1. Funkce a význam Internetu

Transkript

1 1. Funkce a význam Internetu Studijní materiál Aplikace techniky INTERNET (TE1MP_ATI) Historie internetu Přestože se o internetu hovoří hojně v superlativech až v poslední době, jeho historie sahá zhruba o třicet let zpět do minulosti. Byla to doba studené války mezi Západem a Východem, a tedy i doba různých tajný vojenských projektů. Na straně Američanů se podobnými projekty zabývala společnost RAND, která dostala v šedesátých letech za úkol vyřešit problém, jak by si mohly vyměňovat informace jednotlivé vojenské základny, města a státní úřady po případné nukleární válce. Nebylo možné použít dosavadní principy sítě, jež se zakládaly na jednom uzlu, na který byli napojeni ostatní uživatelé. Kdyby nepřítel zničil právě tento uzel, celá síť by nefungovala. V roce 1964 zveřejnila společnost RAND na svou dobu odvážnou teorii. Navrhla síť, jež neměla žádný centrální uzel všechny uzly byly totiž rovnocenné. Celá síť byla navržena tak, aby od samého začátku dokázala odolávat kolizím. Koncepce byla rozpracována na papíře a prakticky se projektu chopila společnost ARPA, která se rozhodla jej financovat. Na podzim roku 1969 byl instalován první uzel sítě a koncem téhož roku již existovaly čtyři uzly. Tato zatím malá síť se podle svého sponzora jmenovala ARPANET. Síť byla spolehlivá a oblíbená. V roce 1971 měl ARPANET 15 uzlů. V roce 1972 jich bylo již 37. Na rozdíl Od původního záměru se ARPANET stal velmi populární sítí zejména mezi vědci a studenty, kteří kromě pracovních úkolů používali síť hlavně pro komunikaci. Během 70. let síť rostla závratným tempem a netrvalo dlouho a ARPANET přesáhl hranice Spojených států. Jednalo se již o síť mezinárodní a začalo se jí říkat INTERNET (INTER mezinárodní, NET sít ). V roce 1991 vzniká World Wide Web, tedy standard pro přenos hypertextových a grafických informací. Tento krok byl sudem se střelným prachem, jenž doslova odpálil rozšíření internetu neobyčejně explozivním způsobem. Díky WWW, tedy internetovým stránkám, se internet stal přístupný nejen pro počítačové fandy a akademickou obec, ale i pro uživatele, kteří s počítači nemají mnoho společného. V dnešní době vlastní internetový server (resp. zmíněný uzel) každá významnější firma. Na internetu se prezentuji různé organizace bez ohledu na jejich zaměření. Co jednou v internetu je, k tomu má přístup kdokoliv na světě. Co je to internet a co nám poskytuje? Před několika lety se objevil nový pojem internet. Z počátku se zabydloval v našich myslích jen opatrně. Dnes již snad každý ví, že se jedná o celosvětovou sít tisíců navzájem propojených počítačů. Toto propojení umožňuje, že uživatelé počítačů připojených k internetu mohou navzájem komunikovat mezi propojenými počítači se mohou přenášet různé údaje. Internet nám v současnosti poskytuje mnoho rozličných služeb. Mezi ty dnes nejznámější a nejpoužívanější patří elektronická pošta a World Wide Web (zkráceně WWW nebo web). Elektronickou poštu, zvanou též , používáme k podobným účelům jako poštu normální. Můžeme pomocí ní zasílat dopisy (zprávy) napsané na počítači jiným uživatelům internetu. Využívání u má hned několik výhod. Jednou z těch největších je rychlost doručení. Zprávy posílané elektronickou poštou jsou doručeny většinou během několika minut, maximálně několika hodin. Další výhodou je snadné udržování pořádku v korespondenci, kterou vedeme. Se zprávami, které posíláme, můžeme adresátovi poslat různé soubory, obrázky, tabulky a jiná data. Služba internetu nazvaná World Wide Web (česky se jí také říká celosvětová pavučina) nám umožňuje přístup k mnoha informacím zveřejněným na dokumentech webu. Mezi další služby internetu patří elektronické konference (což jsou zájmové kluby spojující lidi se zájmem o určitou oblast lidské činnosti), News (diskusní skupiny věnované určitým tématům), FTP (nástroj pro distribuci volně šířitelných dat). Tím však výčet internetových služeb nekončí. Jak se k internetu připojit? Abychom mohli využívat vše, co nám internet nabízí, musíme mít počítač, který je připojen do sítě, a na něm vhodné programové vybavení

2 Na technickou stránku počítače (hardware), který chceme pro práci s internetem používat, nejsou kladeny přísné požadavky. Pochopitelně, čím lépe vybavený počítač, tím rychlejší bude veškerá naše práce. Počítač musí mít také programové vybavení, které s internetem umí navázat spojení. Prostředí Windows NT (2000, XP), Windows 95/98 tuto programovou podporu má a obsahuje navíc program pro práci s elektronickou poštou. Pro prohlížení stránek vystavených v síti WWW budeme potřebovat specializovaný program, tzv. prohlížeč (někdy také browser). Mezi dnes nejrozšířenější patří MS Internet Explorer nebo Mozilla Firefox nebo Opera. Připojení do sítě internetu lze realizovat několika způsoby. Modemy jsou zařízení zapojovaná mezi počítač a telefonní linku. Jejich hlavní funkce spočívá v tom, že informace posílané z počítače kódují (převádějí) tak, aby je bylo možno přenášet v telefonní síti, a obráceně: informace, které k počítači přijdou po telefonní lince, upravují tak, aby s nimi mohl počítač pracovat (odborněji řečeno modemy převádějí informace z digitálního tvaru na analogový a naopak). Modemů se vyrábí mnoho typů. Odlišují se tím, co všechno umějí, svou spolehlivostí a hlavně rychlostí. Rychlost se udává v počtech bitů přenesených za sekundu. Modemy se vyrábějí ve dvou provedeních interní (přídavná karta, která se zasouvá dovnitř počítače) nebo externí (zařízení, které se připojuje přes příslušný konektor k počítači). Ať už si vybereme jakýkoliv modem, měl by mít osvědčení o tom, že se smí používat v české telefonní síti (tzv. homologaci). Nehomologovaný modem by mohl způsobit v telefonní síti poruchu. Pokud jsme do sítě internet připojeni tímto způsobem, tzv. vytáčenou linkou, používá se telefonní spojení pouze v době, kdy s internetem pracujeme. Dalším způsobem je připojení pomocí pevné linky, kdy je připojení trvalé. V tomto případě platíme většinou pevný měsíční paušál a za ten máme časově neomezené připojení. Často se v praxi však uplatňují limity na množství přenesených dat, při jejichž překročení následují sankce například v podobě snížení rychlosti na určitou dobu (pojem FUP fair use policy). V praxi je připojení provedeno mnoha různými způsoby. Nejpoužívanější jsou (A)DSL digitální linka ve své podstatě vedená po telefonním vedení, bezdrátové WiFi připojení, nebo připojení přes rozvody kabelové televize. Pokud máme vše, o čem jsme doposud hovořili, musíme si ještě vybrat tzv. poskytovatele připojení (provider). Jsou to firmy, které nám za určitý poplatek umožní vstup do sítě internetu. Měly by nám poskytnout nezbytné programové vybavení, a pokud připojení neprovedou samy, sdělí nám podrobný postup, jak zařídit vše potřebné. Poskytovatelé se liší službami a samozřejmě také cenou. Rychlosti u těchto typů připojení jsou řádově vyšší než u vytáčeného spojení (běžně až v Mbps). Předpokládejme, že jsme splnili vše potřebné, a nyní můžeme vstoupit do světa internetu. World Wide Web Nejpopulárnější službou internetu je bezesporu WWW. Na webu je vystavena spousta informací z různých oblastí lidské činnosti. Všechny jsou uloženy v dokumentech psaných speciálním jazykem HTML (Hyper Text MarkUp Language), kterým se v tomto prostředí říká stránky. Ty obsahují sdělení ve formě textu, obrázků, ale i multimediálních záznamů, tj. zvuků nebo videoklipů. Od běžných dokumentů se odlišují především tím, že jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (hypertextů). Odkazy nám umožňují mezi dokumenty vystavenými kdekoliv na webu přecházet. Tomuto provázání se říká hypertext a odkazům hypertextové odkazy. Abychom k vystaveným informacím měli přístup kdykoliv, jsou uloženy na tzv. webových serverech. Jsou to počítače, které pracují neustále a na jejichž discích jsou uloženy stránky jako jednotlivé soubory. Tyto servery na základě požadavků, které jsme zadali, zasílají stránky našemu počítači, a ten je potom zobrazí. Jak vypadá adresa stránky? V internetu pracuje mnoho serverů a na nich je uložena spousta různých dokumentů. Abychom našli ten, se kterým chceme právě pracovat, má každá stránka svou jednoznačnou adresu (URL). Adresa může vypadat například takto: Je rozdělena do tří částí. První částí jsou znaky Tato písmena označují jazyk (protokol v tomto případě Hyper Text - 2 -

