Úvodní strana. Osnova: Látkové a energetické složení potravy Příjem potravy Základní složky potravy Přeměna energie. Třída: 2.B

Transkript

1 Úvodní strana Název: Jméno a Příjmení: ZDRAVÁ VÝŽIVA Hana Pavlíková Třída: 2.B Osnova: Látkové a energetické složení potravy Příjem potravy Základní složky potravy Přeměna energie SZŠ SZŠ a VOŠ VOŠ

2 Zdravá výživa Látkové a energetické složení potravy Vývoj organismu, regenerace jeho buněk a tkání i jeho funkce závisí na přijmu potravy. 2 základní aspekty: Kvantitativní Kvalitativní Při vysokém přijmu se u zdravého člověka začnou vytvářet tzv.tukové rezervy = OTYLOST Při nízkém přívodu potravy a vyšší zátěži začne člověk na váze ubývat Nadváha i podváha můžou vést k mnoha zdravotním komplikacím. Kvalita přijímané potravy závisí na: Příjmáme potravu smíšenou. Příjem potravy je řízen z HYPOTALAMU. 1. typu základních živin 2. přítomnosti vitamínů 3. stopových prvcích 4. minerálních látkách V hypotalamu máme dvě centra: 1. Centrum hladu 2. Centrum sytosti Příjem potravy Psychické poruchy příjmu potravy: Příjem potravy i její zastavení jsou ovlivňovány mozkovou kůrou SZŠ SZŠ a VOŠ VOŠ Anorexie: Anorexie znamená nechutenství a je častým příznakem při nádorovém onemocnění, zvláště při pokročilém stadiu nemoci. Někteří pacienti mají nechutenství již při zjištění choroby. Kachexie: Kachexie je stav, kdy dochází ke ztrátě váhy, zásobám tuků a svaloviny. Pacienti jsou slabí, unavení. Anorexie i kachexie se rozvíjejí často současně. Rozvoj nádorové kachexie je něco jiného než například hladovění zdravého člověka, který nemá dost jídla nebo např. drží hladovku. Při nádorovém onemocnění dochází i ke změnám v metabolismu. Bulimie: Projevuje se neodolatelnou touhou po jídle. Jedinec prožívá epizody přejídání a konzumaci velkých dávek jídla během krátké doby. Po té následuje pocit provinění, viny

3 a snaha zbavit se nežádoucí potravy způsoby. Základní složky potravy Mezi základní složky potravy řadíme: cukry bílkoviny tuky minerální látky stopové prvky vitamíny 1. Cukry = Sacharidy: tvoří % potravy měli by nejvíce obsahovat polysacharidy (brambory, těstoviny a rýže), podíl sacharózy (řepkový cukr) má být nízký, nejdůležitější je příjem celulózy (vlákniny)- je důležitá pro trávení. 2. Bíloviny = Proteiny: tvoří % potravy příjmáme bílkoviny - rostlinného povodu (luštěniny) - živočišného původu (maso, mléčné výrobky, vajíčka) Dusíková bilance = Vztah mezi příjmem bílkovin a jejich spotřebou. = Bilance je vyrovnaná, pokud příjem dusíku odpovídá jeho výdeji. Pozitinvní bilance je: (příjem převažuje nad výdejem) u dětí během růstu v těhotenství při kojení v období rekonvalescence SZŠ SZŠ a VOŠ VOŠ Negativní bilance je: ( výdej převažuje nad příjmem) při hladovění 3. Tuky = Lipidy tvoří % potravy zdravotní stav ovlivňují: nenasycené mastné kyseliny, přítomné v rostlinných tucích a v rybím tuku (kyselina linolová, linonelová a arachidonová). Živočišné tuky obsahují nasycené mastné kyseliny. 4. Minerální látky: minerální látky jsou v potravě nezbytné.

