Modul: MAKROEKONOMIE

Transkript

1 Modul: MAKROEKONOMIE Podmodul: HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA Název tématu Počet hodin Počet pracovních listů Počet průběžných testů Úvod Rozpočtová politika Měnová politika Důchodová politika Zahraničně měnová politika Sociální politika Hodnocení úspěšnosti hospodářské politiky Celkem * Testy nejsou součástí tohoto materiálu

2 Obsah: 1. téma Úvod téma Rozpočtová politika téma Měnová politika téma Důchodová politika téma Zahraničně měnová politika téma Sociální politika téma Hodnocení úspěšnosti hospodářské politiky Řešení pracovních listů 38 48

3 Metodický list Modul podmodul: Makroekonomie Hospodářská politika Počet vyučovacích hodin podmodulu: 31 Počet témat podmodulu: 7 Téma kursu: Úvod Počet vyučovacích hodin tématu: 3 Počet pracovních listů: 2 Počet testů: 0 Autor: Ing. Milena Rokošová Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta Úvod 2. Pracovní list 1 Hospodářská politika I zadání 3. Pracovní list 1 Hospodářská politika I řešení 4. Pracovní list 2 Hospodářská politika II zadání 5. Pracovní list 2 Hospodářská politika II řešení Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Prostudujte si výkladová skripta Úvod 2. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 1 zadání 3. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 1 řešení 4. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 2 zadání 5. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 2 řešení Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k Seznam použité literatury: Mertlík, P., Rusmichová, L., Soukup, J. a kol.: Úvod do obecné ekonomie. Praha, Aleko ISBN Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.: Ekonomie. Praha, Svoboda ISBN Sojka, M., Pudlák, J.: Ekonomie pro střední školy. Praha, Státní pedagogické nakladatelství ISBN Švarcová, J. a kol.: Ekonomie. Zlín, CEED ISBN Vlastní archiv 3

4 TÉMA 1: ÚVOD KNIHA 1: ÚVOD 1 Podstata hospodářské politiky V předchozích kapitolách jsme sice konstatovali, že v tržní, eventuelně smíšené ekonomice by stát neměl do ekonomiky zasahovat, ale toto tvrzení nemá absolutní platnost. Stát do ekonomiky zasahoval a zasahuje stále, otázka ale je, v jakým způsobem a v jakém rozsahu. To je velmi výrazně ovlivněno i politickou situací ve státě, tím, která politická strana o hospodářské politice rozhoduje. (Např. velmi zajímavé byly ekonomické rozepře pánů Václava Klause a Miloše Zemana, kdy každý z nich představoval jiné ekonomické názory.) V názorech na míru zásahů státu do ekonomiky, tedy na hospodářskou politiku státu, se ekonomové liší a je možno tyto názory rozdělit na dvě základní skupiny: nezasahovat, přesněji řečeno zasahovat co nejméně, zasahovat, regulovat hospodářství prakticky ve všem. V minulosti můžeme vysledovat jakési střídání těchto názorů. Definice: hospodářská politika je souhrn všech nástrojů, opatření a cílů státu v národním hospodářství. 2 Hospodářská politika liberalistická V době před světovou hospodářskou krizí převládala hospodářská politika liberalistická (zásada laissez-faire), kdy stát do ekonomiky téměř nezasahoval a trh fungoval na základě tržního mechanizmu. Představitelem ekonomů tohoto období byl Adam Smith ( ), jehož stěžejním dílem je Bohatství národů a je autorem pojmu neviditelná ruka trhu. V této době si ekonomové hospodářské krize vysvětlovali působením vnějších vlivů a na světovou hospodářskou krizi v letech nebyl nikdo připraven. Poznámka: laissez faire (nechte dělat) je možno volně přeložit jako "nechte věci tak, jak jdou". 4

5 3 Hospodářská politika intervencionistická Průběh světové hospodářské krize v letech ukázal, že při tak vyspělé výrobě a rozvinutém zahraničním obchodu už tržní mechanizmus sám nedokáže vyrovnávat výkyvy ekonomiky a ukázala se nutnost regulace. Po světové hospodářské krizi začala další etapa názorů na zásahy státu a nastoupila hospodářská politika intervencionistická, kdy ekonomika byla regulována státem. První reakce na světovou hospodářskou krizi byla v USA vytvořením plánu New Deal. V Evropě se velmi významným ekonomem této etapy stal britský ekonom John Maynard Keynes ( ), jehož nejznámějším dílem je "Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz". Keynes byl zakladatelem ekonomického směru keynesiánství, které bylo vlastně názorovým opakem klasické ekonomie. Keynes se přikláněl k větším zásahům státu do národního hospodářství a z toho také vyvodil závěry pro způsob řešení světové hospodářské krize. Jedním z nejdůležitějších názorů bylo, že neviditelná ruka trhu (tržní mechanizmus) nedokáže řešit nezaměstnanost a tudíž stát by měl tento problém řešit. K udržení dostatečné zaměstnanosti je třeba, aby na trhu byla dostatečná poptávka (odpovídající nabídce). Stát by měl tedy podporovat poptávku státními výdaji, proto je pro keynesiánce nejdůležitějším projevem fiskální politiky podpora výdajů ze státního rozpočtu. V 70. letech 20. století došlo k řadě událostí (rozpad bretton-woodského měnového systému, ropné šoky ) a objevila se nutnost změny hospodářské politiky a nové změny si vynutil i vývoj v dalších letech. Pokud si prostudujeme dějiny národních hospodářství jednotlivých vyspělých států, zjistíme, že se tyto dva základní názory na hospodářskou politiku víceméně střídaly, samozřejmě v různých variantách. 5

6 4 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkoly č. 1, 2 a 3 v Pracovním listě 1 Hospodářská politika I. Pracovní list 1 Hospodářská politika I Pokuste se formulovat svou vlastní definici hospodářské politiky. Na internetu nebo v jiných zdrojích najděte další informace o Adamu Smithovi a prostudujte si je. Na internetu nebo v jiných zdrojích najděte další informace o Johnu Maynardovi Keynesovi a prostudujte si je. 5 Dvě stránky hospodářské politiky Hospodářskou politiku si můžeme stručně definovat jako zásahy státu do ekonomiky. Každému rozhodnutí o zásahu však musí předcházet pečlivá příprava a zvažování důsledků. Je tedy zřejmé, že lze rozlišit dvě stránky hospodářské politiky: teorie hospodářské politiky, tedy vytváření teoretických cílů a nástrojů, hospodářská politika praktická, což je uskutečňování vytvořených teorií, jejich zavádění do praxe. S nadsázkou by se dalo říci, že vytváření ekonomických teorií je velmi snadné, ale o to horší je jejich realizace. Ekonomové mají tu nevýhodu, že pokud chtějí své teorie ověřit, musí je zavést do praxe a v případě neúspěchu padnou problémy na hlavy občanů (znovu si připomeňme, že veškeré snažení by mělo vést k uspokojování potřeb lidí a k růstu jejich životní úrovně). Z minulosti si můžeme připomenout kupónovou privatizaci, jejímž velkým zastáncem a propagátorem byl Václav Klaus. Teoreticky bylo vše v pořádku, ale po uskutečnění privatizace se objevila řada problémů. 6

