MASARYKOVA UNIVERZITA
|
|
- Aneta Pokorná
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky Spolupráce logopeda a ergoterapeuta u osob se získaným poškozením mozku Diplomová práce Brno 2014 Vedoucí práce: PhDr. Barbora Bočková, Ph.D. Autor práce: Bc. Jana Šulcová
2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., O právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně, dne 5. března 2014 Bc. Jana Šulcová
3 Poděkování Na tomto místě bych velice ráda poděkovala vedoucí diplomové práce, PhDr. Barboře Bočkové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a laskavý přístup v průběhu zpracování této diplomové práce. Dále bych také ráda poděkovala své rodině, bez jejíţ pomoci by tato práce nevznikla.
4 Obsah Úvod Získané poškození mozku Vymezení pojmu a etiologie získaného poškození mozku Následky získaného poškození mozku Organizace péče o osoby se získaným poškozením mozku Logopedie u osob se získaným poškozením mozku Vymezení, definice, cíle oboru logopedie Narušená komunikační schopnost u osob se získaným poškozením mozku Diagnostika a terapeutické přístupy vyuţívané logopedy u osob se získaným poškozením mozku Ergoterapie u osob se získaným poškozením mozku Vymezení, definice, cíle oboru ergoterapie Poruchy soběstačnosti a ergoterapeutická diagnostika u osob se získaným poškozením mozku Terapeutické přístupy pouţívané ergoterapeuty u osob se získaným poškozením mozku Spolupráce logopeda a ergoterapeuta u osob se získaným poškozením mozku Cíle výzkumu, metodologie Charakteristika výzkumného vzorku Vlastní šetření Výzkumná část zaměřená na logopedy pracující s osobami se získaným poškozením mozku Výzkumná část zaměřená na ergoterapeuty pracující s osobami se získaným poškozením mozku Závěry šetření a doporučení pro praxi Závěr Souhrn použité literatury Seznam tabulek a grafů Seznam zkratek Seznam příloh... 99
5
6 Úvod Lidský mozek je orgán, který zajišťuje fungování veškerých důleţitých tělesných funkcí. Jeho poškození můţe vést k poruše těchto funkcí nebo dokonce ke smrti jedince. Z tohoto důvodu je rekonvalescence osob po poškození mozku, především pak pokud došlo k těţkému poškození, dlouhodobou záleţitostí, a vzhledem k rozsáhlé symptomatologii se na terapii jiţ od raných stadií podílí mnoho odborníků z řad zdravotníků, sociálních pracovníků a dalších. Mezi profese, které se na podpoře těchto klientů a jejich rodin podílejí, patří také logopedi a ergoterapeuti. Cílem všech zúčastněných profesí by měla být společná podpora klienta na cestě k cílům, které si vytyčil a dosaţení jeho maximální moţné kvality ţivota a integrace do společnosti. Během terapie dochází k tomu, ţe se některé oblasti péče překrývají, nebo na sebe úzce navazují s terapií dalších členů multidisciplinárního týmu. Stejně tak tomu je i v případě logopeda a ergoterapeuta, kteří na sebe mohou u této skupiny klientů terapeuticky navazovat a doplňovat se v mnoha oblastech, například při tréninku grafomotoriky. Z tohoto důvodu je také ideálním řešením, pokud mohou všechny zúčastněné profese působit na jednom pracovišti, aby měly moţnost konzultace a návaznosti. Tato praxe však nemusí být zcela běţná na všech pracovištích, někde odborník pouze dochází a instruuje další členy týmu nebo dokonce není zastoupen vůbec. Je tedy dobré, pokud ostatní terapeuti vědí, s jakými problémy a za jakými odborníky mohou své klienty poslat. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou - výzkumnou. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. První je věnovaná získanému poškození mozku u dospělých osob, na které je práce zaměřena, dále vymezením problémových oblastí, které se mohou v souvislosti s tímto poškozením vyskytnout, a také organizaci péče o tyto osoby v České republice. Druhá kapitola se zabývá logopedií u osob se získaným poškozením mozku, jejím vymezením, narušenou komunikační schopností u těchto klientů, diagnostickými a terapeutickými přístupy, které mohou logopedi vyuţít. Třetí kapitola má název Ergoterapie u osob se získaným poškozením mozku a je věnována vymezením profese ergoterapeuta, poruchám soběstačnosti a následným diagnostickým a terapeutickým přístupům u těchto osob. Součástí praktické části je výzkumný projekt, který je zpracován kvantitativně, formou dotazníkového šetření, které bylo cíleno na logopedy a ergoterapeuty, kteří 5
7 pracují s dospělými osobami se získaným poškozením mozku. Hlavním cílem výzkumného projektu byla analýza moţností spolupráce mezi logopedem a ergoterapeutem v rámci terapie osob se získaným poškozením mozku. Součástí práce jsou i dílčí cíle, mezi které patří popis moţných oblastí vzájemné spolupráce mezi logopedem a ergoterapeutem, zjištění, v jakých oblastech pracovníci těchto dvou profesí spolupracují v praxi, zjištění vzájemné informovanosti o náplni práce druhé profese a analýza specifik přístupu z pohledu logopeda a z pohledu ergoterapeuta. 6
8 1 Získané poškození mozku 1.1 Vymezení pojmu a etiologie získaného poškození mozku K poškození mozku dochází za různých okolností. Můţe se jednat o získané poškození úrazem nebo vlivem onemocnění mozku, nebo jde o vrozená postiţení (Maršálek, P., Švestková, O., Janečková, M., Ţílová, T., 2011). Termínem získané poškození mozku se pak označuje takové poškození mozku, které není vrozené (např. mozková obrna) ani degenerativní, tedy onemocnění s progresivním zhoršením (např. Alzheimerova choroba). V případě získaného poškození mozku jde o širokou kategorii zahrnující akutní (náhle vzniklé) poškození (Powell, T., 2010). Získané poškození mozku lze rozdělit na poškození traumatické a netraumatické. Traumatické poškození mozku K označení traumatického poškození se často pouţívá zkratka TBI z anglického traumatic brain injury. Dochází k němu následkem působení vnějších sil, jako jsou pády, autonehody nebo fyzická napadení (Brain injury association of Virginia, 2013). Poškození se obvykle sestává z celé řady poranění. Jedná se o primární poranění, kdy dochází k poškození tkáně přímým následkem úrazu, a to dvěma způsoby. Jde buď o otevřená poranění (průnik lebkou do hlavy), nebo mnohem běţnější uzavřená poranění (následek prudkého nárazu). K poškození v tomto případě nedochází proto, ţe do mozku pronikl cizí předmět, ale následkem prudkého pohybu. Jestliţe dojde k prudkému otřesu mozku, zničí se křehká spojení mezi dendrity a axony a přeruší se tak jejich komunikační dráhy. V tomto případě se mluví o difusním axonálním poranění (Maršálek, P., Švestková, O., Janečková, M., Ţílová, T., 2011). Sekundární poranění nastávají s časovým odstupem jako opoţděný následek poranění a jsou způsobena krvácením (hematomy) nebo otokem mozku, dále se jedná o nitrolební infekce, mozkovou hypoxii nebo posttraumatickou epilepsii (Böhm, J., 2002). Netraumatické poškození mozku Zde se jedná na rozdíl od traumatického poškození o působení vnitřních sil. Mezi tyto příčiny patří zejména cévní mozková příhoda (iktus). Nejčastěji se jedná o ischemickou mozkovou příhodu, která vzniká důsledkem kriticky sníţeného průtoku krve v části nebo v celém mozku. Ke sníţené perfúzi můţe docházet například vlivem 7
9 aterosklerózy nebo z důvodu embolizace cévy. Představuje přibliţně 80% všech náhlých mozkových příhod. Dále se jedná o mozkovou příhodu způsobenou krvácením do části mozkové tkáně nebo do subarchnoidálního prostoru, které vzniká v důsledku ruptury některé mozkové artérie (Bauer, J., 2002). K netraumatickému poškození také dochází díky zánětům centrální nervové soustavy, jedná se například o meningitidu nebo encefalitidu (Tichý, J., 2002). T. Powell (2010) k dalším příčinám řadí hypoxii, coţ je nedostatečné zásobení mozku kyslíkem, ke kterému můţe dojít třeba po infarktu myokardu, a mozkové nádory, kdy je příčinou poškození buď samotný nádor, nebo k němu dochází aţ při jeho odstranění nebo v důsledku následné radioterapie. Četnost poranění mozku V posledních desetiletích se zvýšil počet lidí s poškozením mozku tak dramaticky, ţe lze tato postiţení označit za tichou epidemii. Hlavní příčinou je fakt, ţe medicína učinila obrovské pokroky a díky vysoce kvalitním technologiím a stále kvalitnějším záchranným sluţbám přeţívá více lidí. Je odhadováno, ţe aţ do 70. let 20. století 90 % pacientů s váţným poraněním mozku zemřelo, teď jich většina přeţije (Powell, T., 2010). Další příčinou nárůstu postiţení je zřejmě fakt, ţe ţijeme ve věku rychlosti a nebezpečí, lidé více cestují a vyhledávají různé adrenalinové sporty, které jsou pro poranění mozku rizikové. V České republice bylo v roce 2011 hospitalizováno osob s poraněním mozku (nitrolební poranění) a osob s cévním onemocněním mozku (ÚZIS, 2013). Dle statistik jsou nejvíce rizikovou skupinou adolescenti, mladí lidé, a také osoby starší 75 let. U muţů se poranění mozku vyskytuje aţ dvakrát častěji neţ u ţen (Böhm, J., 2002), přičemţ ve věku mezi lety je pravděpodobnost úrazu hlavy u muţů pětkrát vyšší % poranění mozku vzniká následkem dopravních nehod, a právě tyto úrazy jsou nejčastěji spojeny s těţkými poraněními; % tvoří nehody způsobené pracovními úrazy, pády a nehody doma; % představují úrazy sportovní a rekreační; 10 % tvoří poranění, ke kterým dochází po fyzickém napadení. (Powel, T. 2010). 8
