Vysokoteplotní supravodiče
|
|
- Miroslav Blažek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vysokoteplotní supravodiče RNDr. Miloš Jirsa, DSc. Fyzikální ústav AVČR, Praha Úvod Každý materiál vykazuje sobě vlastní, měrný, odpor vůči vedení elektrického proudu. U dobrých vodičů (např. mědi, stříbra, zlata) je elektrický odpor nízký a jsou proto vhodné pro vedení elektrické energie na větší vzdálenosti. Odporové materiály (např. kanthal, wolfram, molybden) vykazují elektrický odpor střední až vysoký a využívá se jich naopak v elektrických spotřebičích k přeměně elektrické energie na užitečné teplo nebo světlo. Materiály s hodně vysokým odporem (izolátory) využíváme k blokování průchodu proudu nevhodnými místy nebo k ochraně proti dotyku živých částí. Parazitní, ztrátové teplo vznikající při průchodu elektrického proudu vodičem je úměrné součinu jeho elektrického odporu a druhé mocniny proudu. U běžných vodičů dosahují tepelné ztráty až 30 % do nich vstupující energie. U dobrých izolátorů je procházející proud většinou omezen konečným elektrickým napětím V=R.I na vstupu, takže při hodně vysokém odporu R je proud I relativně malý a jsou tedy nízké i tepelné ztráty W=V.I. Pro přenos elektrické energie by bylo ideální používat materiály s nulovým elektrickým odporem. A právě supravodiče mají takovouto vlastnost. Supravodivost byla objevena již téměř před sto lety, kdy holandský fyzik Kammerling Onnes změřil u rtuti skokovou změnu elektrického odporu z malé konečné hodnoty na hodnotu nulovou (1911), viz Obr. 1. Došlo k tomu při velmi nízké teplotě 4,26 Kelvina, což bylo umožněno úspěchem téhož badatele při zkapalnění plynného helia (1904). Bod varu kapalného helia je 4,23 Kelvina. Od té doby byl nulový odpor a tedy supravodivost postupně nalezeny ve velkém množství čistých kovů,
2 případně jejich slitin. Tzv. kritické teploty, tj. teploty, při kterých ke skokové změně odporu z konečné hodnoty na nulovou dochází a pod kterou je materiál supravodivý, však jsou u všech těchto materiálů vesměs velmi nízké. Současná rekordní kritická teplota je u této skupiny supravodičů kolem 23 Kelvinů. Elektrický odpor (lib. jednotky) T C Absolutní teplota (Kelvin) 1 Závislost elektrického odporu supravodiče na absolutní teplotě Přestože byl jev supravodivosti po mnoho desetiletí přijímán a zkoumán jako zajímavý fyzikální fenomén, na své praktické využití čekal od svého objevu přes padesát let. K praktickému využití přispělo pochopení magnetického chování supravodičů, zejména objev druhé základní vlastnosti supravodičů, diamagnetismu. Diamagnetické látky reagují na magnetické pole tak, že se ho snaží ze svého objemu vytěsnit. Při nízkém nenulovém magnetickém poli se na povrchu supravodiče vybudí stínící proudy právě takového směru a velikosti, aby jimi vytvořené stínící magnetické pole bylo zrcadlovým obrazem pole přiloženého a tedy ho uvnitř vzorku vykompenzovalo, viz Obr. 2, spodní část. 2 H-T diagram supravodiče typu II a znázornění supravodivého víru.
3 Je jasné, že s rostoucím vnějším polem jsou nutné i vyšší stínící proudy a jejich velikost nemůže růst do nekonečna. Existuje kritická hodnota magnetického pole a jemu příslušejících stínících proudů, při které supravodič přejde skokově do normálního, nesupravodivého stavu. Takovéto supravodivé materiály nazýváme supravodiče typu I. Většina čistých kovů a jejich slitin patří do této kategorie. Právě bariéra daná tím, že elektrický proud je přes Maxwellovy rovnice svázán s gradientem vnitřního magnetického pole v materiálu a tedy s existencí magnetického pole v objemu, byla příčinou toho, že supravodiče nemohly být v praxi využity dřív. Teprve teoretická předpověď možnosti, že u některých materiálů se může skokový přechod do nesupravodivého stavu roztáhnout v širší oblast magnetických polí (HBc1B, HBc2B), HBc1B<HBcB<HBc2B, ve které magnetický tok v objemu supravodiče může přetrvávat ve formě tzv. supravodivých vláken (vírů, tokočar, vortexů), viz Obr. 2, znamenala průlom v oblasti aplikací. Odpovídající materiály byly skutečně velmi rychle nalezeny. Nazýváme je supravodiče typu II. Každý supravodivý vír nese právě jedno kvantum magnetického toku, setkáváme se zde s makroskopickým kvantovým efektem. Teprve po překročení HBc2B dojde k přechodu supravodiče do nesupravodivého stavu. Existenci supravodivých vírů předpověděl A. A. Abrikosov v roce 1953 a byla mu za to udělena v roce 2003 Nobelova cena za fyziku. Jak je možné, že magnetické pole uvnitř supravodiče, ať už v jakékoliv podobě, není v rozporu s principem ideálního diamagnetismu? Trik je v tom, že magnetický tok nesený supravodivým vírem je od zbytku objemu supravodiče izolován stínícími proudy, které tvoří stěnu jádra víru. Jádro je nesupravodivé a proto může nést magnetický tok. Stínící proudy vytvářejí magnetické pole, které ubývá směrem do objemu supravodiče s charakteristickou délkou λ, tzv. hloubkou vniku magnetického pole. Je to mimo jiné také vzdálenost, do které vnikne magnetické pole pod povrch supravodiče typu II při hodnotě magnetického pole nižší než HBc1B nebo v supravodičích typu I pod hodnotou magnetického pole HBcB. V tomto stavu, který se nazývá Meissnerův, tečou v přípovrchové vrstvě makroskopického supravodivého vzorku tloušťky λ také stínící proudy podobně jako u jednotlivých vírů. Jádro supravodivého víru má charakteristický rozměr ξ, nazývaný koherenční délkou. Právě poměr λ/ξ určuje, o který typ supravodiče se jedná. Kritická hranice je 1/ 2 0,707. Pod touto hranicí mluvíme o supravodičích typu I, nad ní typu II. Jak už bylo řečeno, kritická teplota u klasických supravodičů nepřesáhla 23 Kelvinů a tento rekord se posouval během mnoha let jen velmi pomalu, po setinách, či desetinách
