ÚVOD DO PRÁVNÍ TEORIE A PRAXE I.

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra sociální práce ÚVOD DO PRÁVNÍ TEORIE A PRAXE I. STUDIJNÍ TEXT PRO TYP STUDIA JUDr. Alena Prchalová, Ph.D. 2014

2 Obsah: PRACOVNÍ PRÁVO Vznik a skončení pracovního poměru Smluvní strany základních pracovněprávních vztahů Vznik a změny pracovního poměru Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Dohoda o provedení práce Dohoda o pracovní činnosti Pracovní doba, přestávky v práci, doby odpočinku, příplatky Dovolená na zotavenou Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část Uplatňování minimální mzdy a platu RODINNÉ PRÁVO Manželství Vznik manželství Zákonné překážky manželství Zdánlivé manželství Neplatné manželství Povinnosti a práva manželů Manželské majetkové právo Zánik manželství Určování rodičovství Popírání otcovství Osvojení Souhlas s osvojením Výživné Výživovací povinnost obecně Výživné mezi rodiči a dětmi a předky a potomky Výživné a zajištění úhrady některých nákladů neprovdané matce Výživné rozvedeného manžela Formy péče o dítě Poručenství Opatrovnictví Svěření dítěte do péče jiné osoby Pěstounství Ústavní výchova

3 PRACOVNÍ PRÁVO 1. VZNIK A SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU Cíl: V této kapitole se seznámíte se základními pracovněprávními vztahy, se subjekty, které mohou do těch vztahů vstupovat, dále s formami vzniku pracovního poměru, s jeho změnami, se skončením pracovního poměru a v kterých případech máte nárok na odstupné a v jaké výši a v neposlední řadě také s tím, jak postupovat při neplatném skončení pracovního poměru. Klíčová slova: Základní pracovněprávní vztahy, zaměstnanec, zaměstnavatel, vznik, změna a skončení pracovního poměru, odstupné, neplatnost, hromadné propouštění. Průvodce studiem: Předmětem této kapitoly je seznámit posluchače se základními vybranými pojmy pracovního práva se zaměřením na vznik pracovního poměru, v jakých případech je zaměstnavatel povinen zaměstnance převést na jiný druh práce, podrobnější rozebrání druhů skončení pracovního poměru s nárokem na odstupné. Cílem této kapitoly je zaměřit se na tu úpravu zákoníku práce, se kterou člověk nejčastěji v praxi přichází do styku. Časová náročnost každá podkapitola opory je počítána v rozsahu 2 3 hodiny, a to dle zájmu o studium dané problematiky. 3

4 1.1. SMLUVNÍ STRANY ZÁKLADNÍCH PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007, upravuje: 1. vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli 2. vztahy kolektivní povahy 3. zapracovává příslušné předpisy ES 4. vztahy před vznikem pracovněprávních vztahů 5. práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců při dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce Definice pracovněprávních vztahů: Pracovněprávní vztahy jsou právní vztahy mezi určitými subjekty, účastníky pracovního procesu v extenzivním slova smyslu, jejichž obsahem jsou práva a povinnosti. Účastníci pracovněprávních vztahů: A. zaměstnanec - způsobilost k právům a povinnostem vzniká narozením - způsobilost mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti, způsobilost nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti vzniká (pokud není v zákoníku práce stanoveno jinak) dosažením 15 let věku - zbavit, příp. omezit způsobilost k právním úkonům může pouze příslušný soud - výkon dětské práce je zakázán, s výjimkou umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti; o povolení výkonu činnosti dítěte rozhoduje na základě písemné žádosti podané zákonným zástupcem dítěte příslušná krajská pobočka Úřadu práce. Žádost se podává podle trvalého pobytu dítěte, příp. podle místa, kde se zdržuje. B. Zaměstnavatel - právnické osoby, fyzické osoby, stát a) právnické osoby založení a vznik podle příslušných právních předpisů, jejich jménem vystupují příslušné statutární orgány b) fyzické osoby - způsobilost FO vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti v pracovněprávních vztazích jako zaměstnavatel vzniká dosažením 18 let věku, dále musí zaměstnavatel jako osoba podnikající splňovat bezúhonnost dle živnostenského zákona c) Česká republika (stát) jeho jménem v pracovněprávních vztazích vystupuje vždy příslušná organizační složka státu 4

5 1.2. VZNIK A ZMĚNY PRACOVNÍHO POMĚRU Závislou práci je možné vykonávat pouze v základním pracovněprávním vztahu. Znaky závislé práce: - práce vykonávaná ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance - jménem zaměstnavatele a podle jeho pokynů - osobní výkon zaměstnancem - výkon práce za mzdu, plat nebo odměnu za práci - na náklady a odpovědnost zaměstnavatele - v pracovní době a na pracovišti zaměstnavatele Základními pracovněprávními vztahy jsou: a) pracovní poměr b) pracovní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU Pracovní poměr může dle zákoníku práce vzniknout pouze dvěma způsoby: 1. pracovní smlouvou 2. jmenováním Vznik pracovního poměru pracovní smlouvou Pracovní smlouvu může uzavřít fyzická osoba, která dosáhla 15 let věku. Jako den nástupu do zaměstnání musí být však sjednán den po ukončení povinné školní docházky. Pracovní smlouva je dvoustranný, svobodně učiněný právní úkon mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. K tomu, aby byla pracovní smlouva platná, musí být uzavřena písemně a musí obsahovat 3 podstatné náležitosti: 1. druh práce 2. místo výkonu práce 3. den nástupu do práce Pokud zaměstnanec ve sjednaný den (uvedený jako den nástupu v pracovní smlouvě) nenastoupí do zaměstnání, aniž by mu v tom bránila překážka v práci, nebo zaměstnavatele do jednoho týdne o této překážce neuvědomí, má zaměstnavatel právo od pracovní smlouvy odstoupit. Odstoupení od pracovní smlouvy musí zaměstnavatel učinit písemně a doručit ho druhé straně. 5

6 V případě, že pracovní smlouva obsahuje pouze tyto 3 podstatné náležitosti, je zaměstnavatel povinen do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru podat zaměstnanci písemnou informaci o obsahu pracovního poměru. Informace musí obsahovat: a) jméno a příjmení zaměstnance, název a sídlo zaměstnavatele b) bližší označení druhu a místa výkonu práce c) údaj o délce dovolené d) údaj o výpovědních dobách e) údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení f) údaj o mzdě, platu, způsobu odměňování, splatnosti a termínu výplaty mzdy a platu, místě a způsobu vyplácení g) údaj o kolektivních smlouvách Další možná ujednání v pracovní smlouvě: 1. zkušební doba Zkušební dobu je možné sjednat maximálně na 3 měsíce ode dne vzniku pracovního poměru. Výjimka je u vedoucích zaměstnanců, u nichž může být sjednána zkušební doba maximálně na 6 měsíců. Při sjednávání zkušební doby musí být dodrženy tyto zásady: - zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den nástupu do práce - zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována (kromě celodenních překážek v práci a celodenní dovolené) - zkušební doba nesmí být delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru - musí být vždy sjednána písemně Příklad Začátek pracovního poměru Sjednána zkušební doba na 3 měsíce. Konec zkušební doby

7 nebo v měsíci březnu 10 dní pracovní neschopnost, v měsíci dubnu 3 dny dovolené Prodloužení zkušební doby o dobu překážek v práci tj. o pracovní neschopnost a o dobu dovolené. Konec zkušební doby doba trvání pracovního poměru - doba neurčitá pokud není v pracovní smlouvě výslovně stanovena doba trvání pracovního poměru, má se za to, že byl pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou. Zákoník práce preferuje sjednávání pracovních poměrů na dobu neurčitou. - doba určitá doba jejího trvání mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a může být opakována pouze dvakrát. Za opakování se považuje i prodloužení doby určité. Poté je možné znovu sjednat s týmž zaměstnavatel pracovní poměr na dobu určitou až po uplynutí 3 let od posledního prodloužení pracovního poměru. Příklad Pracovní poměr sjednán na dobu určitou od do Pracovní poměr byl poprvé prodloužen o 2 roky do a podruhé byl prodloužen o 1 rok do Celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou byla 6 let. Opětovně by mohl být uzavřen pracovní poměr na dobu určitou s týmž zaměstnavatelem až od Pokud by byla i u prodloužení využita maximální doba, tj. 3 roky, pak by mohl trvat pracovní poměr na dobu určitou až 9 let. 7

8 Zákonné výjimky, kdy zaměstnavatel není povinen dodržet maximální délku doby určité: - jsou-li u zaměstnavatele dány vážné provozní důvody nebo důvody, které spočívají ve zvláštní povaze práce - je uzavřena písemná dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací - nebo vydal zaměstnavatel vnitřní předpis (v případě, že u něho nepůsobí odborová organizace) Písemná dohoda, příp. vnitřní předpis musí obsahovat tyto náležitosti: a) vymezení vážných provozních důvodů, b) stanovení pravidel jiného postupu zaměstnavatele při sjednávání a opakování pracovního poměru na dobu určitou, c) určení okruhu zaměstnanců, kterých se tento jiný postup bude týkat, d) dobu, na kterou se dohoda, příp. vnitřní předpis, uzavírá. Toto se nevztahuje na pracovní smlouvu zakládající pracovní poměr na dobu určitou sjednanou mezi agenturou práce a zaměstnancem za účelem výkonu práce u jiného zaměstnavatele. Konkurenční doložka Zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít konkurenční doložku: o zaměstnanec se zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo by měla vůči němu soutěžní povahu; o zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně ve výši ½ průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku; o lze sjednat smluvní pokutu, pokud zaměstnanec poruší závazek, zaplacením smluvní pokuty závazek zaniká; o zaměstnavatel může od konkurenční doložky odstoupit pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance; o zaměstnanec může konkurenční doložku vypovědět, pokud mu zaměstnavatel nevyplatil peněžité vyrovnání nebo jeho část do 15 dnů po jeho splatnosti; 8

9 o konkurenční doložka zaniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi; o konkurenční doložka musí být uzavřena písemně, to platí i pro odstoupení a výpověď ZMĚNY PRACOVNÍHO POMĚRU Protože zákoník práce vyžaduje, aby pracovní smlouva byla uzavírána písemně, je nutné každou změnu pracovní smlouvy také provést písemně, a to formou číslovaných dodatků k pracovní smlouvě. Pracovní smlouva je dvoustranný právní úkon, a proto i každá její změna musí být opět za souhlasu obou stran. Změnou pracovní smlouvy může dojít ke změně v subjektu (pouze na straně zaměstnavatele jeho převodem na jiný subjekt) nebo ke změně v obsahu pracovní smlouvy, k čemuž dochází nejčastěji. Změna obsahu pracovní smlouvy 1. dvoustranný právní úkon (dohodou stran) - přeložení k výkonu práce do jiného místa než bylo sjednáno v pracovní smlouvě pouze se souhlasem zaměstnance, v rámci zaměstnavatele, na dobu nezbytné provozní potřeby zaměstnavatele - pracovní cesta časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce pouze na základě dohody zaměstnavatele se zaměstnancem (zpravidla se toto sjednává již v pracovní smlouvě), na dobu nezbytné potřeby 2. jednostranný právní úkon - převedení na jinou práci obligatorní zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci: - zdravotní stav ztráta dlouhodobé způsobilosti konat dále dosavadní práci; zákaz konat dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí; práce ohrožující těhotenství nebo mateřství; ochrana zdraví jiných fyzických osob před infekčním onemocněním; z důvodu pravomocného rozhodnutí soudu nebo jiného správního úřadu; nezpůsobilost konat noční práci; na žádost těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí nebo zaměstnankyně matky do konce devátého měsíce po porodu, která pracuje v noci fakultativní zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci: 9

10 - po dobu výpovědní doby pro porušení pracovní povinnosti; na dobu od zahájení trestního stíhání do jeho pravomocného skončení; pokud dočasně pozbyl předpoklady pro výkon sjednané práce (max. na 30 pracovních dnů v kalendářním roce); na dobu nezbytně nutnou k odvrácení živelní nebo mimořádné události Z výše uvedených důvodů může zaměstnavatel zaměstnance převést na jinou práci, a to i kdyby s převedením nesouhlasil. Dále ho může převést na jinou práci v případě, že zaměstnanec nemůže konat práci pro prostoj nebo přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy. V tomto případě však s převedením zaměstnanec musí souhlasit. Příklad Zaměstnanec měl v pracovní smlouvě jako druh práce řidič. Bylo mu odebráno řidičské oprávnění, čímž ztratil dočasně předpoklady stanovené zvláštními právními předpisy pro výkon sjednané práce. Zaměstnavatel má právo (může) převést ho na jinou práci, a to celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce. Po uplynutí této doby se o dalším uplatnění musí dohodnout, příp. by byl dán důvod k výpovědi ze strany zaměstnavatele. Pracovní cesta Časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Pracovní cestu je povinen zaměstnanec vykonat pouze na základě dohody zaměstnance a zaměstnavatele. Zaměstnanec je vysílán na dobu nezbytné potřeby. Zaměstnanec vykonává práci dle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU Skončení pracovního poměru představuje vždy vážný zásah do života zaměstnance, a to nejen do jeho osobních zájmů, ale také do jeho ekonomické a sociální oblasti. Aby byl zaměstnanec alespoň trochu chráněn, stanoví zákoník práce např. výpovědní důvody ze strany zaměstnavatele a striktní náležitosti skončení pracovního poměru. 10