10 P. Maršálek, O. Švestková, M. Janečková a T. Ţílová (2011) upozorňují na rozdílnost mladší věkové kategorie postiţenou častěji traumatickým poškozením mozku od starší, u které se častěji vyskytují cévní mozkové příhody. U mladších osob se poranění často projevuje v rozmanitějších podobách, které zahrnují jakoukoliv kombinaci fyzických, fatických, kognitivních, behaviorálních, emočních a psychosociálních deficitů. Tito lidé mohou mít větší moţnosti neuroplasticity a mají před sebou delší dobu ţivota. To se také projevuje v rozdílných cílech rehabilitace, především pokud jde o péči o děti a rodinu a návrat do pracovního ţivota. Podpora těchto osob a jejich rodin můţe trvat i několik desetiletí. Většina osob utrpí lehké poranění mozku, uvádí se okolo 85 %. Mezi lehká poranění se řadí ta, kdy doba bezvědomí nepřekročí 15 minut anebo vůbec nedojde ke ztrátě vědomí. Můţe zde však dojít k malému, mikroskopickému poškození nervových buněk. K charakteristickým obtíţím patří bolesti hlavy, nevolnost, přechodné zhoršení koncentrace, pozornosti, myšlení, únava a podráţděnost. Většina lidí se však vrátí domů z nemocnice s několika odřeninami a do třech aţ šesti měsíců dosáhne úplného uzdravení. (Číţková, K., Styborová, M., Ţílová, T., 2011; Šplíchal, J., Angerová, Y, 1998). U 10 % osob po poškození mozku je diagnostikováno středně těžké poranění, kdy doba ztráty vědomí trvá minimálně 15 minut a maximálně 6 hodin (Číţková, K., Styborová, M., Ţílová, T., 2011). Bývá provázeno několikadenním aţ několikatýdenním stavem zmatenosti. Tito lidé mívají jako následek obvykle kognitivní a psychosociální poruchy, které mohou trvat řadu měsíců, avšak při adekvátní léčbě lze dosáhnout plné úpravy (Böhm, J., 2002). Nejméně osob utrpí těžké poranění mozku, a to kolem 5 %, kdy je ztráta vědomí delší neţ 6 hodin. Tito lidé mívají váţnější fyzické následky, jejich tíţe závisí na délce bezvědomí. Čím je bezvědomí delší, tím se dají očekávat horší následky. Tyto osoby se také potýkají s dalšími dlouhodobými následky ovlivňující jejich osobnost, myšlení, pohyblivost a komunikaci. S pomocí zdravotní péče, rehabilitace a okolí se musejí společně se svými blízkými vyrovnávat se závaţnými změnami v osobním i rodinném ţivotě (Číţková, K., Styborová, M., Ţílová, T., 2011). 9
11 1.2 Následky získaného poškození mozku Lidé po poranění mozku se musejí potýkat s celou řadou nejrůznějších potíţí. Obecně platí, ţe čím je poranění těţší, tím výraznější jsou dlouhodobé následky, které se promítají do veškerých oblastí lidského ţivota a fungování (Číţková, K., Styborová, M., Ţílová, T., 2011). Mezi tyto následky patří fyzické problémy, poruchy smyslového vnímání, kognitivních a fatických funkcí, poruchy v oblasti chování a emocí a problémy v rodinných vztazích a společenském ţivotě. Toto všechno se pak odráţí v terapeutickém působení jak logopeda, tak ergoterapeuta, ale i ostatních členů multidisciplinárního týmu. Například porucha komunikace, pozornosti a paměti má vliv nejen na práci logopeda, ale i na práci fyzioterapeuta a dalších pracovníků. Všechny tyto problémové oblasti pak ovlivňují celkovou soběstačnost klienta a tím také terapeutický plán ergoterapeuta. 1) Fyzické následky, které provází získané poškození mozku K fyzickým následkům poškození mozku lze zařadit poruchy hybnosti a koordinace pohybů, problémy s rovnováhou, závratě, únavu, vyčerpanost, bolesti hlavy, obtíţe při polykání a mluvení, poruchy chování, epilepsie a inkontinenci moči a stolice (Číţková, K., Styborová, M., Ţílová, T., 2011). K nejnápadnějším příznakům prodělaného poškození mozku pak patří především poruchy hybnosti a komunikace. Problémům s komunikací a polykáním se věnuji více v kapitole 2.2 Poruchy komunikace. Poruchy hybnosti a koordinace pohybů Vlivem poškození především motorické oblasti mozkové kůry a mozkového kmene dochází ke vzniku centrální parézy (Votava, J., 2005). Ta se můţe projevovat buď jako částečné ochrnutí - paréza nebo úplné - plegie. Úplné ochrnutí pravé nebo levé poloviny těla je označováno jako hemiplegie, částečné ochrnutí všech čtyřech končetin se nazývá kvadruparéza. Rozvojem parézy nebo plegie pak dochází ke ztrátě normálního svalového tonu na postiţené straně těla. Je-li normální svalový tonus změněn, člověk nemůţe provádět běţné kontrolované pohyby. Svalový tonus můţe být buď zvýšený (hypertonie, spasticita) nebo sníţený (hypotonie) (WHO, 2004). Naopak poškození dalších částí mozku jako je mozeček nebo zadní provazce míšní vede ke vzniku změn v centrálním řízení pohybu a k následnému vzniku ataxie (Votava, J., 2005). To má vliv na koordinaci pohybů, včetně koordinace svalů orofaciální oblasti, coţ má za následek 10
12 poruchy artikulace. Při ataxii také dochází k poruchám chůze, stoje, k přestřelování, k neúměrnosti a nepřesnosti pohybu (Vokurka, M., Hugo J. a kol., 2006; WHO, 2004). 2) Poruchy kognitivních funkcí vázané na získané poškození mozku Poruchy kognitivních funkcí se řadí k poruchám vyšších kortikálních funkcí, kam také patří symbolické funkce, mezi které Z. Seidl a J. Obenberger (2004) řadí funkce fatické, gnostické a praktické. Tyto poruchy vedou k tomu, ţe lidé po poranění mozku mohou mít obtíţe plně vnímat své okolí a také vnímat a reflektovat vlastní duševní pochody a stavy. Obtíţe jsou spojené zejména s vnímáním, přemýšlením, komunikací nebo učením se. Často je narušena paměť, pozornost, orientace a vizuální vnímání, konstrukční schopnosti, rychlost zpracování informací, exekutivní funkce a schopnost uţívat řeč (jazyk) nebo vykonávat získané pohybové dovednosti (Maršálek, P., Švestková, O., Janečková, M., Ţílová, T., 2011). Poruchy paměti a pozornosti Lidé po poškození mozku mají většinou problémy s krátkodobou pamětí. Zapomínají, co jim bylo sděleno, zapomínají jména nebo kam si co odloţili, mají problém naučit se nové věci. U těchto lidí se také vyskytuje po probuzení z komatu posttraumatická amnézie a retrográdní amnézie, kdy si osoba nemůţe vzpomenout na dobu bezprostředně před úrazem ani na nehodu. Porucha pozornosti je pak častým problémem zejména v činnosti, která vyţaduje rozdělenou pozornost. Pokud tyto osoby během konverzace nebo činnosti něco vyruší, musí začínat znovu od začátku nebo zapomenou, na co vlastně odpovídali (Powell, T., 2010). Paměť a pozornost spolu úzce souvisejí, a pokud dojde ke zlepšení koncentrace pozornosti, obvykle dochází i ke zlepšení paměti (Malia, K., Brannagan, A., 2010). Poruchy paměti a pozornosti velmi ovlivňují kaţdodenní ţivot těchto osob, moţnosti jejich zaměstnávání, volnočasové aktivity a společenský ţivot (Číţková, K., Styborová, M., Ţílová, T., 2011). Poruchy prostorové orientace, vizuálního vnímání a konstrukčních schopností U těchto osob můţe docházet k tomu, ţe mají problém se schopností smysluplné interpretace a vybavováním komplexních vizuálních struktur a mohou se u nich objevovat deficity v rozpoznávání písmen, slov nebo číslic (Love, R., J., Webb, G., W., 2009). Nedokáţí také posoudit vzdálenosti, mají problém číst v mapách, poznat předmět, který vidí z neobvyklého úhlu (například hrnek), skládat prádlo nebo něco 11
13 sestavit. (Powell, T., 2010). M. Preiss (1998) uvádí, ţe v těchto případech je nutná přesná psychologická diagnostika, která se skládá z vyšetření konstrukce (kresby), skládání a sestavování. Ta prokáţe, zda se u dotyčné osoby jedná o poruchy percepce, pozornosti, motivace nebo zda se jedná o apraxii. Problémy v rychlosti zpracování informace Lidé, kteří mají problém s rychlostí ve zpracování informací, nejsou tak pohotoví, mnohem déle jim trvá, neţ pochopí a následně odpoví na otázku. Pokud na ně někdo rychle mluví, nejsou schopni plně pochopit, co je jim sdělováno (Powel, T., 2010). Poruchy exekutivních funkcí Exekutivní funkce jsou zodpovědné za plánování, organizaci, vedení, stanovování realistických cílů, organizaci kroků k dosahování těchto cílů a zahájení činnosti. Lidé s poruchou exekutivních funkcí mohou mít problém s dlouhodobým plánováním a stanovováním dílčích kroků, které jsou nutné k dosaţení cíle. Typické je i neflexibilní myšlení, při kterém daná osoba lpí na určitém řešení a není schopna vzít v potaz názor někoho jiného. Problémy s tím spojené se projeví při provádění činnosti vyţadující více dílčích kroků nebo při návratu do zaměstnání, kde dotyčný najednou nezvládá jednoduché úkoly nebo mu jejich vyřízení zabírá neadekvátně moc času ( 2013). Poruchy fatických funkcí Z. Seidl a J. Obenberger (2004) řadí k těmto poruchám afázii, agrafii, alexii, akalkulii, a také ztrátu spontánní mimiky amimii. Afázii se blíţe věnuji v kapitole 2.2. Poruchy komunikace. Alexie je získaná porucha čtení, kterou R. J. Love a G. W. Webb (2009) vymezují jako neschopnost porozumět psanému nebo tištěnému slovu v důsledku mozkového postiţení. Agrafie je ztráta schopnosti psát při neporušené hybnosti ruky a akalkulie pak ztráta schopnosti vykonávat jednoduché početní úkony (Vokurka, M., Hugo J. a kol., 2006). Poruchy praktických funkcí Porucha praktických funkcí je označována jako apraxie, tedy získaná porucha pohybových dovedností se ztrátou vykonávat sloţitější a účelné pohyby. Apraxie se 12
