ÚSPORY ÚSPOR EN Y ERGI

Transkript

1 ÚSPORY ENERGIÍ

2 ÚSPORY ENERGIÍ OBSAH: 1. Úvodní slovo hejtmana Jihoãeského kraje a hejtmana Horního Rakouska a zemského rady pro Ïivotní prostfiedí spolkové zemû Horní Rakousko 2. Ceny paliv a energií proã je nutné efektivnû hospodafiit s energiemi 3. V stavba energeticky úsporn ch domû 4. Rekonstrukce stávajících domû a bytû 5. Vytápûní 6. Ohfiev vody 7. Úspory energie v domácnostech 8. Doprava 9. MoÏnosti financování úsporn ch opatfiení 10. Pfiíklady z praxe

3 Jihoãesk kraj Krajsk úfiad Energy Centre âeské Budûjovice ÚSPORY ENERGIÍ ve spolupráci s pracovní skupinou Energie a laskavého finanãního pfiispûní âeské Budûjovice srpen 2004

4 1. Úvodní slovo hejtmana Jihoãeského kraje a hejtmana Horního Rakouska a zemského rady pro Ïivotní prostfiedí spolkové zemû Horní Rakousko Nehospodárné vyuïívání energie, zdroje, které silnû zneãi Èují Ïivotní prostfiedí, i vysoká energetická nároãnost, to v e je dûdictvím období takzvanû levné energie. Dnes uï není pochyb o tom, Ïe ona levnost byla pouze relativní, neboè její dûsledky se dfiíve zamlïovaly a ani nevyãíslovaly. Pfiesto se stále zvy ují nároky na mnoïství spotfiebované energie, pfieváïnû elektrické, coï vede k diskusi o potfiebû nov ch zdrojû. Státní energetická koncepce âeské republiky poãítá nejen s vyuïíváním obnoviteln ch zdrojû energií, ale také s prolomením územních limitû tûïby uhlí, a dokonce i s v stavbou dal ích jadern ch blokû. Poté, co ve vládních kruzích zaznûly úvahy o v stavbû dal ích dvou blokû v Jaderné elektrárnû Temelín, Zastupitelstvo Jihoãeského kraje vyjádfiilo jasn a rozvojovou koncepcí regionu odûvodnûn nesouhlas. Naopak dûraz na sniïování spotfieby energií a vyuïívání obnoviteln ch zdrojû je plnû v souladu s Územní energetickou koncepcí Jihoãeského kraje. Tato publikace vás seznámí s moïn mi úsporami energií, které v koneãném dûsledku znamenají i úspory finanãní. Pro hospodáfiskou sféru je to jedna z v znamn ch cest ke zlep ení své konkurenceschopnosti, neboè ãesk prûmysl je stále zatíïen vy í spotfiebou energie, neï je tomu ve vyspûl ch státech Evropské unie. DÛvodem, proã se zcela váïnû zab vat touto problematikou, je i ta skuteãnost, Ïe s na ím ãlenstvím v Evropské unii jsme stanuli pfied nutností plnit i poïadavky nové environmentální a energetické legislativy. V em, ktefií se podíleli na tvorbû této publikace, jejíï cílem je napomoci dosaïení energetick ch úspor v zájmu men í potfieby nov ch zdrojû energie a niï í zátûïe Ïivotního prostfiedí, patfií mûj dík. RNDr. Jan Zahradník Dr. Josef Pıhringer hejtman spolkové zemû Horní Rakousko Rudi Anschober zemsk rada pro Ïivotní prostfiedí spolkové zemû Horní Rakousko obnovitelného energetického regionu Evropy. Podstatn m cílem moderní hospodáfiské politiky a politiky Ïivotního prostfiedí je snaha o energetickou politiku smûfiující k trvale udrïitelnému rozvoji. Tato politika pfiedstavuje velkou v zvu, vyïadující mnoho úsilí a souãasnû nabízející velké ance a moïnosti stejné ance pro ekonomiku, region i obyvatelstvo. Energetická politika a politika Ïivotního prostfiedí nezná hranic a Energy Centre âeské Budûjovice je díky intenzivní kooperaci s na í hornorakouskou energetickou agenturou pozitivním dûkazem zdafiilé pfieshraniãní spolupráce, která pfiiná í vítûzství na obou stranách, a svûdãí o úspû né souãinnosti Pfiedkládaná broïura je návodem stfiiïen m na míru, jak mohou v ichni obãané pfiispût ke sníïení stoupající spotfieby energie a ke zv ení kvality Ïivotního prostfiedí pfiechodem na vyu- Ïívání obnoviteln ch zdrojû energie a souãasnû je tû trvale a udrïitelnû etfiit. Ke zdafiilé energetické politice mûïe pfiispût kaïd : zemû, region, ekonomika i obyvatelstvo, neboè v koneãném dûsledku z této udrïitelné cesty máme prospûch my v ichni. 3 Dr. Josef Pıhringer a Rudi Anschober

5 2. Ceny paliv a energií proã je nutné efektivnû hospodafiit s energiemi KaÏd jistû zaregistroval, Ïe ceny paliv a energií neustále stoupají. Je to zejména z toho dûvodu, Ïe pfii získávání, distribuci i uïití paliv a energií vïdy dochází rûznou mûrou k zneãi Èování a po kozování na eho Ïivotního prostfiedí a jedním z nástrojû, jak tyto ekologické kody minimalizovat a získat finanãní prostfiedky na jejich nápravu, je vy í cena paliv a energií. Dal ím dûvodem, proã se celosvûtovû zvy ují ceny paliv a energií je neustálé ub vání zásob fosilních paliv, jejichï mnoïství, je omezené. Proto je kladen ve v ech vyspûl ch zemích dûraz na úspory paliv a energií a na jejich hospodárné vyuïití. V poslední dobû se fiada zemí zamûfiila na vy í vyuïití obnoviteln ch zdrojû energií (OZE), jeï pomáhají etfiit fosilní paliva a Ïivotní prostfiedí, neboè OZE vyuïívají pro v robu elektfiiny a tepelné energie sluneãní energii, energii vûtru a vodních tokû, geotermální energii a biomasu. Zaãíná se také preferovat vyu- Ïití druhotn ch zdrojû energie a alternativních paliv v dopravû. V daje prûmûrné domácnosti za elektfiinu a tepelnou energii, plyn a dal í paliva v âr v roce 2002 tvofiily prûmûrnû pfies 11 % celkov ch v dajû. Tento podíl je cca 3x vy í neï u domácností ve vyspûl ch zemích EU (Francie, Nûmecko). âeská republika dosud spotfiebovává, vzhledem k v i vytváfieného HDP, více primárních zdrojû energie i elektfiiny, neï je objektivnû nutné (spotfiebovávaná energie je málo zhodnocována pfiidanou hodnotou). Pfies dosaïen pokrok jsou energetická i elektroenergetická nároãnost tvorby HDP v âr stále témûfi dvojnásobné vûãi prûmûru v zemích EU. Vysokou energetickou nároãnost vykazují pfiedev ím doprava, prûmysl a stavebnictví. Energetick regulaãní úfiad (ERÚ) Velmi dûleïit m krokem pro ochranu spotfiebitelû energií, proti nepfiimûfien m cenám monopolních v robcû a dodavatelû paliv a energií v âr, bylo dle tzv. energetického zákona ã. 458/2000 Sb. zfiízení správního úfiadu pro v kon regulace v energetice, kter m je od roku 2001 Energetick regulaãní úfiad (ERÚ), jenï vydává mimo jiné cenová rozhodnutí o cenách tepla, elektfiiny, plynu a souvisejících sluïeb, která reagují na aktuální zmûny cen paliv a energií. Jedním z dûleïit ch cenov ch rozhodnutí, které ERÚ vydal na podporu vyuïití OZE pro v robu elektfiiny, je cenové rozhodnutí ã. 26/2003 ze dne 26. listopadu 2003, kter m se stanovují minimální v kupní ceny elektfiiny z obnoviteln ch zdrojû: 4

