou lidé, jež jsou zaměstnaní nebo mohou být i nezaměstnaní, ale práci si aktivně hledají, kdežto ekonomicky neaktivní jsou lidé, kteří nejsou zaměstnaní, ale práci si aktivně nehledají. Naopak, jako zaměstnané označujeme patnáctileté či starší jednotlivce, kteří v daném období buďto pracovali alespoň jednu hodinu v týdnu za mzdu, plat či jinou odměnu, nebo měli k zaměstnání formální vztah, přičemž není rozhodující, zda tato práce měla trvalý, dočasný, sezónní nebo příležitostný charakter. Vyjdeme-li z této definice, pak je zřejmé, že tato kategorie ekonomicky aktivních obyvatel zahrnuje jak zaměstnance, tak osoby, jež nejsou v zaměstnaneckém poměru. Při posuzování rozsahu nezaměstnanosti se používá srovnávacího ukazatele, jímž je tzn. přirozená míra nezaměstnanosti. Je to taková míra nezaměstnanosti, při níž inflace nevykazuje tendenci ke zvyšování ani snižování. Představuje nejvyšší dlouhodobě udržitelnou míru zaměstnanosti a odpovídá potenciálnímu produktu země. 10 Míra dlouhodobé nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných jeden rok a déle na celkové pracovní síle (v procentech), kde v čitateli je počet nezaměstnaných jeden rok a déle a ve jmenovateli je celkový počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním plus celkový počet nezaměstnaných. 11 Obecná míra nezaměstnanosti 15 64letých (podíl nezaměstnaných k pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) očištěná od sezónních vlivů PAČESOVÁ, Hana. Kapitoly z Makroekonomie. Praha: Bankovní institut, 2011, s.43. ISBN CSU. [online]. [cit ]. Dostupné z: 12 CSU. [online]. [cit ]. Dostupné z: 13

14 neboli, kde: ), míra nezaměstnanosti (v praxi se často uvádí v procentech, tedy hodnota počet lidí bez práce počet zaměstnaných lidí celkový počet pracovních sil ( ) Platební bilance Platební bilance je statistický záznam ekonomických transakcí subjektů dané země (rezidentů) s ekonomickými subjekty ze zbytku světa (nerezidenty) za určité období, zpravidla jednoho roku. 13 Tabulka 1:Struktura platební bilance ČR 14 A. Běžný účet A. 1 Obchodní bilance A. 2 Bilance služeb A. 3 Bilance výnosů A. 4 Běžné převody B. Kapitálový účet C. Finanční účet C. 1 Přímé investice C. 2 Portfoliové investice C. 3 Finanční deriváty C. 4 Ostatní investice D. Saldo chyb a opomenutí, kurzové rozdíly E. Změna devizových rezerv (-nárůst) 13 BUSINESSINFO. [online]. [cit ]. Dostupné z: 14 CNB [online]. [cit ]. Dostupné z: 14

15 V této práci se budu zabývat pouze obchodní bilancí, která je součástí běžného účtu platební bilance. Obchodní bilance je rozdíl mezi vývozem a dovozem zboží mezi domácí ekonomikou a zahraničím. Obchodní bilance je nejvýznamnější část běžného účtu platební bilance Pokud jsou hodnoty vyvezeného zboží větší než hodnota dovezeného zboží obchodní bilance je v přebytku (saldo obchodní bilance je pozitivní). Pokud je to naopak, je saldo negativní a obchodní bilance je ve schodku Mzdy Plat - Platem jsou odměňování zaměstnanci státu, územních samosprávných celků (krajů a obcí), státních fondů, příspěvkových organizací, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele, školských právnických osob zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem nebo obcí a veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení. Mzda - Mzdou jsou odměňováni zaměstnanci ostatních zaměstnavatelů. Mzdou se rozumí peněžitá plnění nebo plnění peněžité hodnoty (naturální mzdy) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za vykonanou práci. 15 Superhrubá mzda je hrubá mzda plus výdaje zaměstnavatele na zaměstnance, tzn. 25% na sociální a 9% na zdravotní pojištění. Hrubá mzda je celkový výdělek zaměstnance před zdaněním Čistá mzda je mzda, kterou dostane zaměstnanec na ruku, je to vlastně mzda po zdanění a všech srážkách Ceny Ceny spotřebitelského zboží a služeb přirozeně podléhají mnoha různým vlivům a mnohé z těchto vlivů jsou zcela či do značné míry mimo dosah opatření měnové politiky centrální banky. Protože v některých případech mohou být tyto vlivy obzvláště silné, například u ropy a zemního plynu, u zemědělské úrody či u zboží a služeb s regulovanými cenami, sledují se i 15 FINANCE. [online]. [cit ]. Dostupné z: 15

16 jiné cenové indexy. Jedním z nich je korigovaná inflace bez pohonných hmot, což je index cen nepotravinářských položek spotřebního koše bez položek regulovaných cen, administrativních zásahů a bez pohonných hmot CNB [online]. [cit ]. Dostupné z: 16