11 Pracovní poměr může být skončen na základě: a) právní události uplynutí doby určité, smrt zaměstnance b) dvoustranného právního úkonu dohoda c) jednostranného právního úkonu výpověď, okamžité zrušení, zrušení ve zkušební době UPLYNUTÍ DOBY URČITÉ Pracovní poměr končí uplynutím dne, který byl stanoven v pracovní smlouvě, jako doba trvání pracovního poměru. V případě, že po uplynutí tohoto dne zaměstnanec s vědomím zaměstnavatele i nadále pro něho koná práci (zaměstnavatel či nejbližší nadřízený mu ji umožní a nezakáže) mění se pracovní poměr na dobu neurčitou. Jedná se o nevyvratitelnou domněnku, která je v zákoníku práce uvedena v zájmu odstranění nejistoty v postavení zaměstnance, který i po uplynutí doby koná s vědomím zaměstnavatele pro něho práci. Pokud je doba trvání pracovního poměru vázána na konání určitých prací, je zaměstnavatel povinen zaměstnance upozornit včas na skončení těchto prací (a zároveň i doby určité), a to zpravidla alespoň 3 dny předem. V případě, že si zaměstnavatel tuto povinnost nesplní, nemá toto vliv na skončení pracovního poměru uplynutím doby. V průběhu doby určité může pracovní poměr skončit také všemi ostatními níže uvedenými druhy skončení pracovního poměru SMRT ZAMĚSTNANCE Pracovní poměr zaniká smrtí zaměstnance. Smrtí zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, však pracovní poměr nezaniká v případě pokračování v živnosti. Pokud nechce oprávněná osoba v živnosti pokračovat, pak zaniká základní pracovněprávní vztah marným uplynutím lhůty 3 měsíců ode dne smrti zaměstnavatele (lhůta stanovená živnostenským zákonem, ve které je oprávněná osoba povinna živnostenskému úřadu sdělit, zda bude v živnosti pokračovat či ne). Potvrzení o zaměstnání je pak povinna vystavit takovémuto zaměstnanci Krajská pobočka Úřadu práce, příslušná dle místa činnosti zaměstnavatele, který zemřel. Doklady této pobočce úřadu práce předkládá zaměstnanec. Zejména se bude jednat o pracovní smlouvu, evidenční list důchodového zabezpečení, výplatní pásky, svědectví spoluzaměstnance apod. 11

12 DOHODA Dohoda je dvoustranný právní úkon mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Dohoda musí být uzavřena vždy písemně. Pracovní poměr končí ke sjednanému dni. Důvody je třeba v dohodě uvést především v případě, že pracovní poměr končí sice dohodou, ale z důvodů na které se vztahuje možnost odstupného. V tomto případě je možné, aby zaměstnance i v případě skončení pracovního poměru dohodou měl nárok na odstupné VÝPOVĚĎ A ODSTUPNÉ Skončení pracovního poměru výpovědí řadíme do jednostranných právních úkonů, neboť takto může ukončit pracovní poměr jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel. Pro oba subjekty platí, že výpověď musí být učiněna písemně, doručena druhé straně do vlastních rukou a u výpovědi dané zaměstnavatelem musí být přesně vymezen důvod výpovědi. Výpověď může být doručena poštou, elektronicky, osobně na pracovišti, v bytě nebo kdekoliv může být zaměstnanec nebo zaměstnavatel zastižen. Výpověď bude považována za doručenou také tehdy, jestliže ji zaměstnanec odmítne převzít. Výpovědní doba poté začíná plynout od prvního dne následujícího kalendářního měsíce po měsíci, ve kterém byla druhé straně doručena, a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Zákoník práce stanoví minimální výpovědní dobu 2 měsíce. Maximální délka výpovědní doby stanovena není. Doručená výpověď může být odvolána pouze písemně a s písemným souhlasem druhého účastníka. Příklad doručena výpověď od začíná běžet 2 měsíční výpovědní doba konec výpovědní doby a pracovního poměru Zaměstnanec může ukončit pracovní poměr výpovědí bez uvedení důvodu nebo z jakéhokoliv důvodu. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z taxativně vymezených důvodů v 52 zákoníku práce. Tyto důvody spočívají jednak v organizačních změnách, zdravotních důvodech a porušení pracovních povinností. 12

13 Výpovědní důvody zaměstnavatele: a) ruší se zaměstnavatel nebo jeho část b) přemísťuje se zaměstnavatel nebo jeho část c) zaměstnanec se stane nadbytečným d) zaměstnanec nesmí konat práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí e) zaměstnanec pozbyl dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci f) zaměstnanec nesplňuje předpoklady pro výkon sjednané práce nebo toto spočívá v neuspokojivých pracovních výsledcích v posledních 12 měsících písemná výzva k odstranění nedostatků a zaměstnanec je neodstraní g) jsou dány důvody, pro které by mohl zaměstnavatel se zaměstnancem okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti nebo pro soustavné méně závažné porušení povinnosti v posledních 6 měsících písemné upozornění na možnost výpovědi h) poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v 301a (porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce v době prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti) Zákoník práce rozeznává 2 stupně intenzity porušení povinností: - soustavné méně závažné porušování povinností, - závažné porušení povinností, - porušení povinností zvlášť hrubým způsobem. Blíže však tyto pojmy zákoník práce nedefinuje, a proto se doporučuje jejich bližší vymezení např. ve vnitřním předpise zaměstnavatele. Zákoník práce také chrání zaměstnance před výpovědí v situacích, kdy by výpověď byla pro něho nepřiměřeně tvrdá. Jedná se např. o dobu, kdy je zaměstnanec v dočasné pracovní neschopnosti, koná vojenské cvičení, je dlouhodobě uvolněn pro výkon veřejné funkce, zaměstnankyně je těhotná nebo čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou nebo kdy zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou, příp. kdy zaměstnanec pracující v noci je uznán dočasně nezpůsobilým pro práci v noci. 13

14 Odstupné Nárok na odstupné při dání výpovědi z pracovního poměru (příp. při skončení pracovního poměru dohodou z týchž důvodů) z důvodů dle ust. 52 písm. a), b), c), vzniká ve výši: a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr zaměstnance trval méně než 1 rok b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr trval alespoň 2 roky V případě skončení pracovního poměru dle ust. 52 písm. d) náleží zaměstnanci odstupné ve výši dvanáctinásobku jeho průměrného výdělku. Zaměstnavatel je povinen vyplatit odstupné po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na vyplacení v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty OKAMŽITÉ ZRUŠENÍ Okamžitě zrušit pracovní poměr má možnost ze zákonných důvodů jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel. K tomu, aby takové okamžité zrušení bylo platné, musí oba subjekty dodržet zákonem dané podmínky, neboť se jedná o výjimečný způsob skončení pracovního poměru. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být vždy učiněno písemně a doručeno druhé straně. Musí v něm být skutkově vymezen důvod skončení pracovního poměru a to tak, aby ho nebylo možné zaměnit s jiným důvodem. Uvedený důvod již nemůže být dodatečně měněn. Pracovní poměr končí okamžikem doručení zrušovacího projevu o okamžitém zrušení pracovního poměru. Zaměstnavatel i zaměstnanec musí dodržet pro okamžité zrušení pracovního poměru tyto lhůty: - subjektivní lhůta - činí 2 měsíce ode, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dozvěděl, - objektivní lhůta - činí 1 rok ode dne, kdy k porušení došlo (vznikl důvod k okamžitému zrušení). 14

15 Obě tyto lhůty musí být splněny. Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem Zaměstnanec může dát okamžité zrušení pouze z těchto důvodů: 1. zaměstnanec předložil zaměstnavateli lékařský posudek, dle kterého nesmí konat práci bez vážného ohrožení zdraví a zaměstnavatel ho do 15 dnů od předložení tohoto posudku nepřevedl na jinou vhodnou práci 2. zaměstnanci nebyla vyplacena mzda nebo plat nebo jejich náhrada do 15 dnů po uplynutí období splatnosti V případě skončení pracovního poměru zaměstnancem tímto okamžitým zrušením náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného měsíčního výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem Zaměstnavatel může dát zaměstnanci okamžité zrušení pouze z těchto důvodů: 1. zaměstnanec byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok nebo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců 2. zaměstnanec porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem ZRUŠENÍ VE ZKUŠEBNÍ DOBĚ Pracovní poměr ve zkušební době může zrušit jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel, a to z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zrušení musí být učiněno písemně a musí být doručeno druhé straně. Pracovní poměr pak končí dnem doručení tohoto zrušení, příp. pozdějším dnem uvedeným v tomto zrušovacím projevu. Výjimka, kdy nesmí zaměstnavatel zrušit pracovní poměr ve zkušební době: - v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. 15

16 Právo zákonného zástupce Zákonný zástupce nezletilého, který nedosáhl věku 16 let, může rozvázat jeho pracovní poměr nebo smlouvu o výkonu práce, pokud je to nutné v zájmu vzdělávání, vývoje nebo zdraví nezletilého. Dále může okamžitě zrušit pracovní poměr nezletilého z týchž důvodů. K platnosti tohoto zrušení však potřebuje přivolení soudu NEPLATNÉ SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU Pokud má zaměstnavatel nebo zaměstnanec za to, že pracovní poměr byl druhou stranou ukončen neplatným způsobem, mají možnost podat do 2 měsíců od tohoto neplatného skončení žalobu k příslušnému soudu. O neplatnosti skončení pracovního poměru může závazně rozhodnout pouze soud. Tato lhůta je lhůtou prekluzivní. Neplatnost bývá častým předmětem soudních sporů. Hromadné propouštění O hromadném propouštění hovoříme v případě skončení pracovních poměrů v období 30 kalendářních dnů na základě výpovědí daných zaměstnavatelem z důvodů uvedených v 52 písm. a) až c), a to nejméně: a) 10 zaměstnancům u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 20 do 100 zaměstnanců b) 10% zaměstnanců u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 101 do 300 zaměstnanců c) 30 zaměstnancům u zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 300 zaměstnanců Před dáním výpovědí má zaměstnavatel povinnost informovat písemně nejpozději 30 dnů předem odborovou organizaci a radu zaměstnanců; dále je povinen informovat také příslušný úřad práce. Výpovědní doba zaměstnanců skončí nejdříve po uplynutí doby 30 dnů od doručení písemné zprávy úřadu práce. 16

17 Skončení pracovní poměru vzniklého jmenováním zaměstnance lze odvolat nebo zaměstnanec se může místa vzdát Toto je nutné učinit vždy písemně a jmenování končí dnem po doručení odvolání nebo vzdání se místa, pokud nebyl uveden den pozdější. Pracovní poměr však nekončí. Zaměstnavatel je povinen nabídnout zaměstnanci další pracovní zařazení, pokud ho nemá, pak se jedná o překážku na straně zaměstnavatele a zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď dle 52 písm. c). Odstupné zaměstnanci náleží však jen při zrušení místa. Shrnutí Stručné shrnutí kapitoly 1. Pracovněprávní vztahy patří mezi nejdůležitější typ právních vztahů, se kterými se ve svém životě setká každý občan. Je velmi důležité při vstupu do těchto vztahů si pečlivě prostudovat návrh pracovní smlouvy a seznámit se se všemi právy a povinnostmi. Je nutné si uvědomit, že do těchto vztahů může fyzická osoba vstoupit až dosažením 15 let věku a ukončením povinné školní docházky. Pracovní poměr může vzniknout pouze na základě pracovní smlouvy nebo jmenováním. Každá následující změna obsahu pracovního poměru musí být učiněna písemnou formou. Skončení pracovního poměru může znamenat újmu jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Proto je nutné si tento závažný krok vždy dobře rozvážit. V případě, že už k tomuto právnímu úkonu dojde, pak je nutné si ze strany zaměstnance ověřit, zda nemá nárok na odstupné či příp. na náhradu mzdy nebo platu. Pokud má zaměstnavatel nebo zaměstnanec pochybnosti o tom, že byl pracovní poměr skončen platně, pak je možné podat žalobu k soudu na neplatné skončení pracovního poměru. 17

18 Otázky a úkoly k procvičení 1. Jaké znáte druhy základních pracovněprávních vztahů? 2. Jakým způsobem vzniká pracovní poměr? 3. Jaké jsou podstatné náležitosti pracovní smlouvy? 4. Kdy může fyzická osoba uzavřít pracovní smlouvu? 5. Jaká je maximální délka zkušební doby? 6. Z jakých důvodů může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď? 7. V jakém případě nesmí dát zaměstnavatel zaměstnanci zrušení pracovního poměru ve zkušební době? 8. Jakou výši odstupného upravuje zákoník práce? 9. Končí pracovní poměr smrtí zaměstnavatele fyzické osoby? 10. Do jaké doby je možné uplatnit neplatné skončení pracovního poměru u soudu? 11. Co se rozumí hromadným propouštěním? 12. Jak skončí pracovní poměr vzniklý jmenováním? 18

19 2. DOHODY O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR Cíl: V této kapitole se seznámíte se dvěma druhy dohod, které je možné uzavřít mimo pracovní poměr, o kterém jsme pojednávali v první kapitole, s jejich náležitostmi a možnostmi jejich ukončení. Klíčová slova: Dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti, odměna. Průvodce studiem: Předmětem této kapitoly je seznámit se s dalšími možnostmi jak vstoupit do pracovněprávních vztahů, mimo pracovního poměru. Tato kapitola bude zaměřena na náležitosti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, možnosti jejich skončení, odvody sociálního a zdravotního pojištění a dále, jaký je vztah těchto dohod k ostatním částem zákoníku práce. Časová náročnost tato kapitola opory je počítána v rozsahu jedné hodiny, a to dle zájmu o studium dané problematiky DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE Výkon práce v rámci některé z dohod by měl být pouze výjimečný, neboť zaměstnavatel je povinen zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Dohoda o provedení práce musí být uzavřena písemně a její výkon má směřovat ke konkrétnímu výsledku. Zaměstnavatel může uzavřít tuto dohodu s fyzickou osobou za předpokladu, že rozsah práce nepřekročí 300 hodin v kalendářním roce. Do těchto hodin se započte i doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se uzavírá. Dále by měla obsahovat vymezení konkrétního úkolu, předpokládaný rozsah práce a výši odměny za vykonanou práci. 19