3 Transfer Protocol), kterým se domlouvá náš počítač se serverem (slouží pro přenos WWW stránek). Existují i jiné protokoly, např. ftp:, který se používá pro přenos souborů (File Transfer Protocol). Další část je umístěna mezi // a / (v našem případě compare.upol.cz) a nazývá se doménová adresa. Určuje server, počítač, na kterém je požadovaná stránka vystavena. V této části adresy bývá několik slov oddělených od sebe tečkou. Doménová adresa se čte odzadu. Poslední skupinka znaků označuje zemi, kde se server nachází. V naší adrese se server nachází v České republice. Pro Německo se například používá zkratka de, pro Anglii uk atp. To ale neplatí striktně. Například v USA jsou servery rozděleny podle oblasti působení, proto se v adresách zahraničních (ale i některých našich) stránek setkáme se zkratkami edu (oblast vzdělávání), gov (vládní instituce), com (komerční firmy) a jinými. Druhá část doménové adresy odzadu určuje organizaci, které server patří. V naší ukázce jde o Univerzitu Palackého. Pokud jsou před touto částí ještě nějaké zkratky, většinou odpovídají dalším organizačním celkům instituce, které server patří. V naší ukázce je to Centrum pro srovnávací kulturní studia UP. S částí URL, která je uvedena za lomítkem, se nesetkáme vždy. Pokud je uvedena, pak určuje jméno dokumentu (stránky zapsané na disku serveru) a místo na disku, kde je stránka uložena. Protože stránky jsou psány pomocí jazyka HTML, mají tyto soubory příponu htm. Pokud známe URL stránky, se kterou chceme pracovat, můžeme si ji prohlédnout. Předpokládejme, že máme na prohlížení WWW stránek nainstalován program MS Internet Explorer. Dvojitým kliknutím na ikonu nainstalovaného prohlížeče nastartujeme připojení. Po spuštění programu se objeví jeho okno a v okně se zobrazení nějaká stránka. Pokud nevidíme některou z částí okna (stavový řádek, adresní řádek, panel nástrojů standardní tlačítka), požijeme příslušné příkazy z nabídky Zobrazit. Systém klient server Struktura internetu se podobá pavoučí síti, anglicky je také nazývána World Wide Web = celosvětová pavučina. Tato pavučina obsahuje dva druhy počítačů servery a klienty. Servery jsou počítače (systémy), které nesou nějakou informaci nebo poskytují službu v síti internet. Klienty naopak o informace žádají nebo přijímají služby, obvykle je klientem nějaký program běžící na osobním počítači, zpracovávající data poskytovaná serverem. Tento systém je nazýván jednoduše klient server. Klienti a servery mezi sebou komunikují pomocí tzv. protokolů. Nejčastěji se setkáváme se zkratkou TPC/IP (TPC = Transmission Control Protocol IP= Internet Protocol), což je obecně uváděno jako protokol internetu. další slouží přímo jednotlivým službám internetu. Data jsou přenášena internetem v podobě tzv. parketů, každý parket nese úplnou informaci o místě svého určení, z těchto parketů se pak skládá u klienta například internetová stránka. Pohyb parketů internetem, ale i malý lokálními sítěmi usnadňují různá zařízení, například směrovače (routery). Koncovým zařízením pro připojením k internetu je modem nebo speciální karta (adaptér)

4 2. Internetový prohlížeč Studijní materiál Aplikace techniky INTERNET (TE1MP_ATI) Prohlížeč a jeho ovládání Aby uživatel viděl na svém počítači WWW stránku tak, jak ji vytvořil autor, musí mít k dispozici program, který dokáže stránku správně zobrazit. Takových programů existuje celá řada. Říká se jim browsery internetové prohlížeče a mezi nejznámější patří například Microsoft Internet Explorer, NetScape Navigator, Opera či Mozilla. Všechny internetové prohlížeče jsou si svým vzhledem a ovládáním velmi podobné. Jakmile tedy začnete jednou pracovat s internetem pomocí jednoho typu prohlížeče, určitě vám nebude činit potíže začít pracovat s druhým. Co se týká vzhledu, je prohlížeč okno, které v horní části disponuje několika málo prvky pro ovládání stránek a hlavně Adresní řádkem pro zadávání WWW adresy. Ovládání je velmi jednoduché, proto přitahuje i nepočítačovou veřejnost stačí umět číst a klepat myší na hypertextové odkazy. Prohlížeč Internet Explorer V následujícím textu bude popsán internetový prohlížeč Internet Explorer. Je to jeden z nejpoužívanějších, ne-li nejpoužívanější prohlížeč vůbec. Jeho popularita je způsobena zejména tím, že je dodáván s operačním systémem Windows, takže uživatelé nemusí do počítače nic dodatečně doinstalovávat. Prohlížení stránky Pro získání stránek z požadovaného serveru napište doménovou adresu takového serveru do políčka Adresa (například a stiskněte tlačítko ENTER. Adresu není nutné psát v plném tvaru, tj. včetně Prohlížeč toto předpokládá a doplní sám. Pokud je spojení s internetem funkční, měly by se po chvilce čekání objevit první informace. K načtení stránky je potřeba určitý čas. Délka načítání jedné stránky závisí na mnoha faktorech: rychlosti resp. propustnosti linky pokud jste připojeni k internetu, záleží, jak rychlý máte modem a jak kvalitní je telefonní linka; grafické náročnosti dané stránky pokud stránka obsahuje mnoho velkých obrázků, může její načítání trvat velmi dlouho. Na většině seriózních a profesionálních stránek převažuje text, který je decentně a vhodně doplněn obrázky. Celkový poměr grafiky (obrázků) na stránce je velmi důležitý pro budoucí rychlost načítání stránek; momentální zaneprázdněnost serveru, případně uzlu, na který je server připojen. Někdy trvá načítání internetové stránky neúměrně dlouho, i když máte očividně rychlé spojení a rychlý modem. Je však třeba si uvědomit, že často stahujete informace fyzicky vzdálené i několik desítek tisíc kilometrů. Na takovou vzdálenost se může stát, že někde na cestě je sít internetu ucpaná, a tedy částečně neprůchodná. Rovněž je možné, že z konkrétního serveru stahuje informace v jednom okamžiku příliš mnoho uživatelů, než aby tyto požadavky byl server vůbec schopen zvládnout. V takových případech rovněž záleží na době, kdy s internetem pracujete. Při práci s internetem je třeba počítat s určitými časovými prodlevami a hlavně s občasným čekáním u některých stránek. Naštěstí se budují stále výkonnější a rychlejší spoje mezi uzly a servery bývají nahrazovány výkonnějšími stroji. Poznámka: Při práci s internetovým prohlížečem obecně platí, že nejprve se načítají textové informace a až potom obrázky. Díky tornu si předběžně můžete prohlédnout ještě kompletně nenačtenou stránku a rozhodnout se, zda vás zajímá natolik, abyste čekali na načtení zbývajících obrázků. Stránka se načítá... O tom, že se internetová stránka stále načítá, informuje animace v pravé horní části okna prohlížeče. Někdy je to točící se zeměkoule, jindy hvězdná obloha nebo plápolající symbol oken Windows apod. Dokud probíhá animace, není stránka načtena celá. O stavu načítání stránky také - 4 -

