spokojenosti vnevlastn

Transkript

1 !"#2 DUBEN 2012 PROCDRUH ECHV ALIT? STRANA 28 JAK DOS AHNOUT spokojenosti vnevlastn ırodin e

2 SPECIFICK EPROBL EMY NEVLASTN ICH RODIN Doktorka Patricia Papernowov a, kter asezab yv aproblematikou nevlastn ıch rodin, r ık a, ze snaha pom ahat temto rodin am stejn ym zpusobem jako rodin am vlastn ım je tot e z jako snaha zorientovat se v ulic ıch New Yorku pomoc ımapybostonu. Faktem je, ze probl emy, kter e re s ınevlastn ı rodiny, jsou nejen specifick e, ale tak emnohemv ets ı, nezsjak ymi se pot ykaj ırodinyvlastn ı. Podle psychologa Williama Merkela nevlastn ırodinap redstavuje nejslozit ej s ı, nejm en ep rirozen yanejn arocn ej s ısouborvztah u, jak ylidstvozn a. Mohou tedy vubec nevlastn ırodinyb yt spokojen e? Vztahy v takov erodin elzep rirovnat ke sv um na dece sesit ezr uzn ych kousku, napr ıklad formou patchworku. Na zac atku to jsou jen samostatn ed ıly, ale kdyzsepr ace dokonc ı, v ysledkem je deka, kter ajetakpevn a, jako by byla zjednohokusu ov sem za predpokladu, ze svy byly sity pecliv e. Pod ıvejme se na be zn eprobl emy, se kter ymi se nevlastn ırodinypot ykaj ı,anato,comnohaznichpomohlo, aby se sjednotily. Pak si uk a zeme cty ri rodiny, kter ym se to podarilo.!"#2 PRUM ERN YN AKLAD VYCH AZ ICELKEMV84 JAZYC ICH JAK DOS AHNOUT SPOKOJENOSTI V NEVLASTN IRODIN E 2 Specifick e probl emy nevlastn ıch rodin 7 Spokojen enevlastn ı rodiny 10 Prapodivn ıobyvatel e tasm ansk edivo ciny 12 Titanic Nejslavnej s ılo historie 16 Stredov ec ı znalci astronomie 20 Mlad ılid eseptaj ı Proc chodit na shrom a zd en ı? 23 Pozorujeme svet 24 D ılo n ahody? Slon ı chobot 25 Podar ısezabr anit jejich vyhynut ı? 28 Co r ık abible Procdruh echv alit? 30 Kv ız pro celou rodinu 32 Mu zete poznat Boha?

3 Myslela jsem si, ze moje nevlastn ı deti mep rijmou s l askouaz ajmem. Nicm en epoosmiletechnatost ale jest e cek am. (Gloria) 1. PROBL EM NENAPLNEN AO CEK AV AN I L ID E, kter ıuzav ıraj ıdal s ıman zelstv ı, do nej casto vstupuj ısnerealistick ymi predstavami. Doufa- j ı, ze se nedopust ıchyb,kter eud elali vprvn ım manzelstv ı, a ze najdou l asku a bezpec ı, kter ep redt ım postr adali. Tyto nadeje jsou nekdy pouhou iluz ı, ale i tak, jestlize nejsou naplneny, pu- sob ıstres.jeto,jak r ık a Bible: Dlouh e cek an ıunavujesrdce. (P r ıslov ı 13:12, Bible21)Pro z ıv ate neco podobn eho i vy? N ekter ajm ena v t eto s erii cl ank ubylazm en ena. CO MU ZETE DELAT Nepotlacujte svoje pocity v nadeji, ze zklam an ı zmiz ı. M ısto toho pojmenujte, co jste marneo cek avali a te v as to frustruje. Pak si ujasnete, z jak eho duvo- du v am na tom tak z ale z ı. Nakonec si dejte realistict ej- s ıc ıl. Pod ıvejme se na nekolik nesplnen ych predstav. 1. Uzodza c atku budu milovat sv enevlastn ıd eti a ony budou milovat me. Proc jsem si to myslel? M ym snem vzdy bylo m ıt l askyplnou, semknutou rodinu. Realistict ej s ıpohled: Casem se l aska mezi n ami mu- ze prohloubit. Te je dule zit ehlavn eto,abychomse vrodin ec ıtili bezpecn eam eli jeden k druh emu uctu. 2. Kazd y clen nov erodinyserychlep rizpusob ı. Proc jsem si to myslel? Predpokl adal jsem, ze jsme pripraveni zac ıt znovu a l epe. Realistict ej s ıpohled:ne zsenevlastn ırodinys zij ı, obvykle to pr ytrv a cty ri azsedmlet.na se situace je tedy upln enorm aln ı. 3. Nebudemeseh adat kvuli penez um. Proc jsem si to myslel? Byl jsem presv ed cen y, ze l aska n am pomu ze vyhnout se malichern ym sporum. Realistict ej s ıpohled:kv uli zkusenostem z predcho- z ıho manzelstv ın ejakou dobu trv a, nezsesjednot ın as pr ıstup k financn ım ot azk am. Mozn ajepron as zat ım te zk em ıt spolecn epen ıze. Sjednocen anevlastn ı rodina mu ze vypadat jako nesplniteln ysen Probu te se! duben

4 2. PROBL EM NEDOSTATEK POCHOPEN I P R IPAD Josita a Tacukiho ukazuje, ze kazd ym uze novou situaci vn ı- mat jinak. Procjed ulezit e, abyste to meli na pameti? Kdyzvzniknoupro- bl emy, nejsp ı s je budete cht ıt rychle vyre sit. Ale aby to prineslo dobr ev y- sledky, je nutn eostatn ı cleny rodiny ch apat. Clovek si mus ıd avat pozor na to, jak komunikuje, protoze jazyk mu ze nejen budovat, ale tak ebo rit. V Bibli se p ı se: Smrt i zivot jsou v moci jazyka. (Pr ıslov ı 18:21) Jak mu zete pouz ı- vatjazykktomu,abystesekclen um rodiny pribli zovali, a ne se od nich vzdalovali?!"#2 4 TENTO CASOPIS slouz ıkpou cen ıcel e rodiny. Ukazuje, jak je mozn e re sit dnesn ıprobl emy. Prin a s ızpr avy, vypr av ı o lidech z mnoha zem ı, zab yv aseot azkami n abo zenstv ıiv edy. Jde vsak d al. Pronik a pod povrch a poukazuje na hlubs ıv yznam soucasn ych ud alost ı, pri cem zjev zdycky politicky neutr aln ı a nevyvysuje jednu rasu nad druhou. Tento casopis vsak predev s ım povzbuzuje k duv e re ve Stvoritel uv slib, ze soucasn yni cemn yanez akonn ysyst em vec ı bude brzy nahrazen pokojn ym abezpe cn ym nov ym svetem. Zvykli jsme si rychle. Kazd y clen nas ı nov erodinysevn ıodza c atku c ıtil dobre. (Josito) Trvalo mi deset let, nezjsem doopravdy zacal novou rodinu podporovat. (Tacuki, Josit uv nevlastn ısyn) CO MU ZETE DELAT O cleny rodiny se zaj ımejte. M ısto abyste byli kritict ı, snaztesech apat jejich pocity. Co k tomu patr ı? Pokud si v a s syn posteskne: T ata mi chyb ı, projevte pochopen ı. M ısto abyste rekli: Ale tvuj nevlastn ıotect em ar ad a chov asektob el ıp neztv uj t ata, zkuste neco v tomto duchu: Ch apu, ze je to te zk e. Reknimi v cem ti nejv ıc chyb ı? M ısto abyste sv eho nov eho partnera obvinovali slovy Tvuj syn by na menebyltakdrz y, kdybys ho l epe vychov aval, mluvte o sobeasv ych pocitech. Napr ı- klad rekn ete: Mohl bys pros ım pripomenout Luk a sovi, aby me pozdravil, kdyzp rijde domu? Opravdu bys mi t ım pomohl. Spolecn ejezteav enujte se rekreaci a uct ıv an ıboha, abyste l epe poznali jeden druh eho. Zajistete, aby se vsichni clenov enov erodinypravidelnesch azeli. Dejte kazd emu pr ıle zitost, aby rekl, co m anasrdci,ani zbyhon ekdo preru soval. Vzdy mluvte nejdr ıv o pozitivn ıch vecech v rodineatepr- ve pak o tom, co koho tr ap ı. Projevujte si vz ajem- ne uctu, i kdyznesouhlas ıte s t ım, co ten druh y r ı- k a, a dejte kazd emu moznost, aby navrhl nejak e resen ı. Pozornedruh ym naslouchejte, abyste pochopili jejich pocity a obavy Tato publikace nen ıur cena k prodeji. Je poskytov ana v r amci celosvetov e biblick evzd el avac ı cinnosti, kter a je podporov ana dobrovoln ymi dary. Pokud nen ı uvedeno jinak, jsou biblick ecit aty prevzaty ze Svat eho P ısma Prekladu nov eho sveta (se studijn ımi pozn amkami). Tisk a vyd av an ı: Wachtturm Bibel- und Traktat-Gesellschaft der Zeugen Jehovas, e. V., Selters/Taunus. Odpovedn y redaktor: Ramon Templeton, Selters/Taunus Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania. Vsechna pr ava vyhrazena. April 2012 Vol.93, No. 4 Monthly CZECH Printed in Germany

