LOGO. Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn
|
|
- Klára Staňková
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn
2 Ideální plyn Protože popsat chování plynů je nad naše možnosti, zavádíme zjednodušený model tzv. ideálního plynu, který má tyto vlastnosti: Částice ideálního plynu jsou hmotné body. Důsledek: Ideální plyn lze stlačit na jakkoli malý objem. Částice na sebe nepůsobí žádnými silami s výjimkou vzájemných srážek anebo nárazů do stěn nádoby. Důsledek: Částice se pohybují volně a mezi dvěma srážkami rovnoměrně přímočaře. Ideální plyn nelze zkapalnět. Srážky jsou dokonale pružné, tzn. platí zákon zachování hybnosti a mechanické energie.
3 Rychlost molekul ideálního plynu Částice ideálního plynu se pohybují všemi směry a všemi rychlostmi. Ale velmi rychlých i velmi pomalých je málo a většina částic má rychlost blízkou jakési střední hodnotě. Tuto skutečnost vyjadřuje experimentálně ověřitelný graf rozdělení počtu částic podle rychlostí, na jehož osu x nanášíme rychlost v a na osu y počet částic, které mají rychlost z intervalu v,v+.
4 Graf 200 rozdělení počtu částic podle rychlostí n N = molekul H 2 T = 300 K v/m/s
5 Rozdělení molekul podle rychlostí Z grafu vyplývá: Z 2 milionů molekul vodíku při teplotě 300 K jich má právě 922 rychlost z intervalu 2000; 200 ms -. Vidíme, že křivka má zřetelné maximum. Rychlost, kterou se pohybuje největší počet částic, nazýváme nejpravděpodobnější (vp).
6 200 n 050 N = molekul H 2 T = 300 K 800 V p = 580 ms O v/m/s
7 Graf rozdělení rychlostí Je pochopitelné, že při změně teploty se mění rychlosti částic a v důsledku toho i tvar grafu. 200 n T = 00 K N =,3.0 6 molekul H T 2 = 300 K 400 T 3 = 000 K 0 v/m/s
8 Statistický popis ideálního plynu Protože nelze určit rychlosti, polohy či energie všech molekul (jsou velmi malé, velmi rychlé a v plynu je jich velmi mnoho), popisujeme ideální plyn statisticky. Důležitou roli hraje průměrná energie částic neboli tzv. energie střední (E 0 ). E 0 E E 2... n E n Této střední energii E 0 odpovídá jistá rychlost, kterou nazýváme střední kvadratickou (v k ). E 0 2 hmotnost částice 2 m č v k
9 Statistický popis ideálního plynu I když se částice plynu pohybují různými rychlostmi a ty se při srážkách stále mění, můžeme rychlost částic určit statisticky: Průměrná rychlost nejpravděpodobnější rychlost, kterou bychom u částic naměřili. Střední kvadratická rychlost taková rychlost, kterou kdyby měly všechny částice id. plynu, tak by jejich kinetická energie byla rovna vnitřní energii ideálního plynu.
10 Vnitřní energie Nechá se dokázat, že střední energie závisí pouze na teplotě a to přímo úměrně. Protože ideální plyn má nulovou potenciální energii (částice na sebe nepůsobí silami), je vnitřní energie částice ideálního plynu rovna kinetické energii a tedy střední energii částic E 0 tedy vypočtu tak, že teplotu vynásobíme vhodnou konstantou: k Boltzmannova konstanta 3 k =, JK - E 0 2 kt částice se může pohybovat třemi směry
11 Vnitřní energie ideálního plynu Všechny plyny mají kinetické energie při téže teplotě sice stejné. To však již neplatí pro jejich střední kvadratické rychlosti. Tepelný pohyb méně hmotných částic je tedy intenzivnější než pohyb částic více hmotných. E v 0 k 3 2 kt 3kT m č 2 2 m č v k T = 500 K
12 Tlak ideálního plynu
13 Tlak plynu Je způsoben nárazy částic plynu na stěny nádoby. Protože na danou plochu S dopadá za určitou dobu různý počet částic o různých rychlostech, tak tlak velmi rychle kolísá. Mluvíme pak o fluktuaci tlaku. Přístroje pak nejsou schopny tyto rychlé změny registrovat a měří určitou střední hodnotu tlaku.
14 **Tlak plynu závisí na: počtu částic v nádobě (N) objemu nádoby (V) hmotnosti částice (mč) střední kvadratické rychlosti (vk) Tlak plynu tedy mohu vyjádřit: p N 2 m č v k 3 V Na danou plochu dopadá pouze třetina částic.
