TAX SYSTEMS IN SELECTED COUNTRIES OF THE EUROPEAN UNION

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Katedra finančního práva a národního hospodářství Diplomová práce DAŇOVÉ SYSTÉMY VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE TAX SYSTEMS IN SELECTED COUNTRIES OF THE EUROPEAN UNION Petra Trubačová 2013/2014

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Daňové systémy ve vybraných zemích Evropské unie zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně, 20. března Petra Trubačová 2

3 Ráda bych využila tento prostor pro poděkování své vedoucí diplomové práce paní JUDr. Ivaně Pařízkové, Ph. D. za odborné vedení, věcné připomínky a veškerou pomoc při psaní diplomové práce. Mé poděkování patří rovněž mé rodině za nejen finanční, ale hlavně morální pomoc během celého magisterského studia. 3

4 ABSTRAKT Diplomová práce nabízí exkurz do problematiky daňových systémů tří zemí, které jsou členy Evropské unie, a to Dánského království, Litevské republiky a Lucemburského velkovévodství. Tři kapitoly této práce tak představí každou z těchto zemí z politického a ekonomického hlediska a následně pak popíší již jednotlivé daně, příp. příspěvky či poplatky, které tvoří samotné daňové systémy. Poslední čtvrtá kapitola je pak věnována praktickému srovnání daně z příjmu fyzických osob mezi zvolenými zeměmi a Českou republikou, přičemž na tomto příkladu poukazuje na výhody a nevýhody jednotlivých daňových systémů a taktéž na důsledky s tím spojené. KLÍČOVÁ SLOVA daňový systém, zdanění, Dánsko, Litva, Lucembursko, Česká republika, daň, příspěvek 4

5 ABSTRACT This Master thesis offers an excursion into the issue of the tax systems of the three countries that are members of the European Union - the Kingdom of Denmark, the Republic of Lithuania and the Grand Duchy of Luxembourg. Three chapters of this work introduce each of these countries in political and economic terms, and then describe their individual taxes, which form their tax systems themself. The fourth chapter is devoted to practical comparison of the personal income tax among the selected countries and the Czech Republic, highlighting the advantages and disadvantages of respective tax systems. KEY WORDS tax system, taxation, Denmark, Lithuania, Luxembourg, The Czech Republic, tax, contribution 5

6 OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 8 ÚVOD DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ Daňový systém Dánska Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmu právnických osob Majetkové daně Daň z přidané hodnoty Spotřební daň Zelené daně Registrační daň pro vozidla LITEVSKÁ REPUBLIKA Daňový systém Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu právnických osob Daň z nemovitostí Pozemková daň Daň z přidané hodnoty Spotřební daň Poplatek za státní přírodní zdroje a ekologický poplatek Poplatek za používání silnic a dálnic LUCEMBURSKÉ VÉLKOVÉVODSTVÍ Daňový systém Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu právnických osob Sociální pojištění

7 Majetkové daně Daň z přidané hodnoty Spotřební daň SROVNÁNÍ DANĚ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB MEZI DÁNSKEM, LITVOU, LUCEMBURSKEM A ČESKOU REPUBLIKOU ZÁVĚR POUŽITÉ ZDROJE

8 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK HDP hrubý domácí produkt ČR Česká republika EU Evropská unie CZK Česká koruna LTL Litevský litas DKK Dánská koruna USD Americký dolar EUR Euro EEA Evropský hospodářský prostor, angl.. European Economic Area 8

