Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE František Rameš

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE 2010 František Rameš

2 Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra biologie a environmentální výchovy Multimediální příručka endogenní geologie Autor: František Rameš Vedoucí práce: RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. Praha 2010

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně pod vedením RNDr. Vasilise Teodoridise, Ph.D. s vyznačením všech použitých pramenů a spoluautorství. Souhlasím se zveřejněním diplomové práce podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Byl jsem seznámen s tím, že se na moji práci vztahují autorská práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů. V Praze dne František Rameš

4 Poděkování Děkuji vedoucímu diplomové práce RNDr. Vasilisu Teodoridisovi. za cenné rady, připomínky a metodické vedení práce.

5 NÁZEV: RAMEŠ, F. Multimediální učebnice endogenní geologie. Praha Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Pedagogická fakulta. Katedra biologie a environmentální výchovy. Vedoucí práce V. Teodoridis. ABSTRAKT: Práce se zabývá tvorbou multimediální hypertextové příručky endogenní geologie. První část obsahuje informace o množství a úrovni geologických pomůckách a učebnic, používaných ve výuce geologie na základních školách a gymnáziích. Mapuje také úroveň vzdělání a kompetence oslovených učitelů v oblasti geologických věd. Na základě zjištěných informací je provedena swot analýza vybraných učebnic. Druhá část práce stručně charakterizuje kapitoly multimediální příručky endogenní geologie, která vznikla na základě zjištěných informací o pomůckách, učebnicích, úrovní znalostí a připraveností učitelů vyučujících geologii na základních a středních školách (gymnáziích). Multimediální příručka by měla sloužit především učitelům geologie na vyšším stupni škol jako didaktická multimediální pomůcka, dále studentům pedagogických fakult, popř. fakult zabývajících se přípravou budoucích učitelů s aprobací biologie jako multimediální skriptum, ale i ostatním učitelům a zájemcům o geologii. Cílem této multimediální a hypertextové příručky je přispět ke zkvalitnění výuky geologie na základních a středních školách. Kompletní verze zmíněné multimediální příručky je dostupná pouze na přiloženém DVD. KLÍČOVÁ SLOVA: Multimediální hypertextová příručka, endogenní geologie, rámcové vzdělávací programy, geologické učebnice, prezentace, úroveň znalostí učitelů geologie, swot analýza

6 TITLE: RAMEŠ, F. Multimedia endogenous geology textbook. Prague Diploma thesis. Charles University in Prague. Faculty of Education. Department of Biology and Environmental Education. Supervisor V. Teodoridis. SUMMARY: Work deals with creating multimedia hypertext manual endogenous geology. The first part contains information on the number and level of geological aids and textbooks used in teaching geology at elementary and secondary schools. It charts the level of education and competence of teachers interviewed in the field of geological sciences. Based on the information is a SWOT analysis of selected textbooks. The second section briefly describes the multimedia guide chapter endogenous geology, which was established on the basis of the information about aids, textbooks, the level of knowledge and readiness to teachers of geology at the elementary and secondary schools (grammar schools). Multimedia Manual should serve mainly teachers of geology at high schools as a teaching tool multimedia, as well as students of faculties of education, respectively. faculty involved in preparing the future of specialist teachers of biology as a multimedia textbook, but also to other teachers and those interested in geology. The objective of this multimedia and hypertext handbook is to contribute to the improvement of teaching geology at the elementary and secondary schools. Complete versions of mentioned media guide is only available on the DVD. KEYWORDS: Multimedia hypertext manual, endogenous geology, general education programs, geological textbook, presentation, teacher knowledge of geology, SWOT analysis

7 OBSAH 1 ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST GEOLOGIE JEJÍ VÝZNAM A POSTAVENÍ VE ŠKOLSKÉM SYSTÉMU GEOLOGIE A JEJÍ VÝZNAM VÝUKA GEOLOGIE NA ZŠ A SŠ PŘED ZAVEDENÍM RVP VÝUKA GEOLOGIE NA ZŠ A SŠ PO ZAVEDENÍ RVP PRAKTICKÁ ČÁST CÍLE PRÁCE HYPOTÉZY PRÁCE METODY VÝZKUMU METODIKA VÝZKUMU METODIKA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ METODIKA ANALÝZY UČEBNIC VÝSLEDKY VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č

8 VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č VÝSLEDKY SWOT ANALÝZY UČEBNIC VÝSLEDKY A POTVRZENÍ HYPOTÉZ DISKUZE DISKUZE K DOTAZNÍKOVÉMU ŠETŘENÍ DISKUZE K SWOT ANALÝZÁM UČEBNIC DISKUZE K STANOVENÝM HYPOTÉZÁM A JEJICH VÝSLEDKŮM MULTIMEDIÁLNÍ PŘÍRUČKA ENDOGENNÍ GEOLOGIE CHARAKTERISTIKA PŘÍRUČKY STRUKTURA A ÚČEL PŘÍRUČKY CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH KAPITOL GEOLOGIE JAKO VĚDA VZNIK VESMÍRU A PLANETY ZEMĚ STAVBA A SLOŽENÍ ZEMĚ VNITŘNÍ SÍLY ZEMĚ ANEB ENERGETICKÁ BILANCE NAŠÍ PLANETY DESKOVÁ TEKTONIKA A OROGENEZE MAGMATISMUS A VULKANISMUS ZEMĚTŘESENÍ METAMORFISMUS VRSTVA A SOUVRSTVÍ STRUKTURY A DEFORMACE ZEMSKÉ KŮRY ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A CITOVANÝCH ZDROJŮ SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY V MULTIMEDIÁLNÍ PŘÍRUČCE SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ PŘÍLOHY PŘÍLOHA A GRAFY PŘÍLOHA B - DOTAZNÍK

9 1 ÚVOD Předkládaná magisterská diplomová práce je rozdělena na tři dílčí celky. První část (teoretická) se ve svém úvodu krátce věnuje významu geologie a jejímu postavení ve školském systému. Vzrůstající význam a důležitost geologie je zde nastíněna především formou zdůraznění negativních geologických procesů (z pohledu člověka), které se odehrávají na naší planetě a které ovlivňují (a mnohdy i ohrožují) lidské životy. Především se jedná o velmi výrazně se měnící klimatické podmínky na Zemi a jejich pravděpodobnou příčinu - globální oteplování, které je dnes velmi aktuálním a tolik ze všech stran diskutovaným tématem. Je zde nastíněn význam a důležitost geologie jako vědního oboru a její propojení s mnoha jinými vědami. Také je zde zmíněn vývoj geologie (z pohledu zaměření svého studia), její vzrůstající význam a popularita. Na tuto kapitolu navazuje část pojednávající o postavení geologie ve školském systému, kde je velmi stručně nastíněna situace před zavedením Rámcových vzdělávacích programů do jednotlivých škol a situace po jejich zavedení. Zde je opět zdůrazněn význam a přínos geologie pro život, její začlenění a větší osvěta o této přírodní vědě. Druhá část (praktická část) mapuje úroveň znalostí učitelů z oblasti geologie, kteří vyučují tento předmět na základních školách a gymnáziích. Zkoumá úroveň geologických učebnic a analyzuje užití nejrůznějších pomůcek v tomto předmětu. Tato část vychází z výsledků dotazníkového šetření s důrazem na zjištění stavu a úrovně výuky geologie na základních školách a gymnáziích. Součástí tohoto celku je i SWOT analýza čtyř nejčastěji používaných geologický učebnic (dle dotazníkového šetření). Třetí dílčí celek magisterské diplomové práce stručně charakterizuje a prezentuje části vlastní multimediální příručky endogenní geologie, která byla vyrobena na základě výsledků dotazníkového šetření, svým charakterem tedy plně reflektuje potřeby učitelů a studentů učitelství v rámci jejich vysokoškolské přípravy z oboru endogenní geologie. Tato multimediální DVD příručka má charakter vysokoškolského hypertextového skripta s přiloženými prezentacemi, odstupňovanými svojí náročností tak, aby plně odpovídaly potřebám a nároků studentů na základních a středních školách. Součástí této příručky jsou rovněž testy, pracovní listy, videa a velké množství obrazového materiálu, které umožňuje žákům či studentům snadné pochopení a vysvětlení daných geologických procesů a jevů. 9