15 **Tlak plynu Předešlý vztah mohu dále upravovat: 2 3 k č v V m N p č m N m + m hmotnost plynu 2 3 v k V m p V m p v k hustota plynu
16 STAVOVÁ ROVNICE
17 **Tlak plynu Nevýhodou rovnice pro výpočet tlaku plynu je to, že obsahuje veličiny, které nemůžeme přímo měřit (v k, m č, N v ). Naším cílem tedy bude napsat ji pouze pomocí veličin, které měřit můžeme. Když totiž zkombinujeme: 3 2 kt 2 2 m č v k p 3 N V 2 m č v k p 3 N 3 V k T p V N k T
18 Stavová rovnice Rovnice p.v=n.k.t obsahuje pouze veličiny popisující stav (tzv. stavové veličiny). Ty pak lze již měřit (p, V, T) nebo snadno vypočítat (N). Stavovou rovnici můžeme vyjádřit také následujícím vztahem: p V T n R p V konst p V p V 0 0 T T T 0
19 **Úpravy stavové rovnice Do stavové rovnice můžeme dosadit počet částic i v molech: pv N k T N n + Na pv n N k T a + R N a k p V n RT p V R T n látkové množství N a Avogadrova konstanta (N a =6, mol - ) R univerzální plynová konstanta (R=8,3 J.mol-K- M m molární hmotnost m M m
20 TEPELNÉ DĚJE V PLYNECH
21 Děje v plynu Souvislost mezi tlakem (p), objemem (V) a teplotou (T) ideálního plynu vyjadřuje stavová rovnice, kterou můžeme zapsat např. v tomto tvaru: p V T konst Při tepelných dějích v plynech je pak jedna stavová veličina (p, V nebo T) konstantní a ostatní dvě se mění. Dostáváme tak čtyři tepelné děje: Izotermický Izochorický Izobarický Adiabatický
22 Izotermický děj Izotermickým dějem rozumíme změny tlaku plynu způsobené změnami jeho objemu při konstantní teplotě. (Jestliže plyn svůj objem zvětšuje, mluvíme o izotermické expanzi, v opačném případě o izotermické kompresi.) Závislost tlaku plynu na jeho objemu při konstantním teplotě je možno popsat rovnicemi: p V p 0 V 0 konst, p 0, V 0 počáteční tlak a teplota p, V konečný tlak a teplota p V T konst tj. tlak je nepřímo úměrný objemu.
23 **Izotermický děj Grafem závislosti tlaku na objemu je křivka zvaná izoterma. (Matematicky se jedná o hyperbolu.) 3 2,5 p/mpa Závislost tlaku plynu na jeho objemu při izotermickém ději (izotermy při různých teplotách) 2,5 T 2 = 600 K T = 300 K T 3 = 900 K 0, V/l
24 **Izotermický děj Při izotermickém ději se koná práce (plyn působí na píst silou po dráze). Jestliže plyn zvětšuje svůj objem, pak teplota klesá, a jestliže svůj objem snižuje, pak teplota roste. Má-li pak být stlačování resp. rozpínání plynu izotermické (tj. při konstantní teplotě), musí být velmi pomalé, aby se teplota plynu vyrovnávala s teplotou okolí. První termodynamický zákon pro izotermický děj Při izotermickém ději nemění plyn svoji teplotu, proto je změna jeho vnitřní energie nulová, tzn. všechno dodané teplo se mění na práci: Q W
25 **Adiabatický děj Adiabatický děj je rychlé rozpínání plynu (adiabatická expanze) nebo jeho stlačování (adiabatická komprese) provázená výraznými změnami teploty. Závislost tlaku plynu na jeho objemu můžeme popsat takto: p V nebo p 0 V 0 konst p... Poissonova V konst.
26 **Adiabatický děj Grafem závislosti tlaku na objemu je křivka zvaná adiabata. Ve srovnání s izotermou je strmější. p/mpa 00 Adiabata ve srovnání s izotermou adiabata izoterma V/l
27 **Adiabatický děj První termodynamický zákon pro adiabatický děj Při adiabatickém ději plyn nepřijímá ani neodevzdává teplo, tzn. první termodynamický zákon se redukuje na tvar: U W Práce se tedy koná na úkor vnitřní energie. 3 2 k N T
28 Izobarický děj Izobarickým dějem rozumíme změny objemu plynu vyvolané změnami teploty při konstantním tlaku. Může se jednat o izobarickou expanzi nebo kompresi. Závislost objemu plynu na teplotě při konstantním tlaku je možno popsat rovnicemi: V T V T 0 0 konst, Objem je přímo úměrný teplotě. V T p konst
29 **Izobarický děj Izobarický děj můžeme v pv-diagramu zobrazit izobarou (graf konstantní funkce). p/mpa Izobara V/l 0
30 **Izobarický děj Při izobarickém ději se koná práce, protože plyn působí silou po dráze. Práce je rovna obsahu plochy pod izobarou: Plocha pod grafem je obdélník, jehož obsah p/mpa vypočteme snadno: Práce vykonaná plynem se rovná obsahu plochy pod izobarou W S p V W V/l
31 **Izobarický děj První termodynamický zákon pro izobarický děj Q U W c p m T U p V c p měrná tepelná kapacita při konstantním tlaku
32 Izochorický děj Izochorickým dějem rozumíme změny tlaku plynu vyvolané změnami teploty při konstantním objemu. Závislost objemu plynu na teplotě při konstantním tlaku je možno popsat rovnicemi: p T p T 0 0 konst, Tlak je přímo úměrný teplotě. p T V konst
33 **Izochorický děj Izochorický děj můžeme v pv-diagramu zobrazit izochorou. p/mpa 00 Izochora V/l 0
34 **Izochorický děj Objem plynu je konstantní, a proto plyn nekoná práci. (Obsah plochy pod izochorou je nulový.) První termodynamický zákon pro izochorický děj Q U c v mt U c v měrná tepelná kapacita při konstantním objemu
35 **Ohřívání plynu Plyn můžeme zahřívat izobaricky (p=konst) nebo izochoricky (V=konst). Při izobarickém ohřevu se však část dodaného tepla změní na práci, a proto není nárůst teploty tak velký, jako když plyn ohříváme izochoricky. Proto také platí: c c c c p p v c p v c v
36 **Plyn při nízkém a vysokém tlaku
37 KRUHOVÝ DĚJ
38 Kruhový děj Kruhový děj je určitá posloupnost tepelných dějů (izotermického, adiabatického, izochorického nebo izobarického), která je volena tak, aby se plyn po určité době vracel do výchozího stavu a periodicky konal nenulovou práci. Kruhový děj využívají tepelné motory, což jsou technická zařízení, která mění teplo na práci. Jejich důležitou součástí je válec s pracovním plynem, jenž je uzavřen pístem. Zdrojem tepla je pak ohřívač, nutný je i chladič.