5 Manzelka a jej ıd eti res ır uzn e z ale zitosti jen mezi sebou a pak mepostav ıp red hotovou vec. Pripad am si jako vetrelec. (Walt) 3. PROBL EM VE T RELEC V RODIN TRACH z toho, ze clov S ek bude ve sv erodin evet relcem, mu ze b yt pr ı cinou probl em u, kter est ım zd anlivenesouvis ı. Napr ıklad: Deti, kter esbudouc ım nevlastn ım otcem dobre vych azej ıp red t ım, nezseo zen ı s jejich matkou, s n ım potom nechtej ı spolupracovat. Nevlastn ırodi c z arl ına sestilet e d ıte. Doch az ıkprudk ym sporum kvu- li zcela nepodstatn ym z ale zitostem. Takov ev eci dol ehaj ıinavlastn ıho rodice. Kdyzm apocit, ze nov arodina m aprobl emy drzet pohromade, mu ze mu to pusobit stres. Carmen o tom r ık a: Delat prostredn ıka mezi manzelem a m ymi dvema detmi je velmi te zk e. Tento probl em je mozn ep rekonat uplatnov an ım Zlat eho pravidla. Jez ıs rekl: Vsechno tedy, co chcete, aby v am lid e cinili, budete tak epodobn e cinit jim. (Matous 7:12) Jak mohou nevlastn ı rodiny dos ahnout toho, ze se kazd ybudec ıtit jako souc ast celku? E CO MU ZETE DELAT Manzelstv ım ab yt pro v as na prvn ım m ıst e. (1. Mojz ı sova 2:24) Venujte se sv emu nov emu partnerovi a jasned etem dejte najevo, jak ejejehopostaven ı v rodine. Napr ıklad nezseotecznovuo zen ı, mu ze sv ym detem r ıct neco v tomto duchu: M am Annu r ad a chci si ji vz ıt. Jsem si jist y, ze se k n ı budete chovat hezky. Na kazd ezesv ych det ısivyhra ten ejak y cas. T ım, ze se jim individu aln ev enujete, d av ate najevo, ze jsou pro v as dule zit ea ze je milujete. Venujte cas kazd emu ze sv ych nevlastn ıch det ı, abyste si k sobevyp estovali vztah a biologick yrodi c tak nemusel slouzit jako prostredn ık. Umozn ete detem, aby splynuly s novou rodinou, ale z arove n si zachovaly vztahy z t ep redchoz ı. Obvykle je leps ıne z adat od nevlastn ıch det ı, aby pouz ıvaly osloven ı, kter e vyjadruje n aklonnost, jako napr ıklad maminko a tat ınku. Pro stars ıd eti mozn anen ıp rirozen e, aby na nevlastn ı rodinu pouz ıvaly slova jako nase rodina nebo my. Pove rte kazd ed ıten ejakou dom ac ıprac ı, vyhra te mu m ısto u stolu a nejak y soukrom yprostor.t yk a se to i tech det ı, kter ene zij ıvdom acnosti trvale. Zvazte, zda by nebylo dobr esep restehovat nebo st avaj ıc ıbydlen ın ejak upravit, aby se nov ı clenov erodiny nec ıtili jako vetrelci. JE K DISPOZICI V TECHTO JAZYC ICH: afrik an stina, alb an stina, amharstina, anglictina, arabstina, arm en stina, barmstina, bembstina, bislama, bulharstina, cebu an- stina, ce stina, cev stina, c ınstina (tradicn ı) (audionahr avky pouze v mandar ınsk e c ınstine), c ınstina (zjednodusen a), cwan stina, d an stina, estonstina, evestina, fidzij stina, finstina, francouzstina, gruz ınstina, gudzar at stina, hebrejstina, hiligaynonstina, hindstina, chorvatstina, igbostina, ilok an stina, indon e stina, islandstina, italstina, japonstina, jorubstina, kannadstina, korejstina, kyrgyzstina, litevstina, lotystina, lozi, ma arstina, makedonstina, malaj alam stina, malgastina, maltstina, nem cina, ngalstina, nizozemstina, norstina, pand z ab stina, pedi, polstina, portugalstina, rarotongstina, rumunstina, rundstina, rustina, rwandstina, re ctina, samojstina, sinh al stina, slovenstina, slovinstina, sothstina, srbstina, svahilstina, son stina, span el stina, sv ed stina, tagalstina, tamilstina, thajstina, tok pisin, tonga, tongstina, tsonga, turectina, wistina, ukrajinstina, urdstina, vietnamstina, xhostina, zulustina Tak enacd Tak enamp3cd-rom Audionahr avky tak e na M ATE Z AJEM O DALS I INFORMACE NEBO SI PREJETE, ABY S V AMI NEKDO BEZ- PLATNE STUDOVAL BIBLI? Napiste svedk um Jehovov ym na pr ıslusnou adresu. Upln y seznam adres najdete na Brit anie: The Ridgeway, London NW7 1RN. Cesk a republika: PO Box 90, Praha 9. Ma arsko: Budapest, Pf 20, H Nemecko: Selters. Polsko: ul. Warszawska 14, PL Nadarzyn. Rusko: PO Box 182, St. Petersburg. Slovensko: PO Box 2, Bratislava 34. Spojen e st aty americk e: 25 Columbia Heights, Brooklyn, NY Srbsko: PO Box 173, SRB Beograd/Zemun. Sv edsko: PO Box 5, SE Arboga. Ukrajina: PO Box 955, Lviv - Briukhovychi. Probu te se! duben

6 Kdyzsesna z ım Carmeniny deti uk aznit, ona je chl achol ı, m ısto aby me podporila. (Pablo) Trh amitosrdce,kdy z Pablo jedn a sm ymi detmi tvrde. (Carmen) 4. PROBL EM V YCHOVA DET I P RO Cv ychova det ım uze v nevlastn ırodin ezp usobovat probl emy? Vne upln erodin emo zn anebyladostatecn ak azen. Je mozn e, ze nevlast- n ırodi c, kter ysestanesou c ast ıtakov e rodiny, jest ekd etem nem apln evytvoren ycitov yvztah.cojev ysledkem? Mu ze se domn ıvat, ze biologick yrodicjekd etem pr ıli sshov ıvav y, zat ım- co biologick yrodi chopokl ad azap r ı- lisp r ısn eho. Bible doporucuje, abychom pri v y- choved et ı projevovali vyrovnanost. P ı se se v n ı: Nedr a zd ete sv ed eti, ale d al je vychov avejte v k azni a v Jehovovemy slenkov em usmer nov an ı. (Efezanum 6:4) C ılem nen ıkontrolovat chov an ıd ıtete, ale rozv ıjet jeho schopnost uvazovat. Rodice jsou z arove n vyb ızeni, aby byli vl ıdn ıajednalil askyplne, takze jejich uk az nov an ınebude deti dr a zdit. CO MU ZETE DELAT Stanovte dom ac ıpravidlaajakoz aklad vezmete ta, kter au z platila. Na n asleduj ıc ı situaci si uk a zeme, jak jsou takov apravidlau zitecn a. Nevlastn ımatka:petro, reklo se, ze esemesky se nepos ılaj ı, dokud nejsou hotov edom ac ı ukoly. Petra: Ty nejsi moje m ama. Nevlastn ımatka:to je pravda, P e o. Ale v tuhle chv ı- li tem am na starosti a z asada je, ze esemesky se nepos ılaj ı, dokud nejsou hotov e ukoly. Nevytv a rejte pr ılis mnoho pravidel ani rychle neme nte zaveden ezvyky.to,cosenevlastn ımu rodici mu ze zd at jako jednoduch ypo zadavek, mu ze b yt velmi te zk eprod ıte, kter em apocit, ze se mu cel y zivot obr atil naruby. Je jasn e, ze pokud jsou v nevlast- n ırodin ev ets ıd eti, mu ze b yt nutn ezav est nekter a nov apravidla.mohouset ykat napr ıklad respektov an ı soukrom ı jednotliv ych clen u nebo toho, jak se doma obl ekat. Rozd ıln en azory na v ychovu prob ırejte v soukrom ı, a ne pred detmi. Zame rujtesenaprobl em v chov an ıd ıtete,anenan ejakou domnelou chybu pri dr ıvej s ıv ychove. Pokud vzniknou neshody, rodice by je meli re sit v soukrom ı 6 Probu te se! duben 2012