7 6 Realizace hospodářské politiky Hlavním realizátorem hospodářské politiky je stát, který ji uskutečňuje prostřednictvím svých orgánů. Parlament - zákonodárný orgán, který svou činností - schvalováním zákonů - vytváří hranice pro fungování celé společnosti. Jedním z nejvýznamnějších ekonomických zákonů je zákon o státním rozpočtu. Vzhledem k tomu, že parlament je složen z volených zástupců občanů, se na jeho rozhodování velmi výrazně projevuje rozložení politických sil v zemi. Vláda - výkonný orgán, který je tvůrcem a realizátorem konkrétní hospodářské politiky. Právě vláda sestavuje návrh státního rozpočtu a ten potom předkládá ke schválení parlamentu. Práce členů vlády je velmi "riziková". Pokud se hospodaření nedaří a ekonomika nedosahuje uspokojivých výsledků, bývá vláda nahrazována jinou, která zavede jiný typ hospodářské politiky. Centrální banka - samostatná, na vládě nezávisla instituce, jejímž hlavním úkolem je péče o stabilitu cen. O centrální bance se více dozvíte v podmodulu Bankovnictví. V současné době však žádný vyspělý stát nefunguje osamoceně, bez vztahu s ostatními. K realizátorům hospodářské politiky tak můžeme přiřadit i mezinárodní organizace (např. WTO) i organizace nadnárodní (např. Evropská unie). 7 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkoly č. 1 a 2 v Pracovním listě 2 Hospodářská politika II. Pracovní list 2 Hospodářská politika II Pokuste se najít příklady teoretické a praktické hospodářské politiky v České republice. Zjistěte rozdíl mezi mezinárodní a nadnárodní organizací a u konkrétní organizace zjistěte také, zda je Česká republika jejím členem. 7

8 8 Cíle hospodářské politiky Veškerá opatření státu, kterými ovlivňuje chod ekonomiky, musí být prováděna velmi promyšleně, z určitých důvodů. Jinými slovy s určitým cílem. Každá ekonomika, každý stát má tedy stanoveny cíle, kterých chce svou hospodářskou politikou dosáhnout. Zpravidla jsou vytyčovány čtyři základní cíle. Plná zaměstnanost, jinými slovy co nejnižší nezaměstnanost. Přípustná je míra nezaměstnanosti, která neakceleruje (nezhoršuje, nezrychluje) inflaci, tedy přirozená míra nezaměstnanosti. Často je uváděna přijatelná míra nezaměstnanosti do 5-6 %. Cenová stabilita, která znamená co nejnižší inflaci. Za přiměřený považuje ČNB růst cen do 2 %, důležité je zabránění cenovým šokům. K tomu, aby byly výše uvedené dva cíle splněny, je třeba splnění dalších dvou. Uspokojivé tempo ekonomického růstu, kdy přiměřené tempo růstu je různé pro různé ekonomiky. Pro vyspělé bývá uváděno dostačující kolem 3 % ročně, pro méně rozvinuté země může být rychlejší, důležitý je vývoj rovnoměrný, bez velkých výkyvů. Hospodářská rovnováha se zahraničím, tedy vyrovnaná či přebytková platební i obchodní bilance a stabilní kurz měny. Možný pátý cíl - spravedlivé rozdělování. To znamená eliminaci sociálních tvrdostí, které vznikají působením tržního mechanizmu. Uznání tohoto cíle záleží na osobním názoru každého člověka. 9 Nástroje hospodářské politiky Národní hospodářství je velmi spletitý a provázaný systém a opatření státu se tedy musí lišit podle jeho jednotlivých oblastí. Z tohoto hlediska lze tedy rozlišit několik nástrojů státu pro zásahy do ekonomiky: rozpočtová politika, měnová politika, důchodová politika, zahraničně-obchodní politika, sociální politika. Těmto nástrojům se budeme v dalších kapitolách věnovat jednotlivě. 8

9 Metodický list Modul podmodul: Makroekonomie Hospodářská politika Počet vyučovacích hodin podmodulu: 31 Počet témat podmodulu: 7 Téma kursu: Rozpočtová politika Počet vyučovacích hodin tématu: 5 Počet pracovních listů: 3 Počet testů: 0 Autor: Ing. Milena Rokošová Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta Rozpočtová politika 2. Pracovní list 3 Rozpočtová politika I zadání 3. Pracovní list 3 Rozpočtová politika I řešení 4. Pracovní list 4 Rozpočtová politika II zadání 5. Pracovní list 4 Rozpočtová politika II řešení 6. Pracovní list 5 Rozpočtová politika III zadání 7. Pracovní list 5 Rozpočtová politika III řešení Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Prostudujte si výkladová skripta Rozpočtová politika 2. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 3 zadání 3. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 3 řešení 4. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 4 zadání 5. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 4 řešení 6. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 5 zadání 7. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 5 řešení Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k Seznam použité literatury: Mertlík, P., Rusmichová, L., Soukup, J. a kol.: Úvod do obecné ekonomie. Praha, Aleko ISBN Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.: Ekonomie. Praha, Svoboda ISBN Sojka, M., Pudlák, J.: Ekonomie pro střední školy. Praha, Státní pedagogické nakladatelství ISBN Švarcová, J. a kol.: Ekonomie. Zlín, CEED ISBN Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech Zákon č. 455/2011 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok Vlastní archiv 9