4 stupně. Když v roce 1986 Bednorz a Muller objevili supravodivý přechod u směsného kysličníku lanthanu, baria a mědi, vyvolalo to obrovskou pozornost. Jednak proto, že šlo o keramiku, synonymum nevodiče, který se však za vhodných podmínek stane dokonalým vodičem, jednak proto, že skok v kritické teplotě byl pro danou chvíli obrovský celé tři Kelviny! Na uvedenou skupinu materiálů, tzv. kuprátů, se proto vrhla obrovská vědecká kapacita. Záhy byl objeven analog s yttriem místo lanthanu, YBaB2BCuB3BOB7-δB, který vykázal kritickou teplotu 92 Kelvinů. To byl do té doby nepředstavitelný skok. Navíc tato teplota leží nad bodem varu kapalného dusíku, čímž se splnil dávný sen fyziků získat supravodič s kritickou teplotou nad bodem varu levné chladící kapaliny. Do dnešní doby bylo nalezeno několik desítek kysličníkových supravodičů a maximální kritická teplota se vyšplhala až na 136 Kelvina. Nutno však říci, že se uvedené materiály navzájem značně liší vlastnostmi elektromagnetickými, mechanickými a dokonce i termodynamickými. Zdaleka nejsou všechny vhodné pro aplikace. Technologické zvládnutí přípravy i těch nejvhodnějších je velmi náročné. Tyto nové, tzv. vysokoteplotní supravodiče mají vesměs hodnoty λ/ξ na úrovni 100 a více. Jde tedy o typické supravodiče typu II. Anizotropie (a) (b) 3 (a) struktura supravodiče NdBaB2BCuB3BOByB; (b) plošné supravodivé víry (koláčky), ležící v rovinách CuOB2B, a vázané interakcí mezi těmito vrstvami. U vysokoteplotních supravodičů hraje roli při upínání tokočar i další faktor, kterým je jejich anizotropie. Ta je způsobena planárním uspořádáním kysličníkových vrstev jednotlivých složek (obr. 3 a). V této struktuře jen vrstvy CuOB2B jsou supravodivé, zatímco
5 ostatní vrstvy působí jako izolační, nesupravodivé vložky. Řetězce CuO slouží jako rezervoár elektrického náboje pro supravodivé CuOB2 Bvrstvy. V takovém systému je klasický Abrikosovův supravodivý vír tvořen sloupcem plošných, dvourozměrných vírů, tzv. koláčků, ležících v jednotlivých supravodivých vrstvách (obr. 3 b). Tyto koláčky jsou navzájem vázány mezirovinnými silami. V některých látkách (zpravidla s velmi vysokou anizotropií, jako jsou supravodiče na bázi Bi, Tl nebo Hg) jsou tyto síly slabé a snadno dojde k tomu, že se supravodivé koláčky začnou pohybovat nezávisle na sobě. Dynamika těchto útvarů je vzhledem k jejich minimálnímu objemu zcela odlišná od dynamiky vírů trojrozměrných, Abrikosovských. Důležitá role strukturních poruch Existence supravodivých vírů v objemu supravodičů je základní podmínkou pro využití těchto materiálů v praxi. Druhou nezbytnou podmínkou je přítomnost poruch, schopných efektivně supravodivé víry vázat (upínat). Jak už bylo řečeno, elektrický proud je v jakémkoliv materiálu ekvivalentní gradientu vnitřního magnetického pole. Chceme-li v objemu supravodiče získat vysoký elektrický proud (a s ním svázaný magnetický moment nebo zachycené magnetické pole), musíme vytvořit vysoký gradient vnitřního magnetického pole. A protože velikost magnetického pole v určitém místě materiálu je dána hustotou supravodivých vírů, potřebujeme vytvořit vysoký gradient koncentrace vírů. Ty však bez vnějšího zásahu tíhnou k rovnoměrnému rozložení. Z toho vyplývá trochu paradoxní závěr, že pro získání vysokých elektrických proudů v supravodiči není nejvhodnější maximálně čistý materiál, ale právě naopak, materiál zaplněný vhodným množstvím vhodných defektů. Zásadní je přitom jejich velikost vzhledem k velikosti jádra víru. Zatímco u klasických kovových materiálů byla hodnota ξ, tedy rozměr jádra víru, řádu desetin mikrometrů a této velikosti odpovídaly i rozměry efektivních upínacích center, u nových vysokoteplotních supravodičů činí rozměr jádra vortexu jen několik málo nanometrů. To je rozměr blížící se rozměrům atomu a efektivními poruchami se v takových látkách stávají jakékoliv nepravidelnosti ve stavbě krystalové mříže. Tento příspěvek bude věnován zejména materiálům typu REBaB2BCuB3BOByB (RE= vzácná zemina), jejichž anizotropie není příliš vysoká, anizotropní konstanta dosahuje hodnoty jen asi 7 (na rozdíl od výše jmenovaných látek, kde se její hodnota pohybuje v řádu stovek). V materiálech typu REBaB2BCuB3BOByB (RE-123) jsou supravodivé víry ve většině případů trojrozměrné (obr. 2). V těchto látkách jsou hlavními typy upínacích defektů již zmíněné
6 HBBBcB dané supravodivých bodové poruchy, dále tzv. velké defekty o velikosti řádu desetin až desítek mikrometrů (je zřejmé, že tyto poruchy mohou upnout mnoho vírů najednou, v tzv. svazcích) a hranice dvojčatění. Hranice dvojčatění jsou plochy oddělující sousední domény s převrácenými mřížkovými konstantami a b. Jde o to, že v kysličníkových rovinách mají obě tyto konstanty malinko odlišné hodnoty. Materiál se brání frustraci vytvořením množství paralelních domén, ve kterých si osy a b vymění místo. Tyto domény (a hranice mezi nimi) probíhají ve směru (1,±1,0), jak lze vidět na obrázku 4. 4 Monokrystal NdBa 2 Cu 3 O y s výraznou strukturou hranic dvojčatění. Interakce vírů s defekty Výše uvedené defekty jsou při upínání supravodivých vírů různě efektivní. Upínací síla poruchy se dá stanovit ze zisku tzv. kondenzační energie, vyplývajícího z upnutí tokočáry. Při vzniku vortexu se kondenzační energie spotřebuje, při zachycení určité části vortexu, se příslušná energie zase uvolní. K osvobození tokočáry je naopak potřeba tuto energii dodat. Většinou se tak děje díky tepelné excitaci. Hustota kondenzační energie její velikost na 2 jednotkový objem činí µb0bhbcpbpp P/2. Efektivita upnutí defektu je pak úměrná součinu této jednotkové energie a objemu tokočáry zachyceného defektem. Je nasnadě, že nejmenší, bodové poruchy jsou nejslabší. Na druhé straně je jich největší množství. Dalším faktorem, který vstupuje do hry, je charakter poruchy. Může být supravodivá s různým stupněm odlišnosti vlastností od základního materiálu nebo může jít o zcela nesupravodivý materiál. Přistupuje tedy ještě parametr, pohybující se v rozmezí (0,1), který charakterizuje odlišnost částice a základního materiálu. Pro nesupravodivou částici je parametr rovný jedné, zisk kondenzační energie je tedy pro srovnatelný objem vortexu maximální, se zvětšující se podobností hodnot HBcB materiálů defektu a matrice se hodnota parametru blíží nule, rozdíl energií zachyceného objemu vortexu v defektu a mimo něj se snižuje, stejně jako upínací schopnost defektu.