39 Cykly kruhového děje. Na počátku má plyn vysokou teplotu a tlak a malý objem je připravený se rozpínat a konat práci 2. Rozpínat se může adiabaticky, izotermicky anebo izobaricky (zde adiabaticky). (část -2 grafu) 3. Píst je nyní na konci válce a musíme jej vrátit zpět. K tomu je ovšem potřeba síla. Protože však plyn má stále vysoký tlak, na jeho stlačení bychom museli vynaložit veškerou práci, kterou jsme při rozpínání získali.
40 4. Plyn tedy ochladíme zde izochoricky, ale možno i adiabaticky anebo izobaricky. (2-3 v grafu) 5. Nyní již vnější silou navrátíme píst do výchozí polohy. (zde adiabaticky) Sice musíme vynaložit jistou práci, ta je ale menší než ta, kterou jsme při expanzi získali. (3-4 v grafu) 6. Píst je sice ve výchozí poloze, plyn má však nízkou teplotu. Proto jej ohřejeme (zde izochoricky). (4- v grafu) 7. Píst je v původní poloze a plyn ve výchozím stavu; celý cyklus se tedy může opakovat práce se koná periodicky.
41 ** p/mpa 20 5Q 4 =64,6 kj Kruhový děj pro 3,2 mol H T =500 K 2 adiabatická expanze 23 izochorické ochlazen 34 adiabatická kompres 4 izochorický ohřev 0 4 W 2 =42,0 kj T 4 =500 K 5 2 T 2 =850 K Q W 34 =-4,0 kj 23 =-36,6 kj 3 T 0 3 =283 K V/l
42 Práce při kruhovém ději Práce ideálního plynu je vždy určena plochou pod křivkou, znázorňující děj v pv diagramu Práce, kterou jsme získali při adiabatické expanzi, se rovná obsahu plochy pod adiabatou. Práce, kterou jsme museli vrátit při adiabatické kompresi, se také rovná obsahu plochy pod adiabatou. Výsledná práce je tedy obsahem plochy omezené grafem kruhového děje.
43 Práce při kruhovém ději p/mpa W V/l
44 Schéma tepelného motoru Ohřívač T =500 K Q = 64,6 kj Plyn ve válci s pístem W=28,0 kj Q 2 = 36,6 kj Chladič T 2 =283 K
45 Účinnost kruhového děje Tepelný motor získává teplo z ohřívače (Q ), část je přemění na práci (W) a zbytek odevzdá chladiči (Q 2 ), přičemž evidentně platí: Q = Q 2 + W Teplo odevzdané chladiči představuje ztráty. K posouzení velikosti těchto ztrát zavádíme fyzikální veličinu účinnost (): Q Q Q V našem případě je pak účinnost: 28,0 0,434 43,4% 64,6 2 W Q
46 Carnotův cyklus Existuje pak kruhový děj, jenž má při daných teplotách ohřívače a chladiče nejvyšší účinnost. Tímto dějem je Carnotův cyklus. Účinnost Carnotova cyklu: T T T 2 T T 2 V našem případě tedy: ,247 24,7% 500
47 ** p/mpa 20 5 T =500 K Carnotův cyklus 2 izotermická expanse 23 adiabatická expanse 34 izotermická komprese 4 adiabatická komprese 0 5 T 4 =30 K 4 2 T 2 =500 K T 3 =30 K V/l
48 Z Carnotova cyklu plyne: Carnotův cyklus má tím větší účinnost, čím větší je rozdíl teplot (tepelný spád) mezi ohřívačem a chladičem. Je možné sestrojit tepelný stroj se 00% účinností? Ze vztahu pro účinnost vyplývá, že je to možné, pouze pokud by teplota chladiče byla 0 K to není možné. 3. termodynamický zákon: Není možné dosáhnout teploty 0 K. 2. možností je sestrojit tepelný stroj, který by ke své činnosti nepotřeboval chladič. To je také nemožné.
49 Perpetuum mobile 2. druhu Je takový tepelný stroj, který má účinnost 00%, neboli je to takový stroj, který ke své činnosti nepotřebuje chladič. Ohřívač T =500 K Q = 00 kj Plyn ve válci s pístem W=00 kj Q 2 = 0 J
50 2. termodynamický zákon: Není možné sestrojit periodicky pracující tepelný stroj, který by jen přijímal teplo od určitého tělesa (ohřívače) a měnil by je v ekvivalentní práci (tj. vykonával stejně velkou práci). Jiná formulace: Teplo nemůže samovolně (tj. bez konání práce) přecházet z tělesa chladnějšího na těleso teplejší.