17 2 FINANČNÍ KRIZE V LETECH Jak je již všeobecně známo, soudobá krize vznikla jako krize finanční v USA. V současné době je považována za nejhorší hospodářský krach. Její počátek je stanoven na konec léta 2007, kdy byl zaznamenán krach dvou hedgeových fondů investiční banky Bear Stearns (Foster, Magdoff, 2009). Protože v dnešním globalizovaném světě jsou již ekonomiky natolik vzájemně propojené, začala se finanční krize šířit do celého světa a měla dopad globálního charakteru. V této kapitole popisuji její vznik, příčiny a průběh, v následující kapitole její dopad na českou ekonomiku. 2.1 Příčiny vzniku finanční krize Ke vzniku finanční krize došlo vlivem několika vzájemně propojených faktorů. Jedním z důvodů je to, že americká ekonomika se vyznačuje dlouhodobou nerovnováhou platební bilance. Díky rostoucí spotřebě amerických domácností se zvyšoval deficit běžného účtu. Spotřeba americké ekonomiky byla financována přílivem zahraničních portfoliových investic zejména z Asie a zemí, jež vyvážejí ropu. Tato krize bývá označována jako krize hypoteční a to z toho důvodu, že hypotéky byly poskytovány bez důkladné kontroly příjmů klientů, ať už se jednalo o hypotéky nebo jakékoli spotřební zboží. Klienti akceptovali nabídky hypotečních úvěrů bez důkladného obeznámení se se změnami úrokových sazeb po uplynutí dvouleté lhůty. Tyto podmínky byly dopisovány malým písmem v poznámce pod čarou. Možným vysvětlením snížené obezřetnosti je tehdejší přesvědčení domácností o regulovanosti finančních trhů, díky které se vytrácela jejich obezřetnost. 17 Za další možnou příčinu snížené obezřetnosti je často považována také dlouhodobá pozitivní diskriminace americké vlády, jejímž cílem bylo usnadnit přístup k vlastnickému bydlení i méně bonitnímu Hispánskému a Afro-americkému obyvatelstvu. 18 Vlivem krize hypotečních ústavů pak začaly padat americké akcie kvůli obavám, že problémy by mohly mít vliv na finanční sektor a celou ekonomiku KOHOUT Pavel, Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál, Praha: Grada, 2009, s WOODS, E. Thomas, Krach, 2010: 35 41, ISBN CESKATELEVIZE. [online].[cit ].Dostupnéz: ekonomicka-krize-nejdrive-spatne-hypoteky-pote-krachbank/. 17

18 2.2 Průběh finanční krize Zde je popsáno několik zásadních událostí, jimž byla finanční krize provázena Přelom roku 2006 a poté, co se úrokové sazby v USA vyšplhaly za dva roky z jednoho procenta na více než pět, začal růst počet nesplácených hypotečních úvěrů. Na rekordní úroveň se dostal zejména počet "rizikových hypoték", tedy půjček poskytovaných méně bonitním klientům. Jaro Počet nesplácených hypoték v USA se dostal na nový rekord a desítky poskytovatelů úvěrů zkrachovaly. Kvůli obavám, že problémy hypoték by mohly mít vliv na finanční sektor a celou ekonomiku, poté výrazně padaly americké akcie. Srpen Krize se tak přesunula do Evropy. Evropská centrální banka (ECB) poskytla peněžnímu trhu injekci 94,8 miliardy eur (naposledy obdobné množství peněz na trh uvolnila po teroristických útocích z 11. září 2001). Obdobný krok učinily posléze i centrální banky Kanady, USA a Japonska. Červenec Americký úřad pro bankovní dohled převzal do vlastnictví kalifornskou hypoteční banku IndyMac Bancorp., která jako pátá americká banka zkrachovala v roce 2008 kvůli úvěrové krizi. Šlo o třetí největší bankovní krach v poválečné historii USA. září Fed oznámil, že v součinnosti s vládou zachrání jednu z největších světových pojišťoven American International Group (AIG) úvěrem až 85 miliard dolarů (asi 1,43 bilionu korun). Vláda převezme v pojišťovně 79,9 procenta akcií. Vláda uzavřela největší domácí spořitelnu Washington Mutual. Pád se stal největším krachem v historii bankovního sektoru USA. Sněmovna reprezentantů odmítla plán podpory finančního systému v hodnotě 700 miliard dolarů. Odmítnutí vyvolalo na burzách největší propad od krachu v říjnu říjen Čtyři největší země EU (Francie, Německa, Británie a Itálie) se dohodly, že členové EU budou moci kvůli finanční krizi překračovat limity rozpočtových deficitů. prosinec Londýnská burza oznámila, že hlavní index britského akciového trhu utrpěl v roce 2008 kvůli krizi a ekonomické recesi ve světě svou dosud nejhlubší ztrátu. Index FTSE 100 se za rok propadl o 31,5 procenta na 4423,34 bodu, což byl jeho nejhorší výkon od roku 1984, kdy byl vytvořen na 832 bodech. 18

19 Únor Americká Sněmovna reprezentantů schválila stimulační plán v hodnotě 787 miliard dolarů (17,5 bilionu korun). Plán následně schválil Senát a poté podepsal americký prezident Barack Obama. březen Dow Jonesův index, hlavní burzovní index v USA, poprvé od října 1997 klesl pod 7000 bodů. Duben Mezinárodní měnový fond (MMF) předpověděl, že světová ekonomika v roce 2009 klesne asi o 1,3 procenta, což je nejhorší vývoj od druhé světové války. Obrázek 2: Hlavní fáze finanční krize Zdroj: 19