20 Z dohody o provedení práce se neodvádí sociální a zdravotní pojištění. Podle novely zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s účinností od 1. ledna 2012, je povinností zaměstnavatele v případě, že zúčtoval zaměstnanci započitatelný příjem v částce vyšší než Kč v daném měsíci, odvést sociální a zdravotní pojištění DOHODA O PRACOVNÍ ČINNOSTI Také dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně. Zákoník práce stanoví, co musí tato dohoda obsahovat: - druh práce - sjednaný rozsah pracovní doby - dobu, na kterou se dohoda uzavírá (může být doba určitá i neurčitá) Dále se v dohodě stanoví výše sjednané odměny. Rozsah práce může činit maximálně polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Zrušení dohody o pracovní činnosti: 1. způsob zrušení je sjednán přímo v dohodě o pracovní činnosti 2. dohodou 3. výpovědí 15denní výpovědní doba, která začíná běžet dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně 4. okamžitým zrušením musí být sjednáno v dohodě, a to jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr U odměn z těchto dohod musí být dodržena výše minimální mzdy. Právo zákonného zástupce Zákonný zástupce může okamžitě zrušit dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, pokud je to nutné v zájmu vzdělání, vývoje nebo zdraví nezletilého zaměstnance mladšího 16 let. K platnosti se vyžaduje přivolení soudu. Stejnopis okamžitého zrušení dohody a přivolení soudu je zákonný zástupce povinen doručit i nezletilému zaměstnanci. 20

21 Shrnutí Stručné shrnutí kapitoly 2. Také pracovní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr patří spolu s pracovním poměrem mezi základní pracovněprávní vztahy. Tento typ vztahů je specifický a odlišuje se od pracovního poměru, a to především tím, že by měl být uzavírán ne běžně, ale pouze ve výjimečných případech a dále se na ně nevztahují některá ustanovení zákoníku práce jako např. převedení na jinou práci a přeložení, dočasné přidělení, odstupné, pracovní doba a doba odpočinku (výkon práce však nesmí přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích), překážky v práci na straně zaměstnance, dovolená, skončení pracovního poměru, odměňování (s výjimkou minimální mzdy) a cestovní náhrady. Přesto jsou tyto dohody hojně užívány. Dohodu o provedení práce využívají především studenti, důchodci nebo lidé, kteří mají odvod sociálního a zdravotního pojištění zajištěn z jiného pracovněprávního vztahu nebo z jiného titulu. Otázky a úkoly k procvičení 1. Může být dohoda o provedení práce uzavřena ústně? 2. Jaký je maximální rozsah práce, na který může být dohoda o provedení práce uzavřena? 3. Jaký je nejvýše přípustný rozsah týdenní pracovní doby u dohody o pracovní činnosti? 4. Jaká je délka výpovědní doby u dohody o pracovní činnosti a od kdy začíná běžet? 5. Je povinností dodržet u těchto dohod výši minimální mzdy? 21

22 3. PRACOVNÍ DOBA, PŘESTÁVKY V PRÁCI, DOBY ODPOČINKU, PŘÍPLATKY Cíl: V této kapitole bude vysvětlena pracovní doba, přestávky v práci a doby odpočinku mezi dvěma směnami a v týdnu a dále budou studenti seznámeni s nejrůznějšími možnými příplatky ke mzdě. Klíčová slova: Pracovní doba, přestávka v práci, doba odpočinku, práce přesčas, pracovní pohotovost, příplatek. Průvodce studiem: Předmětem této kapitoly je především seznámit studenty jaká je stanovená týdenní pracovní doba, kdy a v jaké výši má zaměstnanec nárok na přestávku v práci či dobu odpočinku a jaká je zákonná výše příplatků ke mzdě. Časová náročnost tato kapitola opory je počítána v rozsahu 1-2 hodiny, a to dle zájmu o studium dané problematiky. Týdenní pracovní doba Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel. Délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hod. týdně. Další stanovená pracovní doba: a. 37,5 hod. týdně u zaměstnanců pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu; b. 37,5 hod. týdně u zaměstnanců s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem; c. 38,75 hod. týdně u zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem. Zaměstnanci mladší 18 let pracovní doba u nich nesmí překročit 8 hodin denně; u více základních pracovněprávních vztahů nesmí délka v souhrnu překročit 40 hod. týdně. 22

23 Délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Přestávka v práci Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hod. nepřetržité práce přestávku na jídlo a oddech, a to nejméně v délce 30 minut. U mladistvého zaměstnanec musí být přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hod. nepřetržité práce. Tato přestávka se nezapočítává se do pracovní doby. Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami Zaměstnanci musí být poskytnut nepřetržitý odpočinek mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny po dobu alespoň 11 hodin a u zaměstnance mladšího 18 let po dobu alespoň 12 hodin. Odpočinek lze zkrátit až na 8 hodin zaměstnanci staršímu 18 let např. v zemědělství, ve veřejném stravování, ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociálních služeb, při živelních událostech apod. (dle zákoníku práce). Nepřetržitý odpočinek v týdnu Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 35 hodin. U mladistvého zaměstnance nesmí činit méně než 48 hodin. Je vhodně, aby do nepřetržitého odpočinku spadala neděle. I tento odpočinek je možné zkrátit. Výjimky jsou uvedené v zákoníku práce. Práce přesčas Práci přesčas je možné konat pouze výjimečně z vážných provozních důvodů. Práci přesčas členíme na nařízenou a dohodnutou. Zaměstnavatel nesmí zaměstnanci nařídit více než 8 hod. týdně a 150 hodin v kalendářním roce práce přesčas. Pokud zaměstnavatel chce, aby zaměstnanec konal další práci přesčas, pak se s ním může pouze dohodnout a již práci přesčas nesmí nařídit. 23

24 Nad stanovený rozsah může zaměstnanec na základě dohody se zaměstnavatelem konat další práci přesčas, ale její celkový rozsah nesmí činit více než 8 hodin týdně. Za práci přesčas náleží zaměstnanci příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku nebo náhradní neplacené volno. Noční práce Délka směny zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit 8 hod. v rámci 24 hod. po sobě jdoucích. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen lékařem: 1. před zařazením na noční práci, 2. dále dle potřeby, nejméně 1x ročně, 3. kdykoliv o to zaměstnanec požádá. Úhrada poskytnutých zdravotních služeb nesmí být na zaměstnanci požadována. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci zajistit přiměřené sociální zajištění, zejména možnost občerstvení, a dále je povinen pracoviště vybavit prostředky pro poskytnutí první pomoci, vč. zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc. Noční práce je práce konaná v noční době. Noční doba je doba mezi 22. a 6. hodinou. Zaměstnancem pracujícím v noci je zaměstnanec, který odpracuje během noční doby nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně. Příplatek za práci v noci je ve výši 10 % průměrného výdělku. Pracovní pohotovost Pracovní pohotovost může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat pouze, když se o tom se zaměstnancem dohodne. Za dobu pracovní pohotovosti náleží zaměstnanci odměna ve výši 10 % průměrného výdělku. Za výkon práce v době pracovní pohotovosti náleží zaměstnanci mzda nebo plat. Odměna mu za tuto dobu nepřísluší. Výkon práce v době pracovní 24

25 pohotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu je prací přesčas. Pracovní pohotovost, při které k výkonu práce nedojde, se do pracovní doby nezapočítává. Další příplatky ke mzdě Příplatek za práce ve svátek náleží zaměstnanci placené náhradní volno ve výši průměrného výdělku nebo příplatek ve výši průměrného výdělku. Práce ve ztíženém pracovním prostředí činí 10 % z částky, kterou stanoví zákoník práce jako základní sazbu minimální mzdy (9.200 Kč/měsíčně, 55,00 Kč/hodinu). Práce v sobotu nebo v neděli činí 10 % z průměrného výdělku. Shrnutí Stručné shrnutí kapitoly 3. Zaměstnavatel rozvrhne zaměstnanci pracovní dobu a určí přestávky v práci. Přestávka v práci nesmí být stanovena na začátku a konci pracovní doby. Rozeznáváme 3 délky stanovené pracovní doby, a to 40, 37,5 a 38,75 hodin týdně. Zaměstnavatel je dále povinen dodržet zákonný nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami a v týdnu. Pokud zaměstnanec koná práci přesčas, pracovní pohotovost, noční práci, práci ve svátek, v sobotu a v neděli a práci ve ztíženém pracovním prostředí, pak mu náleží zákonem stanovený příplatek ke mzdě nebo náhradní volno., Otázky a úkoly k procvičení 1. Jaké znáte délky stanovené týdenní pracovní doby? 2. Kdy je zaměstnavatel povinen poskytnou zaměstnanci přestávku na jídlo a oddech? 3. Jaké jsou další doby odpočinku? 4. Jaké podmínky musí zaměstnanec splňovat, aby se jednalo o zaměstnance pracujícího v noci? 5. Jaký je nejvyšší přípustný rozsah práce přesčas? 6. Jaké znáte příplatky ke mzdě a jaká je jejich výše? 25

26 4. DOVOLENÁ NA ZOTAVENOU Cíl: Ve třetí kapitole si upřesníme možnost čerpání dovolené na zotavenou, vč. výpočtu jejího nároku, druhy dovolené, a zda je možné si nevyčerpanou dovolenou převést do dalšího roku. Dále jaké povinnosti má zaměstnavatel a jaké zaměstnanec. Klíčová slova: Dovolená na zotavenou, kalendářní rok, odpracované dny, dodatková dovolená, průměrná měsíční mzda, náhrada za dovolenou. Průvodce studiem: Předmětem této kapitoly je seznámit se se všemi možnými druhy dovolené, jakým způsobem a kdo dovolenou určuje. Zda platí, že si zaměstnanec může vyčerpat alespoň 14 dní dovolené tak, jak si sám určí, dále bude vysvětleno, v jakých případech je možné si dovolenou převést do nového roku a kdy a za jakých podmínek musí být vyčerpána. Časová náročnost tato kapitola opory je počítána v rozsahu 2-3 hodin, a to dle zájmu o studium dané problematiky. Dovolená na zotavenou slouží zaměstnanci k regeneraci organismu a obnově jeho duševních i fyzických sil. Pokud zaměstnanec splní určité podmínky, pak mu vzniká nárok na dovolenou. Není pravdou, že zaměstnanec si může určit čerpání dovolené. Dovolenou určuje vždy zaměstnavatel a měl by tak učinit na základě tzv. rozvrhu čerpání dovolených, který by měl ve spolupráci se zaměstnancem sestavit na začátku každého roku. Dovolenou by měl zaměstnavatel určit tak, aby ji zpravidla zaměstnanec vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu nárok na dovolenou vznikl. Zaměstnavatel je povinen nástup dovolené zaměstnanci oznámit alespoň 14 dnů předem. Pokud zaměstnanec nečerpá dovolenou vcelku, ale v několika částech, pak musí alespoň jedna část dovolené činit 2 týdny. Je ovšem možné, aby se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodl na jiném čerpání. 26

27 Novelou zákoníku práce došlo od 1. ledna 2012 k zásadním změnám v čerpání dovolené. Primárně je zachována povinnost zaměstnavatele, aby umožnil zaměstnanci vyčerpat dovolenou v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo. Na druhou stranu ovšem připouští, že za určitých okolností bude moci dovolenou převést do nového roku a dále, že pokud zaměstnavatel neurčí zaměstnanci čerpání dovolené do 30. června následujícího kalendářního roku, pak má právo určit si čerpání dovolené přímo zaměstnanec. Pouze písemně oznámí zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem (stejná povinnost jako u zaměstnavatele) datum čerpání dovolené. V případě, že zaměstnavatel nemohl zaměstnanci určit čerpání dovolené ani do konce následujícího kalendářního roku, po kalendářním roce, v němž právo na dovolenou vzniklo, a to z důvodu, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo proto, že zaměstnankyně čerpala mateřskou dovolenou nebo že zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpali rodičovskou dovolenou, má zaměstnavatel povinnost určit dobu čerpání dovolené na zotavenou ihned po skončení těchto překážek v práci. Náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou přísluší zaměstnanci pouze v případě skončení pracovního poměru, a to ve výši průměrného výdělku. Náhradu za nevyčerpanou dodatkovou dovolenou není možné poskytnout. Tato dovolená se čerpá vždy přednostně DOVOLENÁ ZA KALENDÁŘNÍ ROK A JEJÍ POMĚRNÁ ČÁST Na tento druh dovolené vzniká zaměstnanci nárok v případě, že odpracoval alespoň 60 dnů v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele a jeho pracovní poměr zde trval nepřetržitě celý kalendářní rok. Pokud odpracoval těchto 60 dnů, ale pracovní poměr trval pouze část roku, pak má nárok na poměrnou část dovolené, a to ve výši 1/12 celkové dovolené za každý celý kalendářní měsíc. Odpracování 60 dnů je povinen zaměstnanec splnit v každém kalendářním roce, i když je u zaměstnavatele nepřetržitě v pracovním poměru několik let. Příklad Zaměstnanec odpracoval 9 měsíců v roce. Jeho celoroční nárok na dovolenou je 4 týdny. Má nárok na poměrnou část dovolené, a to v délce 15 dnů, což je 9/12 z celkové dovolené. 27

