Česká zemědělská univerzita v Praze Technická fakulta Katedra fyziky

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Česká zemědělská univerzita v Praze Technická fakulta Katedra fyziky"

Transkript

1 Česká zemědělská univerzita v Praze Technická fakulta Katedra fyziky ZÁKLADY MĚŘENÍ FYZIKÁLNÍCH PARAMETRŮ ZEMĚDĚLSKÝCH MATERIÁLŮ A PRODUKTŮ (Studijní texty určené pro 1. ročník AF ČZU v Praze) doc. Ing. Martin Libra, CSc. RNDr. Eva Schürerová, CSc. 004

2 doc. Ing. Martin Libra, CSc., RNDr. Eva Schürerová, CSc. Recenzoval: doc. Ing. Eva Veselá, CSc. ISBN:

3 LABORATORNÍ ÚLOHY k předmětu FYZIKA PRO BIOLOGY v roce určené pro 1.ročník AF ČZU Praha ZÁKLADY MĚŘENÍ FYZIKÁLNÍCH PARAMETRŮ ZEMĚDĚLSKÝCH MATERIÁLŮ A PRODUKTŮ 1. Úvod Tento učební text je určen studentům Agronomické fakulty České zemědělské univerzity Praha jako studijní pomůcka k laboratornímu cvičení předmětu Fyzika pro biology. Jsou zde základní pokyny k organizaci cvičení a návody k jednotlivým laboratorním úlohám. Autoři vycházeli ze skript prof. Rudolfa Janála, DrSc. Měření fyzikálních parametrů zemědělských materiálů a produktů z r.001. Prof. Janál, DrSc. byl v minulosti garantem podobného předmětu Biofyzika na AF ČZU a mnoho dobrých, obecně platných zkušeností s laboratorní prací zapracoval do svých skript. Proto autoři některé části textu použili a děkují za svolení k jejich publikování. V předkládaných skriptech byly všechny laboratorní úlohy přepracovány, doplněny a aktualizovány s ohledem na současné možnosti výuky v laboratoři katedry fyziky. Bloky teorie k praktickým demonstracím byly vypracovány zcela nově a byly přidány úvodní kapitoly pojednávající o teorii chyb měření a dodatky ve formě tabulek. Úlohy jsou zaměřeny především na měření fyzikálních vlastností biologických materiálů (dřevo, listy, zemina, plody ovoce a zeleniny, zrniny, okopaniny, pícniny, vajíčka, chlorofyl, potravinářská barviva, mléko, smetana, sýry, masné výrobky, limonády, šťávy z ovoce a zeleniny, nápoje a jiné). Parametry biologických materiálů mají vždy určitý rozptyl na rozdíl od anorganických materiálů, které mohou být mnohem přesněji definovány. Proto při měření každého parametru je nutno uvažovat, že zemědělské materiály jsou: a) rozdílné dle odrůd nebo plemene b) nestálé v čase i místě c) závislé na způsobu "výroby" a technologii d) nehomogenní vnitřně i lokálně e) ovlivněny prostředím i člověkem U každého vzorku zemědělského materiálu měřeného v laboratoři je tedy nutno znát jeho původ i genezi, odběr a převoz, uložení a formu i dobu odběru, tzn. prostředí jeho tvorby. Bez těchto informací a znalostí vzorků je měření formální a proto nemůže být seriozně hodnoceno, neboť rozdílnost vzorků jednoho druhu je prostředím podmíněna. Proto je třeba, aby si studenti u většiny úloh přinesli vlastní vzorky listů, mléka, šťáv, nápojů, brambor a plodů, aby tyto vlivy ať pozitivní, nebo negativní, mohli sledovat. K měření každého parametru je volena určitá vhodná metoda, ale vždy je zatíženo chybou. Teorie metod měření, zpracování dat a chyb měření bude probrána na úvodním cvičení. Pro zvýšení přesnosti získaného výsledku lze například použít metodu opakovaných měření, měření několikrát opakovat a výsledky statisticky zpracovat, tzn. stanovit absolutní a relativní chybu a výsledek správně zapsat.

4 .1. Laboratorní řád. Organizace laboratorního cvičení 1) Každý student je povinen dodržovat ve fyzikální laboratoři předpisy zajišťující ochranu zdraví při práci, ochranu státního majetku a zásady protipožární ochrany. S těmito předpisy budou studenti seznámeni v úvodních teoretických cvičeních. ) Před nástupem do cvičení jsou studenti povinni laboratorní úlohu řádně prostudovat a vypracovat si písemnou přípravu podle požadavků, které jsou dále uvedeny a budou na úvodním cvičení vysvětleny. Nebudou-li studenti řádně připraveni na danou úlohu budou odkázáni k opakování cvičení v náhradním termínu. 3) Studenti jsou povinni přicházet do cvičení včas a k pracovnímu místu laboratorní úlohy si vzít pouze vyhotovenou přípravu a nejnutnější psací a rýsovací potřeby, kalkulačku. 4) Měření úloh provádějí studenti ve dvojicích, jen ve výjimečných případech sami. K měření si přinesou k jednotlivým úlohám vlastní vzorky (ovoce, zeleninu, brambor, vajíčko, listy, mléko, nápoje apod.) 5) V laboratoři studenti zaujmou místo pouze u úlohy dané jim harmonogramem, který přiřazuje úlohy podle kalendářních týdnů a je vyvěšen v laboratoři. Není dovoleno shlukovat se u úloh, manipulovat se zařízením mimo určenou úlohu, užívat přístroje pro jiné účely než je předepsáno v textu. 6) Před zahájením práce studenti překontrolují, zda u úlohy nechybí některé pomůcky a každou nesrovnalost ihned ohlásí pedagogickému dozoru. Za všechny pomůcky patřící k úloze ručí studenti laboratorní skupiny po celou dobu cvičení. Během cvičení nesmí studenti opouštět laboratoř bez souhlasu vyučujícího. 7) Každý student musí naměřit všechny úlohy programu s výjimkou těch, které připadnou na školou uznaný den volna. Neúčast na cvičení může být omluvena jen ve vážných případech. Zameškané laboratorní cvičení musí být vždy nahrazeno v termínu, který po dohodě stanoví učitel. Student musí přinést na náhradní cvičení písemnou přípravu s podpisem svého učitele, který docvičení úlohy povolil. 8) Se svěřeným majetkem je třeba zacházet šetrně, aby nedošlo k jeho poškození nesprávnou manipulací. Neznají-li studenti funkci některého zařízení, obrátí se na učitele. Dozoru v laboratoři je třeba hlásit každé poškození přístrojů a vybavení úlohy. 9) U úloh, v nichž se používá zdrojů elektrického napětí, jsou studenti povinni provést zapojení jednotlivých prvků obvodu podle schématu a dát si zapojení zkontrolovat učitelem, který sám připojí obvod ke zdroji. Studenti nesmí sami žádný obvod připojovat ke zdroji napětí a během měření rozpojovat obvod pod napětím. Po skončeném měření požádají studenti učitele o kontrolu obvodu a následné odpojení od zdroje, studenti nesmějí sami odpojovat elektrický obvod od zdroje. 10) Po skončeném měření studenti uklidí pracoviště a předloží zápis měření s vyplněnými naměřenými hodnotami (zapsanými perem nebo propisovací tužkou) pedagogickému dozoru k podpisu, který přitom provede kontrolu naměřených hodnot a zaznamená prezenci. Pro zpracování protokolu je platná pouze tato podepsaná příprava. 11) Vypracovaný protokol z laboratorního cvičení odevzdávají studenti nejpozději na následujícím laboratorním cvičení. Každý student vypracuje vlastní protokol. Na odevzdávané protokoly si musí každý student přinést papírové desky. 1) Odevzdané protokoly učitel prohlédne, opraví, ohodnotí a seznámí studenty s chybami a s hodnocením. 13) Studenti jsou povinni řídit se tímto laboratorním řádem a všemi dalšími pokyny, které dají učitelé vedoucí laboratorní cvičení.

5 Podmínky zápočtu: 1) Minimálně 75% účast na cvičeních v řádných termínech. ) Získat minimálně 30 bodů z odevzdaných protokolů laboratorních úloh a ze tří testů. 3) Mít naměřeny všechny laboratorní úlohy a odevzdány a uznány všechny protokoly. Doporučená literatura: Kolektiv katedry fyziky, Laboratorní cvičení z fyziky, ČZU, Praha, 1998 Roubík V., Sedláček J., Fyzika-příklady, ČZU, Praha, 001 Halliday D. a kol., Fyzika, VUTIUM, Brno, 001, ISBN Libra M. a kol., Fyzika v příkladech, R. Hájek, Ústí nad Labem, 003, ISBN Pokyny k přípravě a vypracování protokolu Protokol měřené úlohy se musí skládat z těchto částí: A) Domácí příprava B) Záznam naměřených hodnot C) Zpracování výsledků měření D) Závěr a zhodnocení A) Domácí příprava (obsahující dvě části) musí být vypracována na papíru formátu A4. Tato příprava je první částí protokolu a musí obsahovat: 1) Vyplněné razítko jako hlavička zpracovaného protokolu Česká zemědělská univerzita Katedra fyziky LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY Jméno Fakulta / ročník Číslo kroužku Lab.skupina ÚLOHA č. NÁZEV Datum měření Datum odevzdání Hodnocení I. II. III. ) Úkoly ( podle zadání ze skript ) 3) Teoretické základy úlohy obsahující: a) definici zjišťované veličiny a její jednotku, b) stručné vystižení principu měřicí metody tj. fyzikální představy, ze které metoda vychází, c) výsledný vzorec, který bude použit k výpočty hledané veličiny, d) stručný postup práce, případně schéma zapojení (v případě úlohy z elektřiny). e) vztahy pro stanovení chyby výsledku B) Záznam naměřených hodnot Naměřené hodnoty je nutno zapisovat na volný list papíru formátu A4 opatřený malým razítkem PŘÍPRAVA ÚLOHY č. Jméno Datum