20 3 VÝVOJ EKONOMIKY ČR V roce 2008 se vlivem světové hospodářské krize začalo zhoršovat vnější prostředí české ekonomiky. Ve druhé polovině roku 2008 se dostaly do recese vyspělé státy eurozóny (včetně Německa, na jehož poptávce je český vývoz silně závislý) a zároveň došlo k útlumu ekonomické aktivity v těchto státech. To mělo za následek snížení zahraniční poptávky po českých výrobcích především z oblasti zpracovatelského průmyslu. Česká republika byla zasažena vnějším poptávkovým šokem. 20 V České republice se krize výrazně rozproudila v průběhu roku Jednalo se o krizi importovanou, vyvolanou prudkým poklesem zahraniční poptávky. Propad objemu HDP České republiky v roce 2009 proti roku 2008 byl zhruba stejný jako v EU. Mzdy a platy se v úhrnu snížily, pokles zisků byl výraznější než v roce 2008, v roce 2009 byl jejich meziroční úbytek menší. Ustálení spotřebitelských cen v roce 2009 předcházel jejich prudký růst v roce 2008 (vyvolaný globálními příčinami růst cen potravin, v ČR zvýšení sazeb DPH). V roce 2009 oslabila česká koruna k euru i dolaru, úrokové sazby PRIBOR od roku 2007 klesaly. Dopad krize na vnější ekonomické vztahy České republiky byl dán její otevřeností světu. Kapitálové toky byly zasaženy významně. 21 Recese v tomto roce byla nejhorší od založení samostatné České republiky. Kromě poklesu růstu HDP měla krize také vliv na růst nezaměstnanosti nebo na růst státního dluhu. 22 Za celý rok 2010 stoupl HDP reálně o 2,3% ve srovnání s krizovým rokem 2009, kdy se ekonomika propadla meziročně o 4%. Významně vzrostla tvorba kapitálu, ale ne vlivem investic, ale z důvodu růstu zásob (vyprázdněné sklady krize). V roce 2010 rostl dovoz vývoz zboží a služeb. V evropském srovnání si vedla ČR lépe než Evropská unie. V odvětvích české ekonomiky výrazně zrychlila růst hrubá přidaná hodnota. Tento růst výrazně podpořil zpracovatelský průmysl. Růst byl výsledkem zlepšení vnějšího prostředí, ze kterého profitovala zvýšená produkce zpracovatelského průmyslu a vyšší obrat zahraničního obchodu 23 Česká ekonomika byla v roce 2010 poznamenána strukturálními závislostmi a byla závislá na vývoji ekonomického cyklu v zahraničí. Tím došlo k ovlivnění její mezinárodní 20 SPĚVÁČEK, Vojtěch. Makroekonomická analýza. Vyd. 1. Praha: Linde Praha, 2012, s ISBN DUBSKÁ, Kateřina Praha Kolektiv CES VŠEM, NOZV NVF: Konkurenční schopnost České republiky Praha: Linde 2011, s BUSINESSINFO. [online]. [cit ]. Dostupné z: 20

21 konkurenceschopnosti. Díky vývoji německé ekonomiky, na které je průmysl ČR do jisté míry závislý, průmyslová produkce vzrostla meziročně o 10%. Do zemí EU směřovalo 84% z celkové produkce. Nejvíce vyváženou komoditou byly automobily. Stavebnictví se potýkalo s dopady hospodářské krize, meziroční pokles o 7,8%. V roce 2011 česká ekonomika zpomalovala. Hlavní příčinu nepříznivého vývoje můžeme vysledovat z vnitřního prostředí, kde došlo k poklesu výdajů na spotřebu domácností, vlády i ke snížení investic. V roce 2011 rostl pouze zahraniční obchod. Na exportu měl největší podíl vývoz silničních vozidel. Spotřebitelské ceny stouply o 1,9% (nejvíce ceny potravin o 4,6%). Došlo ke zlepšení schodku státního rozpočtu 24. Rok 2012 byl rokem recese v českém hospodářství. I když pokles ekonomiky nebyl tak hluboký jako v roce 2009, bohužel se jednalo o nejdelší recesi v historii. Rok 2012 byl rokem recese v českém hospodářství. I když pokles ekonomiky nebyl tak hluboký jako v roce 2009, bohužel se jednalo o nejdelší recesi v historii. 25 Od roku 2014 se česká ekonomika vrátit k růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) po dvouletém poklesu zlepšil. Vedlo k tomu oživení ve světě i obrat v rozpočtové politice vlády. 24 DUBSKÁ, Kateřina Praha MESEC. [online] [cit ]. Dostupné z: 21

22 PRAKTICKÁ ČÁST 4 ANALÝZA ČESKÉ EKONOMIKY V LETECH V minulé kapitole byla situace v období po krizi popsána, v této kapitole je analyzována makroekonomická situace České republiky od roku 2008 do roku 2015, za pomoci vybraných makroekonomických ukazatelů. Analyzovány budou roky po finanční krizi až do současnosti. 4.1 HDP Rok 2008 se nese ve znamení poklesu tempa růstu HDP a to z důvodu světové finanční a hospodářské krize, která naši ekonomiku zasáhla naplno. Právě v tomto období a roce 2009 se po desetiletém období růstu české ekonomiky míra růstu HDP propadla do záporných čísel a to konkrétně 4,8%. Ke konci roku 2009 však došlo k obratu. Na domácím trhu projevila prorůstová opatření a postupně se začala projevovat stabilizace ekonomik našich hlavních obchodních partnerů. Od té doby roste HDP stabilním tempem. Rok 2010 je ve znamení oživení české ekonomiky a HDP v tomto roce stoupl o 2,3% a tento pozitivní nárůst nejvíce podpořil zahraniční obchod. V letech 2012, 2013 se však opět propadl do záporných čísel a to -0,9%. V roce 2014 došlo opět k ekonomickému oživení. Růst byl tažen domácí poptávkou, a to jak investicemi, tak výdaji na konečnou spotřebu (domácností i vládního sektoru) Tabulka 2:Meziroční míra růstu reálného HDP ,7-4,8 2,3 2,0-0,9-0,5 2,0 4,2 Zdroj dat: Veřejná databáze ČSÚ, vlastní zpracování 4.2 Inflace V roce 2008 dochází k většímu růstu míry inflace a za tento vývoj může především zvýšení sazby DPH a některého zboží z 5 % na 9%, zvýšení cen energií a následné zdražení cen u potravin. V dalších letech je pak inflace o něco stabilnější a spíše nízká. Toto snížení je důsledkem odeznění dopadů změn nepřímých daní a zpomalení růstu regulovaných cen. V roce 2011 se postupně oživují spotřeby domácností. Meziroční růst spotřebitelských cen se v roce 22