10 TÉMA 2: ROZPOČTOVÁ POLITIKA KNIHA 1: ROZPOČTOVÁ POLITIKA 1 Definice Rozpočtová (fiskální) politika je využívání státních finančních prostředků (rozpočtové soustavy) k dosažení stanovených cílů národního hospodářství. Státní finanční prostředky jsou rozděleny v soustavě veřejných rozpočtů. Soustava veřejných rozpočtů České republiky: státní rozpočet ČR, rozpočty územních samosprávných celků, rozpočty organizačních složek státu, rozpočty státních příspěvkových organizaci, rozpočty mimorozpočtových fondů, které jsou zřizovány pro pokrytí výdajů důležitých pro společnost. V dalším výkladu se soustředíme na centrální státní rozpočet. Státní rozpočet (SR) je centralizovaný fond finančních prostředků státu, ze kterého se financují výdaje na plnění funkcí státu v rozpočtovém roce. Pro každý rozpočtový rok je státní rozpočet vyhlašován formou zákona. Jako každý jiný fond musí mít i státní rozpočet dvě strany: příjmy, výdaje. 2 Příjmy SR K hlavním příjmovým položkám státního rozpočtu patří: daně - peněžní částky vybírané od fyzckých i právnických osob podle daňových předpisů, cla - peněžní částky vybírané při přechodu zboží přes hranice ze států, se kterými není dohoda o celní unii nebo jiná dohoda o neplacení cla, pojistné na sociální zabezpečení, poplatky - povinné platby za určité úkony státních orgánů, splátky - splátky úvěrů poskytnutých státem, emisní výnosy - příjmy z emitovaných státních dluhopisů... 3 Výdaje SR K hlavním výdajovým položkám státního rozpočtu patří: výdaje na státní správu, výdaje na obranu státu, dotace podnikům a krajům, výdaje na školství, výdaje na zdravotnictví, výdaje na sociální zabezpečení, odvody do rozpočtů Evropské unie... 10

11 4 Plánování SR Při každém hospodaření je nutno předem plánovat a rozvažovat, na co vše bude třeba vynaložit prostředky a kde je získat. Stejně tak probíhá i sestavování státního rozpočtu. Z hlediska poměru příjmů a výdajů může být státní rozpočet sestaven jako: vyrovnaný příjmy a výdaje se rovnají, přebytkový příjmy jsou vyšší než výdaje, schodkový příjmy jsou menší než výdaje. V České republice je od roku 1999 státní rozpočet plánován jako schodkový. Schodek (deficit) SR znamená i mnohaleté zadlužení státu a může vzniknout problém se splácením tohoto dluhu. Zdrojů splátek může být několik a je velmi složitá otázka, který z nich nebo jakou kombinaci zvolit: zvýšení daní - častý zdroj, ale velice citlivá záležitost z zlediska fungování trhu i politického hlediska, půjčky od mezinárodních finančních institucí (např. od Mezinárodního měnového fondu), půjčky od fyzických a právnických osob prostřednictvím emise státních dluhopisů... Poznámka: existuje i možnost řešit defici SR tzv. monetarizací státního dluhu. Znamená by to, že na trh s dluhopisy vstoupí centralní banka a nakupuje, čímž se dostává do oběhu větší množství peněz. Tento způsob ale přináší hrozbu inflace, proto je v některých státech financování státního dluhu bankou zakázáno. Otázkou je, zda zadlužení státu v současnosti přispěje k růstu ekonomiky v příštích letech, protože kumulací dluhů z jednotlivých let se vytváří tzv. státní dluh, který zůstáva na bedrech dalších generací. Odkaz na zákon o rozpočtových pravidlech Odkaz na zákon o SR ČR na rok

12 5 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkoly č. 1, 2 a 3 v Pracovním listě 3 Rozpočtová politika I, úkoly č. 1, 2 a 3 v Pracovním listě 4 Rozpočtová politika II a úkoly č. 1, 2 a 3 v Pracovním listě 5 Rozpočtová politika III. Co je státní rozpočet? Pracovní list 3 Rozpočtová politika I Zamyslete se nad pojmem rozpočtová politika. O co se vlastně jedná? Jak státní rozpočet vzniká? Pracovní list 4 Rozpočtová politika II V zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech zjistěte, co je tzv. rozpočtové provizorium. Proč je státní rozpočet pro všechny závazný? Proč to není jen otázka dobrovolné kázně? Na internetu nebo v jiném zdroji vyhledejte zákon o státním rozpočtu ČR na rok 2012 a zjistěte, kteří státní představitelé jej podepsali. 12

13 Pracovní list 5 Rozpočtová politika III V zákonu č. 455/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2012 zjistěte celkovou částku příjmů i celkovou částku výdajů. O jaký státní rozpočet se jedná z hlediska poměru příjmů a výdajů a co to znamená pro Českou republiku? Zjistěte, z jakých zdrojů bude schodek státního rozpočtu na rok 2012 financován? 13

14 Metodický list Modul podmodul: Makroekonomie Hospodářská politika Počet vyučovacích hodin podmodulu: 31 Počet témat podmodulu: 7 Téma kursu: Měnová politika Počet vyučovacích hodin tématu: 9 Počet pracovních listů: 5 Počet testů: 0 Autor: Ing. Milena Rokošová Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta Měnová politika 2. Pracovní list 6 Měnová politika I zadání 3. Pracovní list 6 Měnová politika I řešení 4. Pracovní list 7 Měnová politika II zadání 5. Pracovní list 7 Měnová politika II řešení 6. Pracovní list 8 Měnová politika III zadání 7. Pracovní list 8 Měnová politika III řešení 8. Pracovní list 9 Měnová politika IV zadání 9. Pracovní list 9 Měnová politika IV řešení 10. Pracovní list 10 Měnová politika V zadání 11. Pracovní list 10 Měnová politika V řešení Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Prostudujte si výkladová skripta Měnová politika 2. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 6 zadání 3. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 6 řešení 4. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 7 zadání 5. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 7 řešení 6. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 8 zadání 7. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 8 řešení 8. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 9 zadání 9. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 9 řešení 10. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 10 zadání 11. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 10 řešení Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k

15 Seznam použité literatury: Mertlík, P., Rusmichová, L., Soukup, J. a kol.: Úvod do obecné ekonomie. Praha, Aleko ISBN Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.: Ekonomie. Praha, Svoboda ISBN Sojka, M., Pudlák, J.: Ekonomie pro střední školy. Praha, Státní pedagogické nakladatelství ISBN Švarcová, J. a kol.: Ekonomie. Zlín, CEED ISBN Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance Vlastní archiv 15