4 Jsou to nezbytné stavební prvky. Sodík (Natrium): hlavní extracelulární kationt je obsažen v kuchyňské soli dávka je 3-5 g za den Draslík (Kalium): hlavní intracelulární kationt dávka je 1-4g denně Draslík je: v mase v banánech v bramborách Draslík může způsobit při nadměrné hladině srdeční potíže. Vápník (Calcium): extracelulární kationt denní dávka je 1g Vápník je: v mléce v sýrech vluštěninách v ořechách Je nezbytný pro kosti a zuby, hemokoagulaci,a kontrakci svalů. Fospor (Phosphorus): nutný pro výstavbu kostí a buněčných membrán obsažen ve většině potravin denní dávka je 1 g Hořčík (Magnesium): důležitý aktivátor některých enzymů Denní dávka je 0,4g Hořčík je: v ořechách v hrachu v mléce v mase SZŠ SZŠ a VOŠ VOŠ Železo (Ferrum): nepostradatelná látka pro tvorbu hemoglobinu a pro buněčnou oxidaci Denní dávka je: 15-18% mg Železo je: v zelenině v mase Vyšší příjem potřebují: děti těhotné ženy ženy při kojení

5 Jod ( Iodum): důležitý pro tvorbu hormonů štítné žlázy (tyroxinu a tryjodtyroninu) denní dávka je 150 mg Jod je: v rybím mase v jodované kuchyňské soli Chrom (Chromium): v nízkých dávkách snižuje glykémii ve vysokých dávkách je toxický Selen (Selenium): společně s vitamíny působí jako antioxydant. 5. Vitamíny: Jsou látky, které až na výjimky (vitamín B12 a vitamín K) není schopen lidský oraganismus vytvořit. Vitamíny jsou nezbytné pro metabolické reakce v organismu. Vitamíny jsou energeticky významné. Nedostatek vitamínů- hypovitaminóza a avitaminóza = vážné zdravotní problémy. Poruchy z nadbytku vitamínů jsou: hypervitaminóza = jen u vitamínů rozpustných v tucích (vitamín A, D, E, K) Vitamíny rozpustné ve vodě se při nadbytku vyloučí z organismu močí. Vitamíny rozdělujeme na : vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K) vitamíny rozpustné ve vodě (B, C, H) Vitamíny rozpustné v tucích: Vitamín A: SZŠ SZŠ a VOŠ VOŠ podle struktury se nazává: retinol podle funkce:axeroftol při nedostatku vitamínu A vysychá rohovka nachází se v: mrkvi rajských jablíčkách salátu játrech mléčným tuku Vitamín A je důležitý: pro růst epitelových tkání pro tvorbu očního purpuru významná antioxidační látka = chrání buňky Při nedostatku klesá schopnost vidění v šeru = vzniká šeroslepost Denní potřeba je 1-2 g.

6 Vitamín D: (antirachitický vitamín) kalcitriol, D- hormon- se funkcí řadí k hormonům regulujících hladinu vápníku v krvi kalcémie zajišťuje vstřebávání vápníku ve střevě. Vitamín D3 vzniká v kůži působením UV záření. Vitamín D2 je součastní rostlinné potravy Vitamín D je : v játrech v rybím tuku Nedostatek vitamínu D: v období růstu kostí je porušena mineralizace nedostatečným ukládáním vápníku a fosforu. Kosti jsou měkké vzniká křivice (rachitis) Denní dávka je: 5-10 mg Vitamín E: (tokoferol) je důležitý pro vývoj, rozvoj, růst a zrání pohlavních buněk. Významný antioxidační činitel Denní dávka je: mg Vitamín E je: v rostlinných olejech v obilných klíčcích Nedostatek vitamínu E: vznikají poruchy růstu a plodnosti Vitamín K: SZŠ SZŠ a VOŠ VOŠ (fylochion) Částečně se tvoří činností bakterií v tlustém střevě. Významný pro tvorbu koagulačních faktorů závislých na vitamínu K v játrech Denní dávka je: 0,001 mg Vitamín K je : v zelené zelenině ( salát, hrách) v obilných klíčcích v mléce

7 Nedostatek vitamínu K: se projevuje zvýšenou krvácivostí. Vitaminy rospustné ve vodě: Vitamin B1: (thiamin a aneurin) příjmáme ho potravou významně se uplatňuje při metabolismu cukrů Při hypovitaminoze vzniká onemocnění BERI- BERI, které se projevuje poruchami funkce periferních nervů a centrálního nervového systému. Denní dávka je: 1-1,5 mg Vitamín B1 je: v obilných klíčcích ve vnitřnostech v mase Vitamin B2: (ryboflamin a laktoflamin) Uplatňuje se při oxidačních reakcích Denní dávka je: 1,5 2 mg. Při nedostatku vitamínu B2: vyvolává kožní záněty záněty jazky a rtů Vitamín B2 je: v mléce v mase ve vejcích v rybách v kvasnicích Vitamín B3: (niacin, vitamín PP, kyselina nikotinová, antipelagrický vitamin) součástí enzymů, které se účastní na buněčných oxidacích Denní dávka je: mg SZŠ SZŠ a VOŠ VOŠ Při nedostatku vitamínu B3: vznikají záněty kůže záněty periferních nervů Vitamín B3 je: v mase v rybách v mléce v kvasnicích v listové zelenině