23 2014 drží na velmi nízkých hodnotách. Tento rok se i přes oslabení kurzu koruny vlivem devizových intervencí ČNB vyznačuje velmi nízkou průměrnou mírou inflace, která je po roce 2003 druhá nejnižší v historii samostatné ČR. Tabulka 3: Meziroční míra inflace ,3 1,0 1,5 1,9 3,3 1,4 0,4 0,3 Zdroj dat: Veřejná databáze ČSÚ, vlastní zpracování Zde jsou graficky znázorněny hodnoty z předchozích tabulek, Meziroční míra růstu reálného HDP a míra inflace v ČR Graf 1: Meziroční míra růstu reálného HDP a míra inflace v ČR Meziroční míra růstu reálného HDP a míra inflace v ČR 6,3 4,2 3,3 2,7 2,3 1, ,5 1,4 1 0,4 0,3-0, , ,8 HDP Inflace Zdroj dat: Veřejná databáze ČSÚ, vlastní zpracování 4.3 Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti je jedním z ukazatelů, kterými se také budu zabývat. Přesto, jak je vidět z následující tabulky, v letech po krizi je v České republice poměrně stabilní a pohybuje se mezi 6% až 7%. V roce 2008 počet nezaměstnaných klesal a Česká ekonomika se pohybovala 23

24 na samém vrcholu. Rok 2009 je díky krizi naopak ve znamení nárůstu míry nezaměstnanosti a počtu lidí bez práce. V tomto období se krize v České republice začala naplno projevovat Po roce 2010 dochází ke snížení počtu nezaměstnaných, neboť došlo k menšímu ekonomickému oživení, avšak tato hodnota je stále mnohonásobně vyšší než byla před krizí. Celkově dochází k mírnému oživení ekonomiky až nyní a obecná míra nezaměstnanosti dosahuje v roce 2014 hodnoty 6,1%. Hlavním důvodem jsou zlepšující se strukturální charakteristiky trhu práce. V následujícím grafu je vyznačena celková obecná míra nezaměstnanosti v České republice u žen i u mužů, kdy u žen je tato hodnota vždy vyšší. Tabulka 4: Obecná míra nezaměstnanosti Celkem Muži Ženy ,4 3,5 5, ,7 5,8 7, ,3 6,4 8, ,7 5,8 7, , ,9 8, ,1 5,1 7, ,1 3,9 6,3 Zdroj dat: Veřejná databáze ČSÚ, vlastní zpracování 24

25 Graf 2: Obecná míra nezaměstnanosti Obecná míra nezaměstnanosti Ženy Muži Celkem Zdroj dat: Veřejná databáze ČSÚ, vlastní zpracování V následující tabulce je zaznamenána celková míra zaměstnanosti v procentech a zaměstnané osoby v tisících. Tabulka 5: Míra zaměstnanosti celkem (%) + Zaměstnaní celkem v tis. osob ,6% 65,4% 65,0% 65,7% 66,5% 67,7% 69,0% 70,2% 5 002, , , , , , ,3 5042,2 Zdroj dat: Veřejná databáze ČSÚ, vlastní zpracování 4.4 Mzdy Mzdy jsou uváděny jako průměrné hrubě měsíční nominální mzdy. Od roku 2008 do současnosti se každým rokem průměrné mzdy navyšují. Jde o slabý růst, největší je však zaznamenán v roce 2011a je přikládán pokračujícímu oživení ekonomiky. Vývoj objemu mezd a platů je v relaci s vývojem nominálního HDP. 25

26 Tabulka 6: Průměrné mzdy * Rok Průměrná mzda Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Zdroj: (*V tabulce nejsou zahrnuty osoby vykonávající veřejné funkce.) 4.5 Obchodní bilance Česká republika se vyznačuje aktivní obchodní bilanci, neboť patří mezi země, které mají vyšší vývoz než dovoz. Tempo propadu nominálního vývozu i dovozu, dosáhlo svého dna v průběhu roku K tomuto propadu obchodovaných objemů zboží došlo vlivem poklesu vnější i vnitřní poptávky spojené s ekonomickou recesí. Nejméně klesl vývoz na německý trh díky stimulačním opatřením německé vlády. Téměř po celý rok 2009 působila pozitivně na vývoz slabá koruna. Začátkem roku 2010 už bylo dosaženo meziročně lepších výsledků. Zvyšování přebytku obchodní bilance souviselo s rychlejším růstem vývozu než dovozu. Vzhledem k oživování obchodu došlo v roce 2010 již opět k růstu exportních trhů. V roce 2013 byla poměrně vysoká tempa růstu vývozu i dovozu ovlivněna také nižší srovnávací základnou. Do růstu přebytku obchodní bilance se rovněž promítl slabší kurz koruny. Ten se projevil také růstem korunových cen vývozu i dovozu, přičemž vývozní ceny rostly rychleji než ceny 26