9 ÚVOD Největší přírodní krásou krajiny je nízká daňová sazba. - Ava Gardner Daně a daňové systémy jsou běžnou součástí života každého jednotlivce a v souvislosti s volným pohybem zboží, služeb a osob v rámci Evropské unie se nejen jednotlivcům, ale i společnostem, nabízí možnost zhodnotit a vybrat zemi, která jim přinese nejlepší poměr mezi výší daňové sazby a úrovní služeb zemí poskytovaných. Ne nutně však vysoká sazba daně sebou nese vysokou životní úroveň, což platí i naopak. Daňových systém se liší stát od státu a na světě je jich bezmála stejný počet jako jednotlivých zemí, přičemž jak je již z názvu diplomové práce částečně patrné, zúžila jsem výběr pouze na členy Evropské unie, a to konkrétně na Dánské království, Litevskou republiku a Lucemburské velkovévodství. Aspekty, které mne vedly k volbě těchto zemí, byly hlavně obecné informace o místním daňovém zatížení, ekonomické úrovni a státním zřízení, které jsem získala z veřejně dostupných zdrojů, kdy Dánsko je známo svou vysokou životní úrovní, avšak i vysokým zdaněním. Litva i přes její komunistickou minulost zaznamenává významný růst ekonomiky a životní úrovně a v mnohém předčila ostatní státy bývalého Sovětského svazu. A Lucembursko, které je často označováno jako daňový ráj, bylo pro můj výběr zajímavé hlavně netradičním spojením nízkého daňového zatížení a vysoké životní úrovně, kterou tento západoevropský stát nabízí. Daně jsou velmi diskutovaným tématem v každé moderní demokratické zemi, proto nabízené srovnání je vždy aktuální, s tím, že čím větší má jedinec možnost výběru, tím více oceňuje možnost srovnání. Cílem mé diplomové práce je obecná charakteristika zvolené výseče mezinárodního finančního práva a vymezení základních pojmů, objektivní srovnání těchto tří daňových systémů a případné poukázaní na jejich výhody či nevýhody. Úkolem diplomové práce je podrobit kritické analýze jednotlivé daňové systémy a na příkladu výpočtu daně z příjmu fyzických osob dojít k závěru, který ze zvolených daňových systémů lze považovat za nejvhodnější. Z těchto důvodů jsem uchopila hypotézu následovně: V rámci Evropské unie se setkáváme s různými daňovými systémy, přičemž hlavní rozdíly spočívají převážně v sazbách jednotlivých 9

10 daní. I přes tuto odlišnou výši zdanění osob nedochází k výraznému negativnímu ovlivnění růstu ekonomik členských států Evropské unie. Práce nejprve nastíní základní politické a hospodářské informace o jednotlivých zemích a následně popíše jednotlivé daňové systémy (1.kapitola: Dánské království, 2. kapitola: Litevská republika a 3. kapitola: Lucemburské velkovévodství). Nakonec na příkladu srovnání daně z příjmu fyzických osob nabídne srovnání jednotlivých daňových systémů zvolených zemí mezi sebou a s Českou republikou (4. kapitola: Srovnání daně z příjmu fyzických osob mezi Dánskem, Litvou, Lucemburskem a Českozu republikou). Závěr práce bude mým hodnotícím stanoviskem na dané téma. Při psaní diplomové práce jsem použila metody analýzy, syntézy, dedukce a indukce, stejně tak byla využita metoda komparace, a to především v kapitole, která se věnuje srovnání daně z příjmu fyzických osob vybraných daňových systému s Českou republikou. Použité zdroje, byly interpretovány pomocí jazykového, teleologického a systematického výkladu. Vzhledem k rozsahu diplomové práce je praktická část věnována pouze srovnání daně z příjmu fyzických osob. 10