28 Výše dovolené: - základní výměra dovolené je 4 týdny - dovolená zaměstnanců, jejichž odměňování je závislé na státním rozpočtu činí 5 týdnů - pedagogičtí pracovníci a akademičtí pracovníci vysokých škol 8 týdnů 4.2. DOVOLENÁ ZA ODPRACOVANÉ DNY Pokud zaměstnanec nesplní podmínku odpracování 60 dnů v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele, náleží mu dovolená v délce 1/12 z celkové dovolené za každých 21 odpracovaných dnů. Příklad Zaměstnanec odpracoval 23 dnů v měsíci únoru a 20 dnů v měsíci březnu. Základní výměra jeho dovolené činí 4 týdny. Za odpracovanou dobu 43 dnů má zaměstnanec nárok na 3,5 dne dovolené (2/12 z celkového nároku) DODATKOVÁ DOVOLENÁ Nárok na dodatkovou dovolenou mají zaměstnanci, kteří vykonávají práce zvláště obtížné nebo zdraví škodlivé např. v podzemí při těžbě nerostů, ve zdravotnictví s infekčními materiály, v tropických oblastech atd. Dodatková dovolená je ve výši 1 týdne pro zaměstnance, který pracoval u téhož zaměstnavatele po celý kalendářní rok, případně za každých 21 odpracovaných dnů má nárok zaměstnanec na 1/12 z celkového nároku dovolené (1 týdne). Shrnutí Stručné shrnutí kapitoly 4. Dovolená na zotavenou je pro zaměstnance velmi důležitá právě proto, aby zaměstnanec zregeneroval své síly a mohl lépe pracovat. Dovolená je ve své podstatě specifickou dobou odpočinku zaměstnance a představuje zákonem stanovený nejdelší úsek pracovního volna zaměstnance v kalendářním roce. Je velmi důležité, aby si každý zaměstnanec sám dokázal svůj nárok na dovolenou spočítat, a to především nárok na poměrnou část dovolené. Zákoník práce v současné době rozeznává 3 druhy dovolené (dovolená za kalendářní rok a její poměrná část, dovolená za odpracované dny a dodatková dovolená) a 3 výše nároku na dovolenou (4, 5 a 8 týdnů). 28

29 Otázky a úkoly k procvičení 1. Jaké druhy dovolených znáte? 2. Jaká je maximální výše dovolené? 3. Kolik dnů je zaměstnanec povinen odpracovat, aby měl nárok na dovolenou za kalendářní rok? 4. Kolik dnů je zaměstnanec povinen odpracovat, aby mu vznikl nárok na dovolenou za odpracované dny? 5. Kdo určuje čerpání dovolené? 29

30 5. UPLATŇOVÁNÍ MINIMÁLNÍ MZDY A PLATU Cíl: V poslední čtvrté kapitole bude vysvětlen především pojem minimální mzda, kdy je možné minimální mzdu stanovit zaměstnanci a kdy je nutné použít tzv. zaručenou mzdu. Pro lepší přehled bude v této kapitole uvedena tabulka s výší zaručené mzdy. Dále se kapitola bude krátce zabývat platem a příplatky k platu. Klíčová slova: Minimální mzda, zaručená mzda, splatnost mzdy, plat. Průvodce studiem: Předmětem této kapitoly je především se seznámit za jakých podmínek může zaměstnavatel zaměstnanci stanovit minimální mzdu a kdy nejnižší úroveň zaručené mzdy. Stanovení přesné definice minimální mzdy a její současné výše. Časová náročnost tato kapitola opory je počítána v rozsahu 1-2 hodiny, a to dle zájmu o studium dané problematiky. Především je nutné vycházet z nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, v platném znění. Toto nařízení vlády vymezuje: - výši základní sazby minimální mzdy - nejnižší úrovně zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování - ztížené pracovní prostředí pro účely odměňování - výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí Minimální mzda = hrubá mzda, tedy před odečtem daně z příjmů a odvodů na sociální a zdravotní pojištění; do minimální mzdy se nezahrnuje odměna za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a příplatek za práci v sobotu a v neděli. 30

31 Každá mzda je splatná do konce následujícího kalendářního měsíce po měsíci, ve kterém zaměstnanec vykonal práci. Mzda je vyplácena v hotovosti v pracovní době a na pracovišti nebo na žádost zaměstnance je mu zasílána na jeho účet u peněžního ústavu. Mzdu může zaměstnavatel sjednat buď přímo v pracovní smlouvě, v jiné smlouvě, ve vnitřním předpisu nebo ve mzdovém výměru. Při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin činí od výše minimální mzdy 55,00 Kč za hodinu nebo Kč za měsíc. Zaměstnavatel je však povinen použít nejnižší úrovně zaručené mzdy, a to dle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce. Přehled nejnižších úrovní zaručené mzdy dle nařízení vlády č. 567/2006 Sb.: Skupina prací v Kč za hodinu v Kč za měsíc 1. 55, , , , , , , , Zaměstnavatel je povinen zařadit zaměstnance dle výkonu jeho práce do příslušné skupiny prací. Obecné charakteristiky jednotlivých skupin a příklady prací ve skupinách dle oborů najdeme v příloze k tomuto nařízení vlády. Sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí u zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu, 48,10 Kč za hodinu nebo Kč za měsíc. 31

32 PLAT Zaměstnancům, kteří pracují např. ve státní správě (zaměstnavatelem je stát), samosprávě, příspěvkových organizacích, rozpočtových organizacích atd. (viz zákoník práce) náleží plat. Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen. zařazení do platové třídy dle druhu práce zařazení do platového stupně dle doby dosažené praxe, doby péče o dítě, doby výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby (tzv. započitatelná praxe) Příplatky k platu: 1. Příplatek za vedení 2. Příplatek za noční práci 3. Příplatek za práci v sobotu a v neděli 4. Plat nebo náhradní volno za práci přesčas 5. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí 6. Zvláštní příplatek 7. Příplatek za rozdělenou směnu 8. Osobní příplatek 9. Příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah 10. Specializační příplatek pedagogického pracovníka 11. Odměna 12. Plat nebo náhradní volno za práci ve svátek 13. Odměna za pracovní pohotovost Platový výměr zaměstnavatel má povinnost vydat zaměstnanci platový výměr nejpozději v den nástupu do práce platový výměr musí být písemný platový výměr musí obsahovat platovou třídu, platový stupeň, platový tarif a ostatní pravidelně poskytované složky platu 32

33 všechny změny platu musí být zaměstnanci oznámeny písemně předem, vč. důvodu změny Shrnutí Stručné shrnutí kapitoly 5. Minimální mzda je velmi často používána v podnikatelském sektoru a je zde také velmi často zneužívána, neboť zaměstnavatel stanoví zaměstnanci mzdu právě ve výši minimální mzdy, což ale odpovídá zařazení zaměstnance do 1. skupiny prací. Protože je zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnance do příslušné skupiny prací dle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce, jedná se o porušení právních předpisů. Od 1. ledna 2015 nabyla účinnosti novela nařízení vlády, která navýšila základní sazbu minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin z 50,60 Kč na 55,00 Kč za hodinu a z částky Kč na částku Kč za měsíc. Dále byly zvýšeny nejnižší úrovně zaručené mzdy. Je nutné rozlišit pojem mzda a pojem plat. Každý zaměstnanec je zařazen do platové třídy a platového stupně. Otázky a úkoly k procvičení 1. Od kdy je účinná poslední novela nařízení vlády č. 567/2006 Sb.? 2. Jaká je výše minimální mzdy na hodinu a za měsíc? 3. Kolik skupin prací nařízení vlády rozeznává? 4. Kdy je mzda splatná? 5. Jaké znáte způsoby výplaty mzdy? Testové otázky 1. Pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem vzniká: a) smlouvou a jmenováním b) smlouvou a pověřením c) smlouvou, volbou a jmenováním 2. Podstatné náležitosti pracovní smlouvy jsou: a) druh práce, den nástupu do práce a doba trvání zaměstnání b) druh práce, doba trvání zaměstnání a místo výkonu práce c) druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce 33

34 3. Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout: a) 2 roky b) 3 roky c) 4 roky a může být opakována nejvýše dvakrát 4. Zkušební dobu lze sjednat u zaměstnance, který není vedoucím, nejvíce na: a) 4 měsíce b) 3 měsíce c) 2 měsíce 5. Změny pracovní smlouvy lze učinit: a) ústně b) pouze písemně c) ústně nebo písemně 6. Pracovní poměr může být rozvázán: a) dohodou, výpovědí, uplynutím zkušební doby b) dohodou, výpovědí, uplynutím zkušební doby, okamžitým zrušením c) dohodou, výpovědí, zrušením ve zkušební době, okamžitým zrušením 7. Zaměstnanec, který dostal výpověď z nadbytečnosti a pracoval u zaměstnavatele více než 2 roky, má nárok na: a) odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku b) odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku c) nemá nárok na odstupné 8. Výpovědní doba z dohody o pracovní činnosti činí: a) 1 měsíc b) 2 měsíce c) 15 dnů 9. Dohoda o provedení práce musí být uzavřena: a) písemně b) ústně c) písemně nebo ústně 10. U dohody o provedení práce nesmí rozsah práce být vyšší než: a) 100 hodin b) 150 hodin c) 300 hodin 11. Základní výměra dovolené činí: a) 3 týdny b) 4 týdny c) 5 týdnů 34

35 12. Dobu čerpání dovolené podle plánu dovolených: a) určuje zaměstnanec b) určuje zaměstnavatel c) určuje odborová organizace 13. Minimální měsíční mzda je: a) Kč b) Kč c) Kč 14. U odměn z dohod konaných mimo pracovní poměr: a) není povinnost dodržet minimální mzdu b) je povinnost dodržet minimální mzdu c) výši dohody upravuje speciální právní předpis Doporučená literatura JAKUBKA, J., SCHMIED, Z., TRYLČ, L. Zákoník práce. 8. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, spol. s r. o., ISBN ANDRAŠČÍKOVÁ, M., HLOUŠKOVÁ, P., HOFMANNOVÁ, E., KNEBL, P., SCHMIED, Z., TOMANDLOVÁ, L., TRYLČ, L. Zákoník práce, prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, spol. s r. o., ISBN JANKŮ, M. a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, ISBN Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, v platném znění 35

36 RODINNÉ PRÁVO 6. MANŽELSTVÍ Cíl: V této kapitole se dozvíte, jakým způsobem vzniká manželství, jaké jsou podmínky vzniku manželství, co je to sňatek v zastoupení, dále se seznámíte se zákonnými překážkami v manželství, s rozdíly mezi manželstvím zdánlivým a neplatným. Dále zde bude popsáno, jaké mohou být režimy v manželském majetkovém právu, jakým způsobem se vypořádává společné jmění manželů a jak manželství zaniká. Klíčová slova: Manželství, zdánlivé a neplatné manželství, nezletilost, životní úroveň, manželské majetkové právo, společné jmění manželů, rozvod sporný a nesporný, výživné. Průvodce studiem: Předmětem této kapitoly je seznámit studenty se základními pojmy z rodinného práva se zaměřením na vznik a zánik manželství a na vypořádání společného jmění manželů. Časová náročnost tato kapitola opory je počítána v rozsahu 6 8 hodin, a to dle zájmu o studium dané problematiky. 6.1 VZNIK MANŽELSTVÍ Rodinné právo upravoval až do konce r zákon č. 94/1963 Sb., o rodině. Vzhledem k tomu, že tento zákon bylo třeba upravit pro současné potřeby, tak byl zrušen zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který nabyl účinnosti dnem V tomto novém občanském zákoníku najdeme upraveno rodinné právo v

37 Definice manželství Manželství je trvalý svazek muže a ženy vniklý způsobem, který stanoví zákon. Hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Manželství vzniká svobodným a úplným souhlasným projevem vůle muže a ženy o tom, že spolu vstupují do manželství. Obřad je veřejný a slavnostní a musí být přítomni dva svědci. Rozeznáváme 5 druhů sňatečných obřadů: a) občanský sňatek, b) církevní sňatek, c) sňatek v ohrožení života, d) sňatek v cizině, e) sňatek v zastoupení. A. OBČANSKÝ SŇATEK Uzavírá se osobně před orgánem veřejné moci v přítomnosti matrikáře. Manželství vzniká po kladné odpovědi obou snoubenců na otázku, zda spolu chtějí vstoupit do manželství. Může vzniknout i jinak, pokud je zřejmé, že snoubenci prohlašují svou sňatečnou vůli. Snoubenci jsou povinni učinit při sňatečném obřadu prohlášení o příjmení manželů a jejich budoucích dětí. Snoubenci prohlásí, že: - příjmení jednoho z nich bude jejich příjmením společným, - si oba svá příjmení ponechávají (prohlásí, které z příjmení bude příjmením jejich společných dětí), - příjmení jednoho z nich bude jejich příjmením společným, a ten, jehož příjmení nemá být příjmením společným, bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat své dosavadní příjmení. 37