10 Příručka obsahuje také řadu hypertextových odkazů k jednotlivým kapitolám, které slouží jako rozšiřující literatura či námět pro další studium. Celá příručka je zakončena slovníkem geologických výrazů, vyskytujících se v jednotlivých kapitolách. Cílem této multimediální příručky endogenní geologie je přispět ke zkvalitnění výuky geologie především na základních a středních školách, a posloužit jako kvalitní pomůcka nejen pro učitele, ale i studenty a zájemce o endogenní geologii. 10

11 2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 GEOLOGIE JEJÍ VÝZNAM A POSTAVENÍ VE ŠKOLSKÉM SYSTÉMU GEOLOGIE A JEJÍ VÝZNAM Globální oteplování, stoupání hladiny moří, rozšiřování pouští, úbytek pitné vody, ztenčování ozónové vrstvy, změna vegetačních pásem, úbytek organizmů, sesuvy půdy, ekologické katastrofy, zemětřesení, či výbuchy sopek - to je jen nepatrný výčet událostí, které postihují mnohé regiony a ovlivňují či dokonce ohrožují život milionů lidí po celém světě. A toto vše, co se děje kolem nás, je vázáno na Zemi. A právě její stavba, složení, tvar, pohyby, rotace a její nejbližší okolí (Slunce, Měsíc) jsou příčinou událostí, které neustále formují a přetvářejí tvář Země, událostí, které se podílely a neustále podílejí nejen na vzniku, ale i rozvoji a rozmanitosti života na Zemi. Historie lidstva byla a je, ať už přímo či nepřímo, ovlivněna procesy probíhajícími v nitru Země. Vždyť obrovská zemětřesení či výbuchy sopek mnohdy vedly k zániku několika civilizací. Tyto události jsou projevem činnosti naší planety a vždy budou součástí naší kultury, našeho regionu, našeho nejbližšího okolí, ale i života a budou je neustále ovlivňovat a utvářet. Mnohé z nich představují pro lidstvo velké nebezpečí. Je tedy zapotřebí procesy odehrávající se na Zemi studovat, popisovat, vysvětlovat a předpovídat. Jedině tak je možné včas odhalit blížící se nebezpečí a učinit nezbytné kroky pro záchranu lidských životů. Geologie je věda zkoumající Zemi. Zabývá se stavbou, složením a procesy, které probíhají v nitru planety, na zemském povrchu, ale i v okolí Země. Geologie vznikla jako samostatná věda v 18. století. K jejímu rozvoji došlo v souvislosti s průmyslovou revolucí v 19. století, především ruku v ruce s rozvojem hornictví a využívání stále většího počtu prvků ve výrobní činnosti. Složitým dynamickým vývojem geologie tak vznikl celý vědní systém, který dnes souborně označujeme jako tzv. geologické vědy (neboli vědy o Zemi). V současné době zahrnují kolem 120 disciplín- od mineralogie, petrografie 11

12 a geochemie přes všeobecnou geologii, historickou geologii, paleontologii, biostratigrafii a řadu dalších, až po různé užité disciplíny, jakou je geologie ložisek nerostných surovin, důlní geologie, hydrogeologie, či inženýrská geologie. Postavení geologie v systému věd se od jejího vzniku značně změnilo. Zpočátku byl výzkum zaměřen převážně na vyhledávání ložisek nerostných surovin (např. hornictví) a zkoumání složení a stavby naší planety. Dnes se geologie zaměřuje především na procesy, které vedou ke vzniku velkých katastrof a které ovlivňují, někdy i do značné míry, naše prostředí, náš život, existenci celých společenstev organismů. Snaží se pohlížet na Zemi jako na planetu živou a dynamickou, na planetu, která se podobně jako lidských život zrodila, která prochází určitými etapami ve svém vývoji a která jednou také bezpochybně zanikne. Geologie před nás dnes klade klíčové otázky právě z oblasti vývoje naší planety. Vždyť kdo by nechtěl vědět, jak bude planeta vypadat za milion let, jak se bude lidstvo dál vyvíjet a hlavně co bude s životem na naší planetě?!! Tato věda o Zemi se více než kdy jindy, právě dnes, těší velké pozornosti a popularitě. Z vědy obsahově původně velmi malého zaměření je dnes věda s velmi širokým polem působnosti. Využívá poznatků z takových oborů, jakými jsou fyzika, chemie, biologie, geografie, historie, či astronomie. Poskytuje tak propojení věd teoretických, aplikovaných, přírodních i umělých. Především se ale jedná o vědu, která studuje a popisuje planetu Zemi - zatím jediné místo v celém vesmíru, kde byl zrozen život a kde je možné žít! VÝUKA GEOLOGIE NA ZŠ A SŠ PŘED ZAVEDENÍM RVP Učivo geologie bylo dle Standardu základního vzdělávání (1999) a Vzdělávacího programu Základní škola (1998) součástí osnov přírodopisu na základní škole a nižším stupni šesti - a osmiletých gymnázií (tzv. víceletá gymnázia). Na čtyřletém gymnáziu se však již v takovém rozsahu, jako na základních školách a nižším stupni víceletých gymnázií, nevyučovalo. Studenti gymnázia tedy informace o neživé přírodě získávali pouze v zeměpise v rámci učiva fyzické geografie, okrajově pak také ve fyzice, chemii či biologii. [1] Na čtyřletých gymnáziích tak dodnes chyběl ucelený pohled na anorganickou část přírody, která společně se živou přírodou vytváří jednotlivé ekosystémy na naší planetě. Tím byla narušena kontinuita ve výuce, kdy získané poznatky o neživé přírodě na základní 12