7 SPOKOJEN ENEVLASTN I RODINY UZNEJSOUJEN SPOLUBYDL IC I Dvacetilet se o dom a Elise zila se sv ym otcem Philipem a starala acnost. Pak se Philip ozenil s Louisou. Dok a zou si Louise a jej ınevlastn ıdceravytvo rit dobr y vztah? Louise: Zpoc atku to bylo hodnet ez- k e. Bav ım edom ac ıpr ace, a tak jsem se chtela o novou dom acnost starat j a. Elise: Louise preorganizovala cel y dum a spoustu nasich vec ı vyhodila. Jednou jsem pokl ızelaan ekter ev e- ci jsem nedala na sv em ısto, protoze jsem neved ela, kam patr ı. Louisu to rozc ılilo a rekly jsme si od plic, co si jedna o druh emysl ıme. Pak jsem s n ı t yden nemluvila. Louise: Po nejak edob e jsem Elise rekla: Nev ım, jak d al, ale v takov eatmosf e re uz z ıt nemu zu. Vecer pak za mnou pri sla a omluvila se mi. Objala jsem ji a obejsmeserozbre cely. Elise: Louise nechala nekter emoje obr azky tam, kde visely, a t ata zase nechal na sv em m ıstelampy,kter ejsem dala do ob yv aku. Mu ze to vypadat jako hloupost, ale pomohlo mi to, abych mela pocit, ze je to st ale muj domov. Jsem tak emocvd ecn alouisezato, jak se star aom eho mal eho br a sku, kdyzjeun as. Te to jsou dva roky a j a ji uzza c ın am pokl adat za skutecn eho clena nas ırodiny. Louise: Mysl ım si, ze s Elisou uzne- jsme jen spolubydl ıc ı, ale tak edobr e pr ıtelkyn e.

8 SPOKOJEN ENEVLASTN IRODINY JEDNOTA JE DULE ZIT EJ S I Kdyz se Anton a Marelize pred sesti lety brali, mel kazd yznicht ri deti. Anton: Nekter ev eci del ame spolecn e, napr ıklad kempujeme. Nicm en eka zd emu z det ısetak ev enujeme osobne. Nekolik let trvalo, nezjsmeses zili, ale nyn ıjeu zv etsina probl em uvy resena. Marelize: Domn ıv am se, ze je dule zit e, abychom de- ti brali jako nase,anejako tvojeamoje.vzpom ı- n am si, ze jednou jsem udelala dusno, kdyzjsemm ela pocit, ze Anton nespravedliveuk aznil jednoho z m ych chlapcu a pak svou dceru posadil v autenam ısto, kde chtely sedet vsechny deti. Pochopila jsem vsak, ze jednota v rodinejed ulezit ej s ıne zto,kdosed ınap redn ım sedadle. Snaz ıme se b yt nestrann ı, i kdyznelzeska z- d ym d ıtetem jednat upln estejn e. D av am si tak epozor,abychnevypr avela, co skvel eho jsem s detmi zazila v predchoz ım manzelstv ı, protoze ostatn ı by se mohli c ıtit jako outsideri. Snaz ım se naopak d avat najevo vde cnost za tu rodinu, kterou m am te. NEJDR IV POCHVALA Francis: Snaz ım se b yt pr ıstupn yanebratsin ekter ev eci osobne. Jako rodina spolu pravidelnej ıme a pov ıd ame si u toho. Vsechny deti tak evyb ız ım, aby se ve- novaly dom ac ım prac ım, protoze z toho m au zitek cel a rodina. Cecelia: Tr av ım cas s kazd ym d ıtetem a naslouch am mu, kdyzmluv ıotom,cohotr ap ıaz ceho m aobavy. Kdyzsesch az ıme jako rodina, snaz ım se deti nejdr ıv pochv alit a teprve pak je vyb ıdnu, aby se v ne cem zlepsily. Kdyzud el am nejakou chybu, uzn am to a upr ımneseomluv ım. Francis se ozenil s Ceceli ıp red cty rmi lety. V jejich dom acnosti zij ıjej ıt ri dospel ed eti a jeho dosp ıvaj ıc ısyn. 8 Probu te se! duben 2012

9 VYRUSTAL SNEVLASTN IMI RODICI Juki, kter emu je nyn ıdvacetlet,vid el sv eho otce naposledy, kdyzmubylop et. Maminka se pozdeji provdala za Tomonoriho, ale zemrela, kdyzjukimubylodesetlet. Op et let pozdeji se jeho nevlastn ı otec Tomonori ozenil s Mihoko. Juki t ım p adem zil se dvema nevlastn ımi rodici. Juki: Kdyzsem uj nevlastn ıotecrozhodlo zenit, r ıkal jsem si: Z adnou nevlastn ımatkunepot rebuju. Mneu ztyzm eny v rodinesta cily. Nechtel jsem se snovousituac ısm ırit a ke sv enevlastn ımatcejsemse choval odtazit e. Mihoko: Manzel po mnesicenecht el, abych jeho nevlastn ıho syna milovala stejne jako on, ale j ajsemse rozhodla, ze si s Jukim vytvor ım dobr yvztah.sman- zelem jsme se velmi snazili, aby se toho v Jukiho zivotezm enilo co nejm ın. T ykalosetonap r ıklad duchov- n ıch cinnost ı, rekreace a spolecn ych vece r ı, kdy jsme si spolu pov ıdali. D ıky tomu, ze mi vypr av el o smrti sv e matky, jsem tak el epe pochopila, c ım prosel. Kdyzjsemot ehotnela, delalijsmesistarosti,jakto Juki prijme, a chteli jsme, aby ved el, ze nov ysourozenec ho o jeho m ısto v rodinenep riprav ı. Nechali jsme ho, aby mal eho Icukiho krmil, koupal a prebaloval ap red ostatn ımi jsme ho za to chv alili. Icuki ho m a moc r ad. Jest ene zsenau cil r ıkat t ata a m ama, uz umel r ıct n ın ı tedyvelk ybratr. Juki: Je prirozen e, ze kdyzn ekdo zije v nevlastn ırodine, c ıt ısen ekdy osamel yaodstr cen y. Kdyzsesna- z ıte ostatn ım vysvetlit, co proz ıv ate, zd ase, ze to nech apou. Jsem vsak moc r ad, ze spolukres an emijsou skutecnou oporou. Ten odstup, kter yjsemodsv enevlastn ımatkym el, uzzmizel.v ım, ze mi dobre porad ı, a mu zu s n ımluvit upln ebezz abran. Bu te trpeliv ı! Nevlastn ırodiny mohou b yt s astn e.

10 D abel medv edovit y Prapodivn ı obyvatel e TASM ANSK E DIVOCINY J & C Sohns/age fotostock Z ADNEjedivo cina v Tasm anii poklidn aatich a. V noci se vsak z lesa oz yvaj ıhr uzostrasn esk reky a vrcen ı. Puvodcem techto zvukuje cinorod yva cnatec s pone- kud nes astn ym jm enem abel medvedovi- t y. Toto statn ezv ıre pusob ınel ıtostne, a to zvl a st ekdy zsipr avepochutn av anamr sin ach. Ve skutecnosti vsak nen ıtaknebezpecn e, jak vypad a. Tito ablov ejsouschopn ıvy cistit les od zdechlin s neuve ritelnou rychlost ı. D ıky sv ym mocn ym celistem a zubum mohou zlikvidovat v podstatejakoukolimr sinu vcetn ek uze a kost ı. Behem pul hodiny dok a zou spor adat tolik potravy, kolik odpov ı- d a40procent um jejich hmotnosti. Je to srovnateln est ım, kdyby clov ek na posezen ısn edl 25 kilogramu masa. Daleko roztomilejs ıjem ırumilovn y vombat obecn y, podsadit ezv ır atko, kter e sv ym vzhledem vylozen el ak akpomazlen ı. Samice vombatu, stejnejakotojeuv sech ostatn ıch vacnatc u, maj ıvakakoj ısv aml a- ata. Na rozd ıl od pr ıbuzn ych druhuv sak maj ı vak s otvorem na spodn ıstran e, a to bezpochyby kvuli tomu, aby ml ad ez ustalo cist e, kdyzsamicevyhrab av anoru.vombatum obecn ym tak est ale dorustaj ızuby, cozjevelmiv yhodn e, protoze pri norov a- n ısemus ıprokous avat pres ruzn ep rek a z- ky. Toto zv ı re sice vypad at ezkop adn e, ale pritom je velmi obratn eapotravuum ıscitem uchopit predn ımanohamaad at si ji do tlamy. 10 Probu te se! duben 2012