6 Druh obnovitelného zdroje Minimální v kupní cena elektfiiny dodané do sítû v Kã za 1 MWh Malé vodní elektrárny Vûtrné elektrárny uvedené do provozu po Vûtrné elektrárny uvedené do provozu pfied V roba elektrické energie spalováním biomasy V roba elektrické energie spoleãn m spalováním palivov ch smûsí biomasy a fosilních paliv V roba elektrické energie spalováním bioplynu ve v robnách uveden ch do provozu po V roba elektrické energie spalováním bioplynu ve v robnách uveden ch do provozu pfied V roba elektrické energie vyuïitím geotermální energie V roba elektrické energie vyuïitím sluneãního záfiení Zdroj: Cenové rozhodnutí ERÚ ã. 26/2003 ze dne 26. listopadu 2003 Rozdûlení spotfieb energie v domácnosti PrÛmûrná ãeská domácnost spotfiebuje kwh (75 GJ) ve keré energie (palivo, teplo, elektfiina). Tato energie je do domácností zpravidla dodávána z ãásti jako pfiímé teplo (event. jako palivo) a z ãásti jako elektrická energie. PfiibliÏné rozdûlení spotfieb energie v domácnosti. Ohfiev vody 24 % PfiibliÏné rozdûlení spotfieb elektrické energie v domácnosti. Chlazení a mraïení 23 % Praní prádla 21 % Vytápûní 56 % Ostatní spotfieby 24 % 3. V stavba energeticky úsporn ch domû Vafiení 32 % Ostatní elektrické spotfiebiãe 12 % Osvûtlení 12 % Jak se li í nízkoenergetick dûm od bûïnû provádûné v stavby? Nízkoenergetick dûm je dûm k bûïnému uïití, kter má velmi nízkou spotfiebu energie na vytápûní, ohfiev uïitkové vody a provoz domácích spotfiebiãû. Pod pojmem velmi nízká spotfieba energie se vût inou rozumí dûm, jehoï mûrná spotfieba energie na vytápûní, ohfiev uïitkové vody a provoz domácích spotfiebiãû je men í neï 80 kwh/m 2 za rok, pfiiãemï spotfieba energie pouze na vytápûní je men í neï 50 kwh/m 2 za rok. 5

7 BûÏnû provádûná v stavba, která byla realizována v minul ch letech (v b valém âeskoslovensku), byla poplatná v té dobû platn m normám a pfiedpisûm a tepelnû technické parametry objektû byly stanoveny s ohledem na relativnû levné energie. Mûrná spotfieba energie na vytápûní rodinného domu byla v lep ím pfiípadû cca 130 kwh/m 2 za rok. V souãasné dobû u nové, bûïnû provádûné v stavby je jiï pamatováno na úspory energií. Dá se v ak ale fiíci, Ïe aï od listopadu 2002 platná a schválená âsn se zasadila o to, Ïe kaïd nov ãi rekonstruovan dûm je témûfi nízkoenergetick a mûl by splàovat poïadavky na ideální dûm, v nûmï bude v létû chladno a v zimû teplo. Není sporu o tom, Ïe nároky na tepelnû technické parametry budov a na uïití energií v objektech se neustále zvy ují a novûj í pfiedpisy obsahují pfiísnûj í hodnoty. Jaké poïadavky jsou kladeny na nízkoenergetické domy? Na jednotlivé konstrukce nízkoenergetick ch domû jsou pfii v stavbû, oproti bûïn m domûm, kladeny zv ené poïadavky na tepelnou izolaci. V praxi to zpravidla znamená, Ïe pokud chceme postavit nízkoenergetick dûm, je potfieba pro jeho v stavbu pouïít stavební materiály s takov mi tepelnû technick mi parametry, které dle platné âsn splní v normû uvedené doporuãené hodnoty souãinitele prostupu tepla U", a pfii jeho v stavbû je nutno respektovat i ostatní ãlánky, nafiízení a doporuãení âsn a dal- ích souvisejících norem majících vliv na kvalitní v stavbu. Pfii návrhu nízkoenergetick ch domû bychom mûli prakticky vycházet ze stejn ch zásad a doporuãení, jaká se aplikují na bûïné domy. Mezi hlavní zásady patfií: Vhodné umístûní domu na pozemku a v terénu provádí se s ohledem na navrïenou orientaci místností v projektu a na moïnost vyuïití pasivních sluneãních ziskû a s ohledem na poïadavky t kající se stínûní a clonûní domu. Dále je tfieba zohlednit napojení domu na inïen rské sítû a na komunikace. Doporuãuje se, aby pozemek mûl mírn sklon k jihozápadu aï k jihov chodu. Nevhodn je naopak pozemek sklonûn k severov chodu aï k severozápadu. DÛm by nemûl b t v zimû a v pfiechodn ch obdobích zastínûn od jihozápadu a od jihov chodu. V letním období je naopak v hodné zastínûní domu, vyjma tûch ãástí domu, kde jsou napfiíklad instalovány sluneãní kolektory pro ohfiev uïitkové vody. Správná volba typu stromû a kefiû a jejich vhodné zasazení na pozemku mûïe nám pomoci ochránit dûm od povûtrnostních vlivû a pfievládajících vûtrû. Základní tvar domu by mûl respektovat místní lidovou architekturu a klimatické podmínky dané lokality, nemûl by b t pfiíli vysok s ohledem na negativní povûtrnostní vlivy (dé È, kroupy, siln vítr, snûhová vánice apod.), mûl by mít pokud moïno nekomplikovan 6

8 tvar, vhodn je podéln tvar domu, kter umoïàuje na jedné z del ích stran osadit u obytn ch místností vût í okna (vyuïití pasivních sluneãních ziskû a lep í osvûtlení místností) a na druhou protilehlou stranu, kam se orientují zpravidla vedlej í uïitné místnosti, osadit okna men í (niï í tepelné ztráty). Na rozdíl od bûïn ch domû bychom ale mûli vûnovat pfii v stavbû nízkoenergetického domu zv enou pozornost tepeln m izolacím obvodov ch konstrukcí, tepeln m mostûm a stavebním detailûm, které mohou ovlivnit tepelné ztráty domu. Velkou pozornost bychom také mûli vûnovat zejména umístûní a v bûru vhodn ch oken, protoïe jejich velikost a kvalitativní parametry mohou rovnûï v raznû ovlivnit tepelné ztráty objektu, a to jak prostupem, tak také infiltrací. Na druhé stranû nám kvalitní a vhodnû umístûná okna zajistí sluneãní tepelné zisky, které se pfiíznivû projeví na sníïení spotfieby energie na vytápûní objektu. Technická zafiízení budov také ovlivní provozní náklady na provoz domu, a tak musíme co nejzodpovûdnûji navrhnout vhodn topn nízkoteplotní systém a dále musíme vûnovat pozornost v bûru zafiizovacích pfiedmûtû a v bûru domácích elektrospotfiebiãû, jeï mají patfiit mezi energeticky úsporné. K nízkoenergetickému domu patfií také vyuïití obnoviteln ch zdrojû energií (napfi. instalace sluneãního zafiízení pro ohfiev uïitkové vody a na pfiitápûní, kotel na biomasu s akumulaãní nádrïí, tepelná ãerpadla apod.) a druhotn ch zdrojû energií (vyuïití odpadního tepla z vûtrání pro pfiedehfiev pfiivádûného ãerstvého vzduchu nebo na pfiedehfiev uïitkové vody pomocí v mûníkû pro zpûtné získávání tepla), které pfiispívají jak ke sníïení spotfieby fosilních paliv, tak také ke sníïení emisí zatûïujících na e Ïivotní prostfiedí. Chování uïivatelû domu mûïe velkou mûrou kladnû ovlivnit spotfiebu energií v domû. Ale naopak nevhodn mi návyky ãi neznalostí, jak uspofiit energie, mohou b t na e náklady i v energeticky úsporném domû vysoké. Jaké v hody získáme v stavbou nízkoenergetického domu? Mezi hlavní v hody patfií niï í poplatky za energie i v budoucnosti, pfiíjemné klima v domû v zimû i v létû, sníïení spotfieby energií a s tím související men í zneãi tûní ovzdu- í emisemi. Pasivní domy V voj energeticky úsporn ch objektû dospûl aï k pasivním domûm (tzv. nulové domy), jejichï mûrná spotfieba tepla na vytápûní je men í neï 15 kwh/m 2 za rok. Vytápûní pasivního domu je zpravidla zaji tûno pouze pfiihfiíváním ãerstvého vzduchu, kter do domu dodává mechanick vûtrací systém, vzduchem zneãi tûn m, jenï odvádíme ven. Dal í ãást potfiebného tepla na vytápûní získáváme sluneãním záfiením, které pfiichází ve dne okny s vysokou propustností, a dále z provozu elektrospotfiebiãû, od osob nebo zvífiat, které v domû pob vají. 7

