Přehled zpráv. Jankovský: Za špatně zadané zakázky může nedostatek odborníků ct24.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika_ ket_

Transkript

1 Přehled zpráv Praha, 5.dubna 2013 Jankovský: Za špatně zadané zakázky může nedostatek odborníků ct24.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika_ ket_ Novela zákona o veřejných zakázkách nesnížila jejich objem, pokles způsobila krize. Tvrdí to Platforma pro transparentní veřejné zakázky ČTK ~ str. 00 ~ Zpravodajství_ Úspora non grata aneb Jak je to s veřejnými zakázkami Hospodářské noviny ~ str. 29 ~ Lidé_ DANIELA WEINHOLDA_ Platforma: Poslední novela zákona objem veřejných zakázek nesnížila Právo ~ str. 15 ~ Trhy & ekonomika_ (ČTK, sp)_

2 Jankovský: Za špatně zadané zakázky může nedostatek odborníků ct24.cz str. 00 Ekonomika_ ket_ Praha - Novela zákona o veřejných zakázkách platí už rok. Podle ministra pro místní rozvoj je objem nově vypsaných zakázek zhruba stejný jako v roce V prvním čtvrtletí roku 2012, tedy před účinností novely, byl ale podle Kamila Jankovského znát enormní nárůst vypsaných zakázek. Zástupci Platformy pro transparentní veřejné zakázky k tomu na tiskové konferenci uvedli, že pokles hodnoty tendrů v posledních letech nezpůsobila novela, nýbrž spíš krize. Jankovský se také vyjádřil ke kritizované soutěži "na cenu". Že souvisí právě s novelou, považuje ministr za mýtus. Podle něj záleží způsob nastavení konkrétní zakázky na kvalitě lidí, kteří ji zadávají. Cena jako základní parametr se negativně projevuje v kvalitě, protože se do soutěže hlásí firmy, které dávají podhodnocené dumpingové ceny, za které pak nemohou kvalitně odvést práci. "Toto není problém zákona o veřejných zakázkách. Je na straně zadavatelů, kteří takto tu veřejnou zakázku vypíšou," podotkl Jankovský s tím, že v době, kdy ekonomická situace není optimální, je objem výrobních kapacit vyšší než objem vypisovaných veřejných zakázek. "Proto dochází k cenovým bojům, kdy se hlásí do tendru často firmy s dumpingovou nabídkou, aby udržely svoji produkci," poznamenal ministr. Zadavatelé volí často nejjednodušší cestu Za nastavení kritérií konkrétní zakázky tak nese podle Jankovského odpovědnost zadavatel. Zadat zakázku pouze na cenu je přitom nejjednodušší cesta. "Zadat další kritéria, která by bylo možné objektivně hodnotit, si někteří úředníci netroufají," konstatoval Jankovský. Podle platformy je vzrůstající trend výběru nejnižší ceny dán politickou kulturou. "Veřejné instituce se obávají, že jejich rozhodnutí budou napadána soutěžícími a kritizována veřejností. Proto se 'bezpečně' rozhodnou pro nabídku s nejnižší cenou," tvrdí platforma. V zákoně má do budoucna dojít k několika dílčím změnám. Měl by být kupříkladu zachován limit tři miliony pro stavební zakázky malého rozsahu, což požaduje i platforma s tím, že razantnější změny nejsou třeba. Institut nepřiměřeně nízké ceny se používal i před novelou, říká Jankovský "Každý zadavatel má možnost dodavatele, který předložil nepřiměřeně nízkou cenu, ze soutěže vyloučit," upozornil navíc Jankovský s tím, že je ale nutné doložit, že dodavatel i po vyžádání doplňujících informací neprokázal, že za takto nízkou cenu by byl schopen zakázku realizovat. Problematické je rovněž rušení výběrových řízení, do kterých se přihlásí pouze jeden zájemce. Podle Jankovského jde v tomto případě o "hodně nafouknutou bublinu". Pokud se tak navíc stane, jedná