7 Velké částice jsou schopny upnout velkou délku vortexu, jsou tedy daleko silnější než bodové, jejich efektivita však rychle klesá s rostoucím magnetickým polem a tedy hustotou tokočar v důsledku jejich vzájemného odpuzování. Nejúčinnější upínací poruchou jsou hranice dvojčatění, které mohou interagovat s celou délkou vortexu, pokud magnetické pole leží ve směru těchto rovin. Magneto-optické experimenty prokázaly, že pro magnetický tok jsou tyto hranice silnou překážkou. Supravodivé víry tedy nemohou pronikat do vzorku kolmo na hranici vzorku, jako obvykle, ale jsou nuceny k pohybu podél hranic dvojčatění. Tím se rozložení proudů ve vzorku silně deformuje, což významně ovlivňuje tvar magnetizační křivky materiálu. K té se dostaneme dále. Zdroje defektů Typickými představiteli bodových poruch jsou kyslíkové vakance. Bylo prokázáno, že změnou oxidačního stavu materiálu lze efektivně měnit tvar magnetické hysterezní smyčky a tedy průběh J(H) závislosti, kde J je proudová hustota a H vnější magnetické pole. U materiálů, kde na pozici RE je Sm, Eu, Nd, nebo Gd, dochází často k substituci těchto atomů za barium a naopak. Vznikají klastry tzv. pevné slitiny RE a Ba s přebytkem jedné nebo druhé složky, jejichž velikost v řádu nanometrů je řadí také k bodovým poruchám. Může jít buď o makroskopický, celkový přebytek jednoho prvku na úkor druhého nebo i o pouhé lokální fluktuace RE/Ba substituce oběma směry při makroskopicky stechiometrickém složení. Výše uvedené poruchy se mohou vyskytovat v jakékoliv formě supravodičů typu RE- 123, tedy monokrystalech, tenkých vrstvách, páscích nebo tzv. texturovaných kompozitech. Texturované materiály jsou bloky slinuté keramické směsi jemně rozemletých částic kysličníků ve stechiometrickém poměru, které se pomalou rekrystalizací přemění na téměř dokonale orientovaný monokrystalický blok. Rekrystalizace je usměrněna (iniciována) malým monokrystalickým zárodkem nebo tenkou supravodivou vrstvou z materiálu o vyšším bodu tání než je materiál připravovaný. Zárodek je položen do středu horní základny takového monolitu. Přestože výroba texturovaných bloků není triviální, je značně levnější, jednodušší a hlavně rychlejší než růst stejně velkých monokrystalů. Dají se tak vyrobit bloky o velikosti až deseti centimetrů. Ty se pak dají spojovat do větších celků pro výrobu masivních supravodivých součástí. Do stechiometrické směsi kysličníků pro přípravu texturovaného materiálu se většinou přidávají částice nesupravodivé sekundární fáze (REB2BBaB2BCuOB5B), jejichž bod tání je vyšší než u materiálu matrice, zůstávají tedy v kompositu v nezměněné nebo málo změněné podobě
8 a působí jako upínací centra. Typická velikost těchto částic je v rozmezí desetin až desítek mikrometrů a řadíme je proto k defektům velkým (vzhledem ke ξ - rozměru jádra vortexu). Jak už bylo řečeno výše, jsou tyto poruchy schopné vázat více vírů současně. Efektivita příslušného upínacího mechanismu je maximální v nízkých magnetických polích a rychle klesá se zvyšováním magnetického pole. Efekt je nepřímo úměrný velikosti částic. Přestože texturované materiály jsou méně dokonalé než monokrystaly, také v nich je možné často pozorovat efekt dvojčatění a tedy planární upínací defekty. S vývojem technologie přípravy se stále častěji jak v texturovaných materiálech, tak v monokrystalech setkáváme s velmi jemnou planární podstrukturou, mnohdy orientovanou shodně s hranicemi dvojčatění, která je složena z chomáčků supravodivé fáze s poměrem RE/Ba odlišným od stechiometrického složení (obr. 5). Tato jemná struktura má periodu jen několika nm a pokud vyplňuje kanály mezi rovinami dvojčatění, velmi efektivně zadržuje vortexy pohybující se podél hranic dvojčatění, což vede k významnému zvýšení horní hranice magnetických polí, po kterou je daný materiál technicky využitelný. M [10-6 Am 2 ] K 82 K 83 K 85 K 87 K 88 K NEG mol.% Gd B [T] 5 Jemná planární (lamelová) podstruktura texturovaného materiálu (NdB0.33BEuB0.38BGdB0.28B)BaB2BCuB3BOB7B, vyplňující kanály mezi hranicemi dvojčatěn í (tmavý pruh ). 6 Magnetizační hysterezní křivka (závislost magnetického momentu na vnějším magnetickém poli) při různých teplotách. Materiál je (NdB0.33BEuB0.33BGdB0.33B)BaB2BCuB3BOB7B s příměsí 10 % částic sekundární fáze GdB2BBaCuOB5B. Magnetizační procesy Typickou magnetizační hysterezní křivku masivního supravodiče typu RE-123 znázorňuje obrázek 6. Kvůli tvaru této křivky mluvíme o jevu rybího ocasu. Tento tvar je
9 způsoben výrazným upínáním vortexů ve středních magnetických polích, které vede k vytvoření tzv. sekundárního maxima (sekundárního k základnímu maximu, ležícímu v okolí nulového magnetického pole). Zatímco základní, centrální pík svou pozici nemění, vidíme na obrázku 6, že poloha sekundárního píku silně závisí na teplotě. Stejně tak závisí na teplotě i magnetické pole, kde se magnetizační křivka uzavírá. Nazýváme ho polem ireverzibility. Je to horní hranice pole, do kterého je materiál technicky využitelný. Ireverzibilní magnetický moment je totiž úměrný (alespoň ve vyšších magnetických polích) hustotě supravodivých proudů tekoucích uvnitř supravodiče Moment (10-3 Am 2 ) K J c (ka/cm 2 ) B (T) 0 7 Modelování magnetické hysterezní křivky změřené na vzorku z obr. 6 ( symboly). Červená plná čára je fit experimentální závislosti, ale také součet růžové a modré křivky popisujících příspěvky centrálního a sekundárního