13 škole a nižším stupni gymnázií již studenti čtyřletého gymnázia s výjimkou výše zmiňovaných předmětů nerozvíjeli. [1] Pokud například chceme do výuky kvalitně zařadit učivo ekologie, je výuka předmětu o neživé přírodě zcela na místě. Její význam vyplývá i z definice ekosystému, který je systémem vztahů živé a neživé přírody a je chápán jako základní funkční přírodní jednotka. [1] Na základních školách se žáci s geologickým učivem setkávali především ve výuce přírodopisu v 9. ročníku. Dle Standardu základního vzdělávání (1999) byla geologie součástí kmenového učiva Přírodovědné oblasti společně s biologií, fyzikou, chemií a zeměpisem. Poznatky z geologie byly zahrnuty do kmenového učiva Neživá příroda jako předpoklad života, které obsahovala základní okruhy (Postavení Země ve vesmíru, Sféry Země a jejich vztah k životu, Stavba a vývoj Země, Vnější a vnitřní geologické síly, Geologický oběh, oběh vody, Podnebí a počasí ve vztahu k životu). Žáci tak získali základní informace z geologických věd, jakými jsou mineralogie a petrografie, paleontologie, obecná, historická a regionální geologie. [1] Na čtyřletém gymnáziu učivo o neživé přírodě, v takové podobě jako na základní škole, dosud chybělo. Podle Standardu vzdělávání ve čtyřletém gymnáziu (1999) totiž přírodovědná oblast geologické učivo neobsahovala. O stavbě zemského tělesa a základních geologických dějích se tak studenti dozvídali pouze v zeměpise. V rámci učiva biologie zabývajícího se evolucí organismů se tak mohly objevit informace z oboru paleontologie, v chemii pak např. učivo o krystalech, mající vazbu na mineralogii, ve fyzice deformace těles, mající vazbu na strukturní geologii. Tyto informace ovšem nemohly plně zastoupit vlastní poznatky geologických oborů. Absenci výuky geologie na čtyřletém gymnáziu tak mohla škola řešit vytvořením volitelného předmětu či zájmového útvaru. Toto se týkalo většinou pouze přírodovědných gymnázií a gymnázií, kde má učitel ke geologii blízký vztah či příslušnou aprobaci. [1] VÝUKA GEOLOGIE NA ZŠ A SŠ PO ZAVEDENÍ RVP Výzkumný ústav pedagogický ( připravoval od roku 1999 Rámcové vzdělávací programy (RVP) pro základní a gymnaziální vzdělávání, jako kurikulární dokumenty na státní úrovni. Na základě těchto programů si budou školy vytvářet své vlastní 13

14 Školní vzdělávací programy (ŠVP), jako kurikulární dokumenty na školní úrovni. Termín pro plošnou realizaci Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání byl určen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ( na školní rok 2007/2008. [1, 2, 4] Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání je stanoven pro 2. stupeň základního vzdělávání (resp. pro ročník), i pro odpovídající ročníky šestiletých a osmiletých gymnázií. Výuka geologie je zde i nadále realizována v rámci přírodopisu. Učivo stávajících předmětů je rozděleno do devíti vzdělávacích oblastí. Přírodovědné učivo, které shrnují předměty - Fyzika, Chemie, Přírodopis a Zeměpis, je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda, která zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem. Dává jim tím i potřebný základ pro lepší pochopení a využívání současných technologií a pomáhá jim lépe se orientovat v běžném životě. Učivo geologie je zde začleněno do přírodopisu jako učivo o neživé přírodě a obsahuje tyto okruhy Země - Vznik a stavba planety Země, Nerosty a horniny, Vnější a vnitřní geologické procesy, Půdy, Vývoj zemské kůry a organismů na Zemi, Geologický vývoj [2, 4] a stavba území České republiky, Podnebí a počasí ve vztahu k životu. Oproti stávajícím osnovám jsou dány jednotlivé okruhy učiva mnohem rozsáhleji a obecněji. Konkrétní rozsah a specifikaci geologického učiva ve výuce si učitel, respektive tým učitelů, realizuje sám ve svých časově tematických plánech. Může se tak více uplatnit tolik diskutovaný regionální aspekt, jenž je v kontextu s Rámcovým vzdělávacím programem, který klade důraz na aplikaci získaných vědomostí a dovedností během výuky do praktického života. V praxi z toho vyplývá, že pokud je škola např. v regionu s krasovým reliéfem, může učitel více času věnovat učivu o zvětrávání a krasových jevech, čímž žákům vysvětlí a přiblíží tvář regionu v místě jejich bydliště. V rámci výuky o geologickém vývoji a stavbě území České republiky se pak může učitel zaměřit více na geologické období mající přímo vztah k místu a regionu, kde škola je. Samozřejmě, že vždy bude záležet na konkrétní situaci i zájmu žáků o daný problém. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne Od školního roku 2009/2010, přesněji počínaje dnem 1. září 2009, jsou závazným dokumentem pro všechna gymnázia. Vzhledem k tomu, že se na nižším stupni víceletých gymnázií realizuje základní vzdělávání, a žáci zde vzdělávaní [1, 4] 14

15 tak plní povinnou školní docházku, řídí se vzdělávání na nižším stupni víceletých gymnázií Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia se vztahuje pouze na vzdělávání ve čtyřletých gymnáziích a na vzdělávání na vyšším stupni víceletých gymnázií (RVP pro gymnázia). Rámcový vzdělávací program pro gymnázia začleňuje geologické učivo, podobně jako na základních školách, do vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Na rozdíl od základní školy se však objevuje jako zcela nový a samostatný předmět. Tato vzdělávací oblast obsahuje předměty - Biologie, Geologie, Fyzika, Chemie a Zeměpis. Vzdělávací obsah předmětu Geologie na čtyřletém gymnáziu obsahuje tyto okruhy- Složení a struktura Země, Geologické procesy v litosféře, Voda, Člověk a anorganická příroda. Učivo geologie na gymnáziu tak plynně navazuje a rozšiřuje učivo základní školy. Současně seznamuje studenty s možností aplikace geologických poznatků do běžného života - např. geologické mapování, hydrogeologický průzkum, dopady těžby nerostných surovin na krajinu apod. Rozsah výuky geologie bude obdobně jako na základní škole dán školním vzdělávacím programem. [1] Od 1. září 2009 se tak geologie zařadila mezi ostatní předměty, které se vyučují na gymnáziích. Její výuka probíhá povinně v prvním ročníku. Týdenní hodinová dotace se pohybuje od 1,5 hodiny až po 2,5 3 hodiny týdně, dle zaměření daného gymnázia. Převážná většina gymnázií zařazuje geologii v rozsahu 2 vyučovacích hodin za týden. Pro studenty třetího a čtvrtého ročníku některá gymnázia otevírají volitelné předměty přímo z geologie. To umožňuje nadšencům a zájemcům o geologii prohloubit své znalosti a dobře se připravit na případné studium na vysoké škole. Závěrem lze konstatovat, že geologie je významný vyučovací předmět, který rozvíjí pochopení přírodních dějů na naší planetě včetně fungování ekosystémů. Musíme si uvědomit, že všechny procesy probíhající na Zemi mají své zákonitosti a probíhají nikoliv nahodile, nýbrž podle předem určeného a stále se opakujícího scénáře. Přínosy geologie jako vědního oboru jsou obrovské a velmi významné z hlediska vývoje planety, životního prostředí i ochrany lidského života před ničivými katastrofami (viz kapitola Geologie a její význam). Proto, a nejen z toho důvodu, je důležité, aby byla geologie součástí základního i středního všeobecného vzdělání poskytovaného gymnaziálním studiem. V nových Rámcových vzdělávacích programech je geologické učivo začleněno do výuky přírodopisu, na gymnáziu vzniká jako zcela nový a samostatný předmět, který [3, 5] [1, 5] 15