11 1. DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ Dánsko patří mezi nejvyspělejší země západní Evropy. Tohle označení si zasloužilo mimo jiné díky vzkvétajícímu tržnímu hospodářství a vysokému daňovému zatížení, kdy jednotlivé daně tvoří víc jak 80% příjmů dánské státní pokladny. Díky modernímu tržnímu hospodářství, technicky vyspělému zemědělství, a s tím související vysokou životní úrovní, pevnou měnou i značnou závislostí na obchodu se zahraničím, si Dánsko právem zaslouží zařazení mezi velmi vyspělé skandinávské země, ačkoliv na Skandinávském poloostrově neleží. Rozprostírá se na Jutském poloostrově, dvou velkých a stovkách menších ostrovů. Dánsko utváří spolu s Faerskými ostrovy a Grónskem státní celek Dánské království. 1 Většina obyvatelstva se však koncentruje v Kodaňské metropoli, která je hlavním městem. 2 V Dánsku žije obyvatel, z toho pouze přistěhovalců. 3 Podle indexu kvality života je Dánsko uváděno celosvětově na 8. místě 4 a podle indexu spokojenosti je dokonce na 1. místě ve světě. 5 Dánsko je konstituční monarchií s mnohaletou tradicí parlamentní demokracie a v roce 1973 vstoupilo do Evropské unie. Hlavou státu je od roku 1972 Její královské Veličenstvo Margrethe Alexandrina Thorkildur Ingrid. Kompetence panovnice jsou upraveny Ústavou Dánska. Jakožto hlava státu má hlavně reprezentační funkci, mimo to stvrzuje jmenování nebo odvolání či odstoupení předsedy vlády a členů vlády a schvaluje zákonné akty. Dánský parlament se čtyřletým volebním obdobím je jednokomorový a má 179 poslanců za vlastní Dánsko a po dvou za Grónsko a Faerské ostrovy. Poslední všeobecné volby do dánského parlamentu proběhly 15. září Vítězem voleb se stala Liberální strana Venstre, přičemž většinu v parlamentu však získala levicová opozice, která utvořila menšinovou vládní koalici složenou ze Sociální demokracie, Socialistické lidové strany a sociálně-liberální strany Radikale Venstre. 6 1 SCHERPING, Jan. Dánsko. 4. vyd. Praha: Jan Vašut, 2013, s Facts and statistics [online]. Denmark: The official website of Denmark, 2014 [cit ]. 3 LARSEN, Dorthe. Population and population projections. Statistics Denmark [online]. dst.dk, 2014 [cit ]. 4 Denmark [online]. OECD: Better Life Index, 2013 [cit ]. 5 HELLIWELL, John; LAYARD, Richard; SACHS, Jeffrey. World Happiness Report. Columbia University s Earth Institute [online]. 2013, s. 7 [cit ]. 6 Vnitropolitická charakteristika [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2012 [cit ]. 11

12 V globální konkurenceschopnosti je Dánsko na 15. místě v celém světě, ve srovnání s Českou republikou, která je na 46. Místě, je to velmi dobré umístění, před ním z evropských zemí je jen Finsko, Německo, Švédsko, Nizozemí a Velká Británie. I Světová banka postavila Dánsko dokonce na 1. místo z evropských zemí v nejlepších podmínkách pro podnikání, přičemž Dánsko obhájilo svou pozici z roku V roce 2012 se však ekonomický růst Dánska vlivem hospodářské krize významně zpomalil. 8 Hrubý domácí produkt na obyvatele je v Dánsku ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi světa velmi vysoký. Jeho poslední zveřejněná výše činí ,- USD/os, což je o 25% nad průměrem v rámci Evropské unie. Z členských zemí dosahuje vyšší úrovně pouze Lucembursko, Nizozemí, Rakousko, Irsko a Švédsko. Průmyslová výroba se podílí na tvorbě HDP cca 22,3 %. Nosnými obory jsou tradičně výroba potravin, výroba léků a farmaceutik, výroba vyspělé zdravotní techniky, elektrotechnický průmysl (větrné elektrárny), výroba plastů, zpracování barevných kovů i oceli a nábytkářský průmysl, který má ve světě věhlas zejména díky originálnímu designu. Stavebnictví se podílí na celkovém HDP cca 6 %. Zemědělství, vč. lesnictví a rybolovu, se podílí na celkovém HDP cca 1,3 %. Dánská zemědělská výroba je tradičně známa svou efektivností a kvalitou. Prvovýroba a zpracovatelský průmysl jsou specializovány zejména na mléčné výrobky, vepřové maso a rybí konzervy. Okolo 70 % produkce potravin a ryb se vyváží (hlavním teritoriem je V. Británie a Německo) a vývoz těchto výrobků stále představuje více než 16 % celkového dánského exportu. Služby jsou v Dánsku na velmi vysoké úrovni a jejich podíl na tvorbě HDP činí cca 76,4%. Mezi nejvýznamnější oblasti patří finanční a obchodní aktivity, dále veřejné a osobní služby, velkoobchod, hotely a restaurace. Pokud jde o produkci energie, Dánsko se zřeklo používání jaderných zdrojů a k výrobě tepla a elektrické energie využívá ropné produkty, zemní plyn, dovážené uhlí, biomasu a obnovitelné zdroje, zejména vítr. Pevná paliva, ropa a zemní plyn se na celkové dodávce energie podílí zhruba 83 %, obnovitelné a geotermální zdroje zhruba 17 %. Dánsko je dlouhodobě energeticky nezávislé a je čistým vývozcem energie. Do roku 2050 chce Dánsko být energeticky nezávislé na fosilních palivech. 9 7 Economy rankings [online]. International Finance Coprporation: Doing business, 2014 [cit ]. 8 Ekonomická charakteristika země [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2012 [cit ]. 9 Tamtéž. 12