38 Sňatečný obřad se koná na místě, které k tomu určí orgán veřejné moci, který obřad provádí. Přihlíží se ale k vůli snoubenců, tzn., že pokud je to reálné, může se sňatečný obřad konat kdekoliv, kde to podmínky umožní (např. v přírodě, na zahradě apod.). Podmínky pro uzavření občanského sňatku: snoubenci požádají o sňatek orgán veřejné moci, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno, předloží doklady osvědčující jejich totožnost a způsobilost k uzavření manželství, prohlásí, že jim nejsou známy překážky, které by jim bránily uzavření manželství, znají navzájem svůj zdravotní stav, zvážili úpravu budoucích majetkových poměrů, bydlení a hmotné zajištění po uzavření manželství. Pokud byl uzavřen občanský sňatek, nemají následné náboženské obřady právní následky. B. CÍRKEVNÍ SŇATEK Uzavírá se osobně před orgánem církve nebo náboženské společnosti, a to před osobou oprávněnou jednat za orgán oprávněné církve, a na místě určeném vnitřními předpisy oprávněné církve. Který orgán církve nebo náboženské společnosti je orgánem oprávněným k přijetí souhlasného prohlášení o vstupu do manželství, a kdo je osobou oprávněnou, vyplývá z vnitřních předpisů konkrétní církve. Musí se jednat o registrovanou církev nebo náboženskou společnost. To je např. Církev československá husitská, Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů, Církev řeckokatolická, Církev římskokatolická, Českobratrská církev evangelická, Pravoslavná církev, Jednota bratrská, Náboženská společnost Svědkové Jehovovi, Náboženská společnost českých unitářů atd. Manželství vzniká po kladné odpovědi obou snoubenců na otázku, zda spolu chtějí vstoupit do manželství. Může vzniknout i jinak, pokud je zřejmé, že snoubenci prohlašují svou sňatečnou vůli. Snoubenci musí učinit prohlášení o příjmení manželů a jejich budoucích dětí stejně jako u občanského sňatku. 38

39 Dále musí snoubenci splnit následující podmínku: - předložit oddávajícímu osvědčení vydané matričním úřadem, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno. Toto osvědčení musí obsahovat potvrzení o tom, že snoubenci splnili všechny požadavky stanovené zákonem pro uzavření manželství a od vydání tohoto osvědčení do sňatečného obřadu nesmí uplynout více než 6 měsíců. Následně je oddávající povinen do 3 pracovních dnů od uzavření manželství doručit o tom protokol matričnímu úřadu. Pokud byl uzavřen církevní sňatek, nelze následně uzavřít občanský sňatek. C. SŇATEK V OHROŽENÍ ŽIVOTA V případě nebezpečí smrti připouští zákon zjednodušenou formu při uzavírání manželství, a to jak u občanského sňatku, tak u církevního sňatku. Sňatek je možné uzavřít na kterémkoliv místě a není třeba předložit doklady, které jsou jinak zapotřebí. Také přítomnost matrikáře není zapotřebí. Mimo území České republiky může sňatečný obřad provést také: - velitel námořního plavidla plujícího pod státní vlajkou České republiky, - velitel letadla zapsaného v leteckém rejstříku v České republice, - velitel vojenské jednotky České republiky v zahraničí za podmínky, že je alespoň jeden ze snoubenců státním občanem České republiky D. SŇATEK V CIZINĚ Státní občan České republiky může mimo území republiky uzavřít manželství také před diplomatickou misí nebo konzulárním úřadem České republiky. E. SŇATEK V ZASTOUPENÍ Pokud mají snoubenci důležité důvody, pak mohou požádat krajský úřad, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno, o povolení, aby projev vůle jednoho ze snoubenců o vstupu do manželství za něj učinil jeho zmocněnec. Snoubenci si opatří plnou moc, která musí mít tyto náležitosti: - údaje o totožnosti a dalších rozhodných skutečnostech týkajících se obou snoubenců a zmocněnce, - prohlášení o příjmení, 39

40 - prohlášení, že jim nejsou známy překážky, které by jim bránily uzavření manželství, že znají navzájem svůj zdravotní stav, zvážili úpravu budoucích majetkových poměrů, bydlení a hmotné zajištění po uzavření manželství. Tato plná moc musí být písemná a podpisy na ní musí být úředně ověřeny. Odvolání plné moci je účinné pouze tehdy, pokud se o něm druhý snoubenec dozví dříve, než učinil svůj sňatečný projev vůle. 6.2 ZÁKONNÉ PŘEKÁŽKY MANŽELSTVÍ Každý je způsobilý uzavřít manželství, pokud mu v tom nebrání zákonná překážka. Manželství nemůže uzavřít: 1. nezletilý, který není plně svéprávný (od 16 let může soud povolit z důležitých důvodů uzavření manželství), 2. osoba, jejíž svéprávnost byla omezena, 3. osoba, která již dříve uzavřela manželství nebo registrované partnerství a toto trvá, 4. nelze uzavřít manželství mezi předky a potomky, ani sourozenci, totéž platí o osobách, jejichž příbuzenství vzniklo osvojením, 5. nelze uzavřít manželství mezi poručníkem a poručencem, mezi dítětem a osobou, do jejíž péče bylo dítě svěřeno, nebo pěstounem a svěřeným dítětem. 6.3 ZDÁNLIVÉ MANŽELSTVÍ O zdánlivé manželství se jedná, pokud alespoň u jedné z osob, které chtěly uzavřít manželství, nebyly v projevu vůle o vstupu do manželství nebo ve sňatečném obřadu splněny takové náležitosti, na jejichž splnění je nutné trvat, neboť jinak by manželství nevzniklo. V případě církevního sňatku k těmto náležitostem patří i skutečnost i uzavření sňatku před orgánem oprávněné církve. Pokud se nejedná o sňatek v ohrožení života, pak k těmto náležitostem patří také osvědčení matričního úřadu, že snoubenci splnili všechny požadavky zákona pro uzavření manželství a dále, že mezi vydáním osvědčení a uzavřením sňatku uplynula doba nejvýše 6 měsíců. Pokud nebyly výše uvedené náležitosti dodrženy, pak se má za to, že manželství vůbec nevzniklo a jde tedy o tzv. manželství zdánlivé. To, že manželství není, může určit soud i bez návrhu. Pokud se tak stane, tak zároveň rozhodne i o otcovství ke společnému dítěti a o povinnostech a právech rodičů k němu. 40

41 Co se týče majetku muže a ženy, neprovádí se vypořádání společného jmění manželů (manželství nevzniklo), ale posoudí se jednotlivě podle své povahy. Také se mohou použít ustanovení o bezdůvodném obohacení. 6.4 NEPLATNÉ MANŽELSTVÍ Soud prohlásí manželství za neplatné na návrh každého, kdo na tom má právní zájem. V některých případech tak může učinit i bez návrhu. Poté se považuje manželství za neuzavřené. Dokud není prohlášeno za neplatné, považuje se za platně uzavřené. Manželství nelze prohlásit za neplatné, pokud již zaniklo, nebo pokud došlo k nápravě. O neplatné manželství se jedná, pokud: 1. došlo k uzavření manželství, i když tomu bránila zákonná překážka (viz výše zákonné překážky); výjimka je, že pokud bylo manželství uzavřeno nezletilým, který není plně svéprávný, nebo osobou, jejíž svéprávnost byla v této oblasti omezena, a bylo počato dítě, které se narodilo živé, pak již nelze manželství prohlásit za neplatné, 2. projev vůle byl učiněn pod nátlakem spočívající v užití násilí nebo vyhrožováním násilím, 3. projev vůle byl učiněn v důsledku omylu o totožnosti snoubence, 4. osoba již dříve uzavřela manželství nebo vstoupila do registrovaného partnerství a toto trvá, 5. bylo uzavřeno osobou, která již dříve uzavřela manželství nebo vstoupila do registrovaného partnerství, pokud takové manželství či partnerství trvá, 6. bylo uzavřeno mezi předkem a potomkem, mezi sourozenci nebo mezi osobami, jejichž příbuzenství vzniklo osvojením. V případě, že je manželství prohlášeno za neplatné, pak o povinnostech a právech muže a ženy ke společnému dítěti a o jejich majetkových povinnostech a právech, platí ustanovení o povinnostech a právech rozvedených manželů ke společnému dítěti a o jejich majetkových povinnostech a právech v době po rozvodu. 6.5 POVINNOSTI A PRÁVA MANŽELŮ manželé mají rovné povinnosti a rovná práva, jsou si povinni navzájem úctou, žít spolu, být si věrni, respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí, společně pečovat o děti, 41

42 mají právo na informace o příjmech druhého manžela a stavu jmění, o stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných činnostech, životní úroveň všech členů rodiny musí být zásadně srovnatelná, nedohodnou-li se manželé o podstatné záležitosti rodiny, pak na návrh jednoho z nich rozhodne soud, manžel má právo zastupovat svého manžela v jeho běžných záležitostech, manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost oba mají mít stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Obvyklé vybavení domácnosti tvoří ho soubor movitých věcí, které slouží běžně nezbytným životním potřebám rodiny a jejích členů, a to bez ohledu na to, zda jednotlivé věci náleží oběma manželům nebo jen jednomu z nich, opustí-li jeden z manželů rodinnou domácnost trvale a odmítá-li se vrátit, pak je druhý manžel povinen vydat mu to, co patří k obvyklému vybavení rodinné domácnosti a náleží výhradně jemu; společné věci si manželé rozdělí stejným dílem. 6.6 MANŽELSKÉ MAJETKOVÉ PRÁVO To, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu, a je součástí společného jmění manželů, pokud není mezi zákonnými výjimkami. Společné jmění podléhá 3 režimům: a) zákonný režim, b) smluvený režim, c) režim založený rozhodnutím soudu. A. ZÁKONNÝ REŽIM Součástí společného jmění manželů je to, co nabyli oba manželé společně za trvání manželství s výjimkou toho, co: - slouží osobní potřebě jednoho z manželů, - nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, - nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, - nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, - nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. 42

43 Součástí společného jmění manželů je i podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, pokud se stal manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. Součástí společného jmění manželů jsou také dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže - se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo - je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Dále jsou součástí společného jmění manželů: - částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti. Povinnosti a práva spojená se společným jměním manželů náleží oběma manželům společně a nerozdílně. Pokud má být použita součást společného jmění manželů k podnikání jednoho z manželů a přesahuje-li majetková hodnota míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, pak se vyžaduje se souhlas druhého manžela, a to při prvním takovém použití. Pokud se tak nestane, pak se druhý manžel může dovolávat neplatnosti takového jednání. B. SMLUVENÝ REŽIM Všechny pravidla, které byly uvedeny výše u zákonného režimu, mohou manželé svou vůlí měnit. Změny mohou provádět jak manželé, tak osoby, které chtějí manželství teprve uzavřít, tedy snoubenci. Změny zákonného režimu je možné provádět pouze formou tzv. veřejné listiny, což je nejčastěji forma notářského zápisu. Změny jsou možné ve 4 variantách: oddělené jmění odložený vznik společného jmění zúžení zákonného rozsahu společného jmění rozšíření zákonného rozsahu společného jmění Změny mohou být neomezené, pouze se manželé nemohou odchýlit od zákona v obvyklém vybavení domácnosti. Je to tedy určitá jistota pro méně majetného z manželů. Smluvený režim je možné změnit dohodou manželů nebo rozhodnutím soudu. Je-li ujednán smluvený režim se zpětným účinkem, pak se k němu nepřihlíží. 43

44 Smlouva o manželském majetkovém režimu se nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by ta se smlouvou souhlasila. Bez souhlasu nemá smlouva vůči ní právní účinky. Smlouva snoubenců o manželském majetkovém režimu nabývá účinnosti uzavřením manželství. Snoubenci i manželé mohou uzavřít smlouvu o správě toho, co je součástí společného jmění, která se odchyluje od zákonného režimu a od některých ustanovení smluveného režimu. Manžel, který spravuje společné jmění, právně jedná samostatně, a to i v soudním či jiném řízení. Pokud spravuje všechno společné jmění, pak potřebuje souhlas druhého manžela při nakládání se společným jměním jako celkem a při nakládání s obydlím, v němž je rodinná domácnost manželů. Z vážných důvodů soud na návrh manžela společné jmění zruší nebo zúží. Hovoříme o tak o režimu založeném rozhodnutím soudu. Vážné důvody např. manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu; manžela lze považovat za marnotratného; manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika; manžel začal podnikat nebo se stal společníkem neomezeně ručícím právnické osoby. Režim založený rozhodnutím soudu lze změnit smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu. Pokud pominou důvody zrušení společného jmění, pak soud společné jmění obnoví. Rozhodnutím soudu nelze vyloučit ani změnit ustanovení upravující obvyklé vybavení rodinné domácnosti. I zde se nesmí rozhodnutí soudu svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže ta by s rozhodnutím souhlasila. V režimu oddělených jmění smí manžel nakládat se svým majetkem bez souhlasu druhého manžela. Při podnikání v režimu oddělených jmění si manželé rozdělí příjmy z podnikání dle písemného ujednání nebo rovným dílem. Ochrana třetích osob Pokud vznikl dluh jen jednomu z manželů za trvání společného jmění, pak se věřitel může uspokojit i z toho, co je ve společném jmění. Pokud dluh jednoho z manželů vznikl proti vůli druhého manžela, který nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, pak může být společné jmění postiženo jen do výše, 44