11 Vombat obecn y Dals ım podivn ym tvorem je ptakopysk. Toto prazvl a stn ızv ıre m azob ak a plovac ıbl any jako kachna, tvar telaasrstjako vydra a ocas jako bobr. Klade vaj ıcka podobnejakoslepice,hrabenoryjakovombat a koj ısv emlad ejakomedv edice. Nen ı divu, ze prvn ıp r ırodov edec, kter yhozkoumal, ho pokl adal za podvrh. Procn as zivo ci sn a r ı se tak zaj ım a? Pre- devs ım je to proto, ze Buh ji s t ımto z am e- rem stvoril. Bible tak eukazuje, ze prvn ımu lidsk emu p aru rekl: Mejte v podr ızenosti... kazd eho ziv eho tvora, kter ysepohy- buje po zemi. (1. Mojz ısova 1:28) Kdyz pozorujeme zv ı rata v pr ırod e, nem ame snad chu tento ukol plnit? Ptakopysk Vombat a ptakopysk: Tourism Tasmania; obrovsk ystrom: Tourism Tasmania and George Apostolidis VE ST INU OBRU Pokud jde o velikost, jen m aloco v pr ı- rodesem uze rovnat tasm ansk ym stromum. T ım nejvys s ım je blahovicn ık Eucalyptus regnans,kvetouc ı rostlina opr umern ev ysce 75 metru. Nejvys s ı exempl a rm a 99,6 metru a je tak o pouh ych 16 metruni zs ıne znejvy ss ıstrom na svet e, cozjesekvoje,kter arostevkalifornii. VTasm anii roste tak eborovicedacrydium franklinii,kter ador ust a jen do po- loviny prum ern ev ysky blahovicn ıku, ale zato mu ze z ıt az sestkr at d ele. Nekte r ı vedci odhaduj ı, ze tento druh borovice se mu ze doz ıt v ıce nez let, cozzn ej del a jeden z nejd ele zij ıc ıch stromuna zemi. Je naz yv an Princem tasm ansk ych lesu, a to predev s ım pro sv e kvalitn ıd revo, jezjevelmicen eno napr ıklad mezi n abytk a ri a staviteli lod ı. M asmetanov e zlutou barvu, snadno se s n ım pracuje a obsahuje silice, kter eslou z ıjakop r ı- rodn ıkonzerva cn ıl atka a repelent proti hmyzu. Nekter ezespadl ych stromule z ı- c ıch na zemi po stovky let jsou st ale vhodn ekezpracov an ı. Probu te se! duben

12 ı TITANIC NEJSLAVNEJ S ILODHISTORIE Strany 12 a 13: vyplut ı ze Southamptonu, stavba lodi a lod enice: National Museums Northern Ireland; lodn srouby: The Bridgeman Art Library C OBYLTitanic za lo? A proc se potopil? Odpovedi na tyto ot azky n am pomu ze z ıskat n av st e- va Ulstersk eho lidov eho a dopravn ıho muzea nedaleko Belfastu v Severn ım Irsku. Velk eambice Podle Michaela McCaughana, b yval eho kur atora tohoto muzea, je Titanic nejslavnej s ı lo historie. Ned asev sak r ıct, ze by byl aztakv yjimecn y. Byl vyroben jako druh ezet r ıobrovsk ych plavidel postaven ych v lo arsk em z avodu Harland & Wolff v Belfastu. Titanic patril k nejvet s ım lod ım t edoby na d elku me ril 269 metruana s ı rku 28 metru. Lodn ı spolecnost White Star Line tato plavidla chtela vyuz ıt k tomu, aby z ıskala dominantn ıpostaven ıvn amorn ıdoprav ep res severn ı Atlantik. Pokud jde o rychlost lod ı, nemohla se me rit s konkurencn ı spolecnost ı Cunard Line, a tak se soustredila na budov an ıv ets ıch a luxusnej s ıch plavidel, na jejichzpa- lubu chtela pril akat bohat easlavn eosobnosti. Titanic se vsak hodil jest ekjin emu u celu. William Blair, reditel n arodn ıch muze ıvsevern ım Irsku, vysvetluje: Behem let 1900 az 1914 se do Spojen ych st at up ristehovalo kazd yrokt eme r900000lid ı. Preprava techto emigrantuzevropydospojen ych st at ubylanejv ets ım zdrojem pr ıjm u transatlantick ych dopravn ıch spolecnost ı. Tomuto u celu mel slouzit i Titanic. Prvn ım v po rad ıbylolympic at ret ım Britannic. 12 Probu te se! duben 2012 Stavba Titaniku

13 10. DUBNA 1912: Titanic vyplouv a ze Southamptonu v Anglii. C ılem plavby je New York. Lodn ı srouby Titaniku Deln ıci opoust ej ılod enici Harland & Wolff virsk em Belfastu

14 Kapit an Titaniku E. J. Smith (vpravo) alodn ıhospod arherbertmcelroy Slaskav ym svolen ım CSU Archive/age fotostock Katastrofa Kapit an Titaniku Edward J. Smith ved el, jak enebezpe c ıvsevern ım Atlantiku predsta- vuj ıledovce castosetudyplavilnapalub e Olympiku.B ehem plavby poslaly jin e lode Titaniku radu varov an ıp red ledovci, ale velen ın ekter ym zpr av am nevenovalo pozornost adal s ısepatrn ekekapit anovi vubec nedostaly. Hl ıdka Titaniku najednou upozornila na ledovec, kter yseobjevilp r ımo pred n ım. Varov an ıv sak pri slo pr ıli spozd e. Vel ıc ımu dustojn ıkovi se sice podarilo vyhnout celn ı sr a zce, ale bocn ımu n arazu zabr anit nedok a- zal. Hrana ledovce poskodila trup lodi a voda zacala zaplavovat nekolik pr ı ov ych komor. Kapit an Smith byl z ahy informov an o tom, ze Titanic je odsouzen k z aniku. Vyslal proto nouzov ysign al a nar ıdil, aby byly spust eny z achrann e cluny. Titanic mel sestn act z achrann ych clun u a cty ri skl adac ı. Plnenalo zen emohlyp repravit asi 1170 lid ı. Na palubev sak bylo neja- 11. DUBNA: Nab ır apasa z ery ve francouzsk em Cherbourgu a irsk em Queenstownu (nyn ı Cobh) a pot em ı r ı na druhou stranu Atlantiku. Queenstown (Cobh) Southampton Cherbourg New York m ısto sr a zky ATLANTSK Y OCE AN 14 Probu te se! duben 2012

15 k ych pasaz er ua clen upos adky. Aby toho nebylo m alo, mnoho z techto clun uodplulo presto, ze nebyly plneobsazeny.av etsi- na z nich se pak ani nepokusila p atrat v mori po tech, kdo jest e mohli b yt nazivu. Celkem tud ı zbylozachr aneno pouze 705 lid ı. Dozvuky katastrofy Po t eto tragick eud alosti n amo rn ı autority schv alily smernice, kter em ely zajistit vet s ı 14. DUBNA: Asi dvacet minut p red pulnoc ı nar a z ıdoledovce. 15. DUBNA: Ve 2.20 se pot ap ı. O zivot pri slo pribli zn e lid ı. bezpecnost na cest ach po mori. Podle jednoho z takov ych nar ızen ım elo pri kazd eplavb e b yt v z achrann ych clunech m ısto pro vsech- ny na lodi. Po cel al eta lid ev erili, ze Titanic se potopil tak rychle proto, ze pri osudn esr azce mu ledovec zpusobil velkou trhlinu v trupu. Po prozkoum an ıjehovrakunadn emo re v roce 1985 dospeli v yzkumn ıci k jin emu z av eru, asiceze ocelov ypl as lodi se pusoben ım ledov ych vod oce anu stal krehk ym a pri kolizi popraskal. Necel et ri hodiny pot esetitanic rozlomil a potopil. Do n amo rn ıch dejin se tato ud alost zapsala jako jedna z nejvet s ıch katastrof. Vypr av en ı jednoho z pasaz er usim uzete pre c ıst v anglick em vyd an ı Probu te se! z22. r ıjna 1981 na stran ach 3 8. SZ Photo/Knorr & Hirth/Bridgeman Art Library