9 TEPELNù TECHNICKÉ PARAMETRY NÍZKOENERGETICKÉHO DOMU Obvodové zdivo U = 0,2 W/m 2.K Stfiecha U = 0,2 W/m 2.K Podlaha U = 0,4 W/m 2.K Okna U = 1,1 W/m 2.K TEPELNù TECHNICKÉ PARAMETRY PASIVNÍHO DOMU Obvodové zdivo U = 0,15 W/m 2.K Stfiecha U = 0,15 W/m 2.K Podlaha U = 0,15 W/m 2.K Okna U = 0,80 W/m 2.K (skla 0,8 a speciální rámy taky 0,8 W/m 2.K) Budova musí b t vzduchotûsná (pfii rozdílu tlaku mezi vnitfikem a vnûj kem 50 Pa nesmí b t vût í intenzita v mûny vzduchu neï 0,6 Pa/hod.). 4. Rekonstrukce stávajících domû a bytû; zateplování, v mûna oken a dal í energeticky úsporná opatfiení Pokud se rozhodnete rekonstruovat svûj star í dûm nebo byt, je vhodné se nejdfiíve poradit s nezávisl m odborníkem (stavebním projektantem, energetick m poradcem nebo energetick m auditorem), jenï by vás mûl informovat o v ech pfiedepsan ch zákonn ch povinnostech, které je nutno dodrïet (zejména se jedná o ohlá ení stavby, stavební povolení), a zároveà by vám mûl pomoci navrhnout takové fie ení, které vám u etfií peníze pfii vlastní realizaci rekonstrukce i peníze za energie. Zateplení domu KaÏd dûm vyïaduje bûhem svého Ïivota údrïbu a obãas je nutné jej i zmodernizovat, aby jej bylo moïné ob vat. V souãasné dobû se mnoho lidí zamûfiuje na modernizaci ve vztahu ke spotfiebû energií. Proto rozhodneme-li se energeticky vûdomû dûm modernizovat, je vhodné si udûlat alespoà soukrom plán jednotliv ch krokû, podle kter ch budeme postupovat. Tak se vyhneme zbyteãné práci, která by mohla vzniknout pfii kfiíïení jednotliv ch ãinností. U zateplování nejprve provûfiíme nosné konstrukce, zda není jejich Ïivotnost jiï na hranû, a pak teprve budeme zateplovat. âasto je nutné zateplovat ne pro únik tepla z domu, ale pro rûst plísnû v objektu ãi pro nadmûrnou kondenzaci vodní páry v místech tepeln ch mostû. V eobecné rady a doporuãení Pokud se rozhodneme sníïit tepelné ztráty objektu dodateãn m zateplením, mûli bychom postupovat následujícím zpûsobem: 1. Nechat si zhodnotit odborníkem stavební tepelné techniky hlavní pfiíãiny tepeln ch ztrát objektu. Neodborné zhodnocení pfiíãin mûïe vést k nesprávn m návrhûm, jejichï realizace mûïe naopak zhor it podmínky uïívání objektu. Hlavními pfiíãinami vysok ch 8

10 tepeln ch ztrát mohou b t trhliny v obvodov ch stûnách, nedostateãná hydroizolace a s tím související vzlínání vlhkosti, nedostateãná tlou Èka obvodov ch stûn, materiály s malou tepelnû izolaãní schopností, netûsná okna, dvefie atd. 2. Dát si zpracovat odbornou firmou projekt zateplení objektu a souvisejících úprav. Za kvalitu projektu by mûl odpovídat autorizovan projektant, kter má dostateãné zku enosti v oboru a je schopen postihnout v echny vazby zaji Èující dlouhodobé a bezproblémové uïívání budovy. 3. Provést v bûrové fiízení na zhotovitele stavby podle projektové dokumentace a podle na ich poïadavkû. Nabídky od zhotovitelû stavby by mûl posoudit nezávisl odborník, pfiípadnû projektant. Upfiednostnit by mûl firmu s odbornou zpûsobilostí a takovou, která zaruãuje: dodrïení lhûty v stavby, garanãní podmínky, pfiijatelnou cenu za provedení díla a zpûsob financování. 4. Uzavfiít písemnou formou smlouvu o dílo se zhotovitelem. Smlouva by mûla obsahovat: pfiedmût díla s popisem rozsahu prací, termín zhotovení díla a cenu za zhotovení díla. Dále je vhodné co nejpodrobnûji stanovit kvalitativní podmínky díla (obvykle se uvádí, Ïe dílo musí splàovat poïadavky platn ch ãesk ch norem a souvisejících pfiedpisû). Pfiílohou smlouvy o dílo by mûly b t certifikáty pouïitého zateplovacího systému. Ve smlouvû by mûla b t uvedena záruãní doba (na zateplovací systém minimálnû 5 let), penále vypl vající pfii nesplnûní povinností stanoven ch ve smlouvû a dále by mûly b t uvedeny podmínky pfievzetí dokonãeného díla a zpûsob financování. 5. PoÏádat pracovníky pfiíslu ného stavebního úfiadu o stavební povolení, pfiípadnû provést ohlá ení udrïovacích prací (doporuãujeme pfiedem záleïitost konzultovat s pracovníky pfiíslu ného stavebního úfiadu, protoïe zateplení objektu podléhá stavebnímu fiízení a o potfiebném rozsahu tohoto fiízení rozhodne místnû stavební úfiad). 6. Realizovat zateplení objektu v souãinnosti s odborníkem ve funkci technického dozoru, kter prûbûïnû kontroluje kvalitu provedení konstrukcí a souvisejících prací se zateplením objektu. Pokud se vyskytnou pochybnosti o kvalitû, je vhodné pfiizvat k fie ení nezávislého odborníka. 7. Zamûfiit se pfii pfiejímce ukonãeného díla zejména na detaily provedení dodateãné izolace u oken, dvefií a na místa s rizikem zatékání do tepelnû izolaãního plá tû. O pfiejímce díla by mûl b t sepsán závûreãn protokol. 9