16 TÉMA 3: MĚNOVÁ POLITIKA KNIHA 1: MĚNOVÁ POLITIKA 1 Definice Měnová (monetární) politika je ovlivňování hospodářské činnosti státu prostřednictvím množství peněz v ekonomice. Provádí ji centrální banka - Česká národní banka. Hlavní úloha měnové politiky je současně hlavním cílem činnosti České národní banky a tím je péče o stabilitu cen. Z hlediska usměrňování množství peněz v ekonomice rozeznáváme měnovou politiku: expanzivní, neutrální, restriktivní. Expanzívní měnová politika znamená zvyšování množství peněz v ekonomice. Dostupnost peněz však obnáší vzestup poptávky, zvyšování cen a hrozbu inflace. Neutrální měnová politika je udržování stálého objemu peněz v národním hospodářství. Restriktivní měnová politika spočívá ve snižování množství peněz v ekonomice. Zde je však problém, že příliš velké omezení může brzdit ekonomiku. 2 Trh peněz Již jsme si vysvětlili, že měnovou politiku provádí centrální banka a podstatou je udržování potřebného množství peněz v oběhu (aby nedocházelo k inflaci). Peníze v oběhu tvoří nabídku peněz a k tomu, aby trh fungoval, měla by proti nabídce být poptávka. V dalším textu si naše téma rozšíříme a vysvětlíme si dvě strany peněžního trhu. 2.1 Nabídka peněz Kdo peníze nabízí? Již jsme si vysvětlili, že je to centrální banka. V České republice tedy Česká národní banka. Otázkou je, jak velká má být nabídka peněz, aby byla zachována rovnováha na trhu a nedocházelo k inflaci. Velice zjednodušeně si můžeme představit, že kdyby mělo být vykoupeno veškeré zboží, které je nabízeno na trhu, bylo by třeba peněz v takové celkové hodnotě, jaký by byl součet cen nabízeného zboží. Ale obchody se neuskutečňují v jednom okamžiku a peníze obíhají, tudíž jich je potřeba méně. Potřebné množství peněz v oběhu vyplývá z tzv. Fisherovy rovnice: M... množství peněz v oběhu Q. P... nominální HDP V... rychlost oběhu peněz Q. P = M. V M = (Q. P) / V Závěr: pokud množství peněz v oběhu roste stejným tempem jako (Q. P) / V, je cenová hladina stabilní. 16

17 Protože peníze mají mnoho různých podob, sleduje Česká národní banka tzv. měnové agregáty: M1 (úzké peníze) = oběživo (bankovky a mince) + zůstatky, které lze na oběživo okamžitě převést nebo použít k bezhotovostní platbě (např. jednodenní vklady), M2 (střední peníze) = M1 + vklady se splatností do dvou let + vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců, M3 (široké peníze) = M2 + obchodovatelné nástroje emitované měnovými finančními institucemi (např. podílové listy fondů peněžního trhu). 2.2 Poptávka po penězích Na straně poptávky po penězích jsou ti, kteří je chtějí získat. Podle toho, k čemu peníze používáme, plní různé funkce: prostředek směny - peníze zprostředkovávají výměnu zboží, míra hodnot (zúčtovací jednotka) - penězi vyjadřujeme hodnotu jednotlivých zboží, porovnáváme jejich hodnotu a pohledávky a závazky vyjadřujeme také v penězích, uchovatel hodnot (prostředek akumulace, funkce pokladu)) - hromadění a uchovávání peněz. Důvody k získání peněz je možno označit jako motivy k držení peněz a podle těchto motivů můžeme rozlišit druhy poptávky po penězích: transakční poptávka - snahou je získat peníze na nákup spotřebního zboží, majetková poptávka - snaha získat peníze na nákup majetku, který přinese výnosy. Z výše uvedeného je zřejmé, že funkce peněz a motivy poptávky po penězích spolu velmi úzce souvisí. 17

18 3 Nástroje měnové politiky Při uskutečňování měnové politiky používají centrální banky řadu nástrojů (opatření). Nástroje přímé (administrativní): úvěrové limity - znamená to stanovení maximální částky, kterou mohou komerční banky poskytnout ve formě úvěrů, omezení úvěrů centrální banky komerčním bankám, omezení pohybu peněz s jinými státy, převádění depozit státních institucí do centrální banky. Přímé nástroje nejsou ČNB příliš využívané, přednost dává nástrojům nepřímým. Nástroje nepřímé Operace na volném trhu znamenají prodej státních cenných papírů komerčním bankám, a tím se sníží množství peněz v oběhu. Při jejich zpětném odkupování se množství peněz v oběhu zvýší. Povinné minimální rezervy bank jsou tvořeny částí přijatých vkladů a určeny jsou procentní sazbou. Odpovídající částky musí komerční banky povinně odvádět na svůj účet u ČNB. Zvýšením této sazby se sníží částky, které mohou komerční banky půjčovat ve formě úvěrů a sníží se tak množství peněz v oběhu. Snížení sazby povinných minimálních rezerv má účinek opačný. Úrokové sazby Repo-sazba, která je používána pro termínované operace, kdy ČNB přejímá od komerčních bank přebytečnou likviditu a předává jim dohodnuté cenné papíry. Po uplynutí doby splatnosti komerční banka vrátí jistinu s úrokem a ČNB vrátí cenné papíry. Výše repo-sazby ovlivňuje výši úrokových sazeb při poskytování úvěrů komerčními bankami klientům. Lombardní sazba je používána při vypůjčování peněz komerčními bankami od ČNB přes noc. Diskontní sazba slouží při ukládání hotovosti bez zajištění komerčními bankami do ČNB přes noc. Lombardní a diskontní sazba tvoří horní a dolní mez pro krátkodobé úrokové sazby na peněžním trhu. Odkaz na zákon o České národní bance 4 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkoly č. 1, 2 a 3 v Pracovním listě 6 Měnová politika I, úkoly č. 1, 2 a 3 v Pracovním listě 7 Měnová politika II, úkoly č. 1, 2, 3, 4 a 5 v Pracovním listě 8 Měnová politika III, úkoly č. 1 a 2 v Pracovním listě 9 Měnová politika IV a úkoly č. 1, 2 a 3 v Pracovním listě 10 Měnová politika V. 18

19 Pracovní list 6 Měnová politika I V kapitole Bankovnictví si zopakujte část o České národní bance. V zákonu č. 6/1993 Sb., o České národní bance zjistěte, co je hlavním cílem činnosti České národní banky. Uvažujte o tom, co znamená stabilita cen. Jaká je podle Vašeho názoru přiměřená inflace? Pracovní list 7 Měnová politika II Na stránkách Českého statistického úřadu (makroekonomické údaje) vyhledejte hodnoty změn peněžních agregátů M1, M2 a M3 v letech 2011 a Uvažujte o tom, zda je česká koruna schopna plnit funkci uchovatele hodnot. 19