16 ve stávajících vzdělávacích dokumentech pro gymnázia chyběl. Zařazení tohoto předmětu do Rámcových vzdělávacích programů jak pro základní školy, tak pro gymnázia lze hodnotit jako velmi pozitivní krok, který povede k dalšímu zkvalitnění výuky přírodovědných předmětů. Tento krok ovšem nesmí být tím jediným a posledním. Je třeba zvýšit zájem nejen mezi žáky a studenty, ale také se snažit šířit vědomosti mezi veřejností. Je třeba tyto přírodovědné obory dostat do povědomí co možná největší skupiny lidí. Jedině tak bude moci lidstvo zaujmout lepší postoj nejen ke svému okolí, k přírodě, ale i k celé naší planetě. 16

17 3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 CÍLE PRÁCE Hlavní cíl: Vytvořit multimediální příručku endogenní geologie Dílčí cíle: 1) Zjistit úroveň a četnost používaných geologických učebnic (dotazníkové šetření) 2) Zjistit úroveň vzdělání učitelů v oblasti geologie, jejich zkušenosti s multimediálními pomůckami, vybavenost tříd a užití jednotlivých pomůcek v hodinách geologie (dotazníkové šetření) 3) Statisticky vyhodnotit výsledky dotazníkové šetření a získané údaje využít při tvorbě multimediální příručky endogenní geologie 4) Teoreticky zpracovat jednotlivé kapitoly z oblasti endogenní geologie 5) Vytvořit k příslušným kapitolám prezentace, testy a pracovní listy 3.2 HYPOTÉZY PRÁCE Hypotézy dotazníkového šetření: 1) H1 Více než 75 % oslovených učitelů používá při výuce geologie učebnici 2) H2 Více než 33 % oslovených učitelů rozhoduje o výběru a zakoupení učebnice pro hodiny geologie 3) H3 Více než 75 % učitelů vyučujících na čtyřletém gymnáziu nemá k dispozici příslušnou učebnici geologie 4) H4 Více než 75 % oslovených učitelů používá při výuce geologie prezentace 5) H5 Více než 75 % oslovených učitelů využívá pří výuce geologie internet 6) H6 Více než 75 % oslovených učitelů se domnívá, že v oblasti geologie není vytvořeno dostatečné množství učebního materiálu 17

18 7) H7 Více než 50 % se dosud nesetkala a nemá zkušenosti s multimediálními pomůckami 8) H8 Více než 50 % oslovených škol nemá dostatečně vybavené učebny pro realizaci výuky geologie s multimediální příručkou 9) H9 Více než 75 % oslovených učitelů by uvítalo vytvoření multimediální učebnice geologie 10) H10 Více než 75 % učitelů má zájem o multimediální učebnici (příručku) pro ZŠ a SŠ 11) H11 Více než 25 % učitelů neabsolvovalo během VŠ studia žádné geologické předměty 12) H12 U více než 75 % učitelů byly v rámci jejich VŠ studia zařazeny předměty či kurzy z geologie jen minimálně (jeden či dva za celé studium) 13) H13 Více než 33 % učitelů absolvovala speciální kurzy (nadstavbové, kvalifikační) z oblasti geologie 3.3 METODY VÝZKUMU 1) Dotazníkové šetření 2) SWOT analýza učebnic 3.4 METODIKA VÝZKUMU METODIKA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Výzkum byl realizován formou dotazníku (viz příloha č. 9.2), které byly odeslány v elektronické podobě (formou ů) celkem 200 školám z celé České republiky. Ze seznamu škol Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy bylo osloveno 110 základních devítiletých škol a 90 gymnázií. Vzhledem k rozdílům mezi jednotlivými kraji, úrovní vzdělání a množství finančních prostředků plynoucích do škol (v jednotlivých krajích), byl z každého kraje ČR náhodným výběrem (losováním) vybrán přibližně stejný počet škol. 18

19 Díky tomu došlo k co možná nejobjektivnějšímu hodnocení kvality výuky, úrovně a znalostí učitelů, úrovně vybavenosti škol, množství používaných pomůcek a učebnic. Dotazník má celkem 23 otázek. U jednotlivých otázek (kromě otázky č. 3) s několika odpověďmi ve formě možností. U většiny otázek lze vybrat pouze jednu, u některých lze zaškrtnout i více možností. Otázky jsou koncipovány tak, aby zjistily, které učebnice geologie učitelé používají, jaká je úroveň těchto učebnic, jaké jiné pomůcky používají učitelé v hodinách geologie. Část otázek se snaží zjistit úroveň odbornosti učitelů v oblasti geologických věd. V neposlední řadě se dotazník snaží zjistit povědomí učitelů o multimediálních příručkách, případně zda by o tyto příručky měli zájem. Dotazníky byly zaslány přímo učiteli (pokud byla k dispozici jeho e - mailová adresa), který v dané škole vyučuje geologii (resp. geologii v rámci přírodopisu v devátých třídách a nižších ročnících víceletých gymnázií), nebo řediteli či zástupci ředitele s prosbou o předání těchto dotazníků příslušnému učiteli. Z každé vybrané školy byl osloven vždy jeden učitel, který má v jednotlivých školách největší hodinou dotaci v rámci oboru (předmětu) geologie. Výzkum byl také realizován na webových stránkách kde ovšem došlo k několika poruchám, takže výzkum probíhající touto cestu byl nakonec přerušen, zjištěné údaje byly použity a zařazeny do celkového výzkumu. Z 200 oslovených škol se do výzkumu zapojilo 157 škol. Návratnost vyplněných dotazníků tak činila 78,5 %. Výzkum probíhal bez výraznějších problémů (kromě již výše uvedených). Učitelé jednotlivých škol byli velmi vstřícní, někteří dokonce vyjádřili zájem o poskytnutí zjištěných výsledků. Byla provedena komparativní analýza výsledku dotazníku. Výsledky dotazníkového šetření byly statisticky zpracovány pomocí tabulek a grafů v programech MS Office Excel 2003 a MS Office Word METODIKA ANALÝZY UČEBNIC SWOT analýza byla vyvinuta A. Humphreym (Standfordská univerzita). [6] Pomocí této metody je možno identifikovat silné (Strengths) a slabé (Weaknesses) stránky, příležitosti (Opportunities) a problémy (Threats), spojené s určitým projektem či problémem. Předmětem této analýzy byly učebnice, které byly uvedeny jako nejvíce používané učebnice na školách zahrnutých do dotazníkového šetření. Vybrané učebnice byly hodnoceny především 19

20 po stránce obsahové, obrazové a vizuální. Dále také z hlediska použitelnosti a využitelnosti těchto učebnic učiteli v hodinách geologie. Cílem analýzy nebylo škálování učebnic, ale podat objektivní a stručnou charakteristiku jednotlivých učebnic, vymezit její silné a slabé stránky a podat doporučení jak pro učitele, tak i zájemce o geologické vědy. Výsledkem jednotlivých analýz jsou tedy doporučení veřejnosti. [6] 20