5 informuje stavový řádek, který najdete ve spodní části okna prohlížeče (v šedém spodním pruhu). Stavový řádek informuje i o konkrétním souboru, který je v daném okamžiku do stránky načítán. Základní ovládací prvky prohlížeče Ovládání internetového prohlížeče je velmi snadné. K základnímu procházení internetem stačí znát prakticky pouze čtyři tlačítka. Pro profesionálnější práci s internetem ale stojí za to naučit se alespoň základní zbývající funkce Exploreru určitě se budou hodit. Pozastavení načítání stránky V závislosti na rychlosti sítě, serverů a připojení se stránka může načítat různě dlouho. Někdy již po prvních načtených informacích víte, že na načtení zbytku stránky nemá smysl čekat je třeba načítání pozastavit. K tomu slouží tlačítko Zastavit. Po jeho stisknutí prohlížeč přestane komunikovat se serverem a na obrazovce zůstane nekompletní stránka. Nyní je možné pracovat s prohlížečem běžným způsobem, tzn. například napsat další adresu. Zpět Hypertextové odkazy vás mohou snadno přemístit na jinou stránku kamkoliv na jiný server na světě. Často se takto můžete proklikat až k úplně jinému tématu a snadno ztratíte přehled o tom, jaká stránka vlastně byla původní. Pro návrat na předchozí stránku proto slouží tlačítko Zpět. Každé další klepnutí vás vrátí zpět o jednu stránku, kterou jste od zapnutí prohlížeče navštívili. Všimněte si malé šipky směřující dolů u pravé části tlačítka Zpět. Klepnete-li na ni, prohlížeč zobrazí nabídku všech stránek, které jste od jeho spuštění navštívili. Pouhým klepnutím na některou z nich ji přímo aktivujete. Snadno se tak můžete dostat zpět například o deset stránek a ušetříte mnohonásobné klepání na Zpět. Vpřed Pokud jste použili tlačítko Zpět (viz předchozí odstavec) a chcete se znovu podívat na stránku, ze které jste se vrátili tlačítkem Zpět, použijete k tomu tlačítko Vpřed. Rovněž u tlačítka Vpřed si všimněte malé šipky směřující dolů. Klepnete-li na ni, prohlížeč zobrazí nabídku všech stránek, ze kterých jste byli vráceni tlačítkem Zpět. Pouhým klepnutím na některou z nabídnutých adres ji přímo aktivujete. Snadno se tak můžete dostat na již navštívené stránky, ze kterých jste odešli tlačítkem Zpět. Poznámka: Prostřednictvím tlačítek Zpět a Vpřed se můžete libovolně pohybovat po stránkách, které jste již navštívili. Těmito tlačítky se nikdy nedostanete na nové nebo dosud nenavštívené stránky. Vždy se s nimi lze pohybovat pouze na stránkách, které jste navštívili od posledního spuštění prohlížeče. Aktualizovat (Reload) Mají-li být stránky užitečné, musí být průběžně aktualizovány. Je jasné, že prezentační stránku určité firmy stačí aktualizovat jednou za měsíc, zatímco některé elektronické noviny na internetu jsou aktualizovány každých deset minut. Pokud nějakou stránku načtete z internetu, zůstane její načtená podoba v prohlížeči tak dlouho, dokud buď nenačtete jinou stránku, nebo dokud prohlížeč nezavřete. Pokud ovšem prohlížíte nějakou stránku, o které víte, že se během prohlížení změnil její obsah (např. stránky obsahující obrázky z webové kamery), je potřeba ji načíst znovu. K tomu je určeno tlačítko Obnovit (někdy nazvané Reload). Způsobí, že prohlížeč znovu a aktuálně načte a zobrazí celou stránku včetně obrázků a dalších prvků. Chcete-li mít stoprocentní jistotu, že stránka, kterou prohlížíte, je skutečně poslední aktuální verzí, klepněte na Obnovit (Reload). Tip: Pokud se znovu podíváte na jednu a tutéž stránku v krátkém časovém intervalu (například za hodinu nebo na druhý den), zjistíte, že se stránka načte podstatně rychleji, než když jste na ní byli poprvé. Je to proto, že po načtení se textové informace a některé obrázky každé načtené stránky nějakou dobu uchovává v počítači v takzvané cash paměti (v podstatě je to jeden adresář na disku)

6 Tato služba má sloužit k tomu, abyste stále nenačítali do počítače jedna a tatáž data (obrázky a texty) ze stránek, které navštěvujete často načítat se budou vždy pouze změněné informace. Jednou za určitou dobu (např. 14 dní) se však celá paměť smaže a veškeré informace se stejně musí načíst znovu (dobu je možno nastavit). Domů V prohlížeči lze nastavit jednu stránku, která je takzvaně domovská nebo chcete-li výchozí. Obvykle se jedná o vlastní stránku uživatele, o nějaký vyhledávač nebo prostě o oblíbenou či často navštěvovanou stránku. Stránka, která byla v prohlížeči označena jako domovská, se začne načítat okamžitě po spuštění prohlížeče a zároveň se přiřadí k tlačítku Domů. Pokud kdykoliv v průběhu práce s prohlížečem klepnete na tlačítko Domů, začne prohlížeč načítat a zobrazovat tuto domovskou stránku. Toto tlačítko má význam hlavně u intranetových sítí, kde administrátor nastaví, aby každý uživatel po spuštění prohlížeče viděl stránku školy nebo své organizace (například s horkými novinkami apod.). Jak se domovská internetová stránka nastavuje, se dozvíte v části o nastavení internetového prohlížeče. Tisk Častým požadavkem na stránku staženou z internetu je možnost jejího vytištění. Pro tisk aktuální stránky není nic jednoduššího než stisknout tlačítko Tisk. Aktuální zobrazená stránka bude vytištěna na výchozí nastavenou tiskárnu. Pokud před tiskem potřebujete nastavit parametry tiskárny nebo přesněji nadefinovat způsob tisku, je výhodnější klepnout na položku Soubor v hlavní nabídce prohlížeče a následně na položku Tisk. Poznámka: Mnoho stránek na internetu se skládá z takzvaných rámů (frames). Rám (frame, čti frejm ) je vodorovná nebo svislá část stránky která je určitým způsobem oddělena od zbytku stránky. Vizuálně je rám těžko odhadnutelný často se vyskytuje na stránkách, kde například v levé části jsou odkazy (připomínající nabídku) a ve zbývající části stránky je hlavní náplň stránky. V souvislosti s tiskem jsou rámy nepohodlné proto, že je nelze všechny dohromady snadno vytisknout. Jinými slovy to, co vidíte na obrazovce, zřejmě nebude přesně tak vypadat na papíře

7 3. Vyhledávání v Internetu Studijní materiál Aplikace techniky INTERNET (TE1MP_ATI) Odhad adresy První cestou, jak na internetu najít požadované stránky, je odhadnout jejich internetovou adresu. Pravidla, podle kterých se řídí tvorba internetových adres, již známe, takže jen pro zopakování: Na začátek adresy přijde tradiční www, doprostřed název toho, co hledáme a nakonec vrcholová doména, nejčastěji. cz nebo. com. Nesmíme zapomenout, že internetové adresy jsou bez českých znaků (bez diakritických znamének) a bez mezer. Takto utvořenou adresu vepíšeme do adresního řádku a stiskneme klávesu Enter. Příklady: adresa pražského hradu (sídla prezidenta) adresa Českého telecomu adresa serveru specializovaného na motoristické informace adresa automobilky Ford ve Spojených státech (jakou adresu by měla v ČR?) adresa oficiálních stránek o vozech Ferrari adresa stránek o šampaňském (o celé vinařské oblasti ve Francii) adresa stránek o koncernu Mercedes Vyhledávací centrály Může se stát, že na odvozené adrese není to, co hledáme, nebo že jsme vytvořili neexistující adresu. Pak je třeba využít speciální servery, tzv. Vyhledávací centrály. Příklady některých českých a celosvětových vyhledávačů najdi.to GoTo.com Příklady některých regionálních vyhledávačů Na těchto centrálách můžeme vyhledávat dvěma základními způsoby. Ukážeme si to například na serveru Centrum.cz, který je jedním z nejmladších českých vyhledávačů. Když si na monitoru zobrazíme hlavní stránku Centra ( uvidíme pod názvem centrály a reklamním proužkem vyhledávací políčko a pod ním katalog. Vyhledávání pomocí katalogu Tento katalog obsahuje jednotlivé internetové stránky roztříděné podle obsahu do kategorií. Kategorie můžeme využít v případě, že hledáme internetové stránky stejného nebo podobného obsahu. Potom postupujeme od obecné kategorie do konkrétních podsekcí, až dostaneme seznam odkazů na stránky, které odpovídají požadovanému obsahu