20 Pracovní list 8 Měnová politika III Uvažujte o nástrojích České národní banky. Které z nich přímé či nepřímé budou v tržní ekonomice využívány spíše? Zjistěte, co je podstatou tzv. repo operací, které jsou hlavním nástrojem měnové politiky ČNB: Zjistěte, co jsou povinné minimálních rezervy. Úloha č. 4 Na stránkách ČNB zjistěte současnou sazbu povinných minimálních rezerv. Úloha č. 5 Z úlohy č. 2 je zřejmé, že povinné minimální rezervy jako nástroj nejsou příliš využívané. Přesto se pokuste vysvětlit mechanizmus jejich fungování. Co způsobí zvýšení a co snížení sazby? Pracovní list 9 Měnová politika IV Na stránkách ČNB zjistěte, co je základem pro určování krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu. Na stránkách ČNB zjistěte, které úrokové sazby se vztahují k výše uvedeným automatickým facilitám. 20

21 Pracovní list 10 Měnová politika V Pokuste se vysvětlit mechanizmus fungování úrokových sazeb. Co způsobí zvýšení a co snížení sazby z hlediska poskytování úvěrů? Pokuste se vysvětlit, co způsobí zvýšení nebo snížení úrokových sazeb z hlediska množství peněz v oběhu. Dokážete si z předcházejících úloh vyvodit nějaké závěry pro svůj život? Jsou pro Vás informace ČNB nějak důležité? 21

22 Metodický list Modul podmodul: Makroekonomie Hospodářská politika Počet vyučovacích hodin podmodulu: 31 Počet témat podmodulu: 7 Téma kursu: Důchodová politika Počet vyučovacích hodin tématu: 4 Počet pracovních listů: 3 Počet testů: 0 Autor: Ing. Milena Rokošová Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta Důchodová politika 2. Pracovní list 11 Důchodová politika I zadání 3. Pracovní list 11 Důchodová politika I řešení 4. Pracovní list 12 Důchodová politika II zadání 5. Pracovní list 12 Důchodová politika II řešení 6. Pracovní list 13 Důchodová politika III zadání 7. Pracovní list 13 Důchodová politika III řešení Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Prostudujte si výkladová skripta Měnová politika 2. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 11 zadání 3. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 11 řešení 4. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 12 zadání 5. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 12 řešení 6. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 13 zadání 7. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 13 řešení Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k Seznam použité literatury: Mertlík, P., Rusmichová, L., Soukup, J. a kol.: Úvod do obecné ekonomie. Praha, Aleko ISBN Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.: Ekonomie. Praha, Svoboda ISBN Sojka, M., Pudlák, J.: Ekonomie pro střední školy. Praha, Státní pedagogické nakladatelství ISBN Švarcová, J. a kol.: Ekonomie. Zlín, CEED ISBN Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Vlastní archiv 22

23 TÉMA 4: DŮCHODOVÁ POLITIKA KNIHA 1: DŮCHODOVÁ POLITIKA 1 Definice Důchodová politika je ovlivňování příjmů (důchodů) fyzických i právnických osob státem s cílem zamezit inflaci. Je uskutečňována především ovlivňováním cen výrobních faktorů státem - zejména mezd a zisků. Zisky bývají ovlivňovány nepřímo - především právě prostřednictvím cen. 2 Způsoby ovlivňování příjmů fyzických osob Cena práce - mzda - by v tržní ekonomice měla být ovlivňována především trhem. Jedná se však o oblast velmi citlivou pro všechny občany, protože výše jejich příjmů přímo ovliňuje míru uspokojování jejich potřeb a tedy životní úroveň. Oblasti ovlivňování příjmů fyzických osob státem. Zmrazení mezd - administrativní opatření, kdy je zakázáno zvyšovat mzdy či platy po určité období. Mírnější variantou je stanovení možného procentního přírůstku mezd za určité období. Stanovení minimální mzdy - minimální mzda je nejnižší možná odměna za práci zaměstnanců. Její výše je určena zákonem a je tedy pro zaměstnavatele závazná. Konkrétní částka minimální mzdy je výsledkem jednání Rady sociální dohody (tzv. tripartita), kterou tvoří zástupci státu, zástupci zaměstnavatelů a zástupci zaměstnanců (odborová organizace). Vzhledem k tomu, že v realitě "všechno souvísí se vším", připomeňme si ještě další možnosti, kdy stát ovlivňuje výši příjmů lidí. Přímé daně - konkrétně daň z příjmů fyzických osob, která ovlivňuje výši čistého příjmu fyzických osob a tím jejich možnosti nákupu na trhu. Sociální dávky - podpora od státu fyzickým osobám v obtížné životní situaci. Výše jednotlivých sociálních dávek je rovněž určena zákonem. Nepřímé daně - daň z přidané hodnoty a spotřební daň neovlivňují výši příjmů lidí, ale vzhledem k tomu, že zvyšují cenu zboží, ovlivňují i poptávku. 23

24 3 Způsoby ovlivňování příjmů právnických osob Výše příjmů právnických osob by rovněž měla být ovlivňována především situací na trhu. Ale i zde stát zasahuje a ovlivňuje zisky firem především ovlivňováím cen. Oblasti ovlivňování příjmů právnických osob státem. Kontrola cen znamená to centrální stanovení cen určitého zboží. V současné době se to v České republice týká cen cigaret a některých složek ceny plynu a elektřiny (seznam zboží s regulovanými cenami vydává ministerstvo financí). Prostřednictvím cen produktů jsou potom ovlivňovány zisky dané firmy. Daňová regulace mezd (důchodová politika založená na daních) - mzda je cenou práce, jde tedy také o kontrolu cen. Stát může vydat nařízení o možném procentním růstu mezd a při nedodržení potrestat podnik například zvýšením daní nebo snížením daňových úlev. Další možnosti, kdy stát ovlivňuje výši zisků firem. Přímé daně konkrétně daň z příjmů právnických osob, která ovlivňuje výši čistého zisku firem. Nepřímé daně konkrétně daň z přidané hodnoty a spotřební daň, které ovlivňují cenu výrobku a tím i celkové tržby podniku (cena, která je díky nepřímým daním vysoká, může odradit spotřebitele od nákupu) a podnik bez tržeb nemá zisk. 4 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkoly č. 1, 2 a 3 v Pracovním listě 11 Důchodová politika I, úkoly č. 1, 2 a 3 v Pracovním listě 12 Důchodová politika II a úkoly č. 1, 2 a 3 v Pracovním listě 13 Důchodová politika III. Ujasněte si pojem důchod. Pracovní list 11 Důchodová politika I Uvažujte o tom, jak stát ovlivňuje Vaše příjmy přímými daněmi. Uvažujte o tom, jak stát ovlivňuje Vaše příjmy nepřímými daněmi. 24