13 Do měnové unie Dánsko zatím nevstoupilo, proto zůstává dánská koruna jako oficiální platidlo. Daňový systém Dánska přiláká pozornost podobně jako ostatní Skandinávské země svou vysokou daňovou kvótou, která se po dobu vývoje daňového systému rapidně zvyšovala a v posledních letech se pohybuje okolo 50 %. Dnešní podoba tohoto daňového systému je výsledkem více jak sto let trvajícího zajímavého vývoje. Nejvyšší zásluhu na jeho dnešní podobě mají hlavně daňové reformy z posledních let minulého století. 10 Podle údajů Dánského statistického úřadu za 1. čtvrtletí 2013 žije v Dánsku 910 krajanů českého a 161 československého původu Daňový systém Dánska Daňový systém Dánska prošel významným vývojem během posledních několika desítek let. Daně jsou nejvýznamnějším příjmem státu a od jejich výše se odvíjí i celková úroveň života ve státě 12. Daňový systém Dánska stojí na těchto zásadách: 13 každý musí mít možnost získat pomoc v situacích, jako je nezaměstnanost nebo nemoc ze státního rozpočtu všechny děti musí chodit do školy a mít možnost dokončit vzdělání, k čemuž stát poskytne dostatečné finanční prostředky všichni občané musí mít přístup k informacím a pokynům (např. z knihoven a médií). Přičemž neméně důležitou stránkou je i důsledná daňová kontrola, která zamezuje zneužívání daňového systému. Z vývoje daňového systému lze vytknout následující nejvýznamnějšími daňové události. Od roku 1903 je v Dánsku odváděna daň z příjmů fyzických osob a majetková daň pro občany a firmy. V roce 1922 prošel daňový systém významnou modernizací související s rozvojem právnických osob a výsledkem pak bylo zavedení v roce 1960 daně z příjmu společností. Pro zdanění příjmu fyzických osob, byl významný milník rok 1969, kdy se zavedlo zdanění u zdroje, což znamenalo, že zaměstnavatel uhradil daň za 10 DYŠKANT, Jan. Daňový systém Dánska [online]. Praha, 2012 [cit ]. 11 Krajanské spolky a Češi v zahraničí [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2012 [cit ]. 12 DYŠKANT, 2012, op. cit. 13 Taxation in Denmark [online]. SKAT: Individuals Coming to Denmark, 2014 [cit ]. 13

14 zaměstnance přímo správci daně a samotný příjem zaměstnance tak ponížil o částku odpovídající samotné dani, čímž se předcházelo daňovým únikům. Během devadesátých let se zavedla většina dnes známých daní, jako je přípěvek na trh práce či daň z hodnoty majetku. 14 Rok 2012 přinesl významnou reformu celého dánského daňového systému, která se dotkla komplexně všech daní, s postupným zavádění v letech 2013 až Významně by se měla snížit hlavně daň z příjmu fyzických osob, která povede ke zvýšení zájmu o práci v zemi. 15 Daňová zátěž v Dánsku rostla nepřetržitě v letech 1930 až 1988, kdy z 12 % HDP dosáhla maximální úrovně 50,4 % HDP. Dnes má Dánsko, hned po Švédsku, druhé nejvyšší zdanění, a to cca 48 % HDP. 16 Následující tabulka zobrazuje procentuální účast daní na tvorbě HDP Dánska v letech Skupina daní Daň z příjmů 31,2 29,9 29, Daně ze zboží a služeb Daň z prům. pracovníka Celkové daňové příjmy Tabulka č. 1: Přehled procentuální účasti jednotlivých skupin daní na HDP Dánska v letech Daňový systém patří k nejsložitějším na světě. Základními druhy daní jsou daň z přidané hodnoty, daň z příjmu fyzických a právnických osob, spotřební daně, dále pak má Dánsko spoustu speciálních daní jako ekologická daně na ochranu životního 14 DYŠKANT, 2012, op. cit. 15 Skattereform 2012 [online]. Skatteministeriet, 2012 [cit ]. 16 Denmark and Sweden have highest taxes [online]. Euobserver, 2013 [cit ]. 17 Tabulka č. 1 byla inspirována tabulkou a informacemi uvedenými v Country statistical profile: Denmark [online]. OECD ilibrary, 2012 [cit ]. 14