maxima. Bylo zjištěno, že za sekundární maximum jsou zodpovědné bodové poruchy, zatímco centrální maximum vytvářejí jednak rozptylová magnetická pole (jinými slovy demagnetizační efekt), jednak supravodivé víry upnuté na velkých poruchách. Průběh příspěvků jednotlivých upínacích mechanismů lze vysledovat na obrázku 7. Efekt hranic dvojčatění je složitější. Jedná se totiž o komplexní vzájemně provázané působení těchto planárních defektů a jimi způsobeného přerozdělení supravodivých proudů a běžného upínání vírů bodovými, případně velkými poruchami. Tvar příslušné hysterezní křivky můžeme vidět na obrázku 8. Pokud magnetické pole a tedy i supravodivé víry směřují podél hranic dvojčatění, jsou jimi silně ovlivněny a dostáváme komplikovanou M(B) nebo J(B) závislost (černá křivka). Pokud však magnetické pole odkláníme od rovin dvojčatění, vortexy je začnou protínat s rovinami hranic v čím dál kratších úsecích, až nakonec, asi při
10 20PPP o P, je protínají jen v jednom bodě, takže mechanismus interakce je shodný s mechanismem bodových poruch a dostaneme regulerní sekundární pík (růžová křivka). M/cos(θ) [10-6 Am 2 ] K B*cos(θ) [T] 8 Spodní část magnetické hysterezní křivky monokrystalu Nd-123 se strukturou dvojčatění (viz ob r. 5). Supravodivá levitace Jedním z nejefektnějších projevů supravodivosti je supravodivá magnetická levitace. Při ní hraje hlavní roli diamagnetismus supravodičů. Levitovat mohou i dva permanentní magnety otočené k sobě souhlasnými póly. Taková konfigurace je však, jak všichni víme, velmi labilní. Pokud k bloku supravodivého materiálu, při teplotě vyšší než TBBBBBBBBBcB, (kde je materiál ještě v normálním stavu) přiblížíme permanentní magnet, pole magnetu volně do supravodiče pronikne. Když pak v tomto uspořádání supravodič ochladíme pod kritickou teplotu TBcB, magnetické pole uvnitř supravodiče změní stav na kvantový klasické pole se rozpadne do jednotlivých supravodivých vírů a ty jsou relativně pevně fixovány na blízké upínací defekty (viz obr. 9a). Když nyní budeme chtít změnit polohu permanentního magnetu, měníme tak směr a velikost magnetického pole v okolí supravodiče a ten se díky diamagnetismu této změně silně brání vybuzením dodatečných stínících proudů, jejichž magnetické pole se snaží nastalou změnu vykompenzovat. Jinými slovy, snaží se vrátit permanentní magnet do původní polohy. Na rozdíl od soustavy dvou permanentních magnetů zde vznikla velmi pevná magnetická vazba dvou těles oddělených od sebe určitou mezerou (obr. 9b). Pokud má permanentní magnet rotační symetrii a je také symetricky zmagnetován, jeho otáčením se magnetické pole v okolí supravodiče nemění.
11 (a) (b) 9 (a) princip supravodivé magnetické levitace a zachycení magnetického pole permanentního magnetu supravodičem; (b) Takovýto rotační pohyb je proto téměř bezeztrátový. Na principu takovéto levitace lze konstruovat bezeztrátová ložiska, supravodivé motory, obří setrvačníky jako úložiště energie nebo malé gyroskopy pro stabilizaci pozice vesmírných lodí. Supravodivá levitace funguje stejně dobře v soustavě supravodič permanentní magnet jako i supravodič supravodič. Zmagnetováním supravodiče totiž dostaneme velmi silný supravodivý permanentní magnet. Permanentním je do té doby, pokud se neohřeje nad kritickou teplotu. Pro výrobu takovýchto supravodivých magnetů je však potřebná dostatečná mechanická pevnost materiálu. Musíme mít na paměti, že jde v podstatě o ne příliš hutnou keramiku s množstvím pórů a makroskopických poruch. Při magnetování materiálu vznikají obrovské vnitřní síly, které se snaží materiál roztrhnout. Nasycením pórů texturovaného vzorku Y-123 vhodným plnivem byla v roce 2001 zvýšena jeho pevnost do té míry, že jej bylo možné zmagnetovat až na pole 17 Tesla (vyšší nebylo při daném experimentu k dispozici) a toto magnetické pole vzorek dlouhodobě nesl. Proti nejlepším současným
12 klasickým permanentním magnetům je to zlepšení zhruba desetinásobné. A to je technologie těchto materiálů pouze v začátcích. Máme před sebou materiály nového tisíciletí, které mohou významně ovlivnit ekonomiku provozu magneticky levitujících vlaků, ale také významně snížit hmotnost supravodivých zařízení využívaných např. v lékařské diagnostice a umožnit konstrukci podobných přístrojů v přenosném provedení, mohou být využity ke konstrukci bezpečných čerpadel kapalných plynů, např. kyslíku v lékařství i raketové technice. Využití je opravdu mnohostranné.
Magnetické vlastnosti látek (magnetik) jsou důsledkem orbitálního a rotačního pohybu elektronů. Obíhající elektrony představují elementární proudové
MAGNETICKÉ POLE V LÁTCE, MAXWELLOVY ROVNICE MAGNETICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK Magnetické vlastnosti látek (magnetik) jsou důsledkem orbitálního a rotačního pohybu elektronů. Obíhající elektrony představují elementární
VíceNauka o materiálu. Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky
Nauka o materiálu Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky Opakování z minula Materiál Degradační procesy Vnitřní stavba atomy, vazby Krystalické, amorfní, semikrystalické Vlastnosti materiálů chemické,
VíceU R U I. Ohmův zákon V A. ohm
Ohmův zákon Ohmův zákon Spojíme li vodivě svorky zdroje o napětí U, začne vodičem procházet proud I. Napětí tedy vyvolalo elektrický proud Proud je pak přímo úměrný napětí (Ohmův zákon): I U R R V A U
VíceStruktura a vlastnosti kovů I.