25 Pracovní list 12 Důchodová politika II Nyní uvažujte obráceně. Ne, že Vám stát peníze bere (viz placení daní), ale dává. Dále zvažujeme situaci, kdy stát Vám peníze nebere ani nedává, ale přesto příjmy ovlivňuje. Definujte minimální mzdu a zjistěte jaká je její aktuální výše. Pracovní list 13 Důchodová politika III Uvažujte o minimální mzdě z hlediska podnikatele. Mzda není jeho příjmem, je tedy nutné tuto úvahu zařazovat? Uvažujte o tom, jak stát ovlivňuje příjmy právnických osob v oblasti daní z příjmů. Uvažujte o dani z přidané hodnoty a spotřební dani z pohledu podnikatelů. 25

26 Metodický list Modul podmodul: Makroekonomie Hospodářská politika Počet vyučovacích hodin podmodulu: 31 Počet témat podmodulu: 7 Téma kursu: Zahraničně obchodní politika Počet vyučovacích hodin tématu: 3 Počet pracovních listů: 4 Počet testů: 0 Autor: Ing. Milena Rokošová Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta Zahraničně obchodní politika 2. Pracovní list 14 Zahraničně obchodní politika I zadání 3. Pracovní list 14 Zahraničně obchodní politika I řešení 4. Pracovní list 15 Zahraničně obchodní politika II zadání 5. Pracovní list 15 Zahraničně obchodní politika II řešení 6. Pracovní list 16 Zahraničně měnová politika I zadání 7. Pracovní list 16 Zahraničně měnová politika I řešení 8. Pracovní list 17 Zahraničně měnová politika II zadání 9. Pracovní list 17 Zahraničně měnová politika II řešení Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Prostudujte si výkladová skripta Zahraničně obchodní politika 2. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 14 zadání 3. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 14 řešení 4. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 15 zadání 5. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 15 řešení 6. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 16 zadání 7. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 16 řešení 8. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 17 zadání 9. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 17 řešení Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k Seznam použité literatury: Mertlík, P., Rusmichová, L., Soukup, J. a kol.: Úvod do obecné ekonomie. Praha, Aleko ISBN Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.: Ekonomie. Praha, Svoboda ISBN Sojka, M., Pudlák, J.: Ekonomie pro střední školy. Praha, Státní pedagogické nakladatelství ISBN Švarcová, J. a kol.: Ekonomie. Zlín, CEED ISBN Vlastní archiv 26

27 TÉMA 5: ZAHRANIČNĚ OBCHODNÍ POLITIKA KNIHA 1: ZAHRANIČNĚ OBCHODNÍ POLITIKA 1 Definice Zahraničně-obchodní politika jsou všechna opatření státu, kterými jsou vytvářeny podmínky pro obchodování s jinými zeměmi. Pro Českou republiku je životně nutné zapojení do mezinárodního obchodu a musí být tedy vytvořena řada nástrojů, které budou pomáhat k tomu, aby toto zapojení probíhalo pro Českou republiku výhodně a efektivně. Z hlediska oblasti zaměření je možno rozlišit: vlastní zahraničně - obchodní politiku, kde se jedná především o regulaci toku statků a služeb přes hranice země, zahraničně - měnovou politiku, při níž jde hlavně o určování měnových kurzů. 2 Zahraničně - obchodní politika V rámci zahraničně obchodní politiky stát reguluje toky výrobků a služeb přes hranice země. K tomu může uskutečňovat řadu opatření, mezi která patří např.: celní politika, která je však centrálně řízena EU, takže ji ČR nemůže samostatně ovlivňovat, určování kvót na dovoz nebo vývoz na určité období, ale i toto je stanovováno EU. Obě skupiny opatření se týkají obchodování ČR se zeměmi, které nejsou členy EU. Uvnitř EU žádná omezení neplatí. Pro podporu vývozu jsou v ČR vytvořeny i státní instituce - agentura Czech Trade, Exportní garanční a pojišťovací společnost a Česká exportní banka. Ve vztahu k zahraničí je nutno sledovat nejen pohyb zboží, ale i práce a kapitálu. Všechny hospodářské transakce se zahraničím za určitou dobu obsahuje výkaz platební bilance, která zahrnuje: běžný účet, který zachycuje toky zboží a služeb, výnosy z kapitálu, z investic a práce (úroky, dividendy, pracovní příjmy...) a další položky - např.dary, výživné. Jeho součástí je obchodní bilance, ve které je zobrazen pouze vývoz a dovoz zboží, kapitálový účet - zachycuje převody, které souvisí migrací obyvatelstva, převody nehmotných práv..., finanční účet, který zachycuje transakce související s dovozem a vývozem kapitálu. vlastnictvím finančního majetku, s dluhy státu, bank, podniků. Informace jsou členěny na přímé investice (nákupy podniků nebo nemovitostí) a portfoliové investice (nákup domácích cenných papírů nebo ukládání peněz do bank) a ostatní investice. devizové rezervy, tedy zásoby krátkodobých aktiv v cizích měnách (vklady v zahraničních bankách, cenné papíry,valuty, zlato ) České národní banky. 27

28 2.1 Komparativní výhoda Prakticky žádná vyspělá země si nemůže dovolit existovat osamoceně, bez vztahů s ostatními státy. Ale jak se do těchto vztahů zapojit, s kým a s čím obchodovat? Tento problém si objasníme na příkladu. Uvažujte o zapojení do mezinárodního obchodu zemí A a B ve výrobě oděvů a strojů. Podklady pro úvahu najdete v tabulce, náklady jsou uvedeny v počtu dnů, potřebných na výrobu jedné jednotky oděvů a strojů. Země B je celkově vyspělejší, má nižší náklady na výrobu a vyšší produktivitu práce. Oba produkty vyrábí s nižšími náklady a na její straně je tedy absolutní výhoda. Ale i země B se chce zapojit do mezinárodního obchodu. Která země se tedy soustředí na výrobu oděvů a která na výrobu strojů? Zjistíme, kolik jednotek výrobků každá země "ztratí", když se soustředí na výrobu výrobku druhého. Zjistíme to porovnáním nákladů na výrobu. Země A: 1 jednotka oděvů = 4/5 jednotky strojů Země B: 1 jednotka oděvů = 2/3 jednotky strojů Při výrobě 1 jednotky oděvů ztratí (nevyrobí) země B méně strojů než země A (2/3 < 4/5). Země B se tedy soustředí na oděvy, země A na stroje. Rozhodli jsme na základě tzv. komparativní (srovnávací) výhody. 28