21 4 VÝSLEDKY 4.1 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Dotazníky byly zaslány celkem na 200 škol (z toho 110 základních a 90 gymnázií). Z 200 oslovených učitelů (škol) se jich průzkumu zúčastnilo 157, což představuje 78,5 % všech oslovených respondentů VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č. 1 Geologii vyučuji na : a) základní škole b) nižším stupni víceletého gymnázia c) čtyřletém gymnáziu, vyšším stupni víceletého gymnázia Celkem odpovědělo 157 respondentů. Možnost a) zvolilo 82 (což představuje 52,23 % z celkového počtu učitelů, kteří odpověděli na tuto otázku). Možnost b) zvolilo 53 respondentů (33,76 %), možnost c) 22 respondentů (14,01 %). Z výsledků vyplývá, že ze 110 oslovených základních škol se průzkumu zúčastnilo 74,55 % (tedy 82), z 90 oslovených gymnázií dokonce 83,33 % (tedy 75). Přehled výsledků otázky č. 1. je zobrazen v Tab. 1. (taktéž Graf 1a, Graf 1b viz kapitola 9 Přílohy). 1. Geologii vyučuji na: POČET PODÍL V % a) na základní škole 82 52,23 b) na nižším stupni víceletého gymnázia 53 33,76 c) na čtyřletém gymnáziu, vyšším stupni víceletého gymnázia 22 14,01 CELKEM ODPOVĚDÍ Tab. 1. Počet a podíl jednotlivých odpovědí v otázce č. 1 Geologii vyučuji na 21

22 4.1.2 VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č. 2 Používáte při výuce geologie učebnici? a) ano b) ne c) ne- učebnice není k dispozici Celkem odpovědělo 157 respondentů. Nejčastěji byla zvolena možnost a), kterou uvedlo 106 dotázaných (67,52 %), následovala možnost b), kterou zvolilo 34 dotázaných (21,66 %). Možnost c) zvolilo 17 dotázaných (10,82 %). Ze zjištěných informací vyplývá, že převážná většina učitelů používá ve výuce geologie učebnici. Přehled výsledků otázky č. 2. je zobrazen v Tab. 2. (taktéž Graf 2a, Graf 2b viz kapitola 9 Přílohy). 2. Používáte při výuce geologie učebnici? POČET PODÍL V % a) ano ,52 b) ne 34 21,66 c) ne - není k dispozici 17 10,82 CELKEM ODPOVĚDÍ Tab. 2. Počet a podíl jednotlivých odpovědí v otázce č. 2 Používáte při výuce geologie učebnici VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č. 3 Pokud jste v otázce číslo 2 odpověděli ANO, uveďte název učebnice. Celkem odpovědělo 106 respondentů, tedy 100 % těch, kteří v otázce č. 2 (viz otázka č. 2 v příloze 9.2) odpověděli, že v hodinách geologie používají učebnici. Ze 14 uvedených publikací jsou zde, dle četnosti, uvedeny čtyři publikace. Na prvém místě se umístila publikace Přírodopis 9 - nakladatelství Fraus (Švecová a Matějka, 2007), kterou uvedlo 36 respondentů. Tato učebnice se tedy používá téměř na 30 % (přesně 29,25 %) základních škol či víceletých gymnázií. Na druhém místě se umístila publikace Přírodopis 9 - Prodos 22

23 (Zapletal a kol., 2000), na kterou odpovědělo 11 respondentů a která se tak podílí na celkovém objemu učebnic 10,37 %. Na třetím a čtvrtém místě se umístily publikace Geologie edice Natura (Jakeš, 1999) a Přírodopis 8 - SPN (Vališ a kol., 1983), které obdržely shodně 10 hlasů (podíl 9,43 %). Ze zjištěných informací vyplývá, že nejoblíbenější učebnici geologie (přírodopisu pro 9. ročník ZŠ) je publikace Přírodopis 9 - edice Fraus (Švecová a Matějka, 2007), která výrazně dominuje nad ostatními a používá se v téměř 30 % školách. Přehled výsledků otázky č. 3. je zobrazen v Tab. 3. (taktéž Graf 3a, Graf 3b viz kapitola 9 Přílohy). 3. Nejčastěji používané učebnice geologie: POČET PODÍL V % Přírodopis 9 - nakladatelství Fraus (2007) 36 29,25 Přírodopis 9 - Prodos (2000) 11 10,37 Geologie edice Natura (1999) 10 9,43 Přírodopis 8 - SPN (1983) 10 9,43 CELKEM ODPOVĚDÍ Tab. 3. Počet a podíl jednotlivých odpovědí v otázce č. 3 Nejčastěji používané učebnice geologie VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č. 4 Tuto učebnici: a) jsem si vybral(a) sám (sama) b) nevybral(a) - byla zakoupena vedením školy c) byla zakoupena na návrh kolegy (kolegyně) d) byla již užívána před mým nástupem do školy Celkem odpovědělo 106 respondentů, tedy 100 % všech učitelů, kteří používají v hodinách geologie učebnici (viz otázka č. 2 v příloze 9.2). Nejčastější odpovědí byla možnost a), kterou zvolilo 38 respondentů (podíl 35,85 %), následovaná možností b), kterou zvolilo 32 respondentů (podíl 30,19 %). Možnost c) zvolilo 21 respondentů (podíl 19,81 %), možnost d) 15 respondentů (podíl 14,15 %). 23

24 Ze zjištěných informací vyplývá, že přibližně 35 % učitelů se přímo podílí na výběru učebnic pro výuku geologie. V těchto školách tak vedení nechává volnou ruku učitelům při výběru učebnic a pomůcek do hodin předmětů, které vyučují. Přehled výsledků otázky č. 4 je zobrazen v Tab. 4. (taktéž Graf. 4a, Graf 4b viz kapitola 9 Přílohy). 4. Tuto učebnici: POČET PODÍL V % a) jsem si vybral(a) sám (sama) 38 35,85 b) nevybral(a) - byla zakoupena vedením školy 32 30,19 c) byla zakoupena na návrh kolegy (kolegyně) 21 19,81 d) byla již užívána před mým nástupem do školy 15 14,15 CELKEM ODPOVĚDÍ Tab. 4. Počet a podíl jednotlivých odpovědí v otázce č. 4 Tuto učebnici VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č. 5 Na této učebnici hodnotním kladně: a) vizuální stránka b) množství obrazového materiálu c) ucelenost učiva d) provázanost s RVP e) provázanost s jinými předměty f) přílohy- pracovní listy, testy g) návaznost kapitol h) jinéi) nic V této otázce lze zaškrtnou více odpovědí. Na tuto otázku odpovědělo všech 106 respondentů, kteří odpověděli na otázku č. 2 (viz otázka č. 2 v příloze 9.2). Výsledky a procentuální podíl vychází z celkové počtu odpovědí, kterých v tomto případě bylo