14 ještě dále dělí na různé typy, které se většinou překrývají a těţko se od sebe jednoznačně identifikují. Lidé s apraxií mají problém například odemknout, pouţívat příbor nebo provést stavbu z kostek (Pfeiffer, J., 2007). Poruchy gnostických funkcí Tyto poruchy jsou označovány jako agnozie, tedy neschopnost rozpoznat a interpretovat smyslové vjemy, přičemţ smyslové ústrojí včetně příslušných nervů je nepoškozeno (Vokurka, M., Hugo J. a kol., 2006). Agnozie můţe být optická, kdy dochází k poruše schopnosti identifikovat zrakem předměty, obličeje a barvy. Pokud je problém ve zpracování sluchových vjemů, dochází k agnozii akustické, k níţ se řadí i amúzie, při které nemocný nedokáţe zazpívat nebo zopakovat předzpívanou melodii. Prosopagnozie je ztráta schopnosti rozeznávat obličeje známých osob. Porucha ve vnímání, identifikaci a pojmenování jednotlivých tělových segmentů se pak nazývá somatoagnozie. Tato osoba není například schopna pojmenovat jednotlivé prsty ruky (Čecháčková, M., 2007). Závaţným problémem, který ovlivňuje jak komunikaci, tak soběstačnost je neglect syndrom. Lidé s neglect syndromem selhávají v rozpoznávání jedné poloviny svého těla a vnějšího prostředí, které tuto část obklopuje. Například si obléknou pouze jeden rukáv, a to i přesto, ţe jejich opomíjená horní končetina není paretická a ani u nich nedochází k poruše zorného pole (Love, R., J., Webb, G., W., 2009). 3) Poruchy v oblasti chování a emocí u osob se získaným poškozením mozku V oblasti chování dochází k například k výbuchům vzteku, impulzivitě, sebestřednosti a nedostatku náhledu na problémy. V oblasti emocí pak k depresím, nervozitě, úzkostem, emoční labilitě a dalším. Můţe také dojít ke zvýraznění dřívějších osobnostních rysů, nebo naopak k projevům, které jsou v rozporu s dosavadním chováním. U někoho lze hovořit i o změně osobnosti (Číţková, K., Styborová, M., Ţílová, T., 2011). 4) Problémy v rodinném a společenském životě vázané na získané poškození mozku Tyto problémy nastávají z důvodů fyzického a kognitivního postiţení, ale i z důvodů změn v oblasti emocí apod. Osoby po poranění mozku mají problém zařadit se 13
15 zpět do svého předchozího ţivota, navazovat nové přátelské a partnerské vztahy kvůli ztrátě některých sociálních dovedností nebo například proto, ţe se jim nedaří plně se účastnit konverzace. Proto také často proţívají sociální izolaci. Pro tyto lidi není lehký ani návrat do původního zaměstnání, někteří se musí rekvalifikovat na jinou práci nebo pracovat v chráněných dílnách (Číţková, K., Styborová, M., Ţílová, T., 2011). 1.3 Organizace péče o osoby se získaným poškozením mozku Člověk po poranění mozku, a to zejména po těţkém poranění, během své rekonvalescence a procesu zařazování zpět do běţného ţivota projde celou řadou lůţkových i ambulantních zdravotnických zařízení a také sluţbami poskytovanými neziskovými organizacemi nebo sociálními sluţbami. Vzhledem k rozsáhlé symptomatologii jsou také nutné různé terapie, poskytované celou řadou lékařských i nelékařských profesí. Podle stavu klienta se i postupně mění rehabilitační cíle a náplň práce jednotlivých odborníků. Logoped i ergoterapeut se podílejí jiţ na časných stádiích neurorehabilitace a pak i nadále, aţ do zařazení osoby do běţného ţivota. V kaţdé fázi tohoto procesu se s postupující změnou stavu klienta mění i jeho zakázky směrem k logopedovi a ergoterapeutovi. Cíl celého procesu se odvíjí od celkového zdravotního stavu osoby, od jeho věku a předešlého způsobu ţivota. V ideálním případě je cílem rehabilitace návrat do domácího prostředí s dosaţením maximální moţné míry soběstačnosti a kvality ţivota. Průběh hospitalizace a rehabilitace osob s poškozením mozku Rehabilitace by měla začínat jiţ na neurologických nebo neurochirurgických anesteziologicko-resuscitačních odděleních (ARO) nebo jednotkách intenzivní péče (JIP). Pacientům po cévních mozkových příhodách (CMP) jsou navíc od roku 2010 určena i tzv. komplexní cerebrovaskulární a iktová centra. Rehabilitaci lze dle ordinace lékaře započít jiţ druhý nebo třetí den po poranění mozku. Lidé jsou zpočátku odkázáni na ošetřovatelskou péči, chybí jim schopnost aktivní spolupráce, ve většině případů je nutné vyuţívat k výţivě těchto osob sondu. Rehabilitace je zaměřena na zlepšení vědomí, navázání komunikace a kooperace, začíná se s nácvikem motoriky a senzoriky, základním tréninkem potřeb denního ţivota, facioorální terapií a dalšími terapiemi. V případě, ţe dlouhodobě přetrvává porucha vědomí a je nutná intenzivní péče, pacienti jsou přeloţeni na oddělení chronické resuscitační a intenzivní péče (OCHRIP), 14
16 která začala vznikat od roku Pro pacienty, kteří i přes těţkou poruchu vědomí jiţ nevyţadují umělou plicní ventilaci, ale stále ještě potřebují ošetřovatelskou péči, jsou pak určeny, v posledních letech vznikající, sluţby dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče. Takzvané DIOP, případně DIP (dlouhodobá intenzivní péče). Tato péče je určena také osobám s apalickým syndromem. Rehabilitace by měla nadále probíhat i na těchto pracovištích a je zaměřena především na prevenci sekundárního poškození, multimodální a bazální stimulaci. I v těchto případech je však moţné funkční zlepšení stavu klienta (Maršálek, P., Švestková, O., Janečková, M., Ţílová, T., 2011; Lippertová- Grünerová, M., 2005). Postakutní péče a další překládání pacientů je v České republice nejednotné. Řídí se dostupností jednotlivých sluţeb v kraji, ale také stavem osoby po poškození mozku. Mezi nejčastější zařízení, kde tito lidé v hospitalizaci pokračují, patří neurologické, interní, rehabilitační oddělení jednotlivých nemocnic a rehabilitační ústavy. Velmi často jsou také umísťovány do léčeben dlouhodobě nemocných i přesto, ţe tato zařízení nejsou pro péči o tyto osoby dostatečně personálně zajištěna. Tito lidé mají značný rehabilitační potenciál a umístění na tato oddělení, která nejsou na intenzivní rehabilitační péči vybavena, můţe tento potenciál značně omezit. Mezi další sluţby, kam jsou lidé odkazováni, patří lázně, homecare, hospice, ale také denní rehabilitační stacionáře (Janečková, M., Vepřková, R., 2010). Lidé staršího věku jsou také umísťováni do domovů seniorů v místě jejich bydliště. M. Lippertová-Grünerová (2005) uvádí, ţe tato fáze rehabilitace je zaměřena na trénink mobility, samostatnosti, výběr vhodných kompenzačních pomůcek, překonání následků onemocnění a poradenskou činnost pro samotné klienty, ale i pro jejich rodiny. Poslední fází rehabilitace je podpora sociální integrace a integrace do pracovního nebo školního prostředí. Tato fáze je také zaměřena na udrţení dosaţených dosavadních úspěchů (Lippertová-Grünerová, M., 2005). Péče probíhá spíše jiţ ambulantní formou. Lidé v této fázi vyuţívají také různé sociální služby na podporu sociálního fungování, sluţby pro podporu v oblasti bydlení a také pro podporu práce a zaměstnání (Maršálek, P., Švestková, O., Janečková, M., Ţílová, T., 2011). V oblasti logopedie i ergoterapie lidé mohou vyuţívat nejen návštěvu ambulance, ale také sluţby poskytované neziskovými organizacemi a občanskými sdruţeními, jako je například Klub Afázie (logopedie) nebo Ergo Aktiv (ergoterapie). Mohou se účastnit také nejrůznějších 15
17 rekondičních pobytů, které těmto osobám zajišťuje například Občanské sdruţení Záře, Cerebrum a další. Komprehenzivní rehabilitace u osob se získaným poškozením mozku Logoped a ergoterapeut jsou součástí týmu, který pracuje na principech komprehenzivní (ucelené) rehabilitace. Dle R. Čevely a L. Čeledové (2011) je rehabilitace soubor opatření, směřujících k co nejrychlejší resocializaci jedince s postiţením zdraví, nemocí, úrazem nebo vrozenou vadou. Resocializací je myšlený návrat do aktivního společenského ţivota a do zaměstnání. Celý rehabilitační tým včetně logopeda a ergoterapeuta mají společný cíl, a to znovuzískání a upevnění nejvyšší moţné výkonnosti, funkční schopnosti a soběstačnosti. Ucelená rehabilitace vyuţívá k dosaţení cíle léčebné, sociální, pracovní a pedagogické prostředky. U osob po poškození mozku je první etapou rehabilitace léčebná, kterou zajišťuje tým zdravotnických pracovníků. Na ni navazuje rehabilitace sociální, protoţe kaţdý jedinec má různé sociální vazby, které si udrţuje i při pobytu v léčebném zařízení. U osob v produktivním věku navazuje rehabilitace pracovní, tedy příprava na pracovní uplatnění a vlastní zařazení do pracovního procesu. Součástí je také rehabilitace pedagogická, která se vyuţívá i u dospělých, například pokud si chce dotyčný zvýšit kvalifikaci nebo pokračovat ve studiu třeba na vysoké škole (Votava, J., 2003). Logoped se podílí především na rehabilitaci léčebné, ale také na pedagogické a sociální. M. Krivošíková (2011) uvádí, ţe ergoterapeut se uplatňuje na rehabilitaci léčebné, sociální, ale také pracovní a pedagogické. Neurorehabilitace vychází z několika principů, mezi které patří princip celistvosti, který je chápán tak, ţe se rehabilitace neorientuje jen na stávající funkční stav, ale na celou osobnost jedince s jeho ţivotním a rodinným prostředím. Princip včasnosti a dlouhodobosti, znamená, ţe rehabilitace by měla začínat jiţ v akutní fázi hospitalizace a dále pokračovat několik dní, týdnů i celý ţivot jedince. Dále je to princip týmové práce, interdisciplinarity a multidisciplinarity a princip přijetí občanů se zdravotním postižením společností (Lippertová-Grünerová, M., 2005). Těmito principy se řídí jak práce logopeda, tak ergoterapeuta. Při své terapii pracují nejen s funkčním deficitem, ale také s celou osobností jedince a často musí do svého terapeutického působení vhodným způsobem zapojit i rodinné příslušníky. Obě profese také s těmito lidmi pracují jiţ od zahájení rehabilitace na jednotkách intenzivní péče a dále na standardních odděleních, v rehabilitačních ústavech, po propuštění do domácího 16