27 dovozní. Směnné relace se tak již od počátku roku 2013 zlepšují a příznivě se promítají ve výsledcích zahraničního obchodu. Graf 3: Obchodní bilance ČR Obchodní bilance Dovoz Obrat Vývoz Zdroj: Tabulka 7: Zahraniční obchod České republiky Obrat Vývoz Dovoz Bilance Změna proti předchozímu roku v % v mld. Kč vývoz dovoz Krytí dovozu vývozem v % , , ,5 67,2-0,2 0,6 102, , , ,0 149,6-13,5-17,3 107, , , ,6 121,2 18,4 21,2 105, , , ,6 191,1 13,7 11,4 107, , , ,9 305,7 6,7 3,0 111, , , ,5 351,2 3,3 2,0 112, , , ,6 441,0 14,0 12,5 113, , , ,6 433,2 Zdroj dat: Veřejná databáze ČSÚ, vlastní zpracování 27

28 Obrázek 3: Saldo obchodní bilance Zdroj: Přeshraniční pojetí zahraničního obchodu vypovídá výhradně o fyzickém pohybu zboží přes hranice bez ohledu na to, zda dochází k obchodu mezi českými a zahraničními subjekty. Tyto údaje jsou mezinárodně srovnatelné a mohou sloužit jako indikátor vývoje hodnoty obchodu. Národní pojetí zahraničního obchodu vypovídá o vývozní a dovozní výkonnosti české ekonomiky, tedy i o obchodní bilanci zahraničního obchodu české ekonomiky. Sleduje skutečný obchod se zbožím realizovaný mezi českými a zahraničními subjekty, tj. změnu vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty

29 5 SROVNÁNÍ S VYBRANÝMI STÁTY EU Pro porovnání vývoje makroekonomických ukazatelů byly vybrány státy střední Evropy- Viségrádská čtyřka - Polsko, Slovensko, Maďarsko a dva sousedící státy z tzn. Alpských zemí a to Rakousko a Německo. Všechny vybrané státy jsou členy EU a krom Polska a Rakouska i státy NATO. Bylo vybráno několik makroekonomických ukazatelů, které jsou považovány za rozhodující. Z těchto zemí je tzn. ekonomickým gigantem Německo a následně Rakousko. Ekonomická úroveň klesá směrem na východ. Obrázek 4: Střední Evropa Zdroj: Meziroční míra růstu reálného HDP V období krize zaznamenaly pokles všechny země, kromě Maďarska, neboť Maďarsko zaznamenalo klesající HDP již dříve, proto nebylo tolik postihnuto. Pokles tempa růstu HDP pokračuje i v roce 2009 a u většiny států do záporných hodnot. Pouze Polsko zůstalo v kladných číslech a to především díky silné domácí spotřebě polského zboží. Rok 2010 je ve znamení opětovného růstu a dostávání se do kladných hodnot díky 29

30 celosvětovému oživení ekonomiky. Následný silný ekonomický růst během roku 2011 zaznamenává Německo. Graf 4: Meziroční míra růstu HDP ČR 2,7-4,8 2,3 2-0,9-0,5 2 Rakousko 1,5-3,8 1,9 3 0,9 0,2 0,4 Německo 1,1-5,6 1,9 3,1 0,9 0,2 1,6 Polsko 3,9 2,6 3,7 4,8 1,8 1,7 3,3 Maďarsko 0,9-6,6 0,8 1,8-1,5 1,5 3,7 Slovensko 5,4-5,3 4,8 2,7 1,6 1,4 2,5 Zdroj dat:/ Source: Eurostat, 02/02/2015, vlastní zpracování 5.2 Průměrná míra inflace Pro porovnání cenové stability (inflace) mezi jednotlivými státy EU je používán harmonizovaný spotřebitelský index (HICP). V roce 2009 inflace strmě klesala téměř u všech států a to až do roku 2010, kde kromě Maďarska (4,7%) a Polska zaznamenávaly státy inflaci stále velmi nízkou i když se postupně zvyšovala. Vysoká inflace byla zaznamenána v roce 2012 a to především v Maďarsku, kde dosáhla až hodnoty 5,7% 30

31 Graf 5: Průměrná míra inflace Čr 6,3 1 1,5 1,9 3,3 1,4 0,4 Rakousko 3,2 0,4 1,7 3,6 2,6 2,1 1,5 Německo 2,8 0,2 1,2 2,5 2,1 1,6 0,8 Polsko 4,2 4 2,7 3,9 3,7 0,8 0,1 Maďarsko 6 4 4,7 3,9 5,7 1,7 0 Slovensko 3,9 0,9 0,7 4,1 3,7 1,5-0,1 Zdroj dat:/ Source: Eurostat, 02/02/2015, vlastní zpracování 31

32 5.3 Obecná míra nezaměstnanosti Rychlý po krizový růst ekonomiky s sebou kromě jiného přináší silný pokles nezaměstnanosti. Zde je uváděna dlouhodobá míra nezaměstnanosti u ekonomicky aktivního obyvatelstva. Nejvíce se tento fakt projevil na Slovensku, kde nezaměstnanost dosahuje čísel třikrát vyšších než v České republice. Nejméně naopak u Rakouska, které je velmi stabilní po celou dobu. Graf 6: Obecná míra nezaměstnanosti ČR 4,4 6,7 7,3 6, ,1 Rakousko 4,1 5,3 4,8 4,6 4,9 5,4 5,6 Německo 7,4 7,6 7 5,8 5,4 5,2 5 Polsko 7,1 8,1 9,7 9,7 10,1 10,3 9 Maďarsko 7, , ,2 7,7 Slovensko 9,6 12,1 14,5 13, ,2 13,2 Zdroj: / Source: Eurostat, 12/11/2014, vlastní zpracování 32