15 prostředí, registrační daň na automobily, daň z majetku osob či církevní daň, přičemž se daňový systém podstatně liší u fyzické osoby a pro právnické osoby. 18 Obecně lze daně rozdělit do dvou základních skupin, podle vlivu na majetek a důchod poplatníka na daně přímé a daně nepřímé. Základní skupiny se dále člení na jednotlivé podskupiny daní se společným znakem. Přímé daně se dělí na daně z příjmů a daně majetkové. Do nepřímých daní se pak řadí daň z přidané hodnoty, spotřební daně, enviromentální daně a registrační daň pro vozidla. Každá podskupina zahrnuje již konkrétní daně. 19 Výčet daní spadajících do jednotlivých podskupin je uveden v následující tabulce č. 2. Skupina Podskupina Jednotlivé daně Přímé daně Daň z příjmu fyzických osob Státní daň, Krajské a místní daně, Příspěvek na zdravotní pojištění, Církevní daň, Příspěvek do dodatečného penzijního fondu pracovního trhu, Příspěvek na trh práce Daň z příjmu právnických osob Majetkové daně Daň z hodnoty nemovitosti, Daň z nemovitosti, Dědická a darovací daň, Daň z převodu nemovitosti Nepřímé daně Daň z přidané hodnoty Spotřební daň Zelené daně Registrační daň pro vozidla Tabulka č. 2: Seznam skupin a podskupin daní daňového systému Dánska DYŠKANT, 2012, op. cit. 19 Different types of tax. SKAT: Individuals Coming to Denmark [online]. SKAT, 2014 [cit ]. 20 Tabulka č. 2 byla inspirována tabulkou a informacemi uvedenými v DYŠKANT, 2012, op. cit. 15

16 Přímé daně jsou v Dánsku děleny na tzv. A-Daň, která je odečtena přímo u zdroje, tj. přímo z příjmu osoby, a ve formě zálohy na daň poukázána zdrojem na účet správce daně. Na konci zdaňovacího období, pak dojde k výpočtu skutečné daně a případný přeplatek na dani je daňovému subjektu vrácen. Oproti tomu tzv. B-Daň tu hradí osoby přímo na účet správce daně formou jednorázové platby, přičemž skutečná výše daně je vypočtena před jejím uhrazením Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů fyzických osob zahrnuje celé množství daní - státní daň jako základní daň, daň krajská a místní, daň církevní, příspěvek do dodatečného penzijního fondu pracovního trhu a příspěvek na zdravotní pojištění. 22 Dani z příjmu fyzických osob podléhají příjmy osob s trvalým bydlištěm na území Dánska. V případě, že osoba má trvalé bydliště v Dánsku, ale ve skutečnosti pracuje a žije v zahraničí, je těžké rozhodnout o místu placení daně. 23 V tomto případě je směrodatné, kde žije celá rodina. 24 Dále rodina a hlavně její velikost, tj. počet členů, je pro zdanění v rámci Dánska taktéž velmi podstatný. S rostoucím počtem členů rodiny rostou i daňová zvýhodnění. Dále dani z příjmů fyzických osob podléhají osoby pobývající v Dánsku déle než 6 měsíců a osoby jinak spojené s Dánskem, např. vlastníci nemovitého majetku v zemi při jeho prodeji, přičemž jejich zdanění je omezené Státní a místní daň Daň z příjmu fyzických osob se odvádí na dvou úrovních, a to na centrální a místní úrovni. Celková sazba daně je od 0% do 51,7% (zahrnuje všechny daně, které se odvádí z příjmu fyzických osob a odvíjí se od celkového ročního příjmu). Sazba státní daně je od 5,48% do 15%. Daň z příjmů na místní úrovni se vybírá ze zdanitelného příjmu, a liší se podle obce, rozmezí 20,14% a 26,71%. V hlavním městě Kodani je sazba místní 21 Different types of tax. SKAT: Individuals Coming to Denmark [online]. SKAT, 2014 [cit ]. 22 Tamtéž. 23 BĚHOUNEK, P. Směrnice Evropské unie týkající se daní z příjmů. Daně a právo v praxi: měsíčník informací z oblasti daní, práva a financí. Praha: Adore, 2005, č. 11., s DYŠKANT, 2012, op. cit. 25 ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii: daňové systémy členských států EU, legislativní základy daňové harmonizace v EU. Praha: Linde, 2006, s