8 Vyhledávání pomocí klíčových slov Druhým způsobem vyhledávání na centrálách a také na Centru je zadání klíčového slova. Klíčové slovo se zadává do vyhledávacího políčka, které má každá centrála v horní části stránky. Do hledacího políčka napíšeme výraz, který pokud možno co nejvíce vystihuje podstatu hledaných informací. Může to být i více slov nebo slovní spojení. Mezi jednotlivá slova můžeme vkládat spojovací znaky - operátory, o jejichž přesném použití se lze dočíst v nápovědě každého vyhledávače. Většina vyhledávacích centrál, ať už se jedná o české, které prohledávají primárně český internet, nebo celosvětové, umožňuje oba dva způsoby vyhledávání, obsahuje katalog a zároveň lze prohledávat databázi zadáváním dotazů. Pro úplnost je třeba centrály rozdělit na dva základní typy, a to na katalogy a centrály databázového typu. V katalogových vyhledávačích nalézáme informace již roztříděné do kategorií, které usnadňují pohyb a orientaci. Majitelé stránek si je musí do těchto katalogů zaregistrovat pomocí formuláře a sami určí katalog, o které stránky zařazeny spolu s popisným textem. Protože však nikdo nedokáže zaregistrovat své stránky na všechny vyhledávače, mohou nám jednotlivé centrály poskytnout různé výsledky vyhledávání. Druhou variantou jsou centrály databázového typu. Do nich se není třeba registrovat, protože prohledávají internet samy pomocí tzv. robotů, které postupně procházejí nové stránky a ukládají si o nich potřebné údaje do databáze (indexují je). I zde však existuje možnost, jak centrálu navést na vaše stránky pomocí zadání URL. V těchto centrálách nejsou údaje o jednotlivých stránkách tříděny do kategorií, hledá se pomocí klíčového slova, centrála prohledá celou svoji databázi stránek slovo od slova a zobrazí výsledek. Nevýhodou může být obrovské množství vyhledaných stránek, např. stovky tisíců, které není nikdo schopen prohlédnout. V tomto případě je vhodnější zadat složitější dotaz. Pro režim složených dotazů se používají různé operátory, např. AND (a současně), OR (nebo), NOT (ne), dále závorky nebo uvozovky, někdy také operátor NEAR (podobného významu). Vždy však záleží na tom, zda daná centrála operátory podporuje, a v tom pomůže nápověda. Pět příkladů použití českých vyhledávacích centrál Prvních pět příkladů ukazuje použití centrály Centrum.cz v několika situacích z běžného života. Centrálu Centrum.cz najdeme na internetové adrese Dotaz č. 1: Najděte pronájem bytu v Praze a okolí. Začneme tím, že do vyhledávacího políčka vypíšeme dotaz: Pronájem bytu Praha a okolí dotaz můžeme zadávat s českými znaky a mezerami, protože centrála hledá klíčová slova v českých dokumentech, na českých stránkách. Klikneme na tlačítko Hledat a dostaneme seznam výsledků vyhledávání. Zvolíme třeba Atlas reality nebo 1. Profi reality a podíváme se na aktuální nabídky pronájmů podle námi zadaných požadavků. Dotaz č. 2: Najděte stavební firmu na úpravu domku. Zde zvolíme kategorii Obchody a služby, sekce stavebnictví a dále budeme postupovat do podsekce Stavební firmy. V horní části vidíme cestu, kterou jsme prošli až k této podsekci a v odkazech se zobrazí dlouhý seznam firem, ze kterých si vybereme tu, jejíž nabídka nejlépe odpovídá našim požadavkům. Dotaz č. 3: Devizové kurzy. Zkusíme do vyhledávacího políčka zadat dotaz: Devizové kurzy. Výsledkem vyhledávání je nejdříve seznam pěti různých kategorií, kde se vyskytuje klíčové slovo kurzy, odpovídající je samozřejmě kategorie Finance a bankovnictví. Můžeme se ale rovnou podívat níže do odkazů, ke už se nám nabízí několik možných stránek s aktuálními kurzy. Asi nejvhodnější bude zvolit stránky České národní banky. Kliknutím na odkaz se dostaneme na hlavní stránku ČNB, na internetové adrese Vpravo již vidíme volbu: Kurzy devizového trhu aktuální (archiv)

9 Dotaz č. 4: Mapy (Praha, Brno, Ostrava). Potřebujeme-li mapu některého konkrétního města, můžeme zadat jako klíčová slova mapa a požadované město. Pokud ovšem potřebujeme rychle mapu Prahy, Brna čí celé ČR, je zde nejrychlejší cestou úvaha adresa bude jistě Druhou možností je podívat se do kategorií. Mapy nalezneme v kategorii Cestování Atlasy a mapy. Zde jsou však nejen mapy internetové, ale i nabídky map a atlasů v tištěné podobě. Dotaz č. 5: Koupě auta Rozhodneme-li se pro koupi auta, můžeme si nejdříve na internetu vybrat či porovnat různé nabídky a pak si teprve vůz koupit nebo objednat. Jednou z možností je navštívit stránky autorizovaných dealerů jednotlivých značek: a mnohé další. Své stránky má samozřejmě i česká Škoda kde jsou nejen informace, ale také obchod s novými i ojetými vozy a další speciální nabídky. Pokud bychom chtěli nalézt opravdu všechno, co je o autech na českém internetu, stačí použít jednoduché klíčové slovo auto. Dostaneme více než tisíc odkazů v pěti kategoriích. To je velmi mnoho odkazů, proto je vhodné dotaz zpřesnit, přidat např. značku, popřípadě typové označení vozu. Pokud je vámi hledaná informace na internetu k dispozici, centrály nám ji pomohou nalézt. Pět příkladů vyhledávání na světovém internetu Použijeme centrálu Yahoo.com na adrese Dotaz č. 1: Jaké bude počasí na dovolené ve Španělsku. Nejdříve si musíme uvědomit, že budeme používat americkou vyhledávací centrálu, takže je vhodné ji nepoužívat pro prohledávání českého internetu, ale celosvětově. S tím souvisí zadávání dotazů nejrozšířenější komunikačním jazykem internetu je angličtina, a proto budeme používat převážně anglické výrazy. Počasí je anglicky Weather, můžeme toto slovo použít jako klíčové, ale dostali bychom příliš mnoho výsledků vyhledávání, slovo počasí je velmi obecné. Když se však podíváme na vstupní stránku Yahoo, vidíme pod vyhledávacím okénkem tři řádky odkazů. Jedním z nich je Weather speciální stránky Yahoo věnované počasí na celé Zemi. Klikneme na tento odkaz a dostaneme se na samostatnou sekci o počasí. Nyní si musíme vybrat oblast, jejíž počasí nás zajímá. Španělsko je v Evropě, první krok bude Evropa (Europe), dále zvolíme Španělsko (Spain). Ve Španělsku jistě pojedeme do určitého místa, například do Barcelony. Zvolíme odkaz Barcelona a okamžitě vidíme počasí, jaké tam bude dnes a jaké je předpovídáno na další dny. Yahoo Weather nabízí také satelitní snímky s předpověďmi počasí na vzdálenější období, sněhové podmínky a podobně. Dotaz č. 2: Život a dílo W. Shakespeara. V tomto případě bude nejrychlejší cestou zvolit klíčové slovo: Shakespeare. Centrála Yahoo najde celou řadu odpovídajících odkazů. Nejdříve však zobrazí možné kategorie na výběr. První kategorie nás zavede do podsekcí Literatura Autoři. Tento odkaz zvolíme a opět získáme celou řadu podsekcí i seznam nejnavštěvovanějších stránek. Stránka pod názvem Shakespeare Web může být naším cílem. Kliknutí na odkaz nás zavede na stránky na adrese www. shakespeare. com, kde je mnoho informací o tomto autorovi, jeho životě a díle