33 5.4 Celková míra zaměstnanosti V následujícím grafu je naopak znázorněna celková míra zaměstnanosti a to u obyvatelstva od 18 do 64 let. U všech států je v zobrazovaných letech poměrně vyrovnaná. Největší pokles zaznamenává Slovensko mezi lety Slovensko s Polskem má po Maďarsku, celkově nejméně zaměstnaných v tomto věkovém rozmezí a nejlépe je na tom Německo, které naopak v posledních letech zaznamenalo nárůst. Českou republiku lze v tomto měřítku považovat za průměr. Graf 8: Celková míra zaměstnanosti (18-64 let) ČR 66,6 65, ,7 66,5 67,7 69,9 Rakousko 72,1 71,6 71,7 72,1 72,5 72,3 71,1 Německo 70,1 70,3 71,1 72,5 72,8 73,3 73,8 Polsko 59,2 59,3 58,9 59,3 59, ,7 Maďarsko 56,7 55,4 55,4 55,8 57,2 58,4 61,8 Slovensko 62,3 60,2 58,8 59,3 59,7 59,9 61 Zdroj: Source: Eurostat, 22/10/2014, vlastní zpracování 33

34 5.5 Průměrná roční mzda V následující tabulce je srovnání průměrných ročních mezd ve vybraných státech. Mzdy jsou udávány ročně v Eurech. Jak lze vyčíst z grafu Alpské státy jsou na tom několikanásobně lépe než ostatní státy, které jsou téměř vyrovnané. Ve srovnání s Českou republikou jsou roční mzdy těchto států nižší. Jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole, mzdy v uvedených letech se spíše zvyšují, zde pro srovnání byl vybrán rok 2010, kdy již docházelo k oživování ekonomiky po krizi. Samozřejmě se zde musí brát v úvahu životní úroveň daných zemí. Mzdy jsou zde zobrazovány pouze pro představu, neboť je zde uváděna nominální mzda a ne reálná, která poskytuje lepší možnost mezinárodního nebo časového srovnání. Z hlediska časového totiž očišťuje nominální mzdu o vlivy inflace, tedy o změny životních nákladů v čase. Z hlediska geografického očišťuje nominální mzdu o rozdílnost životních nákladů ve srovnávaných zemích. Graf 7: Průměrná roční mzda vybraných států EUR EUR Čr Rakousko Německo Polsko Maďarsko Slovensko Zdroj: Source: Eurostat, 22/10/2014, vlastní zpracování 34

35 5.6 Obchodní bilance Negativní vliv finanční krize se podepsal na celé unii a Česko jako proexportně orientovaná země bylo zasaženo do velké míry negativní vývojem ostatních zemí EU, hlavně Německa, které je významný exportním partnerem ČR. Přesto si Česká republika udržuje stabilitu a její obchodní bilance je ve srovnání s ostatními zeměmi spíše stoupajícího charakteru. Po období krize utrpělo, co se týče obchodní bilance nejvíce Polsko a Maďarsko, které se pohybuje do roku 2010 v záporných číslech. Rok 2012 je pro všechny země příznivější a následující rok zaznamenává u všech zemí nárůst. Znázorněno v grafu Graf 9: Srovnání obchodní bilance Čr 2,4 4 3,4 4,1 5,6 6,4 Rakousko 5,8 4,5 4,4 3 3,2 4,7 Německo 6,3 4,9 5,6 5.I 5,9 6,1 Polsko -4 0,1-1,2-1,2 0,3 2,4 Maďarsko 5 4,9 5,7 6,5 7,3 8 Slovensko -2,4-0,5-0,2 0,5 5,2 6,3 Zdroj dat:/ Source: Eurostat, 02/02/2015, vlastní zpracování 35

36 6 MAKROEKONOMICKÁ PREDIKCE ČR K vytvoření makroekonomické predikce lze použít několik metod. Expertní metoda je založena na odhadu odborníka či týmu expertů. Odborník má znalosti o ekonomické situaci, využívá zkušenosti nabyté z předešlých let rozpočtování a vyhledává věcně a metodicky související informace, které ovlivní výši odhadu. Techniky časových řad - Budoucí vývoj je předpovídán na základě předešlého vývoje v čase. Jednotlivým časovým úsekům mohou být přiřazeny různé váhy. Proměnnou je zde čas a ostatní faktory nejsou většinou brány v potaz. Proto pomocí této metody nelze zjistit odchylky odhadu způsobené změnami v ekonomice. Deterministické techniky využívají i jiné proměnné. Sledováním vývoje těchto proměnných pak odhadují trend vývoje. Ekonometrické prognózování využívá stejně jako deterministické techniky vliv proměnných a dopad jejich změn na sledovaný údaj. Využívá k tomu metodu regresní analýzy či jiné statistické metody v kombinaci s ekonomickou teorií, díky které lze hodnotit vhodnost či nevhodnost metody pro danou problematiku. 27 Regresní analýza je označení statistických metod, pomocí nichž odhadujeme hodnotu jisté náhodné veličiny (takzvané závisle proměnné) na základě znalosti jiných veličin (nezávisle proměnných). Na základě analýzy makroekonomických údajů z let predikuji vývoj české makroekonomie pro roky Jelikož se jedná o krátkodobý vývoj ekonomiky, je nejpodstatnější určit to, kde se ekonomika nachází v současnosti a podle této skutečnosti, prognózovat předpokládaný vývoj. Samozřejmě jsou zde i situace, které jsou nepredikovatelné, jako jsou např. přírodní katastrofy, některá politická rozhodnutí apod., ale s těmi zde počítat nebudu. K odhadu makroekonomického vývoje ČR v následujících letech byla použita regresní analýza. Minimální počet dat pro použití této analýzy se udává počet 6. Toto kritérium je splněno. Data jsou za posledních 8 let, ale použity byly za posledních 7 let z důvodu extrémních hodnot v roce 2008 oproti následujícím. 27 HRABALOVÁ, Simona, NUNVAŘOVÁ, Svatava a OPLUŠTILOVÁ, Irena, Brno