17 daně 24%. 26 Příjmy z této daně jdou do místních rozpočtů, přičemž je ní zatížen příjem vyšších než ,-DKK, nižší příjmy jsou osvobozeny. 27 V Dánsku se uplatňuje institut tzv. osobního příspěvku. Pokud osoba nemá roční příjem vyšší jak osobní příspěvek, který činí ,- DKK (osoby do 18 let mají osobní příspěvek ve výši ,-DKK) 28, neodvádí daň z příjmu fyzických osob. Dále může osoba uplatnit daňově uznatelné náklady, tj. daňové odpočty, kterými jsou v Dánsku příspěvek na dojíždění, pojištění pro případ nezaměstnanosti, důchodové připojištění fondu pro případ předčasného odchodu do důchodu, úrokové platby, příspěvek odborové organizaci, apod. 29 Základem daně z příjmu fyzických osob jsou příjmy, které můžeme rozdělit do následujících kategorií: 30 osobní příjmy - Mzdy, zisky společností, zaměstnanecké výhody, národní důchod, výživné (např. mateřské dovolené nebo nemocenské dávky), předčasný starobní důchod, soukromý důchod kapitálové příjmy - příjmy z úroků, kapitálové výnosy od společností Zdanitelný příjem v Dánsku se obecně počítá jako součet osobních příjmů a kapitálových příjmů ponížen o uznané daňové odpočty Příspěvek na zdravotní pojištění Platí ho zaměstnanci ze svých příjmů, přičemž příjem musí být vyšší než je osobní příspěvek, tj ,- DKK (osoby do 18 let mají osobní příspěvek ve výši ,- DKK), a jeho sazba je stanovena pro všechny kategorie stejnou procentuální sazbou, a 26 GOLA, Petr. Personal income tax in Denmark. CFE: Confederation fiscale europeenne [online]. cfeeutax.org, 2012 [cit ]. 27 NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 3., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, s Different types of tax. SKAT: Individuals Coming to Denmark [online]. SKAT, 2014 [cit ]. 29 GOLA, 2012, op. cit. 30 DYŠKANT, 2012, op. cit. 17

18 to 5% 31 z hrubé mzdy. Příspěvek plyne do místního rozpočtu a jsou z něj hrazeny zdravotní služby místních občanů Církevní daň Dánské národní evangelická církev je pro mnoho Dánů velmi podstatnou součásti jejich osobního života. Víc jak 80% obyvatel Dánska je jejími členy, přičemž z předmětného členství vyplývá i povinnost odvádět církevní daň. Sazba daně je stanovena místními obecními úřady a pohybuje se v rozmezí od 0,42 1,5 %. Z církevní daně jsou hrazeny platy kněží, provoz a údržba kostelů a hřbitovů, důchody kostelních duchovních, vzdělaní národní církve. 33 Pokud je občan členem jiné církve a odvádí obdobný poplatek přímo církvi, může si jej z daně odpočítat Příspěvek do dodatečného penzijního fondu pracovního trhu Dánský daňový systém počítá i s dobou, kdy zaměstnanec nebude moci vykonávat svou práci a bude odkázán na příjem, který si spořil celý pracovní život. Proto každý zaměstnanec od věku 16 ti let odvádí předmětný příspěvek do penzijního fondu, přičemž jeho sazba je stanovena jednotně a pevně. 35 Příspěvek se při tom odečte ještě před zdaněním samotného platu, kdy zaměstnavatel hradí dvě třetiny samotného příspěvku. Po dovršení 65 let má poplatník právo na vyplácení důchodu z tohoto penzijního fondu doživotně Příspěvek na trh práce Podobně jako příspěvek do penzijního fondu, se odvádí příspěvek na trh práce, jehož sazba činí 8%. Odvádí se stejným způsobem, s tím, že tuto povinnost má i osoba samostatně výdělečně činná. Rozdíl je v tom, že normální zaměstnanec, který nepřijde během svého pracovního života o zaměstnání, z tohoto příspěvku nemůže čerpat žádné finanční prostředky. Jedná se o jednu ze solidárních daní, která slouží k pokrytí skupiny 31 TAX rates [online]. SKAT: Individuals Coming to Denmark, 2014 [cit ]. 32 Different types of tax. SKAT: Individuals Coming to Denmark [online]. SKAT, 2014 [cit ]. 33 DYŠKANT, 2012, op. cit 34 Different types of tax. SKAT: Individuals Coming to Denmark [online]. SKAT, 2014 [cit ]. 35 DYŠKANT, 2012, op. cit 36 Different types of tax. SKAT: Individuals Coming to Denmark [online]. SKAT, 2014 [cit ]. 18