10 Dotaz č. 3: Objednávka pokoje v hotelu v Marseille V tomto případě můžeme použít buď americké Yahoo, nebo Yahoo francouzské na adrese Ukážeme si vyhledání hotelu přes Yahoo.com. I zde bude nejjednodušší použít klíčová slova: accommodation Marseille. Kategorie Lodging nám nabídne pouze tři hotely, podíváme se tedy na další webovské odkazy tlačítko Go To Web Pages Matches. Nyní máme na výběr 1620 odkazů, bude třeba projít více odkazů, než najdeme vhodný hotel. Můžeme začít od prvního odkazu, ale například druhý vypadá zajímavě. Na tomto serveru jsou některé vybrané hotely. Podobně další odkazy povedou na seznamy hotelů v různých cenových úrovních. Dotaz č. 4: Výsledky NHL Tento úkol by měl být jednoduchý. Opět stačí prostá úvaha: NHL má jistě své oficiální stránky na snadno zapamatovatelné adrese, takže Pro zjištění aktuálních výsledků jednotlivých divizí použijeme odkaz Standings vlevo nahoře v navigačním menu a zobrazí se tabulka s výsledky. Dotaz č. 5: Kdy bude příští zatmění Měsíce? Opět budeme potřebovat klíčová slova v angličtině. Pokud nedokážeme přeložit slovo zatmění, může nám pomoci slovník na internetu, například na centrále Atlas: slovnik.atlas.cz. Hledané slovo je zatmění, použitý slovník česko-anglický a výsledkem je slovo eclipse, zatmění měsíce potom lunar eclipse. Klíčová slova vepíšeme do vyhledávacího políčka na Yahoo a dáme Search. Zobrazí se dlouhý seznam kategorií a odkazů, jak je na Yahoo obvyklé. Většina odkazů vede na zatmění Měsíce, ke kterým již došlo, ale ne některých stránkách bude i prognóza do budoucna. V sekci věnované zatměním Měsíce je jeden vhodný odkaz. Podíváme se na stránky podrobně popisující zatmění v lednu Tyto stránky jsou pod patronací NASA, jejich údaje můžeme považovat za spolehlivé. při pozorném čtení objevíme také kalendář budoucích zatmění. Portály S vyhledávacími centrálami je spojen termín portál. Co to vlastně je portál? Portál můžeme chápat ve smyslu vstupní brány do internetu. Aby se některá vyhledávací centrála mohla stát portálem, nestačí jen poskytovat základní vyhledávací služby. Musí rozšířit svoji nabídku a další služby pro uživatele, z nichž většina by měla být zcela zdarma. Účelem je udržet návštěvníka na stránkách serveru co nejdéle, aby si zvykl pracovat právě s danou centrálou, aby si ji uzpůsobil podle svých představ, aby se na ni vždycky vracel a z ní vždycky vstupoval na internet -tedy byla pro něj branou - a v neposlední řadě aby shlédl co nejvíce reklam. Můžeme si to ukázat třeba v případě Atlasu, na adrese Podíváme-li se na vstupní stránku Atlasu, vidíme v pravé části vyhledávací políčko a pod ním seznam kategorií. To je ona základní vyhledávací část. Nad hledacím políčkem je nezbytný reklamní proužek, můžete si všimnout, že na jedné stránce se jich střídá několik, při dalším načtení se obvykle objeví jiný. Na horní liště jsou tři základní hesla: MujATLAS, MujWEB, MujMAIL. První odkaz vede na stránku, kde si můžeme vytvořit svoji vlastní podobu Atlasu, personalizovat si jej. Vstupní stránku si upravíme tak, aby se nám zobrazovaly námi používané kategorie, přístup k u, denní zprávy a další možnosti. K takovéto vlastní úpravě však musíme projít registrací uživatele. MujWEB je služba, kde si každý může vytvořit svoji vlastní prezentaci internetovou stránku. Tato prezentace může být libovolně velká a nic nestojí. Zde naleznete také návod, jak na to, aby vaše stránky byly opravdu funkční. Součástí této stránky jsou i aktuální informace pro majitele osobních stránek

11 Třetím odkazem je MujMAIL. Z názvu je jasné, že se jedná o přístup k ovým schránkám. Tato ová služba je webovská a bezplatná. Stačí se zaregistrovat a začít s elektronickou komunikací. Možnost zdarma si zřídit schránku elektronické pošty a vlastní webovskou prezentaci je jedním ze základních znaků portálu. Chceme-li využívat Atlas jako základ naší práce, můžeme si jej zvolit za výchozí stránku jednoduchým kliknutím na odkaz: jako domácí stránka. Nyní se podíváme vlevo na hlavní stránce na dlouhý seznam odkazů, které nám pomohou urychlit orientaci. Například hledání v mapách, inzerování na internetu nebo nákupu přes internet. Pokud by nám to ještě nestačilo, dole na stránce jsou tři řádky odkazů, které uspokojí snad každého. Zkusíme odkaz Čas: Atlas se podívá na čas vašeho počítače, na svůj nastavený čas a vypíše rozdíl. Nabídne také možnost upravit čas vašeho počítače podle jeho standardu. Nechybějí ani odkazy na další informace. Atlas tedy můžeme považovat za český portál vzhledem k rozmanitosti služeb, které uživatelům nabízí. Podobně jako Atlas začíná být portálem také Centrum, které jsme si představili mezi vyhledávači, rozsah služeb je však zatím menší a nenabízí možnost umístění vlastních stránek. Ve světovém internetu je samozřejmě také k využití řada portálů, můžeme jmenovat například Yahoo! Vedle uvedených centrál se rozvíjejí také další, zcela nové portály. Jedním z nich je QUICK. CZ, který si zde stručně představíme. Quick je opravdovým portálem, protože nabízí službu zřízení vlastní ové schránky, umístění internetové prezentace a další služby, jako podrobné zpravodajství, počasí nebo trochu zábavy. Na vstupní stránce vidíme nejen klasické políčko pro rychlé hledání pomocí klíčových slov a katalog, ale také rozsáhlý systém navigace v několika úrovních. Hlavní úroveň je věnována službám WWW a Mail, Hledání, Zpravodajství a Registraci. Vytvoření poštovní schránky na Quicku je snadné a rychlé, zvolíme-li registraci, na jediné stránce vyplníme potřebné údaje a nová schránka je zřízena. Heslo nám pak slouží pro přístup i k dalším službám, například přidání vlastní webovské prezentace. Jak na to, se dozvíme v podrobné nápovědě. Druhá úroveň navigace obsahuje podrobně zpracované sekce, jako například aktuální zpravodajství. Další sekcí portálu Quick je počasí včetně předpovědi a zajímavostí. Pokud bychom chtěli někomu udělat radost prostřednictvím Internetu, i k tomu můžeme použít centrálu Quick, a to buď pro zaslání pohlednice nebo vtipu. QUICK. CZ je novým portálem, který se stále rozvíjí a připravuje další nové a zajímavé služby pro uživatele Internetu, kteří mu budou dávat přednost právě díky všestrannosti nabízených služeb

12 4. Historie a oblíbené položky Studijní materiál Aplikace techniky INTERNET (TE1MP_ATI) Historie Při práci s internetem se může stát, že si potřebujeme zobrazit stránku, kterou jsme si prohlíželi nedávno, ale jejíž URL jsme zapomněli. Program nám pomůže i v tomto případě. Pokud si chceme načíst stránku, jejíž URL jsme zadávali nedávno, můžeme využít seznamu, který je schován v rozbalovacím seznamu řádku Adresa. Po kliknutí na rozbalovací šipku na konci řádku Adresa se zobrazí seznam adres. Z něj si tu svou můžeme vybrat kliknutím. Prohlížeč si zaznamenává adresy stránek, které jsme navštívili, a čas, kdy jsme s nimi pracovali. Pokud si chceme zobrazit seznam, který si program vytvořil, klikneme na tlačítko Historie v panelu nástrojů. V levé části okna programu se objeví šedý pruh panel historie. V něm jsou stránky členěny po dnech a týdnech. V seznamu kliknutím zvolíme příslušný týden, den a v něm URL stránky, se kterou chceme pracovat. Jaké časové období si program pamatuje, určíme v dialogovém okně, které se zobrazí po výběru příkazu Možnosti sítě Internet z nabídky Úpravy. V dolní části dialogového okna na kartě Obecné je textové okénko Kolik dní ponechat ve složce. Sem napíšeme počet dní pro uschování historie. Protože panel historie zabírá poměrně dost místa, schováme ho po volbě adresy dalším kliknutím na tlačítko Historie v panelu nástrojů. Oblíbené položky Pokud budeme s internetem pracovat častěji, vytvoříme si skupinu stránek, které navštěvujeme pravidelně. Abychom si jejich adresy nemuseli pamatovat, můžeme si jejich URL přidat do skupiny Oblíbené položky. Adresy oblíbených položek si pak můžeme zobrazit v nabídce Oblíbené nebo v panelu Oblíbené, který si zobrazíme kliknutím na tlačítko Oblíbené v panelu nástrojů. Stránku, stejně jako u historie, zobrazíme kliknutím na její adresu. Aktivní stránku si mezi oblíbené položky přidáme pomocí příkazu Přidat k oblíbeným položkám, který najdeme v místní nabídce zobrazené stránky nebo v nabídce Oblíbené. V dialogovém okně necháme zvolenu první z nabízených možností, zkontrolujeme název, pod kterým stránku najdeme později v seznamu, případně zadáme nový a akci potvrdíme OK. Oblíbené stránky můžeme organizovat do složek, stejně jako organizujeme soubory na discích. Pokud chceme odkaz uložit do nějaké vhodné skupiny stránek (složky), použijeme v dialogovém okně Přidat oblíbenou položku tlačítko Vytvořit. V rozšířeném okně otevřeme kliknutím vhodnou složku a odkaz do ní přidáme tlačítkem OK. Nenalezneme-li při přidávání stránky vhodnou skupinu, ke které bychom adresu aktivní stránky přidali, můžeme si ji vytvořit kliknutím na tlačítko Nová složka. Oblíbené položky můžeme organizovat i později, použijeme-li v nabídce Oblíbené příkaz Uspořádat položky. V dialogovém okně můžeme uschované odkazy přesouvat mezi složkami, přejmenovávat je, případně nepotřebné odstraňovat podobně jako v programu Průzkumník