6 Pro zápis naměřených hodnot je třeba zde předem připravit : soupis měřených veličin potřebných do výpočtových vzorců tabulky pro zápis opakovaně měřených hodnot s nadpisem a hlavičkou Hodnoty měřených veličin je třeba vyplnit do připravených tabulek s označením veličin a jejich jednotek. Záznam musí také obsahovat největší přípustné chyby naměřených hodnot stanovené na základě údaje výrobce nebo odhadem, nejsou-li jiné podklady. Naměřené hodnoty zapisujeme přímo v jednotkách dané veličiny, nikoli v dílcích (u elektrických měřicích přístrojů s více rozsahy si při použití daného rozsahu hned spočítáme, jaké hodnotě měřené veličiny odpovídá jeden dílek). K údajům ručkových elektrických přístrojů je třeba uvést použité rozsahy a třídu přesnosti přístrojů, u digitálních elektrických přístrojů uvést údaje výrobce o chybě. Pečlivě čteme na stupnici přístrojů, odhadujeme i části dílků. Měření je třeba provádět velmi pečlivě, abychom dosáhli co největší přesnosti měření. Je-li to možné a účelné, měření opakujeme alespoň pětkrát či desetkrát. Při nulových metodách kontrolujeme nulu přístroje na začátku měření i po jeho skončení. Zásadně nikdy neprovádíme žádnou úpravu naměřených hodnot, odečítáme na tolik platných míst, jak dovoluje metoda měření. Měření doplníme podmínkami v laboratoři (tlak, teplota, vlhkost vzduchu) a zamyslíme se nad okolnostmi, které mohly nepříznivě ovlivnit výsledky měření. Ukončení měření potvrdí svým podpisem vyučující na malé razítko. Razítka jsou v laboratoři a současně na internetové síti na serveru fakulty. List s naměřenými a podepsanými hodnotami je nedílnou součástí protokolu a musí být tedy k protokolu připojen. C) Vypracování protokolu Teoretickou část protokolu je nutno dále doplnit oddílem "Přehled výsledků měření a jejich zpracování". Zde je třeba: uvést přehledně výsledky přímo měřených veličin s příslušnými chybami. Jsou-li opakovaně měřené hodnoty v tabulkách měření zapsané přehledně a úpravně, stačí uvést jejich průměry s příslušnými chybami. provést výpočty nepřímo měřených veličin, chyb (u závěrečných veličin je třeba uvést vzorce s dosazenými hodnotami v soustavě SI a potom teprve výsledek). provést požadované grafy s přehledným popisem (na mm-papíru nebo zpracované počítačem). D) Závěr Závěr musí být ve formě odpovědí na jednotlivé body úkolu. Jestliže bylo požadováno stanovit hodnotu fyzikální veličiny x, pak musí být uvedena její číselná hodnota, její chyba a jednotka v soustavě SI, tedy ve formě {x ± x} [x]. U veličin tabelovaných musí být výsledek měření porovnán s hodnotou tabulkovou. V závěru je by měla být také kriticky zhodnocena měřicí metoda a její přesnost.

7 .3 Chyby měření Měřením nemůžeme nikdy zjistit skutečnou (pravou) hodnotu x s měřené veličiny. To je způsobeno nedokonalostí metod měření, měřicích přístrojů, lidských smyslů i proměnnými podmínkami při měření. Záleží na okolnostech měření, jak se ke skutečné hodnotě veličiny přiblížíme. Výsledkem měření je hodnota x, která se od skutečné hodnoty x s liší a jejich rozdíl je chyba měření κ x κ x = x x s, (0.1) kterou nemůžeme nikdy přesně určit (vzhledem k neznalosti hodnoty x s ), pouze ji můžeme odhadnout. Chyba charakterizuje odchylku naměřené hodnoty veličiny od skutečné hodnoty a proto se nazývá absolutní chyba a je vyjádřena v jednotkách měřené veličiny. Přesnost naměřené hodnoty někdy však názorněji vyjadřuje relativní chyba definovaná vztahem κ x δ ( x) = (0.) x s a je možno ji vyjádřit v procentech. Chyba má dvě složky systematickou a náhodnou, které se liší svým původem. Chyby systematické Systematické chyby zkreslují při opakovaném měření konaném za stejných podmínek správnou hodnotu měřené veličiny stále stejným způsobem. Teoreticky by bylo možné je vyloučit, prakticky by to znamenalo je alespoň částečně ohodnotit pomocí přesnějších přístrojů nebo zavést korekci na zpřesnění měřicí metody. V praxi a zvláště v laboratorním cvičení je tento požadavek těžko uskutečnitelný a proto často provádíme odhad systematických chyb tak, že určujeme maximální chybu m x. Její význam je takový, že chyba, které se při měření skutečně dopouštíme je vždy menší nebo nanejvýš rovna chybě m x. Podle původu těchto chyb je třeba odlišit chyby způsobené nepřesností měřidel, chyby metody a chyby pozorovatele. Systematické chyby způsobené omezenou přesností měřidel Určení maximální chyby můžeme provést následujícím dvojím způsobem. Buď budeme vycházet z dokumentace výrobce a nejsou-li žádné podklady, rozhodneme podle možnosti odečítání hodnot na stupnici přístroje. To se týká zvláště jednoduchých měřidel. Pro některé sériově vyráběné přístroje výrobce udává největší přípustnou (maximální) chybu m x. Tím je zaručeno, že hodnota veličiny x naměřená přístrojem bude mít v celém jeho rozsahu chybu nanejvýš rovnou maximální chybě. Jestliže výrobce neudává informace o přesnosti měřidla, musíme sami odhadnout maximální chybu m x naměřené hodnoty. Obvykle lze chybu m x odhadnout tak, že ji položíme rovnu části nejmenšího dílku na stupnici přístroje, kterou jsme schopni ještě rozlišit. Zpravidla to bývá 1/ nejmenšího dílku. Tento způsob určení chyby souvisí s tím, že optimální hodnota nejmenšího dílku by měla být výrobcem stanovena tak, abychom mohli na stupnici odečítat hodnoty naměřené veličiny v souladu s přesností daného přístroje nebo měřidla. V tabulce (tab.0.1) jsou uvedeny hodnoty maximálních chyb pro nejčastěji používaná měřidla. Je třeba si také uvědomit, že někdy použitá metoda způsobuje, že není využita uvedená přesnost měřicích přístrojů. Např. jestliže přesné elektronické stopky ovládá pozorovatel pomocí páčkového spínače, v tom případě není chyba měřeného času dána maximální chybou stopek, ale reakční dobou pozorovatele (cca 0,3 s).

8 Tab.0.1 Hodnoty maximálních chyb pro nejčastěji používaná měřidla. Měřidlo Měřítko pásové Měřítko posuvné Mikrometr Váhy analytické Váhy laboratorní (podle typu) Stopky mechanické Stopky elektronické Teploměry Maximální chyba (0,5-1) mm (0,05 0,1) mm (0,005-0,01) mm (0,001-0,03) g (0,01 0,3) g (0,1-0,3) s (0,001-0,1) s Závisí na dělení stupnice a velikosti jednoho dílku, až (1 - ) násobek nejmenšího dílku Chyby náhodné Předpokládejme, že vliv systematických chyb byl korigován. Budeme-li provádět opakovaná měření téže veličiny za stejných podmínek, zjistíme, že výsledky jednotlivých měření se poněkud liší. To je způsobeno velkou řadou vlivů jednotlivě nepostižitelných. Jsou to prostorové fluktuace veličin, které měření provázejí jako je tlak, teplota, vlhkost, magnetické pole nebo např. malé variace mechanických částí experimentálního zařízení (např. tření) apod. Náhodnou chybu si můžeme obecně představit složenou z velkého počtu velmi malých, ojediněle nepozorovatelných, elementárních chyb. Zdroje těchto elementárních chyb nejsou pod naší kontrolou (vlivy nekontrolovatelné) a mají za následek vznik chyb, které sice nelze vyloučit, které však při velkém počtu opakovaných měření vykazují statistické zákonitosti a tyto zákonitosti můžeme použít k odhadu vlivu náhodných chyb na přesnost měření. Základní zákonitosti náhodných chyb u takovýchto souborů si přiblížíme následujícím příkladem. V laboratoři bylo provedeno 1000 měření délky tyčky z tvrdé gumy. Všechna měření byla provedena stejným mikrometrem v místnosti, ve které teplota nepravidelně kolísala v rozmezí (0 ± ) o C. Na mikrometru se daly spolehlivě odečítat hodnoty po 0,01mm. V souboru naměřených hodnot x i ( i =1,..1000) bylo celkem deset různých hodnot a to od 19,95 mm po 0,01 mm až do 0,04 mm. Číslo n i vyjadřující počet, kolikrát se některá z těchto hodnot vyskytuje se nazývá absolutní četnost této hodnoty. Získané četnosti spolu Tab.0. Rozdělení naměřených hodnot podle četností s odpovídajícími naměřenými hodnotami jsou uvedeny v tabulce (tab.0.) a také jsou graficky vyjádřeny na obr.0.1 jako svislé úsečky v závislosti na hodnotě x i. Koncovými body úseček v grafu se dá proložit křivka. Při počtu měření n (základní soubor) by rozdělení naměřených hodnot bylo dokonale symetrické a znázorňovala by jej symetrická Naměřená hodnota x i (mm) Absolutní četnost n i Relativní četnost 19, ,017 19, ,048 19, ,095 19, ,150 19, ,190 0, ,198 0, ,154 0,0 87 0,087 0, ,043 0, ,018

9 Obr.0.1 Normální Gaussovo rozdělení Obr.0. Normální rozdělení s různým rozptylem křivka zvonového tvaru (křivka v obr Gaussova křivka) vyjadřující normální Gaussovo rozdělení veličiny. Nejpravděpodobnější hodnota měřené veličiny by odpovídala maximu křivky. U souboru konečného počtu měření (výběrový soubor) můžeme mluvit pouze o nejpravděpodobnější hodnotě měřené veličiny, která se skutečné hodnotě nejvíce blíží, a tou je aritmetický průměr výběrového souboru (často pouze aritmetický průměr) n xi i= x = 1, (0.3) n kde x i jsou naměřené hodnoty a n počet měření. Jestliže zvětšujeme počet měření, hodnota aritmetického průměru se více blíží skutečné hodnotě veličiny x. Z tvaru křivky v grafu lze soudit na rozptyl naměřených hodnot x i a tedy na přesnost měření. Na obr.0. jsou znázorněny křivky k, jejichž vrcholy odpovídají sice stejné hodnotě (u výběrového souboru stejnému aritmetickému průměru), ale různé přesnosti měření (nejštíhlejší křivce k přísluší největší přesnost měření, křivce k 1 nejmenší přesnost). Mírou rozptylu je směrodatná odchylka σ základního souboru, odpovídající poloze inflexního bodu na Gaussově křivce (obr.0.1). Rozptyl hodnot výběrového souboru charakterizuje směrodatná odchylka výběrového souboru s x daná vztahem n ( xi x) i= 1 sx = n 1. (0.4) Protože opakovaná měření se vyhodnocují pomocí aritmetického průměru, používá se častěji směrodatná odchylka aritmetického průměru výběrového souboru s x (často pouze nazývaná směrodatná odchylka aritmetického průměru), pro kterou platí n ( xi x) sx i= 1 sx = =. (0.5) n n( n 1) Ke zpracování opakovaných měření můžeme s výhodou použít statistického režimu kapesní kalkulačky. Po vložení dat dostaneme jak aritmetický průměr (0.3), tak směrodatnou odchylku podle vztahu (0.4), jejíž označení závisí na typu kalkulačky. Tlačítko může být označeno symboly s nebo (příp. s ), zatímco symboly σ nebo σ (příp. s ) σ n 1 n 1 označují tlačítko dávající směrodatnou odchylku σ základního souboru podle vztahu n n

