TUHÁ BIOPALIVA Z TRAVNÍCH POROSTŮ

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "TUHÁ BIOPALIVA Z TRAVNÍCH POROSTŮ"

Transkript

1 TUHÁ BIOPALIVA Z TRAVNÍCH POROSTŮ SOLID BIOFUEL FROM GRASSLAND BIOMASS Z. Abrham, M.Kovářová Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha Abstract The recent years are characterized by reduction of agricultural land acreage utilized for food production and in contrary the grassland area is being extended. Regarding the considerable cattle herd decreasing and limited possibilities of grassland (GL) production usage for feeding there are verified options and conditions how to use that production for energy purposes. As one of the promising variants considered is the hay utilization as a solid biofuel. This contribution concerns technology and economy of permanent grassland growing and hay utilization for energy purposes. A significant effect on the hay energy utilization economy have the financial support in form of subsides. The costs per 1 ton of hay without subsidy are over 2000 CZK and its energy utilization is therefore unreal. By using subsidies the final costs per unit of production could be reduced considerably, particularly favourable these costs are in regions with the LFA subsidies. Keywords: grassland, energy hay, technology and economy Úvod Travní porosty (TP - louky a pastviny) představují významný stabilizační a krajinotvorný prvek v soustavě hospodaření a v péči o venkovský prostor. Produkce z TP se však v podmínkách ČR stává stále více odpadní biomasou a vyvolává potřebu racionálního řešení jejího využití. Výměra TP v České republice se od roku 1990 neustále zvyšuje. V současné době to již představuje téměř jeden milion hektarů, tj. cca 23 % zemědělské půdy. Zároveň však je toto období charakteristické významným poklesem stavu skotu a to cca o 60 %. Výměra TP na jednotku stavu skotu se tím zvýšila na trojnásobek stavu v roce Podrobnější údaje o tomto vývoji jsou uvedeny v tabulce 1. Zároveň s poklesem stavu skotu došlo k výraznému nárůstu užitkovosti skotu a v současných krmných dávkách se tedy snižuje možnost pícninářského využití produkce z TP. EU, která vydává obrovské částky na programy, které zajišťují údržbu kulturní krajiny v zemích západní Evropy. Odhaduje se, že z celkové produkce TP lze minimálně 1 mil. tun využít pro energetické nebo surovinové účely. Dalším významným zdrojem obdobné biomasy je produkce z narůstající plochy travních porostů na orné půdě, které vznikají v rámci agroenvironmentálních opatření podporovaných dotacemi (Horizontálního plánu rozvoje venkova, Program rozvoje venkova - zpomalení odtoku vody zatravněním orné půdy, tvorba travnatých pásů na svažitých půdách, biopásy apod.). V poslední době rovněž narůstá množství zbytkové a odpadní biomasy z údržby krajiny a veřejné zeleně v obcích a městech. Jedním z perspektivních řešení je využití rostlinné biomasy jako obnovitelného energetického zdroje. Využití fytomasy je možné suchou cestou (spalování a zplynování rostlinné hmoty o sušině cca 80 %) nebo mokrou cestou (anaerobní fermentaci mokré hmoty o sušině do 35 %). Tab. 1: Vývoj výměry TP a stavů skotu Rok Výměra TP (tis. ha) Stavy skotu (tis. ks) Výměra TP na 100 ks skotu (ha) , , , ,7 Zpracováno ze zdrojů ČSÚ Praha Průměrný hektarový výnos TP byl v roce ,14 t sena na 1 ha a celková produkce tedy představuje více jak 3 mil. tun. Pokud mají TP plnit mimoprodukční ekologické funkce v tvorbě a ochraně krajiny a životního prostředí, musí být zajištěno jejich pravidelné sečení. Je to i jedna z podmínek Materiál a metody Náklady na pěstování a sklizeň TP Z výše uvedených podmínek je zřejmé, že hlavním smyslem pěstování TP je zajištění jejich mimoprodukční funkce a nikoli množství získané fytomasy. Cílem tedy není hledání podmínek maximalizace výnosu TP jako perspektivního obnovitelného zdroje energie, ale hledání racionálních a ekonomicky efektivních možností energetického využití produkce, která na těchto plochách roste a má z hlediska zemědělského hospodaření charakter odpadní biomasy. Technologie a ekonomika pěstování a sklizně produkce z TP a byla zpracována s využitím modelovacího databázového programu AGROTEKIS (VÚZT Praha). 1