Struktura a vlastnosti kovů I. Vlastnosti fyzikální (teplota tání, měrný objem, moduly pružnosti) Vlastnosti elektrické (vodivost,polovodivost, supravodivost) Vlastnosti magnetické (feromagnetika, antiferomagnetika)
Více4.5.7 Magnetické vlastnosti látek
4.5.7 Magnetické vlastnosti látek Předpoklady: 4501 Předminulá hodina magnetická indukce závisí i na prostředí, ve kterém ji měříme permeabilita prostředí = 0 r, r - relativní permeabilita prostředí (zda
VíceFYZIKA II. Petr Praus 10. Přednáška Magnetické pole v látce
FYZIKA II Petr Praus 10. Přednáška Magnetické pole v látce Osnova přednášky Magnetické pole v látkovém prostředí, Ampérovy proudové smyčky, veličiny B, M, H materiálové vztahy, susceptibilita a permeabilita
VíceNESTACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník
NESTACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník Nestacionární magnetické pole Vektor magnetické indukce v čase mění směr nebo velikost. a. nepohybující
VíceSupravodiče. doc. Ing. Jiří Vondrák, DrSc. Získání nejnižších teplot - Kamerlingh-Onnes, kapalné hélium
Supravodiče doc. Ing. Jiří Vondrák, DrSc. Získání nejnižších teplot - Kamerlingh-Onnes, kapalné hélium 1911 : studium závislosti odporu kovů na teplotě Rtuť : měrný odpor původní publikace : ρ < 10-8 Ω
VíceSTACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník
STACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník Magnetické pole Vytváří se okolo trvalého magnetu. Magnetické pole vodiče Na základě experimentů bylo
VíceOpakování
Slabé vazebné interakce Opakování Co je to atom? Opakování Opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího protony a neutrony
Vícer W. Shockley, J. Bardeen a W. Brattain, zahájil epochu polovodičové elektroniky, která se rozvíjí dodnes.
r. 1947 W. Shockley, J. Bardeen a W. Brattain, zahájil epochu polovodičové elektroniky, která se rozvíjí dodnes. 2.2. Polovodiče Lze je definovat jako látku, která má elektronovou bipolární vodivost, tj.
VíceLOGO. Struktura a vlastnosti pevných látek
Struktura a vlastnosti pevných látek Rozdělení pevných látek (PL): monokrystalické krystalické Pevné látky polykrystalické amorfní Pevné látky Krystalické látky jsou charakterizovány pravidelným uspořádáním
VíceSTEJNOSMĚRNÝ PROUD Elektrický odpor TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
STEJNOSMĚNÝ POUD Elektrický odpor TENTO POJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVOPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM OZPOČTEM ČESKÉ EPUBLIKY. Elektrický odpor Mějme uzavřený proudový obvod skládající se ze zdroje a delšího
VíceNauka o materiálu. Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny
Nauka o materiálu Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny Difuze v tuhých látkách Difuzí nazýváme přesun atomů nebo iontů na vzdálenost větší než je meziatomová vzdálenost. Hnací
VíceElektromagnetismus 163
Elektromagnetismus 163 I I H= 2πr Magnetické pole v blízkosti vodi e s proudem x r H Relativní permeabilita Materiály paramagnetické feromagnetické (nap. elezo, nikl, kobalt) diamagnetické Ve vzduchu je
VíceMagnetické pole - stacionární
Magnetické pole - stacionární magnetické pole, jehož charakteristické veličiny se s časem nemění kolem vodiče s elektrickým polem je magnetické pole Magnetické indukční čáry Uzavřené orientované křivky,
VíceOpakování: shrnutí základních poznatků o struktuře atomu
11. Polovodiče Polovodiče jsou krystalické nebo amorfní látky, jejichž elektrická vodivost leží mezi elektrickou vodivostí kovů a izolantů a závisí na teplotě nebo dopadajícím optickém záření. Elektrické
VíceSkupenské stavy látek. Mezimolekulární síly
Skupenské stavy látek Mezimolekulární síly 1 Interakce iont-dipól Např. hydratační (solvatační) interakce mezi Na + (iont) a molekulou vody (dipól). Jde o nejsilnější mezimolekulární (nevazebnou) interakci.
VíceBIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY
BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala
VíceVzájemné silové působení
magnet, magnetka magnet zmagnetované těleso. Původně vyrobeno z horniny magnetit, která má sama magnetické vlastnosti dnes ocelové zmagnetované magnety, ferity, neodymové magnety. dva magnetické póly (S-J,
VíceELEKTRICKÝ PROUD ELEKTRICKÝ ODPOR (REZISTANCE) REZISTIVITA
ELEKTRICKÝ PROD ELEKTRICKÝ ODPOR (REZISTANCE) REZISTIVITA 1 ELEKTRICKÝ PROD Jevem Elektrický proud nazveme usměrněný pohyb elektrických nábojů. Např.:- proud vodivostních elektronů v kovech - pohyb nabitých
VíceSkalární a vektorový popis silového pole
Skalární a vektorový popis silového pole Elektrické pole Elektrický náboj Q [Q] = C Vlastnost materiálových objektů Interakce (vzájemné silové působení) Interakci (vzájemné silové působení) mezi dvěma
VíceStacionární magnetické pole. Kolem trvalého magnetu existuje magnetické pole.
Magnetické pole Stacionární magnetické pole Kolem trvalého magnetu existuje magnetické pole. Stacionární magnetické pole Pilinový obrazec magnetického pole tyčového magnetu Stacionární magnetické pole
VíceMechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin
Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin a plynů Kinematika tekutin Hydrostatika Hydrodynamika Kontinuum Pro vyšetřování
VíceJádro se skládá z kladně nabitých protonů a neutrálních neutronů -> nukleony
Otázka: Atom a molekula Předmět: Chemie Přidal(a): Dituse Atom = základní stavební částice všech látek Skládá se ze 2 částí: o Kladně nabité jádro o Záporně nabitý elektronový obal Jádro se skládá z kladně
VíceMŘÍŽKY A VADY. Vnitřní stavba materiálu
Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10;s platností do r. 2016 v návaznosti na platnost norem. Zákaz šířění a modifikace těchto materálů. Děkuji Ing. D.
Více7. Elektrický proud v polovodičích
7. Elektrický proud v polovodičích 7.1 Elektrické vlastnosti polovodičů Kromě vodičů a izolantů existují polovodiče. Definice polovodiče: Je to řada minerálů, rud, krystalů i amorfních látek, řada oxidů
VíceKrystalografie a strukturní analýza
Krystalografie a strukturní analýza O čem to dneska bude (a nebo také nebude): trocha historie aneb jak to všechno začalo... jak a čím pozorovat strukturu látek difrakce - tak trochu jiný mikroskop rozptyl
VíceZákladní zákony a terminologie v elektrotechnice
Základní zákony a terminologie v elektrotechnice (opakování učiva SŠ, Fyziky) Určeno pro studenty komb. formy FMMI předmětu 452702 / 04 Elektrotechnika Zpracoval: Jan Dudek Prosinec 2006 Elektrický náboj
VíceStruktura elektronového obalu
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Struktura elektronového obalu Představy o modelu atomu se vyvíjely tak, jak se zdokonalovaly možnosti vědy
VíceFyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 2 Termika 2.1Teplota, teplotní roztažnost látek 2.2 Teplo a práce, přeměny vnitřní energie tělesa 2.3 Tepelné motory 2.4 Struktura pevných
Více5. Materiály pro MAGNETICKÉ OBVODY
5. Materiály pro MAGNETICKÉ OBVODY Požadavky: získání vysokých magnetických kvalit, úspora drahých kovů a náhrada běžnými materiály. Podle magnetických vlastností dělíme na: 1. Diamagnetické látky 2. Paramagnetické
VíceFázorové diagramy pro ideální rezistor, skutečná cívka, ideální cívka, skutečný kondenzátor, ideální kondenzátor.