45 již by představovalo podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno. Pokud se zavázal manžel v době, od které do změny nebo vyloučení zákonného majetkového režimu, ať smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, uplynulo méně než 6 měsíců, může být věřitel uspokojen ze všeho, co bylo součástí společného jmění VYPOŘÁDÁNÍ SPOLEČNÉHO JMĚNÍ MANŽELŮ U vypořádání společného jmění manželů upřednostňuje nový občanský zákoník dohodu manželů. Tato dohoda může být uzavřena před zánikem manželství rozvodem, ale také po něm. Pokud se manželé nedokážou dohodnout, pak může každý z nich navrhnout, aby o vypořádání společného jmění rozhodl soud. I zdě platí, že vypořádáním společného jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby, neboť vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely a nemá vliv na postavení věřitele. I po vypořádání společného jmění manželů dluží věřiteli stále původní dlužník. Pokud by však dluh zaplatil manžel, který dluh nepřevzal, pak má tento manžel nárok na kompenzaci od druhého manžela. Dohoda musí být písemná, pokud byla uzavřena za trvání manželství nebo pokud je předmětem vypořádání věc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva. Jestliže nevyžaduje dohoda o vypořádání písemnou formu a požádá-li o to jeden z manželů, pak mu druhý manžel doručí potvrzení, jak se vypořádali. Pokud nedojde do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění (od rozvodu) k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění manželů, ani dohodou ani rozhodnutím soudu, pak nastoupí fikce vypořádání a platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že: a) hmotné movité věci jsou ve vlastnictví toho, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou a jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží oběma a podíly jsou stejné. Příklad Manželé mají hypoteční úvěr a k zániku manželství dluží bance Kč. Jako dlužníci vůči bance jsou vedeni oba manželé. Po rozvodu manželé uzavřou dohodu o vypořádání společného jmění manželů, kde tento celý závazek převezme manžel. Manžel však dluh nesplácí a banka vyzve k úhradě bývalou manželku. 45

46 Řešení: Smlouva o vypořádání společného jmění manželů nemá na postavení věřitele vliv, proto banka správně vyzvala k úhradě bývalou manželku. Manželka tedy na výzvu banky požadovanou částku zaplatí. Poté tuto částku v návaznosti na smlouvu o vypořádání společného jmění manželů může v celém rozsahu požadovat po svém manželovi USTANOVENÍ O BYDLENÍ MANŽELŮ A DOMÁCÍ NÁSILÍ Manželé mají obydlí tam, kde mají rodinnou domácnost, mohou se dohodnout, že budou bydlet trvale odděleně (stejné právní účinky jako u opuštění rodinné domácnosti), obydlím manželů je dům nebo byt, k němuž má jeden z manželů výhradní právo; uzavřením manželství vzniká druhému z manželů právo bydlení, pokud má jeden z manželů k domu nebo bytu ke dni uzavření manželství nájemní právo, pak vzniká oběma manželům společné nájemní právo, bez souhlasu druhého manžela nelze dům nebo byt zcizit nebo ukončit nájem; souhlas vyžaduje písemnou formu; jedná-li manžel bez souhlasu druhého manžela, pak se tento manžel může dovolat neplatnosti takového právního jednání. Stane-li se společné bydlení manželů pro jednoho z nich nesnesitelné z důvodu tělesného nebo duševního násilí vůči manželovi nebo jinému, kdo v rodinné domácnosti manželů žije, může soud omezit nebo vyloučit na určenou dobu právo druhého manžela v domě nebo bytě bydlet; stejně lze postupovat i u rozvedených manželů, omezení nebo vyloučení práva manžela v domě nebo bytě bydlet určí soud nejdéle na dobu 6 měsíců; takto rozhodnout může ze zvlášť závažných důvodů i opakovaně, tohoto práva se může domáhat i jiná osoba, která žije s manžely nebo rozvedenými manžely v rodinné domácnosti. 6.7 ZÁNIK MANŽELSTVÍ Manželství zaniká rozvodem. Rozeznáváme 2 druhy rozvodů: 1. sporný rozvod 2. nesporný rozvod 46

47 1. SPORNÝ ROZVOD Na návrh některého z manželů Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení Manželství nesmí být rozvedeno, pokud by byl rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma, ledaže manželé spolu nežijí alespoň 3 roky Soud dříve manželství nerozvede, než rozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželství Při sporném rozvodu soud zjišťuje existenci rozvratu manželství a jeho příčiny 2. NESPORNÝ (SMLUVENÝ) ROZVOD Pokud jsou manželé schopni a ochotni dohodnout se na rozvodu manželství, na výchově nezletilých dětí a na vypořádání společného jmění manželů, pak je manželství rozvedeno v krátké době, bez hádek a problémů. Manželé mohou využít institutu nesporného rozvodu, pokud splňují tyto podmínky: manželství trvalo alespoň 1 rok manželé spolu déle než 6 měsíců nežijí druhý manžel se k návrhu na rozvod připojí Soud nezjišťuje příčiny rozvratu a manželství rozvede, pokud jsou předloženy následující listiny: a) písemnou smlouvu s úředně ověřenými podpisy upravující vypořádání majetkových vztahů, bydlení, vyživovací povinnost pro dobu po rozvodu (smlouvu většinou sepisuje advokát nebo notář, kteří zároveň úředně ověří podpisy manželů na smlouvě), b) pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. NÁSLEDKY ZÁNIKU MANŽELSTVÍ Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do 6 měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. Výživné rozvedeného manžela Pokud není rozvedený manžel schopen se sám živit a toto má svůj původ v manželství, má vůči němu bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací 47

48 povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat (nutné brát ohled na jeho věk a zdravotní stav). Při rozhodování o výživném soud zjišťuje, jak dlouho manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, zda si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, i když mu v tom nebránila závažná překážka, mohl si výživu zajistit sám řádným hospodařením, zda se podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost, zda se nedopustil rozvedený manžel vůči bývalému manželu nebo osobě blízké činu povahy trestného činu nebo je dán jiný závažný důvod. Pokud se manželé nedohodnou na vyživovací povinnosti, pak manžel, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a byla mu rozvodem způsobena závažná újma, může soud žádat o stanovení vyživovací povinnosti tak, aby rozvedení manželé měli v zásadě stejnou životní úroveň. Právo na výživné lze považovat za důvodné nejdéle po dobu tří let od rozvodu manželství. Pokud se dopustil bývalý manžel vůči druhému manželovi jednání, které naplňuje znaky domácího násilí, pak nemá nárok na výživné, i když by jinak podmínky pro přiznání splňoval. Zánik práva na výživné: - oprávněný rozvedený manžel uzavře nové manželství, - oprávněný rozvedený manžel vstoupí do registrovaného partnerství Shrnutí Stručné shrnutí kapitoly 6. Snoubenci mohou vstoupit do manželství, pokud splní zákonem stanovené podmínky, a to buď formou občanského, nebo církevního sňatku. Pokud je život snoubence přímo ohrožen, pak nemusí být striktně splněny některé podmínky, které zákon stanoví. Sňatek je možné také uzavřít tak, že jednoho ze snoubenců zastoupí na základě písemné plné moci zmocněnec. Pokud uzavření manželství brání zákonné překážky nebo nebyly splněny náležitosti dané zákonem, pak může být manželství zdánlivé nebo neplatné. Manželé mají mezi sebou řadu práv, ale také povinností. Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost. Vše, co manželé nabyli společně za trvání manželství, je, až na určité výjimky dané zákonem, společným jměním manželů, které podléhá zákonnému režimu, smluvenému režimu a režimu založeným rozhodnutím soudu. Společné jmění manželů zaniká zánikem manželství. Manželství zaniká rozvodem, a to sporným a nesporným. Rozvedený manžel má za podmínek stanovených zákonem nárok na výživné rozvedeného manžela a může do 6 měsíců po rozvodu manželství přijmout zpět své dřívější příjmení. 48

49 Otázky a úkoly k procvičení 1. Ve kterém právním předpise najdeme úpravu rodinného práva a od kdy je tento právní předpis účinný? 2. Jaké druhy sňatků rozeznáváme a jaké při nich musí být splněny podmínky? 3. Vyjmenujte zákonné překážky manželství. 4. Objasněte pojmy zdánlivé a neplatné manželství. 5. Vyjmenujte práva a povinnosti manželů. 6. Co tvoří obvyklé vybavení domácnosti? 7. Jakým režimům podléhá společné jmění manželů? 8. Co patří a co nepatří do společného jmění manželů? 9. Jakým způsobem je možné změnit zákonný režim společného jmění manželů? 10. Jakým způsobem je možné vypořádat společné jmění manželů? 11. Co je to fikce vypořádání společného jmění? 12. Jakým způsobem se může chránit manžel nebo osoba, která v rodinné domácnosti s manžely žije, před domácím násilím? 13. Jaké druhy rozvodů znáte? 14. Jaké podmínky musí být splněny při smluveném rozvodu. 15. Uveďte následky zániku manželství. 16. Kdy zaniká právo na výživné rozvedeného manžela? 49

50 7. URČOVÁNÍ RODIČOVSTVÍ Cíl: Tato kapitola pojednává především o tom, jakým způsobem se určuje a popírá otcovství. Klíčová slova: Mateřství, otcovství, určování a popírání otcovství. Průvodce studiem: Předmětem této kapitoly je, aby se studenti seznámili s tím, jakými způsoby se určuje dle zákona otcovství a dále kdo a v jaké lhůtě může otcovství popřít. Časová náročnost tato kapitola opory je počítána v rozsahu 3 4 hodiny, a to dle zájmu o studium dané problematiky. V otázce určování otcovství platí, že s ženou je to vždy snazší než s mužem. Matkou dítěte je totiž vždy žena, která dítě porodila, a to bez ohledu na to, jak vznikl plod (situace, kdy dítě porodí žena pro jinou ženu). Pochybnosti však vznikají při otázce, kdo je otcem dítěte. Občanský zákoník je postaven na konstrukci tzv. domněnek otcovství. 1. První domněnka otcovství je manžel vždy otcem dítěte? Narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí 300. dne poté, co manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, anebo poté, co byl manžel matky prohlášen za nezvěstného, má se za to, že otcem dítěte je manžel matky. Není tady vůbec důležité, kdo je biologickým otcem. Pokud právní otec otcovství nepopře, pak zůstává navždy otcem se všemi důsledky včetně vyživovací povinnosti k dítěti. Narodí-li se dítě ženě znovu provdané, má se za to, že otcem dítěte je manžel pozdější. 50

51 2. Návrh na rozvod manželství a otcovství Narodí li se dítě v době mezi zahájením řízení o rozvodu manželství a 300. dnem po rozvodu a manžel prohlásí, že není otcem dítěte, zatímco jiný muž prohlásí, že otcem dítěte je on, má se za to, že otcem je tento muž, pokud se matka k těmto prohlášením připojí - prohlášení se činí před soudem návrh lze podat nejpozději do uplynutí 1 roku od narození dítěte, - k určení otcovství nedojde dříve, než nenabude rozhodnutí o rozvodu manželství právní moci. 3. Umělé otcovství Narodí-li se dítě, které je počato umělým oplodněním ženě neprovdané, má se za to, že otcem dítěte je muž, který dal k umělému oplodnění souhlas. Zákon neřeší, o jaký typ umělého oplodnění jde. V úvahu by přicházela varianta, zda je použit genetický materiál muže, který dal s umělým oplodněním souhlas, či varianta tzv. anonymního dárce. Z hlediska určování otcovství je totiž zcela nepodstatné, o jaký typ jde. Otcem bude vždy muž, který s umělým oplodněním konkrétní ženy souhlasil, a to i v případě, že jistě nebude biologickým otcem. V případě umělého oplodnění není možné otcovství popřít. Výjimečně ho lze popřít, pokud matka otěhotněla jinak. 4. Prohlášení Pokud není otcem manžel matky dítěte ani muž, který souhlasil s umělým oplodněním matky, pak nastupuje další domněnka otcovství, a to je souhlasné prohlášení (budoucích rodičů). Otcem dítěte je muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením matky a tohoto muže. Takové prohlášení mohou rodiče učinit jak ve vztahu k dítěti již narozenému, tak i k dítěti, které bylo počato, ale ještě není narozeno. Rodiče mohou toto prohlášení učinit před soudem (vždy nezletilý), ale nejčastěji tak činí před matrikou. I takto určené otcovství je možné popřít. 5. Rozhodnutí soudu Domněnka otcovství rozhodnutím soudu nastupuje teprve v případě, že nejsou uplatněny žádné z předchozích domněnek. Navrhovat soudu určení otcovství může muž, žena i dítě. Zákon stanoví, že se má za to, že otcem dítěte je muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než 160 a více než 300 dní. Přes tuto složitou definici se otcovství určuje v podstatě pouze za pomoci testu DNA, jehož provedení soud nařídí. V současné době se již jiné důkazní prostředky ani nepoužívají, jelikož test DNA je nejspolehlivější metodou určení otcovství. 51

52 7.1 POPÍRÁNÍ OTCOVSTVÍ Manžel může popřít své otcovství u soudu do 6 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech zakládajících důvodnou pochybnost, že je otcem dítěte, které se narodilo jeho manželce, a nejpozději do 6 let od narození dítěte Otcovství popírá vůči dítěti a matce Matka dítěte může popřít, že otcem dítěte je její manžel nebo muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, do 6 měsíců od narození dítěte Je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek Příklad Vdané ženě se dne narodí dítě. Manžel, který se ženou nežije, se o narození dítěte dozví Má tedy možnost podat žalobu o popření otcovství, a to do 6 měsíců, ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděl, tedy do Shrnutí Stručné shrnutí kapitoly 7. Každé dítě by mělo vědět nejen, kdo je jeho matka, ale také, kdo je jeho otec. I z nového občanského zákoníku vyplývá matka jistá, otec nejistý. Zákon stanoví několik domněnek určování otcovství. Nejspolehlivější metodou určení otcovství je test DNA. Otcovství může popřít jak matka, tak otec dítěte. Popěrná lhůta u otce je 6 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech zakládajících důvodnou pochybnost, že je otcem dítěte, nejpozději však 6 let od narození dítěte. U matky je popěrná lhůta 6 měsíců od narození dítěte. Otázky a úkoly k procvičení 1. Kdo je matkou dítěte? 2. Popište jednotlivé domněnky určování otcovství. 3. V jakých lhůtách a z jakých důvodů může popřít otcovství otec a matka? 52