18 prostředí také v rámci ambulancí, nebo prostřednictvím různých občanských sdruţení, případně také on-line poraden. Obě tyto profese také pracují v týmu dalších pracovníků, kteří na sebe vzájemně navazují a doplňují se. Spolupráce v týmu při terapii osob se získaným poškozením mozku Anglické slovo team lze vnímat jako zkratku klíčových slov: Together, Everybody, Achieves a More, coţ se dá volně přeloţit jako: společně dosáhneme více (Bourková, A., 2007). A. Kerekrétiová (2008) uvádí, ţe tým můţe pracovat na principu multidisciplinárního (dále MDT), interdisciplinárního nebo transdisciplinárního týmu. Multidisciplinární péči poskytují minimálně dva pracovníci, ale o multidisciplinárním přístupu se mluví obvykle aţ v případě tří zúčastněných odborníků. Při tradičním MDT přístupu kaţdý člen týmu pracuje samostatně, nezávisle na jiných ve své ambulanci. Členové mají v tomto případě přesně definované úlohy a kompetence. Za moderní týmový MDT model se povaţuje interdisciplinární a optimálně transdisciplinární týmový přístup. Interdisciplinární přístup je podobný tradičnímu týmovému přístupu. Jednotliví odborníci pracují na svém pracovišti, nezávisle na jiných členech týmu. Pravidelně se však setkávají při plánování jednotlivých vyšetření, informují se vzájemně o výsledcích, doporučeních pro další plán a společně připravují zprávu s diagnostickými závěry a doporučeními. Interdisciplinární tým se můţe změnit na transdisciplinární, kdyţ jeho členové pracují na jednom místě. Takový tým tvoří členové, kteří velmi dobře znají problematiku jiných vědních oborů, s jejichţ představiteli velmi úzce spolupracují. Jejich intervenční postupy také vzájemně souvisejí a doplňují se v celkové péči o pacienty. Ačkoli i zde jsou vymezeny kompetence jednotlivých odborníků, právě různost úhlu pohledu umoţňuje celkové komplexní postiţení problémů. Pro osoby po poškození mozku je týmový přístup velmi důleţitý. V ideálním případě se tým skládá z rehabilitačního lékaře, který je hlavním koordinátorem léčebné rehabilitace v časné fázi. Po propuštění do domácího prostředí by se tímto koordinátorem měl stát lékař praktický. K dalším členům týmu patří zdravotní sestry a ošetřovatelé, kteří zajišťují ošetřovatelskou péči. Nejpočetnější skupinou odborníků jsou fyzioterapeuti, kteří se zaměřují na prevenci, diagnostiku a terapii poruch pohybového systému. Neuropsycholog se zabývá diagnostikou a terapií kognitivních a emocionálních funkcí. Na jeho diagnostiku v terapii navazuje především ergoterapeut a logoped, kterým je věnována kapitola 2 Logopedie u osob se získaným poškozením 17
19 mozku a kapitola 3 Ergoterapie u osob se získaným poškozením mozku, dále speciální pedagog, který se podílí například na poradenství v oblasti dalšího vzdělávání a na terapii kognitivních funkcí. K dalším členům týmu patří sociální pracovník, protetik, muzikoterapeut a arteterapeut (Lippertová-Grünerová, M., 2005; Votava, J., 2003). Význam týmové spolupráce roste úměrně s poţadavky na kvalitu péče, ale na druhé straně často v podmínkách, kdy je na pracovišti nedostatečný počet pracovníků (Bourková, A., 2007). V České republice je v rámci neurorehabilitace nedostatek především neuropsychologů, speciálních pedagogů, muzikoterapeutů a arteterapeutů. Proti zahraniční praxi je i nedostatek ergoterapeutů a logopedů. V České republice je běţné, ţe tyto profese pracují na pracovišti na zkrácený úvazek nebo pouze docházejí v případě potřeby. Tato praxe je z dvojice logoped a ergoterapeut častější u logopedů (Janečková, M., Vepřková, R., 2010). Shrnutí Termín získané poškození mozku zahrnuje širokou kategorii akutního poškození, které lze rozdělit na traumatické a netraumatické. Většina osob utrpí lehké poškození, méně již středně těžké a těžké, na které se však váže větší množství problémů. Oblasti, které mohou být vlivem mozkového poškození zasaženy, jsou hybnost, kognitivní a fatické funkce, dále také oblast chování a emocí. Všechny tyto problémy se odrážejí v rodinném a společenském životě postižené osoby. Při procesu zařazování zpět do běžného života postiženým osobám a jejich rodinám v České republice pomáhá celá řada lékařských i nelékařských odborníků, kteří pracují s těmito osobami v rámci zdravotnických zařízení, sociálních služeb nebo neziskových organizací. Tito pracovníci mohou společně spolupracovat na principu multidisciplinární, transdisciplinární nebo interdisciplinární spolupráce. 18
20 2 Logopedie u osob se získaným poškozením mozku 2.1 Vymezení, definice, cíle oboru logopedie Logopedie je vědní obor, který se formoval aţ v první polovině 20. století a k jehoţ nejprudšímu rozvoji došlo po druhé světové válce. Obor se nadále mění a rozvíjí. Název je tvořen z řeckého logos - slovo a paidea - výchova a je tradičně jednou ze speciálně pedagogických disciplín (Klenková, J., 2006). Avšak logopedie se pohybuje na rozmezí několika vědních oborů - speciální pedagogiky, medicíny, psychologie a jazykovědy (Lechta, V., 2007). Budoucí logopedi v České republice studují na pedagogických fakultách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu. Studenti si mohou zvolit prezenční nebo kombinovanou formu studia. J. Klenková (2006) uvádí, ţe logopedi v evropských zemích se také vzdělávají například na lékařských fakultách nebo v rámci studia psychologie či lingvistiky. V. Lechta (2005, s. 15) definuje logopedii jako obor interdisciplinárního charakteru, jehož předmětem jsou zákonitosti vzniku, eliminování a prevence narušené komunikační schopnosti. Dále také dodává, ţe logopedie je v moderním chápání vědou, která narušenou komunikační schopnost zkoumá z hlediska jejich příčin, projevů, následků, moţností diagnostiky, terapie i prevence. Moderní logopedie zdůrazňuje posun předmětu od hovoření ke komunikaci, od individuálního k interindividuálnímu. Více se zaměřuje na pragmatickou jazykovou rovinu. Z tohoto důvodu se také v logopedii přešlo od termínu porucha řeči k všeobecnějšímu termínu narušená komunikační schopnost, která je předmětem tohoto vědního oboru (Klenková, J., 2006; Lechta, V., 2009). Pro vymezení termínu narušená komunikační schopnost je nutné nejprve definovat, co to je komunikační schopnost. V. Lechta (2009, s. 21) ji vymezuje jako. schopnost vědomě, podle patřičných norem používat jazyk jako systém znaků a symbolů v celé jeho komplexnosti ve všech jeho formách, a to s cílem realizování určitého komunikačního záměru. Komplexností je myšleno to, ţe se jedná o všechny jazykové roviny: foneticko-fonologickou (zvukovou); lexikálně-sémantickou (obsahovou, tj. význam slov a slovní zásobu); morfologicko-syntaktickou (gramatickou); pragmatickou (sociální uplatnění komunikace). 19
21 V případě forem pak jde o schopnost uţití například mluveného, grafického nebo neverbálního způsobu komunikace. Definice narušené komunikační schopnosti je velmi komplikovaná s ohledem na vymezení toho, co je norma a kdy se uţ jedná o narušení. Při hodnocení je nutné pohlíţet na to, zda je osoba mluvním profesionálem, jaké má vzdělání, v jakém jazykovém prostředí ţije atd. (Klenková, J., 2006). O narušené komunikační schopnosti se mluví tehdy, jestliţe některá rovina jazykových projevů (nebo několik rovin současně) člověka působí interferenčně vzhledem ke komunikačnímu záměru. Můţe se jednat o foneticko- fonologickou, syntaktickou, lexikální, pragmatickou rovinu nebo o verbální i nonverbální, mluvenou i grafickou podobu komunikace, a to jak o její expresivní, tak receptivní sloţku. (Lechta, V., 2003) Nelze také opomenout, ţe současná logopedie se věnuje i poruchám polykání, které byly v minulých letech řazeny spíše do oblasti fyzioterapie (Kaulfussová, J., 2007). Cílem logopedické terapie je umoţnění mezilidské komunikace. V případě osob se získaným poškozením mozku je to znovuobnovení této schopnosti, jestliţe byla vlivem poranění nějak poškozena. Logoped pracuje při diagnostice i terapii s komunikací jako s celkem. Zaměřuje se tedy na všechny jazykové roviny a také formy komunikace, nesoustřeďuje se pouze na řečové dovednosti (Lechta, V., 2009; Šemberová, I., 2003). V současné době mohou provádět logopedickou intervenci logopedi, kliničtí logopedi a logopedičtí asistenti. Logoped je absolvent akreditovaného magisterského programu se závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie. Klinický logoped je téţ absolvent akreditovaného magisterského programu se závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie. Působí v rezortu zdravotnictví po absolvování specializačního vzdělávání v oboru klinická logopedie s ukončenou závěrečnou zkouškou (atestací). Logopedičtí asistenti jsou pak absolventi bakalářského studijního programu speciální pedagogiky se závěrečnou zkouškou z logopedie (Bytešníková, I., 2006). Osoby se získaným poškozením mozku se nejčastěji setkávají s logopedem působícím v rezortu ministerstva zdravotnictví, a to v logopedických poradnách (ambulancích), dále na lůţkových odděleních jako je neurologické, foniatrické, rehabilitační, a také v léčebnách dlouhodobě nemocných a rehabilitačních ústavech (Bytešníková, I., 2006). Zde s těmito lidmi pracují kliničtí logopedi, případně logopedi 20