IDEÁLNÍ PLYN. Stavová rovnice
IDEÁLNÍ PLYN Stavová rovnice Ideální plyn ) rozměry molekul jsou zanedbatelné vzhledem k jejich vzdálenostem 2) molekuly plynu na sebe působí jen při vzájemných srážkách 3) všechny srážky jsou dokonale
Více9. Struktura a vlastnosti plynů
9. Struktura a vlastnosti plynů Osnova: 1. Základní pojmy 2. Střední kvadratická rychlost 3. Střední kinetická energie molekuly plynu 4. Stavová rovnice ideálního plynu 5. Jednoduché děje v plynech a)
VíceIdeální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory
Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední
VícePLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník
PLYNNÉ LÁTKY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Ideální plyn Po molekulách ideálního plynu požadujeme: 1.Rozměry molekul ideálního plynu jsou ve srovnání se střední vzdáleností molekul
Více3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj
3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj a) tepelný děj přechod plynu ze stavu 1 do stavu tepelnou výměnou nebo konáním práce dále uvaž., že hmotnost plynu m = konst. a navíc
VíceSTRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D09_Z_OPAK_T_Plyny_T Člověk a příroda Fyzika Struktura a vlastnosti plynů Opakování
VíceTermodynamické zákony
Termodynamické zákony Makroskopická práce termodynamické soustavy Již jsme uvedli, že změna vnitřní energie soustavy je obecně vyvolána dvěma ději: tepelnou výměnou mezi soustavou a okolím a konáním práce
VíceTermodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické
Termodynamika termodynamická teplota: Stavy hmoty jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické teploty trojného bodu vody (273,16 K = 0,01 o C). 0 o C = 273,15 K T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]=
VíceTermodynamika 2. UJOP Hostivař 2014
Termodynamika 2 UJOP Hostivař 2014 Skupenské teplo tání/tuhnutí je (celkové) teplo, které přijme pevná látka při přechodu na kapalinu během tání nebo naopak Značka Veličina Lt J Nedochází při něm ke změně
VíceZákony ideálního plynu
5.2Zákony ideálního plynu 5.1.1 Ideální plyn 5.1.2 Avogadrův zákon 5.1.3 Normální podmínky 5.1.4 Boyleův-Mariottův zákon Izoterma 5.1.5 Gay-Lussacův zákon 5.1.6 Charlesův zákon 5.1.7 Poissonův zákon 5.1.8
VíceMolekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů
Molekulová fyzika a termika Přehled základních pojmů Kinetická teorie látek Vychází ze tří experimentálně ověřených poznatků: 1) Látky se skládají z částic - molekul, atomů nebo iontů, mezi nimiž jsou
VíceIII. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ
III. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ 3.1 Ideální plyn a) ideální plyn model, předpoklady: 1. rozměry molekul malé (ve srovnání se střední vzdáleností molekul). molekuly na sebe navzálem silově nepůsobí (mimo
VíceDigitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.
Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím
VíceIII. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ
III. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ 3.1 Ideální plyn a) ideální plyn model, předpoklady: 1. rozměry molekul malé (ve srovnání se střední vzdáleností molekul). molekuly na sebe navzálem silově nepůsobí (mimo
VíceTermodynamika 1. UJOP Hostivař 2014
Termodynamika 1 UJOP Hostivař 2014 Termodynamika Zabývá se tepelnými ději obecně. Existují 3 termodynamické zákony: 1. Celkové množství energie (všech druhů) izolované soustavy zůstává zachováno. 2. Teplo
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast
VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632
VíceZákladem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:
Molekulová fyzika zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení částic, ze kterých se látky skládají. Termodynamika se zabývá zákony přeměny různých forem energie
VíceTeplo, práce a 1. věta termodynamiky
eplo, práce a. věta termodynamiky eplo ( tepelná energie) Nyní již víme, že látka (plyn) s vyšší teplotou obsahuje částice (molekuly), které se pohybují s vyššími rychlostmi a můžeme posoudit, co se stane
VíceVÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ
VÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ Výhody: medium (vzduch) se nachází všude kolem nás možnost využití centrální výroby stlačeného vzduchu v závodě kompresor nemusí pracovat nepřetržitě (stlačený
VíceTERMODYNAMIKA Ideální plyn TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
TERMODYNAMIKA Ideální plyn TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Ideální plyn je zjednodušená představa skutečného plynu. Je dokonale stlačitelný
Více6. Stavy hmoty - Plyny
skupenství plynné plyn x pára (pod kritickou teplotou) stavové chování Ideální plyn Reálné plyny Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti skupenství plynné reálný plyn ve stavu
VíceTeplota a její měření
Teplota a její měření Teplota a její měření Číslo DUM v digitálním archivu školy VY_32_INOVACE_07_03_01 Teplota, Celsiova a Kelvinova teplotní stupnice, převodní vztahy, příklady. Tepelná výměna, měrná
Více13 otázek za 1 bod = 13 bodů Jméno a příjmení:
13 otázek za 1 bod = 13 bodů Jméno a příjmení: 4 otázky za 2 body = 8 bodů Datum: 1 příklad za 3 body = 3 body Body: 1 příklad za 6 bodů = 6 bodů Celkem: 30 bodů příklady: 1) Sportovní vůz je schopný zrychlit
VíceZpracování teorie 2010/11 2011/12
Zpracování teorie 2010/11 2011/12 Cykly Děje Proudění (turbíny) počet v: roce 2010/11 a roce 2011/12 Chladící zařízení (nakreslete cyklus a nakreslete schéma)... zde 13 + 2 (15) Izochorický děj páry (nakreslit
VíceVnitřní energie, práce, teplo.