29 3 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkoly č. 1 a 2 v Pracovním listě 14 Zahraničně obchodní politika I a úkoly č. 1 a 2 v Pracovním listě 15 Zahraničně obchodní politika II. Pracovní list 14 Zahraničně obchodní politika I Uvažujte o tom, proč vlastně státy mezi sebou obchodují. Jak se vlastně státy rozhodují při vzájemném obchodování? Na jakém principu se do mezinárodního obchodu zapojují? Jak zjistí, co je pro ně výhodné vyrábět a co nakupovat? Pracovní list 15 Zahraničně obchodní politika II Na internetových stránkách České národní banky vyhledejte a pečlivě prostudujte (včetně komentáře) platební bilanci České republiky. Z výše zmíněné platební bilance zjistěte, jak se v 1. čtvrtletí roku 2012 vyvíjely devizové rezervy ČNB. 29

30 4 Zahraničně měnová politika Podstatou zahraničně měnové politiky je regulace měnových kurzů a tím ovlivňování toku výrobků, služeb i kapitálu přes hranice země. Kurz měny je cena měny jedné země vyjádřená v měnových jednotkách jiné země. Vytváří se - jako ceny ostatního zboží na trhu podle poměru nabídky a poptávky po dané měně. To znamená, že měna, po které je poptávka, je dražší. Vysoká poptávka je po měnách zemí se stabilní a výkonnou ekonomikou. Stanovení a vyhlášení kurzu měny provádí centrální banka - Česká národní banka tak, že zveřejní tzv. kurzovní lístek. ČNB také zasahuje v situacích, kdy kurz Kč výrazně roste a znevýhodňuje tak české vývozce. V takovém případě ČNB zvyšuje nabídku Kč na mezinárodních měnových trzích a tím snižuje její cenu - kurz. Zvýšení či snížení kurzu měny má různé názvy podle toho o jaký systém kurzů se jedná. Revalvace původně znamenala zvýšení zlatého krytí měnové jednotky. Při fixních kurzech jde o úřední zvýšení kurzu dané měny k ostatním měnám. V systému plovoucích kurzů (floating) je zvýšení kurzu nazýváno apreciace. Opakem revalvace je devalvace a opakem apreciace je depreciace. Měny různých zemí lze přepočítávat také podle měnové parity. Měnová parita poměření množství zboží, které lze koupit za stejné množství měnových jednotek (např. nákup za 1 EUR a 1 Kč). Často se vyjadřuje i opačně, poměří se ceny stejného zboží v různých zemích (např. cena 1 litru Coca Coly v USA a Německu). Jako mnoho problémů z tématu Makroekonomie je i hlubší zkoumání tohoto předmětem vysokoškolského studia. 30

31 5 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkoly č. 1, 2 a 3 v Pracovním listě 16 Zahraničně měnová politika I a úkoly č. 1, 2, 3, a 4 v Pracovním listě 17 Zahraničně měnová politika II. Zopakujte si, co je kurz měny. Pracovní list 16 Zahraničně měnová politika I Jak výše uvedený kurz měny vzniká? Uvažujte, o kterou měnu (které země) bude velký zájem, velká poptávka. Pracovní list 17 Zahraničně měnová politika II Které měny jsou asi nejčastěji nakupovány v České republice fyzickými osobami? Jestliže se budete chystat do zahraničí, kde získáte cizí měnu? Jak se dozvíte cenu příslušné měny? Úloha č. 4 Kde ten lístek najdete? 31

32 Metodický list Modul podmodul: Makroekonomie Hospodářská politika Počet vyučovacích hodin podmodulu: 31 Počet témat podmodulu: 7 Téma kursu: Sociální politika Počet vyučovacích hodin tématu: 4 Počet pracovních listů: 2 Počet testů: 0 Autor: Ing. Milena Rokošová Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta Sociální politika 2. Pracovní list 18 Sociální politika I zadání 3. Pracovní list 18 Sociální politika I řešení 4. Pracovní list 19 Sociální politika II zadání 5. Pracovní list 19 Sociální politika II řešení Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Prostudujte si výkladová skripta Sociální politika 2. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 18 zadání 3. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 18 řešení 4. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 19 zadání 5. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 19 řešení Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k Seznam použité literatury: Mertlík, P., Rusmichová, L., Soukup, J. a kol.: Úvod do obecné ekonomie. Praha, Aleko ISBN Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.: Ekonomie. Praha, Svoboda ISBN Sojka, M., Pudlák, J.: Ekonomie pro střední školy. Praha, Státní pedagogické nakladatelství ISBN Švarcová, J. a kol.: Ekonomie. Zlín, CEED ISBN Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře Nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částky životního a existenčního minima pro rok Vlastní archiv 32

33 TÉMA 6: SOCIÁLNÍ POLITIKA KNIHA 1: SOCIÁLNÍ POLITIKA 1 Definice Sociální politikou státu se rozumí různé programy a opatření, která mají zmírnit dopady tržního mechanizmu na znevýhodněné skupiny občanů. Je prováděna vytvářením řady příspěvků a podpor, jejichž poskytování je upraveno zvláštními předpisy - např. zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu a dalšími. 2 Dávky státní sociální podpory V současné době (rok 2012) je v ČR poskytováno šest dávek státní sociální podpory. Některé dávky jsou poskytovány všem osobám, které se nacházejí v zákonem stanovené situaci a jiné příspěvky jsou poskytovány v závislosti na výši příjmu. Dávky závislé na výši příjmu: přídavek na dítě, který je poskytován některým nezaopatřeným dětem (pojem nezaopatřené dítě upravuje zákon) ve výši, která se odvíjí od příjmu rodiny, příspěvek na bydlení pro majitele nebo nájemce bytu, kteří splňují limity příjmu, porodné, které je vypláceno rodinám s nízkými příjmy při narození prvního dítěte. Při určování nároku na příslušnou dávku je příjem za určité období porovnáván s částkou životního minima rodiny nebo jednotlivce, která je dána zákonem. Dávky nezávislé na výši příjmu: rodičovský příspěvek pro rodiče který celodenně pečuje o dítě do vyčerpání částky Kč, nejdéle do 4 let věku dítěte, dávky pěstounské péče, které jsou čtyři - příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte a příspěvek na zakoupení motorového vozidla (při péči o nejméně čtyři děti), pohřebné Kč při vypravení pohřbu určitým osobám. Odkaz na zákon o státní sociální podpoře Odkaz na zákon o životním a existenčním minimu 33