19 lidí bez zaměstnání či na mateřské dovolené. Příspěvek však lze odečíst jako odčitatelnou položku od základu daně pro výpočet daně z příjmů Daň z příjmu právnických osob Subjekty této daně se dělí na tzv. rezidenty a nerezidenty. Rezidenty jsou společnosti, které jsou registrovány v Dánsku, dále pak družstva, spořitelny, taktéž sem spadají společnosti jiného práva než dánského, které vykonávají na Dánském území jejich centrální řízení a kontrolu. Daňoví rezidenti mají neomezenou daňovou povinnost, veškeré jejich příjmy podléhají dani z příjmu právnických osob. Za nerezidenty jsou pak považovány společnosti s místem centrálního řízení a kontroly v zahraničí. 38 Daňoví nerezidenti mají omezenou daňovou povinnost. Předmětem daně z příjmů na území Dánska jsou pouze příjmy zde vytvořené. Daň je hrazena zálohově ve formě dvou ročních splátek, které jsou splatné vždy k 20. března a 20. listopadu. Konečná daň se platí vždy nejpozději k 1. listopadu roku následujícího po roce, ve kterém obdržel subjekt zdanitelné příjmy, je-li daň vyměřená, nebo první den měsíce následujícího po vydání daňového výměru. Daň je příjmem státního rozpočtu, přičemž se na ni nevztahuje místní daň. 39 Sazba daně z příjmů právnických osob je jednotná a stanovena na 25%, přičemž je možno si výdaje související s obchodem, odpisy a úroky jsou odečíst od hrubého příjmu. 40 Právnické osoby mají možnost snížit základ daně o tzv. daňově uznatelné odpočty a odpisy. Za odpočty jsou považovány: obchodní výdaje, výdaje na hledání nových trhů, které vznikly v souvislosti s existujícím podnikáním, jejichž cílem je rozšíření podnikání, se mohou uplatnit v roce vynaložení, nebo mohou být odpisovány v průběhu 5 let. Odepsat lze hmotný a nehmotný majetek (vyjma pozemků a půdy). Patří sem příkladmo licence, patenty, osobní vozidla, nábytek, výbava kanceláře, přičemž každý z nich má odlišnou dobu odepisování, které se pohybuje od 3 do 50 let NERUDOVÁ, 2011, op. cit., s ŠIROKÝ, 2006, op. cit., s DYŠKANT, 2012, op. cit 40 Denmark [online]. OECD: Revenue Statistics 2013, 2014 [cit ]. 41 NERUDOVÁ, 2011, op. cit., s