53 8. OSVOJENÍ Cíl: V této kapitole se dozvíte, jakým způsobem je možné osvojit dítě, kdo se může stát osvojitelem, zda je možné osvojit i zletilého, kdy je nutný souhlas dítěte s osvojením a kdy rodičů a jaké jsou následky osvojení. Klíčová slova: Osvojení, osvojitel, osvojenec, nezletilý, zletilý. Průvodce studiem: Předmětem této kapitoly je, seznámit studenty s tím, kdo a jakým způsobem si může osvojit (adoptovat) dítě, dále s tím, jaké jsou následky osvojení a zda je možné osvojení zrušit, kdy je potřebný souhlas rodičů s osvojením a v jaké lhůtě mohou svůj souhlas odvolat a zda je možné osvojit zletilého. Časová náročnost tato kapitola opory je počítána v rozsahu 5 6 hodin, a to dle zájmu o studium dané problematiky. Osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní. Osvojit je možné nejen nezletilé dítě, ale také zletilého. Hlavním posláním osvojení je nahradit především nezletilému dítěti chybějící rodinné zázemí. Osvojení také přispívá výchovou, péčí a láskou k naplňování smyslu života osvojitelů, v jejichž rodině začíná osvojenec žít a kdy často osvojitelům chybí právě biologické dítě. Samozřejmě existuje v České republice také projekt Adopce na dálku. Podstatou tohoto osvojení je, že jedinec, rodina nebo firma zaplatí určitou peněžitou částku na dítě, které bylo vybráno z určité databáze. Tato peněžitá částka umožní vybranému dítěti zejména vzdělání a také jeho celkový rozvoj. Dítě tak nemusí měnit svou zemi a ani své dosavadní přirozené prostředí. Adopci na dálku však občanský zákoník neupravuje. 53

54 Kdo rozhoduje o osvojení dítěte? a. o osvojení nezletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce dítě osvojit, b. o osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, a k návrhu se musí připojit zletilý, který má být osvojen Po rozhodnutí soudu se zapíše osvojitel či osvojitelé do matriky jako rodič či rodiče osvojeného dítěte. Osvojitel zletilá osoba svéprávná osoba manželé nebo jeden z manželů, příp. i jiná osoba svými osobními vlastnostmi a způsobem života musí zaručovat, že bude dobrým rodičem jeho zdravotní stav nesmí ve značné míře omezovat péči o osvojené dítě Mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem musí být přiměřený věkový rozdíl zpravidla ne menší než 16 let. Pouze výjimečně, pokud souhlasí s osvojením opatrovník zastupující dítě a pokud je osvojení v souladu se zájmy dítěte, může být věkový rozdíl menší než 16 let. Osvojení je vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. 8.1 SOUHLAS S OSVOJENÍM O osvojení nemůže být rozhodnuto bez souhlasu dítětem, rodičů dítěte nebo osob, které jsou oprávněny dát souhlas za rodiče, popř. manžela osvojitele. A. Souhlas dítěte s osvojením pokud dítě dosáhlo alespoň 12 let, je třeba jeho osobního souhlasu, pokud je toho schopno před jeho vyjádřením ho soud řádně poučí o účelu, obsahu a důsledcích souhlasu s osvojením před 12. rokem věku dá jeho jménem souhlas jeho opatrovník (zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí); lze však dítě u soudu vyslechnout a vzít v úvahu jeho vyjádření osvojované dítě může svůj souhlas až do rozhodnutí o osvojení odvolat 54

55 B. Souhlas rodičů k osvojení je nutný souhlas rodičů osvojovaného dítěte; tento souhlas dává rodič osobním prohlášením vůči soudu, a to i tehdy pokud nenabyl plné svéprávnosti, ale dosáhl věku 16 let před jeho vyjádřením ho soud řádně poučí o podstatě a důsledcích prohlášení souhlasu a o podstatě osvojení matka může dát souhlas k osvojení nejdříve 6 týdnů po narození dítěte otec může dát souhlas k osvojení nejdříve po narození dítěte souhlas pozbude účinnosti, nedojde-li k osvojení do 6 let ode dne, kdy byl souhlas dán souhlas lze odvolat po dobu tří měsíců ode dne, kdy byl dán Po uplynutí tří měsíců lze souhlas odvolat, pokud: dítě nebylo předáno do péče osvojitele před osvojením dle rozhodnutí soudu má být dítě vráceno rodičům Souhlasu rodiče není třeba, pokud: byl rodič zbaven rodičovské odpovědnosti a práva dát souhlas k osvojení není schopen projevit svou vůli nebo rozpoznat či ovládnout následky svého jednání zdržuje se na neznámém místě zjevně nemá o dítě zájem tzn. neprojevuje-li soustavně o dítě opravdový zájem, a tím trvale zaviněně porušuje své povinnosti rodiče a nezájem rodiče o dítě trvá alespoň 3 měsíce od posledního projeveného opravdového zájmu C. Péče před osvojením pokud dali rodiče souhlas k osvojení, pak lze předat dítě osvojiteli s jeho souhlasem ihned do péče; se souhlasem rodičů lze dítě předat i dříve o předání dítěte rozhoduje soud rodiče osvojovaného dítěte o předání informují orgán sociálně-právní ochrany dětí po uplynutí 3 měsíců od souhlasu k osvojení, se pozastavuje výkon práv a povinností z rodičovské odpovědnosti soud jmenuje poručníkem osvojovaného dítěte orgán sociálně-právní ochrany dětí po uplynutí 3 měsíců od souhlasu k osvojení může být dítě předáno osvojiteli do péče před osvojením na návrh osvojitele rozhodne soud; než rozhodne soud, tak musí být dítě v péči osvojitele na jeho náklady 55

56 v případě podání návrhu muže na určení otcovství, nelze o osvojení rozhodnout, a to až do rozhodnutí o tomto návrhu D. Následky osvojení 1. osvojitelé mají rodičovskou odpovědnost 2. zaniká příbuzenský poměr mezi osvojencem a původní rodinou 3. zanikají práva a povinnosti opatrovníka či poručníka 4. osvojenec má příjmení osvojitele; společný osvojenec manželů má příjmení, které bylo určeno pro jejich děti při uzavření manželství 5. osvojitel je povinen osvojence informovat o osvojení jakmile se to bude jevit vhodným, nejdéle však do zahájení školní docházky E. Zrušení osvojení Pokud jsou po to důležité důvody, soud na návrh osvojitele nebo osvojence osvojení zruší. Osvojení nelze zrušit po uplynutí 3 let od rozhodnutí o osvojení. Zrušením osvojení zaniká poměr vzniklý osvojením i povinnosti a práva z tohoto poměru vyplývající a obnovuje se předchozí příbuzenský poměr. Osvojenec bude mít po zrušení osvojení příjmení, které měl před osvojením, ledaže prohlásí, že si stávající příjmení ponechá. Osvojenec může být opětovně osvojen: - pokud dřívější osvojení bylo zrušeno, - má-li být osvojen pozdějším manželem osvojitele potom, co předchozí manžel zemřel, - zemřel-li ten, kdo byl jediným osvojitelem, nebo ti kdo byli společnými osvojiteli. Soud může na návrh osvojitele rozhodnout i před uplynutím doby tří let od rozhodnutí o osvojení, že je osvojení nezrušitelné. Ani toto osvojení nebrání tomu, aby byl osvojenec znovu osvojen. F. Osvojení zletilého Zletilého je možné osvojit, pokud to není v rozporu s dobrými mravy. Zletilého lze osvojit, jestliže: - přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, - v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, - osvojitel o něho pečoval jako o vlastního již v době jeho nezletilosti, - osvojitel chce osvojit dítě svého manžela. Osvojení zletilého nemá vliv na jeho příjmení. Osvojenci a jeho potomkům nevzniká osvojením příbuzenský poměr vůči členům rodiny osvojitele a nenabývají vůči nim žádných majetkových práv. 56

57 Osvojenec a jeho potomci nepozbývají osvojením práv ve vlastní rodině. Trvá-li manželství osvojovaného, pak může být osvojen pouze se souhlasem svého manžela. Osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pouze pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas. Osvojenec dědí po osvojiteli v první zákonné třídě dědiců, nevstupuje však v dědické právo osvojitele vůči jiným osobám. Shrnutí Stručné shrnutí kapitoly 8. Osvojení nebo-li adopce je dle nového zákona možná nejen pro nezletilé děti, ale také pro osoby zletilé. O osvojení rozhoduje vždy soud a není možné osvojení v přímé příbuzenské linii a mezi sourozenci. K osvojení je nutný souhlas rodičů a v případě, že dítě dosáhlo věku 12 let a je toho rozumově schopno, pak se vyžaduje také souhlas tohoto dítěte. V případ osvojení zaniká příbuzenský poměr mezi osvojencem a původní rodinou, osvojitel má rodičovskou odpovědnost a osvojenec má příjmení osvojence. Osvojení nelze zrušit po uplynutí 3 let od rozhodnutí o osvojení. Otázky a úkoly k procvičení 1. Kdo může být osvojen? 2. Kdo rozhoduje o osvojení? 3. Kdo může být osvojitelem? 4. V jakých případech je osvojení vyloučeno? 5. Kdy dává dítě souhlas s osvojením? 6. Kdy je a kdy není nutný souhlas rodičů s osvojením? 7. Co je to předadopční péče? 8. Jaké jsou následky osvojení? 9. V jakém případě je možné osvojení zrušit? 10. Kdy je možné osvojence opětovně osvojit? 11. V jakých případech je možné osvojit zletilou osobu? 57

58 9. VÝŽIVNÉ Cíl: Tato kapitola pojednává o vyživovací povinnosti mezi příbuznými, např. mezi rodiči a dětmi, mezi manžely, ale také mezi rozvedenými manžely. Klíčová slova: Výživné, předci, potomci, neprovdaná matka. Průvodce studiem: Předmětem této kapitoly je, aby se studenti seznámili s tím, kdo a vůči komu má vyživovací povinnost. Kdo rozhoduje o výši výživného a jakým způsobem se hradí. Dále se studenti dozví, od kdy je možné výživné přiznat. Časová náročnost tato kapitola opory je počítána v rozsahu 2 3 hodiny, a to dle zájmu o studium dané problematiky. 9.1 VÝŽIVOVACÍ POVINNOST OBECNĚ Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Rodiče mají vyživovací povinnost vůči svým dětem, a pokud si svoji povinnost nemohou plnit, pak mají vyživovací povinnost vůči dítěti i jeho prarodiče případně další předci dítěte. Je to ale pouze v případě, že bližší příbuzní si nemohou svoji vyživovací povinnost plnit. Výživné je možné oprávněnému přiznat pouze v případě, že není schopen se sám živit. Pokud se oprávněný s povinným nedohodne, pak výši výživného určí soud. Pro určení výše výživného jsou rozhodující majetkové poměry oprávněného, jeho odůvodněné potřeby, ale také schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Soud také zkoumá, zda povinný neskončil bez důležitého důvodu své zaměstnání či zda pro něho není v nabídce úřadu práce vhodné zaměstnání, které nepřijal nebo zda nepodstupuje nepřiměřená rizika. Výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu. Výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení, pouze u výživného pro děti ho lze přiznat i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. Výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu. 58

59 Pokud se změní poměry, pak může soud změnit dohodu či své rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě. Spotřebované výživné se nevrací, pokud dojde ke snížení nebo zrušení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě. 9.2 VÝŽIVNÉ MEZI RODIČI A DĚTMI A PŘEDKY A POTOMKY životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů; dítě je povinno zajistit svým rodičům slušnou výživu; Slušná výživa je svým rozsahem limitovanější než stejná životní úroveň, avšak širší než přiměřená výživa. pokud, v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo jiného předka k nezletilému dítěti, povinná osoba neprokáže u soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů, pak platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu; u rodičů nezletilého dítěte, kteří spolu nežijí, a nedohodnou se na vyživovací povinnosti, rozhodne soud. Příklad Paní Jana pobírá starobní důchod, ze kterého jí po úhradě nájemného a nákladů na energie zbývá Kč. V tomto případě se nejedná o zajištění slušné výživy, a proto se může paní Jana obrátit na svoji jedinou dceru s nárokem na výživné a na tomto se s ní dohodnout. Pokud by k této dohodě nedošlo, má možnost svůj nárok uplatňovat prostřednictvím soudu. 9.3 VÝŽIVNÉ A ZAJIŠTĚNÍ ÚHRADY NĚKTERÝCH NÁKLADŮ NEPROVDANÉ MATCE otec dítěte matce poskytne po dobu dvou let od narození dítěte výživu a přispěje jí na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem; soud může na návrh těhotné ženy uložit muži, jeho otcovství je pravděpodobné, aby částku potřebnou na výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem poskytl předem. 59