22 nebo logopedičtí asistenti pod supervizí klinického logopeda (Fukanová, V., 2007). Další moţností, kam se mohou tyto osoby na logopeda obrátit, jsou různá občanská sdruţení určená osobám s poruchami hybnosti a komunikace. Tato sdruţení vedou například internetové poradny, klubová setkání, poskytují terénní logopedickou péči nebo pořádají rekondiční pobyty. Se staršími osobami mohou logopedi pracovat v lůţkové části domova seniorů nebo v denních centrech při těchto domovech. Jak v občanských sdruţeních, tak v domovech seniorů s klienty pracují kliničtí logopedi nebo logopedi a logopedičtí asistenti. 2.2 Narušená komunikační schopnost u osob se získaným poškozením mozku V případě získaných poruch komunikace se mluví o získaných neurogenních poruchách komunikace. K. Neubauer (2007) uvádí, ţe u osob po poškození mozku se můţe vyskytovat dysartrie, řečová dyspraxie, afázie, kognitivně-komunikační deficit, dysfagie a orální dyspraxie. Součástí klinického obrazu můţe být také neglect syndrom, který také významným způsobem ovlivňuje komunikaci jedince. Tato porucha je vnímána jako nelingvistická, přesto projevy opomíjení poloviny prostoru, zorného pole, lateralizovaných zrakových, sluchových a taktilních vjemů patří k obtíţím, které ovlivňují úroveň komunikace, a to především omezením aţ ztrátou schopnosti číst text a orientovat se v napsaném sdělení. Narušená komunikační schopnost se můţe objevit také u osob, u nichţ bylo nutné chirurgicky zajistit dýchací cesty (Šplíchal, J., Angerová, Y., 1998). Získaná dysartrie Dysartrie je motorická řečová porucha. V různé míře a rozsahu jsou postiţeny základní modality motorické realizace řeči - respirace, fonace, rezonance a artikulace. Jazykové a kognitivní sloţky řečové komunikace jsou v zásadě intaktní. Nejzávaţnějším stupněm dysartrie je anartrie, při které pak dochází k neschopnosti verbálně komunikovat (Neubauer, K., 2005). K. Neubauer (2007) rozlišuje šest typů získané dysartrie a to dysartrii flakcidní či periferní, centrální či spastickou, ataktickou či cerebelární, extrapyramidovou hypokinetickou, extrapyramidovou hyperkinetickou a smíšenou. 21
23 Řečová dyspraxie Při řečové dyspraxii nebo také apraxii dochází k poruše programování řeči. Osoba dělá nekonstantní chyby při tvoření jednotlivých hlásek, chybně nastavuje mluvidla, vázne řazení hlásek ve slově za sebou apod., to vše při absenci parézy nebo poruchy koordinace řečového svalstva. Tato porucha se nachází na pomezí dysartrie a afázie. A můţe být také komplikovaná dalšími formami neverbální dyspraxie (Love, R., J., Webb, G., W., 2009; Neubauer, K. 2007). Afázie V případě afázie se na rozdíl od motorické řečové poruchy - dysartie jedná o poruchu uţití individuálního jazykového systému (Neubauer, K., 2007). Z. Csefalvay a P. Traubner (1996) uvádějí, ţe jde o získané postiţení komunikačních schopností zasahující veškeré modality řeči (expresivní, receptivní, mluvenou a psanou) a v různé míře i veškeré jazykové roviny. Z. Cséfalvay (2007) také uvádí, ţe nejméně bývá postiţena pragmatická rovina komunikace, přičemţ ostatní jazykové roviny mohou být zasaţeny velmi výrazně. Afázie vniká následkem loţiskového poškození mozku jako důsledek systémového vlivu mozkové léze na vyšší psychické funkce člověka. Afázie zahrnuje velmi širokou oblast, kterou se zabývají odborníci z neurologie, neuropsychologie, logopedie a dalších oborů. To také vedlo ke vzniku samostatného odvětví logopedie - afaziologie. Mezi důleţité příznaky patří to, zda je řeč osoby fluentní (plynulá) nebo nonfluentní (neplynulá) a také to, zda je narušena receptivní nebo expresivní sloţka řeči (Klenková, J., 2006). Jak uvádí M. Čecháčková (2007) jednotlivé symptomy afázie se mohou vyskytovat v různých kombinacích, mnoţství a kvalitě. K nejčastějším příznakům se řadí poruchy rozumění, které nemusí být při prvním kontaktu patrné. Osoba můţe jednoduchou výzvu vykonat správně třeba i na základě pochopení situace, ale sloţitější příkaz jiţ není schopná provést. Logorhea je překotná rychlá mluva se sníţenou srozumitelností. Při perseveracích dochází k ulpívání na předchozím podnětu i při dalších odpovědích, přestoţe jiţ tento podnět není aktuální. Parafrázie znamenají sníţenou schopnost aţ nemoţnost větného vyjádření. Dále jsou to parafázie, které J. Dvořák (2007) vysvětluje jako neúmyslné nahrazování slov jiným slovem, které se dotyčnému nechtěně vybaví a které se podobá slovu, které chce vyslovit. Anomie je ztráta schopnosti pojmenovat skutečné nebo zobrazené osoby nebo věci. Neologismy nebo také slovní novotvary jsou uměle vytvořená slova, která nemají v daném jazyce ţádný význam. 22
24 Dělení afázií je velmi různorodé a existuje také mnoho jejich klasifikací, které podrobněji popisují například Z. Cséfalvay (2007), K. Neubauer (2007), M. Čecháčková (2007) a další. Jedná se například o Lurijovu, Bostonskou nebo Hrbkovu klasifikaci. J. Klenková (2006) jako nejelementárnější dělení uvádí Kimlovu klasifikaci, která afázii dělí na senzorickou (Wernickeho, receptivní), motorickou (Brocovu, expresivní) a totální (globální). Kognitivně-komunikační deficit Při kognitivně-komunikačním deficitu hraje dominantní roli porucha kognitivních procesů, zároveň však jde i o poruchy řečové komunikace (např. afázie, dysartrie), které vznikají na bázi následků úrazů a počátků degenerativních onemocnění centrální nervové soustavy. U těchto osob dochází k poruchám kognitivních funkcí v oblasti verbální paměti, cílené pozornosti, diferenciace podnětů ve zrakovém a sluchovém poli. Tyto obtíţe mohou pak mít za následek selhávání v řečové či písemné komunikaci a vyţadují individuálně zpracované terapeutické postupy. Tato porucha je také spojena se změnami v oblasti osobnostního a sociálního chování (Neubauer K., 2007). Při komunikaci tak můţe dojít například k problémům s vybavováním slov, k problémům s porozuměním přečtenému textu, ale také k obtíţím v chápání humoru nebo také k nedostatku taktu při komunikaci s ostatními (Love, R., J., Webb, G., W., 2009). Dysfagie Porucha polykání je častou komplikací, která se můţe vyskytnout u všech typů získané dysartrie. Při dysfagii dochází ke ztíţení či znemoţnění příjmu potravy a tekutin. Porucha můţe být v závaţnějších případech ţivot ohroţující komplikací kvůli nebezpečí aspirace stravy a především tekutin do dýchacího ústrojí (Neubauer, K., 2007). Orální dyspraxie Orální dyspraxie nebo také apraxie je neřečová porucha, která je spojena s neschopností opakovat předvedené pohyby mluvidel - jazyka, dolní čelisti a orofaciálních svalů. Tato porucha však nevzniká v důsledku parézy či narušení koordinace orálního svalstva (Love, R., J., Webb, G., W., 2009; Neubauer, K., 2007). 23
25 Intubace a tracheostomie J. Lukáš (2005) mezi příčiny dechové nedostatečnosti, které mohou vést k nutnosti napojení na umělou plicní ventilaci, uvádí také různá poškození mozku, jako je kraniocerebrální poranění nebo těţce probíhající infekce CNS apod. V těchto případech se provádí zajištění dýchacích cest intubací a tracheostomií. Tito pacienti pak bývají hospitalizováni na odděleních ARO, JIP nebo OCHRIP. Intubace znamená zavedení endotracheální rourky nosem nebo ústy do průdušnice, aby mohl být pacient napojen na dýchací přístroj (Vokurka, M., Hugo, J., 2006). Po extubaci však můţe dojít k sekundárnímu narušení komunikační schopnosti z důvodu postiţení X. hlavového nervu nebo také z důvodu poškození hlasivek (Šplíchal, J., Angerová, Y., 1998). Tracheostomie je pak chirurgický výkon, při němţ je v průdušnici vytvořen otvor umoţňující napojení na dýchací přístroj (Vokurka, M., Hugo, J., 2006). K nevýhodám patří to, ţe během doby, kdy má osoba zavedenou tracheotomickou kanylu, dochází k narušení komunikační schopnosti z důvodu ztráty fonace (Lukáš, J., 2005). 2.3 Diagnostika a terapeutické přístupy využívané logopedy u osob se získaným poškozením mozku J. Klenková (2006) uvádí, ţe cílem logopedické diagnostiky je co nejpřesnější postihnutí narušené komunikační schopnosti jako východisko pro správný výběr a aplikaci intervenčních metod. V diagnostice se logoped nezaměřuje pouze na patologii, ale také na funkce neporušené, které lze následně vyuţít při terapii. U osob po získaném poškození mozku můţe být diagnostikována buď jedna porucha (nejčastěji u osob s pravostrannou symptomatologií po cévní mozkové příhodě), nebo vícečetné deficity (nejčastěji u levostranných a oboustranných postiţeních a stavů po traumatu CNS). U jedné osoby tak můţe být diagnostikován např. současný výskyt afázie a dysartrie. Součástí logopedického vyšetření u těchto osob je diferenciální diagnostika afázie, dysartrie, dyspraxie a kognitivněkomunikačního deficitu, dále odhalení koexistujících poruch a zjištění toho, jaká je dominující porucha apod. K diagnostice osob se získaným poškozením mozku můţe logoped vyuţít Vyšetření získaných neurogenních poruch řečové komunikace - VZNPŘK, jehoţ součástí je vyšetření fatických funkcí, motorických řečových funkcí, poruch lexie, grafie, kalkulie, praxe horních končetin a orální praxe a vyšetření kognitivně-komunikační poruchy. Autor také dále uvádí, ţe k zásadám diagnostiky a terapie u osob s neurogenními poruchami mimo jiné patří nutnost týmové spolupráce 24