25 Nejčastěji byla zaškrtnuta možnost b), kterou zvolilo 74 respondentů, což představuje 22,63% všech odpovědí. Na druhém místě se umístila možnost c), kterou zvolilo 65 respondentů (podíl 19,88 %). Třetí nejčastější odpovědí byla možnost e), kterou zvolilo 42 respondentů (podíl 12,84 %), čtvrtou pak možnost d), kterou v dotazníku zmínilo celkem 37 respondentů (podíl 11,31 %). Ze zjištěných informací vyplývá, že učitelé hodnotí v učebnicích geologie kladně především množství obrazového materiálu Přehled všech výsledků otázky č. 5 je zobrazen v Tab. 5. (taktéž Graf 5 viz kapitola 9 Přílohy). 5. Na této učebnici hodnotním kladně: POČET PODÍL V % a) vizuální stránka 36 11,01 b) množství obrazového materiálu 74 22,63 c) ucelenost učiva 65 19,88 d) provázanost s RVP 37 11,31 e) provázanost s jinými předměty 42 12,84 f) přílohy - pracovní listy, testy 21 6,42 g) návaznost kapitol 34 10,40 h) jiné ,67 i) nic 6 1,83 CELKEM ODPOVĚDÍ Tab. 5. Počet a podíl jednotlivých odpovědí v otázce č. 5 Na této učebnici hodnotím kladně 25

26 4.1.6 VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č. 6 Na této učebnici se mi nelíbí: a) vizuální stránka b) množství obrazového materiálu c) ucelenost učiva d) provázanost s RVP e) provázanost s jinými předměty f) přílohy - pracovní listy, testy g) návaznost kapitol h) jiné - i) nic Podobně jako na otázku číslo 5 i zde šlo zaškrtnout více odpovědí. Celkem 106 respondentů (podíl 100 %). Výsledky a procentuální podíl vychází z celkového počtu odpovědí, kterých v tomto případě bylo 204. Nejčastěji byla zvolena možnost f), a to celkem 46krát (podíl 22,55 %), následovaná možností g), kterou zvolilo 40 respondentů (podíl 19,61 %). Na třetím místě se umístila možnost e) s 31 hlasy (podíl 15,20 %), čtvrtá skončila možnost d) s 29 hlasy (podíl 14,22 %). Ze zjištěných informací vyplývá, že učitelé nejčastěji považují za nedostatek učebnic absenci či nedostatečné množství příloh - pracovních listů, testů. Přehled všech výsledků otázky č. 6 je zobrazen v Tab. 6. (taktéž Graf. 6 viz kapitola 9 Přílohy). 26

27 6. Na této učebnici se mi nelíbí: POČET PODÍL V % a) vizuální stránka 11 5,39 b) množství obrazového materiálu 7 3,43 c) ucelenost učiva 19 9,31 d) provázanost s RVP 29 14,22 e) provázanost s jinými předměty 31 15,20 f) přílohy - pracovní listy, testy 46 22,55 g) návaznost kapitol 40 19,61 h) jiné- 13 6,37 i) nic 8 3,92 CELKEM ODPOVĚDÍ Tab. 6. Počet a podíl jednotlivých odpovědí v otázce č. 6 Na této učebnici se mi nelíbí VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č. 7 V této učebnici postrádám: a) dostatek obrazového materiálu b) shrnutí látky c) otázky a úkoly d) náměty na domácí činnosti e) otázky k zamyšlení f) zajímavosti g) praktické úkoly h) přílohy - pracovní listy, testy i) provázanost s jinými předměty j) jinék) nic 27

28 V této otázce šlo také zaškrtnout více odpovědí. Na tuto otázku odpovědělo všech 106 respondentů, kteří odpověděli na otázku č. 2. (viz otázka č. 2 v příloze 9.2) Výsledky a procentuální podíl vychází z celkového počtu odpovědí, kterých v tomto případě bylo 325. Nejvíce byla zvolena možnost h), s celkem 81 hlasy (podíl 24,92 %), následovaná odpovědí f), s celkem 63 hlasy (podíl 19,38 %). Třetí nejčastější byla odpověď g), s celkem 40 hlasy (podíl 12,31 %), čtvrtá pak možnost e), s celkovými 36 hlasy (podíl 11,08 %). Ze zjištěných informací vyplývá, že učitelé nejvíce postrádají v učebnicích geologie přílohy s pracovními listy a testy a informace o zajímavostech v jednotlivých kapitolách. Přehled všech výsledků otázky č. 7 je zobrazen v Tab. 7. (taktéž Graf 7 viz kapitola 9 Přílohy). 7. V této učebnici postrádám: POČET PODÍL V % a) dostatek obrazového materiálu 7 2,15 b) shrnutí látky 18 5,54 c) otázky a úkoly 12 3,69 d) náměty na domácí činnosti 9 2,76 e) otázky k zamyšlení 36 11,08 f) zajímavosti 63 19,38 g) praktické úkoly 40 12,31 h) přílohy - pracovní listy, testy 81 24,92 i) provázanost s jinými předměty 32 9,85 j) jiné- 15 4,62 k) nic 12 3,69 CELKEM ODPOVĚDÍ Tab. 7. Počet a podíl jednotlivých odpovědí v otázce č. 7 V této učebnici postrádám 28

29 4.1.8 VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č. 8 Tuto učebnici hodnotím známkou: (1 - nejlepší, 5 - nejhorší) a) 1 b) 2 c) 3 d) 4 e) 5 Celkem odpovědělo 106 respondentů, tedy přesně 100% všech učitelů, kteří používají v hodinách geologie učebnici (viz otázka č. 2 v příloze 9.2). Nejčastěji byla zvolena možnost b), a to celkem 41krát (podíl 38,68 %), dále možnost c), s celkem 37 hlasy (podíl 34,91 %). Jako třetí byla zvolena odpověď a), s celkem 21 hlasy (podíl 19,81 %). Ze zjištěných informací vyplývá, že kvalita učebnic je dle učitelů velmi dobrá až dobrá. Přehled všech výsledků otázky č. 8 je zobrazen v Tab. 8. (taktéž Graf 8a, Graf 8b viz kapitola 9 Přílohy). 8. Tuto učebnici hodnotím známkou: POČET PODÍL V % (1 - nejlepší, 5 - nejhorší) a) ,81 b) ,68 c) ,91 d) 4 6 5,66 e) 5 1 0,94 CELKEM ODPOVĚDÍ Tab. 8. Počet a podíl jednotlivých odpovědí v otázce č. 8 Tuto učebnici hodnotím známkou 29

30 4.1.9 VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č. 9 V hodině geologie kromě učebnice (či místo učebnice) používám: a) vystačím si s učebnicí b) pracovní listy c) prezentace d) interaktivní tabuli e) videa f) internet g) jiné- V této otázce mohli dotazovaní opět zaškrtnout více odpovědí. Na tuto otázku odpovědělo všech 157 respondentů. Výsledky a procentuální podíl vychází z celkového počtu odpovědí, kterých v tomto případě bylo 537. Nejvíce hlasů, a to celkem 132, dostala odpověď c) (podíl 24,58 %). Druhou nejčastější odpovědí byla možnost f), která obdržela 118 hlasů (podíl 21,97 %). Na třetím místě se umístila odpověď b), s celkem 91 hlasy (podíl 16,95 %), na čtvrtém potom možnost e), s celkem 78 hlasy (podíl 14,53 %). Ze zjištěných informací vyplývá, že učitelé v hodinách geologie kromě učebnice používají velmi často prezentace, pracovní listy a internet. Přehled všech výsledků otázky č. 9 je zobrazen v Tab. 9. (taktéž Graf 9a, Graf 9b viz kapitola 9 Přílohy). 30