FREKVENČNĚ ZÁVISLÉ OBVODY Základní pojmy: IMPEDANCE Z (Ω)- charakterizuje vlastnosti prvku pro střídavý proud. Impedance je základní vlastností, kterou potřebujeme znát pro analýzu střídavých elektrických
VíceVY_32_INOVACE_6/15_ČLOVĚK A PŘÍRODA. Předmět: Fyzika Ročník: 6. Poznámka: Vodiče a izolanty Vypracoval: Pták
VY_32_INOVACE_6/15_ČLOVĚK A PŘÍRODA Předmět: Fyzika Ročník: 6. Poznámka: Vodiče a izolanty Vypracoval: Pták Izolant je látka, která nevede elektrický proud izolant neobsahuje volné částice s elektrický
Vícemetoda je základem fenomenologické vědy termodynamiky, statistická metoda je základem kinetické teorie plynů, na níž si princip této metody ukážeme.
Přednáška 1 Úvod Při studiu tepelných vlastností látek a jevů probíhajících při tepelné výměně budeme používat dvě různé metody zkoumání: termodynamickou a statistickou. Termodynamická metoda je základem
VíceKapitola 3. Magnetické vlastnosti látky. 3.1 Diamagnetismus
Kapitola 3 Magnetické vlastnosti látky Velká část magnetických projevů je zejména u paramagnetických a feromagnetických látek způsobena především spinovým magnetickým momentem. Pokud se po sečtení všech
VíceStacionární magnetické pole Nestacionární magnetické pole
Magnetické pole Stacionární magnetické pole Nestacionární magnetické pole Stacionární magnetické pole Magnetické pole tyčového magnetu: magnetka severní pól (N) tmavě zbarven - ukazuje k jižnímu pólu magnetu
VíceElektromagnetismus. - elektrizace třením (elektron = jantar) - Magnetismus magnetovec přitahuje železo zřejmě první záznamy o používání kompasu
Elektromagnetismus Historie Staré Řecko: Čína: elektrizace třením (elektron = jantar) Magnetismus magnetovec přitahuje železo zřejmě první záznamy o používání kompasu Hans Christian Oersted objevil souvislost
VíceLOGO. Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn
Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Ideální plyn Protože popsat chování plynů je nad naše možnosti, zavádíme zjednodušený model tzv. ideálního plynu, který má tyto vlastnosti: Částice ideálního plynu
VíceDynamika tekutin popisuje kinematiku (pohyb částice v času a prostoru) a silové působení v tekutině.
Dynamika tekutin popisuje kinematiku (pohyb částice v času a prostoru) a silové působení v tekutině. Přehled proudění Vazkost - nevazké - vazké (newtonské, nenewtonské) Stlačitelnost - nestlačitelné (kapaliny
VícePOKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II
POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II FOTOELEKTRICKÝ JEV VNĚJŠÍ FOTOELEKTRICKÝ JEV na intenzitě záření závisí jen množství uvolněných elektronů, ale nikoliv energie jednotlivých elektronů energie elektronů
VíceT0 Teplo a jeho měření
Teplo a jeho měření 1 Teplo 2 Kalorimetrie Kalorimetr 3 Tepelná kapacita 3.1 Měrná tepelná kapacita Měrná tepelná kapacita při stálém objemu a stálém tlaku Poměr měrných tepelných kapacit 3.2 Molární tepelná
VíceELEKTRICKÝ PROUD V KOVECH. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník
ELEKTRICKÝ PROUD V KOVECH Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník Elektrický proud Uspořádaný pohyb volných částic s nábojem Směr: od + k ( dle dohody - ve směru kladných
VíceČÁST V F Y Z I K Á L N Í P O L E. 18. Gravitační pole 19. Elektrostatické pole 20. Elektrický proud 21. Magnetické pole 22. Elektromagnetické pole
Kde se nacházíme? ČÁST V F Y Z I K Á L N Í P O L E 18. Gravitační pole 19. Elektrostatické pole 20. Elektrický proud 21. Magnetické pole 22. Elektromagnetické pole Mapování elektrického pole -jak? Detektorem.Intenzita
Více4. Stanovení teplotního součinitele odporu kovů
4. Stanovení teplotního součinitele odporu kovů 4.. Zadání úlohy. Změřte teplotní součinitel odporu mědi v rozmezí 20 80 C. 2. Změřte teplotní součinitel odporu platiny v rozmezí 20 80 C. 3. Vyneste graf
VíceProtonové číslo Z - udává počet protonů v jádře atomu, píše se jako index vlevo dole ke značce prvku
Stavba jádra atomu Protonové Z - udává protonů v jádře atomu, píše se jako index vlevo dole ke značce prvku Neutronové N - udává neutronů v jádře atomu Nukleonové A = Z + N, udává nukleonů (protony + neutrony)
VíceZákony ideálního plynu
5.2Zákony ideálního plynu 5.1.1 Ideální plyn 5.1.2 Avogadrův zákon 5.1.3 Normální podmínky 5.1.4 Boyleův-Mariottův zákon Izoterma 5.1.5 Gay-Lussacův zákon 5.1.6 Charlesův zákon 5.1.7 Poissonův zákon 5.1.8
VíceElektrický proud. Elektrický proud : Usměrněný pohyb částic s elektrickým nábojem. Kovy: Usměrněný pohyb volných elektronů
Elektrický proud Elektrický proud : Usměrněný pohyb částic s elektrickým nábojem. Kovy: Usměrněný pohyb volných elektronů Vodivé kapaliny : Usměrněný pohyb iontů Ionizované plyny: Usměrněný pohyb iontů
Víceu = = B. l = B. l. v [V; T, m, m. s -1 ]
5. Elektromagnetická indukce je děj, kdy ve vodiči, který se pohybuje v magnetickém poli a protíná magnetické, indukční čáry, vzniká elektrické napětí. Vodič se stává zdrojem a je to nejrozšířenější způsob
VíceTEORIE TVÁŘENÍ. Lisování
STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA, Praha 10, Na Třebešíně 2299 příspěvková organizace zřízená HMP Lisování TEORIE TVÁŘENÍ TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM, STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
VíceMolekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů
Molekulová fyzika a termika Přehled základních pojmů Kinetická teorie látek Vychází ze tří experimentálně ověřených poznatků: 1) Látky se skládají z částic - molekul, atomů nebo iontů, mezi nimiž jsou
VíceStřední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1
Číslo projektu Číslo materiálu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0394 VY_32_INOVACE_15_OC_1.01 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Tématický celek Ing. Zdenka
VíceLOGO. Molekulová fyzika
Molekulová fyzika Molekulová fyzika Molekulová fyzika vysvětluje fyzikální jevy na základě znalosti jejich částicové struktury. Jejím základem je kinetická teorie látek (KTL). KTL obsahuje tři tvrzení:
VíceÚvod do moderní fyziky. lekce 3 stavba a struktura atomu
Úvod do moderní fyziky lekce 3 stavba a struktura atomu Vývoj představ o stavbě atomu 1904 J. J. Thomson pudinkový model atomu 1909 H. Geiger, E. Marsden experiment s ozařováním zlaté fólie alfa částicemi
Více1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ Vlastnosti kovů a jejich slitin jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou.