2 Technologický postup a náklady na pěstování a sklizeň sena z travních porostů jsou tedy zpracovány ve 2 variantách: - varianta 1 (bez hnojení) - výnos sena 3 t/ha - varianta 2 (přihnojování kejdou)- výnos sena 3,6 t/ha Variabilní náklady na pěstování a sklizeň travních porostů na seno jsou: - ve variantě Kč. ha -1 - ve variantě Kč. ha -1 Technologický postup a podrobnější struktura variabilních nákladů jsou uvedeny pro jednotlivé varianty v tab. 2 a v tab. 3. Nejvýraznější složkou variabilních nákladů jsou náklady na mechanizované práce, které u varianty 1 činí 91 %, u varianty 2 jsou ve výši 87 %. Fixní náklady (daně, pronájem půdy, úvěrové služby, výrobní a správní režie) jsou pro všechny varianty uvažovány ve stejné výši stanovené (podle dostupných informací VÚZE, MZe, ČSÚ) odborným odhadem ve výši 2500 Kč/ha. Celkové náklady na pěstování a sklizeň sena z travních porostů jsou: - ve variantě 1 (bez hnojení) Kč. ha -1, tj Kč. t -1 - ve variantě 2 (přihnojování kejdou) Kč. ha -1, tj Kč. t -1 Dotace pro pěstování travních porostů Významným faktorem pro hodnocení ekonomiky produkce TP jsou dotace a podpory z EU a z národních zdrojů. Pro pěstování a sklizeň TP lze získat následující hlavní formy dotace: a) Jednotná platba na plochu (SAPS) stanovena formou sazby na 1 ha zemědělské půdy (v roce 2008 byla stanovena ve výši 3072,70 Kč na 1 ha z.p.) b) Národní doplňková platba (TOP UP) pro rok 2008 stanovena rovněž formou sazby na 1 ha zemědělské půdy (sazba v roce 2008 byla stanovena ve výši 1341,40 Kč na 1 ha z.p.) c) Podpora LFA vyrovnávací příspěvek na hospodaření v méně příznivých oblastech, poskytuje se pouze na kulturu travní porost (louky, pastviny i ostatní travní porosty) v méně příznivých oblastech. Sazby pro rok 2006 jsou stanoveny: horská oblast - HA = 157 EUR na 1 ha travních porostů HB = 134 EUR na 1 ha travních porostů ostatní méně příznivé oblasti - OA = 117 EUR na 1 ha travních porostů OB = 94 EUR na 1 ha travních porostù oblasti se specifickým omezením S = 114 EUR na 1 ha travních porostů SX = 91 EUR na 1 ha travních porostù d) Dotace na podporu agroenvironmentálních opatření (AEO) obsahují m.j. podopatření ošetřování travních porostů (louky, pastviny, ptačí lokality, stepní trávníky a vřesoviště). Vzhledem ke specifickým podmínkám opatření, předepsané intenzitě chovu hospodářských zvířat a zaměření na údržbu pastvou hospodářských zvířat nejsou tyto dotace do ekonomického hodnocení energetického využití TP Výsledky a diskuse a) biopalivo (energetické seno) ve formě lisovaných válcových balíků Nižší náklady na 1 tunu produkce jsou při pěstování TP bez hnojení a činí 2048 Kč.t -1. Přihnojování kejdou má sice pozitivní vliv na výnos produkce, znamená však i zvýšení nákladů, náklady na 1 tunu produkce se tím zvýší na 2081 Kč.t -1. Další zvyšování hnojení (s využitím tuhých minerálních hnojiv) zvyšuje dále náklady na 1 ha i výnos TP a to tak, že výsledné náklady na 1 t produkce stoupají. Proto pro energetické účely se jeví jako nejvýhodnější jen výše uvedené varianty tj. bez hnojení a s hnojením kejdou (zde se uvažuje cena kejdy 30 Kč/t, v některých oblastech však může být cena nižší nebo dokonce i nulová). Biomasa s těmito výrobními náklady (náklady bez uvažování dotací) nemůže ekonomicky konkurovat současným zdrojům energie a je na trhu paliv v podstatě neprodejná. Vliv dotací na cenu výsledného produktu je u TP velmi významný. Při současných podmínkách nastavení dotací lze dotace SAPS i TOP UP využívat pro TP ve všech oblastech, dotace LFA lze využívat jen v oblastech splňujících dané podmínky. Vzhledem k tomu, že uvedené formy dotací jsou stanoveny sazbou na 1 ha, je vliv dotací v přepočtu na 1 tunu produkce nepřímo úměrný výnosu, tedy čím nižší výnos, tím vyšší vycházejí dotace na 1 tunu produktu. Výsledné náklady na 1 ha TP a na jednotku produkce při využití variant dostupných dotací jsou souhrnně uvedeny v tabulce 4. Výsledkem pěstování a sklizně TP je suchá hmota lisovaná do formy válcových nebo hranolovitých balíků. Produkce v této formě je vhodná jako palivo do větších kotelen a tepláren. Hlavním konkurentem pro tuto oblast využití jsou nejlevnější varianty hnědého uhlí (energetické uhlí, prachové uhlí). Cena tohoto energetického uhlí s výhřevností srovnatelnou s tuhými biopalivy se pohybuje mezi 1000 až 1100 Kč.t -1 včetně ekologické daně (cena u výrobce, bez DPH a bez dopravy). Porovnání výsledných nákladů jednotlivých variant s cenou konkurenčního uhlí je uvedeno na obr. 1. Z uvedených výsledků vyplývá: při využití dotace SAPS a TOP UP jsou náklady na 1 tunu energetického sena ve variantě I na hodnotě 577 Kč.t -1, ve variantě II na hodnotě 854 Kč.t -1, biomasa s těmito výrobními náklady je na trhu paliv již realizovatelná 2

3 Tab. 3: Technologie a náklady na TP varianta 2 přihnojování kejdou 3

4 4

5 P o z n. : - sazba dotace v rámci opatření SAPS stanovena pro rok 2008 ve výši 3072,70 Kč na 1 ha zemědělské půdy - sazba národní doplňkové platby Top-Up stanovena pro rok 2008 ve výši 1341,40 Kč na 1 ha zemědělské půdy - p r o o b l a s t L FA ( o s t a t n í ) s e u v a ž u j e p r ů m ě r n á d o t a c e v e v ý š i K č n a 1 h a t r a v n í c h p o r o s t ů - p r o o b l a s t L FA ( h o r s k é ) s e u v a ž u j e p r ů m ě r n á d o t a c e v e v ý š i K č n a 1 h a t r a v n í c h p o r o s t ů 5

6 ve výrobních oblastech, kde lze využít dotaci LFA (pro ostatní méně příznivé oblasti) je využívání produkce z TP ekonomicky výrazně příznivější, ve variantě s hnojením jsou výsledné náklady na úrovni 104 Kč.t -1, ve variantě bez hnojení jsou dokonce dotace vyšší než celkové náklady na pěstování a sklizeň TP a to o 323 Kč.t -1 ve výrobních oblastech, kde lze využít dotaci LFA pro horské oblasti je využívání produkce z TP ekonomicky ještě příznivější, dotace v obou sledovaných variantách jsou vyšší než celkové náklady na pěstování a sklizeň TP a ve variantě s hnojením o 201 Kč.t -1, ve variantě bez hnojení dokonce o 690 Kč.t -1 b) biopalivo ve formě briket/pelet Pro využití produkce z travních porostů jako paliva pro rodinné domky a malé farmy je nutno zpracovat produkci do formy briket nebo pelet. Náklady na výrobu briket (pelet) se pohybují podle velikosti zařízení kolem 700 Kč na 1 N á k l a d y ( K č / t ) tunu. Konkurenčním palivem je zde uvažováno tříděné hnědé uhlí, cena tohoto uhlí se srovnatelnou výhřevností se pohybuje mezi 1700 až 1800 Kč.t -1 včetně ekologické daně (cena u výrobce, bez DPH a bez dopravy). Porovnání nákladů na výrobu briket resp. pelet z energetického sena ve srovnání s cenou konkurenčních paliv je uvedeno v grafu na obr. 2. Z uvedených výsledků vyplývá: brikety/pelety z TP jsou ve všech oblastech ekonomicky příznivější než srovnatelné konkurenční uhlí náklady na 1 tunu briket/pelet z TP jsou opět příznivější pro variantu bez hnojení, v oblastech mimo LFA dosahují hodnoty 1277 Kč.t -1, v oblastech LFA ostatní 377 Kč.t -1 a v oblastech LFA (horské) dokonce jen 10 Kč.t -1 pro variantu hnojení kejdou jsou náklady na 1 tunu briket/pelet z TP poněkud vyšší. v oblastech mimo LFA dosahují hodnoty 1554 Kč.t -1, v oblastech LFA ostatní 804 Kč.t -1 a v oblastech LFA (horské) jen 499 Kč.t -1 Varianta I - bez hnojení Varianta II - hnojení kejdou 104 Hnědé uhlí energetické Mimo LFA LFA (ostatní) LFA (horské) -690 Obr. 1: Porovnání nákladů na 1 tunu tuhých biopaliv (energetické seno ve formě lisovaných balíků) s cenou konkurenčního paliva (hnědé uhlí energetické 6