16 STREDOV EC I ZNALCI astronomie C OSV ET svetem stoj ı, lid es u zasem pozoruj ıslunce,m es ıc a hvezdy. Na z akladestudiapohybut echto vesm ırn ych teles je clovek schopen sledovat cas a urcovat dny, mes ıce a roky. Kmnohan arodum, kter epozorovalyno c- n ı oblohu, patrili i Arabov e. Zlat yv ek vedy na Bl ızk em v ychod eza cal v 9. stolet ın.l. a arabsky mluv ıc ıastronomov ebylipokl ad a- ni za mistry ve sv em oboru. V ysledky jejich zkoum an ıhr aly kl ı covou ulohu v dals ım rozvoji tohoto fascinuj ıc ıho odvetv ıv edy. Pod ı- vejme se, jak k tomu doslo. Prukopn ıci v astronomii V7.a8.stolet ın.l.seisl am rozs ıril z Ar a- bie na z apad pres severn ı Afriku azdo Span elskaanav ychod az do Afgh anist anu. Ucenci vt eto obrovsk eoblasti cerpali z vedeck ych poznatkuper sanua Rek u, kter ızasebylido znacn em ıry ovlivneni Babyl o nany a Egyp- any. Ilustraceze16.stolet ı vyobrazuj ıc ı osmansk eastronomy, kter ıpou z ıvali metody arabsk ych ucenc u

17 Strany 16 a 17: Art Resource, NY Behem 9. stolet ı pak byly do arabstiny pre- lozeny v yznamn eodborn etextyv cetned el reck eho astronoma Ptolemaia. Abb asovci, jejichzdynastieovl adala uzem ı od Afgh anist anu azpob rehy Atlantsk eho oce anu, z ıskali z Indie sanskrtsk e texty, kter e obsahovaly rozs ahl epoznatkyt ykaj ıc ı se matematiky, astronomie a dals ıch vedn ıch obor u. Visl amsk ekultu re byla znalost astronomie vysoce cenena. Proc? Jeden z duvod u souvisel s n abo zenstv ım. Muslimov ebyli presv ed ceni, ze pri modlitbebym el jejich oblicej sme rovat k Mekce a pr av eastronomov eum eli tento smer urcit z jak ehokoli m ısta. Ve 13. stolet ısin ekter eme sity dokonce najaly profesion aln ıho hvezd a re neboli muwaqqita, kter yzaji s oval, aby se ve r ıc ı modlili ve spr avnou denn ıdobu.pomoc ızji s- ten ych udaj u mohli astronomov eur cit tak e datum n abo zensk ych sv atk u, jako bylo obdob ıp ustu behem mes ıce ramad anu. Poutn ı- kum, kter ıputovalidomekky,nav ıc mohli zjistit d elku trasy a napl anovat tu nejsnazs ı cestu. Vl adn ı podpora Od poc atku 9. stolet ı bylo v Bagd adu studium astronomie souc ast ıvzd el an ıv sech ucenc u. Chal ıfa al-ma m un tam zalozil hvez- d arnu a potom jest e jednu bl ızko Damasku. Person al tvorili geografov e a matematici, kter ı analyzovali, porovn avali a vyhodnocovali udaje persk ych, indick ych a reck ych astronomu. Hvezd arny byly postaveny i v rad edal- s ıch mest na Bl ızk em v ychod e. Na tehdejs ıdobudos ahli ucenci v techto hvezd arn ach u zasn ych v ysledk u. Napr ıklad Ab urajh an al-bir un ıu zvroce1031vyj adril domnenku, ze se planety pohybuj ıpoelipsovit ych, nikoli kruhov ych obe zn ych drah ach. Uz Rekov edo sli k z av eru, ze zemejekulat a. Nedok azali si totizjinakvysv etlit fakt, ze kdyz clov ek putuje na jih, Severka se posouv an ıze k horizontu. Za vznikem takov ych hvezd aren byl casto z ajem panovn ı- ka o astrologii. Me ren ızem e S s ıren ım isl amu sel ruku v ruce i z ajem o navigaci a vytv a ren ı map. Kartografov ep ri sv ych me ren ıch usilovali o velkou presnost aobvykledos ahli vynikaj ıc ıch v ysledk u. Chal ıfa al-ma m un chtel vytvorit presnou mapu svetaastanovitpronistupn ezem episn e s ırky, aprotoposlaldvat ymy odborn ık udosyrsk e poust e. Tyto dveskupinkyvyzbrojen eastrol a- by a me ric ımi tycemi a s n urami pracovaly nez avisle na sobe. Vydaly se opacn ym smerem a putovaly tak dlouho, dokud nezaznamenaly zmenu postaven ı Severky o jeden stupen. Predpokl adaly, ze vzd alenost, kterou urazily, odpov ıd ajednomustupnizem episn e s ırky, tedy 1/360 obvodu zemekoule. Na z aklad etoho spoc ıtaly, ze obvod zemekoule me ren yp res p oly je kilometru, coznebylodaleko od pravdy skutecn yobvodtoti z je kilometr u. Hvezd a ri na Bl ızk em v ychod em eli k dispozici sirokou sk alu vynikaj ıc ıch pr ıstroj u, jako O pohybu planet astronomov evedli z aznamy v almanas ıch, jezvest ale vet s ım poctu byly sestavov any v muslimsk ych zem ıch. Probu te se! duben

18 ım British Library; zem ekoule: The Bridgeman Art Library Rukopis: Se svolen byly astrol aby, kvadranty, sextanty, slunecn ı hodiny a dals ıza r ızen ı, kter asepou z ıvala pri sledov an ınebesk ych teles a jejich drah. Ne- kter ep r ıstroje byly znacn evelk e. Jejich v yrobci totizbylip resved ceni, ze c ım je pr ıstroj vet- s ı, t ım je presn ej s ı. Odkaz stredov ek ych astronomu V ysledky, kter ych astronomov evest redoveku dos ahli, jsou mimor adn e. Pojmenovali a zakreslili souhvezd ıahv ezdy, zavedli presn ej s ıkalend are, studovali zatmen ıslunce im es ıce a prub e zn e zdokonalovali sch emata drah vesm ırn ych teles. Kdykoli behem dne inocidok azali stanovit polohu slunce, mes ı- ce a peti viditeln ych planet, cozbylaneoce- niteln a pomoc pri navigaci. Na z aklad epozi- ce nebesk ych teles tak edok azali urcit cas adatum. Arabsky mluv ıc ıastronomov evytvo rili teorie o pohybu planet, kter ymi do velk em ıry vysvetlili nesrovnalosti, jez obsahoval Ptolemaiuv model vesm ıru. Chybnev sak predpo- kl adali, ze planety ob ıhaj ı kolem zeme, a ne kolem slunce. I presto urcili pohyb hvezd po obloze s neuve ritelnou presnost ıazjejich poznatkut ezili n asleduj ıc ı generace astronomunacel em svet e. Hvezdn yglobus, 1285 n. l. N akres souhvezd ı v arabsk em rukopisu pribli zn e z roku 965 n. l., autorem je astronom Abd al-rahm an al-s uf ı

19 ast astrol abu: New York c Astrol ab: Erich Lessing/Art Resource, NY; Public Library/Photo Researchers, Inc. STAROD AVN Y KAPESN IPO C ITA C Astrol ab, predch udce sextantu, byl nazv an nejdule zit ej s ım astronomick ym pr ıstrojem pred n astupem teleskopu. Stredo- vec ıv edci na Bl ızk em v ychod ehopou z ıvali pri urcov an ı casu apostaven ı nebesk ych teles. Souc ast ıastrol abu byla hvezdn aoblohaprom ıtnut anavylest en y kovov ytal ır. Ten byl pripevn en k z akladn ı desce, na je- j ımzvn ejs ım okraji byly vyznaceny stupnenebon ekdy denn ı hodiny. Dals ı c ast ıbylaoto cn aru cicka zvan a alhid ada, kter a slouzila ke stanoven ıv ysky urcit ehv ezdy. Pri takov em me ren ımuselastrol ab b yt volnezav esen. Hodnoty se odec ıta- ly ze stupnic podobne, jako se to del analogaritmick em prav ıtku. Astrol ab mel vsestrann evyu zit ı. Jeho pomoc ı bylo mozn eidentifikovathv ezdy, predpov ed et cas v ychodu a z apadu slunce na jak ykoli den aur cit, kter ym smerem lez ımekka.pou z ıval se tak ekzem eme rick ym u cel um, k vypoc ıt an ıv ysky teles a k navigaci. Byl to kapesn ıpo c ıtac tehdejs ıdoby. Astrol ab z 13. stolet ı C ast astrol abu ze 14. stolet ı Probu te se! duben