1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ Vlastnosti kovů a jejich slitin jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou. Z hlediska použitelnosti kovů v technické praxi je obvyklé dělení
VíceTransportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny
Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny Hustota toku Zatím jsme studovali pouze soustavy, které byly v rovnovážném stavu není-li soustava v silovém poli, je hustota částic stejná
Více4.4.6 Jádro atomu. Předpoklady: Pomůcky:
4.4.6 Jádro atomu Předpoklady: 040404 Pomůcky: Jádro je stotisíckrát menší než vlastní atom (víme z Rutherfordova experimentu), soustřeďuje téměř celou hmotnost atomu). Skládá se z: protonů: kladné částice,
VícePoruchy krystalové struktury
Tomáš Doktor K618 - Materiály 1 15. října 2013 Tomáš Doktor (18MRI1) Poruchy krystalové struktury 15. října 2013 1 / 30 Poruchy krystalové struktury nelze vytvořit ideální strukturu krystalu bez poruch
VíceElektřina a magnetizmus - elektrické napětí a elektrický proud
DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-03 Téma: Elektrické napětí a elektrický proud Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý a Mgr. Josef Kormaník VÝKLAD Elektřina a magnetizmus
VíceAtom vodíku. Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně. Kulová symetrie. Potenciální energie mezi p + e. e =
Atom vodíku Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně Kulová symetrie Potenciální energie mezi p + e V 2 e = 4πε r 0 1 Polární souřadnice využití kulové symetrie atomu Ψ(x,y,z) Ψ(r,θ, φ) x =? y=?
VíceVýměna tepla může probíhat vedením (kondukcí), prouděním (konvekcí) nebo sáláním (zářením).
10. VÝMĚNÍKY TEPLA Výměníky tepla jsou zařízení, ve kterých se jeden proud ohřívá a druhý ochlazuje sdílením tepla. Nezáleží přitom na konečném cíli operace, tj. zda chceme proud ochladit nebo ohřát, ani
VíceLátkové množství n poznámky 6.A GVN
Látkové množství n poznámky 6.A GVN 10. září 2007 charakterizuje látky z hlediska počtu částic (molekul, atomů, iontů), které tato látka obsahuje je-li v tělese z homogenní látky N částic, pak látkové
VíceV nejnižším energetickém stavu valenční elektrony úplně obsazují všechny hladiny ve valenčním pásu, nemohou zprostředkovat vedení proudu.
POLOVODIČE Vlastní polovodiče Podle typu nosiče náboje dělíme polovodiče na vlastní (intrinsické) a příměsové. Příměsové polovodiče mohou být dopované typu N (majoritními nosiči volného náboje jsou elektrony)
Více10. Energie a její transformace
10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na
VíceMetody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření
Metody využívající rentgenové záření Rentgenovo záření Rentgenografie, RTG prášková difrakce 1 2 Rentgenovo záření Vznik rentgenova záření X-Ray Elektromagnetické záření Ionizující záření 10 nm 1 pm Využívá
VícePřednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno
Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno JAMES WATT 19.1.1736-19.8.1819 Termodynamika principy, které vládnou přírodě Obsah přednášky Vysvětlení základních
VíceIntegrovaná střední škola, Sokolnice 496
Název projektu: Moderní škola Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: V/2 - Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných
VíceElektrické a magnetické pole zdroje polí
Elektrické a magnetické pole zdroje polí Podstata elektromagnetických jevů Elementární částice s ohledem na elektromagnetické působení Elektrické a magnetické síly a jejich povaha Elektrický náboj a jeho
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.3 Polovodiče a jejich využití Kapitola
VíceMolekulová fyzika a termika:
Molekulová fyzika a termika: 1. Měření teploty: 2. Délková roztažnost a Objemová roztažnost látek 3. Bimetal 4. Anomálie vody 5. Částicová stavba látek, vlastnosti látek 6. Atomová hmotnostní konstanta
VíceATOMOVÉ JÁDRO. Nucleus Složení: Proton. Neutron 1 0 n částice bez náboje Proton + neutron = NUKLEON PROTONOVÉ číslo: celkový počet nukleonů v jádře
ATOM 1 ATOM Hmotná částice Dělit lze: Fyzikálně ANO Chemicky Je z nich složena každá látka Složení: Atomové jádro (protony, neutrony) Elektronový obal (elektrony) NE Elektroneutrální částice: počet protonů
VíceMetody využívající rentgenové záření. Rentgenografie, RTG prášková difrakce
Metody využívající rentgenové záření Rentgenografie, RTG prášková difrakce 1 Rentgenovo záření 2 Rentgenovo záření X-Ray Elektromagnetické záření Ionizující záření 10 nm 1 pm Využívá se v lékařství a krystalografii.
VíceKatedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 8. TRANSFORMÁTORY
Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - T Ostrava 8. TRANSFORMÁTORY 8. Princip činnosti 8. Provozní stavy skutečného transformátoru 8.. Transformátor naprázdno 8.. Transformátor
VíceIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Pracovní list č.3 k prezentaci Křivky chladnutí a ohřevu kovů
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0514 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Strojírenská technologie, vy_32_inovace_ma_22_06 Autor
Více37 MOLEKULY. Molekuly s iontovou vazbou Molekuly s kovalentní vazbou Molekulová spektra
445 37 MOLEKULY Molekuly s iontovou vazbou Molekuly s kovalentní vazbou Molekulová spektra Soustava stabilně vázaných atomů tvoří molekulu. Podle počtu atomů hovoříme o dvoj-, troj- a více atomových molekulách.
Více(1 + v ) (5 bodů) Pozor! Je nutné si uvědomit, že v a f mají opačný směr! Síla působí proti pohybu.