se většinou podle něj o špatné zadání ze strany zadavatele. Ministr ale uznal, že existují speciální případy. V tomto případě se chystá úprava zakázka by se nerušila, nýbrž by se opakovala soutěž. "Muselo by to být zveřejněno, dostává se tam tedy prvek veřejné kontroly," poznamenal Jankovský. Malé obce si pak stěžují na dlouhé a složité papírování. Vypisování veřejných zakázek je teď prý tak složité, že by si na to starostové rádi pronajali externí firmu - na to jim ale nestačí rozpočet. Přitom ještě před pár lety obec vypsala třeba zakázku na nové hřiště sama. Dnes by jí to stálo podle odhadů starosty asi 25 tisíc korun. "Je to například v případě toho sociálního zázemí celá jedna sprcha, což není vůbec málo," konstatoval starosta Oldřich Vávra. Ministerstvo na to ale říká, že se to starostové musejí naučit. "Pokud je ve veřejném zájmu vědět, co ti zadavatelé dělají, tak je pak samozřejmě nezbytné, aby ten starosta vedl nějakou papírovou agendu," podotkl náměstek ministerstva pro místní

3 rozvoj Jan Sixta. Podle výkonného místopředsedy Svazu měst a obcí ČR Jaromíra Jecha je to ovšem často nad lidské síly. Platforma: Viník klesající hodnoty tendrů? Spíš ekonomická krize "Statistická data, která jsou k dispozici, neprokazují, že by zavedením novely zákona v dubnu loňského roku došlo k poklesu veřejných zakázek," řekl předseda platformy Dan Ťok. Platforma upozorňuje na to, že celková hodnota tendrů veřejného sektoru klesala již od roku 2010, tedy dva roky před implementací novely. "Novela tento pokles nezrychlila. Je tedy pravděpodobnější, že pokles ve veřejných zakázkách je výsledkem ekonomické krize, spíš než dopadem novely zákona," upozorňuje platforma. URL Novela zákona o veřejných zakázkách nesnížila jejich objem, pokles způsobila krize. Tvrdí to Platforma pro transparentní veřejné zakázky CTK str. 00 Praha 4. dubna (ČTK) - Novela zákona o veřejných zakázkách nesnížila jejich objem, pokles v posledních letech způsobila krize. Uvedli to na dnešní tiskové konferenci zástupci Platformy pro transparentní veřejné zakázky po zasedání platformy, jejímiž členy jsou zástupci komerční sféry, státních orgánů a dalších institucí. "Statistická data, která jsou k dispozici, neprokazují, že by zavedením novely zákona v dubnu loňského roku došlo k poklesu veřejných zakázek," řekl předseda platformy Dan Ťok. Platforma upozorňuje na to, že celková hodnota tendrů veřejného sektoru klesala již od roku 2010, tedy dva roky před implementací novely. "Novela tento pokles nezrychlila. Je tedy pravděpodobnější, že pokles ve veřejných zakázkách je výsledkem ekonomické krize, spíš než dopadem novely zákona," upozorňuje platforma. Novela podle platformy nenutí zadavatele vybírat pouze na základě ceny, vzrůstající trend výběru nejnižší ceny je prý dán politickou kulturou. "Veřejné instituce se obávají, že jejich rozhodnutí budou napadána soutěžícími a kritizována veřejností. Proto se bezpečně rozhodnou pro nabídku s nejnižší cenou," tvrdí platforma. Její členové preferují přijetí technické novely zákona, která by například zachovala nynější limity pro stavební zakázky malého rozsahu na třech milionech korun či za určitých podmínek odstranila povinnost zrušit tendr v případě jedné nabídky. Dramatické změny zákona prý nutné nejsou. Ministerstvo pro místní rozvoj tuto "malou" novelu v podobném duchu už začalo připravovat. Zatím poslední novela zákona o veřejných