8 Vitamin B5: (kyselina pantotenová) je součástí koenzymu A a účastní se metabolických reakcí. Denní dávka je: 5 10 mg Při nedostatku vitaminu B5: vyvolávají se záněty žaludeční sliznice vypadávání vlasů záněty kůže Vitamin B5 je: v kvasnicích v játrech v luštěninách v obilí Vitamin B6: (pyridoxin) Jako koenzym se účastní metabolických reakcí, zejména reakcí proteinů. Podporuje funkci vitamínů B1 a B2. Denní dávka je: 2 mg Při nedostatku vitamínu B6: způsobuje pomalé hojení ran a zánětů a postižením funkce CNS s následným vznikem křečí. Vitamin B6 je: v obilných klíčcích v kvasnicích v mléce ve vejcích v luštěninách Vitamín B9: (kyselina listová folová) podílí se na tvorbě bílkovin je nutný pro krvetvorbu SZŠ SZŠ a VOŠ VOŠ Denní dávka je: 0,6 mg Při nedostatku vitamínu B9: vzniká anémie Vitamín B9 je: v obilných klíčcích ve vnitřnostech v sýrech ve vejcích v listové zelenině v kvasnicích

9 Vitamín B12: (kobalamin) částečně se tvoří činností střevních bakterií je nutný pro udržení normální krvetvorby pro jeho vstřebávání střevní sliznicí je důležitý vnitřní (Castleův) faktor žaludeční šťávy. Denní dávka je: 3-5 mg. Při nedostatku vitaminu B12: je postižena krve tvorba Vitamin B12 je: v játrech v mase Vitamin H: (biotin) patří ke skupině vitamínů B podporuje růst a a dělení všech buněk Denní dávka je: 200 mg Při nedostatku vitaminu H: vyvolává záněty kůže atrofii papil jazyka svalové bolesti nechutenství Vitamín H je: v kvastnicích v játrech v ledvinách ve žloutcích Vitamín C: (kyselina askorbová) velmi významný vitamín rozpustný ve vodě je silným antooxidašním činidlem podlílí se na metabolických reakcích udržuje dobrý stav vaziva a chrupavek podporuje tvorbu protilátek SZŠ SZŠ a VOŠ VOŠ Denní dávka je: mg Při jeho nedostatku: vyvolává únavu sníženou odolnost proti infekčním onemocněním postižením vazivové tkáně se uvolňují zuby ze zubních lůžek zvýšená krvácivost u dětí- jsou postiženy růstové chrupavky a zastavuje se růst kostí Ikdyž se vitamin C nedá předávkovat, jeho nadměrný příjem podporuje tvorbu

10 ledvinových kamenů. 6. Voda: je důležitou součástní potravy z celkové hmotnosti organismu připadá na vodu: u žen 53% u mužů 63 % u novorozenců % voda je součástí tělesných tekutin, které jsou v oddílu: - extracelulárním 20 % hmotnosti (krevní plazma 5 %, tkáňový mok 15 %) - intracelulárním - 40 % hmotnosti Denní příjem vody kolísá kolem 2500 ml část vody ( ml) získává organismus při metabolických reakcích Látky přijaté potravou : bílkoviny tuky cukry Přeměna energií Tyto látky jsou v organismu postupně metabolizovány. Během štěpení se uvolňuje energie ve formě tepla Zbylá část energie je v organismu uchována ve formě makroergních fosfátových vazeb Energie se využívá při trnasportu látek přes buněčné membrány, pro syntézu látek a pro svalovou kontrakci. Katabolické a anabolické reakce probíhají v organismu neustále. SZŠ SZŠ a VOŠ VOŠ

11 SZŠ SZŠ a VOŠ VOŠ