Vnitřní energie, práce, teplo. Vnitřní energie tělesa Částice uvnitř látek mají kinetickou a potenciální energii. Je to energie uvnitř tělesa, proto ji nazýváme vnitřní energie. Značíme ji písmenkem U
VíceMOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 3.. 04 Název zpracovaného celku: MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA Studuje tělesa na základě jejich částicové struktury.
VíceKinetická teorie ideálního plynu
Přednáška 10 Kinetická teorie ideálního plynu 10.1 Postuláty kinetické teorie Narozdíl od termodynamiky kinetická teorie odvozuje makroskopické vlastnosti látek (např. tlak, teplotu, vnitřní energii) na
VíceMol. fyz. a termodynamika
Molekulová fyzika pracuje na základě kinetické teorie látek a statistiky Termodynamika zkoumání tepelných jevů a strojů nezajímají nás jednotlivé částice Molekulová fyzika základem jsou: Látka kteréhokoli
VíceTermodynamika ideálního plynu
Přednáška 5 Termodynamika ideálního lynu 5.1 Základní vztahy ro ideální lyn 5.1.1 nitřní energie ideálního lynu Alikujme nyní oznatky získané v ředchozím textu na nejjednodužší termodynamickou soustavu
VíceIng. Stanislav Jakoubek
Ing. Stanislav Jakoubek Číslo DUMu III/2-2-3-14 III/2-2-3-15 III/2-2-3-16 III/2-2-3-17 III/2-2-3-18 III/2-2-3-19 III/2-2-3-20 Název DUMu Ideální plyn Rychlost molekul plynu Základní rovnice pro tlak ideálního
VíceTermomechanika 3. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK
ermomechanika 3. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK Upozornění: ato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím
VíceFYZIKA I cvičení, FMT 2. POHYB LÁTKY
FYZIKA I cvičení, FMT 2.1 Kinematika hmotných částic 2. POHYB LÁTKY 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6 Těleso při volném pádu urazí v poslední sekundě dvě třetiny své dráhy. Určete celkovou dráhu volného
VíceTermodynamika materiálů. Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn
Termodynamika materiálů Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn Důležité konstanty Standartní podmínky Avogadrovo číslo N A = 6,023.10
VícePříklady k zápočtu molekulová fyzika a termodynamika
Příklady k zápočtu molekulová fyzika a termodynamika 1. Do vody o teplotě t 1 70 C a hmotnosti m 1 1 kg vhodíme kostku ledu o teplotě t 2 10 C a hmotnosti m 2 2 kg. Do soustavy vzápětí přilijeme další
VícePoznámky k semináři z termomechaniky Grafy vody a vodní páry
Příklad 1 Sytá pára o tlaku 1 [MPa] expanduje izotermicky na tlak 0,1 [MPa]. Znázorněte v diagramech vody a vodní páry. Jelikož se jedná o izotermický děj, je výhodné použít diagram T-s. Dále máme v zadání,
VícePlyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2
Plyny Plyn T v, K Vzácné plyny 11 plynných prvků He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn 165 Rn 211 N 2 O 2 77 F 2 90 85 Diatomické plynné prvky Cl 2 238 H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 H 2 He Ne Ar Kr Xe 20 4.4 27 87 120 1 Plyn
VíceZavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově
Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 06_3_ Struktura a vlastnosti plynu Ing. Jakub Ulmann Obsažené učivo je teoretickým základem principu všech
VíceKruhový děj s plynem
.. Kruhový děj s lynem Předoklady: 0 Chceme využít skutečnost, že lyn koná ři rozínání ráci, na konstrukci motoru. Nejjednodušší možnost: Pustíme nafouknutý balónek. Balónek se vyfukuje, vytlačuje vzduch
VícePřehled otázek z fyziky pro 2.ročník
Přehled otázek z fyziky pro 2.ročník 1. Z jakých základních poznatků vychází teorie látek + důkazy. a) Látka kteréhokoli skupenství se skládá z částic molekul, atomů, iontů. b) Částice se v látce pohybují,
Více3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie... 6 3.3 Potenciální energie... 6. 3.4 Zákon zachování mechanické energie... 9
Obsah 1 Mechanická práce 1 2 Výkon, příkon, účinnost 2 3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie......................... 6 3.2 Potenciální energie........................ 6 3.3 Potenciální energie........................
VíceVnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna.
Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. A) Výklad: Vnitřní energie vnitřní energie označuje součet celkové kinetické energie částic (tj. rotační + vibrační + translační energie) a celkové polohové energie
VíceSTRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ
I N E S I C E D O R O Z O J E Z D Ě L Á Á N Í SRUKURA A LASNOSI PLYNŮ. Ideální lyn ředstavuje model ideálního lynu, který často oužíváme k oisu různých dějů. Naříklad ozději ředokládáme, že všechny molekuly
VíceIV. KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM, TEPELNÉ MOTORY
IV. KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM, TEPELNÉ MOTORY vynález parního stroje a snaha o zvýšení jeho účinnosti vedly k podrobnému studiu tepelných dějů, při nichž plyn nebo pára konají práci velký význam pro
VíceCvičení z termomechaniky Cvičení 2. Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa].