11 Co by nás mûlo zajímat pfii návrhu zdroje tepla? Navrhnout vhodn zdroj tepla pro vytápûní objektû by mûlo b t úkolem projektanta ústfiedního vytápûní. Projektant provede nejprve podle âsn v poãet tepeln ch ztrát objektu urãeného k vytápûní, pfiípadnû pouïije vypoãtené hodnoty z pfiedchozího projektu a na jejich základû navrhne poïadovan v kon a typ zdroje tepla. Návrh zdroje tepla bude ovlivnûn v první fiadû druhem paliva, které máme a nebo budeme mít k dispozici, a dále bude samozfiejmû rozhodovat také to, kolik penûz jsme ochotni investovat do zdroúspory energií 2004 Okna Okna mají obvykle dvojí úlohu. Tou podstatnûj í je umoïnit pfiirozené osvûtlení místnostem v interiéru a druhou funkci, kterou obvykle okna pfiebírají, je zajistit dostateãnou v mûnu vzduchu v místnostech. Okna jsou z hlediska tepeln ch izolací nejslab ím ãlánkem stavby, protoïe jimi proniká teplo nejen vedením (v hmotû skla) a proudûním (ve vzduchové dutinû mezi skly), ale i sáláním, tedy prûchodem tepeln ch paprskû skrz okenní tabule. Mimoto uniká teplo ve zv ené mífie i ostûním (parapetem, paletou i nadpraïím oken), protoïe zde teplo ve stûnû pouze obejde okenní rám a jinak se ífií vzduchem. U jednoduch ch a zdvojen ch oken, aè jiï plastov ch nebo dfievûn ch, pfiedstavuje tato pfiekáïka pro teplo pouze nutnost ujít stûnou pouze nûkolik centimetrû a je z vnitfiku venku. Okny, i kdyï tvofií jen malou ãást obvodového plá tû, mûïe utéci i více jak polovina ve keré energie potfiebné na vytápûní. Proto se snaïíme osadit okna s dobr mi tepelnû technick mi parametry a pfii osazování nov ch oken nazapomínáme na dobrou tepelnou izolaci ostûní. 5. Vytápûní Co je dobré vûdût pfii realizaci ústfiedního vytápûní? Pokud se chystáte provádût novou instalaci, nebo rekonstrukci ústfiedního vytápûní, doporuãujeme vám následující: Vûnujte radûji více ãasu pfiípravû projektu ústfiedního vytápûní a následnû v bûru vhodné montáïní firmy, protoïe ústfiední vytápûní má b t energeticky úsporné, pokud moïno s automatick m reïimem, a má slouïit bez závad a oprav alespoà deset let. Nechte si vypracovat na základû projektu ústfiedního vytápûní cenovou nabídku alespoà od dvou topenáfisk ch firem a zajímejte se o to, v jaké kvalitû tyto firmy pfiedávají svoji práci a zda jsou ochotny vãas vyfiizovat pfiípadné reklamace na provedení díla. Nenechte se pfiemluvit montáïní firmou ke zmûnû projektu a nebo k materiálûm, které nejsou uvedeny v projektu. V tomto pfiípadû se snaïil projektant zbyteãnû a vy se pfiipravujete o záruky, Ïe vytápûcí zafiízení bude správnû fungovat. Tyto záruky vám musí potom dát montáïní firma. Pokud budete chtít provést zmûnu oproti pûvodnímu projektu vytápûní, je nutno toto konzultovat s autorem projektu. 10

12 je tepla a souvisejícího topného zafiízení, jak komfort obsluhy poïadujeme a zda palivo pouïité pro uvaïovan zdroj tepla nebude pfiíli drahé. V souãasné dobû je trochu problematické najít v konovû vhodn zdroj tepla, protoïe se vlivem zpfiísnûn ch poïadavkû na tepelnû-technické parametry a vlastnosti stavebních konstrukcí budov (od roku 1992) sníïila energetická nároãnost novû stavûn ch a rekonstruovan ch domû. Tepelné ztráty novû postaven ch bûïn ch rodinn ch domû se nyní pohybují od cca 8 kw do cca 15 kw. Nejvût í problém b vá u kotlû na tuhá paliva (uhlí, koks, dfiíví, dfievûné brikety, tûpky apod.), protoïe vût ina v robcû tûchto kotlû nabízí pro rodinné domky kotle o max. v konech od 12 kw do 25 kw. Jejich v kon lze sice regulovat zpravidla v rozmezí od 40 % do 100 %, ale b vá to na úkor provozní úãinnosti a jejich vût í tepelná setrvaãnost nám zhor- uje podmínky pro regulaci topného systému. V jimku tvofií pouze kotle na pelety, které dosahují pomûrnû vysokého stupnû úãinnosti i pfii jejich sníïeném v konu. Je známo, Ïe provoz kotle je nejhospodárnûj í, kdyï pracuje pfiibliïnû pfii 80 % svého maximálního v konu. âím je kotel více pfiedimenzován, tím déle je provozován na niï í zatíïení, a tím i pfii niï í úãinnosti. Jako jedno z moïn ch fie ení pro v e uveden problém doporuãujeme doplnit otopnou soustavu o jednu nebo více akumulaãních nádrïí a dále o smû ovací zafiízení. Toto fie ení nám umoïàuje zv it úãinnost kotle a zjednodu it obsluhu, protoïe kotel mûïe b t provozován na optimální v kon (pfiebyteãné teplo je akumulováno do nádrïe) a smû ovací zafiízení nám umoïní provádût regulaci teploty nábûhové vody podle venkovní teploty, a tím nebude docházet k pfietápûní objektu. Dal í v hodou je to, Ïe v pfiechodném období je moïno zatápût v kotli jednou za dva aï tfii dny, protoïe potfiebné teplo budeme odebírat z akumulaãní nádrïe, kterou jsme pfiedtím natopili. U kotlû na plynná a kapalná paliva je situace pfiíznivûj í, protoïe jsou pro vytápûní rodinn ch domkû jiï k dispozici stacionární kotle o niï ích maximálních v konech (od 6,5 kw) a nûkteré závûsné plynové kotle mají sefiiditeln v kon jiï od 4,8 kw do 7,8 kw. Také u elektrického vytápûní (i kdyï to není zrovna vïdy nejvhodnûj í vyuïití této u lechtilé energie) je moïnost osadit zdroj tepla s odpovídajícím v konem. Zdroje tepla Jako zdroj tepla mûïeme mít napfiíklad lokální topidlo, kotel ústfiedního vytápûní, domovní kotelnu, blokovou kotelnu nebo v topnu. Lokální topidla na tuhá paliva Lokální topidla na tuhá paliva mají uplatnûní zejména v domech, kde není moïnost pou- Ïít plynné palivo, elektfiinu nebo pfiipojení na centrální zdroj tepla. PouÏití tuh ch paliv k lokálnímu vytápûní je v ak spojeno s fiadou obtíïí, které se t kají dovozu a skladování 11

13 paliva, zneãi tûní ovzdu í pfii spalování, odvozu popela, nutnosti obsluhy atd. Nejroz ífienûj ím palivem pro topidla na tuhá paliva je hnûdé uhlí, brikety nebo ãerné uhlí, pfiípadnû dfiíví. Lokální topidla na tuhá paliva (kamna) jsou vïdy po technické stránce provedena na spalování urãitého druhu paliva. Uhelná kamna jsou buì: násypná s horním odhofiíváním (jsou jednodu í konstrukce, levnûj í, s vût ím nárokem na obsluhu, omezená moïnost regulace v konu vzhledem ke znaãné akumulaci tepla v hofiícím palivu), nebo stáloïárná dvoukomorová se spodním odhofiíváním (sloïitûj í konstrukce, draï í, niï í nároky na obsluhu, hospodárnûj í spalování). Aby byl provoz lokálních topidel (kotlû) na tuhá paliva hospodárn, je tfieba dodrïovat tyto hlavní zásady: dobr technick stav (tûsnost dvífiek a koufiovodu, dobr stav vyzdívky, snadná ovladatelnost v ech funkãních ãástí kotle, tj. koufiové klapky, regulace pfiívodu vzduchu) správnû dimenzovan komín v dobrém technickém stavu, kter zajistí dostateãn tah nutn pro provoz kamen (prûfiez a v ka) pravidelná údrïba a ãi tûní tahû kotle, koufiovodû a komína (lep í pfiestup tepla a tah) dodrïení pfiedepsaného paliva v robcem kotle (druh paliva, tfiídûní, v hfievnost aj.). Nespalujte v Ïádném pfiípadû v kamnech rûzné odpady (plasty, guma, dfievotfiíska atd.), protoïe to vede k zanesení a zadehtování kamen a k zneãi tûní Ïivotního prostfiedí velmi nepfiízniv mi exhalacemi. Kotle na dfievo Jednou z moïností, jak si zajistit vytápûní objektu v oblastech, kde není zaveden zemní plyn, nebo tam, kde jsme odkázáni pouze na elektrické vytápûní ãi na topení uhlím, propan-butanem, nebo lehk m topn m olejem, je instalace kotle na dfievo. V poslední dobû se stále ãastûji zaãínají tyto kotle ústfiedního vytápûní pouïívat v fiadû domácností jako hlavní zdroje tepla a nahrazují v mnoha pfiípadech stále draï í elektrické, nebo jiné vytápûní, pfiípadnû jsou s tûmito draï ími zpûsoby vytápûní vyuïívány v kombinaci. 1. Principem spalování se kotle na dfievo li í od bûïn ch kotlû na tuhá paliva. Konstrukce kotlû je navrïena tak, aby docházelo pfii spalování paliva k pyrolytické destilaci, kdy se ve keré spalitelné sloïky paliva (kusové dfievo, dfievûné brikety, tûpky, pelety, piliny) zplyàují, ãímï je zaruãena pfii spalování vysoká úãinnost kotle (okolo 85 %). 2. Popel postaãí vybírat jedenkrát za tfii aï pût dní. Palivo by mûlo b t suché do 20 % vlhkosti a v kotlích mûïeme spalovat jak dfievní piliny, hobliny, tûpky, dfievûné brikety, tak také polena o prûmûru 20 cm a délce 50 cm. ProtoÏe v âr jiï existuje fiada v robcû dfievûn ch briket a pelet, garantují nûktefií v robci a nebo prodejci kotlû na dfievo také dodávku paliva. 3. Kotle se napojují na teplovodní systém s nucen m obûhem (s ãerpadlem) nebo samotíïnou cirkulací (bez ãerpadla). Pfii provozu by mûla b t dodrïována minimální teplota vratné vody 60 C, aby se zabránilo pfiíli né kondenzaci a vytékání kondenzátu, kter 12