Přijímací zkouška na navazující magisterské studium - 017 Studijní program Fyzika - všechny obory kromě Učitelství fyziky-matematiky pro střední školy, Varianta A Příklad 1 (5 bodů) Těleso s hmotností
VíceKapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky
Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Metalické roztavené kovy, ionty + elektrony, elektrostatické síly Iontové roztavené soli, FLINAK (LiF + NaF + KF), volně pohyblivé anionty a kationty, iontová
VíceElektromagnetický oscilátor
Elektromagnetický oscilátor Již jsme poznali kmitání mechanického oscilátoru (závaží na pružině) - potenciální energie pružnosti se přeměňuje na kinetickou energii a naopak. T =2 m k Nejjednodušší elektromagnetický
VíceDOUTNAVÝ VÝBOJ. Další technologie využívající doutnavý výboj
DOUTNAVÝ VÝBOJ Další technologie využívající doutnavý výboj Plazma doutnavého výboje je využíváno v technologiích depozice povlaků nebo modifikace povrchů. Jedná se zejména o : - depozici povlaků magnetronovým
VíceVLASTNOSTI VLÁKEN. 3. Tepelné vlastnosti vláken
VLASNOSI VLÁKEN 3. epelné vlastnosti vláken 3.. Úvod epelné vlastnosti vláken jsou velice důležité, neboť jsou rozhodující pro volbu vhodných parametrů zpracování i použití vláken. Závisí na chemickém
VíceZákladem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:
Molekulová fyzika zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení částic, ze kterých se látky skládají. Termodynamika se zabývá zákony přeměny různých forem energie
VíceELEKTRICKÉ STROJE - POHONY
ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY Ing. Petr VAVŘIŇÁK 2012 1.1.2 HLAVNÍ ČÁSTI ELEKTRICKÝCH STROJŮ 1. ELEKTRICKÉ STROJE Elektrický stroj je definován jako elektrické zařízení, které využívá ke své činnosti elektromagnetickou
VícePLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník
PLYNNÉ LÁTKY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Ideální plyn Po molekulách ideálního plynu požadujeme: 1.Rozměry molekul ideálního plynu jsou ve srovnání se střední vzdáleností molekul
VíceAutokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce
Vysoká škola chemicko technologická v Praze Ústav organické technologie (111) Autokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce Vypracoval : Bc. Tomáš Sommer Předmět: Vícefázové reaktory (prof. Ing.
VíceFYZIKA II. Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy
FYZIKA II Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy Osnova přednášky Energie magnetického pole v cívce Vzájemná indukčnost Kvazistacionární
Více15. Elektrický proud v kovech, obvody stejnosměrného elektrického proudu
15. Elektrický proud v kovech, obvody stejnosměrného elektrického proudu 1. Definice elektrického proudu 2. Jednoduchý elektrický obvod a) Ohmův zákon pro část elektrického obvodu b) Elektrický spotřebič
VíceIII. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ
III. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ 3.1 Ideální plyn a) ideální plyn model, předpoklady: 1. rozměry molekul malé (ve srovnání se střední vzdáleností molekul). molekuly na sebe navzálem silově nepůsobí (mimo
VíceFYZIKA 6. ročník 1_Látka a těleso _Vlastnosti látek _Vzájemné působení těles _Gravitační síla... 4 Gravitační pole...
FYZIKA 6. ročník 1_Látka a těleso... 2 2_Vlastnosti látek... 3 3_Vzájemné působení těles... 4 4_Gravitační síla... 4 Gravitační pole... 5 5_Měření síly... 5 6_Látky jsou složeny z částic... 6 7_Uspořádání
VíceMol. fyz. a termodynamika
Molekulová fyzika pracuje na základě kinetické teorie látek a statistiky Termodynamika zkoumání tepelných jevů a strojů nezajímají nás jednotlivé částice Molekulová fyzika základem jsou: Látka kteréhokoli
VíceELEKTRONICKÉ PRVKY TECHNOLOGIE VÝROBY POLOVODIČOVÝCH PRVKŮ
ELEKTRONICKÉ PRVKY TECHNOLOGIE VÝROBY POLOVODIČOVÝCH PRVKŮ Polovodič - prvek IV. skupiny, v elektronice nejčastěji křemík Si, vykazuje vysokou čistotu (10-10 ) a bezchybnou strukturu atomové mřížky v monokrystalu.
VíceINOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 ELEKTRICKÝ NÁBOJ Mgr. LUKÁŠ FEŘT
Více5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu
Fázové přechody 5.6.5 Fáze Fázové rozhraní 5.6.6 Gibbsovo pravidlo fází 5.6.7 Fázový přechod Fázový přechod prvního druhu Fázový přechod druhého druhu 5.6.7.1 Clausiova-Clapeyronova rovnice 5.6.8 Skupenství
VíceProudění viskózní tekutiny. Renata Holubova renata.holubov@upol.cz. Viskózní tok, turbulentní proudění, Poiseuillův zákon, Reynoldsovo číslo.
PROMOTE MSc POPIS TÉMATU FYZKA 1 Název Tematický celek Jméno a e-mailová adresa autora Cíle Obsah Pomůcky Poznámky Proudění viskózní tekutiny Mechanika kapalin Renata Holubova renata.holubov@upol.cz Popis
Vícemagnetizace M(t) potom, co těsně po rychlé změně získal vzorek magnetizaci M 0. T 1, (2)
1 Pracovní úkoly Pulsní metoda MR (část základní) 1. astavení optimálních excitačních podmínek signálu FID 1 H ve vzorku pryže 2. Měření závislosti amplitudy signálu FID 1 H ve vzorku pryže na délce excitačního
VíceZáklady Mössbauerovy spektroskopie. Libor Machala
Základy Mössbauerovy spektroskopie Libor Machala Rudolf L. Mössbauer 1958: jev bezodrazové rezonanční absorpce záření gama atomovým jádrem 1961: Nobelova cena Analogie s rezonanční absorpcí akustických
VíceTváření za tepla. Jedná se o proces, kdy na materiál působíme vnějšími silami a měníme jeho tvar bez porušení celistvosti materiálu.
Tváření za tepla Tváření za tepla je hospodárná a produktivní metoda výroby výrobků a polotovarů s malým množstvím odpadu materiálu (5-10%). Tvářecí procesy lez dobře mechanizovat a automatizovat. Jedná
VícePOKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE III
POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE III FOTOELEKTRICKÝ JEV OBJEV ATOMOVÉHO JÁDRA 1911 Rutherford některé radioaktivní prvky vyzařují částice α, jde o kladné částice s nábojem 2e a hmotností 4 vodíkových
VíceZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK
ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK TÁNÍ A TUHNUTÍ - OSNOVA Kapilární jevy příklad Skupenské přeměny látek Tání a tuhnutí Teorie s video experimentem Příklad KAPILÁRNÍ JEVY - OPAKOVÁNÍ KAPILÁRNÍ JEVY - PŘÍKLAD Jak
Více