7 1800 Hnědé uhlí tříděné Varianta I - bez hnojení Varianta II - hnojení kejdou 1200 Náklady (Kč/t) Mimo LFA LFA (ostatní) LFA (horské) 10 Obr. 2: Porovnání nákladů na 1 tunu briket/pelet (z energetického sena) s cenou konkurenčního paliva (hnědé uhlí tříděné Závěry Bez dotací je využití sena z TP jako biopaliva v současné době ekonomicky nereálné, biopalivo nemůže ekonomicky konkurovat současným zdrojům energie a je na trhu paliv v podstatě nerealizovatelné. Při využití současných dotací je již toto biopalivo ekonomicky příznivé ve všech výrobních oblastech, zvláště příznivé je v oblastech LFA. Při přípravě a realizaci podnikatelského záměru na delší časové období zůstává určitým problémem jistota a výše dotačních podpor. Kromě tohoto úzkého pohledu na ekonomiku TP je však třeba konstatovat, že jejich přínos a význam je i v dalších oblastech, např.: využití produkce, která nemá uplatnění v krmivové základně využití odpadní produkce z údržby a obnovy krajiny příznivý vliv na tvorbu krajiny a na životní prostředí vytvoření nových pracovních příležitostí zvýšení ekonomické stability zemědělských podniků Literatura: ABRHAM, Z., KOVÁŘOVÁ, M.: Ekonomika energetického využití sena z travních porostů. [Economy of biomass from grass stands]. In: Trávne porasty súčasť horského polnohospodárstva a krajiny, Sborník přednášek z mezinárodní vědecké konference, Banská Bystrica, VÚT- PHP, 2006, s , ISBN: ABRHAM, Z., ANDERT, D., SLADKÝ, V.: Energetické využití pevné biomasy. Praha : VÚZT, 2006, č. 7, s. 59, ISBN

8 Abstrakt: V posledním letech dochází ke snižování plochy zemědělské půdy využívané pro produkci potravin a zvyšují se plochy trvalých travních porostů. Vzhledem k výraznému snížení stavů skotu a omezené možnosti využití produkce z travních porostů na krmení se ověřují možnosti a podmínky využití této produkce pro energetické účely. Jako jedna z perspektivních variant se jeví energetické využití sena jako tuhého biopaliva. Příspěvek se zabývá technologií a ekonomikou pěstování trvalých travních porostů a využitím sena pro energetické účely. Významný vliv na ekonomiku energetického využití sena mají dotace. Bez dotací se náklady na 1 t sena pohybují přes 2000 Kč/t a jeho energetické využití je tedy nereálné. S využitím dotací lze významně snížit výsledné náklady na jednotku produkce, zvláště příznivé jsou v oblastech s možností dotace LFA. Klíčová slova: trvalé travní porosty, energetické seno, technologie a ekonomika Kontaktní adresa Ing. Zdeněk Abrham, CSc. Ing.Marie Kovářová Výzkumný ústav zemědělské technika, v.v.i., Drnovská 507, PRAHA 6 tel.: ,

TUHÁ BIOPALIVA - EKONOMIKA A KONKURENCESCHOPNOST ECONOMY AND COMPETITIVE LEVEL OF SOLID BIOFUELS

TUHÁ BIOPALIVA - EKONOMIKA A KONKURENCESCHOPNOST ECONOMY AND COMPETITIVE LEVEL OF SOLID BIOFUELS TUHÁ BIOPALIVA - EKONOMIKA A KONKURENCESCHOPNOST ECONOMY AND COMPETITIVE LEVEL OF SOLID BIOFUELS Zdeněk Abrham, Marie Kovářová Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha Abstract Paper deals with economy

Více

TECHNOLOGICKÉ SYSTÉMY A EKONOMIKA INTEGROVANÉ PRODUKCE ZELENINY TECHNOLOGICAL SYSTEMS AND ECONOMY IN THE SYSTEM OF INTEGRATED VEGETABLE PRODUCTION

TECHNOLOGICKÉ SYSTÉMY A EKONOMIKA INTEGROVANÉ PRODUKCE ZELENINY TECHNOLOGICAL SYSTEMS AND ECONOMY IN THE SYSTEM OF INTEGRATED VEGETABLE PRODUCTION TECHNOLOGICKÉ SYSTÉMY A EKONOMIKA INTEGROVANÉ PRODUKCE ZELENINY TECHNOLOGICAL SYSTEMS AND ECONOMY IN THE SYSTEM OF INTEGRATED VEGETABLE PRODUCTION Zdeněk Abrham, Marie Kovářová Výzkumný ústav zemědělské

Více

Opatření v rámci PRV. Tab. č.: 6. P.č. Legislativa Druh opatření / popis Sazby. Základní podmínky

Opatření v rámci PRV. Tab. č.: 6. P.č. Legislativa Druh opatření / popis Sazby. Základní podmínky Tab. č.: 6 Opatření v rámci PRV 1 Nařízení vlády č. 75/2007 Sb., změna NV č.113/2008 Sb. Znevýhodněné oblasti - LFA - vyrovnávací příspěvek na hospodaření v znevýhodněných oblastech- jejich specifikace

Více

Adaptace na změny klimatu v plánech MZe. odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1

Adaptace na změny klimatu v plánech MZe. odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1 Adaptace na změny klimatu v plánech MZe odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1 Reakce na změny klimatu v oblasti zemědělství Mitigace (v oblasti zemědělství snižování emisí metanu

Více

FINANČNÍ DOTACE PRO EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ FINANCIAL SUBSIDIES FOR ORGANIC FARMING. Michaela Antoušková, Zuzana Křístková

FINANČNÍ DOTACE PRO EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ FINANCIAL SUBSIDIES FOR ORGANIC FARMING. Michaela Antoušková, Zuzana Křístková FINANČNÍ DOTACE PRO EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ FINANCIAL SUBSIDIES FOR ORGANIC FARMING Michaela Antoušková, Zuzana Křístková Anotace: Tento příspěvek se zabývá možnostmi získání finanční podpory pro ekologické

Více

Financování zemědělských aktivit s podporou PRV EAFRD. Ing. Václav Včelák

Financování zemědělských aktivit s podporou PRV EAFRD. Ing. Václav Včelák Financování zemědělských aktivit s podporou PRV EAFRD Ing. Václav Včelák Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova 2007 2013 European Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD) EAFRD rozdělen na

Více

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných

Více

VÝNOSNOST & EKONOMIKA pěstování výmladkových plantáží. Leona Šimková CZ Biom České sdružení pro biomasu

VÝNOSNOST & EKONOMIKA pěstování výmladkových plantáží. Leona Šimková CZ Biom České sdružení pro biomasu VÝNOSNOST & EKONOMIKA pěstování výmladkových plantáží Leona Šimková CZ Biom České sdružení pro biomasu Ekonomika energetických plodin Životnost projektů výsadby energetických plodin: PROJEKTY s krátkým

Více

Určující faktory návratnosti investic do BPS

Určující faktory návratnosti investic do BPS Určující faktory návratnosti investic do BPS Ing. Zdeněk Nesňal Ústav zemědělské ekonomiky a informací konference Energie zemědělské energie Praha, 23.5.2013 Obsah prezentace Účel analýzy Výchozí podmínky

Více

Zemědělské dotace přehled. RNDr. Jan Dovrtěl, CSc.

Zemědělské dotace přehled. RNDr. Jan Dovrtěl, CSc. Zemědělské dotace přehled RNDr. Jan Dovrtěl, CSc. Podpora zemědělství v rozšířené Evropě Podpora zemědělství v období 2007-2013 Přímé platby (SAPS) + doplňkové přímé platby (TOP-UP) Plán rozvoje venkova

Více

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. OKRUH II LEGISLATIVA Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. LEGISLATIVA nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Biologicky rozložitelný odpad - pojmy

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

Stav, vývoj a možnosti diverzifikace podnikatelských aktivit v zemědělství ČR a EU 27

Stav, vývoj a možnosti diverzifikace podnikatelských aktivit v zemědělství ČR a EU 27 Stav, vývoj a možnosti diverzifikace podnikatelských aktivit v zemědělství ČR a EU 27 Jindřich ich Špička Alice Picková Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Jihlava, 9. 11. 2007 Definice diverzifikovaných

Více

Technologie. Podrobný procesní diagram expertního systému je uveden na schématu.