10 n ( xi x) σ = i= 1 n. (0.6) Na základě směrodatné odchylky je možno spočítat chybu x vymezující kolem aritmetického průměru interval spolehlivosti. Skutečná střední hodnota měřené veličiny leží s pravděpodobností P = 1 - α v intervalu x x; x + x, kde sx x = tα ( f ) sx = tα ( f ). (0.7) n t α ( f ) je koeficient Studentova rozdělení (Studentův koeficient - viz. tab. 0.3), α f = n - 1 n je zvolená hladina významnosti (riziko), je počet stupňů volnosti, je počet měření. Volíme-li α = 0,05, tedy P = 0,95, pak s pravděpodobností P = 1-α = 95% leží skutečná hodnota měřené veličiny v intervalu (x ± x). Pro biologické systémy je vhodné používat α = 0,05. Je-li počet měření n = 10, pak odečteme v tabulce koeficient t α (f) =,6. Výběr některých hodnot Studentových koeficientů je uveden v Tab.0.3. Tab.0.3 Vybrané hodnoty Studentových koeficientů α 0,05 0,05 0,05 0,05 0,05 0,05 n f t α (f),776,6,093,04,01,000 Postup při zpracování opakovaných měření na kalkulačce nebo na počítači: 1) nastavení statistického programu na kalkulačce či počítači a vložení naměřených dat, ) odečtení aritmetického průměru x, 3) odečtení směrodatné odchylky s x a výpočet směrodatné odchylky aritmetického s průměru s x =, n 4) volba hladiny významnosti, zjištění hodnoty Studentova koeficientu pro dané f = n 1 (viz tab. 0.3) a výpočet absolutní chyby x = tα ( f ) s, 5) vyjádření výsledku ve formě x = ( x ± x ) s jednotkou měřené veličiny. Absolutní chybu zaokrouhlíme na jedno nebo dvě platná místa a výsledek zaokrouhlíme na stejný řád jako absolutní chybu, 4) příp. výpočet relativní chyby δ(x) = x / x jako poměrného čísla nebo po vynásobení 100x vyjádřené v procentech. x Stanovení chyb při nepřímých metodách Cílem přímé metody bylo zjistit hodnotu jediné veličiny, měření se provádělo buď jednou nebo opakovaně. V případě nepřímých metod, kdy se stanovuje veličina y na základě vztahu, ve kterém vystupuje jedna nebo více přímo měřených veličin x 1 x n a konstant

11 C 1...C n tj. y = f ( x1...xn,c1...cn ), platí pro výpočet chyby (y) zákon hromadění chyb (někdy též zákon šíření chyb). Jestliže pro zjednodušení budeme předpokládat, že chyby konstant jsou zanedbatelné vzhledem ke známým chybám (x1)... (x n ) měřených veličin x 1...x n, má zákon hromadění chyb tvar y y y ( y) ( x1 ) ( x )... ( xn ) x1 x x = (0.8) n Pro účely laboratorního cvičení používáme jednodušší formu tohoto zákona ve tvaru y y y ( y) = ( x1) + ( x ) ( xn ) (0.9) x x x 1 Obecný vzorec (0.9) lze ve speciálních případech funkčních závislostí nahradit jednodušším výrazem pro výpočet chyby nepřímo měřené veličiny. 1. V případě funkce vyjádřené jako k-násobek (k je číselná konstanta) měřené veličiny x y = k x je chyba výsledné veličiny y = k x, (0.10) tedy k-násobek chyby x měřené veličiny.. V případě funkce vyjádřené jako součet nebo rozdíl měřených veličin x 1 a x y = x 1 ± x, je chyba y výsledné veličiny y = x + x (0.11) 3. V případě funkce vyjádřené jako n-tá mocnina měřené veličiny n y = k x ( k je číselná konstanta) ( y) je nejvhodnější vyjádřit relativní chybu δ ( y) = výsledné veličiny a platí vztah y δ ( y) = nδ ( x) n 1. (0.1) α β γ 4. V případě funkce vyjádřené jako součin mocnin měřených veličin y = k x x. x..., kde k, α, β, γ jsou reálné konstanty, je relativní chyba δ (y) výsledné veličiny určena relativními chybami jednotlivých měřených veličin x 1, x n podle vztahu δ y) = αδ x + βδ x + γδ x... (0.13) ( ) ( ) ( ). ( Podle (0.13) lze vyjádřit např. relativní chybu δ (y) funkce y = k x1 x (k je číselná konstanta) vztahem δ ( y) = δ x + δ x. (0.14) ( ) ( ) 1 6. Pro relativní chybu δ (y) funkce y = x 1 ± x, uvedené výše pod bodem. platí podle (0.11) a (0.13) x ± x x ± x ( ) + ( x ) ( 1 1 δ (y) = =. (0.15) 1 ) x x ± x.4 Funkční závislosti Při fyzikálních měřeních se často sledují závislosti dvou veličin. Příkladem mohou být biologické materiály, které nejsou stálé a vyvíjejí se v čase nebo v závislosti na okolních podmínkách a to i při skladování nebo zpracování. Je tedy sledovaná veličina y jak funkcí času tak místa (např. lokality, průběhu teploty, vlhkosti apod.), obecně funkcí proměnné x, 1 ± 1

12 tedy y = y(x). Je třeba změřit více uspořádaných dvojic (x i, y i ), kde i 5, aby bylo možno z nich dělat závislost a graficky ji znázorňovat. Při grafickém řešení proložíme množinu bodů přibližnou křivkou, aby se tato křivka co nejlépe přimykala k daným bodům (nad i pod křivkou by měl ležet přibližně stejný počet bodů). Regresní analýza hledá tuto závislost matematicky a s cílem najít správný tvar fyzikální závislosti těchto dvou veličin. K vyrovnání této závislosti slouží metoda nejmenších čtverců vycházející z podmínky, že součet čtverců odchylek nalezené závislosti od měřených hodnot je minimální. Je-li tato závislost v prvním přiblížení lineární, pak y = y o + kx, (0.16) kde k je směrnice této přímky. Platí y y y k = o =. x x x (0.17) V tomto případě mluvíme o lineární regresi, která určuje konstanty hledané přímky. Většina kalkulaček určených k vědeckým účelům má v sobě zabudovaný program pro zjištění konstant y 0 a k metodou nejmenších čtverců. Při ručním výpočtu lze použít pro stanovení základních konstant přímky jednodušší metodu skupinovou. Očekáváme-li závislost ve tvaru pouhé přímé úměrnosti y = k x (tedy přímky procházející počátkem), dává tato metoda pro směrnici vyrovnané přímky vztah k n i= 1 = n i= 1 y x i i o. (0.18) 3. Návody k laboratorním úlohám Úloha 1 Statistické testování hmotnosti zrn (např. zrna různých odrůd obilí) Úkol 1) Určete pro soubory zrn A a B sestávající se každý alespoň ze 30 vzorků průměrnou hmotnost jednoho zrna m a m a příslušnou směrodatnou odchylku s A a s B na počítači, A B Σ( mi mb ) Σ( mi mb ) kalkulačce nebo výpočtem dle vztahů sa = a sb = (1.1) n 1 n 1 ) Stanovte (pomocí vztahů 0.3, 0.7) nejpravděpodobnější hmotnost zrna a intervaly spolehlivosti pro 95% pravděpodobnost m A ± m A a m B ± m B. 3) Pro srovnání obou souborů vypočtěte dle vztahu (1.) testovací parametr t pro α=0,05, n=30, f=(n-1) a rozhodněte, zda je rozdíl mezi oběma soubory statisticky významný, tj. zda se jedná o dva soubory nebo o jeden. 4) Nakreslete histogram rozdělení četnosti všech měřených hodnot podle hmotnosti.

13 Obecná část Testování výsledků měření patří k základním postupům při zpracování měření. Zde je celá problematika zúžena na zjištění, zda dva měřené soubory A,B jsou totožné nebo ne. Výpočet průměrných hodnot včetně směrodatných odchylek obou souborů umožní vyhodnotit pomocí testovacího parametru t, zda je nebo není mezi soubory významný rozdíl. Princip rozhodování v tomto případě spočívá v porovnání vypočtené hodnoty testovacího parametru t s tabelovanou hodnotou t α (f). Metoda měření Na základě vypočtených aritmetických průměrů hmotností m, m A B obou souborů A,B a jejich směrodatných odchylek s A, s B lze dle vztahu (1.) vypočítat testovací parametr t t = s d s n A + B, (1.) kde d je rozdíl aritmetických průměrů hmotností obou souborů m. A m B Pro daný počet měření n plyne počet stupňů volnosti u dvou souborů f = (n-1) a k této hodnotě najdeme z tabulky pro zvolenou hladinu významnosti α = 0,05 příslušnou hodnotu t α (f). S touto hodnotou porovnáme vlastní testovací parametr t vypočtený dle vztahu (1.). Jeli statisticky významný rozdíl mezi oběma soubory A,B, pak pro námi vybranou hladinu významnosti α = 0,05 (tzn. 95% vzorků není součástí jednoho souboru) bude vypočtený testovací parametr t > t α (f). Není-li významný rozdíl mezi soubory, je parametr t < t α (f). Návod k měření 1) Odpočítejte stejný počet zrn (nejméně 30) jednoho i druhého souboru buď vlastního nebo dodaného dozorem a postupně je všechny zvažte. ) Vypočítejte u každého souboru aritmetický průměr m A a mb, dále směrodatnou odchylku s A a s B (dle 0.4) a podle vztahu (0.7) vypočítejte absolutní chyby měřených hodnot. 3) Vypočtené hodnoty aritmetických průměrů m A a mb a směrodatných odchylek obou souborů dosaďte do rovnice (1.) a porovnejte vypočtenou hodnotu testovacího parametru t s hodnotou Studentova koeficientu t α (f) z tabulky (tab.0.1). 4) Podle testovacího parametru zjistěte, zda jde o jeden nebo dva rozdílné soubory. 5) Nakreslete histogram rozdělení četnosti obou souborů dohromady. Interval mezi největší a nejmenší naměřenou hodnotou hmotnosti rozdělte nejméně na patnáct tříd a vyneste na horizontální osu. Na vertikální osu vyneste četnost v jednotlivých třídách. Přesnost výsledku Průměrné hodnoty hmotnosti zrn obou souborů jsou stanoveny i s absolutní chybou. S výsledky se nesmí manipulovat ani je upravovat, neboť pak se zkreslí závěry. Při větším počtu měření se anulují náhodné chyby tak, že se vypustí největší a nejmenší hodnota. Poznámka: Příklady průměrné hmotnosti vybraných zrn: Estica 51,0mg, Sitno 37,9mg, Plzeňský slad 40,0mg Spalda při vlhkosti 15% 41,6mg, při vlhkosti 45% 45,38 mg, při vlhkosti 51,4% 83,85 mg.