Příklad 1 Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa]. m 20[kg], t 15 [ C] 288.15 [K], p 10 [MPa] 10.10 6 [Pa], R 8314 [J. kmol 1. K 1 ] 8,314
VíceTermomechanika 5. přednáška
Termomechanika 5. přednáška Miroslav Holeček, Jan Vychytil Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autory s využitím
VícePlyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2
Plyny Plyn T v, K 11 plynných prvků Vzácné plyny He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 H 2 20 He 4.4 Ne 27 Ar 87 Kr 120 Xe 165 Rn 211 N 2 77 O 2 90 F 2 85 Cl 2 238 1 Plyn
VíceTermodynamika. Děj, který není kvazistatický, se nazývá nestatický.
Termodynamika Zabývá se ději, při nichž se mění tepelná energie v jiné druhy energie (zejména mechanické). Studuje vlastnosti látek bez přihlédnutí k jejich mikrostruktuře. Je vystavěna na axiomech (0.,
VíceIDEÁLNÍ PLYN 14. TEPELNÉ STROJE, PRVNÍ A DRUHÝ TERMODYNAMICKÝ ZÁKON
IDEÁLNÍ PLYN 14. TEPELNÉ STROJE, PRVNÍ A DRUHÝ TERMODYNAMICKÝ ZÁKON Autor: Ing. Eva Jančová DESS SOŠ a SOU spol. s r. o. TEPELNÝ STROJ Tepelný stroj je stroj, který pracuje na základě prvního termodynamického
VíceCvičení z termomechaniky Cvičení 7.
Příklad 1 Vypočítejte účinnost a výkon Humpreyoho spalovacího cyklu bez regenerace, když látkou porovnávacího oběhu je vzduch. Cyklus nakreslete v p-v a T-s diagramu. Dáno: T 1 = 300 [K]; τ = T 1 = 4;
VíceVNITŘNÍ ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika
VNITŘNÍ ENERGIE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika Zákon zachování energie Ze zákona zachování mechanické energie platí: Ek + Ep = konst. Ale: Vnitřní energie tělesa Každé těleso má
VíceFyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013
Fyzikální chemie Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302 14. února 2013 Co je fyzikální chemie? Co je fyzikální chemie? makroskopický přístup: (klasická) termodynamika nerovnovážná
VícePlyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2
Plyny Plyn T v, K Vzácné plyny 11 plynných prvků He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn 165 Rn 211 N 2 O 2 77 F 2 90 85 Diatomické plynné prvky Cl 2 238 H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 H 2 He Ne Ar Kr Xe 20 4.4 27 87 120 1 Plyn
VícePoznámky k cvičením z termomechaniky Cvičení 10.
Příklad 1 Topné těleso o objemu 0,5 [m 3 ], naplněné sytou párou o tlaku 0,15 [MPa], bylo odstaveno. Po nějaké době vychladlo na teplotu 30 C. Určete množství uvolněného tepla a konečný stav páry v tělese.
VíceZáklady molekulové fyziky a termodynamiky
Základy molekulové fyziky a termodynamiky Molekulová fyzika je částí fyziky, která zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného silového působení částic, z nichž jsou
VíceFYZIKÁLNÍ CHEMIE chemická termodynamika
FYZIKÁLNÍ CHEMIE chemická termodynamika ermodynamika jako vědní disciplína Základní zákony termodynamiky Práce, teplo a energie Vnitřní energie a entalpie Chemická termodynamika Definice termodynamiky
VíceKontrolní otázky k 1. přednášce z TM
Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM 1. Jak závisí hodnota izobarického součinitele objemové roztažnosti ideálního plynu na teplotě a jak na tlaku? Odvoďte. 2. Jak závisí hodnota izochorického součinitele
VíceFyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Molekulová fyzika, termika 2. ročník, sexta 2 hodiny týdně Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky
VíceTermodynamické zákony
ermoynamické zákony. termoynamický zákon (zákon zachování energie) (W je práce vykonaná na systém) teplo Q oané systému plus vynaložená práce W zvyšují vnitřní energii systému U (W je práce vykonaná systémem)
VíceMolekulová fyzika a termodynamika
Molekulová fyzika a termodynamika Molekulová fyzika a termodynamika Úvod, vnitřní energie soustavy, teplo, teplota, stavová rovnice ideálního plynu Termodynamické zákony, termodynamické děje Teplotní a
Více1.4. II. věta termodynamiky
... věta termodynamiky Slovní formulace: homsonova formulace: Nelze sestrojit periodicky pracující stroj, který by konal práci, přičemž by ochlazoval jediné těleso, jehož teplota by byla všude stejná,
VíceSBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH
SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA TERMODYNAMICKÁ TEPLOTNÍ STUPNICE, TEPLOTA 1) Převeďte hodnoty v
Více5.4 Adiabatický děj Polytropický děj Porovnání dějů Základy tepelných cyklů První zákon termodynamiky pro cykly 42 6.
OBSAH Předmluva 9 I. ZÁKLADY TERMODYNAMIKY 10 1. Základní pojmy 10 1.1 Termodynamická soustava 10 1.2 Energie, teplo, práce 10 1.3 Stavy látek 11 1.4 Veličiny popisující stavy látek 12 1.5 Úlohy technické
VíceChemická kinetika. Reakce 1. řádu rychlost přímo úměrná koncentraci složky
Chemická kinetika Chemická kinetika Reakce 0. řádu reakční rychlost nezávisí na čase a probíhá konstantní rychlostí v = k (rychlost se rovná rychlostní konstantě) velmi pomalé reakce (prakticky se nemění
VíceCHEMICKÁ ENERGETIKA. Celá termodynamika je logicky odvozena ze tří základních principů, které mají axiomatický charakter.