Technologie. Podrobný procesní diagram expertního systému je uveden na schématu. Modelování a ekonomické hodnocení investičních záměrů v oblasti energetického využití biomasy Ing. Oldřich Mužík, Ph.D., Ing. Zdeněk Abrham, CSc., Ing. David Andert, CSc.; Výzkumný ústav zemědělské techniky,

Více

DOPRAVA JAKO SOUČÁST LOGISTIKY ENERGETICKÝCH SUROVIN V ZEMĚDĚLSTVÍ TRANSPORT AS PAR T OF ENERGY RAW MATERIALS LOGISTIC IN AGRICULTURE

DOPRAVA JAKO SOUČÁST LOGISTIKY ENERGETICKÝCH SUROVIN V ZEMĚDĚLSTVÍ TRANSPORT AS PAR T OF ENERGY RAW MATERIALS LOGISTIC IN AGRICULTURE DOPRAVA JAKO SOUČÁST LOGISTIKY ENERGETICKÝCH SUROVIN V ZEMĚDĚLSTVÍ TRANSPORT AS PAR T OF ENERGY RAW MATERIALS LOGISTIC IN AGRICULTURE J. Souček, A. Bartolomějev, Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i.

Více

České předsednictví v EU priority ČR

České předsednictví v EU priority ČR České předsednictví v EU priority ČR Ing. Jaroslav Humpál seminář Rapotín, 2.10.2008 Úvodem ČR bude pokračovat v řešení běžících úkolů a řešit zavádění finální podoby legislativních návrhů v rámci Kontroly

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze

Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze Porovnání výše zdanění vybraných paliv spotřební a ekologickou daní. Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze 1. Úvod Česká republika se připravovala několik let na zavedení ekologických

Více

Příloha č. 5 Platby - Ekologické zemědělství

Příloha č. 5 Platby - Ekologické zemědělství Příloha č. 5 Platby - Ekologické zemědělství Uvedené kalkulace jsou zpracovány jako podklad pro stanovení plateb za účast v jednotlivých titulech ekologického zemědělství navržených v rámci nově připravovaného

Více

Agroenvironmentálně-klimatická opatření Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními

Agroenvironmentálně-klimatická opatření Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními 17.4.2015 Seminář Obhospodařování zemědělské půdy 2015 - Zásady správného obhospodařování zemědělské půdy (13/018/1310b/164/000699) Agroenvironmentálně-klimatická opatření Platby pro oblasti s přírodními

Více

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy Úvod do problematiky Možnosti energetického využití biomasy Cíle Uvést studenta do problematiky energetického využití biomasy Klíčová slova Biomasa, energie, obnovitelný zdroj 1. Úvod Biomasa představuje

Více

TERMICKÉ VYUŽITÍ SEPARÁTU PO ANAEROBNÍ FERMENTACI BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝCH ODPADŮ

TERMICKÉ VYUŽITÍ SEPARÁTU PO ANAEROBNÍ FERMENTACI BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝCH ODPADŮ TERMICKÉ VYUŽITÍ SEPARÁTU PO ANAEROBNÍ FERMENTACI BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝCH ODPADŮ THERMICAL UTILIZATION OF THE SEPARATE AFTER AN ANAEROBIC FERMENTATION OF BIOLOGICALY DECOMPOSABLE WASTE R. Koutný 1),

Více

HRDP MÉNĚ PŘÍZNIVÉ OBLASTI A OBLASTI S ENVIRONMENTÁLNÍMI OMEZENÍMI

HRDP MÉNĚ PŘÍZNIVÉ OBLASTI A OBLASTI S ENVIRONMENTÁLNÍMI OMEZENÍMI Ve smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 556 fax: 296 326 111 e-mail: info@szif.cz HRDP MÉNĚ PŘÍZNIVÉ OBLASTI A OBLASTI S ENVIRONMENTÁLNÍMI OMEZENÍMI Obecně: Toto opatření je zaměřeno na podporu zemědělců

Více

Finanční nástroje péče o přírodu a krajinu. Odbor péče o přírodu a krajinu

Finanční nástroje péče o přírodu a krajinu. Odbor péče o přírodu a krajinu Finanční nástroje péče o přírodu a krajinu Odbor péče o přírodu a krajinu Zvláště chráněná území v ČR Zvláště chráněná území v ČR 4 NP, 25 CHKO, 114 NPR, 107 NPP, 798 PR, 1206 PP Celkem je třeba na zajištění

Více

Systém odděleného sběru bioodpadů ve městě Proseč. Analýza potenciálu produkce odpadu

Systém odděleného sběru bioodpadů ve městě Proseč. Analýza potenciálu produkce odpadu Systém odděleného sběru bioodpadů ve městě Proseč Analýza potenciálu produkce odpadu Datum: 28.11.2013 Razítko a podpis zpracovatele Razítko a podpis žadatele Obsah: 1.Identifikační údaje...3 1.1Název

Více

MEZINÁRODNÍ PROJEKTY 3.14 SALVERE

MEZINÁRODNÍ PROJEKTY 3.14 SALVERE Informační zpravodaj č. 40, 2011 MEZINÁRODNÍ PROJEKTY 3.14 SALVERE (Semi-natural grassland as a source of biodiversity improvement) Polopřirozené travní porosty zdroj pro zlepšení biodiverzity ERDF, OPNS

Více

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Prof. Ing. Petr Stehlík, CSc. Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství Ing.

Více

OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ 8.-10. listopadu 2011. Malé spalovací zdroje. Milan Kyselák

OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ 8.-10. listopadu 2011. Malé spalovací zdroje. Milan Kyselák OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ 8.-10. listopadu 2011 Malé spalovací zdroje Milan Kyselák Obsah 1. Spotřeba a ceny paliv pro domácnosti 2. Stav teplovodních kotlů v domácnostech 3. Vhodná opatření pro

Více

Může nás krajina energeticky uživit?