14 zpûsobuje tzv. nízkoteplotní korozi. Tomu lze zabránit tak, Ïe do potrubního systému kotle osadíme ãtyficestn smû ovaã, kter nám umoïàuje, aby pfii zátopu v kotli cirkulovala topná voda pouze v okruhu mezi kotlem a smû ovaãem a aï po patfiiãném ohfiátí kotle byla vpu tûna do otopn ch tûles. 4. Dále se doporuãuje instalovat kotel spoleãnû s jednou nebo s více akumulaãními nádr- Ïemi, coï nám pfiiná í jiï dfiíve zmiàované v hody (moïnost provozovat kotel na optimální v kon, vy í úãinnost kotle, niï í spotfieba paliva, vût í komfort obsluhy atd.). Pfii provozu kotlû je nutno dodrïovat pokyny a doporuãení jejich v robcû. Kotle na dfievo jsou etrné k Ïivotnímu prostfiedí, protoïe dosahují nízk ch emisních hodnot zneãi tûní ovzdu í, a proto je lze doporuãit. Pro potfieby rodinn ch domkû a men ích objektû se vyrábûjí kotle na dfievo vût inou o v konech od 15 kw do 30 kw. Krbová kamna Krbová kamna jsou urãena pro komfortní vytápûní rodinn ch domkû, chat, chalup a podobn ch objektû. MÛÏeme je v zásadû rozdûlit podle typu na krbová kamna, urãená k vytápûní pouze pomocí sálavého tepla, nebo na krbová kamna, umoïàující vytápût jak sloïkou sálavého tepla, tak pomocí konvekce, prostfiednictvím teplovodního systému a otopn ch tûles. Tato kombinace je pfiedev ím vhodná pro vytápûní rodinného domku a nebo vût í chalupy. Jako palivo se pouïívá dfievní hmota (kusové dfievo, klestí, dfievûné brikety, tûpky, pelety) a platí opût zásada, aby dfievo bylo suché. Krbová kamna jsou konstrukãnû fie ena tak, Ïe dosahují pomûrnû vysoké provozní úãinnosti (aï 80 %) a systém spalování zaruãuje rovnûï úsporn a ekologick provoz pfii minimálním zatíïení Ïivotního prostfiedí. Komfort obsluhy je o nûco niï í neï u kotlû na dfievo, ale pfiesto nacházejí krbová kamna svoje místo v na ich domácnostech. Na jedno pfiiloïení mohou pfii plném v konu vydrïet topit aï 3 hodiny a v úsporném (tlumeném) reïimu aï 10 hodin. Vût ina krbov ch kamen má navíc nad horním prostorem spalovací komory osazenu litinovou plotnu. Krbová kamna jsou vybavena ovládacími prvky regulujícími pfiívod primárního a sekundárního vzduchu, nutného pro úãinné spalování paliva. Krbová kamna se vyrábûjí o tepeln ch v konech od 5 kw do 12 kw a jejich vzhled a provedení jistû uspokojí i nároãnûj í zákazníky. Automatické teplovodní kotle a krbová kamna nové generace Mezi automatické teplovodní kotle a krbová kamna nové generace lze zafiadit kotle a krbová kamna na pelety, jeï mají speciální podávací zafiízení, které cel proces pfiikládání paliva a jejich obsluhy zjednodu uje a automatizuje. Peletové kotle a krbová kamna se ve vût í mífie vyuïívají k vytápûní objektû zejména v sousedním Rakousku a Nûmecku, kde 13

15 byly pro roz ífiení tohoto zpûsobu v roby tepla vytvofieny vhodné legislativní a ekonomické podmínky. Nejnovûj í typy peletov ch kotlû jsou kondenzaãní. Ty vyuïívají navíc kondenzaãní teplo obsaïené ve spalinách, ãímï je zv ena jejich celková provozní úãinnost a spotfiebují tak ménû paliva (pelet). Také v âeské republice je jiï fiada v robcû peletov ch kotlû i v robcû pelet, ktefií jsou schopni nám dodat tuto novou technologii. Co jsou to pelety? Jedná se zpravidla o granule kruhového prûfiezu o 6 aï 14 mm a délce 1 aï 5 cm, které jsou vyrobeny v hradnû z organického materiálu, biomasy (dfievo, dfievní odpad, nejlépe kvalitní piliny) bez chemick ch pfiísad. V souãasné dobû se pomalu zaãíná rozbíhat v roba pelet také v âeské republice a firmy zaãínají nabízet kvalitní pelety o poïadovan ch vlastnostech. RovnûÏ nabídka vhodn ch zafiízení na spalování pelet se u nás pomalu rozrûstá. ProtoÏe spalování pelet probíhá s minimálními negativními úãinky na ekologii, je toto palivo obecnû povaïováno za palivo budoucnosti nejen v zemích západní Evropy. Pokud se rozhodnete pro vytápûní peletami, budete potfiebovat skladovací prostor (zásobník na pelety, silo). Zásobník na pelety je zpravidla konstruován tak, aby objem paliva vystaãil asi na 1 t den. Vût í zásobu paliva (na pûl roku aï rok) mûïete uskladnit v silu, které mûïe b t konstrukãnû fie eno jako dfievûná ohrada, podzemní nebo nadzemní nádrï, vybetonovaná jímka nebo mûïe b t zfiízeno v pfiilehlé místnosti u kotelny. DoplÀování paliva do sila se provádí napfiíklad vysypáním z transportních pytlû, z korby nákladního auta nebo z cisteren, hadicí pomocí stlaãeného vzduchu. Doprava paliva (pelet) ze zásobníku (sila) do kotle se provádí automaticky, na základû pokynû regulaãní a fiídicí automatiky, pomocí speciálního nekového dopravníku. Majitel domu si nastaví pouze poïadovanou teplotu, na kterou chce objekt vytápût. Vût ímu roz ífiení tohoto zpûsobu vytápûní v âr brání zatím malá státní podpora a z toho vypl vající nedofie ené vztahy v roby a distribuce pelet aï ke koneãnému uïivateli. Lokální plynové vytápûní Tento zpûsob vytápûní je vhodn zejména pro vytápûní jednotliv ch místností, mal ch bytû nebo tam, kde není moïnost instalovat teplovodní vytápûcí systém. Ve srovnání s lokálními topidly na tuhá paliva je u lokálního plynového vytápûní podstatnû zv en komfort obsluhy. 14