14 Úloha Měření ploch planimetrem (např. listů, honů, území) Úkol 1) Proveďte opakované měření (10x) známé plochy čtvrtkruhu planimetrem, určete průměrný počet dílků N o připadajících na jedno objetí a směrodatnou odchylku s ( N o ). ) Spočítejte plošný obsah použité známé pravidelné plochy podle geometrického vzorce. 3) Spočítejte převodní konstantu k planimetru a její absolutní a relativní chybu (k) a δ(k). 4) Z opakovaného měření planimetrem (alespoň 5x) stanovte průměrný počet dílků N na jedno objetí a odtud velikost S neznámé plochy (např. vymezeného lánu na mapce, plošného obsahu diagramu, plochy listu rostliny atd.) a její relativní chybu δ(s) a absolutní chybu (S). ( δ ( S) = δ ( N0 ) + δ ( N ) ) 5) Změřte informativně kontaktním měřítkem nebo mikrometrickým šroubem tloušťku listu d a současně ho na vážkách zvažte. Orientačně vypočítejte hustotu listu ρ. Obecná část Velikost plochy pravidelných rovinných obrazců se nejsnáze a nejpřesněji stanoví výpočtem podle geometrických vzorců na základě zjištěných rozměrů. Pro určení plochy nepravidelných obrazců lze použít metod založených na rozdělení obrazce na pravidelné útvary, jejichž plochu lze spočítat nebo odměřit na milimetrovém papíru. K určení rovinné plochy nepravidelných obrazců slouží také geometrická metoda Simpsonova. K snadnému určení rovinné plochy nepravidelných obrazců středních rozměrů se s výhodou používá zařízení zvané polární planimetr. Obr..1 Schéma polárního planimetru. Polární planimetr se skládá (viz obr..1) ze dvou ramen A a C vzájemně spojených kloubem K. Polární rameno A je na jednom konci opatřené kovovým těžítkem s jehlovým hrotem (pólem) P, který se zabodne ve vhodném místě do podložky poblíž měřeného obrazce. Druhý konec tohoto ramene je opatřen kulovým čepem a zasadí se do otvoru pojízdného

15 ramene, čímž vznikne kloubové spojení K obou ramen. Pojízdné rameno C má na jednom konci hrot H (příp. lupu s vyznačeným kroužkem), jímž se objíždí měřená plocha. Na druhém konci tohoto ramena je umístěno posuvné měřicí zařízení. Jeho hlavní částí je integrační kolečko I s bubínkem B opatřeným stupnicí dělenou na sto dílků. Jestliže objíždíme měřenou plochu S hrotem H, otáčí se kolečko I úměrně složce pohybu hrotu kolmého k pojízdnému rameni. Pohybová složka hrotu rovnoběžná s pojízdným ramenem působí jen klouzání kolečka bez jeho otáčení. Z konstrukce planimetru je zřejmé, že při objíždění měřené plochy S se pohybuje kloub K po oblouku kružnice. Z teorie přístroje za této podmínky vychází, že velikost plochy objeté hrotem H je úměrná celkovému otočení ϕ kolečka I, tedy S ϕ. (.1) Planimetr je možno použít i k měření větších ploch, kdy pól P je nutné umístit uvnitř měřené plochy. Pak pro stanovení její velikosti je třeba připojit k údaji plynoucímu z otočení kolečka ještě konstantu udanou výrobcem. Metoda měření Podle rovnice (.1) závisí velikost měřené rovinné plochy na otočení kolečka ϕ. To se zjišťuje pomocí čtyř dekadických číslic, které určují okamžité nastavení kolečka. První číslice vyjadřující celé otočky kolečka se odečítá na vodorovné kruhové stupnici V. Protože celá otočka kolečka odpovídá sto dílkům vyznačeným na bubínku B, jsou druhá a třetí číslice dány dvojčíslím odpovídajícím těmto dílkům. Pomocí odečtu na noniu N je možno zjistit čtvrtou číslici, což je příslušná část nejmenšího dílku. Tak získáme čtyřmístné číslo. Potom je otočení kolečka ϕ vyjádřeno počtem dílků N odvalených na stupnici bubínku. Měřená plocha je podle (.1) dána S = k N, (.3) a k jejímu určení je tedy třeba znát kromě počtu odvalených dílků N ještě hodnotu příslušné konstanty k. Tu je sice možno zjistit podle nastavení měřícího zařízení na rameni B, ale v laboratorních podmínkách zvolíme takovou metodu (srovnávací), že budeme objíždět plochu známé velikosti S 0 a ze známého počtu odvalených dílků N o spočítáme konstantu k podle vztahu k = S o /N o. (.4) Návod k měření a) Postup práce při měření planimetrem: 1) Papír s narýsovanou neznámou i pravidelnou (čtvrtkruh) plochou připevníme na rýsovací prkno. Velikost pravidelné plochy S o spočítáme. ) Měřicí zařízení sestavíme dle obrázku č.1, hrot H umístíme na určité místo obvodu známé plochy a zaznamenáme čtyřmístné číslo určující nastavení planimetru (údaj x 0 ). 3) Objedeme hrotem obvod plochy (ve smyslu postupu hodinových ručiček) a zaznamenáme další údaj x 1 planimetru. 4) Objíždění desetkrát opakujeme a zaznamenáváme údaje x i. 5) Po zápisu do tabulky spočítáme rozdíly x i+1 x i, které dále statisticky zpracujeme. Vypočítáme jejich střední hodnotu N, směrodatnou odchylku s N ) a její chybu N o. o ( o

16 6) Ze vztahu (.4) spočítáme převodní konstantu k planimetru a její chybu k. 7) Metodu opakovaného měření použijeme i při objíždění neznámé plochy, čímž získáme hodnoty y i a jejich rozdíly y i+1 - y i z nichž spočítáme střední hodnotu N a její chybu N. 8) Velikost měřené plochy spočítáme ze vztahu (.3) a určíme její chybu. 9) Kontaktním měřením stanovíme tloušťku d měřeného listu, vážením stanovíme jeho hmotnost m a odtud orientačně vypočítáme i jeho hustotu ρ = m/s.d (.5) Doporučené tabulky Hodnoty naměřené planimetrem je vhodné uspořádat do následujících tabulek č. měř. měření známé plochy měření neznámé plochy i x i N 0 = x i+1 - x i y i n = y i+1 - y i 0 1 N = N = 0 s ( N o ) = s (N ) = 0 N = N = δ = δn = N 0 Přesnost výsledku Absolutní chybu neznámé plochy stanovíme pomocí vztahů pro metodu opakovaných měření. N o δ ( k) = δ ( N o ) =, δ ( S) = δ ( k) + δ ( N) N o Poznámka: 1) Listy některých rostlin rychle vysýchají a snižují svoji plochu denně o % podle teploty a vlhkosti místnosti a během 3-4 dnů uschnou a rozpadnou se, listy jiných rostlin vysýchají velmi pomalu o % za -4 týdny a uschnou případně až po cca měsících. ) Na staletém buku je cca listů, které vyrobí za den 1 kg sacharidů a 9000 l kyslíku. Člověk spotřebuje za 1 h cca 30 l kyslíku, auto 500 krát více, tj.cca l. 3) Listy na jednom stromu se velikostně liší až o 400 % v závislosti na vývojovém stadiu a na přírodních podmínkách (sluneční svit, vlhkost a další). Listy různých stromů a rostlin se liší svými rozměry i několika násobně, ale naše vzorky mají tloušťku d (cca 0,5 mm) a hustotu cca ρ=m/v = m/s.d cca 800 kg.m -3.

17 Úloha 3 Stanovení modulu pružnosti (např.dřeva, stébla apod.) Úkol 1) Změřte metodou opakovaných měření délku hrany vzorku dřeva a stanovte její velikost a a absolutní chybu a. Meření opakujte 10x na různých místech hranolku. Změřte parametry z, u a odhadněte jejich chyby z, u. ) Pro dva druhy dřeva stanovte modul pružnosti E v tahu včetně absolutní chyby ( E ± E). Vyhodnocení je možno provést na počítači v laboratoři, program je zde nainstalován. 3) Srovnejte hodnoty naměřených modulů podle druhů dřeva s tabulkami. 4) Měříte-li vlhký vzorek, pak stanovte jeho vlhkost (m tzv. suchého vzorku je uvedena). 5) Měřený vzorek dřeva zvažte, změřte jeho délku l a vypočítejte jeho hustotu ρ=m.l -1.a -. 6) Pro obě tyče vyneste grafickou závislost průhybu tyče na hmotnosti závaží. Obecná část Youngův modul pružnosti v tahu E je poměr normálového napětí v tahu σ k poměrnému prodloužení ε : σ F / S [ ] Pa kg.m 1 E = = E = =. s (3.1) ε l / l a je materiálovou konstantou při elastických deformacích. Metoda měření Při ohýbání tyče se vrstvy na jedné straně stlačují a na druhé straně natahují. Pro průhyb tyče y spočívající na dvou podpěrách při symetrickém zatěžování silou F=mg na obou koncích v uspořádání podle obr.3.1 platí y = F z u / 8 J E. Pro postupné zatěžování a po zu gσm úpravě dostaneme vztah pro modul pružnosti E =, (3.) 8 JΣy kde J = a 4 /1 je konstanta pro daný hranol. Tyč ze dřeva (smrk, dub, buk, jedle, topol, olše a jiné) je upevněna dle obr.3.1. Návod k měření 1) Délku hrany tyče a měříme metodou opakovaných měření (měříme 10x na různých místech). Stanovíme průměrnou hodnotu, směrodatnou odchylku, absolutní a relativní chybu pro α = 0,05. ) Změříme délky z, u a odhadneme chyby. jejich Obr.3.1 Uspořádání při stanovení modulu pružnosti ohybem tyče. 3) Vzorek zasuneme do měřicího zařízení a nakreslíme si směr letokruhů, neboť získané hodnoty jsou závislé na struktuře dřeva. 4) Postupně zatěžujeme a odlehčujeme 5x cca po kg (hmotnost závaží m je udána i s absolutní chybou), měříme výchylku y a zapisujeme do tabulky. Ke zpracování dat