CHEMICKÁ ENERGETIKA Energetickou stránkou soustav a změnami v těchto soustavách se zabývá fyzikální disciplína termodynamika. Z široké oblasti obecné termodynamiky se chemická termodynamika zajímá o chemické
Více12. Tepelné stroj 12.1 Přeměna tepelné energie na práci Izotermické rozpínání plynu Adiabatické rozpínání plynu kruhovým dějem
1. Tepelné stroj 1.1 Přeměna tepelné energie na práci Mají-li plyny vysoký tlak a teplotu převládá v celkové vnitřní energii energie kinetická. Je-li plyn uzavřený ve válci s pohyblivým pístem, pak při
VíceJméno: _ podpis: ročník: č. studenta. Otázky typu A (0.25 bodů za otázku, správně je pouze jedna odpověď)
Jméno: _ podpis: ročník: č. studenta Otázky typu A (0.25 bodů za otázku, správně je pouze jedna odpověď) 1. JEDNOTKA PASCAL JE DEFINOVÁNÁ JAKO a. N.m.s b. kg.m-1.s-2 c. kg.m-2 d. kg.m.s 2. KALORIMETRICKÁ
VícePráce tepelného stroje
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha č. 12 : Práce tepelného stroje Jméno: Ondřej Ticháček Pracovní skupina: 6 Kruh: ZS 6 Datum měření: 23.11.2012 Klasifikace: Část I Práce tepelného stroje 1 Zadání
VícePráce, výkon, energie
Práce, výkon, energie (test version, not revised) Petr Pošta pposta@karlin.mff.cuni.cz 23. října 2009 Obsah Mechanická práce Výkon, příkon, účinnost Mechanická energie Kinetická energie Potenciální energie
Více2.4 Stavové chování směsí plynů Ideální směs Ideální směs reálných plynů Stavové rovnice pro plynné směsi
1. ZÁKLADNÍ POJMY 1.1 Systém a okolí 1.2 Vlastnosti systému 1.3 Vybrané základní veličiny 1.3.1 Množství 1.3.2 Délka 1.3.2 Délka 1.4 Vybrané odvozené veličiny 1.4.1 Objem 1.4.2 Hustota 1.4.3 Tlak 1.4.4
Více3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky
3. ZÁKLADY DYNAMIKY Dynamika zkoumá příčinné souvislosti pohybu a je tedy zdůvodněním zákonů kinematiky. K pojmům používaným v kinematice zavádí pojem hmoty a síly. Statický výpočet Dynamický výpočet -
VíceTeplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova
1 Rozložení, distribuce tepla Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty je to stavová veličina, charakterizující termodynamickou rovnováhu systému. Teplo vyjadřuje kinetickou energii částic. Teplota
VíceUČIVO. Termodynamická teplota. První termodynamický zákon Přenos vnitřní energie
PŘEDMĚT: FYZIKA ROČNÍK: SEXTA VÝSTUP UČIVO MEZIPŘEDM. VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, PROJEKTY, KURZY POZNÁMKY Zná 3 základní poznatky kinetické teorie látek a vysvětlí jejich praktický význam Vysvětlí pojmy
VíceTermomechanika. Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK
ermomechanika. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK Upozornění: ato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím citovaných
VíceVnitřní energie, práce a teplo
Vnitřní energie, práce a teplo Zákon zachování mechanické energie V izolované soustavě těles je v každém okamžiku úhrnná mechanická energie stálá. Mění se navzájem jen potenciální energie E p a kinetická
VíceCvičení z termomechaniky Cvičení 3.
Příklad 1 1kg plynu při izobarickém ohřevu o 710 [ C] z teploty 40[ C] vykonal práci 184,5 [kj.kg -1 ]. Vypočítejte molovou hmotnost plynu, množství přivedeného tepla a změnu vnitřní energie ΔT = 710 [K]
VíceTepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti
Tepelná vodivost teplo přenesené za čas dt: T 1 > T z T 1 S tepelný tok střední volná dráha T součinitel tepelné vodivosti střední rychlost Tepelná vodivost součinitel tepelné vodivosti při T = 300 K součinitel
VíceSVOBODA, E., BAKULE, R.