37 Pro samotnou analýzu byla v programu MS Excel vytvořena korelace z tabulky č. 8, která nastínila lineární vztahy mezi HDP, inflací, mírou nezaměstnanosti, mírou zaměstnanosti, mzdami a obchodní bilancí. Tabulka 8: Hodnoty makroekonomických ukazatelů HDP Inflace Míra nezaměstnanosti Míra zaměstnanosti Mzdy Obchodní bilance ,70 6,30 4,40 66, , ,80 1,00 6,70 65, , ,30 1,50 7,30 65, , ,00 1,90 6,70 65, , ,90 3,30 7,00 66, , ,50 1,40 7,00 67, , ,00 0,40 6,10 69, , ,20 0,30 5,10 70, ,20 Zdroj dat: Veřejná databáze ČSÚ, vlastní zpracování Tabulka 9: Korelace HDP Inflace Míra nezam. Míra zaměstn. Mzdy Obchodní bilance HDP 1 Inflace -0, Míra nezam. -0, , Míra zaměstn. 0, ,6791-0, Mzdy 0, , , , Obchodní bilance 0, , , , , Zdroj dat: Veřejná databáze ČSÚ, vlastní zpracování Z tabulky č. 9 byl zjištěn vzájemný lineární vztah mezi HDP, inflací, mírou nezaměstnanosti a obchodní bilance. Dále mezi mírou nezaměstnanosti s inflací, mírou zaměstnanosti s mírou nezaměstnanosti a mezi mzdami a mírou zaměstnanosti. S těmito vztahy je uvažováno v jednotlivých podkapitolách. 37

38 6.1 HDP Analýza vícenásobné regrese pracuje s daty za období od více makroekonomických ukazatelů (viz tabulka) a jsou při ní uvažovány predikce na rok 2016 a 2017, které jsou vyhodnoceny v následujících podkapitolách. Závislá proměnná je HDP a nezávislé proměnné jsou inflace, míra nezaměstnanosti a obchodní bilance. Výsledky analýzy ukázaly, že 92% změn hodnot HDP vysvětluje model vlivem uvažovaných nezávislých proměnných. Hodnota P je větší než 0,1 a to znamená, že model je statisticky významný. Tabulka 10: Hodnoty a predikce HDP Inflace Míra nezaměstnanosti Obchodní bilance ,70 6,30 4,40 67, ,80 1,00 6,70 149, ,30 1,50 7,30 121, ,00 1,90 6,70 191, ,90 3,30 7,00 305, ,50 1,40 7,00 351, ,00 0,40 6,10 441, ,20 0,30 5,10 433, ,85 0,71 5,57 515, ,84 0,54 5,33 573,36 Zdroj dat: Veřejná databáze ČSÚ, vlastní zpracování Z grafu je patrná predikce HDP na rok 2016 a Z vícenásobné regrese je předpověď 1,85 na rok 2016 a 1,84 na rok V grafu je také zobrazena předpověď, která byla vytvořena jednoduchou regresní analýzou časového trendu, která má optimističtější průběh a proto bude zajímavé sledovat, který model bude v predikci úspěšnější. 38

39 Graf 10: Predikce HDP HDP 5,00 4,00 4,20 3,00 2,00 2,70 2,30 2,00 2 2,00 2 2,65 3,05 1,00 1,85 1,84 0,00-1,00-2,00-0, ,90 Predikce (vícenásobná regrese) Predikce (časový trend) HDP -3,00-4,00-5,00-4,80-6,00 Zdroj dat: Veřejná databáze ČSÚ, vlastní zpracování 39

40 6.2 Inflace Rok 2016 by se měl vyznačovat velmi nízkou inflací, jejíž průměrná míra bude podle regresní analýzy časového trendu nižší než v minulém roce. Jsou zde opatření, která růst cen zpomalují, jako zavedení druhé snížené sazby DPH ve výši 10 % nebo zrušení poplatků ve zdravotnictví. Proinflačně, ačkoli ve srovnání s rokem 2015 již méně, by měl působit měnový kurz koruny. Průměrná míra inflace v roce 2016 by měla dosáhnout 0,3 %, a v roce 2017 by mělo dojít k růstu inflace a to hlavně díky snaze ČNB, která usiluje o návrat inflace do pásma kolem 2%. Graf 11: Predikce inflace Inflace 7 6 6, ,3 1,9 1,5 1,4 0,71 0,4 1 0,30 0, Predikce Inflace Zdroj dat: Veřejná databáze ČSÚ, vlastní zpracování 40