18 využijeme program na počítači, nebo stanovíme modul pružnosti podle vztahu (3.). Výsledek zapíšeme ve tvaru (E ± E). 5) Měření opakujeme s dalšími vzorky. 6) Každý vzorek dřeva zvážíme. (Pozor, nezaměnit hmotnost vzorku m v a hmotnost závaží m.) 7) Změříte-li délku vzorku dřeva l, můžete z hodnot S=a, m v, l orientačně vypočítat hustotu daného vzorku dřeva ρ = m v / S l. Doporučené tabulky Naměřené hodnoty uspořádejte do následujících tabulek. V nadpisu je třeba u každé veličiny uvést i příslušnou jednotku případně řád. a) měření hrany a vzorků Č. měř. Vzorek č1 Vzorek č i a 1 a ā 1 = ā = s ā1 = s ā = a 1 = a = δ(a 1 ) = δ(a ) = b) parametry zatěžovacího zařízení u u δ(u) z z δ(z) c) měření průhybu i m i y (zatěžování) y (odtěžování) Přesnost výsledku Relativní chyba pro každý vzorek se vypočte ze vztahu δ(e) = δ(z) + δ(u) + δ(σm i ) + 4δ(a) + δ(σy i ). (3.3) Předpokládejte δ ( Σy) = 0, 05, δ ( Σm) = 0, 0. V závěru uveďte natočení hranolu a směr vláken ve vzorku vzhledem ke směru působící síly, neboť hodnota E velmi závisí na směru vláken a může nabývat hodnot ( ).10 8 Pa. Poznámky: Vlhký vzorek dřeva za 4 h ve vodě zvětší svou hmotnost na dvojnásobek, za 30 minut vyschne na cca 70%, za 1h na cca 6% a za den na cca 16 % původní hodnoty (závisí na podmínkách). Pevnost vzorku se mění s vlhkostí. Hookeův zákon platí jen pro elastickou deformaci (lineární závislost mezi napětím v tahu a relativním prodloužením). Kost je orgán, který na 1 mm plochy unese zatížení 10 kg (tj. tíhová síla cca 100 N), tzn. pevnost vůči tlaku 100 MPa 1000 krát větší tlak než je atmosférický.

19 Úloha 4 Měření vlhkosti a hmotnosti při sušení (zrno, zemina, sypké materiály) Úkol 1) Seznamte se (dle přiloženého návodu) s činností analyzátoru vlhkosti MA 30 firmy Sartorius, který umožňuje měřit jakýkoliv sypký vzorek, zeminu, zrna atd., který se nespéká. Přivolejte učitele, který přístroj spustí. Pozor na volbu programu!!! ) Změřte závislost hmotnosti na čase pro dva vzorky při teplotě 130 C až do úplného vysušení a vyneste graficky na milimetrový papír. 3) Stanovte pro oba vzorky původní vlhkost ϕ = m m vzorku a m k je konečná hmotnost vysušeného vzorku. p m p k, kde m p je počáteční hmotnost Obecná část Uvedený analyzátor umožňuje průběžně sledovat jak hmotnost tak vlhkost vzorků různých materiálů při zvolené teplotě sušení dle předem zvoleného programu analyzátoru. Všechny živé systémy jsou složeny z velké části z vody. Obsah vody kolísá u každého materiálu v závislosti na průběhu růstu, skladování, prostředí apod. a tím určuje jeho vlastnosti. Pro další skladování nebo výkup zemědělského materiálu je tato vlhkost rozhodující a znalost její hodnoty je bezpodmínečně nutná. Metoda měření Voda se teplem odpařuje a materiál se vysouší. Přístroj automaticky udržuje nastavenou teplotu měří kontinuálně hmotnost vzorku. Odečítáme-li pravidelně po určitých časových intervalech hodnoty, můžeme je poté zpracovat a graficky vynést. Časové intervaly volíme t = 1 min. Návod k měření 1) Přístroj se zapíná a vypíná tlačítkem ON/OFF a rozsvítí se veškeré segmenty LCD displeje. Proběhne automatický test a po něm přejde automaticky do módu měření s displejem podle programu výrobce s nadpisem TAR. Návod je u přístroje přiložen. ) Do držáku položíme prázdnou misku z alobalu a po stisknutí tlačítka ENTER se objeví údaj 0,000 g. Když ne, pak vytárujeme tlačítkem CF (objeví se znovu TAR) a stiskneme znovu ENTER. 3) Do misky vložte opatrně a rovnoměrně vzorek a po uzavření víka se automaticky spustí sušící proces a běží čas měření (sušení). Indikace je zvuková i optická na displeji se objeví v pravém rohu displeje. Pokud běží program manuální, odstartujeme sušení tlačítkem ENTER. Pozor! Analyzátor lze spustit jedině při správném vytárování a při hmotnosti m > 96 mg a spuštění víka. 4) Proces sušení průběžně kontrolujeme na displeji podle navolení tlačítkem MODE: * 0-100% - procenta vypařené vody dle vztahu (m p -m k ).100/m p * 100-0% - sušina dle vztahu m k..100/m p (m p je počáteční a m k je konečná hmotnost) * g - hmotnost 5) Proces sušení lze zastavit tlačítkem CF nebo zdvihnutím víka (pozor - je horké). Pokud sušení doběhne vymezený čas dle nastavení, nebo se hmotnost ustálí u automatického sušení, zobrazí se END s výslednou hodnotou zvolené veličiny (po ustálení nejde volit program, jedině vynulovat tlačítkem CF a začít měření znovu). 6) Hodnoty hmotnosti v závislosti na času sušení (po dobu 0 minut) zaznamenejte každou minutu. Vyneste grafy m(t) pro oba vzorky.

20 Přesnost měření Přesnost je dána přesností přístroje. U této úlohy chybu měření nestanovujte. Poznámka 1) Jediný vzrostlý strom vypařuje až 370 l vody denně a nahradí hodinovou práci dobrého klimatizačního zařízení. ) Měrné skupenské teplo vypařování vody je,5 MJ/kg, tzn. 1 kg vypařené vody z těla odebere teplo, čímž se tělo o hmotnosti cca 100 kg ochladí asi o 7 o C. Úloha 5 Stanovení měrné tepelné kapacity látek směšovací kalorimetrem (plody ovoce nebo zeleniny, vejce aj.) Úkol 1) Proveďte měření pro stanovení tepelné kapacity kalorimetru K a po poté ji spočítejte. ) Stanovte měrnou tepelnou kapacitu c vzorku a její absolutní chybu c. 3) Výslednou hodnotu c porovnejte s tabulkovou hodnotou a vysvětlete případný nesouhlas. Obecná část Jestliže je třeba dodat látce hmotnosti m teplo dq ke zvýšení teploty o dt, je měrná tepelná kapacita c látky dána vztahem c = dq m dt [ c ] = J.kg -1.K -1. (5.1) Protože měrná tepelná kapacita závisí na teplotě, střední hodnota v teplotním intervalu t je Q c =, kde Q je teplo potřebné ke zvýšení teploty látky hmotnosti m o t. m t K ohřátí kalorimetru o teplotní rozdíl t je třeba dodat teplo Q = K t. Veličinu K definovanou vztahem Q K = [K] = J.K -1 (5.) t nazýváme tepelná kapacita kalorimetru a představuje teplo, které spotřebuje kalorimetr k ohřátí o 1 o C. Daná úloha vychází z kalorimetrické rovnice, která je vyjádřením zákona zachování energie. V kalorimetru je kapalina známé teploty t 1, hmotnosti m 1, a měrné tepelné kapacity c 1 (známé z tabulek). Jestliže do kalorimetru přidáme druhou látku známé teploty t > t 1, hmotnosti m a měrné tepelné kapacity c, pak ohřeje nejen kapalinu v něm obsaženou, ale i samotný kalorimetr, jehož tepelna kapacita je K. Teplota v kalorimetru se ustálí na hodnotě t a za předpokladu vyloučení tepelných ztrát musí platit následující tepelná bilance: teplo Q předané teplejší látkou je rovno teplu Q 1 přijatému chladnější látkou a nádobou (kalorimetrem), v níž k výměně tepla dochází. Matematicky to můžeme vyjádřit rovnicí m c ( t - t ) = m 1 c 1 ( t - t 1 ) + K ( t - t 1 ) (5.3)

Laboratorní práce č. 1: Měření délky

Laboratorní práce č. 1: Měření délky Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 3. ročník šestiletého a 1. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. 1: Měření délky G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 3.