60 9.4 VÝŽIVNÉ ROZVEDENÉHO MANŽELA Pokud není rozvedený manžel schopen se sám živit a toto má svůj původ v manželství, má vůči němu jeho bývalý manžel přiměřenou vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, a to zejména s ohledem na jeho věk nebo zdravotní stav. Soud zjišťuje: jak dlouho manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, zda si rozvedený manžel neopatřil zaměstnání, i když mu v tom nebránila závažná překážka, zda si mohl výživu zajistit sám řádným hospodařením s vlastním majetkem, zda se podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost, zda se nedopustil rozvedený manžel vůči bývalému manželu nebo osobě blízké činu povahy trestného činu, je dán jiný obdobně závažný důvod. Pokud se manželé nedohodnou na vyživovací povinnosti nebo si neposkytnou odbytné, čímž zaniká právo rozvedeného manžela na výživné, pak na návrh bývalého manžela rozhodne soud. Nedohodnou-li se manželé nebo rozvedení manželé o výživném, může manžel, který rozvrat převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a byla mu rozvodem způsobena závažná újma, navrhnout, aby soud stanovil vyživovací povinnosti tak, aby rozvedení manželé měli v zásadě stejnou životní úroveň. Právo rozvedeného manžela lze považovat za důvodné jen po dobu přiměřenou okolnostem, nejdéle však po dobu 3 let od rozvodu manželství. Pokud se bývalý manžel dopustil vůči druhému manželovi jednání, které naplňuje znaky domácího násilí, pak nemá právo na výživné. Zánik práva na výživné: - oprávněný rozvedený manžel uzavře nové manželství, - oprávněný rozvedený manžel vstoupí do registrovaného partnerství. 60

61 Shrnutí Stručné shrnutí kapitoly 9. U výživného je nutné nejprve rozlišit kdo a za jakých podmínek má nárok na výživné. Nejedná se pouze o výživné mezi rodiči a dětmi, ale také o výživné mezi předky a potomky. Za určitých podmínek má nárok na výživné také rozvedený manžel a neprovdaná matka, která má také nárok na zajištění úhrady nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Dále je nutné umět použít a rozlišit pojmy stejná životní úroveň, slušná výživa, přiměřená výživa. Otázky a úkoly k procvičení 1. V jakém případě je možné přiznat oprávněnému výživné? 2. Mezi kým existuje vyživovací povinnost? 3. Na co má nárok neprovdaná matka? 4. V jakém případě nemá rozvedený manžel nárok na výživné? 5. V jakých případech zaniká právo rozvedeného manžela na výživné? 6. Od kdy je možné přiznat výživné? 61

62 10. FORMY PÉČE O DÍTĚ Cíl: V této kapitole se studenti seznámí s různými náhradními formami péče o dítě. Jedná se o poručenství, opatrovnictví, svěření dítěte do péče jiné osoby, pěstounství a ústavní výchovu. Dále se seznámí s tím, kdo může dělat poručníka, opatrovníka či pěstouna. Klíčová slova: Poručník, opatrovník, pěstoun, orgán sociálně-právní ochrany dětí, ústavní výchova. Průvodce studiem: Předmětem této kapitoly je, aby se studenti seznámili s dalšími formami péče o dítě, kdy o dítě nemohou z různých důvodů pečovat jejich rodiče. Časová náročnost tato kapitola opory je počítána v rozsahu 3 4 hodiny, a to dle zájmu o studium dané problematiky PORUČENSTVÍ pokud zde není žádný z rodičů, který má a vykonává rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu, pak soud jmenuje dítěti poručníka; poručník má vůči dítěti všechny povinnosti a práva jako rodič, nemá ale k dítěti vyživovací povinnost; do doby než poručníka jmenuje soud nebo než se poručník ujme funkce, tak vykonává poručenství orgán sociálně-právní ochrany dětí jako veřejný poručník; soud jmenuje poručníkem toho, koho naznačili rodiče; jmenovaná FO může své jmenování odmítnout, soud pak jmenuje jinou osobu; poručníkem lze jmenovat pouze plně svéprávnou osobu, která způsobem života zaručuje, že je schopna funkci řádně vykonávat; lze jmenovat i dvě osoby, zpravidla manžele; 62

63 poručník odpovídá za řádné plnění své funkce a podléhá stálému dozoru soudu; do 90ti dnů po jmenování poručník předloží soudu soupis jmění dítěte, dále podává soudu pravidelně zprávy, předkládá účty ze správy jmění, a to alespoň jednou za rok; Zánik poručenství: jeden z rodičů nabude rodičovskou odpovědnost, dítě nabude svéprávnosti nebo je osvojeno, poručník zemře, rozhodnutím soudu o zproštění jeho funkce, odvoláním poručníka OPATROVNICTVÍ soud jmenuje opatrovníka, hrozí-li střet zájmů dítěte na straně jedné a jiné osoby na straně druhé, nehájí-li zákonný zástupce dostatečně zájmy dítěte, je-li to zapotřebí v zájmu dítěte z jiného důvodu nebo stanoví-li tak zákon; pro opatrovnictví platí přiměřeně ustanovení o poručenství; soud ve svém rozhodnutí o jmenování opatrovníka uvede zejména, proč je opatrovník jmenován, po jakou dobu má funkci vykonávat, jaká jsou jeho práva a povinnosti, zda k některému jednání potřebuje souhlas soudu, zda a jak podává zprávy soudu, zda má právo na náhradu nákladů nebo na odměnu; netrvá-li již potřeba, která vedla ke jmenování opatrovníka, pak ho soud zprostí funkce SVĚŘENÍ DÍTĚTE DO PÉČE JINÉ OSOBY pokud nemůže o dítě osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník, pak může soud svěřit dítě do osobní péče jiného člověka; svěření dítěte do péče jiné osoby má přednost před ústavní výchovou; pečující osoba musí mít bydliště na území České republiky, musí souhlasit se svěřením dítěte do osobní péče a musí skýtat záruky řádné péče; soud dá přednost osobě příbuzné nebo blízké; povinnosti a práva pečující osoby vymezí soud; přiměřeně se použijí ustanovení o pěstounství; soud stanoví rodičům rozsah výživného a povinnost platit ho k rukám pečující osoby. 63

64 10.4 PĚSTOUNSTVÍ jestliže nemůže o dítě osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník, pak může soud svěřit dítě do osobní pěstounské péče; má přednost před ústavní výchovou; do pěstounské péče lze dítě svěřit i na přechodnou dobu; pokud se ujala osobní péče o dítě osoba příbuzná nebo dítěti blízká, pak jí dá soud přednost před jinou osobou; o svěření dítěte do pěstounské péče rozhoduje soud, pokud pomine překážka, která brání rodičům v osobní péči o dítě, pak může rodič požadovat dítě zpět do své osobní péče; rodiče mají vůči dítěti povinnosti a práva vyplývající z rodičovské odpovědnosti, mají právo se s dítětem osobně a pravidelně stýkat, právo na informace o dítěti, rodiče platí výživné na dítě; na základě rozhodnutí soudu je možné dítě svěřit zájemcům o pěstounskou péči do předpěstounské péče, délku stanoví soud a vykonává nad ní dohled; pěstoun musí skýtat záruky řádné péče, musí mít bydliště na území České republiky a souhlasit se svěřením dítěte do pěstounské péče; společnou pěstounskou péči vykonávají pouze manželé; se souhlasem druhého manžela může být dítě svěřeno do pěstounské péče jen jednoho z manželů; pěstoun pečuje o dítě osobně a vykonává přiměřeně povinnosti a práva rodičů, smí rozhodovat jen o běžných záležitostech dítěte, má povinnost umožnit rodičům styk s dítětem; pěstounská péče zaniká, pokud nabylo dítě plné svéprávnosti nebo zletilosti ÚSTAVNÍ VÝCHOVA pokud jsou výchova dítěte či jeho tělesný, rozumový, duševní stav nebo řádný vývoj vážně ohroženy a je to v rozporu se zájmem dítěte nebo jsou tu vážné důvody, pro které rodiče nemohou výchovu zabezpečit, pak soud může nařídit ústavní výchovu; pokud nemohou rodiče z vážných důvodů zabezpečit výchovu dětí na přechodnou dobu, pak soud svěří dítě do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, a to na dobu nejdéle 6ti měsíců; nedostatečné bytové poměry či majetkové poměry nemohou být důvodem pro ústavní výchovu; ústavní výchovu lze nařídit nejdéle na dobu 3 let, lze ji však prodloužit, a to i opakovaně; pominou-li důvody, pro které byla ústavní výchova nařízena, soud ústavní výchovu zruší, ústavní výchova dále zaniká rozhodnutím soudu o osvojení dítěte; 64

65 z důležitých důvodů může soud ústavní výchovu prodloužit až o jeden rok po dosažení zletilosti dítěte; soud zároveň s rozhodnutím o ústavní výchově rozhodne i o rozsahu vyživovací povinnosti rodičů. Shrnutí Stručné shrnutí kapitoly 10. Může se stát, že z různých důvodů nemohou rodiče sami osobně pečovat o své dítě. Rodiče např. zemřeli, či žijí, ale o dítě nemohou z vážných důvodů pečovat, ať už si tyto důvody přivodili sami nebo ne. Pak přichází v úvahu náhradní formy rodinné péče, např. poručnictví, opatrovnictví, pěstounství, svěření dítěte do péče jiné osoby, ústavní výchova. O těchto formách náhradní rodinné péče vždy rozhoduje soud. Ve svém rozhodnutí vymezí práva a povinnosti osob, které budou o dítě pečovat, stanoví výši výživného rodičům a provádí dohled nad touto péčí. Otázky a úkoly k procvičení 1. Vyjmenujte formy náhradní rodinné péče. 2. Uveďte u jednotlivých forem náhradní rodinné péče důvody, které k této péči vedly. 3. Kdy zaniká poručenství? 4. Na jakou dobu je možné nejdéle nařídit ústavní výchovu? Testové otázky 1. Dítě je povinno zajistit svým rodičům: a) smlouvou a jmenováním b) smlouvou a pověřením c) smlouvou, volbou a jmenováním 2. Manžel může popřít otcovství: a) do 3 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl, že zřejmě není otcem dítěte b) do 6 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl, že zřejmě není otcem dítěte c) do 1 roku ode dne, kdy se dozvěděl, že zřejmě není otcem dítěte 3. Manželství lze uzavřít: a) mezi předky a potomky b) mezi rozvedenými manžely c) mezi poručníkem a poručencem 65

66 4. Matka může popřít, že otcem dítěte je její manžel, a to do: a) 6 měsíců od narození dítěte b) 1 roku od narození dítěte c) nemůže toto popřít 5. Mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem musí být přiměřený věkový rozdíl, ne menší než: a) 10 let b) 16 let c) 20 let 6. Oddávající je povinen po církevním sňatku doručit matričnímu úřadu protokol, a to do: a) 3 měsíců b) 1 měsíce c) 3 pracovních dnů 7. Osvojit lze dítě: a) zletilé i nezletilé b) pouze nezletilé c) nezletilé a zletilé pouze do 20 let 8. Podmínkou pro tzv. nesporný rozvod je, že: a) manželství trvalo alespoň 1 rok, manželé spolu déle než 6 měsíců nežijí a druhý manžel se k návrhu připojí b) manželství trvalo alespoň 6 měsíců, manželé spolu déle než 6 měsíců nežijí c) manželství trvalo alespoň 1 rok, manželé spolu déle než 1 rok nežijí a druhý manžel se k návrhu připojí 9. Součástí společného jmění manželů je: a) to, co nabyli oba manželé společně za trvání manželství b) to, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů c) to, co jeden z manželů nabyl darem 10. Výživné pro děti je možné přiznat pouze: a) ode dne zahájení soudního řízení b) ode dne nabytí právní moci soudního rozhodnutí o výživném c) i za dobu tří let zpět od zahájení soudního řízení 66

67 Doporučená literatura HRUŠÁKOVÁ, M. a kol. Zákon o rodině, Zákon o registrovaném partnerství komentář. 4. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, ISBN ŠEVČÍK, L., KINCL, M., WELLECH, E., PŠENKO, R. Vyznejte se v novém občanském zákoníku. 1. vydání. Brno: BizBooks, ISBN Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 67

68 VYSVĚTLIVKY K POUŽÍVANÝM SYMBOLŮM Cíle Na začátku kapitol naleznete formulované cíle. Jejich prostřednictvím získáte přehled o tom, co budete po nastudování příslušného tématu umět, znát, co budete schopni používat. Průvodce studiem Prostřednictvím průvodce vás autor provází textem, předkládá důležité informace ke studiu a vložený průvodce vás informuje o časovém prostoru vhodném k efektivnímu studiu. Část pro zájemce Upozorňuje na rozšířené učivo nad základní a informuje o možnosti jeho prohloubení. Σ Shrnutí kapitoly Klíčové body pro opakování a signalizace k opakovanému studiu částí, kterým nerozumíte. Testy a otázky Prověřte, do jaké míry jste učivo pochopili, zapamatovali si podstatné informace a pojmy. Je to informace, zda jste splnili v úvodu kapitol stanovené cíle. Věnujte jim maximální pozornost! Pojmy k zapamatování Klíčové pojmy, které umíte vysvětlit, aplikovat, odborné termíny, které bezpečně znáte a používáte. Vracejte se k nim po prostudování následujících kapitol, jen opakováním je fixujete v paměti. Úkoly k zamyšlení Prostor pro bilanci a aplikaci nabytých znalostí a dovedností, pro seberealizaci, aktivitu a tvořivost. Často bývá součástí zkoušky. Příklad Konkretizace problematiky v praxi, v reality. Je inspirací pro rozvedení poznatků na dalších praktických aplikacích. Literatura Použitá literatura ve studijním materiálu, typy pro doplnění a rozšíření základních poznatků nabytých studiem opory. 68