Může nás krajina energeticky uživit? Může nás krajina energeticky uživit? Ing. Jiří Krist Seminář: Obce a regiony odolné proti změně klimatu Liberec, 8. prosince 2014 EKOTOXA s.r.o. Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v

Více

ECONOMIC MODELLING OF BIOGAS PRODUCTION. OLDŘICH MUŽÍK, ZDENĚK ABRHAM Research Institute of Agricultural Engineering

ECONOMIC MODELLING OF BIOGAS PRODUCTION. OLDŘICH MUŽÍK, ZDENĚK ABRHAM Research Institute of Agricultural Engineering 1 ECONOMIC MODELLING OF BIOGAS PRODUCTION OLDŘICH MUŽÍK, ZDENĚK ABRHAM Research Institute of Agricultural Engineering Abstract: The contribution deals with modelling of biogas plants economy. The model

Více

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR PŮDA A OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU V EKONOMICKÝCH SOUVISLOSTECH PŮDA JAKO VÝROBNÍ PROSTŘEDEK JEDINEČNÝ EKOSYSTÉM 13. dubna 2010, Praha ZEMĚDĚLSKÝ

Více

Žádost o zařazení a poskytnutí dotace. v rámci Agroenvironmentálního opatření

Žádost o zařazení a poskytnutí dotace. v rámci Agroenvironmentálního opatření / / / Registrační číslo žádosti Strana 1 Žádost o zařazení a poskytnutí dotace v rámci Agroenvironmentálního opatření Razítko místa příjmu žádosti*: Registrační číslo žadatele: Datum příjmu žádosti*: Podpis

Více

Rozbor hospodaření akciové společnosti ZEMASPOL Uherský Brod a.s. U Korečnice 1770, 68801 Uherský Brod k 31.12.2014

Rozbor hospodaření akciové společnosti ZEMASPOL Uherský Brod a.s. U Korečnice 1770, 68801 Uherský Brod k 31.12.2014 Rozbor hospodaření akciové společnosti ZEMASPOL Uherský Brod a.s. U Korečnice 1770, 68801 Uherský Brod k 31.12.2014 V roce 2014podnik obhospodařoval 2468 ha zem půdy, z toho v ekologickém zemědělství 335,98

Více

Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz

Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz Zpět Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz Bohumil Fišer Finanční nástroje na podporu pastvy ovcí a koz Program péče o přírodu a krajinu Operační program životní prostředí 07 13 Horizontální

Více

Společná zemědělská politika po roce 2014

Společná zemědělská politika po roce 2014 Společná zemědělská politika po roce 2014 Dotace v roce 2014 Rok 2014 je přechodné období, systém dotací jako v roce 2013 Přímé platby systém SAPS Způsobilé i pozemky které nebyly způsobilé k 30.3.2003

Více

GAEC - ZKUŠENOSTI DOZOROVÝCH ORGÁNŮ

GAEC - ZKUŠENOSTI DOZOROVÝCH ORGÁNŮ GAEC - ZKUŠENOSTI DOZOROVÝCH ORGÁNŮ Kontroly a změny podmíněnosti Nejčastěji porušované požadavky GAEC 2 31x GAEC 8 18x SMR 2 11x Změny v nastavení požadavků podmíněnosti v roce 2013 Welfare (SMR 16-18)

Více

Zpráva České republiky pro Evropskou komisi za rok 2005 o realizaci Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/30/ES z 8.

Zpráva České republiky pro Evropskou komisi za rok 2005 o realizaci Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/30/ES z 8. Příloha k č.j.: 22631/2006 12000 Zpráva České republiky pro Evropskou komisi za rok 2005 o realizaci Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/30/ES z 8. května 2003 Obsah: I. Úvodní komentář II. Plnění

Více

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU Sídlo/kancelář: Březinova 42, Brno Pobočka: Místecká 901, Paskov Česká Republika eveco@evecobrno.cz www.evecobrno.cz INTRODUCTION Společnost EVECO

Více

Právnická osoba. ostatní. střední středně velké jiné

Právnická osoba. ostatní. střední středně velké jiné Informace k vyplňování Fiche pole 32. Kritéria pro monitoring a hodnocení stvená MAS Tato kritéria pro monitoring a hodnocení ve Fichi si stvuje sama MAS a slouží MAS pro kontrolu plnění cílů a evaluaci

Více

Podpora pěstování energetických plodin. SZIF RO České Budějovice Ing. Olga Šabatková

Podpora pěstování energetických plodin. SZIF RO České Budějovice Ing. Olga Šabatková Podpora pěstování energetických plodin SZIF RO České Budějovice Ing. Olga Šabatková Legislativní úprava poskytování dotací na podporu EP Nařízení vlády č. 80/2007 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování

Více

PROVOZNÍ SLEDOVÁNÍ KVALITY BIOPLYNU V ZÁVISLOSTI NA POUŽITÝCH SUROVINÁCH SUBSTRÁTU OPERATIONAL QUALITY MONITORING BIOGAS IN RELATION RAW TO SUBSTRATE

PROVOZNÍ SLEDOVÁNÍ KVALITY BIOPLYNU V ZÁVISLOSTI NA POUŽITÝCH SUROVINÁCH SUBSTRÁTU OPERATIONAL QUALITY MONITORING BIOGAS IN RELATION RAW TO SUBSTRATE PROVOZNÍ SLEDOVÁNÍ KVALITY BIOPLYNU V ZÁVISLOSTI NA POUŽITÝCH SUROVINÁCH SUBSTRÁTU OPERATIONAL QUALITY MONITORING BIOGAS IN RELATION RAW TO SUBSTRATE 1) Petr Chajma, 2) Jaroslav Kára 1) Technická fakulta

Více

Akční plán pro biomasu pro ČR na období 2009 2011 Biologicky rozložitelné odpady 9. - 11.9.2009, Náměšť nad Oslavou

Akční plán pro biomasu pro ČR na období 2009 2011 Biologicky rozložitelné odpady 9. - 11.9.2009, Náměšť nad Oslavou Akční plán pro biomasu pro ČR na období 2009 2011 Biologicky rozložitelné odpady 9. - 11.9.2009, Náměšť nad Oslavou Ing. Jiří Trnka Ministerstvo zemědělství ČR Odbor ekologického zemědělství a obnovitelných

Více

Seznam WMS a WFS vrstev plpis. Projekt LPIS. Ministerstvo zemědělství České republiky

Seznam WMS a WFS vrstev plpis. Projekt LPIS. Ministerstvo zemědělství České republiky Seznam WMS a WFS vrstev plpis Projekt LPIS Ministerstvo zemědělství České republiky 2015 HISTORIE DOKUMENTU Verze Datum Provedená změna Provedl 1.0 06. 03. 2015 První verze dokumentu Petra Pietrasová 1.1

Více

PŘEDPOKLÁDANÉ DOPADY SZP 2014+ do ekonomiky zemědělských podniků (včetně vztahů k cenám půdy) Tomáš Doucha, ÚZEI Praha

PŘEDPOKLÁDANÉ DOPADY SZP 2014+ do ekonomiky zemědělských podniků (včetně vztahů k cenám půdy) Tomáš Doucha, ÚZEI Praha PŘEDPOKLÁDANÉ DOPADY SZP 2014+ do ekonomiky zemědělských podniků (včetně vztahů k cenám půdy) Tomáš Doucha, ÚZEI Praha 1 Jde o odhad ekonomických dopadů nové politiky do vybraných kategorií podniků Jak

Více

Výroční hodnotící zpráva o programu Horizontální. za rok 2006

Výroční hodnotící zpráva o programu Horizontální. za rok 2006 Výroční hodnotící zpráva o programu Horizontální plán rozvoje venkova ČR za rok 26 27 2 Obsah Souhrn... 3 1 Úvod... 4 2 Změny obecných podmínek, které ovlivňují realizaci opatření... 4 2.1 Směry a výsledky

Více

Poznámka...zvýšený objem produkce je podnik schopen pokrýt lepším využitím stávající výrobní kapacity.