31 9. V hodině geologie kromě učebnice (či místo učebnice) používám: POČET PODÍL V % a) vystačím si s učebnicí 18 3,35 b) pracovní listy 91 16,95 c) prezentace ,58 d) interaktivní tabuli 51 9,50 e) videa 78 14,53 f) internet ,97 g) jiné- 49 9,12 CELKEM ODPOVĚDÍ Tab. 9. Počet a podíl jednotlivých odpovědí v otázce č. 9 V hodině geologie kromě učebnice (či místo učebnice) používám VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č. 10 Kterou z těchto pomůcek (viz otázka č. 9) používáte nejčastěji? Na tuto otázku odpovědělo všech 157 respondentů. Odpověď v této otázce byla ponechána jako volná. Učitelé zde jako nejčastější odpověď uvedli používání prezentací. Tuto odpověď uvedlo celkem 56 učitelů, čímž činí podíl 35,67 %. Druhou nejčastější odpovědí bylo používání učebnice, kterou uvedlo celkem 42 učitelů (podíl 26,75 %), třetí byla odpověď používání internetu, s celkovými 33 hlasy (podíl 21,02 %). Ze zjištěných informací vyplývá, že učitelé geologie používají a využívají ve svých hodinách velmi často prezentace, učebnici a internet. Přehled všech výsledků otázky č. 10 je zobrazen v Tab. 10. (taktéž Graf 10a, Graf 10b viz kapitola 9 Přílohy). 31

32 10. Kterou z těchto pomůcek používáte nejčastěji? POČET PODÍL V % prezentace 56 35,67 učebnici 42 26,75 internet 33 21,02 interaktivní tabuli 12 7,64 CELKEM ODPOVĚDÍ Tab. 10. Počet a podíl jednotlivých odpovědí v otázce č. 10 Kterou z těchto pomůcek používáte nejčastěji VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č. 11 Myslíte si, že pro výuku geologie je vytvořeno dostatečné množství učebního materiálu (učebnice, geologické mapy, pracovní listy )? a) ano b) myslím, že tak akorát c) ne Na tuto otázku odpovědělo všech 157 tázaných. S velkou převahou zde jako nejčastější odpověď byla zvolena možnost c), kterou v dotazníku zaškrtlo 119 respondentů, což představuje podíl 75,80 %. Podíl zbylých dvou možností je v porovnání s možností výše zmíněnou zanedbatelný. Ze zjištěných informací vyplývá, že pro geologii jako součástí vyučovací předmětu na ZŠ a SŠ zatím není vytvořeno takové množství učebních pomůcek, které by plně odpovídaly a zahrnovaly informace, garantované RVP. Přehled všech výsledků otázky č. 11 je zobrazen v Tab. 11. Počet a podíl jednotlivých odpovědí v otázce č. 11 (taktéž Graf 11a, Graf 11b viz kapitola 9 Přílohy). 32

33 11. Myslíte si, že pro výuku geologie je vytvořeno dostatečné množství učebního materiálu (učebnice, geologické mapy, pracovní listy )? POČET PODÍL V % a) ano 17 10,83 b) myslím, že tak akorát 21 13,36 c) ne ,80 CELKEM ODPOVĚDÍ Tab. 11. Počet a podíl jednotlivých odpovědí v otázce č. 11 Myslíte si, že pro výuku geologie je vytvořeno dostatečné množství učebního materiálu (učebnice, geologické mapy, pracovní listy ) VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č. 12 Uvítali byste vytvoření multimediální učebnice geologie, jejíž součástí by byly prezentace, pracovní listy, testy, videa či animace? a) rozhodně ano b) ani ne, učebního materiálu tohoto druhu je dostatek c) ne Na tuto otázku odpovědělo všech 157 účastníků ankety. Z uvedených možností zde byla nejčastěji zvolena odpověď a), kterou v dotazníku uvedlo hned 142 respondentů. Podíl této odpovědi tak činí 90,45 %. Podíl ostatních odpovědí je, v porovnání s výše uvedenou možností, zanedbatelný. Ze zjištěných informací vyplývá, že učitelé mají velký zájem o vytvoření multimediálních učebních pomůcek. Přehled všech výsledků otázky č. 12 je zobrazen v Tab. 12. Počet a podíl jednotlivých odpovědí v otázce č. 12 (taktéž Graf 12a, Graf 12b viz kapitola 9 Přílohy). 33

34 12. Uvítali byste vytvoření multimediální učebnice geologie, jejíž součástí by byly prezentace, pracovní listy, testy, videa či animace? POČET PODÍL V % a) rozhodně ano ,45 b) ani ne, učebního materiálu tohoto druhu je dostatek 10 6,37 c) ne 5 3,18 CELKEM ODPOVĚDÍ Tab. 12. Počet a podíl jednotlivých odpovědí v otázce č. 12 Uvítali byste vytvoření multimediální učebnice geologie, jejíž součástí by byly prezentace, pracovní listy, testy, videa či animace VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č. 13 Myslíte si, že učebnice geologie v multimediální (elektronické) podobě zvýší znalosti a zájem žáků či studentů o geologické vědy? a) ano b) nevím c) ne Na tuto otázku odpovědělo všech 157 dotázaných. Jako nejčastější odpověď zde byla zvolena možnost b), která obdržela celkem 73 hlasů (podíl 46,50 %). Možnost a) obdržela celkem 66 hlasů (podíl 42,02 %). Ze zjištěných informací vyplývá, že mezi učiteli geologie převažuje názor, že by vytvoření multimediální příručky či učebnice geologie zvýšila zájem žáků a studentů o geologické vědy. Opak si myslí pouhých 11,5 %. Přehled všech výsledků otázky č. 13 je zobrazen v Tab. 13. Počet a podíl jednotlivých odpovědí v otázce č. 13 (taktéž Graf 13a, Graf 13b viz kapitola 9 Přílohy). 34

35 13. Myslíte si, že učebnice geologie v multimediální (elektronické) podobě zvýší znalosti a zájem žáků či studentů o geologické vědy? POČET PODÍL V % a) ano 66 42,04 b) nevím 73 46,50 c) ne 18 11,46 CELKEM ODPOVĚDÍ Tab. 13. Počet a podíl jednotlivých odpovědí v otázce č. 13 Myslíte si, že učebnice geologie v multimediální (elektronické) podobě zvýší znalosti a zájem žáků či studentů o geologické vědy VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č. 14 Setkali jste se již s tímto typem učebnic (materiálu)? a) ano b) ne Na tuto otázku odpovědělo všech 157 respondentů. Možnost a) zvolilo celkem 73 účastníků průzkumu (podíl 46,50 %), možnost b) zvolilo celkem 84 tázaných (podíl 53,50 %). Ze zjištěných informací tak vyplývá, že více jak polovina učitelů nesetkala (a nemá tak žádné zkušenosti) s typem pomůcek v multimediální podobě. Přehled všech výsledků otázky č. 14 je zobrazen v Tab. 14. Počet a podíl jednotlivých odpovědí v otázce č. 14 (taktéž Graf 14a, Graf 14b viz kapitola 9 Přílohy). 14. Setkali jste se již s tímto typem učebnic POČET PODÍL V % (materiálu)? a) ano 73 46,50 b) ne 84 53,50 CELKEM ODPOVĚDÍ Tab. 14. Počet a podíl jednotlivých odpovědí v otázce č. 14 Setkali jste se již s tímto typem učebnic (materiálu) 35