13 5. Konfigurace internetového prohlížeče Studijní materiál Aplikace techniky INTERNET (TE1MP_ATI) Nastavení Internet Exploreru V následujících odstavcích probereme konfiguraci internetového prohlížeče Internet Explorer. Je samozřejmě jasné, že ostatní internetové prohlížeče se budou konfigurovat odlišněji, ale Internet Explorer je dodáván spolu s Windows, a je tedy nejrozšířenější. Téměř veškerá konfigurace prohlížeče probíhá v okně Možnosti internetu, do kterého se dostanete klepnutím na položku Nástroje v hlavní nabídce a poté na položku Možnosti internetu v zobrazené podnabídce. V následujícím textu se samozřejmě nebudeme zabývat všemi parametry, které je možné v Explorer nakonfigurovat, ale pouze nejčastěji upravovanými položkami. Záložka Obecné Záložka Obecné obsahuje celou řadu parametrů, z nichž nejdůležitější jsou následující. Adresa Zde můžete nastavit, jaká stránka bude pro prohlížeč výchozí (domovská). Výchozí stránkou se rozumí taková, která se aktivuje ihned po spuštění prohlížeče nebo v okamžiku, kdy v prohlížeči klepnete na ikonu domečku. Chcete-li určitou stránku nastavit jako výchozí, doplňte její adresu a dole klepněte na tlačítko Použít. Dočasné soubory Při práci s internetem si prohlížeč ukládá celou řadu informací a pomocných souborů, které pro uživatele nikde nejsou vidět. Slouží pouze pro Interní potřebu prohlížeče, například proto, aby se stále stejné obrázky na často navštěvovaných stránkách nenačítaly pořád dokola. Je jasné, že po určité době zabírají takové informace nezanedbatelné místo (i když při dnešních kapacitách HDD o nic nejde). Chcete-li takové soubory z disku odstranit, klepněte na tlačítko Odstranit soubory. Historie Veškeré Internetové adresy, které pomocí internetového prohlížeče navštívíte, se ukládají do databáze prohlížeče. To proto, že pokud si kdykoliv v budoucnu vzpomenete, že byste se potřebovali podívat na adresu, na které jste byli cca před několika dny, můžete tak učinit, aniž byste ji museu dlouho hledat. V této nabídce máte možnost zvolit, kolik dní si má prohlížeč pamatovat vaše navštívené adresy. Navíc pomocí tlačítka Vymazat historii bude kompletní databáze navštívených adres Jednorázově vymazána. Tlačítko Barvy Umožňuje nadefinovat barvy textu a barvy hypertextových odkazů na stránkách (ten je standardně modrý a podtržený). Vřele ale doporučuji toto nastavení ponechat tak, jak je, a to z několika důvodů. Jednak tvůrci internetových stránek sami pomocí příkazů nastavují barvy na stránce, a jednak původní nastavení používá naprostá většina lidí pracujících s prohlížečem Explorer. Tlačítko Písma Pro toto tlačítko platí v podstatě totéž jako pro barvy. Opět můžete nastavit na stránce takové základní písmo, jaké uznáte za vhodné. Ale jednak za vás tuto skutečnost udělají tvůrci stránek, kteří nastaví vlastní písmo, a jednak je nastaveno písmo Times New Roman, které je považováno za standardně výchozí u všech stránek. Záložka Zabezpečení Jak už sám název napovídá, záložka Zabezpečení je zaměřena na nastavení bezpečnosti internetového prohlížeče. To je velmi důležitá věc. Vždyť v současné době je většina internetových stránek programována ve skriptech, tedy nejsou to pouhé HTML kódy, ale obvykle složité java

14 skripty (tedy v podstatě jakési podprogramy). To mimo jiné znamená, že tyto stránky jsou spuštěny a běží přímo v internetovém prohlížeči. Pokud by ale na některé stránce byl skript, který by například měl za úkol oskenovat obsah disku a poslat jej po internetu na server, nebyl by to při špatném zabezpečení problém. Samozřejmě Internet Explorer s takovou variantou počítá a má v sobě zabudované mechanismy zabezpečení, které by nic takového nedovolily, anebo dovolily pouze s výslovným souhlasem uživatele. Na záložce Zabezpečení klepněte na tlačítko Vlastní úroveň. Tím se dostanete do detailního konfiguračního okna, kde v oblasti zabezpečení můžete nastavit skutečně celou řadu parametrů do nejmenších detailů. Z celé řady ovládacích prvků, které jsou v okně Nastavení zabezpečení k dispozici, jsou důležité zejména tyto. Povolení jazyka Java nastavuje zabezpečení jazyka Java. Pokud klepnete na Vlastní, můžete nastavit zabezpečení opravdu detailně. Ovládací prvky ActiveX zde je důležité nastavení zejména Inicializovat a skriptovat ovládací prvky. V dalším výčtu pak doporučuji věnovat pozornost volbám Odesílat nezašifrovaná formulářová data a skriptování apletů v jazyce Java. Okno Nastavení zabezpečení obsahuje obrovské množství prvků, pomocí nichž je možné zabezpečení detailně nastavit. Abyste nemuseli procházet celou škálou prvků, můžete zvolit jednu z přednastavených úrovní zabezpečení. Okno nabízí také jednu ze tři přednastavených úrovní zabezpečení. Nemusíte tak složitě procházet spoustou nabídek stačí zvolit jednu z nich a případně potřebné parametry dokonfigurovat. Záložka Programy Prostřednictvím záložky Programy můžete nastavit, jaké programy se budou používat pro jednotlivé operace, a to nejen v rámci Internet Exploreru. Například pokud v Internet Exploreru klepnete pravým tlačítkem myši na internetovou stránku a v otevřené nabídce zvolíte položku Zobrazit zdrojový kód, otevře se stránka v určitém programu. Který program to bude, můžete nastavit právě zde (na obrázku je to program Poznámkový blok). Pokud používáte programový balík MS Office, doplní se do odpovídajících položek jeho produkty automaticky. Záložka Upřesnit Záložka Upřesnit slouží především pro nastavení pracovních parametrů internetového prohlížeče Explorer, které mohou usnadnit jeho používání. Vyskytují se zde rovněž některé parametry týkající se zabezpečení. Možná je trochu nepochopitelné, proč se takové volby nachází právě zde, nebol nejeden uživatel by je čekal spíše na záložce Zabezpečení. Za zmínku stojí následující položky: Zobrazovat obrázky. Tato volba umožňuje zamezit zobrazování, a tedy i načítání obrázků. Je potřebná tehdy, pokud máte příliš pomalé připojení k internetu a obrázky pro vás momentálně nejsou důležité. Vypnutím obrázků se rychlost načítání stránky zněkolikanásobí. Podtrhávat odkazy. Je-li tato volba neaktivní, znamená to, že hypertextové odkazy na internetových stránkách nebudou podtrhávány (standardně podtrženy jsou). Důležité je rovněž nastavení v části Bezpečnost, kde doporučujeme mít zatržené volby Kontrolovat odvolání certifikátů vydavatele a Upozorňovat na neplatné certifikáty serverů. Záložka Obsah Záložka Obsah je rozdělena na tři oblasti. První je Poradce hodnocením obsahu. Jedná se o zajímavou funkci, jež dokáže regulovat, které stránky se budou v prohlížeči zobrazovat, a které nikoliv. Lze například vytvořit seznam internetových adres, které když do prohlížeče napíšete, nebudou záměrně zobrazeny přístup k nim bude zamítnut. Stejně tak lze vytvořit omezení na stránky týkající se násilí, sexuálních aktivit, servery se slangovými a vulgárními výrazy a podobně. Rovněž lze vytvořit seznam stránek, které se zaručeně zobrazí, ať obsahují cokoliv. Uprostřed záložky obsah je definice tzv. certifikátů. Certifikáty jsou speciální klíče, které můžete získat od certifikační autority. Prostřednictvím těchto klíčů je možné se dostat na stránky,

15 kam by to bez certifikátů možné nebylo. Klasickým příkladem je elektronické bankovnictví. Prostřednictvím tlačítka Certifikáty lze jednotlivé certifikáty prohlížet, importovat, exportovat apod. Poslední volbou, která stojí za zmínku na záložce Obsah, je Automatické dokončování. Při práci s prohlížečem jste si možná všimli, že si pamatuje adresy, které jste již jednou napsali. Chcete-li je psát znovu, stačí napsat do dialogu Adresa pouze začátek. Prohlížeč už zbytek adresy dokončí. Bližší nastavení této funkce je možné právě po stisknutí tlačítka Automatické dokončování. Automaticky doplňovat se totiž mohou nejen názvy adres, ale i formuláře, uživatelská jména atd. Ve spodní části okna rovněž naleznete dvě tlačítka. Tlačítko Vymazat formuláře způsobí vymazání všech uložených informaci z dialogů. Tlačítkem Vymazat hesla pak vymažete automaticky uložená hesla ve formulářích. Poznámka: Z bezpečnostních důvodů doporučujeme zásadně automaticky NEukládat hesla do prohlížeče. Nikdy totiž nevíte, kdy se (byť jen náhodou) kdokoliv cizí dostane k vašemu počítači. To platí dvojnásob v případě, že pracujete u počítače v počítačové učebně či internetové kavárně. Není totiž nic jednoduššího než si sednout za počítač plný hesel a brouzdat například po cizích ech