26 logopeda s lékaři, psychology, fyzioterapeuty a ergoterapeuty. Také povaţuje za důleţité schopnost logopeda pracovat poradensky směrem k rodinám a odbornému personálu, přičemţ logoped ve své práci navazuje především na závěry neurologa a klinického psychologa nebo neuropsychologa (Neubauer, K., 2007). Diagnostika a terapie dysartrie a řečová dyspraxie Pro diagnostiku získané dysartrie se v češtině nejčastěji uţívá Test3F - dysartrický profil. Součástí testu je vyšetření fonace, respirace, faciální svalové činnosti, diadochokineze (přesnosti opakovaných pohybů), reflexní činnosti spjaté s polykáním, ţvýkání, kašláním, dále respirace, srozumitelnost četby a mluvy, tempa a prozódie řeči (Hedánek, J., Roubíčková, J., 1997, in Neubauer, K., 2007). K. Neubauer (2007) se věnuje blíţe i moţnostem terapie dysartrie, kam řadí relaxaci pro ovlivnění svalového napětí, které je potřebné pro stabilní a optimální řečový projev. K tomu se vyuţívá Jacobsnova tréninku progresivní relaxace a autogenního tréninku. Orofaciální cviky pro obnovování hybnosti a svalové síly mají za cíl navodit správnou hybnost a sílu rtů, jazyka a mimického svalstva. Dechová a fonační cvičení s obnovováním funkce patrohltanového závěru mají vliv na zlepšení a stabilizaci fonace, artikulace a prozódie mluvy. Artikulační cvičení slouţí ke zlepšení srozumitelnosti mluvního projevu. Trénink větné prozódie a intonace zahrnuje cvičení větné intonace v rozdílu typu vět a přiměřený slovní přízvuk. Rytmizačně pohybová cvičení pomáhají ustanovit tempo řeči. U těţkých a přetrvávajících poruch se vyuţívají neverbální komunikace a komunikační pomůcky. Podle motorických a kognitivních schopností osoby se vyuţívá například piktogramů, gest apod. Součástí terapie jsou i skupinové přístupy zaměřené na sociální skupinovou interakci. A stále více se vyuţívají technické pomůcky a přístrojové programy, například metronom nebo různé přístroje na počítačové bázi jako visable speech, video apod. Diagnostika řečové dyspraxie a její jednoznačné odlišení od projevů dysartrie a afázie je dodnes problémem. Pro českou populaci nebyla dosud publikována klinická studie pro potřeby klinické diagnostiky (Neubauer, K., 2007). Při terapii se často modifikují postupy uţívané při terapii získaných dysartrií. Cílem je dosaţení co nejlepší sebekontroly během artikulace a co nejplynulejší samokorekce chybných artikulačních pohybů (Roubíčková, 1996, in Neubauer, 2005). 25
27 Diagnostika a terapie afázie V klinické praxi je k dispozici řada diagnostických postupů (metodik, testů), ne všechny jsou však přeloţeny a standardizovány pro českou populaci. Jedná se například o WAB (Western Aphasia Battery), BDAE (Boston Diagnostic Aphasia Examination) a další. Pro českou populaci lze pouţít například VFF - Vyšetření fatických funkcí, PAV - Praţské afaziologické vyšetření. Screeningové vyšetření Token test (TT), jehoţ součástí je i vyšetření pozornosti a pracovní paměti. V experimentální verzi je verze Aphasia Screening Testu (AST), jehoţ součástí je také vyšetření nelingvistických projevů jako opomíjení části zrakového pole, dyspraxie, porucha pravolevé orientace nebo dysgnozie tělesného schématu. V současnosti je také moţné pouţít českou verzi Mississippi Aphasia Screening Testu (MAST) (Cséfalvay, Z., 2007; Neubauer, K., 2007). Vyšetřující volí různý diagnostický materiál, podle toho, jaký sleduje při vyšetření cíl: zda je v klinickém obraze afázie přítomna nebo není (screening afázie); o jaký typ, stupeň a mechanismus narušení se jedná (kvantitativně a kvalitativně orientované testy); zmapování úrovně kaţdodenní komunikace (funkční testy); analyzování některých specifických symptomů afázie (např. pojmenování podstatných jmen a sloves) (Cséfalvay, Z., 2007). Součástí vyšetření afázie je vyšetření spontánní verbální produkce, při kterém se mohou manifestovat všechny symptomy afázie. Vyšetřující se zaměřuje na plynulost řeči, výskyt parafázií, poruchy pojmenování, agramatismy, perseverace, poruchy porozumění, a také na obsah podané informace a neřečové komponenty komunikace, jako je třeba pouţívání gest. Vyšetření porozumění mluvené řeči se provádí tak, ţe vyšetřovaný odpovídá na otázky, ukazuje na předměty nebo vykonává jednoduché úkony podle zadaných instrukcí. Při vyšetření opakování se hodnotí schopnost opakovat jednoduchá a postupně i sloţitější slova. U lehčích poruch se hodnotí i opakování vět, zde však můţe dojít k problému i z důvodu poruchy verbálně akustické paměti. Vyšetření pojmenování se provádí tak, ţe vyšetřovaný pojmenovává obrázky, vyjmenovává co nejvíce barev, zvířat nebo odpovídá na jednoduché otázky kladené vyšetřujícím. Vyšetření psaní se u některých osob musí provádět z důvodu plegie nebo 26
Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007).
Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Získané neurogenní poruchy komunikace u dospělých osob Terminologie poruchy, které mají svou lingvistickou,
VíceObsah. Předmluva k českému vydání 11 Úvodem 13
Obsah Předmluva k českému vydání 11 Úvodem 13 KAPITOLA 1 Metody a techniky logopedické terapie, principy jejich aplikace (Viktor Lechta) 15 1.1 Trendy vývoje 16 1.2 Vymezení 18 1.3 Východiska 20 1.4 Cíle
VíceNávaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života
Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Metodika Obsah Úvod... 3 Současná situace... 4 Ucelená podpora osob po CMP a její podstata... 4 Proces
VíceANALÝZA KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI DĚTÍ A ŽÁKŮ - MOŽNOSTI V DIAGNOSTICE VÝVOJE ŘEČI
ANALÝZA KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI DĚTÍ A ŽÁKŮ - MOŽNOSTI V DIAGNOSTICE VÝVOJE ŘEČI VÝCHODISKA Potřeba včasné a kvalitní speciálně pedagogické diagnostiky Zhodnocení stavu komunikační schopnosti Východisko
VíceTrénink kognitivních funkcí v domácím prostředí
Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Mgr. Kateřina Svěcená ergoterapeut Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Co jsou kognitivní
Více2.3 Poruchy řečové komunikace - psycholingvisticky orientovaný přístup Josef Liška a vývoj české a slovenské logopedie
O b sah 1. ZÁKLADNÍ POJMY V OBLASTI ŘEČOVÉ KOMUNIKACE, DEFINICE OBORU LOGOPEDIE... 11 1.1 Základní pojmy v oblasti řečové komunikace... 11 1.1.1 Řečová komunikace...11 1.1.2 Jazyk... 11 1.1.3 Individuální
VíceDiagnostika afázie v praxi
Diagnostika afázie v praxi pokračování Milena Košťálová Neurologická klinika LF MU a FN Brno CEITEC MU Brno Zsolt Cséfalvay Katedra logopédie PdFUK v Bratislave Neurologická klinika Centrum klinických
VíceNEUROKOGNITIVNÍ TRÉNINK PRVNÍ ZKUŠENOSTI U DLOUHODOBĚ HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ
NEUROKOGNITIVNÍ TRÉNINK PRVNÍ ZKUŠENOSTI U DLOUHODOBĚ HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ NEUDERTOVÁ, H., DORAZILOVÁ, A., HUMPOLÍČEK P. ODDĚLENÍ KLINICKÉ PSYCHOLOGIE, FN BRNO PSYCHOLOGICKÝ ÚSTAV FILOZOFICKÉ FAKULTY
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA
MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství Veronika Válková Využití logopedické terapie u pacientů s narušenou komunikační schopností po cévní mozkové příhodě Bakalářská práce Vedoucí
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí
VíceObsah. Předmluva... 11. Specifi ka diagnostiky narušené komunikační schopnosti u dospělých.. 13. Diagnostika poruch fl uence... 23
Obsah Předmluva....................................... 11 KAPITOLA 1 Specifi ka diagnostiky narušené komunikační schopnosti u dospělých.. 13 Viktor Lechta 1.1 Úrovně diagnostikování NKS.........................
VícePaul Broca popsal pacienta s expresivní poruchou řeči s relativně zachovaným porozuměním řeči
Afázie materiály z historie Paul Broca popsal pacienta s expresivní poruchou řeči s relativně zachovaným porozuměním řeči Karl Wernicke popsal případ pacienta - produkce řeči byla plynulá, ovšem poruchy
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Podpůrná opatření ve vzdělávání žáků s nezdravotními překážkami v učení 2. Podpůrná opatření ve vzdělávání
VíceMetodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství
Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická
VíceK čemu slouží záznam provedených výkonů logbook?
Jméno a příjmení školence: K čemu slouží záznam provedených výkonů logbook? Předkládaný Záznam provedených výkonů ve specializačním vzdělávání neboli logbook je součástí vzdělávacího programu a slouží
VíceVyšetření fatických funkcí u pacienta s afázií a s kognitivně komunikačním deficitem: kazuistiky Milena Košťálová Neurologická klinika LF MU a FN Brno Úvod: Vyšetření fatických funkcí (Cséfalvay, Košťálová,
VíceNeurorehabilitační péče po CMP
Neurorehabilitační péče po CMP As. MUDr. Martina Hoskovcová Rehabilitační oddělení Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze Ucelená rehabilitace výcvik nebo znovuzískání co možná nejvyššího stupně funkčních
Více129/2010 Sb. VYHLÁŠKA
129/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. dubna 2010, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického
VíceNávrh změn zajištění Cerebrovaskulární péče v ČR za SRFM:
Návrh změn zajištění Cerebrovaskulární péče v ČR 2020 2025 za SRFM: Jsou zobrazeny jen pasáže týkající se oboru Rehabilitační a fyzikální medicíny ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
VíceRole ergoterapeuta v oblasti tréninku kognitivních funkcí. Mgr. Olga Košťálková
Role ergoterapeuta v oblasti tréninku kognitivních funkcí Mgr. Olga Košťálková Ergoterapie Specializovaný zdravotnický obor, který využívá smysluplné činnosti k dosažení komplexního zdraví. Pomáhá řešit
VíceCo je to ergoterapie?