36 VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č. 15 Dala by se výuka geologie s touto multimediální učebnicí ve vaší škole realizovat? a) ano b) nevím c) ne Na tuto otázku odpovědělo všech 157 respondentů. Nejčastější odpovědí zde byla možnost a), kterou zvolilo celkem 134 respondentů. Podíl této odpovědi tak činil 85,35 %. Četnost dalších možností je, v porovnání s již výše uvedenou možností, zanedbatelná. Ze zjištěných informací vyplývá, že školy jsou velmi dobře vybaveny a že ve výuce lze využít i multimediálních pomůcek (příruček). Přehled všech výsledků otázky č. 15 je zobrazen v Tab. 15. Počet a podíl jednotlivých odpovědí v otázce č. 15 (taktéž Graf 15a, Graf 15b viz kapitola 9 Přílohy). 15. Dala by se výuka geologie s touto multimediální učebnicí ve vaší škole realizovat? POČET PODÍL V % a) ano ,35 b) nevím 17 10,83 c) ne 6 3,82 CELKEM ODPOVĚDÍ Tab. 15. Počet a podíl jednotlivých odpovědí v otázce č. 15 Dala by se výuka geologie s touto multimediální učebnicí ve vaší škole realizovat VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č. 16 Měli byste zájem o multimediální učebnici geologie pro ZŠ či SŠ? a) ano b) nevím c) ne 36

37 Na tuto otázku odpovědělo všech 157 respondentů. Nejčastěji byla zvolena možnost a), kterou v dotazníku uvedlo celkem 123 dotázaných. Podíl této odpovědi činí 78,34 %. Četnost dalších možností je, v porovnání s již výše uvedenou možností, zanedbatelná. Ze zjištěných informací vyplývá, že učitelé mají velký zájem o multimediální učebnici či příručku geologie pro základní a střední školy. Přehled všech výsledků otázky č. 16 je zobrazen v Tab. 16. Počet a podíl jednotlivých odpovědí v otázce č. 16 (taktéž Graf 16a, Graf 16b viz kapitola 9 Přílohy). 16. Měli byste zájem o multimediální učebnici geologie pro ZŠ či SŠ? POČET PODÍL V % a) ano ,34 b) nevím 29 18,47 c) ne 5 3,18 CELKEM ODPOVĚDÍ Tab. 16. Počet a podíl jednotlivých odpovědí v otázce č. 16 Měli byste zájem o multimediální učebnici geologie pro ZŠ či SŠ? VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č. 17 Jaké máte v oblasti geologie vzdělání? a) žádné b) měli jsme geologii na střední škole c) měli jsme geologii v rámci mého VŠ studia d) mám VŠ vzdělání z geologie e) absolvoval(a) jsem kvalifikační kurz z geologie f) jiné- Na tuto otázku odpovědělo všech 157 účastníků ankety. Nejčastější odpovědí byla možnost c), kterou v dotazníku uvedlo celkem 116 dotazovaných a její podíl tak činil 73,86 %. Četnost dalších možností je, v porovnání s již výše uvedenou možností, zanedbatelná. Ze zjištěných informací vyplývá, že převážná většina učitelů, vyučujících geologie na základních a středních školách, nemá geologické vzdělání. Přesto jich ale drtivá většina prošla, v rámci svého VŠ studia, několika předměty, zaměřenými na geologii. 37

38 Přehled všech výsledků otázky č. 17 je zobrazen v Tab. 17. Počet a podíl jednotlivých odpovědí v otázce č. 17 (taktéž Graf 17a, Graf 17b viz kapitola 9 Přílohy). 17. Jaké máte v oblasti geologie vzdělání? POČET PODÍL V % a) žádné 6 3,82 b) měli jsme geologii na střední škole 3 1,91 c) měli jsme geologii v rámci mého VŠ studia ,86 d) mám VŠ vzdělání z geologie 15 9,55 e) absolvoval(a) jsem kvalifikační kurz z geologie 11 7,00 f) jiné - 6 3,82 CELKEM ODPOVĚDÍ Tab. 17. Počet a podíl jednotlivých odpovědí v otázce č. 17 Jaké máte v oblasti geologie vzdělání VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č. 18 V rámci svého VŠ studia jsem absolvoval(a) geologii ve formě: a) neabsolvoval(a) žádné předměty či kurzy b) několika volitelných předmětů geologie c) jednodenní či týdenní blokové výuky geologie d) povinných předmětů (minimálně dva předměty) e) jiné- Na tuto otázku odpovědělo všech 157 respondentů. Nejčastějšími odpověďmi byly možnost b), kterou v dotazníku uvedlo celkem 54 dotázaných (podíl 34,39 %) a možnost d), kterou uvedlo 50 dotázaných (podíl 31,85 %). Následuje možnost e), kterou uvedlo celkem 25 dotázaných (podíl 15,92 %). Ze zjištěných informací vyplývá, že většina učitelů geologie absolvovala geologie ve formě několika povinných či volitelných předmětů. Přehled všech výsledků otázky č. 18 je zobrazen v Tab. 18. Počet a podíl jednotlivých odpovědí v otázce č. 18 (taktéž Graf 18a., Graf 18b. viz kapitola 9 Přílohy). 38

39 18. V rámci svého VŠ studia jsem absolvoval(a) geologii ve formě: POČET PODÍL V % a) neabsolvoval(a) žádné předměty či kurzy 17 10,83 b) několika volitelných předmětů geologie 54 34,39 c) jednodenní či týdenní blokové výuky geologie d) povinných předmětů (minimálně dva předměty) 11 7, ,85 e) jiné ,92 CELKEM ODPOVĚDÍ Tab. 18. Počet a podíl jednotlivých odpovědí v otázce č. 18 V rámci svého VŠ studia jsem absolvoval (a) geologii ve formě VÝSLEDKY ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU Č. 19 V jakém rozsahu byly v rámci Vašeho VŠ studia zařazeny předměty (kurzy) z geologie? a) nebyly vůbec b) jen minimálně - jeden či dva předměty za celé studium c) byly zařazeny pravidelně, vzájemně na sebe navazovaly Na tuto otázku odpovědělo všech 157 respondentů. Nejčastější odpovědí byla možnost b), kterou v dotazníku uvedlo celkem 98 dotazovaných, což představuje podíl 64,24 % ze všech možností v této otázce. Následuje možnost c), kterou zvolilo 47 dotázaných (podíl 29,94 %). Ze zjištěných informací vyplývá, že většina učitelů geologie absolvovala během svého VŠ studia pouze několik předmětů z oblasti geologických věd. Přehled všech výsledků otázky č. 19 je zobrazen v Tab. 19. Počet a podíl jednotlivých odpovědí v otázce č. 19 (taktéž Graf 19a, Graf 19b viz kapitola 9 Přílohy). 39