zakázkách platná od dubna 2012 snížila zákonné limity pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu z dosavadních dvou milionů korun bez DPH na polovinu. Pro stavební práce novela limit snížila z šesti milionů bez DPH na tři miliony. Od 1. ledna 2014 má pro obě oblasti veřejných zakázek platit stejná výše limitu - jeden milion korun bez DPH. Kromě toho musí být všechny dokumenty a informace související s veřejnou zakázkou veřejné. Novela také zrušila u veřejných zakázek losování. Zadavatel musí nově zveřejňovat také konečnou cenu za zakázku a seznam subdodavatelů. fis jw

4 Úspora non grata aneb Jak je to s veřejnými zakázkami Hospodářské noviny str. 29 Lidé_ DANIELA WEINHOLDA_ Tisková informace Komentář Během přípravy transparenční novely zákona o veřejných zakázkách jsem opakovaně čelil otázkám od novinářů i veřejnosti, kolik se asi díky ní ušetří. Zda větší míra soutěžení a kýžená eliminace předražených zakázek připravených na míru spřízněným dodavatelům povedou k úspoře deseti, dvaceti či více procent z šestisetmiliardové sumy ročních veřejných výdajů na veřejné zakázky. Mimochodem, sám vládní návrh odhadoval v důvodové zprávě úsporu 15 procent, tedy 87 miliard Kč. Odmítal jsem takovou magii s čísly, protože něco takového se opravdu nijak spočítat nedá. Navíc státní instituce mají vždy tendenci utratit právě tolik, ne méně, ne více, kolik je jim pro ten který rok rozpočtově přiděleno. Cílem transparenční novely pak podle mne mělo být spíše to, aby za rozpočtově přidělené peníze dostali zadavatelé větší a lepší plnění, více silnic či škol, než samotné snížení veřejných výdajů. O samotné prospěšnosti úspor z předražených zakázek však nikdo nepřemítal, to bylo v kategorii o tom se diskutuje. A ejhle, rok se s rokem sešel, a narodilo se úsilí k demolici novely, které se odpíchlo od startovacího bodu nářku nad snížením objemu veřejných zakázek, za který prý může novela. Ti, kteří se sami podívali na statistiky za loňský rok, kroutili hlavami: Jak někdo může říkat, že veřejné zakázky poklesly, když statistiky ukazují, že naopak narostly? Vysvětloval jsem, že rok 2012 byl tak mimořádný, že se z něj žádný přiměřený závěr udělat nedá. Jednak snížením limitů do sledovaných kategorií zakázek přibyly takové, které tam dřív nebyly odtud ten jakoby nárůst, prostě srovnávání nesrovnatelného. A pak: před účinností novely v dubnu se spousta zadavatelů předzásobila a poté po několik měsíců nastal pochopitelný propad, umocněný dlouhým čekáním na prováděcí vyhlášky. K tomu navíc masivní rozpočtové škrty ke krocení veřejného dluhu. Prostě z údajů za loňský rok si každý zobecní závěry, jaké chce, ale žádné rozumné se vzhledem k mimořádnosti roku udělat nedají. To je jako vzít si rok 1993 a zkoušet nad ním dumat, jak meziročně narostl zahraniční obchod se Slovenskem. Pokles veřejných zakázek (ať už nastal, či ne) však v debatě k mému nezměrnému překvapení vyzníval jako již a priori negativní jev. Přitom připomínám: veřejné zakázky nejsou pojmem měřitelným, počitatelným. Počítat lze jen buď zadávací řízení (to je pro hospodářství či veřejné blaho docela nezajímavé číslo, a to i s ohledem na témata jako účelové dělení zakázek apod.), anebo lze počítat peníze veřejným sektorem utracené. Pokud by hypoteticky dříve úředník z důvodu své zainteresovanosti zaplatil dodavateli 100 a v důsledku větší nucené publicity o zakázkách by nyní za totéž po soutěži