Termodynamika 1. Termodynamika 2. Termodynamická soustava 3. Termodynamický stav 4. Veličiny: látkové množství, molární veličina, vnitřní energie, práce v termodynamice 5. Termodynamické principy: nultý
VíceMolekulová fyzika a termika:
Molekulová fyzika a termika: 1. Měření teploty: 2. Délková roztažnost a Objemová roztažnost látek 3. Bimetal 4. Anomálie vody 5. Částicová stavba látek, vlastnosti látek 6. Atomová hmotnostní konstanta
VíceVYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 12
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 2 Termodynamika reálných plynů část 2 Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 203 Tento studijní
VíceTep e e p l e né n é str st o r j o e e z po p h o l h ed e u d u zákl zá ad a n d í n h í o h o kur ku su r su fyzi f ky 3. 3 Poznámky k přednášce
Tepelné stroje z pohledu základního kursu fyziky. Poznámky k přednášce osnova. Idealizované tepelné cykly strojů s vnitřním spalováním, Ottův cyklus, Dieselův cyklus, Atkinsonův cyklus,. Způsob výměny
VíceÚVODNÍ POJMY, VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D08_Z_OPAK_T_Uvodni_pojmy_vnitrni_energie _prace_teplo_t Člověk a příroda Fyzika
VíceLátkové množství n poznámky 6.A GVN
Látkové množství n poznámky 6.A GVN 10. září 2007 charakterizuje látky z hlediska počtu částic (molekul, atomů, iontů), které tato látka obsahuje je-li v tělese z homogenní látky N částic, pak látkové
VíceTERMOMECHANIKA PRO STUDENTY STROJNÍCH FAKULT prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. Brno 2013
Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí TERMOMECHANIKA PRO STUDENTY STROJNÍCH FAKULT prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. Brno
VíceIDEÁLNÍ PLYN 11. IDEÁLNÍ A REÁLNÝ PLYN, STAVOVÁ ROVNICE
IDEÁLNÍ PLYN 11. IDEÁLNÍ A REÁLNÝ PLYN, STAVOVÁ ROVNICE Autor: Ing. Eva Jančová DESS SOŠ a SOU spol. s r. o. IDEÁLNÍ PLYN - Ideální plyn je plyn, který má na rozdíl od skutečného plynu tyto ideální vlastnosti:
Vícemetoda je základem fenomenologické vědy termodynamiky, statistická metoda je základem kinetické teorie plynů, na níž si princip této metody ukážeme.
Přednáška 1 Úvod Při studiu tepelných vlastností látek a jevů probíhajících při tepelné výměně budeme používat dvě různé metody zkoumání: termodynamickou a statistickou. Termodynamická metoda je základem
VícePROCESY V TECHNICE BUDOV 8
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV 8 Dagmar Janáčová, Hana Charvátová Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního
VícePřijímací zkouška na navazující magisterské studium 2017 Studijní program: Fyzika Studijní obory: FFUM
Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 207 Studijní program: Fyzika Studijní obory: FFUM Varianta A Řešení příkladů pečlivě odůvodněte. Příklad (25 bodů) Nechť (a) Spočtěte lim n x n. (b)
VíceTEPLO A TEPELNÉ STROJE
TEPLO A TEPELNÉ STROJE STROJE A ZAŘÍZENÍ ČÁSTI A MECHANISMY STROJŮ ENERGIE,, PRÁCE A TEPLO Energie - z řeckého energia: aktivita, činnost. Ve strojírenské praxi se projevuje jako dominantní energie mechanická.
VícePoznámky k cvičením z termomechaniky Cvičení 3.
Vnitřní energie U Vnitřní energie U je stavová veličina U = U (p, V, T), ale závisí pouze na teplotě (experiment Gay-Lussac / Joule) U = f(t) Pro měrnou vnitřní energii (tedy pro vnitřní energii jednoho
VíceTermodynamika a živé systémy. Helena Uhrová
Termodynamika a živé systémy Helena Uhrová Základní pojmy termodynamiky soustava izolovaná otevřená okolí vlastnosti soustavy znaky popisující soustavu stav rovnováhy tok m či E =0 funkce stavu - soubor
VíceFyzikální chemie. 1.2 Termodynamika
Fyzikální chemie. ermodynamika Mgr. Sylvie Pavloková Letní semestr 07/08 děj izotermický izobarický izochorický konstantní V ermodynamika rvní termodynamický zákon (zákon zachování energie): U Q + W izotermický
VíceTermodynamika pro +EE1 a PEE
ermodynamika ro +EE a PEE Literatura: htt://home.zcu.cz/~nohac/vyuka.htm#ee [0] Zakladni omocny text rednasek Doc. Schejbala [] Pomocne texty ke cviceni [] Prednaska cislo 7 - Zaklady termodynamiky [3]
Více6. Jaký je výkon vařiče, který ohřeje 1 l vody o 40 C během 5 minut? Měrná tepelná kapacita vody je W)
TEPLO 1. Na udržení stále teploty v místnosti se za hodinu spotřebuje 4,2 10 6 J tepla. olik vody proteče radiátorem ústředního topení za hodinu, jestliže má voda při vstupu do radiátoru teplotu 80 ºC
VíceTermodynamika par. Rovnovážný diagram látky 1 pevná fáze, 2 kapalná fáze, 3 plynná fáze
ermodynamika par Fázové změny látky: Přivádíme-li pevné fázi látky teplo, dochází při jisté teplotě a tlaku ke změně pevné fáze na fázi kapalnou (tání) Jestliže spojíme body tání při různých tlacích, získáme
VíceZ ûehovè a vznïtovè motory
2. KAPITOLA Z ûehovè a vznïtovè motory 2. V automobilech se používají pístové motory. Ty pracují v určitém cyklu, který obsahuje výměnu a spálení směsi paliva se vzdušným kyslíkem. Cyklus probíhá ve čtyřech
Vícedu dq dw je totální diferenciál vnitřní energie a respektive práce. Pokud systém může konat pouze objemovou práci platí OCHV
Úloha č.2: Stanovení učinnosti hořáku, Carnotovy termodynamické účinnosti, reálné vnitřní účinnosti a mechanické účinnosti a z nich vypočtená celková účinnost přeměny tepla na mechanickou energii ve Stirlingově
VícePráce, výkon, energie
Práce, výkon, energie (test version, not revised) Petr Pošta pposta@karlin.mff.cuni.cz 11. listopadu 2009 Obsah Mechanická práce Výkon, příkon, účinnost Mechanická energie Kinetická energie Potenciální
Více