20 Majetkové daně Majetkové daně mají v Dánsku nejméně významný podíl na daňových příjmech státu. Mezi majetkové daně patří daň z hodnoty nemovitosti, daň z nemovitostí a darovací a dědická daň Daň z hodnoty nemovitosti Tato daň je příjmem státního rozpočtu, přičemž poplatníkem jsou pouze vlastníci, popř. nájemci nemovitého majetku v Dánsku, přičemž nezáleží na tom, zdali žijí v Dánsku či ne. 43 Hodnota nemovitosti je stanovena pro účely této daně veřejnými orgány každý druhý rok, a to z důvodu změn realitního trhu a tržních cen nemovitostí. 44 Sazba daně je stanovena na 1% z hodnoty určené správcem daně, pokud však hodnota nemovitosti přesáhne ,- DKK, je vyšší hodnota zdaněna i vyšší sazbou (3 %), přičemž důchodci či manželské páry, kteří mají nízké příjmy, mohou uplatnit slevu na dani. 45 Zajímavostí je, že k této dani jsou povinny i osoby žijící v Dánsku, přičemž se jejich nemovitý majetek nachází v zahraničí Daň z nemovitosti tzv. daň z pozemků Ta je na rozdíl od daně z hodnoty nemovitostí příjmem místních rozpočtů. Sazby daně se liší podle obcí a pohybují se v rozmezí 1,6 % - 3,4 % z hodnoty pozemku Daň z převodu nemovitostí Daň z převodu nemovitostí má sazbu 0,6 % z prodejní ceny Nemovitosti nebo z ceny, která je určená správcem daně dle cenových map (dle toho, která je vyšší), a je k ní povinen, který úplatně převádí vlastnická práva k nemovitosti na území Dánska. Částka se zaokrouhluje na nejbližší celé stokoruny, přičemž je nový vlastník nemovitosti povinen dále uhradit tzv. registrační daň, která činí 1.400,-DKK ŠIROKÝ, 2006, op. cit., s RADVAN, Michal. Zdanění nemovitostí v Evropě. Vyd. 1. Praha: LexisNexis CZ, DYŠKANT, 2012, op. cit 45 Different types of tax. SKAT: Individuals Coming to Denmark [online]. SKAT, 2014 [cit ]. 46 Tamtéž. 47 DYŠKANT, 2012, op. cit 48 Denmark Other taxes and levels. KPMG: Taxation of international executives [online]. KPMG, 2014 [cit ]. 20

21 Daň dědická a daň darovací Daň dědická je splatná v Dánsku, pokud zde měl zemřelý v době smrti své bydliště, nezáleží tedy, zdali byl občanem či ne, nebo pokud se jeho majetek nacházel v době smrti v Dánsku. Sazba daně se odvíjí od příbuzenského vztahu mezi zůstavitelem a dědicem, přičemž manžel je od této daně osvobozen. Děti a blízcí příbuzní platí sazbu 15 % z částky převyšující ,- DKK, ostatní dědicové platí až 36,25 % z převyšující částky. Sazba darovací daně je stejná jako u dědické, přičemž limit pro osvobození od daně darovací je pro blízké příbuzné ,- DKK a pro děti je limit stanoven na ,- DKK Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty je uplatňována v Dánsku od roku 1967 a Dánsko bylo jednou z prvních zemí, kde se tento typ daně zavedl. Sazba daně z přidané hodnoty je stanovena jednotně na 25 %, která musí být přidána k ceně zboží, přičemž zde není žádná nižší sazba daně pro určité komodity. 50 Placení DPH se nevztahuje na prodej a pronájem nemovitostí, dodávky plynu, vody, elektřiny a topení, výhry v loteriích, prodej akcií a obligací, jiné další finanční transakce (pošty) a pojišťovací transakce, zdravotnickou péči, sociální služby, školné, amatérský sport, určité kulturní události a dodávky uměleckých předmětů, dopravu osob jinými prostředky než turistickými autobusy. 51 Nulovou DPH mají noviny a export. DPH se vztahuje v zásadě na všechno nakoupené zboží a služby určené pro podnikání. Daňovým subjektem pro DPH jsou i zahraniční společnosti, které nemají sídlo podnikání v Dánsku, ale činí se v obchodním styku v rámci Dánska. Pro účely registrace musí zahraniční obchodník zavést v Dánsku nějakou formu fyzické přítomnosti (pobočka, dceřiná společnost), nebo se zaregistruje alternativně prostřednictvím daňového zástupce se sídlem v Dánsku Tamtéž. 50 Different types of tax. SKAT: Individuals Coming to Denmark [online]. SKAT, 2014 [cit ]. 51 Ekonomická charakteristika země [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2012 [cit ]. 52 Different types of tax. SKAT: Individuals Coming to Denmark [online]. SKAT, 2014 [cit ]. 21