Více

Stanovení měrného tepla pevných látek

Stanovení měrného tepla pevných látek 61 Kapitola 10 Stanovení měrného tepla pevných látek 10.1 Úvod O teple se dá říci, že souvisí s energií neuspořádaného pohybu molekul. Úhrnná pohybová energie neuspořádaného pohybu molekul, pohybu postupného,

Více

Určení plochy listu. > 3. KROK Plánování. Cíl aktivity 20 MINUT

Určení plochy listu. > 3. KROK Plánování. Cíl aktivity 20 MINUT Určení plochy listu Autor Liběna a Tomáš Dopitovi, ZŠ Vsetín, Rokytnice 436 Nacvičujeme tyto kroky > 3. KROK Plánování a příprava pokusu 20 MINUT Vhodné pro věk/třídu od 7. ročníku Potřebný prostor a uspořádání

Více

Laboratorní práce (č.10)

Laboratorní práce (č.10) Laboratorní práce (č.10) Název:Měření ploch Integrovaná Střední škola technická Mělník (K učilišti 2566 276 01 Mělník ) Datum :25.4.2010 Třída :2T Vypracoval:Michal Rybnikár Hodnocení: Zadání: Určete velikost

Více

Měření měrné tepelné kapacity látek kalorimetrem

Měření měrné tepelné kapacity látek kalorimetrem Měření měrné tepelné kapacity látek kalorimetrem Problém A. Změření kapacity kalorimetru (tzv. vodní hodnota) pomocí elektrického ohřevu s měřeným příkonem. B. Změření měrné tepelné kapacity hliníku směšovací

Více

ρ = měrný odpor, ρ [Ω m] l = délka vodiče

ρ = měrný odpor, ρ [Ω m] l = délka vodiče 7 Kapitola 2 Měření elektrických odporů 2 Úvod Ohmův zákon definuje ohmický odpor, zkráceně jen odpor, R elektrického vodiče jako konstantu úměrnosti mezi stejnosměrným proudem I, který protéká vodičem

Více

Stanovení hustoty pevných a kapalných látek

Stanovení hustoty pevných a kapalných látek 55 Kapitola 9 Stanovení hustoty pevných a kapalných látek 9.1 Úvod Hustota látky ρ je hmotnost její objemové jednotky, definované vztahem: ρ = dm dv, kde dm = hmotnost objemového elementu dv. Pro homogenní

Více

Laboratorní práce č. 2: Určení měrné tepelné kapacity látky

Laboratorní práce č. 2: Určení měrné tepelné kapacity látky Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 4. ročník šestiletého a 2. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. 2: Určení měrné tepelné kapacity látky Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA

Více

d p o r o v t e p l o m ě r, t e r m o č l á n k

d p o r o v t e p l o m ě r, t e r m o č l á n k d p o r o v t e p l o m ě r, t e r m o č l á n k Ú k o l : a) Proveďte kalibraci odporového teploměru, termočlánku a termistoru b) Určete teplotní koeficienty odporového teploměru, konstanty charakterizující

Více

Měření pevnosti slupky dužnatých plodin

Měření pevnosti slupky dužnatých plodin 35 Kapitola 5 Měření pevnosti slupky dužnatých plodin 5.1 Úvod Měření pevnosti slupky dužnatých plodin se provádí na penetrometrickém přístroji statickou metodou. Princip statického měření spočívá v postupném

Více

Měření délky, určení objemu tělesa a jeho hustoty

Měření délky, určení objemu tělesa a jeho hustoty Úloha č. 1a Měření délky, určení objemu tělesa a jeho hustoty Úkoly měření: 1. Seznámení se s měřicími přístroji posuvné měřítko, mikrometr, laboratorní váhy. 2. Opakovaně (10x) změřte rozměry dvou zadaných

Více

Bezpečnost práce, měření fyzikálních veličin, chyby měření

Bezpečnost práce, měření fyzikálních veličin, chyby měření I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 1 Bezpečnost práce, měření fyzikálních

Více

Měření tíhového zrychlení matematickým a reverzním kyvadlem

Měření tíhového zrychlení matematickým a reverzním kyvadlem Úloha č. 3 Měření tíhového zrychlení matematickým a reverzním kyvadlem Úkoly měření: 1. Určete tíhové zrychlení pomocí reverzního a matematického kyvadla. Pro stanovení tíhového zrychlení, viz bod 1, měřte

Více

1. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli z protažení drátu. 2. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli a duralu nebo mosazi z průhybu trámku.

1. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli z protažení drátu. 2. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli a duralu nebo mosazi z průhybu trámku. 1 Pracovní úkoly 1. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli z protažení drátu. 2. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli a duralu nebo mosazi z průhybu trámku. 3. Výsledky měření graficky znázorněte, modul

Více

T0 Teplo a jeho měření

T0 Teplo a jeho měření Teplo a jeho měření 1 Teplo 2 Kalorimetrie Kalorimetr 3 Tepelná kapacita 3.1 Měrná tepelná kapacita Měrná tepelná kapacita při stálém objemu a stálém tlaku Poměr měrných tepelných kapacit 3.2 Molární tepelná

Více

Úloha č.2 Vážení. Jméno: Datum provedení: TEORETICKÝ ÚVOD

Úloha č.2 Vážení. Jméno: Datum provedení: TEORETICKÝ ÚVOD Jméno: Obor: Datum provedení: TEORETICKÝ ÚVOD Jednou ze základních operací v biochemické laboratoři je vážení. Ve většině případů právě přesnost a správnost navažovaného množství látky má vliv na výsledek

Více

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ODRAZ A LOM SVĚTLA 1) Index lomu vody je 1,33. Jakou rychlost má

Více

1. Změřte teplotní závislost povrchového napětí destilované vody σ v rozsahu teplot od 295 do 345 K metodou bublin.

1. Změřte teplotní závislost povrchového napětí destilované vody σ v rozsahu teplot od 295 do 345 K metodou bublin. 1 Pracovní úkoly 1. Změřte teplotní závislost povrchového napětí destilované vody σ v rozsahu teplot od 295 do 35 K metodou bublin. 2. Měřenou závislost znázorněte graficky. Závislost aproximujte kvadratickou

Více

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA OPTIKA ZÁKLADNÍ POJMY Optika a její dělení Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla Odraz a lom světla Disperze (rozklad) světla OPTIKA

Více

Laboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech

Laboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech Laboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech Úkoly měření: 1. Odhad rozměrů mikro-objektů z informací uváděných výrobcem. 2. Záznam difrakčních obrazců (difraktogramů) vzniklých interakcí laserového

Více

Fyzikální veličiny a jednotky, přímá a nepřímá metoda měření

Fyzikální veličiny a jednotky, přímá a nepřímá metoda měření I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 2 Fyzikální veličiny a jednotky,

Více

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika ODRAZ A LOM SVĚTLA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika Odraz světla Vychází z Huygensova principu Zákon odrazu: Úhel odrazu vlnění je roven úhlu dopadu. Obvykle provádíme konstrukci pomocí

Více

Základní měření s výchylkovými multimetry Laboratorní cvičení č. 1

Základní měření s výchylkovými multimetry Laboratorní cvičení č. 1 Základní měření s výchylkovými multimetry Laboratorní cvičení č. 1 Cíle cvičení: seznámit se s laboratorním zdrojem stejnosměrných napětí Diametral P230R51D, seznámit se s výchylkovým (ručkovým) multimetrem

Více

Měření magnetické indukce elektromagnetu

Měření magnetické indukce elektromagnetu Měření magnetické indukce elektromagnetu Online: http://www.sclpx.eu/lab3r.php?exp=1 V tomto experimentu jsme využili digitální kuchyňské váhy, pomocí kterých jsme určovali sílu, kterou elektromagnet působí

Více

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III Úloha č. IV Název: Měření fotometrického diagramu. Fotometrické veličiny a jejich jednotky Pracoval: Jan Polášek stud.

Více

Měření modulů pružnosti G a E z periody kmitů pružiny

Měření modulů pružnosti G a E z periody kmitů pružiny Měření modulů pružnosti G a E z periody kmitů pružiny Online: http://www.sclpx.eu/lab2r.php?exp=2 V tomto experimentu vycházíme z pojetí klasického pokusu s pružinovým oscilátorem. Z periody kmitů se obvykle

Více

Měřicí přístroje a měřicí metody

Měřicí přístroje a měřicí metody Měřicí přístroje a měřicí metody Základní elektrické veličiny určují kvalitativně i kvantitativně stav elektrických obvodů a objektů. Neelektrické fyzikální veličiny lze převést na elektrické veličiny

Více

h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k

h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k Ú k o l : P o t ř e b : Změřit ohniskové vzdálenosti spojných čoček různými metodami. Viz seznam v deskách u úloh na pracovním stole. Obecná

Více

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Speciální praktikum z abc

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Speciální praktikum z abc Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Speciální praktikum z abc Zpracoval: Jan Novák Naměřeno: 1. ledna 2001 Obor: F Ročník: IV Semestr: IX Testováno:

Více

Chyby měřidel a metody měření vybraných fyzikálních veličin

Chyby měřidel a metody měření vybraných fyzikálních veličin Chyby měřidel a metody měření vybraných fyzikálních veličin Jaké měřidlo je vhodné zvolit? Pravidla: Přesnost měřidla má být pětkrát až desetkrát vyšší, než je požadovaná přesnost měření. Např. chceme-li

Více

Bezpečnost práce, měření proudu a napětí, odchylky měření

Bezpečnost práce, měření proudu a napětí, odchylky měření I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 1 Bezpečnost práce, měření proudu

Více

Korekční křivka napěťového transformátoru

Korekční křivka napěťového transformátoru 8 Měření korekční křivky napěťového transformátoru 8.1 Zadání úlohy a) pro primární napětí daná tabulkou změřte sekundární napětí na obou sekundárních vinutích a dopočítejte převody transformátoru pro

Více

Termodynamika - určení měrné tepelné kapacity pevné látky

Termodynamika - určení měrné tepelné kapacity pevné látky I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 3 Termodynamika - určení měrné

Více

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č. XIX Název: Pád koule ve viskózní kapalině Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 16 dne:

Více

Vnitřní energie, práce a teplo

Vnitřní energie, práce a teplo Vnitřní energie, práce a teplo Míček upustíme z výšky na podlahu o Míček padá zvětšuje se, zmenšuje se. Celková mechanická energie se - o Míček se od země odrazí a stoupá vzhůru zvětšuje se, zmenšuje se.

Více

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. úloha č. 10 Název: Rychlost šíření zvuku. Pracoval: Jakub Michálek

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. úloha č. 10 Název: Rychlost šíření zvuku. Pracoval: Jakub Michálek Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I. úloha č. 10 Název: Rychlost šíření zvuku Pracoval: Jakub Michálek stud. skup. 15 dne: 20. března 2009 Odevzdal dne: Možný

Více

Stanovení korozní rychlosti elektrochemickými polarizačními metodami

Stanovení korozní rychlosti elektrochemickými polarizačními metodami Stanovení korozní rychlosti elektrochemickými polarizačními metodami Úvod Měření polarizačního odporu Dílčí děje elektrochemického korozního procesu anodická oxidace kovu a katodická redukce složky prostředí

Více

Světlo jako elektromagnetické záření

Světlo jako elektromagnetické záření Světlo jako elektromagnetické záření Základní pojmy: Homogenní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti jsou ve všech místech v prostředí stejné. Izotropní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti

Více

Pohyb tělesa po nakloněné rovině

Pohyb tělesa po nakloněné rovině Pohyb tělesa po nakloněné rovině Zadání 1 Pro vybrané těleso a materiál nakloněné roviny zjistěte závislost polohy tělesa na čase při jeho pohybu Výsledky vyneste do grafu a rozhodněte z něj, o jakou křivku

Více

Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla

Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Gymnázium G Hranice Test

Více

( r ) 2. Měření mechanické hysterezní smyčky a modulu pružnosti ve smyku

( r ) 2. Měření mechanické hysterezní smyčky a modulu pružnosti ve smyku ěření mechanické hysterezní smyčky a modulu pružnosti ve smyku 1 ěření mechanické hysterezní smyčky a modulu pružnosti ve smyku Úkol č.1: Získejte mechanickou hysterezní křivku pro dráty různé tloušťky

Více

2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná.