20 MLAD I LID E SE PTAJ I Procchodit na shrom a zd en ı? CHOD I SR AD NA SHROM A ZD EN I? JEN TAK D AL ANO NE CO S T IM MU ZE S UDELAT? B IBLE kres anum prikazuje, aby se sch a- zeli ke spolecn emu uct ıv an ıboha.(hebrejcum 10:25) Co kdyzt e to tam ale proste nebav ı? Co kdyzbysbylrad si kdekoliv jinde, jenom ne na shrom a zd en ı? Mozn atipom u- ze, kdyzzkus ısuplatnitalespo njednozn a- sleduj ıc ıch doporucen ı. 1. CHODPRAVIDELN E Kl ı cov yver s: Neopoust ejte sv ashrom az- den ı jaksin ekter ı navykli. (Hebrejcum 10:25, Slovo na cestu) Procbysesm el pravidelnev enovat ne cemu, co tenebav ı? Jednoduse proto, ze se tak nauc ı sm ıt to r ad.zamyslise:m uze sb yt vn ejak em sportu dobr yau z ıt si ho, pokud budestr enovat jen obcas? Stejn yprincipse d auplatnitnak res ansk ashrom azd en ı. C ım casteji se jich budes u castnit, t ım l epe na tom budesduchovn e. A d ıky tomu tam tak e budes chodit r ad. (Matous5:3) Tipy: Po kazd em shrom a zd en ı rekni alesponjednomu re cn ıkovi, co se ti na jeho programu l ıbilo. Zapisuj si, co uzite cn eho ses na shrom a zd en ıdozv edel. A protoze se hodne myslenek, kter esetamprob ıraj ı, t yk a kazatelsk eslu zby, dej si za c ıl nekterou z nich uplatnit, kdyzmluv ıssdruh ymiosv ev ıre. D ıky tomu budou informace, kter enashrom a zd en ızazn ı, pro tebe praktict ej s ı. Uz jako mal ajsemv edela, ze u cast na shrom a zd en ıjepovinn a. A tak se nemohlo st at, ze bych tam jen tak chybela. To mi vydrzelo azdo- te. (Kelsey) Shrnut ı: Ti, kdo na shrom a zd en ıchod ıpravidelne,znichmaj ıv ets ıradostatak esi znichv ıc odnesou. 20 Probu te se! duben 2012

21 2. SOUSTRE D SE Kl ı cov yver s: Venujte... pozornost tomu, jak naslouch ate. (Luk a s8:18) Odborn ıci r ıkaj ı, ze prum ern emu posluchaci nejak eho v ykladu se do vecera vytrat ı z hlavy asi 60 procent informac ı, kter esly sel. Kdyby se ti takhle rychle ztr acely pen ıze, neudelal bys proti tomu neco? Tipy: Posa se se sv ymi rodici bl ı zkp o- diu, protoze tam je m en erozptyluj ıc ıch vlivu. Tak esid elej pozn amky. Ne kazd ym astejnoumetoduu cen ı, ale kdyz si budesd elat pozn amky, pomu ze ti to l epe se soustredit na re cn ıkaanav ıc se k nim mu ze spozd eji vr atit. Dr ıv jsem se na shrom a zd en ınedok azala moc soustredit, ale uzsetozlep silo. Snaz ım se pripom ınat si, proctamjsem.nechcitobr at jako nejakou formalitu, jako kdyzsechod ıdokostela. Chod ım na shrom a zd en ıproto,abychuct ı- vala Boha, ucila se o nem a odnesla si neco, co mu zu v zivot e uplatnit. (Kathleen) Shrnut ı: J ıt na shrom a zd en ıaned avat na nich pozor je jako j ıt na hostinu a nej ıst tam. P RIJ DITY Chtel bys ved et v ıc o Bohu? b yt leps ım clov ekem? naj ıt ty nejleps ıp r atele? Ktomuv semu a mnoha dals ım vecem ti mu- zou pomoct shrom a zd en ı svedk u Jehovov ych. K uct ı- v an ıbohasesch azej ıdvakr at t ydn evs ale Kr alovstv ı. Vstup je voln yav sichni jsou v ıt ani. Prij se pod ı- vat i ty. Nepredstavujsis al Kr a- lovstv ıjakon ejak ykostel. Na shrom a zd en ıch svedk u Jehovov ych se klade duraz na vyucov an ı z Bible a dozv ı s se tam, jak ti tato kniha mu- ze pomoct v est ten nejleps ı zpusob zivota. (5. Mojz ısova 31:12; Izaj a s 48:17) Sai: Kdyzjsempoprv ep risel do s alu Kr alovstv ı, prekvapilo me, ze tam nebyly z adn esochysvat ych, nikdo nebyl oblecen yjakokn ez anikdopomn enecht el pen ıze. Kazd ysesemnoupozdravilac ıtil jsem se tam dobre. Vsemu, o cem se tam mluvilo, jsem rozumel ap rislomitologick e. Presn e to jsem hledal. Deyanira: Poprv ejsemnav st ıvila shrom a zd en ısv edku Jehovov ych, kdyzmibylo14.v sichni metamv ıtali, d avali najevo, ze mer adi vid ı, a upr ımn eseom ezaj ımali. D ıky tomu jsem se neb ala j ıt tam i pr ı st e. Probu te se! duben

22 3. ZAPOJUJ SE Kl ı cov yver s: Jako se zelezo ostr ı zelezem, tak se lid eu c ı jeden od druh eho. (Pr ıslov ı 27:17, Good News Translation) Jako mlad y clov ek m a svesborud ulezit e m ısto. Nikdy nepodcenuj hodnotu toho, ze na shrom a zd en ıjsia ze se do nej zapojujes a uzt ım, ze pod a skoment ar, nebo si popov ıd a s se spoluve r ıc ımi. Tipy: Dej si za c ıl, ze pri programu, kdy m a smo znost se zapojit, pod a salespo n jeden koment a r. Nab ıdni se, ze pomu ze ss uklidem nebo s jakoukoli jinou prac ı, kterou je potre- ba udelat pred shrom a zd en ım, behem nej ne- bo po nem. Popov ıdej si s nek ym, koho jest e moc nezn a s. Behem dosp ıv an ıjsemsenab ıdl, ze budu nosit mikrofony a obsluhovat p odium. Na shrom a zd en ıjsemsetakc ıtil potrebn yanutilom e to chodit tam pravidelneav cas. Tak ejsemd ıky tomu bral duchovn ıv eci v a zn eji. (Miles) Shrnut ı: Necho si na shrom a zd en ıjenom sednout. Kdyzseaktivn ezapoj ıs, vzdycky z toho budesm ıt v ıc, nezkdy z budesjenom necinn ep rihl ızet. Dals ı cl anky z rubriky Mlad ı lid eseptaj ı jsou k dispozici na internetov eadrese Zjistisi,cosebudeprob ırat na pr ı st ım shrom a zd en ı. Vyber si bod programu, kter yt enejv ıc zaj ım a, a vyplntabulku. VYST RIHNI A OKOP IRUJ SI P red shrom a zd en ım. Po shrom a zd en ı. Co jsem se dozv ed el: N azev programu: Co bych se chtel o tomhle n am etu dozved et: Re cn ıkovi chci r ıct, ze se mi na jeho proslovu l ıbilo:

23 POZORUJEME SV ET Rodicky jako ze zurn alu Soci aln ım edia ovlivnuj ızp usob, jak matky informuj ıonarozen ıd ıtete. Nase babicky kdysi pos ılaly telegram, ale dnes novopecen emaminkyoznamuj ınarozen ıd ıtete pres internet, uvedla americk a televizn ı stanice ABC. Zpr ava o narozen ıd ıtete casto obsahuje fotografie matky a novorozence por ızen ehnedpo porodu. Protoze dnesn ı generaci zen velmi z ale z ına vzhledu, podstupuj ıp red porodem zkr a slovac ıprocedury, k nimzpat r ıkosmetick eo setren ıobli ceje, mani- k uraapedik ura. Televize tak euvedla, ze nekter erodicky si dokonce zar ıd ı, aby s nimi do nemocnice sel ikade rn ık. Proc? Chtej ıp ri porodu vypadat dobre, vysvetluje Toni Golenov a, prim a rka porodn ıho oddele- n ı v bostonsk e nemocnici Beth Israel Deaconess Med- ical Center. Aktivitou ku zdrav ı V yzkumn ıpracovn ıci zjistili, ze dlouhodob ynedostatek pohybu v pr aci, ve skole a pri sledov an ı televize je spojen s chronick ymi nemocemi. List Vancouver Sun p ı se: Kdyzsed ıte, aktivita lipoproteinov e lip azy, enzymu, kter yumo znuje svalum z ısk avat tuk z krevn ıho obehu a spalovat ho, prudce kles a. Podle techto novin potrebujeme k tomu, abychom byli zdrav ı, v ıc nez n arazovou z at e z, kter azv ys ısrde cn ıtep. Abyn as metabolismus dobre fungoval, potrebujeme m ıt pravidelnelehkoua zst redn ı fyzickou aktivitu. Pred erou poc ıtac ubylo[probotaniky] t em e rnemo zn eprov est dukladn yv yzkum, dr ıve nezpo- jmenovali nejak ynov ydruh,tak ze vzniklo mnoho duplicitn ıch n azv u. Zjistilo se, ze z pribli z- ne milionu evidovan ych n azv u jich prinejmen s ım jsou jen synonyma. SCIENCE,USA Pouze sest procent C ı nanusepokl ad aza s astn e lidi. Podle jednoho pruzkumu je pribli zn e 39 procent respondentup resved ceno, ze hlavn ım faktorem, kter y ovlivnuje st est ı je bohatstv ı. CHINA DAILY, C INA Pri kontrole... verohod- nosti statistik kriminality vruskubylovcel et eto zemi zjist eno rozs ahl e falsov an ı udaju. Policejn ı org any cel ıobvin en ı, ze se snazily predlo zit leps ı obraz o kriminalite a ze uv ad ely v ıc vyre sen ych pr ıpadu, nez jich bylo ve skutec- nosti. RIA NOVOSTI, RUSKO Kazd yt ret ı student nebo studentka univerzity v ne- meck em hlavn ım mest e by byli ochotni uvazovat otom, ze poskytnou sexu aln ıslu zby [k nimzpat r ıprostituce aerotick e tance], aby si privyd elali na studium. TISKOV A AGENTURA REUTERS, NEMECKO 23

24 D ILO N AHODY? Slon ıchobot V yzkumn ıci vyv ıjej ırobotickoupa zi, kter abym ela disponovat vet s ızru cnost ıaflexibilitou. S ef v yvojov eho t ymu spolecnosti, kter anatakov ych zar ızen ıch pracuje, r ık a, ze tato nov apa ze daleko pred c ıv se, co je vsou casn edob evpr umyslov e automatizaci dostupn e. Podle jeho slov se v yzkumn ı- ci nechali inspirovat vlastnostmi slon ıho chobotu. Zaj ımav e udaje: Chobot v a z ıpr umern e 140 kilogramuapova zuje se za nejvse- strannej s ıanej uceln ej s ıanatomick yn a- stroj na planete. Slouz ıjakonos,br cko, paze nebo prsty. Chobotem mu ze slon d y- chat, cichat, p ıt, uchopit predm et, a dokonce hlasitetroubit. To ale nen ıv sechno. Slon ıchobotm an e- jak ych svalov ych vl aken, kter amu umoz nuj ıpohybv semi smery. Spi ckou chobotu dok a ze slon sebrat malou minci. Chobotem je vsak tak e schopen zvednout n a- klad o hmotnosti t em e r 300 kilogramu. Strukturu a vlastnosti slon ıho chobotu by v yzkumn ıci r adi napodobili pri v yvoji spickov ych robotuprodom ac ıapr umyslov evyu zit ı. Z astupce v y se zm ın en espole c- nosti rekl o robotick epa zi, kterou vyvinuli, ze v oblasti robotick ych zar ızen ısejedn aozcelanov y asistencn ısyst em, kter y umoz nuje, aby spolu lid e a stroje poprv e pracovali efektivne a bez rizik. Co si o tom mysl ıte? Je slon ıchobot produktem evoluce, nebo je d ılem inteligentn ıho Stvoritele?

25 S Sailer/A Sailer/age fotostock Podar ıse zabr anit jejich VYHYNUT I? V ROCE 2002 Organizace spojen ych n arod uozn amila, ze m azac ıl do konce desetilet ısn ızit rychlost, s jakou vym ıraj ıdruhyajsouni ceny ekosyst emy. Ve spojitosti s t ım mel b yt rok 2010 vyhl a sen Mezin arodn ım rokem biodiverzity. Je smutn e, ze do roku 2010 tohoto c ıle zdaleka nebylo dosazeno. Zpravodajsk astanicebbcuvedla: Vd usledku lidsk e cinnosti druhy vym ıraj ıtis ıckr at rychleji, nezjep rirozen e. Noviny The New Zealand Herald byly jest ekonkr etnej s ı. Psalo se v nich: Celosvetov enyn ıhroz ı vyhynut ıka zd emu p at e- mu druhu rostlin a savcu, kazd emu sedm emu druhu pt ak u aka zd emu tret ımu druhu obojziveln ık u. Jednu z pr ıcin tohoto probl emu pochop ıme, kdyzprozkoum ame, co se behem stalet ıd elo napr ıklad na Nov em Z elandu. Biodiverzita na Nov em Z elandu Predt ım, neznanov yz eland pri sli lid e, byl tam bohat y ekosyst em. Prvn ıusedl ıci vsak s sebou prinesli nekter edruhy zv ı rat, kter em ely na m ıstn ıp r ırodu niciv y vliv. Maorov ep rivezli pres Tich yoce an psy a mozn a i krysy zvan e kiore,jejich z maso jedli. V17.a18.stolet ıp risli Evropan eatisseboup rivezli krysy, mysi a tak eko cky, jeztampozd eji zdivocely. S Evropany se na Nov em Z elandu objevily rovne z kozy, prasata a vysok a Kivi hn ed y Dnes se pouze kazd e des at eml adept aka kiviho dozije jednoho roku. 1. Jez ıspou zil bic, a ne mec. 2. Muzi prod avali dobytek a ovce, ne prasata. 3. Muzi prod avali holubice, a ne sovy. 4. Smen arn ıci meli mince, a ne bankovky C. ODPOVEDI KE STRAN AM 30 A 31 Probu te se! duben

26 z aliv Hauraki ostrov Tiritiri Matangi Rangitoto amotutapu Campbell uv ostrov NOV YZ ELAND zve r, kter eslou zily k j ıdlu. V 19. stolet ıtamp rivezli vacnatce kusu a kr al ıky, kter e chovali na maso a koze sinu. Absolutne neuvazovali o tom, jak ydopadbudem ıt pr ıtomnost techto zv ı rat na m ıstn ıpt aky, stromy a dals ıvegetaci. V 60. letech 19. stolet ısekr al ıci premno zili, a tak byli za u celem sn ı zen ıjejichpo ctu dovezeni hranostajov e. Tato zv ı- rata vsak lovila sp ı se pomalejs ıasn aze polapiteln em ıstn ıpt a- ky, takze populace kr al ık used ale rozm ahala. Skudci z rad savcuzp usobili z ava znou nerovnov ahu v ekosyst emu. Podle novoz elandsk eho odboru zivotn ıho prostred ı se dnes pouze kazd edes at eml adept aka kiviho dozije ve voln e pr ırode jednoho roku. Mnoho druhuu z zcela zaniklo v ıce nez40druh upt aku, tri druhy zab,jedendruhnetop yruap rinejmens ım tri druhy jest erek, ale tak e mnoho druh u hmyzu. V kategorii ohrozen ych druhujenyn ıv ıce nez polovina z prirozen esevyskytuj ıc ıch rostlin a zv ı rat na Nov em Z elandu, cozm ıstn ıfaunuafl oru rad ımezinejohro zenej s ınasv ete. Pozitivn ısnahy Vl adn ı instituce se nyn ı velmi snaz ızabr anit tomu, aby se na Nov yz eland dostaly skodliv e rostlinn ea zivo ci sn edruhy. Odbor zivotn ıho prostred ınav ıc pripravil radu projekt u na odstranen ı sk udc u, a to zvl a st enaostrovech,azalo zil chr an e- n e rezervace. Jedn ım z takov ych ostrov u je Tiritiri Matangi nedaleko pobre z ı aucklandsk eho poloostrova Whangaparaoa. V roce 1993 se podarilo vyhubit vsechny krysy a bylo zde vysazeno puvodn ıch stromu. Tato oblast je nyn ıchr anenou pr ı- rodn ı rezervac ı, kde n av st evn ıci mohou videt puvodn ıdruhy ROZUMN EVYU Z IV AN IPROST REDKU Ochr anci pr ırody na cel em svet ejsouvobt ızn esituaci, protoze seznam druhu, kter ym hroz ı vyhynut ı, st ale roste, ale k dispozici jsou jen omezen e prostredky. Jeden zpusob, jak ktomutoprobl emu pristupo- vat, dostal n azev ochran a rsk e priority a zakl ad asenaprincipu stanoven ıpriorit,kter ypouz ıvaj ızdravotn ıci na cel em svet ep ri re sen ınal ehav ych situac ı. R ık asemutak e ekologick epriority aznamen ato, ze je snaha presunout financ- n ıprost redky tam, kde je pred- poklad nejleps ıch v ysledk u. Pritom se bere v uvahu, (1) jakou hodnotu m adan ydruh nebo prostred ı, (2) jakou san- ci na usp ech dan aakcem a, a (3) sjak ymi v ydaji to bude spojeno. Ne kazd ysouhlas ı st ımto pr ıstupem, ale jeho zast anci tvrd ı, ze omezen e prostredky budou nejl epe vyuzity tehdy, kdyzseinvestuj ı tam, kde to bude nej u cinn ej s ı. 26 Probu te se! duben 2012