Co je to ergoterapie? Ergoterapie je profese, která prostřednictvím smysluplného zaměstnávání usiluje o zachování a využívání schopností jedince potřebných pro zvládání běžných denních, pracovních, zájmových
VíceÚVOD: Specifika výuky Faktory omezující rozvoj e-learningu Výuka se skládá z Memorování množství informací Praxe Nutnost kontaktu s pacienty Práce s o
Multimediální podpora výuky na Lékařské fakultě MU - Stav k 02/2005 B. Regner, L. Dušek ÚVOD: Specifika výuky Faktory omezující rozvoj e-learningu Výuka se skládá z Memorování množství informací Praxe
Více3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE
3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE Jak zajistit regionální dostupnost rehabilitace po poškození mozku? - Model fází rehabilitace a zajištění její kontinuity pro občany
VíceZískané neurogenní poruchy řečové komunikace a jiné kortikální poruchy. Zuzana Lebedová Neurologická klinika VFN
Získané neurogenní poruchy řečové komunikace a jiné kortikální poruchy Zuzana Lebedová Neurologická klinika VFN Poruchy jazyka x řeči jazyk systém vyjadřovacích a dorozumívacích prostředků symbolické povahy
VíceSpeciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných
VícePoruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr.Ladislava Ulrychová ŘEČ Typicky lidská duševní funkce Umoţňuje komunikovat
VíceModel financování rehabilitace u osob s těžkou disabilitou
Model financování rehabilitace u osob s těžkou disabilitou Doc. MUDr. Olga Švestková, Ph. D. přednostka Kliniky rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze Rehabilitace je obnova nezávislého
VíceDoporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová
Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku Mgr. Tereza Ţílová Obsah prezentace Současná situace komunitní péče Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019 Prof. PaedDr. Miroslava Bartoňová, Ph.D. 1. Inkluzivní didaktiky na prvním stupni základní školy 2. Motivace u dětí s lehkým
Více1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky
SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.
VíceObecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající
A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou
VíceLOKALIZOVANÉ PORUCHY. Přednáška č.3
LOKALIZOVANÉ PORUCHY Přednáška č.3 OBSAH 1. Afázie 2. Aprozódie 3. Agnózie 4. Alexie 5. Agrafie 6. Akalkulie 7. Apraxie AFÁZIE Porucha řeči (fatických funkcí) Dříve dělení na motorickou a senzorickou Možné
VíceStandard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah
Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah 1. Preambule... 2 1.1 Cílová skupina... 2 1.2 Dostupnost akutní péče... 2 2. Služby poskytované akutním psychiatrickým oddělením... 3 2.1 Obecné požadavky...
VíceSlužby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová
Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí
VíceObsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII
Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII VÝVOJ ŘEČI 14 Základní podmínky anatomicko-fyziologické 15 Dýchání 15 Tvorba hlasu 16 Artikulace 16 Smyslové vnímání 16 Centrální nervový systém
VíceCévní mozková příhoda. Petr Včelák
Cévní mozková příhoda Petr Včelák 12. 2. 2015 Obsah 1 Cévní mozková příhoda... 1 1.1 Příčiny mrtvice... 1 1.2 Projevy CMP... 1 1.3 Případy mrtvice... 1 1.3.1 Česko... 1 1.4 Diagnóza a léčba... 2 1.5 Test
VíceReedukace neglect syndromu a levostranné hemianopsie (kazuistika) Mgr. Barbora Hušáková klinický logoped
Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé, Luže - Košumberk Ředitel MUDr. Václav Volejník, CSc. Primář oddělení PhDr. Lidmila Pekařová Reedukace neglect syndromu a levostranné hemianopsie (kazuistika)
VícePŘÍLOHA č. 2 Vstupní formulář / V-01 / / 4_05 SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ A ÚHRADĚ ZDRAVOTNÍ PÉČE
IČO 2 6 7 5 2 0 5 1 IČZ smluvního ZZ 2 1 0 0 1 0 0 0 Číslo smlouvy 2 S 2 1 N 1 0 3 Název IČO JESSENIA a.s. PŘÍLOHA č. 2 Vstupní formulář / V-01 / 7.07.07 / 4_05 SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ A ÚHRADĚ ZDRAVOTNÍ
VíceTEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011
TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.
VíceErgoterapie (Occupational. therapy) Ergoterapie 1.Lékařská fakulta UK
Ergoterapie (Occupational therapy) Klinika rehabilitačního ho lékal kařství 1. LékaL kařské fakulty a Všeobecné Fakultní Nemocnice ergoterapie=léčba prací ergoterapie=vedení k soběstačnosti Skládá se ze
VíceDoplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA
TÉZE Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA Úkoly poradenského zařízení 1. zajišťuje pravidelnou a přímou individuální speciálně pedagogickou a psychologickou
VíceŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM
ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy
VíceRozvoj komunikačních dovedností u dětí se sluchovým postižením
Okruh č. 6 Logopedická péče o jedince se sluchovým postižením doplnění (z Bc. Studia viz materiály k tématu Orální řeč u osob se sluchovým postižením ) Rozvoj komunikačních dovedností u dětí se sluchovým
VíceApraxie. Dělení apraxií. Ideomotorická (motorická) apraxie. Ideativní apraxie
Poruchy gnose, praxe a dalších kortikálních funkcí. Poruchy chování, prefrontální syndromy Jan Laczó, Neurologická klinika UK 2. LF a FN Motol Kortikální (symbolické) funkce = kognitivní funkce: Paměť
VíceIntegrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út
Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út 20.9.2011 PŘEDNÁŠKY ORGANIZAČNÍ INFORMACE SAMOSTUDIUM 14. Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním
VícePress kit Rehabilitace po vážném úraze
Press kit Rehabilitace po vážném úraze 1 ÚRAZOVOST V ČESKU KLESÁ Úrazy představují v České republice třetí nejčastější příčinu úmrtí. U dětí a dospělých do 44 let věku dokonce zaujímají první místo. Jejich
VíceRaná péče / intervence
Systém pedagogicko-psychologického poradenství Školní poradenská pracoviště Specializovaná poradenská zařízení Školní poradenská pracoviště - Výchovní poradci - Školní psychologové - Školní speciální pedagogové
VíceNázev IČO Oblastní nemocnice Příbram, a.s. PŘÍLOHA č. 2 Vstupní formulář / V-01 / / 4_05 SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ A ÚHRADĚ ZDRAVOTNÍ PÉČE
IČO 2 7 0 8 5 0 3 1 IČZ smluvního ZZ 3 0 5 3 1 0 0 0 Číslo smlouvy 2 S 3 0 N 0 0 4 Název IČO Oblastní nemocnice Příbram, a.s. PŘÍLOHA č. 2 Vstupní formulář / V-01 / 7.07.07 / 4_05 SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ
VíceZákladní rámec, DEFINICE, cíle, principy, oblasti působení. Výběrový kurz Úvod do zahradní terapie, , VOŠ Jabok Eliška Hudcová
Základní rámec, DEFINICE, cíle, principy, oblasti působení Výběrový kurz Úvod do zahradní terapie, 23. 3. 2018, VOŠ Jabok Eliška Hudcová KONTEXTY ZAHRADNÍ TERAPIE Sociální práce (Speciální) pedagogika
Vícepatologická stránka komunikačního procesu narušená komunikační schopnost
Předmět logopedie patologická stránka komunikačního procesu narušená komunikační schopnost spolupráce: medicínské obory (pediatrie, foniatrie, ORL, stomatologie, plastická chirurgie, ortodoncie, neurologie,
VíceSpecifické poruchy učení
Specifické poruchy učení Definice: - neschopnost naučit se číst, psát a počítat pomocí běžných výukových metod za alespoň průměrné inteligence a přiměřené sociokulturní příležitosti - nevznikají v důsledku
VíceSpasticita jako projev maladaptivní plasticity CNS po ischemické cévní mozkové příhodě a její ovlivnění botulotoxinem. MUDr.
Spasticita jako projev maladaptivní plasticity CNS po ischemické cévní mozkové příhodě a její ovlivnění botulotoxinem MUDr. Tomáš Veverka Neurologická klinika Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní
VíceNemoci nervové soustavy. Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc.
Nemoci nervové soustavy Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc. MKN 10 - VI.kap.l G00-99 G00-G09 Zánětlivé nemoci centrální nervové soustavy G10-G13 Systémové atrofie postihující primárně nervovou soustavu G20-G26
VíceČinnost logopedických pracovišť v ČR v roce Activity of branch of logopaediology in the CR in the year 2010
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28. 6. 211 31 Souhrn Činnost logopedických pracovišť v ČR Activity of branch of logopaediology in the CR in the year
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA
MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky Orientace veřejnosti v problematice neurogenních poruch komunikace Diplomová práce Brno 2012 Vedoucí bakalářské práce: doc. PaedDr.