16 Odpadá zde skladování paliva a vybírání popela. Souãástí lokálních plynov ch topidel je zpravidla zabudovan termostat, kter nám umoïàuje nastavit poïadovanou v i teploty ve vytápûné místnosti, a samozfiejmostí je potfiebné zabezpeãovací zafiízení proti náhodnému úniku plynu. Na na em trhu lze zakoupit lokální topidla, která se pfiipojují pfiímo na komín (nahradí lokální kamna na tuhá paliva pfiipojená na komín, kter musí b t v ak podle pfiedpisû a norem vyvloïkován), nebo je moïno zakoupit lokální topidla s pfiívodem vzduchu a odvodem spalin pfies venkovní zeì. Tato plynová topidla se zpravidla umísèují pod okny jako otopná tûlesa. Spotfiebu plynu, a tedy náklady na vytápûní mûfiíme pomocí plynomûru. Jako dal í lokální plynová topidla lze pouïít topidla na zkapalnûn plyn propan-butan. Tato topidla jsou vût inou mobilní a spalovací vzduch si berou zpravidla pfiímo z vytápûné místnosti. Jejich provoz je ov em ve srovnání s topidly na zemní plyn podstatnû draï- í a nehodí se tedy k trvalej ímu vytápûní. Svoje uplatnûní mají zejména v rekreaãních objektech nebo je lze vyuïít k pfiitápûní v pfiechodném období. Kotle na plynná paliva V poslední dobû se stávají pomûrnû roz ífien m zdrojem tepla kotle na plynná paliva, a to zejména z dûvodû ekologizace krajiny a s ohledem na v voj souãasn ch cen energií. V zásadû mûïeme plynové kotle rozdûlit na teplovodní kotle stacionární, které stojí na podlaze, nebo nástûnné, tzv. rychloohfiívací, zavû ené na stûnû. Stacionární kotle se dále dûlí podle pouïitého konstrukãního materiálu na ocelové (krat í Ïivotnost) a litinové ãlánkové (del í Ïivotnost). Jako palivo se pouïívá zemní plyn (po pfietryskování v jimeãnû svítiplyn nebo propan- -butan, coï je zkapalnûn uhlovodíkov plyn), kter patfií mezi kapalná paliva. Kotle na plynná paliva musí b t pfiipojeny na komín, kter vyhovuje pfiedpisûm a normám pro provoz spotfiebiãû na plynná paliva. To se fie í u star ích komínû vhodn mi komínov mi kovov mi, nebo keramick mi vloïkami, pfiípadnû postavením nového komínového tûlesa. Urãitou v jimkou jsou nástûnné plynové kotle zv. turbo, které mají speciální koufiovod s pfiívodem vzduchu a odvodem spalin pfies venkovní zeì. Svoje uplatnûní mají zejména v tûch pfiípadech, kdy je problematické vyvloïkovat stávající komín, a nebo tam, kde komín chybí a nov nelze postavit. Kombinované kotle s ohfievem teplé uïitkové vody V kaïdém domû potfiebujeme v zimním období nejen vytápût, ale zároveà musíme mít po cel rok dostateãné mnoïství teplé uïitkové vody. To se dûje buì oddûlenû od vytápûní, napfi. elektrick m ãi kombinovan m zásobníkov m ohfiívaãem uïitkové vody, tzv. boilerem, nebo elektrick m, pfiípadnû plynov m prûtokov m ohfiívaãem uïitkové vody. Dále máme moïnost pro ohfiev uïitkové vody pouïít pfiímoohfievn plynov zásobník. 15

17 Ohfiev uïitkové vody spoleãnû s vytápûním lze provádût tûmito zpûsoby: prûtoãn m zpûsobem v plynovém nástûnném kombinovaném kotli (v dobû vytápûní je vïdy automaticky upfiednostnûn ohfiev uïitkové vody, max. prûtok teplé vody je pfii D T 30 C cca 11 litrû za minutu) v akumulaãním zásobníku umístûném pfiímo v nástûnném kombinovaném kotli (zásobníky o obsahu cca 50 litrû, max. prûtok teplé vody je závisl na v konu kotle a pfii D T 30 C b vá cca 14 aï 16 litrû za minutu, doba ohfievu vody v zásobníku ze studeného stavu je cca 5 minut u kotlû o v konu 23 kw) v akumulaãním zásobníku umístûném mimo nástûnn kombinovan kotel (zásobníky o obsahu 100 aï 150 litrû, max. prûtok teplé vody je závisl na v konu kotle a pfii D T 30 C b vá cca 24 aï 30 litrû za minutu, doba ohfievu vody v zásobníku ze studeného stavu je cca 14 aï 23 minut u kotlû o v konu 23 aï 28 kw) v akumulaãním zásobníku umístûném mimo nástûnn nebo stacionární sólo kotel (zásobníky o obsahu 100 aï 300 litrû, max. prûtok teplé vody je závisl na v konu kotle a pfii D T 30 C b vá cca 20 aï 25 litrû za minutu, doba ohfievu vody v zásobníku ze studeného stavu je cca 23 aï 57 minut u kotlû o v konu 14 aï 23 kw) Z pfiedchozích údajû vypl vá, Ïe komfortnûj í pfiípravu uïitkové vody nám umoïàují kotle s akumulaãními zásobníky, oproti prûtoãnému zpûsobu ohfievu. Kondenzaãní kotle Tyto kotle byly vyvinuty za úãelem co nejefektivnûj ího vyuïívání energie zemního plynu a mají oproti plynov m kotlûm klasické konstrukce vy í úãinnost. Jejich celková úãinnost se uvádí aï 104 %. Jak je to moïné? Tato úãinnost je závislá na teplotû vratné topné vody, která mûïe b t díky speciální konstrukci v mûníkû tepla u kondenzaãních kotlû pouze 30 C (u klasick ch kotlû je tfieba dodrïet teplotu na hodnotû minimálnû 60 C, aby se zamezilo kondenzaci vodní páry ve v mûníku tepla a tzv. nízkoteplotní korozi). Tím, Ïe je teplota vratné topné vody tak nízká, dochází k ochlazení teploty spalin ve v mûníku pod hodnotu rosného bodu a dojde tak ke kondenzaci vodní páry obsaïené ve spalinách, pfii ãemï se uvolàuje tzv. latentní (kondenzaãní) teplo, které kondenzaãní kotle vyuïívají ve svûj prospûch k ohfievu topné vody. U plynov ch kotlû klasické konstrukce nám toto teplo uletí do komína. To, Ïe je úãinnost kondenzaãních kotlû uvádûna více neï 100 %, je dáno rozdíln m pfiístupem pfii v poãtu jejich úãinnosti, kdy u kondenzaãních kotlû je jejich úãinnost poãítána ze spalného tepla zemního plynu (cca 37,8 MJ/m 3 ) a u klasick ch plynov ch kotlû z v hfievnosti zemního plynu (cca 34,0 MJ/m 3 ). Odvod spalin u kondenzaãních kotlû musí b t nucen, protoïe v dûsledku znaãného ochlazení spalin dochází ke sníïení komínového tahu. Proto je nutné pouïívat odsávací ventilátory, které nám zajistí odvod ochlazen ch spalin do atmosféry. Kondenzaãní kotle jsou oproti klasick m plynov m kotlûm draï í (jejich cena se pohybuje od 45 tisíc Kã do 80 tisíc Kã podle provedení a v konu). Jejich hlavní pfiínos spoãívá v tom, 16

18 Ïe mají aï o 15 % niï í spotfiebu plynu ve srovnání s klasick mi plynov mi kotli a produkují ménû oxidu uhliãitého. Kotle na kapalná paliva Mezi kotle na kapalná paliva patfií kotle na olej, které jsou vût inou obdobné konstrukce jako kotle na plynná paliva. Jedin rozdíl je v pouïívaném hofiáku, kter je konstrukãnû fie en na spalování oleje. V souãasné dobû se jako palivo pouïívají nové druhy ekologick ch lehk ch a extralehk ch topn ch olejû. Oproti dfiíve vyrábûn m mají tyto oleje niï í obsah síry a splàují tak poïadované emisní limity. Lehké a extralehké topné oleje se doporuãují pro kotelny od cca 15 kw do kw tepelného v konu. To znamená, Ïe jsou také vhodné pro vytápûní rodinn ch domkû. Také kotle na kapalná paliva musí b t pfiipojeny na komín, kter vyhovuje pfiedpisûm a normám pro provoz spotfiebiãû na kapalná paliva. Jaká paliva a energie vyuïívají obyvatelé domácností na vytápûní a ohfiev uïitkové vody v Jihoãeském kraji? Centrální zdroje tepla (CZT) V znamné teplárenské spoleãnosti v Jihoãeském kraji ze sv ch centrálních zdrojû tepla zásobují cca domácností a jako palivo tyto zdroje vyuïívají pfieváïnû fosilní paliva (hnûdé a ãerné uhlí, zemní plyn, topné oleje). Asi domácností ve mûstech a obcích Jihoãeského kraje je zásobeno z centrálních zdrojû tepla, které jako palivo vyuïívají biomasu (dfievní tûpky, sláma, dfievní odpad). Individuální vytápûní a ohfiev uïitkové vody Procentuální rozdûlení pouïívan ch paliv pro individuální vytápûní a ohfiev uïitkové vody je patrné z následujícího grafu. 17