16 6. Elektronická pošta Studijní materiál Aplikace techniky INTERNET (TE1MP_ATI) aneb internetová V předchozích částech kurzu byl internet představen jako významná informační superdálnice. Internet ale velmi výrazně slouží pro komunikaci, přičemž jednoznačně nejpoužívanějším komunikačním prvkem je . Význam slova lze přeložit jako elektronická pošta. Na rozdíl od běžných komunikačních prostředků (telefon, fax, pošta) je komunikace prostřednictvím u levná, rychlá a pružná. Vždyť doručit dopis do několika sekund na vzdálenost tisíce kilometrů asi žádná papírová pošta nezvládne. ová schránka a adresa Každý, kdo potřebuje komunikovat em, musí mít zřízenu svoji ovou schránku. ová schránka je malý prostor na disku serveru, kam se uživateli dočasně ukládá příchozí pošta a odkud uživatel posílá odchozí poštu. K této schránce pak může přistupovat z počítače přes software, který umožňuje číst a odesílat elektronickou poštu (např. Microsoft Outlook). Každá ová schránka musí mít ovou adresu. To proto, aby bylo možné do schránky posílat y. ová adresa je vlastně podobná adrese skutečné, ale namísto města, ulice, PSČ a jiných standardních údajů slouží jako identifikátor odesílatele a příjemce jeden jediný údaj, a to právě ová adresa. petr.novak@seznam.cz ová adresa je složena ze dvou částí, které rozděluje tzv. Část vpravo od zavináče určuje server, na kterém je schránka zřízena. Máte-li například schránku na serveru post.cz, pak za zavináčem vpravo bude post.cz. Naopak část od zavináče vlevo může být jakýkoliv zatím neobsazený text, resp. vlastní název schránky. Je úplně jedno, jaký text to bude. Musí se však skládat pouze z písmen anglické abecedy, tzn. nesmí obsahovat háčky, čárky, mezery apod. Snahou každého uživatele je, aby jeho ová schránka byla pokud možno co nejkratší a snadno zapamatovatelná. Většinou se názvy ů (tj. text od zavináče vlevo) skládají ze jména a příjmení, případně zkratky jména, přezdívky, funkce apod. Volba adresy je pro další komunikaci velmi důležitá. Nechcete-li strhat vaše přátele psaním příliš dlouhé adresy, zvažte její podobu při vytváření. Pokud by měl například pan Ing. Martin Adamec z Prahy zřídit ovou schránku na serveru má neomezené možnosti. Pouze některé jsou však vhodné. Například: ing_martin.adamec.praha5@centrum.cz ukázka nevhodného u, m.adamec@ .cz nebo adamec@centrum.cz ukázka vhodného u. A jak to, že najde v celém obrovském internetu spolehlivě svého adresáta mezi miliony ostatních ů? Princip vychází z předchozího popisu ové adresy. Pokud někomu pošlete , ten putuje internetem a hledá nejprve server, který je v ové adrese uveden za zavináčem vpravo. Jakmile najde server, pak uvnitř něj hledá podle části od zavináče vlevo konkrétní poštovní přihrádku. Struktura u: Každý má pevnou strukturu, která je neměnná. Díky tomu si může posílat kdokoliv s kýmkoliv bez ohledu na systém, prostředí a typ poštovního klienta. Odesílatel (Od): pn@seznam.cz Odesílatelem se rozumí ová adresa, ze které je posílán Příjemce (Komu): redakce@c-media.cz Příjemcem je myšlena e-mallová adresa uživatele, kterému dojde. Může jich být i několik. Kopie: petr-n@atlas.cz Kopií se rozumí další ová adresa uživatele, kterému dojde. Adres v kopii může být i několik

17 Slepá kopie: Slepou kopií se rozumí adresa uživatele, kterému rovněž dojde, ale ostatním uživatelům se nikde nezobrazí, že tomuto uživateli byl také poslán. Předmět: Výroční zpráva Předmět stručně charakterizuje obsah zprávy. Text u: Nazdar, posílám výroční zprávu ve Wordu. Ve čtvrtek bude schůzka a tam se k tomu budete moci vyjádřit. Pavel Text u může být jakkoliv dlouhý. Podle toho, komu píšete, je dobré rozmyslet,zda použít diakritiku, či nikoliv (záleží, zda je příjemce schopen tyto znaky přečíst). Důležitost: vysoká Důležitost u může být nízká, střední nebo vysoká. Jedná se pouze o označení zprávy, které nemá vliv na dobu doručeni, spolehlivost nebo cokoliv jiného. Přílohy: vyrocni_zprava.doc (1,2 MB) K u mohou být připojeny i soubory. Jejich počet není omezen, velikost omezují některé servery (např. na 2 MB), ale obecně se doporučuje posílat menši balíky dat (cca kolem 500 kb / zprávu). Způsoby práce s em Přijímání a odesílání pošty je třeba provádět v nějakém prostředí. Existují dvě metody Jak s poštou pracovat: Prostřednictvím internetového rozhraní. Jedná se o metodu používanou zejména u veřejných serverů typu seznam.cz, atlas.cz, centrum.cz, .cz apod. Veškeré operace s poštou se odehrávají on-line na internetových stránkách. Výhodou tohoto způsobu používáni pošty je fakt, že poštu můžete číst kdekoliv, kde je k dispozici počítač s internetovým prohlížečem a připojením k internetu. Nevýhodou je skutečnost, že poštu nemáte pod kontrolou. Veškeré zprávy zůstávají na serveru poskytovatele a operovat s nimi můžete, pouze pokud jste připojeni k internetu. Prostřednictvím poštovního klienta. Tradiční a častý případ čtení pošty. Poštu si ze serveru stáhnete a veškeré její zpracování probíhá u vás na počítači. Zde navíc můžete mít k dispozici neomezenou historii poštovních zpráv a nejste omezeni místem na poštovním serveru. Bohužel nemůžete s poštou pracovat kdekoliv, kde je přístup k internetu, ale pouze na počítači, kde je klient nainstalován

18 7. Práce se zprávou Studijní materiál Aplikace techniky INTERNET (TE1MP_ATI) Poštovní aplikace Microsoft Outlook Microsoft Outlook je program, který umožňuje přijímat, odesílat a uspořádávat poštu v internetu nebo v lokální počítačové síti. Poštovní služby jsou pouze jednou z oblastí, které Outlook obhospodařuje. Slouží (dle verze) i jako kalendář a plánovač času s možností upozornění. Zároveň umí uspořádat databázi adres, vést deník o provedených operacích a psát poznámky. Outlook je dvěma slovy elektronická sekretářka. Po spuštění aplikace Outlook jsou v levé (svislé) části zobrazeny funkční skupiny, které Outlook spravuje Outlook dnes, Doručená pošta, Kalendář, Kontakty, Úkoly atd. Pokud klepnete na tlačítko Doručená pošta, v pravé části bude zobrazen výpis doručených zpráv. Tomu, s jakou částí Outlooku pracujete, se rovněž přizpůsobí tlačítka na panelu nástrojů. Pokud jste například v přehledu ů, je jasné, že na panelu nástrojů budou zobrazeny ikony pro ovládání pošty apod. Seznam přijatých zpráv Ve složce Doručená pošta se nachází seznam všech příchozích zpráv. Každý řádek představuje jednu zprávu. Už podle tohoto jednoho řádku je možné o u získat celou řadu informací například datum přijetí zprávy, odesílatele, předmět zprávy, stupeň důležitosti, anebo zda zpráva obsahuje přílohu ve formě souboru. Každá zpráva řádek obsahuje (resp. může obsahovat) několik značek, které nám o zprávě leccos napoví: Důležitost červený vykřičník značí vysokou důležitost, modrá šipka dolů malou důležitost, pokud není zobrazen žádný symbol, jedná se o normální (střední) důležitost. Zavřená obálka značí dosud nepřečtený (nepřečtená zpráva je rovněž zvýrazněna tučně). Naopak otevřená obálka značí již přečtený (takto se označí jakákoli nepřečtená zpráva, která je na obrazovce monitoru zobrazena určitou dobu ve standardním nastavení 5 sekund). Pokud je na řádku u sponka, znamená to, že obsahuje alespoň jeden přiložený soubor. ová adresa nebo pojmenování u, ze kterého byla zpráva odeslána (odesílatel e- mailu). Předmět, který vám napoví, o co ve zprávě jde ještě předtím, než ji vůbec otevřete stručné vyjádření obsahu zprávy. Datum a čas doručení zprávy na server. Pozor, nejedná se o datum a čas stažení zprávy ze serveru! Klepnutím na hlavičku (záhlaví) kteréhokoliv sloupce způsobíte seřazení všech ů podle tohoto sloupce. Prohlédnutí přijaté zprávy Novou zprávu prohlédnete pouhým poklepáním levým tlačítkem myší na vybranou zprávu v seznamu doručené pošty. Outlook otevře samostatné okno se zprávou. Další možností je zobrazení okna náhledu zprávy pak stačí zprávu pouze označit a její obsah se objeví v části okna s náhledem zprávy. Odpověď na zprávu Pokud prohlížíte přijatou zprávu v otevřeném okně, naleznete zde také tlačítko Odpovědět, kterým lze odesílateli snadno odpovědět bez psaní adresy příjemce. Po klepnutí na tlačítko povědět se provede několik činností: Zpráva se přepne do editačního režimu. Do políčka příjemce (Komu) se automaticky doplní adresa původního odesilatele