zaplatil jen 80, i toto by znamenalo onen pokles veřejných zakázek. Je to špatně? Ano, keynesiáni i mnozí představitelé levice nejspíše doporučí zvýšení veřejného utrácení jako stimul k hospodářskému růstu. Pokud však nářky nad údajným poklesem veřejných zakázek přicházejí z pravice, jeví se to poněkud zvláštním. Je lepší vybírat více daní, více prostavět či jinak utratit přes státní pokladnu a tím oživovat hospodářství? K menšímu šetření a většímu utrácení přece vyzývají už i představitelé EU Nevím, nejsem ekonom, hodnotit nechci. Ale jestliže tak má či nemá být, o tom nechť vláda rozhodne nastavením rozpočtu a ne tím, že seškrtá požadavky transparentnosti v novele zákona o veřejných zakázkách. Už i proto, že nepřinesla nové restrikce či složité postupy, ale jen: zveřejňovat, zveřejňovat, zveřejňovat. Že se toto některým úředníkům a firmám nelíbí, je pochopitelné někomu se vždy ve tmě loví lépe. A tak jsou úspory na veřejných zakázkách po roce tlačeny ze společensky žádoucích mezi nežádoucí jevy. *** Cílem transparenční novely podle mne mělo být spíše to, aby za rozpočtově přidělené peníze dostali zadavatelé větší a lepší plnění, více silnic či škol, než samotné snížení veřejných výdajů. DANIEL WEINHOLD Absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, zakladatel a řídící partner kanceláře Weinhold Legal. Předseda expertní skupiny Platformy pro transparentní veřejné zakázky.

5 Platforma: Poslední novela zákona objem veřejných zakázek nesnížila Právo str. 15 Trhy & ekonomika_ (ČTK, sp)_ Novela zákona o veřejných zakázkách nesnížila jejich objem, pokles v posledních letech způsobila krize. Uvedli to včera zástupci Platformy pro transparentní veřejné zakázky po zasedání platformy, jejímiž členy jsou zástupci komerční sféry, státních orgánů a dalších institucí. Statistická data, která jsou k dispozici, neprokazují, že by zavedením novely zákona v dubnu loňského roku došlo k poklesu veřejných zakázek, řekl předseda platformy Dan Ťok. Platforma upozorňuje na to, že celková hodnota tendrů veřejného sektoru klesala již od roku 2010, tedy dva roky před implementací novely. Novela tento pokles nezrychlila. Je tedy pravděpodobnější, že pokles ve veřejných zakázkách je výsledkem ekonomické krize, spíš než dopadem novely zákona, upozorňuje platforma. Novela podle platformy nenutí zadavatele vybírat pouze na základě ceny, vzrůstající trend výběru nejnižší ceny je podle ní dán politickou kulturou. Veřejné instituce se obávají, že jejich rozhodnutí budou napadána soutěžícími a kritizována veřejností. Proto se většinou rozhodnou pro nabídku s nejnižší cenou, tvrdí zástupci platformy. Její členové preferují přijetí technické novely zákona, která by například zachovala nynější limity pro stavební zakázky malého rozsahu na třech miliónech korun či za určitých podmínek odstranila povinnost zrušit tendr v případě jedné nabídky. Velké změny zákona prý nutné nejsou. Zatím poslední novela zákona o veřejných zakázkách, platná od dubna 2012, snížila zákonné limity pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu ze dvou miliónů korun (bez DPH) na polovinu. Pro stavební práce novela limit snížila z šesti na tři milióny. Od 1. ledna 2014 má pro obě oblasti veřejných zakázek platit stejná výše limitu milión korun bez DPH. Novela také zrušila u veřejných zakázek losování. Zadavatel musí nově zveřejňovat také konečnou cenu za zakázku a seznam subdodavatelů.