19 Dal í moïnosti zpûsobû získávání energie pro domácnosti v Jihoãeském kraji V Jihoãeském kraji lze vyuïívat jako doplàkové zdroje energií tzv. netradiãní, nebo-li alternativní, obnovitelné zdroje energie. Mezi obnovitelné zdroje (OZE) lze zafiadit ty, které jsou v podstatû nevyãerpatelné, a to zejména: energie slunce, zemû, vody, vûtru, biomasa. Sluneãní energie V Jihoãeském kraji lze sluneãní energii vyuïívat hlavnû k ohfievu uïitkové vody a k pfiitápûní v pfiechodném období. Nejãastûji se pro v e uvedené úãely instalují sluneãní zafiízení s kapalinov mi sluneãními kolektory. Sluneãní energie nám mûïe slouïit i k v robû elektrické energie, kterou mû- Ïeme získat prostfiednictvím fotovoltaick ch zafiízení. Pokud je dûm nebo byt vhodnû orientován a navrïen z vhodn ch konstrukãních materiálû, mûïeme v zimním a pfiechodném období vyuïít pasivních tepeln ch ziskû ze sluneãního záfiení k vylep ení energetické bilance objektu a ke sníïení nákladû za vytápûní. V Jihoãeském kraji je jiï realizována fiada projektû, které vyuïívají sluneãní energii zejména pro v robu tepla. Tepelná ãerpadla Pro vytápûní domû v pfiechodném období (jaro, podzim) lze jako zdroj tepla pouïít tepelná ãerpadla, která jsou schopna i v zimû vytápût objekt do urãité venkovní teploty (tzv. bod bivalence). Pokud se venku více ochladí a tepelné ãerpadlo jiï nestaãí vytápût, pfiidává se dal í (tzv. bivalentní zdroj), napfi. elektrokotel, nebo jin zdroj tepla. V Jihoãeském kraji je jiï realizována fiada projektû, které vyuïívají tepelná ãerpadla pro v robu tepla. Vûtrná energie VyuÏití energie vûtru k v robû elektrické energie v Jihoãeském kraji je závislé na pfiírodních podmínkách lokality, v níï chceme vûtrnou elektrárnu instalovat. Je nutné, aby na vybrané lokalitû byla dostateãná ãetnost a pravidelnost proudûní (vûtrû), síla vûtru by mûla dosahovat minimálnû 4,8 m/s. To zjistíme dlouhodob m mûfiením a peãliv m vyhodnocením zapisovan ch namûfien ch hodnot. Je také dûleïité správnû navrhnout dispoziãní fie ení vûtrné elektrárny a vhodn typ zafiízení. S ohledem na v kupní ceny elektfiiny je vhodné spotfiebovat vyrobenou elektrickou energii pro svoji spotfiebu. V Jihoãeském kraji je realizováno nûkolik projektû, které vyuïívají vûtrnou elektrárnu pro v robu elektfiiny. 18

20 Energie vody VyuÏití energie vody k v robû elektrické energie je závislé zejména na pfiírodních podmínkách. Vodní tok musí mít dostateãn prûtok vody a spád. Dispoziãní fie ení elektrárny a typ zafiízení musí odpovídat dan m podmínkám. Je vhodné pokud moïno vyuïít jiï existující stavby, napfi. jezy, staré ml ny a technologická zafiízení. V Jihoãeském kraji je realizováno nûkolik projektû, které vyuïívají malé vodní elektrárny (MVE) pro v robu elektfiiny. Vût ímu roz ífiení sluneãních zafiízení tepeln ch ãerpadel a zafiízení na vyuïití vûtrné a vodní energie zatím brání jejich vy í pofiizovací náklady, malá informovanost vefiejnosti a ne zcela dostaãující podpora ze strany státu. 6. Ohfiev vody Pitná uïitková voda je neustále draï í a i její ohfiev, kter m získáme tzv. teplou uïitkovou vodu (TUV), nás stojí stále více penûz. Proto je dûleïité s vodou nepl tvat a snaïit se naopak sv m uvûdomûl m chováním a vyuïitím úsporn ch zafiizovacích pfiedmûtû její spotfiebu sníïit. Pro v robu a dopravu pitné vody je potfieba velké mnoïství energie. etfiení vodou tedy také ve svém dûsledku u etfií elektfiinu. Tipy na sníïení spotfieby uïitkové vody Nenechávejte téci trvale teplou vodu do umyvadla a odtékat bez uïitku do odpadu pfii mytí nebo pfii ãi tûní zubû. Neom vejte nádobí pod trvale tekoucí vodou. Umyjte nádobí v dfiezu mycím prostfiedkem a pak nádobí vodou krátce opláchnûte. Opravte ve své domácnosti kapající kohoutky. Jedním pouze slabû kapajícím netûsn m kohoutkem odkape asi 170 litrû vody za mûsíc (10 kapek za minutu). Navíc tak roãnû zaplatíte cca 93 Kã. Omezte koupání ve vanû a nahraìte ho sprchováním (pfii jednom sprchování je spotfieba teplé vody cca 50 litrû na osobu, pfii koupání ve vanû je tato spotfieba cca 160 litrû). Úspora vody ãiní cca 7,60 Kã na jedno mytí. Osaìte na v tokové trubice dfiezov ch a umyvadlov ch baterií perlátory se stop ventilem (cena perlátoru je cca od 90 do 160 Kã/ks a dokáïe uspofiit na pfiíslu né baterii % vody). Návratnost této investice je v tfiíãlenné rodinû asi jeden mûsíc. Úspora za den na vodû a na teple ãiní cca 4 Kã. Namontujte si do va í plovákové splachovací nádrïky WC úsporné závaïí SKRBLÍK, které vám umoïní regulovat podle potfieby mnoïství vody vytékající z nádrïky pfii splachování. 19