VíceSpeciální pedagogika Pedagogická fakulta MU. Studijní programy platnost od roku 2019/2020
Speciální pedagogika Pedagogická fakulta MU Studijní programy platnost od roku 2019/2020 Cíle Připravit speciální pedagogy pro speciálně pedagogickou činnost (podle zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických
VíceLogopedická intervence u osob po cévní mozkové příhodě
MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky Logopedická intervence u osob po cévní mozkové příhodě Diplomová práce Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Barbora Bočková, Ph.D. Vypracovala:
VíceNeurochirurgická a neuroonkologická klinika 1. LF UK a ÚVN. Mgr Marta Želízková Vrchní sestra
Neurochirurgická a neuroonkologická klinika 1. LF UK a ÚVN Mgr Marta Želízková Vrchní sestra Historie kliniky Neurochirurgická klinika ÚVN Praha vznikla 29. října 1959. Zakladatelem kliniky byl generálmajor
Vícenázev odvozen z řeckého slova ergon = práce a therapia = léčba
Ergoterapie Definice: název odvozen z řeckého slova ergon = práce a therapia = léčba zdravotnická disciplína, která nabízí aktivní pomoc lidem každého věku, s fyzickým, psychickým či intelektovým postižením,
VícePříběhy našich pacientů hospitalizovaných za dobu činnosti NIP VAMED Meditera NSZ Mostiště: Příběhy
Příběhy našich pacientů hospitalizovaných za dobu činnosti NIP VAMED Meditera NSZ Mostiště: Příběhy Příběh první Pac. 44 let po úraze byla postižena plicní embolií, s opakovanými resuscitacemi oběhu. Na
Více2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27
Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................
VíceSystém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu
Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení
VíceOčekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata)
5.11.3. Nepovinné předměty 5.11.3.1. ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Zdravotní tělesná výchova je formou povinné tělesné výchovy, která se zřizuje pro žáky s trvale nebo přechodně změněným zdravotním stavem
VíceSpecifické poruchy učení ÚVOD. PhDr. Jarmila BUREŠOVÁ
ÚVOD PhDr. Jarmila BUREŠOVÁ Obtíže s učením, které nejsou způsobeny celkovým snížením poznávacích schopností smyslovým nebo tělesným postižením nevhodnou metodou učení nedostatečnou příležitostí k učení
VíceVZDĚLÁVACÍ PROGRAMY PRO UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ NA STŘEDNÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ŠKOLÁCH
VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY PRO UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ NA STŘEDNÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ŠKOLÁCH STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA KROMĚŘÍŽ vytvořila a od září 2014 připravila k realizaci šest odborných a jeden manažerský
VíceKlasifikace tělesných postižení podle doby vzniku
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní
VíceMŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, Praha 6 Řepy. Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora
MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, Praha 6 Řepy Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora 1 Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora Charakteristika
VíceI. GERONTOLOGIE. 1. Fyziologie stárnutí a stáří. Charakteristické znaky chorob ve stáří. Farmakoterapie ve stáří.
Okruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o pacienty ve vybraných klinických oborech se zaměřením na ošetřovatelskou péči o pacienty v gerontologii I. GERONTOLOGIE
VíceTRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka
TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka Obsah příspěvku Cerebrum kdo jsme, co děláme Jak vnímáme trénink kognitivních funkcí Čeho chceme tréninkem dosáhnout Komponenty
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických
VíceMožnosti terapie psychických onemocnění
Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická
VíceRehabilitace je samozřejmá a nezbytná součást komplexní péče o spinální pacienty. Po chirurgickém řešení je jedinou léčbou, která může pacientovi
Mgr. Lucie Slámová, Hana Jakšová Klinika úrazové chirurgie Spinální jednotka Rehabilitační oddělení Rehabilitace je samozřejmá a nezbytná součást komplexní péče o spinální pacienty. Po chirurgickém řešení
VíceOrganizační formy péče, systém diferencované péče, multidisciplinární tým. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Organizační formy péče, systém diferencované péče, multidisciplinární tým Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Organizační formy péče Jsou různé Musí zajistit plynulý a bezproblémový chod ošetřovací
VíceREGISTRAČNÍ LIST OŠETŘOVACÍHO DNE
REGISTRAČNÍ LIST OŠETŘOVACÍHO DNE registrační list (RL) je podkladem k vydání příslušné vyhlášky Název OD Číslo OD 1 Ošetřovací den následné komplexní intenzivní rehabilitační léčby u pacientů se získaným
VíceKognitivní trénink Happy neuron Mgr. Dana Chmelařová LF Plzeň UK Praha PK a NK FN Plzeň
Kognitivní trénink Happy neuron Mgr. Dana Chmelařová LF Plzeň UK Praha PK a NK FN Plzeň Terminologie Chování obsahuje z pohledu neuropsychologie 3 hlavní systémy: Kognitivní funkce Emoce (city a motivace)
VíceMgr. Miroslav Raindl
Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální
VíceJAZYKOVÝ LOGO SCREENING A NÁSLEDNÁ JAZYKOVÁ LOGO REEDUKACE
JAZYKOVÝ LOGO SCREENING A NÁSLEDNÁ JAZYKOVÁ LOGO REEDUKACE Řeč a správné vyjadřování, je vizitkou každého člověka. Každý rok roste počet dětí v mateřských školách, u kterých je přítomná narušená komunikační
VíceNEU/VC hodin praktických cvičení / blok
Studijní program : Všeobecné lékařství Název předmětu : Neurologie Rozvrhová zkratka : NEU/VC012 Rozvrh výuky : 18 hodin seminářů / blok 72 hodin praktických cvičení / blok Zařazení výuky : 4. ročník,
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Somatopedie a logopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Somatopedie a logopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena Lejčarová,
VícePoruchy řeči. Specifické vývojové poruchy (dysfázie): Získané (afázie) Sekundární. Expresivní Receptivní Smíšené
Poruchy řeči Specifické vývojové poruchy (dysfázie): Expresivní Receptivní Smíšené Získané (afázie) Sekundární poruchy sluchu, motoriky, MR, autismus Poruchy řeči Vývojové poruchy řeči (dysfázie) Receptivní
VícePhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin.
Vážené kolegyně, Vážení kolegové, Česká asociace pečovatelské služby připravuje pro rok 2011 řadu zajímavých vzdělávacích akcí. Věříme, že Vás nabídka osloví a absolvování jednotlivých kurzů pomůže Vám
VíceCo nabízí raná péče. PhDr. Jitka Barlová, Ph.D.
Co nabízí raná péče PhDr. Jitka Barlová, Ph.D. Definice rané péče Služba sociální prevence zakotvená v zákoně 108/2006 Sb., o sociálních službách Raná péče je terénní služba, popřípadě doplněná ambulantní
Vícemaximální rozvoj osobnosti postiženého nebo znevýhodněného jedince a dosažení maximálního stupně socializace.
Speciální pedagogika Cíl speciální pedagogiky maximální rozvoj osobnosti postiženého nebo znevýhodněného jedince a dosažení maximálního stupně socializace. Komplexní péče Zdravotnická zařízení Speciální
VícePovolání Kraj Od Medián Do Od Medián Do. Hlavní město Praha Kč Kč Kč
Ergoterapeut Ergoterapeut provádí činnosti v rámci preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační a paliativní péče v oboru ergoterapie. Zejména provádí ergoterapeutická vyšetření, stanovuje optimální
VíceKomplexní rehabilitaèní péèe o osoby po cévních mozkových pøíhodách
MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Komplexní rehabilitaèní péèe o osoby po cévních mozkových pøíhodách Diplomová práce Brno 2012 Vedoucí práce: PhDr. Kateøina Sayoud
VíceZprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER
Zprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER Hana Smejkalová Speciální pedagog, psycholog a sociální pracovník by měli tvořit v tomto minimálním zastoupení základní odborný
VíceOšetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství
Ošetřovatelství pojetí moderního ošetřovatelství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Bc. Tondrová Irena duben 2009 ošetřovatelství Pojetí
VícePaliativní péče o pacienty s neurodegenerativním onemocněním
Paliativní péče o pacienty s neurodegenerativním onemocněním MUDr. Kateřina Rusinová, Ph.D. Mgr. Markéta Červenková Kurs kognitivní poruchy a demence 19.10.2018, Brno Paliativní přístup nový standard péče
VícePrávní ukotvení ve školství. Jak jednat v problematických situacích
Dnešní program 16:00 17:30 Vyuţití poradenského systému pro řízení lidských zdrojů, řešení konkrétních problémových situací 17:30 17:50 přestávka 17:50 18:35 Jak obnovit podmínky pro ŘLZ ve třídě (práce
VíceRehabilitace v psychiatrii. MUDr. Helena Reguli
Rehabilitace v psychiatrii MUDr. Helena Reguli Pojem rehabilitace (ze středověké latiny, rehabilitatio = obnovení) snaha navrátit poškozeného člověka do předešlého tělesného stavu či sociální a právní
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech
VíceMaturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství
Maturitní témata Předmět: Ošetřovatelství 1. Ošetřovatelství jako vědní obor - charakteristika a základní rysy - stručný vývoj ošetřovatelství - významné historické osobnosti ošetřovatelství ve světě -
Více10 SEZNAM PŘÍLOH. 11.1 Specifické poruchy učení. 11.1.1 Poruchy učení. 11.1.2 Strategie vyučování ţáků se specifickými poruchami učení
10 SEZNAM PŘÍLOH 11.1 Specifické poruchy učení 11.1.1 Poruchy učení 11.1.2 Strategie vyučování ţáků se specifickými poruchami učení 11.1.3 Druhy SPU a jejich základní charakteristika 11.2 Rehabilitace
VíceOŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE dle Gordonové (studentský formulář) Katedra ošetřovatelství LF MU
Vyšetření: (v dobé sběru anamn. +3dni) Vitální funkce: Medikace: OŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE dle Gordonové (studentský formulář) Katedra ošetřovatelství LF MU Oddělení: Jméno studenta: Ročník: Datum: VSTUPNÍ
VíceDobrovolnický program VFN
Dobrovolnický program VFN Konference I slova léčí Ing. Gabriela Jičínská, 27.2.2013 Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Příspěvková organizace v přímé řídící působnosti MZ ČR Poskytuje základní, specializovanou
VíceKomunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014.
Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. OTEVŘENÍ 1.10.2012 CÍL nabídnout lepší péči lidem závažně duševně nemocným. Hledat alternativu k
VíceFunkcionální komunikace
Funkcionální komunikace Milena Košťálová Neurologická klinika LF MU a FN Brno, Brno Výzkumná skupina aplikované neurovědy CEITEC MU, Brno Obsah přednášky Úvod - komunikace, funkcionální komunikace Dotazník
VíceKlinické ošetřovatelství
Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...
VíceLOGOPEDICKÝ ASISTENT. Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková
LOGOPEDICKÝ ASISTENT Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková 25.11. 2014 V LIBERCI Logopedická prevence 01 Dětský věk, zejména prvních 7 let, je dobou
Více