2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná. 1 Pracovní úkoly 1. Změřte tloušťku tenké vrstvy ve dvou různých místech. 2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná. 3. Okalibrujte

Více

Stanovení kritické micelární koncentrace

Stanovení kritické micelární koncentrace Stanovení kritické micelární koncentrace TEORIE KONDUKTOMETRIE Měrná elektrická vodivost neboli konduktivita je fyzikální veličinou, která popisuje schopnost látek vést elektrický proud. Látky snadno vedoucí

Více

1. Změřit metodou přímou závislost odporu vlákna žárovky na proudu, který jím protéká. K měření použijte stejnosměrné napětí v rozsahu do 24 V.

1. Změřit metodou přímou závislost odporu vlákna žárovky na proudu, který jím protéká. K měření použijte stejnosměrné napětí v rozsahu do 24 V. 1 Pracovní úkoly 1. Změřit metodou přímou závislost odporu vlákna žárovky na proudu, který jím protéká. K měření použijte stejnosměrné napětí v rozsahu do 24 V. 2. Změřte substituční metodou vnitřní odpor

Více

Měření parametrů světelných zdrojů a osvětlení

Měření parametrů světelných zdrojů a osvětlení FP 4 Měření parametrů světelných zdrojů a osvětlení Úkoly : 1. Určete a porovnejte normované prostorové vyzařovací charakteristiky určených světelných zdrojů (žárovky, LD dioda) pomocí fotogoniometru 2.

Více

CVIČNÝ TEST 5. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Václav Zemek. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19

CVIČNÝ TEST 5. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Václav Zemek. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19 CVIČNÝ TEST 5 Mgr. Václav Zemek OBSAH I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 6 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19 I. CVIČNÝ TEST 1 Zjednodušte výraz (2x 5) 2 (2x 5) (2x + 5) + 20x. 2 Určete nejmenší trojciferné

Více

2 Zpracování naměřených dat. 2.1 Gaussův zákon chyb. 2.2 Náhodná veličina a její rozdělení

2 Zpracování naměřených dat. 2.1 Gaussův zákon chyb. 2.2 Náhodná veličina a její rozdělení 2 Zpracování naměřených dat Důležitou součástí každé experimentální práce je statistické zpracování naměřených dat. V této krátké kapitole se budeme věnovat určení intervalů spolehlivosti získaných výsledků

Více

6 Měření transformátoru naprázdno

6 Měření transformátoru naprázdno 6 6.1 Zadání úlohy a) změřte charakteristiku naprázdno pro napětí uvedená v tabulce b) změřte převod transformátoru c) vypočtěte poměrný proud naprázdno pro jmenovité napětí transformátoru d) vypočtěte

Více

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č. IV Název: Určení závislosti povrchového napětí na koncentraci povrchově aktivní látky

Více

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce

Více

Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno

Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno Číslo a název projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0521 Investice do vzdělání nesou nejvyšší úrok Autor: Ing. Bohumír Jánoš Tématická sada:

Více

676 + 4 + 100 + 196 + 0 + 484 + 196 + 324 + 64 + 324 = = 2368

676 + 4 + 100 + 196 + 0 + 484 + 196 + 324 + 64 + 324 = = 2368 Příklad 1 Je třeba prověřit, zda lze na 5% hladině významnosti pokládat za prokázanou hypotézu, že střední doba výroby výlisku je 30 sekund. Přitom 10 náhodně vybraných výlisků bylo vyráběno celkem 540

Více

1. Určete závislost povrchového napětí σ na objemové koncentraci c roztoku etylalkoholu ve vodě odtrhávací metodou.

1. Určete závislost povrchového napětí σ na objemové koncentraci c roztoku etylalkoholu ve vodě odtrhávací metodou. 1 Pracovní úkoly 1. Určete závislost povrchového napětí σ na objemové koncentraci c roztoku etylalkoholu ve vodě odtrhávací metodou. 2. Sestrojte graf této závislosti. 2 Teoretický úvod 2.1 Povrchové napětí

Více

MĚŘENÍ ABSORPCE SVĚTLA SPEKOLEM

MĚŘENÍ ABSORPCE SVĚTLA SPEKOLEM MĚŘENÍ ABSORPCE SVĚTLA SPEKOLEM Průchodem světla homogenním prostředím se jeho intenzita zmenšuje podle Lambertova zákona. Klesne-li intenzita monochromatického světla po projití vrstvou tloušťky l z hodnoty

Více

Přesnost a chyby měření

Přesnost a chyby měření Přesnost a chyby měření Výsledek každého měření se poněkud liší od skutečné hodnoty. Rozdíl mezi naměřenou hodnotou M a skutečnou hodnotou S se nazývá chyba měření. V praxi se rozlišují dvě chyby, a to

Více

Praktikum II Elektřina a magnetismus

Praktikum II Elektřina a magnetismus Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum II Elektřina a magnetismus Úloha č. IV Název: Měření malých odporů Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 13 dne: 10.10.2008 Odevzdal

Více

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Fyzikální praktikum 2

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Fyzikální praktikum 2 Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Fyzikální praktikum 2 Zpracoval: Markéta Kurfürstová Naměřeno: 16. října 2012 Obor: B-FIN Ročník: II Semestr: III

Více

LEE: Stanovení viskozity glycerolu pomocí dvou metod v kosmetickém produktu

LEE: Stanovení viskozity glycerolu pomocí dvou metod v kosmetickém produktu LEE: Stanovení viskozity glycerolu pomocí dvou metod v kosmetickém produktu Jsi chemikem ve farmaceutické společnosti, mezi jejíž činnosti, mimo jiné, patří analýza glycerolu pro kosmetické produkty. Dnešní

Více

Měření koncentrace roztoku absorpčním spektrofotometrem

Měření koncentrace roztoku absorpčním spektrofotometrem Měření koncentrace roztoku absorpčním spektrofotometrem Teoretický úvod Absorpční spektrofotometrie je metoda stanovení koncentrace disperzního podílu analytické disperze, založená na měření absorpce světla.

Více

2 Přímé a nepřímé měření odporu

2 Přímé a nepřímé měření odporu 2 2.1 Zadání úlohy a) Změřte jednotlivé hodnoty odporů R 1 a R 2, hodnotu odporu jejich sériového zapojení a jejich paralelního zapojení, a to těmito způsoby: přímou metodou (RLC můstkem) Ohmovou metodou

Více

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Studium ohybových jevů v laserovém svazku

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Studium ohybových jevů v laserovém svazku Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III. Úloha č. 6 Název: Studium ohybových jevů v laserovém svazku Pracoval: Lukáš Vejmelka obor (kruh) FMUZV (73) dne 10.3.2014

Více

Účinky elektrického proudu. vzorová úloha (SŠ)

Účinky elektrického proudu. vzorová úloha (SŠ) Účinky elektrického proudu vzorová úloha (SŠ) Jméno Třída.. Datum.. 1. Teoretický úvod Elektrický proud jako jev je tvořen uspořádaným pohybem volných částic s elektrickým nábojem. Elektrický proud jako

Více

Laboratorní úloha č. 2 - Vnitřní odpor zdroje

Laboratorní úloha č. 2 - Vnitřní odpor zdroje Laboratorní úloha č. 2 - Vnitřní odpor zdroje Úkoly měření: 1. Sestrojte obvod pro určení vnitřního odporu zdroje. 2. Určete elektromotorické napětí zdroje a hodnotu vnitřního odporu R i zdroje včetně

Více

Laboratorní práce č. 4: Určení hustoty látek

Laboratorní práce č. 4: Určení hustoty látek Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 3. ročník šestiletého a 1. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. 4: Určení hustoty látek ymnázium Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 3. ročník

Více

Fyzikální praktikum 2. 9. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr

Fyzikální praktikum 2. 9. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr Ústav fyziky kondenzovaných látek Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Fyzikální praktikum 9. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr Úkoly k měření Povinná část Měření

Více

5.1 Definice, zákonné měřící jednotky.

5.1 Definice, zákonné měřící jednotky. 5. Měření délek. 5.1 Definice, zákonné měřící jednotky. 5.2 Měření délek pásmem. 5.3 Optické měření délek. 5.3.1 Paralaktické měření délek. 5.3.2 Ryskový dálkoměr. 5.4 Elektrooptické měření délek. 5.4.1

Více

6 ZKOUŠENÍ STAVEBNÍ OCELI

6 ZKOUŠENÍ STAVEBNÍ OCELI 6 ZKOUŠENÍ TAVEBNÍ OCELI 6.1 URČENÍ DRUHU BETONÁŘKÉ VÝZTUŽE DLE POVRCHOVÝCH ÚPRAV 6.1.1 Podstata zkoušky Různé typy betonářské výztuže se liší nejen povrchovou úpravou, ale i různými pevnostmi a charakteristickými

Více

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Měření indexu lomu kapalin a skel. obor (kruh) FMUZV (73)

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Měření indexu lomu kapalin a skel. obor (kruh) FMUZV (73) Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III. Úloha č. 24 Název: Měření indexu lomu kapalin a skel Pracoval: Lukáš Vejmelka obor (kruh) FMUZV (73) dne 17.2.2014 Odevzdal

Více

2.4.6 Hookův zákon. Předpoklady: 2405. Podíváme se ještě jednou na začátek deformační křivky. 0,0015 0,003 Pro hodnoty normálového napětí menší než σ

2.4.6 Hookův zákon. Předpoklady: 2405. Podíváme se ještě jednou na začátek deformační křivky. 0,0015 0,003 Pro hodnoty normálového napětí menší než σ .4.6 Hookův zákon Předpoklady: 405 Podíváme se ještě jednou na začátek deformační křivky. 500 P 50 0,0015 0,00 Pro hodnoty normálového napětí menší než σ U je normálové napětí přímo úměrné relativnímu