21 V okamïiku uvolnûní síly pûsobící na táhlo nebo ovládací páku se ihned uzavfie odtok vody. U nás nejroz ífienûj í splachovaãe s plovákov m uzávûrem na v toku jsou konstruovány tak, aby pfii kaïdém pouïití vytekl vïdy pln objem nádrïky, asi 10 litrû (cena úsporného záva- Ïí je cca 100 Kã a dokáïe uspofiit asi 60 % vody. Návratnost této investice v tfiíãlenné rodinû je asi jeden a pûl mûsíce. Namontujte si úspornou sprchovou hlavici se stop ventilem místo bûïnû pouïívané sprchové hlavice. Podstatou úspor vody je omezení prûtoku, které není ale na úkor kvality oplachu. (Cena úsporné sprchové hlavice je od 350 do 650 Kã a dokáïe uspofiit asi 30 % vody.) Návratnost této investice v tfiíãlenné rodinû je asi 200 dní. VymûÀte stávající vodovodní baterie za moderní a úsporné pákové baterie, které vám usnadní manipulaci pfii nastavení poïadované teploty uïitkové vody a dále vám uspofií aï 40 % vody. (Cena pákové baterie je od do Kã.) Návratnost této investice v tfiíãlenné rodinû je necelé dva roky. Namontujte si moderní nádrïku WC s úsporn m provozem, která je vybavena dvojãinn m úsporn m vypou tûcím ventilem, kter umoïàuje dva stupnû splachování. Nejvût í úspory uïitkové vody a tepelné energie dosáhnete kombinací v e uveden ch úsporn ch opatfiení a doplàkû. Pfii instalování v ech doplàkû (vãetnû dvou perlátorû u dfiezu a umyvadla) mûïe b t roãní úspora na osobu aï 40 % z celkové spotfieby vody. Vyjádfieno v penûzích je cena uspofiené vody cca Kã. Pfiipoãtou-li se je tû náklady na ohfiev teplé vody, je samozfiejmû u etfiená ãástka je tû vy í. 7. Úspory energie v domácnostech Spotfieba energie v domácnosti ãiní asi jednu pûtinu energie, kterou doma spotfiebováváme. Zbylou ãást vyuïíváme na vytápûní, tedy na pokrytí energetick ch ztrát domu v zimním období úniky tepla a vûtráním a na ohfiev vody pro mytí. I tato pûtina energie je v znamná, hlavnû proto, Ïe jde témûfi v hradnû o spotfiebu elektfiiny. Je tfieba zdûraznit, Ïe mnoho mal ch ãísel dává ve svém souãtu velkou sumu. Proto se vyplatí etfiit skuteãnû kaïd watt. I to je dûvod, proã má v znam se soustfiedit i na etfiení v této oblasti. Základním pfiedpokladem pro sníïení spotfieby energií je prûbûïné sledování spotfieby energií a jejich mûfiení. Zapisujte si pravidelnû (nejlépe kaïd t den) stavy va ich mûfiicích zafiízení (plynomûr, elektromûr, vodomûr). Budete mít tak moïnost prûbûïnû sledovat vliv proveden ch energeticky úsporn ch opatfiení na sníïení spotfieby energií a umoïní vám to zároveà si vypoãítat náklady na energie. Trochu problematické bude zji Èování vlivu energeticky úsporn ch opatfiení v centrálnû vytápûn ch domech, kde uïivatelé bytû za teplo a teplou vodu platí mûsíãní pau ální platby, mûfiení je provádûno za cel dûm a obyvatelé tûchto domû jsou závislí pouze na energeticky úsporn ch opatfieních, která provádí provozovatelé a majitelé tûchto domû. Ale i v tûchto domech si mûïe kaïd pravidelnû zapisovat svoji spotfiebu elektfiiny a uïitkové vody a sledovat tak prûbûïnû vliv energeticky úsporn ch opatfiení na sníïení spotfieby energií. Vûdûli jste napfiíklad, Ïe sníïením pokojové teploty o 1 stupeà Celsia mûïete sníïit va e náklady na topení o cca 6 %? 20

22 Jaké by mûly b t na e domácí elektrospotfiebiãe? Domácí elektrospotfiebiãe by mûly b t pfiedev ím energeticky nenároãné. To platí zejména pro spotfiebiãe o vy ích pfiíkonech. K tomu, abychom se dokázali pfii nákupu nového elektrospotfiebiãe správnû zorientovat, slouïí tzv. energetick títek. V rámci jedné z provádûcích vyhlá ek vydan ch k Zákonu o hospodafiení energií ã. 406/2000 Sb. (vyhlá ka ã. 215/2001 Sb.) jsou stanoveny podrobnosti oznaãování energetick ch spotfiebiãû energetick mi títky a zpracování technické dokumentace, jakoï i minimální úãinnost energie pro elektrické spotfiebiãe uvádûné na trh. Tato vyhlá ka vstoupila v úãinnost dne a vymezuje elektrické spotfiebiãe, na nûï se vztahuje povinnost oznaãovat je energetick mi títky. Údaje o energetické nároãnosti provozu daného elektrospotfiebiãe uvádûné na energetickém títku jsou získané mûfiením nezávislou komisí. Tato komise pfii mûfieních vychází ze schválen ch metodik podle evropské normy testování. Vzhled energetického títku je sjednocen ve v ech zemích, které pfiistoupily k dohodû, a mûl by b t nalepen na kaïdém moderním elektrospotfiebiãi. Tato povinnost (pfied uvedením na trh vybavit tyto spotfiebiãe tzv. energetick mi títky) se vztahuje na v echny tuzemské v robce a dovozce elektrick ch spotfiebiãû uveden ch ve vyhlá ce. Jedná se o následující elektrické spotfiebiãe: a) automatické praãky, b) bubnové su iãky prádla, c) praãky kombinované se su iãkou, d) chladniãky, mrazniãky a jejich kombinace, e) myãky nádobí, f) elektrické trouby, g) elektrické ohfiívaãe vody, h) zdroje svûtla. U tûchto domácích elektrospotfiebiãû se nyní mûïete orientovat podle energetick ch títkû, které vám napoví, do jaké tfiídy energetické úãinnosti dan spotfiebiã patfií. Pro rychlou orientaci zákazníka jsou na títku barevné pruhy s písmeny od A (nejvy í úãinnost, tj. nízká spotfieba elektrické energie) do G (nejniï í úãinnost, tj. vysoká spotfieba elektrické energie), které pfiedstavují jednotlivé tfiídy úãinnosti elektrospotfiebiãû. Oznaãení A, B, C patfií mezi zafiízení úsporná a oznaãení E, F, G mezi ménû úsporná. Dále jsou zde uvedeny údaje o spotfiebû energie, v robce a dal í údaje. Podle zmínûné vyhlá ky je moïné na trh uvádût elektrické spotfiebiãe pouze v tfiídách energetické úãinnosti A, B, C a D. 21

23 Jak mûïeme sami zjistit energetickou nároãnost domácích elektrospotfiebiãû? Máme-li star í elektrospotfiebiã (napfi. praãku, chladniãku, mrazniãku, elektrick ohfiívaã vody), je vhodné pfiemûfiit jeho spotfiebu energie a porovnat ji s parametry nov ch elektrospotfiebiãû (je moïné to udûlat napfi. wattmetrem, kter pro Jihoãechy zdarma pûjãuje sdruïení Energy Centre âeské Budûjovice). Nûkdy zjistíme, Ïe se nám vyplatí koupit nov spotfiebiã, protoïe jeho niï í spotfieba energie nám u etfií tolik penûz, Ïe se z nich nov spotfiebiã brzy zaplatí. Srovnávací tabulka spotfieby elektropfiístrojû (pfievzato z rakousk ch materiálû) Elektrospotfiebiã nízká spotfi. vysoká spotfi. automatická praãka (kwh/cyklus) 0,5 1,9 su iãka prádla (kwh/cyklus) 2,8 7,3 myãka nádobí (kwh/cyklus) 0,8 1,9 ledniãka volnû stojící bez v parníku (kwh/rok) ledniãka vestavûná bez v parníku (kwh/rok) ledniãka s mrazákem volnû stojící (kwh/rok) mrazicí pulty do 200 litrû (kwh/rok) mrazicí pulty do 300 litrû (kwh/rok) mrazicí pulty do 400 litrû (kwh/rok) video stand-by provoz 7 23 Osvûtlení O umûlém osvûtlení platí to, co pro drobné spotfiebiãe. Malá ãísla dávají velké souãty. SnaÏíme se proto nesvítit zbyteãnû a umoïàuje-li nám to ná denní reïim, tak vyuïíváme pro práci denní osvûtlení. Na osvûtlení ale ne etfiíme, abychom si nezpûsobili zdravotní potíïe. Kompaktní záfiivky V souãasné dobû se zaãínají ve vût í mífie pouïívat pro osvûtlení kompaktní záfiivky, ve kter ch je spojena v jeden celek záfiivka a elektronick pfiedfiadník. Tato energeticky úsporná svítidla lze na roubovat do bûïné objímky místo klasické Ïárovky. Jsou asi pûtkrát úãinnûj í neï Ïárovky a uspofií aï 80 % elektrické energie pfii stejné hladinû osvûtlení. Také jejich Ïivotnost (cca hodin) je oproti Ïárovce vy í. Jak úãelnû a úspornû svítit Úãelné osvûtlení znamená, Ïe osvûtlujeme jen ty místnosti a nebo jejich ãásti, kde je osvûtlení zapotfiebí. Osvûtlení je tfieba odstupàovat podle pfiedpokládan ch ãinností a funkcí a pfiizpûsobujeme ho jejich zmûnám. Nesvítíme tedy zbyteãnû na takovém místû a takovou intenzitou, kde to není opodstatnûno. Z tohoto dûvodu navrhujeme vïdy soustavu svítidel, jejich zapínáním a vypínáním pfiizpûsobíme a regulujeme osvûtlení podle toho, zda odpoãíváme a chceme jen tlumené intimní osvûtlení, nebo zda se vûnujeme 22