19 Před text předmětu zprávy se automaticky doplní písmena RE: (zkr. reply), což znamená, že se jedná o odpověď. Je to uznávaný standard, pomocí kterého příjemce na první pohled pozná, že doručená zpráva je odpovědí na jeho původní zprávu. Do textu zprávy se vloží původní zpráva, oddělená hlavičkou s informacemi o původním u (tj. komu byl původně určen, kdy apod.). Tyto informace jsou zde proto, aby příjemce měl představu, na co vlastně dostal odpověď. Zprávu resp. odpověď můžete napsat do textové části. Vaše odpověď může být jakkoliv dlouhá a může obsahovat i přílohy. Kromě funkce Odpovědět je možné zvolit ještě funkci Odpovědět všem. Tato volba se používá v případě, že byl poslán více příjemcům a vy nyní chcete, aby odpověď přišla nejen odesílateli, ale i všem ostatním uživatelům, kterým byl rozeslán. Poznámka: Pokud mezi sebou budete delší dobu komunikovat tak, že si vždy odpovíte na příchozí poštu, pak bude již v páté odpovědi poměrně dlouhý neboť v něm bude zaznamenaná veškerá historie všech odpovědí. Tomu snadno zabráníte tak že u některé odpovědi řádky s historií před posláním mailu smažete. Další možností je nastavit Outlook tak, že nebude do vaší odpovědi zahrnovat původní text. Přeposlání zprávy Funkce přeposlání zprávy umožní přeposlat v původním tvaru i s přílohami dalším uživatelům. Přitom do u můžete provést vlastní zásah například dopsat vlastní poznámku, připojit další soubor apod. podobně jako při odpovědi. Přeposlání u využijete například v případě, že vám ředitel pošle důležitou zprávu a vy ji chcete (pře)poslat kolegům. K přeposlání zprávy slouží tlačítko Předat dál. Po klepnutí na něj se s em stane následující: Do textu zprávy se vloží původní zpráva oddělená hlavičku s informacemi o původním e- mailu (tj. komu byl původně určen, kdy apod.). Tyto informace jsou zde proto, aby měl příjemce představu, jaký byl v původní podobě. Zpráva se přepne do editačního režimu. Do políčka příjemce (Komu) NEBUDE doplněna adresa. Sem musíte doplnit, komu si přejete přeposlat. Před text předmětu zprávy se automaticky doplní písmena FW (zkr. forward), což znamená, že zpráva bude přeposlána. Jedná se o uznávaný standard, pomocí kterého příjemce na první pohled pozná, že dostal přeposlanou zprávu. Je dobré vědět: Při odpovědi na se do odpovědi znovu nevkládají přílohy, které původně s em přišly. Naopak při přeposlání u se automaticky přeposílají i veškeré přílohy (tj. soubory v e- mailu). Napsání nové zprávy Pro napsání a odeslání nové poštovní zprávy stačí klepnout na tlačítko Nová poštovní zpráva. Po jeho stisknutí se zobrazí prázdný formulář, ve kterém je třeba doplnit ovou adresu příjemce (event. několika příjemců), předmět zprávy a samotný text zprávy. 1. Klepněte na tlačítko Nová poštovná zpráva (Nový). 2. Do dialogu Komu napište adresu příjemce. Pozor, pro napsání je třeba přepnout na anglickou klávesnici, použít klávesovou zkratku pravý ALT+V nebo klávesovou kombinace Alt+64! 3. Do dialogu Předmět napište krátkou charakteristiku zprávy. Právě Předmět je spolu s adresou odesílatele zobrazen v přijaté poště jako první. 4. Do velké bílé oblasti napište vlastní text zprávy. 5. Pokud si přejete ke zprávě připojit jeden nebo více souborů, můžete tak učinit klepnutím na tlačítko sponky. Outlook zobrazí okno podobné oknu při otevírání souboru. Vyberte požadovaný soubor a klepněte na OK. Tuto operaci lze opakovat a do zprávy vložit

20 libovolné množství souborů. Pozor, častým jevem je omezení poštovní přihrádky na určitou velikost. 6. Po vyplnění všech potřebných údajů klepněte na tlačítko Odeslat a pošta bude odeslána. Při psaní u je možné použít i různé typy a velikosti písem, barevná pozadí, obrázky apod. Zobrazení u příjemce je podmíněno stejným poštovním serverem a prohlížečem (např. Outlookem). Proto doporučuji písma a styly raději nepoužívat. Odstranění zprávy V seznamu došlých ů můžete každou zprávu odstranit stisknutím klávesy DEL na zprávě, kterou potřebujete smazat. Smazané zprávy budou automaticky umístěny do koše aplikace Outlook a budou tam tak dlouho, dokud koš nevysypete. Pozor, uvedený koš není stejný jako centrální koš Windows pro vymazání musíte přepnout v levém panelu Outlooku. Struktura složek a jejich uspořádání Jak již bylo v úvodu kapitoly uvedeno, každý typ u má svoji složku. Například odeslaná pošta se řadí do složky Odeslaná pošta, příchozí pošta do složky Doručená pošta apod. Časem, zejména pokud budete komunikovat pomocí u velmi často, bude počet ů v poště tak vysoký, že se v nich budete jen stěží orientovat. Proto v Outlooku existuje možnost vytvořit vlastní složky, do kterých si můžete jednotlivé y uspořádávat, případně nastavit, aby se y uspořádaly automaticky ihned po doručení. Tip: Nevíte-li, jakého poštovního klienta používá příjemce pošty, a chcete-li mít jistotu, že stoprocentně přečte váš , zásadně doporučujeme psát bez jakýchkoliv grafických prvků, zvýrazněných písem apod. Pokud posíláte někomu, kdo s největší pravděpodobností nebude mít na svém počítači nainstalovanou českou diakritiku (např. y do zahraničí), pište text bez háčků a čárek (toto je priklad takoveho bezhackoveho textu :-). Vytvoření vlastní složky V Outlooku si můžete vytvořit i libovolnou vlastní složku a do ní zkopírovat nebo přesunout libovolné množství vlastních souborů. 1. Nastavte se v Outlooku do takové skupiny, ve které si přejete vytvořit vlastní složku. Do konkrétní skupiny se přepnete klepnutím na její název (v podobě tlačítka) v levé části lišty Outlooku. Po instalaci jsou k dispozici skupiny Hlavní zástupci, Vlastní zástupci a Další zástupci. 2. V hlavní nabídce Outlooku zvolte položku Soubor. 3. V podnabídce zvolte Nový a následně klepněte na položku Složka. 4. Outlook zobrazí okno Vytvořit novou složku. Do dialogu Název napište název nové složky. 5. V rozevírací nabídce Složka obsahuje zvolte typ položek, který bude složka obsahovat. Toto nastavení je velmi důležité, protože složka bude moci obsahovat pouze takové typy objektů, které nyní zvolíte. Vyberte Položku typu Pošta. 6. Nyní ve spodní polovině okna složek vyberte umístění složky ve struktuře složek. Doporučujeme klepnout na Osobní složky. 7. Klepněte na tlačítko OK. Složka bude vytvořena. Přesunutí u do jiné složky Každý z jakékoliv složky můžete přemístit do libovolné jiné složky. 1. Přepněte se do složky, ze které chcete kopírovat nebo přesunout. Složkami můžete procházet i pomocí nabídky v levém horním rohu okna se zprávami. 2. Na , který si přejete přemístit nebo zkopírovat, klepněte jednou pravým tlačítkem myši. 3. V zobrazené nabídce zvolte položku Přesunout do složky