Poznámka...zvýšený objem produkce je podnik schopen pokrýt lepším využitím stávající výrobní kapacity. Příklad na řízení pohledávek Podnik má roční objem realizace 18 mil. Kč, náklady na prodané zboží činí celkem 16 mil. Kč, z toho - fixní náklady...6 mil. Kč, - variabilní náklady...10 mil. Kč. Podnik poskytuje

Více

EFEKTIVNOST EKOLOGICKÝCH PRODUKTŮ PĚSTOVANÝCH NA ORNÉ PŮDĚ THE EFFICIENCY OF PRODUCTS ORGANICALLY GROWN ON ARABLE LAND

EFEKTIVNOST EKOLOGICKÝCH PRODUKTŮ PĚSTOVANÝCH NA ORNÉ PŮDĚ THE EFFICIENCY OF PRODUCTS ORGANICALLY GROWN ON ARABLE LAND EFEKTIVNOST EKOLOGICKÝCH PRODUKTŮ PĚSTOVANÝCH NA ORNÉ PŮDĚ THE EFFICIENCY OF PRODUCTS ORGANICALLY GROWN ON ARABLE LAND Iva Živělová, Jaroslav Jánský Anotace Příspěvek se zaměřuje na ekonomickou efektivnost

Více

MOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY. Zhodnocení aktivit projektu Podpora z MPO, ERÚ Využití biomasy

MOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY. Zhodnocení aktivit projektu Podpora z MPO, ERÚ Využití biomasy MOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY Zhodnocení aktivit projektu Podpora z MPO, ERÚ Využití biomasy Tadeáš Ochodek Rožnov pod Radhoštěm, Beskydský hotel RELAX 28.-29.2. 2008 Název projektu:

Více

Reforma Společné zemědělské politiky (2014 2020)

Reforma Společné zemědělské politiky (2014 2020) Reforma Společné zemědělské politiky (2014 2020) Ministerstvo zemědělství 19. 2. 2014 Evropský dům 1 VYJEDNÁVÁNÍ O REFORMĚ SZP představení legislativních návrhů reformované SZP Komisí 12. 10. 2011 finální

Více

Ceny služeb mechanizovaných prací

Ceny služeb mechanizovaných prací Tab. : 144 Ceny služeb mechanizovaných prací 1 Podmítka (talířový podmítač) 5,80 l/ha 535,00 Kč/ha 700,00 Kč/ha 2 Podmítka (radličkový kypřič) 6,80 l/ha 495,00 Kč/ha 685,00 Kč/ha 3 Podmítka (zaorávka hnoje

Více

Vývoj a analýza nutričního hodnocení spotřeby potravin v ČR

Vývoj a analýza nutričního hodnocení spotřeby potravin v ČR Abstrakt Z analýzy dlouhodobého vývoje nutričního hodnocení vyplývá, že k nejvýraznějším změnám došlo v prvních porevolučních letech, v dalším období byly změny podstatně mírnější. Tento vývoj úzce koresponduje

Více

Společná zemědělská politika po roce 2013

Společná zemědělská politika po roce 2013 Společná zemědělská politika po roce 2013 Administrace nových investičních opatření Ing. Jaroslav Humpál ÚZEI Praha Rok 2013 Nařízení EP a Rady č. 671/2012 ze dne 11.7.2012 změna nařízení č. 72/2009 Modulace

Více

POTŘEBA A PRODUKCE ENERGIÍ V ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBĚ V ČR V KRIZOVÉ SITUACI. Specializovaná mapa. Návod k používání programu

POTŘEBA A PRODUKCE ENERGIÍ V ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBĚ V ČR V KRIZOVÉ SITUACI. Specializovaná mapa. Návod k používání programu VÝZKUMNÝ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY, v.v.i. ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA v PRAZE POTŘEBA A PRODUKCE ENERGIÍ V ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBĚ V ČR V KRIZOVÉ SITUACI Specializovaná mapa Návod k používání programu Projekt

Více

ČESKÁ TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA

ČESKÁ TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA RESPONSIBLE CARE ČESKÁ TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA PRO UŽITU ITÍ BIOSLOŽEK V DOPRAVĚ A CHEMICKÉM PRŮMYSLU USTAVUJÍCÍ VALNÁ HROMADA 19.6.2008 Pavel Švarc ČESKÁ TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA BIOPALIVA Cílem Platformy

Více

Taxation of gas fuels by excise tax and ecological tax

Taxation of gas fuels by excise tax and ecological tax Zdanění plynných paliv spotřební a ekologickou daní Taxation of gas fuels by excise tax and ecological tax Ing. Josef BŘEZINA, CSc Anotace: Příspěvek je zaměřen na zdanění plynných paliv spotřební daní

Více

Můžeme být energeticky soběstační a svobodní? Ing. Jiří Krist ARES

Můžeme být energeticky soběstační a svobodní? Ing. Jiří Krist ARES Můžeme být energeticky soběstační a svobodní? Ing. Jiří Krist ARES 1 všech ploch celkem 1 455 hektarů Kategorie ploch Procento z celkové plochy Plocha Energeticky využitelná produkce Zemědělská půda 678

Více

POŽADAVKY CROSS COMPLIANCE

POŽADAVKY CROSS COMPLIANCE POŽADAVKY CROSS COMPLIANCE Podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) Ing. Lubomír Smrček 602 626 655, lubomir.smrcek@ekotoxa.cz 1. část / 1 Legislativní základ podmíněnosti přímé platby

Více

DOTACE V ROCE2015. Anna Vejvodová 734 506 885 vejvodova@pvagri.cz

DOTACE V ROCE2015. Anna Vejvodová 734 506 885 vejvodova@pvagri.cz DOTACE V ROCE2015 Anna Vejvodová 734 506 885 vejvodova@pvagri.cz Struktura přednášky Přímé platby LFA AEKO EZ SAPS Ozelenění Bílk. plodiny Masná telata Dojnice Ovce, kozy H1 H5 OA, OB S Ošetřování TP Zatravnění

Více

Vliv svahu na energetické a exploatační parametry zemědělské dopravy

Vliv svahu na energetické a exploatační parametry zemědělské dopravy Vliv svahu na energetické a exploatační parametry zemědělské dopravy Shrnutí Článek se zabývá vyhodnocením provozních měření traktorových dopravních souprav s cílem stanovit vliv svahu na energetické a

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie Obnovitelné zdroje energie Identifikace regionálních disparit v oblasti obnovitelných zdrojů energie na Jesenicku Bc. Krystyna Nováková Komplexní regionální marketing jako koncept rozvoje rurálního periferního

Více

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU EUROPEAN BUSINESS & TECHNOLOGY CENTRE IN INDIA

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU EUROPEAN BUSINESS & TECHNOLOGY CENTRE IN INDIA PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU EUROPEAN BUSINESS & TECHNOLOGY CENTRE IN INDIA Brno, 10. 12. září 2012 www.ebtc.eu EBTC Představení projektu Hospodářská komora České republiky vyhrála výběrové řízení na tzv. Contact

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ INVESTICE DO ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ INVESTICE DO ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ INVESTICE DO ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY FACTORS AND THEIR INFLUENCE ON FARM MACHINERY H. Řezbová, O.Škubna ČZU Praha - Katedra ekonomiky Abstract In the paper, there is analyzed the impact

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba R Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba Zpráva č. 34/14 Výpočet emisních faktorů znečišťujících látek pro léta 2001 až