Více

Fyzika aplikovaná v geodézii

Fyzika aplikovaná v geodézii Průmyslová střední škola Letohrad Vladimír Stránský Fyzika aplikovaná v geodézii 1 2014 Tento projekt je realizovaný v rámci OP VK a je financovaný ze Strukturálních fondů EU (ESF) a ze státního rozpočtu

Více

3/8.4 PRAKTICKÉ APLIKACE PŘI POUŽÍVÁNÍ NEJISTOT

3/8.4 PRAKTICKÉ APLIKACE PŘI POUŽÍVÁNÍ NEJISTOT PROKAZOVÁNÍ SHODY VÝROBKŮ část 3, díl 8, kapitola 4, str. 1 3/8.4 PRAKTICKÉ APLIKACE PŘI POUŽÍVÁNÍ NEJISTOT Vyjadřování standardní kombinované nejistoty výsledku zkoušky Výsledek zkoušky se vyjadřuje v

Více

Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno

Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno Číslo a název projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0521 Investice do vzdělání nesou nejvyšší úrok Autor: Ing. Bohumír Jánoš Tématická sada:

Více

13 Měření na sériovém rezonančním obvodu

13 Měření na sériovém rezonančním obvodu 13 13.1 Zadání 1) Změřte hodnotu indukčnosti cívky a kapacity kondenzátoru RC můstkem, z naměřených hodnot vypočítej rezonanční kmitočet. 2) Generátorem nastavujte frekvenci v rozsahu od 0,1 * f REZ do

Více

Měření magnetické indukce permanentního magnetu z jeho zrychlení

Měření magnetické indukce permanentního magnetu z jeho zrychlení Měření magnetické indukce permanentního magnetu z jeho zrychlení Online: http://www.sclpx.eu/lab3r.php?exp=3 K provedení tohoto experimentu budeme potřebovat dva kruhové prstencové magnety s otvorem uprostřed,

Více

Laboratorní cvičení z Fyziky

Laboratorní cvičení z Fyziky České vysoké učení technické v Praze Fakulta biomedicínského inženýrství Laboratorní cvičení z Fyziky Úloha č. 4: Název úlohy Vypracoval: Vaše jméno Skupina: Skupina např. č. B16 Datum měření: Datum Pracovní

Více

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti kapalin

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti kapalin Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti kapalin Autor: Doc. Ing. Josef Formánek, Ph.D. Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti

Více

pracovní list studenta

pracovní list studenta Výstup RVP: Klíčová slova: pracovní list studenta Elektrická energie Vojtěch Beneš žák měří vybrané fyzikální veličiny vhodnými metodami, zpracuje a vyhodnotí výsledky měření, aplikuje s porozuměním termodynamické

Více

Měření vlastností lineárních stabilizátorů. Návod k přípravku pro laboratorní cvičení v předmětu EOS.

Měření vlastností lineárních stabilizátorů. Návod k přípravku pro laboratorní cvičení v předmětu EOS. Měření vlastností lineárních stabilizátorů Návod k přípravku pro laboratorní cvičení v předmětu EOS. Cílem měření je seznámit se s funkcí a základními vlastnostmi jednoduchých lineárních stabilizátorů

Více

1. Teorie. jednom konci pevně upevněn a na druhém konci veden přes kladku se zrcátkem

1. Teorie. jednom konci pevně upevněn a na druhém konci veden přes kladku se zrcátkem MěřENÍ MODULU PRUžNOSTI V TAHU TEREZA ZÁBOJNÍKOVÁ 1. Teorie 1.1. Měření modulu pružnosti z protažení drátu. Pokud na drát působí síla ve směru jeho délky, drát se prodlouží. Je li tato jeho deformace pružná

Více

Fyzika - Sexta, 2. ročník

Fyzika - Sexta, 2. ročník - Sexta, 2. ročník Fyzika Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence

Více

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. obor (kruh) FMUZV (73) dne

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. obor (kruh) FMUZV (73) dne Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III. Úloha č. 11 Název: Stáčení polarizační roviny Pracoval: Lukáš Vejmelka obor (kruh) FMUZV (73) dne 7.4.2014 Odevzdal dne:

Více

Pracovní list žáka (ZŠ)

Pracovní list žáka (ZŠ) Pracovní list žáka (ZŠ) Účinky elektrického proudu Jméno Třída.. Datum.. 1. Teoretický úvod Elektrický proud jako jev je tvořen uspořádaným pohybem volných částic s elektrickým nábojem. Elektrický proud

Více

Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky

Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky Úloha 6 02PRA2 Fyzikální praktikum II Ohniskové vzdálenosti čoček a zvětšení optických přístrojů Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky a principy optických přístrojů.

Více

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 - Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické

Více

LMF 2. Optická aktivita látek. Postup :

LMF 2. Optická aktivita látek. Postup : LMF 2 Optická aktivita látek Úkoly : 1. Určete specifickou otáčivost látky měřením pro známou koncentraci roztoku 2. Měření opakujte pro různé koncentrace a vyneste závislost úhlu stočení polarizační roviny

Více

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009.

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III Úloha č. XXVI Název: Vláknová optika Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009 Odevzdal dne: Možný počet bodů

Více

8 b) POLARIMETRIE. nepolarizovaná vlna

8 b) POLARIMETRIE. nepolarizovaná vlna 1. TEORETICKÝ ÚVO Rotační polarizace Světlo má zároveň povahu vlnového i korpuskulárního záření. V optických jevech se světlo chová jako příčné vlnění, přičemž světelné kmity probíhají všemi směry a směr

Více

1. Změřte Hallovo napětí v Ge v závislosti na proudu tekoucím vzorkem, magnetické indukci a teplotě. 2. Stanovte šířku zakázaného pásu W v Ge.

1. Změřte Hallovo napětí v Ge v závislosti na proudu tekoucím vzorkem, magnetické indukci a teplotě. 2. Stanovte šířku zakázaného pásu W v Ge. V1. Hallův jev Úkoly měření: 1. Změřte Hallovo napětí v Ge v závislosti na proudu tekoucím vzorkem, magnetické indukci a teplotě. 2. Stanovte šířku zakázaného pásu W v Ge. Použité přístroje a pomůcky:

Více

Elektrolytické vylučování mědi (galvanoplastika)

Elektrolytické vylučování mědi (galvanoplastika) Elektrolytické vylučování mědi (galvanoplastika) 1. Úvod Často se setkáváme s požadavkem na zhotovení kopie uměleckého nebo muzejního sbírkového předmětu. Jednou z možností je použití galvanoplastické

Více

Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika v učebně fyziky, interaktivní tabule a i-učebnice

Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika v učebně fyziky, interaktivní tabule a i-učebnice Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Práce a energie, tepelné jevy, elektrický proud, zvukové jevy Tercie 1+1 hodina týdně Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika

Více

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEI VUT BRNO

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEI VUT BRNO FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEI VUT BRNO Spolupracoval Příprava Název úlohy Šuranský Radek Opravy Jméno Ročník Škovran Jan Předn. skup. B Měřeno dne 4.03.2002 Učitel Stud. skupina 2 Kód Odevzdáno

Více

Stanovení koncentrace složky v roztoku vodivostním měřením

Stanovení koncentrace složky v roztoku vodivostním měřením Laboratorní úloha B/2 Stanovení koncentrace složky v roztoku vodivostním měřením Úkol: A. Stanovte vodivostním měřením koncentraci HCl v dodaném vzorku roztoku. Zjistěte vodivostním měřením body konduktometrické

Více

PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus

PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus Úloha č.: II Název: Měření odporů Pracoval: Pavel Brožek stud. skup. 12 dne 28.11.2008 Odevzdal

Více

Stanovení koncentrace složky v roztoku potenciometrickým měřením

Stanovení koncentrace složky v roztoku potenciometrickým měřením Laboratorní úloha B/1 Stanovení koncentrace složky v roztoku potenciometrickým měřením Úkol: A. Stanovte potenciometrickým měřením koncentraci HCl v dodaném vzorku roztoku. Zjistěte potenciometrickým měřením

Více

Zadání. Pracovní úkol. Pomůcky

Zadání. Pracovní úkol. Pomůcky Pracovní úkol Zadání 1. Změřte ohniskovou vzdálenost tenké ploskovypuklé (plankonvexní) čočky jednak Besselovou metodou, jednak metodou dvojího zvětšení. 2. Z následujících možností vyberte jednu: a. Změřte

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ TĚŽIŠTĚ

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ TĚŽIŠTĚ Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 2.10 TĚŽIŠTĚ Těžiště (hmotný střed) je působiště tíhové síly působící na těleso. Těžiště zavádíme jako působiště

Více

Laboratorní práce č. 1: Přibližné určení průměru molekuly kyseliny olejové

Laboratorní práce č. 1: Přibližné určení průměru molekuly kyseliny olejové Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 4. ročník šestiletého a 2. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. 1: Přibližné určení průměru molekuly kyseliny olejové ymnázium Přírodní vědy moderně

Více

Laboratorní úloha č.8 MĚŘENÍ STATICKÝCH A DYNAMICKÝCH CHARAKTERISTIK

Laboratorní úloha č.8 MĚŘENÍ STATICKÝCH A DYNAMICKÝCH CHARAKTERISTIK Laboratorní úloha č.8 MĚŘENÍ STATICKÝCH A DYNAMICKÝCH CHARAKTERISTIK a/ PNEUMATICKÉHO PROPORCIONÁLNÍHO VYSÍLAČE b/ PNEUMATICKÉHO P a PI REGULÁTORU c/ PNEUMATICKÉHO a SOLENOIDOVÉHO VENTILU ad a/ Cejchování

Více

Teorie: Hustota tělesa

Teorie: Hustota tělesa PRACOVNÍ LIST č. 1 Téma úlohy: Určení hustoty tělesa Pracoval: Třída: Datum: Spolupracovali: Teplota: Tlak: Vlhkost vzduchu: Hodnocení: Teorie: Hustota tělesa Hustota je fyzikální veličina, která vyjadřuje

Více

Univerzita obrany. Měření součinitele tření potrubí K-216. Laboratorní cvičení z předmětu HYDROMECHANIKA. Protokol obsahuje 14 listů

Univerzita obrany. Měření součinitele tření potrubí K-216. Laboratorní cvičení z předmětu HYDROMECHANIKA. Protokol obsahuje 14 listů Univerzita obrany K-216 Laboratorní cvičení z předmětu HYDROMECHANIKA Měření součinitele tření potrubí Protokol obsahuje 14 listů Vypracoval: Vít Havránek Studijní skupina: 21-3LRT-C Datum zpracování:5.5.2011

Více