27 ıpka takahe: FLPA/Terry Whittaker/age fotostock; Sl Campbell uv ostrov: Frans Lanting/CORBIS pt ak u a naslouchat jejich zpevu. Jedn asenap r ıklad o vz acn e- ho lalocn ıka sedlat eho a sed eho, sl ıpku takahe, pokrovn ıka zelen eho a medosavku hv ızdavou. V prostred ı, kde nejsou z adn ıpred atori, se jim dobre dar ıan avst evn ıci si je casto mohou prohl ednout zbl ızka. Vroce2003skon cil dvoulet yprogram,b ehem kter eho byly vyhubeny vsechny krysy tak e na subantarktick em Campbelloveostrov e. Od t edobysem ıstn ıfl ora vzpamatov av aavracej ısesemmo rst ıpt aci.objevilsezdeivz acn ydruhkachny, c ırka campbellsk a. Ned avno zacal rozs ahl yprojektnaostrovechrangitoto amotutapuatak evz alivu Hauraki u Aucklandu. C ılem tohoto projektu je zachr anit nejvet s ı porost strom u pohutukawa ( zeleznec) a umoznit obnoven ıp uvodn ıfaunyafl ory. Pot e, co bylo vyhubeno nekolik sk udc uv cetnedivok ych kocek, kr a- l ıku, hranostaju, jezk u, potkanu, krys a mys ı, se na ostrovepo sto letech znovu objevil papousek kakariki a medosavka novoz elandsk a. Tyto pr ıklady ukazuj ı, co se d a podniknout pro z achranu ohrozen ych druhuajaksevypo r adat s n asledky kr atkozrak ych rozhodnut ı, kter a lid eud elali v minulosti. Obzvl a st eop- timistick evyhl ıdky d av a milovn ıkum pr ırody na cel em svet e biblick y slib, ze Jehova Buh, Puvodce nebe a zeme, ucin ı pr ıtrzv sem skodliv ym z asah um, kter ep r ırodu ohrozuj ı. ( Zalm 115:15; Zjeven ı21:5) Dospel asl ıpka takahe na ostrove Tiritiri Matangi Campbell uv ostrov

28 CO R IK A BIBLE Pro cdruh echv alit? M NOZ I lid emaj ı pocit, ze si ostatn ıjejich usil ınev s ımaj ı. Napr ıklad zamestnanci se casto domn ıvaj ı, ze je neocenuj ıjejichnad- r ızen ı. Hodne lid ı, kter ıjsouvman zelstv ı, si mysl ı, ze si jich nev a z ı jejich partner. A nekte- r ed eti maj ı pocit, ze nebudou nikdy schopn e naplnit ocek av an ısv ych rodic u. Takov e pocity by se daly zm ırnit, kdybychom jeden druh eho cas od casu pochv alili. Upr ımn aslovauzn an ısevdne sn ıdob e pr ıli snesly s ı. Nemelo by n as to prekvapovat, protoze v Bibli bylo predpov ezeno, ze v posledn ıch dnech tu budou kritick e casy, s nimiz bude te zk esevyrovnat.lid etoti z budou milovat sami sebe, budou... nevde cn ı, never- n ı. (2. Timoteovi 3:1, 2) Vzpomente si na situaci, kdy v as nekdo upr ımn epochv alil. Jistev as to zahr alo u srdce a povzbudilo. Bible r ık a: Jak dobr ejeslovo v prav y cas! (Pr ıslov ı15:23)apr avebib- le n am mu ze pomoci, abychom s ostatn ımi jednali laskave. Hledejte na druh ych to dobr e Buh se o n as velmi zaj ım a, a tak si vs ım a av az ına sich dobr ych vlastnost ıaskutk u. Bible n as ujis uje: Jeho oci se toulaj ıpocel e zemi, aby uk azal svou s ılu ve prospech tech, jejichzsrdcejev uci nemu upln e. (2. Paralipomenon 16:9) Kdyzd av ame svou l asku kbohunajevot ım, ze poslouch ame jeho z a- kony, urcit e to neujde jeho pozornosti. Jehova nevyhl ı z ıpona sich chyb ach. Pokud by to delal,nikdozn as by pred n ım neobst al. ( Zalm 130:3) Sp ı sjejako clov ek, kter y se trpeliv eprob ır a vykopanou horninou a hled adrahokamy.kdy zn ejak ynajde,velmise raduje. Drahokam sice nejdr ıv vypad ajenjako kus nevzhledn eho kamene, ale jeho n a- lezce v nem vid ıskute cnou hodnotu. Podobnekdy zb uh zkoum ana se srdce, nep atr apo chyb ach, ale po drahocenn ych vlastnostech. Kdyzjenajde,radujeseztoho.V ı, ze kdyz na sv ych vlastnostech budeme nad ale pracovat, v ysledkem bude neco velmi vz acn eho vern y a oddan ybo z ı ctitel. Naseho Boha v tom mu zeme napodobovat. Mozn am ame sklon se u druh ych zame rovat na jejich chyby, ale kdyz se na lidi budeme d ıvat Jehovov yma ocima, budeme p atrat po jejich dobr ych vlastnostech. ( Zalm 103:8 11, 17, 18) Za ty je pak mu zeme pochv alit. Jak yv ysledek to prinese? Nase slova je urcit eosv ez ı a budou se jest ev ıce snazit delat to, co je spr avn e. My zase poc ıt ıme radost, kter avypl yv aztoho, ze druh ym d av a- me neco dobr eho. (Skutky 20:35) Ocenujte dobr eskutkydruh ych Jez ı ssidobr ych skutkuostatn ıch lid ıv s ı- mal a chv alil je za ne. Jednou se k nemu pri- bl ı zila vystrasen anemocn a zenaatajn ese dotkla jeho odevu, aby byla uzdravena. Jez ı s ji pochv alil: Dcero, tv av ıra te uzdravila. (Marek 5:34) Pri jin ep r ılezitosti, kdyzje z ısk azal v jeruzal emsk em chr amu, videl mnoho bohat ych lid ı, jak tam vhazuj ıpen ıze do pokladnice. Pak si povsiml chud evdovy,kter a vhodila dve mal e mince velmi mal e hodnoty. Ostatn ıd a- vali v ıce penez nezona,aleje z ısvid el, ze dala 28 Probu te se! duben 2012

29 V s ım ate si dobr ych skutk udruh ych a chv al ıtejezan e? ze srdce, a verejn ejizatopochv alil. Prohl a- sil: Pravdivev am r ık am: Tato vdova, ackoli je chud a, vhodila v ıc neztiv sichni. Ti vsich- ni totiz vhodili dary ze sv eho prebytku, ale tato zena vhodila ze sv eho nedostatku vsech- ny prostredky k zivotu, kter em ela. (Luk a s 21:1 4) Jak mu zeme Jez ı se napodobit? Bible n as vyb ız ı: Nezadrzuj dobro pred temi, jimzpa- tr ı, kdyzjevmocitv erukytou cinit. (Pr ıslo- v ı3:27) Pochvala m avelkous ılu Zijeme v nevde cn em svet e, a tak vsichni potrebujeme c ıtit uzn an ıal asku. Kdyzdru- h eup r ımn echv al ıme, posiluje je to a motivu- je, aby se d al snazili ze vsech sil. (Pr ıslov ı 31:28, 29) Bible kres any vyb ız ı: Dbejme jedni o druh e, abychom se podnecovali k l asce a znamenit ym skutkum. (Hebrejcum 10:24) Urcit e by se n am zilo l epe, kdyby vsichni projevovali odruh eosobn ız ajem, hledali na nich to dobr eaoce novali jejich dobr eskutky.pochvala m aopravduvelkous ılu. ZAJ IMALO BY V AS? Procbychomm eli ostatn ıchv alit za jejich dobr eskutky?(p r ıslov ı 15:23) Kdyzn as Jehova zkoum a, na co se zame ruje? (2. Paralipomenon 16:9) Procbychomm eli druh echv alit? (Pr ıslov ı3:27) Probu te se! duben