Více

Jiný pohled na ekonomiku MBÚ a spaloven. Ing. Jan Habart, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze CZ Biomu

Jiný pohled na ekonomiku MBÚ a spaloven. Ing. Jan Habart, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze CZ Biomu Jiný pohled na ekonomiku MBÚ a spaloven Ing. Jan Habart, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze CZ Biomu 22 % (1 mil. tun) 2007 2020 Základní schéma MBÚ MBÚ Klasická MBÚ Původce Lehké drcení Separátor

Více

Agentura pro zemědělství a venkov představení hlavních činností

Agentura pro zemědělství a venkov představení hlavních činností Agentura pro zemědělství a venkov představení hlavních činností určeno pro seminář k Prodeji ze dvora pořádaném Centrem rozvoje v České Skalici 14.3.2011 Odbor: KAZV Hradec Králové Oddělení: AZV Náchod

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na

Více

Složení syrového mléka z ekologických provozů

Složení syrového mléka z ekologických provozů Složení syrového mléka z ekologických provozů O. Hanuš, V. Genčurová, H. Landová, A. Macek, R. Jedelská Výzkumný ústav pro chov skotu, s. r. o., Rapotín Seminář a workshop: Možnosti produkce funkčních

Více

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Cross compliance Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Nové trendy v zemědělství stoupající spotřeba potravin se specifickými kvalitativními parametry např. ze systému

Více

FarmProfit nový ekonomický software pro zemědělce

FarmProfit nový ekonomický software pro zemědělce FarmProfit nový ekonomický software pro zemědělce Ing. Jan Syrůček Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i. tel.: +420 267 009 529 e-mail: syrucek.jan@vuzv.cz FarmProfit Ekonomický software na kalkulaci

Více

STUDIE PROVEDITELNOSTI. Využití odpadního tepla z BPS Věžná pro vytápění v areálu ZD a části obce

STUDIE PROVEDITELNOSTI. Využití odpadního tepla z BPS Věžná pro vytápění v areálu ZD a části obce STUDIE PROVEDITELNOSTI Využití odpadního tepla z BPS Věžná pro vytápění v areálu ZD a části obce BŘEZEN 2013 1 Identifikační údaje 1.1 Zadavatel Název organizace Obec Věžná Adresa Věžná 1 Statutární zástupce

Více

Transpozice kritérií udržitelnosti obsažených ve směrnicích 2009/30/ES a 2009/28/ES; Dosažení snížení emisí skleníkových plynů z dodaných pohonných

Transpozice kritérií udržitelnosti obsažených ve směrnicích 2009/30/ES a 2009/28/ES; Dosažení snížení emisí skleníkových plynů z dodaných pohonných Novela zákona o ochraně ovzduší transpozice kritérií udržitelnosti biopaliv uvedených ve směrnici 2009/28/ES a 2009/30/ES Ing. Jiří Hromádko, Ph.D. Hlavní cíle novely zákona Transpozice kritérií udržitelnosti

Více

Biopaliva v kontextu obnovitelných zdrojů energie z biomasy

Biopaliva v kontextu obnovitelných zdrojů energie z biomasy Biopaliva v kontextu obnovitelných zdrojů energie z biomasy Ladislav Jelínek, Tomáš Medonos Ústav zemědělské ekonomiky a informací Presentace pro seminář pořádaný Glopolis Biopaliva: příležitosti, rizika

Více

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny 200 let První brněnské strojírny Řešení využití odpadů v nové produktové linii PBS Spalování odpadů Technologie spalování vytříděného odpadu, kontaminované dřevní hmoty Depolymerizace a možnosti využití

Více

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KONKURENCESCHOPNOST CÍLENĚ PĚSTOVANÉ BIOMASY. Kamila Havlíčková, Jaroslav Knápek, Jiří Vašíček

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KONKURENCESCHOPNOST CÍLENĚ PĚSTOVANÉ BIOMASY. Kamila Havlíčková, Jaroslav Knápek, Jiří Vašíček FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KONKURENCESCHOPNOST CÍLENĚ PĚSTOVANÉ BIOMASY Kamila Havlíčková, Jaroslav Knápek, Jiří Vašíček 1. ÚVOD S rostoucí poptávkou po biomase pro energetické účely se stává stále důležitější

Více

Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině

Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině NÁRODNÍ PROGRAM VÝZKUMU II MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY 2B06034 Magdalena Ševčíková, Marie

Více

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba Tab. č.: 191 Poř. č. Louky Ukazatel a) Výchozí ukazatele - standard - intenzivní - nižší vstupy 1 Výnos zelené hmoty [t/ha] 20 35 9 2 Výnos sušiny po odečtení ztrát [t/ha] 3,7 5,6 1,8 3 Výnos EL po odečtení

Více

LIFE CORCONTICA (LIFE 11 NAT/CZ/490)

LIFE CORCONTICA (LIFE 11 NAT/CZ/490) Příloha č. 4 Obecná pravidla pro naplňování cílů projektu LIFE CORCONTICA (LIFE 11 NAT/CZ/490) 1. Zásahy přesně neurčené mapou (Příloha č.2, Dohody), budou upřesněny po dohodě s hospodářem nejpozději před

Více

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR. Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR. Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. OZE v ČR: Základní fakta 6000 Spotřeba OZE: 4,7 % celkové spotřeby

Více

POŽADAVKY CROSS COMPLIANCE

POŽADAVKY CROSS COMPLIANCE POŽADAVKY CROSS COMPLIANCE Povinné požadavky na hospodaření č. 2 až 4 a požadavky pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin Ing. Lubomír Smrček 602 626 655, lubomir.smrcek@ekotoxa.cz SMR 2/1 Nedošlo

Více

Metodika postupu při zjišťování výše škod na polních plodinách v územích určených k řízeným rozlivům povodní

Metodika postupu při zjišťování výše škod na polních plodinách v územích určených k řízeným rozlivům povodní Ústav zemědělské ekonomiky a informací Metodika postupu při zjišťování výše škod na polních plodinách v územích určených k řízeným rozlivům povodní (certifikovaná metodika) Autoři: Ing. Martin Plášil Ing.

Více

ANALÝZA POPTÁVKY PO PIVU NA ZÁKLADĚ RODINNÝCH ÚČTŮ. D. Žídková katedra zemědělské ekonomiky, PEF Vysoká škola zemědělská, 165 21 Praha 6 - Suchdol

ANALÝZA POPTÁVKY PO PIVU NA ZÁKLADĚ RODINNÝCH ÚČTŮ. D. Žídková katedra zemědělské ekonomiky, PEF Vysoká škola zemědělská, 165 21 Praha 6 - Suchdol ANALÝZA POPTÁVKY PO PIVU NA ZÁKLADĚ RODINNÝCH ÚČTŮ. D. Žídková katedra zemědělské ekonomiky, PEF Vysoká škola zemědělská, 165 21 Praha 6 - Suchdol Anotace: Příspěvek charakterizuje poptávku po pivu v domácnostech

Více

VRSTVA ENVIRO. Agroenvironmentální opatření Ošetřování travních porostů

VRSTVA ENVIRO. Agroenvironmentální opatření Ošetřování travních porostů Agroenvironmentální opatření Ošetřování travních porostů VRSTVA ENVIRO 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí. Úvodem. Předkládáme Vám stručnou a praktickou