41 6.3 Trh práce Míra nezaměstnanosti po období oscilovala kolem 6% až 7%. Až minulý rok došlo k významnému snížení. Mírně klesající trend od roku 2010 je predikcí podpořen. Hodnoty předpovědi míry nezaměstnanosti na rok 2016 a 2017 jsou 5,57% a 5,33%. Tento pokles koresponduje se zlepšující se situací české ekonomiky. U samotné predikce bylo prvotně počítáno s regresní analýzou a to kvůli tabulce č. 9, kde byl naznačen vzájemný vztah mezi mírou nezaměstnanosti a inflací. Po výpočtu regresní analýzy závislé proměnné (míry nezaměstnanosti) a nezávislé proměnné (inflace) byla zjištěna hodnota významnosti P větší než 0,1 a to značí statistickou nevýznamnost. Proto je uvažováno do predikce s analýzou časového trendu. Graf 12: Predikce nezaměstnanosti 8 Míra nezaměstnanosti 7 6 6,70 7,30 6,70 7,00 7,00 7 6,10 6,15 6, ,4 5,10 5,57 5,33 Predikce Predikce (závislé proměnné) 3 Nezaměstnanost Zdroj dat: Veřejná databáze ČSÚ, vlastní zpracování Pro míru zaměstnanosti z prvotní korelace je patrný vztah s mírou nezaměstnanosti. Po vypočítání regrese to bylo potvrzeno. Hodnota P je menší než 0,1, proto je model statisticky významný. Modelem s daným faktorem je vysvětleno 71% míry zaměstnanosti. 41

42 Do grafu je opět vložena regrese trendu, která je pro názornost a případné porovnání obou predikcí se skutečností. Graf 13: Predikce zaměstnanosti Míra zaměstnanosti , ,80 70, ,6 65, ,7 66,5 67,7 67,64 67,59 Predikce Predikce (závislé proměnné) Zaměstnanost Zdroj dat: Veřejná databáze ČSÚ, vlastní zpracování 42

43 6.4 Mzdy Data z korelace ukázaly vztah mezi mzdami a mírou zaměstnanosti, proto byla spočítána regresní analýza závislé proměnné (mzdy) na míře zaměstnanosti. Analýza potvrdila tento vztah tím, že hodnota P je menší než 0,1 a 91% změn hodnot mezd je vysvětluje model vlivem míry nezaměstnanosti. Z analýzy je patrné, že by mělo dojít ke stagnaci růstu mezd. Regresní analýzou časového trendu je vytvořena předpověď, která se zdá být pravděpodobnější. Rostoucí trend z minulých let by měl podle této predikce pokračovat. Proto se u predikce průměrných mezd přikládá větší pravděpodobnost modelu analýzy časového trendu. Graf 14: Predikce průměrných mezd Mzdy predikce Predikce (závislé proměnné) Průměrná mzda Zdroj dat: Veřejná databáze ČSÚ, vlastní zpracování 43

44 6.5 Obchodní bilance Predikce obchodní bilance je vytvořena pomocí regresní analýzy časového trendu. Podle této analýzy bude pokračovat rostoucí trend a to v roce 2016 na hodnotu 515,93 a v roce 2017 na hodnotu 573,36. Tomuto závěru přispívá i fakt, že ČNB pokračuje v devalvaci národní měny, která by měla vést k růstu vývozu a zdražení dovozu. To znamená zvýšení obchodní bilance. Graf 15: Predikce obchodní bilance Obchodní bilance 4500,0 4000,0 3500,0 3000,0 2500,0 2000,0 1500,0 2878,7 2473,7 2532,8 2138, ,5 2411,6 1989,0 3072,6 3174,7 2766,9 3617,6 3176,6 2823,5 3888,8 4012,6 4243,8 3455,6 3670,4 3496,6 Predikce dovoz Dovoz Predikce vývoz Vývoz 1000,0 500,0 0, Zdroj dat: Veřejná databáze ČSÚ, vlastní zpracování 44

45 7 ZÁVĚR Cílem práce bylo analyzovat vývoj makroekonomických trendů v letech , tj. po období ekonomické krize a následně predikovat jejich vývoj v dalších letech. Po období krize se začalo zhoršovat vnější prostředí české ekonomiky. Vyspělé státy eurozóny (včetně Německa) se dostaly do recese a zároveň došlo k útlumu ekonomické aktivity v těchto státech. Českou republiku v tu dobu zachvátil krizový vývoj, kdy prudce klesal ekonomický výkon, zastavoval se růst indexu spotřebitelských cen, rostla nezaměstnanost a prohlubovala se vnitřní ekonomická nerovnováha. Bylo zjištěno, že rok 2010 je ve znamení růstu a světová ekonomika včetně té české se začala postupně oživovat. HDP rostl a nezaměstnanost naopak klesala. Tento stav pozvolného ekonomického oživování přetrvává a následné predikce vyplývá, že HDP se v roce 2016 očekává ve výši 1,85%. Míra inflace se v tomto roce předpokládá velmi nízká, jako tomu bylo letos. Míra nezaměstnanosti dle predikce v letošním roce stoupne o půl procenta, ale v roce 2017 by měla opět klesat k hodnotě z roku Objem mezd by si měl držet dynamiku pozvolného růstu, jak tomu bylo v předchozích letech, a obchodní bilance by měla vykazovat mírný přebytek. Celkově má česká ekonomika příznivý vývoj. Vytvořená predikce je tvořena s omezenými ročními daty z posledních sedmi let a je předpovídána na dva roky dopředu. Jde spíše o statistické výpočty, které nastiňují budoucnost. Nicméně bude zajímavé sledovat, která předpověď bude úspěšnější. Zda složitější model vícenásobné regrese nebo velmi jednoduchý model regrese časového trendu. 45