34 3 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkoly č. 1, 2, 3, a 4 v Pracovním listě 18 Sociální politika I a úkoly č. 1, 2, 3 a 4 v Pracovním listě 19 Sociální politika II. Pracovní list 18 Sociální politika I V příslušném předpise vyhledejte vysvětlení pojmů životní a existenční minimum. Jaká částka životního minima je stanovena pro jednotlivce v současné době? Jaká částka existenčního minima je stanovena v současné době pro jednu osobu? Úloha č. 4 Lze částku existenčního minima použít i u dětí? Pracovní list 19 Sociální politika II Zjistěte, které dítě se považuje za nezaopatřené pro potřeby zákona o státní sociální podpoře. Je nezaopatřeným dítětem student české vysoké školy, kterému je 22 let (je tedy plnoletý) a školu řádně navštěvuje? Jaké jsou podmínky nároku na přídavek na dítě podle zákona o státní sociální podpoře? Úloha č. 4 Jaká je výše přídavku na dítě za kalendářní měsíc, pokud je nezaopatřenému dítěti 17 let? 34

35 Metodický list Modul podmodul: Makroekonomie Hospodářská politika Počet vyučovacích hodin podmodulu: 31 Počet témat podmodulu: 7 Téma kursu: Hodnocení úspěšnosti hospodářské politiky Počet vyučovacích hodin tématu: 3 Počet pracovních listů: 1 Počet testů: 1 Autor: Ing. Milena Rokošová Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta Hodnocení úspěšnosti hospodářské politiky 2. Pracovní list 20 Magický čtyřúhelník zadání 3. Pracovní list 20 Magický čtyřúhelník řešení 4. Průběžný test 5 Hospodářská politika Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Prostudujte si výkladová skripta Hodnocení úspěšnosti hospodářské politiky 2. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 20 zadání 3. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 20 řešení 4. Vypracujte Průběžný test 5 Hospodářská politika Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k Seznam použité literatury: Mertlík, P., Rusmichová, L., Soukup, J. a kol.: Úvod do obecné ekonomie. Praha, Aleko ISBN Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.: Ekonomie. Praha, Svoboda ISBN Sojka, M., Pudlák, J.: Ekonomie pro střední školy. Praha, Státní pedagogické nakladatelství ISBN Švarcová, J. a kol.: Ekonomie. Zlín, CEED ISBN Vlastní archiv 35

36 TÉMA 7: HODNOCENÍ ÚSPĚŠNOSTI HOSPODÁŘKÉ POLITIKY KNIHA 1: HODNOCENÍ ÚSPĚŠNOSTI HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY 1 Hodnocení úspěšnosti hospodářské politiky V úvodu kapitoly o národním hospodářství jsme si vysvětlili, že veškeré zásahy musí stát činit rozvážně, s určitým cílem. Je tedy zřejmé, že je nutno hledat cesty, jak dosažení cílů vyhodnotit. Je samozřejmě možno porovnávat jednotlivé ukazatele, ale to obnáší problém. Jak rozhodnout, zda je lepší ekonomika s nižší inflací nebo ekonomika s nižší nezaměstnaností? K celkovému zhodnocení je možno využít speciální graf - magický čtyřúhelník (pro svou podobu bývá někdy nazýván "démanty"), který výše uvedený problém eliminuje. 2 Magický čtyřúhelník graf G průměrné roční tempo růstu reálného produktu v %, B podíl salda běžného účtu platební bilance na nominálním produktu v %, P průměrná roční míra inflace v %, U průměrná roční míra nezaměstananosti v %. Tento graf je možno sestavit za dané období pro jednotlivé ekonomiky (státy) a najít tu, která má neúspěšnější hospodářskou politiku nebo vytvořit graf pro jednu ekonomiku za různá období a sledovat její vývoj. Osy pro nanášení hodnot jednotlivých ukazatelů jsou stanoveny tak, aby příznivější hodnota byla vzdálenější od středu (od průsečíku os) a úspěšnější ekonomika (nebo období) je tedy ta, jejíž magický čtyřúhelník má větší plochu. Odkaz na stránky Českého statistického úřadu 36

37 3 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkoly č. 1 a 2 v Pracovním listě 20 Magický čtyřúhelník. Pracovní list 20 Magický čtyřúhelník Na internetových stránkách Českého statistického úřadu vyhledejte hodnoty ukazatelů výkonnosti národního hospodářství za rok 2010 a rok Úkol č. 2 Posuďte vývoj ukazatelů z úlohy č. 1. Odpovězte na otázky průběžného testu: Hospodářská politika 37

38 38

39 Řešení pracovních listů Pracovní list 1 Hospodářská politika I Pokuste se formulovat svou vlastní definici hospodářské politiky. Např.: - všechny zásahy státu do ekonomiky, - veškeré zásahy státních orgánů, které ovlivňují hospodaření společnosti. Podstatou je vyjádření, že jde o zásahy státu a týkají se hospodaření celé společnosti. Na internetu nebo v jiných zdrojích najděte další informace o Adamu Smithovi a prostudujte si je. Ve svém životě působil jako profesor a později i děkan na univerzitě v Glasgowě, ve Francii byl osobním učitelem lorda Towsenda a zde se seznámil s francouzskými osvícenci. Knihou Bohatství národů vytvořil základy nové vědy politické ekonomie. Došel k závěru, že bohatství společnosti je souhrnem bohatství jednotlivců a těm by do jejich snažení nikdo neměl zasahovat. Dalším jeho závěrem byla teorie, že trh nefunguje chaoticky, ale je řízen určitými mechanizmy neviditelnou rukou trhu. Na internetu nebo v jiných zdrojích najděte další informace o Johnu Maynardovi Keynesovi a prostudujte si je. Během své kariéry působil jako profesor na univerzitě v Cambridge, guvernér Bank of England (anglická centrální banka), šéfredaktor prestižního ekonomického časopisu Economic Journal, po 1. světové válce se zúčastnil se konference ve Versailles Pracovní list 2 Hospodářská politika II Pokuste se najít příklady teoretické a praktické hospodářské politiky v České republice. Např. po společenských změnách v roce 1989 bylo třeba změnit i podstatu vlastnictví výrobních činitelů. Zrodil se návrh na privatizaci, u velkých firem privatizaci kuponovou. Tento plán lze nazvat teoretickou hospodářskou politikou. Kuponová privatizace byla uskutečněna, podniky přešly z vlastnictví státního do vlastnictví soukromého. To bylo praktické uskutečnění plánovaného záměru a dnes již můžeme diskutovat o tom, zda byl záměr splněn úspěšně. Zjistěte rozdíl mezi mezinárodní a nadnárodní organizací a u konkrétní organizace zjistěte také, zda je Česká republika jejím členem. Mezinárodní organizace jejich orgány nejsou oprávněny rozhodovat za členské země bez jejich výslovného souhlasu. Např. Organizace spojených národů, ČR je členem. Nadnárodní organizace členské země ztrácejí část své suverenity a musí se podřídit rozhodnutím nadnárodních orgánů. Např. Evropská unie, ČR je členem. 39