Více

Název projektu: Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/131/000199. Financováno z Programu rozvoje venkova

Název projektu: Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/131/000199. Financováno z Programu rozvoje venkova Název projektu: Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/131/000199 Financováno z Programu rozvoje venkova NOVELA NITRÁTOVÉ SMĚRNICE Fugát (tekutý podíl po separaci

Více

Větrný Jeníkov. 18. červenec 2013, Ing. Jindřich Šnejdrla, viceprezident AK ČR

Větrný Jeníkov. 18. červenec 2013, Ing. Jindřich Šnejdrla, viceprezident AK ČR Větrný Jeníkov 18. červenec 2013, Ing. Jindřich Šnejdrla, viceprezident AK ČR AK ČR PK ČR ZS ČR Konsorcium nevládních organizací k SZP Velké zemědělské a potravinářské podniky Smlouva s BXL ( Praha + Brusel

Více

VYTÁPĚNÍ BIOMASOU VE FORMĚ DŘEVNÍ ŠTĚPKY A DŘEVNÍCH PELET ZKUŠENOSTI A PRAXE Z DLOUHOLETÉHO PROVOZU SEMINÁŘ VYTÁPĚNÍ BIOMASOU - VEC VŠB OSTRAVA -13. 05. 2009 LUHAČOVICE OBEC TŘANOVICE : - 1020 obyvatel

Více

EKONOMIKA VYBRANÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH KOMODIT PO VSTUPU ČR DO EU AGRICULTURAL COMMODITIES ECONOMICS AFTER ACCESSION OF THE CR TO THE EU

EKONOMIKA VYBRANÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH KOMODIT PO VSTUPU ČR DO EU AGRICULTURAL COMMODITIES ECONOMICS AFTER ACCESSION OF THE CR TO THE EU EKOOMIKA VYBRAÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH KOMODIT PO VSTUPU ČR DO EU AGRICULTURAL COMMODITIES ECOOMICS AFTER ACCESSIO OF THE CR TO THE EU Ivan Foltýn, Ida Zedníčková, Petr Kopeček, Jan Kubát Anotace: Změnu podmínek

Více

ROZBOR DYNAMIKY UKAZATELŮ ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY V ČESKÉ REPUBLICE

ROZBOR DYNAMIKY UKAZATELŮ ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY V ČESKÉ REPUBLICE ROZBOR DYNAMIKY UKAZATELŮ ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY V ČESKÉ REPUBLICE Erich Maca, Jan Klíma Doc. Ing. Erich Maca, CSc., KSA, Brno, Kotlářská 44, PSČ 602 00 Doc. Ing. Jan Klíma, CSc., KSA, Brno, Tyršova 45, PSČ

Více

Rozvrhování nákladů pomocných činností a režijních nákladů na výkony rostlinné a živočišné výroby

Rozvrhování nákladů pomocných činností a režijních nákladů na výkony rostlinné a živočišné výroby IVP 1275 Rozvrhování nákladů pomocných činností a režijních nákladů na výkony rostlinné a živočišné výroby Prezentace k oponentuře konané dne 27. 1. 2015 v Praze Ing. Jana Poláčková, CSc. odpovědný řešitel

Více

Výroba a export dopravních prostředků v ČR a ekonomická krize

Výroba a export dopravních prostředků v ČR a ekonomická krize Výroba a export dopravních prostředků v ČR a ekonomická krize Ing. Jan Vogl Abstrakt Cílem této studie je analýza zahraničního obchodu se zaměřením na stroje a dopravní prostředky. V provedené analýze

Více

Aktuální situace v oblasti ekologických osiv v ČR. Ing. Petr KONVALINA, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Aktuální situace v oblasti ekologických osiv v ČR. Ing. Petr KONVALINA, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Aktuální situace v oblasti Ing. Petr KONVALINA, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Úvod: Ekologické zemědělství v ČR (31.12.2010) 3 517 registrovaných podniků 448 202 ha zemědělské půdy

Více

METODIKA k provádění nařízení vlády č. 79/2007 Sb.,

METODIKA k provádění nařízení vlády č. 79/2007 Sb., 2010 METODIKA k provádění nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje

Více

POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: Městský úřad Kroměříž. Stavební úřad. Oddělení územního plánování a státní památkové péče

POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: Městský úřad Kroměříž. Stavební úřad. Oddělení územního plánování a státní památkové péče 1 POŘIZOVATEL: Městský úřad Kroměříž Stavební úřad Oddělení územního plánování a státní památkové péče OBEC PRASKLICE: určený zastupitel Bc. Jaroslav Kupka, starosta obce PROJEKTANT: S-projekt plus, a.s.

Více

BULLETIN ÚZEI. Struktura ekologických zemědělců v ČR dle klasifikačního systému EU

BULLETIN ÚZEI. Struktura ekologických zemědělců v ČR dle klasifikačního systému EU BULLETIN ÚZEI Struktura ekologických zemědělců v ČR dle klasifikačního systému EU č. 4/2013 STRUKTURA EKOLOGICKÝCH ZEMĚDĚLCŮ V ČR DLE KLASIFIKAČNÍHO SYSTÉMU EU Obsah Úvod... 1 Klasifikační systém zemědělských

Více

METODIKA k provádění nařízení vlády č. 75/2015 Sb.,

METODIKA k provádění nařízení vlády č. 75/2015 Sb., 2015 METODIKA k provádění nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.

Více

PROGRAM NÍZKOEMISNÍCH UHELNÝCH ZDROJŮ SKUPINY ČEZ TISKOVÁ KONFERENCE, 10. 7. 2007

PROGRAM NÍZKOEMISNÍCH UHELNÝCH ZDROJŮ SKUPINY ČEZ TISKOVÁ KONFERENCE, 10. 7. 2007 PROGRAM NÍZKOEMISNÍCH UHELNÝCH ZDROJŮ SKUPINY ČEZ TISKOVÁ KONFERENCE, 10. 7. 2007 Program 1. Ekologizace výroby v kontextu obnovy a rozvoje výrobního portfolia Skupiny ČEZ 2. Úvod do technologie nízkoemisních

Více

Projekty EPC projekty s garantovanými úsporami ve veřejném sektoru

Projekty EPC projekty s garantovanými úsporami ve veřejném sektoru Projekty EPC projekty s garantovanými úsporami ve veřejném sektoru Profil společnosti ENESA a.s. Společnost ENESA byla založena v srpnu 2005 Hlavním předmětem naší práce je vyvíjet a realizovat projekty

Více

HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY

HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ÚSES - zákon č.114/1992 Sb. O Ochraně přírody a krajiny Hlavní cíle: - nerušený vývoj přirozeného genofondu krajiny v rámci jeho přirozeného prostorového členění - optimální prostorový

Více

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod Ing. Pavel Růžek, CSc. a Ing. Helena Kusá, PhD. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze-Ruzyni Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod Mezi významná rizika znečištění vod při pěstování

Více

Program rozvoje venkova 2007-2013 Popis priorit a opatření

Program rozvoje venkova 2007-2013 Popis priorit a opatření Program rozvoje venkova 2007-2013 Popis priorit a opatření Leden 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa I: Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví... 2 Prioritní osa II: Zlepšování životního

Více