Svět RNA a bílkovin. ZRÁNÍ pre-mrna. Úrovně regulace genové exprese eukaryot. C-terminální doména. Zrání pre-mrna. Posttranskripční modifikace
|
|
- Filip Netrval
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Úrovně regulace genové exprese eukaryot Svět RNA a bílkovin ZRÁNÍ pre-mrna Zrání pre-mrna Vytvoření čepičky (capping) Sestřih Editace C-terminální doména CTD platforma 1. Regulace aktivity RNAP II Defosforylovaná forma asociace s promotorem Fosforylace iniciace konformačních změn, stabilizace ternálního komplexu 2. Platforma pro asociaci komplexů posttranskripčních modifikací nascentního transkriptu Vytvoření čepičky, sestřih, rozštěpení, polyadenylace 1
2 Zrání pre-mrna Zrání pre-mrna Základní struktura čepičky: m7gpppn(m)pn(m)p 1974: mrna několika eukaryotických virů na 5 -konci není trifosfát, ale čepička Dnes: je na 5 -konci téměř všech eukaryotických mrna buněčného i virového původu Čepičce podobné struktury jsou i na 5 -konci většiny snrna (U1, U2, U3, U4, U5) čepičky První posttranskripční modifikace, předchází polyadenylaci i sestřihu Kotranskripční proces započatý krátce po iniciaci transkripce Typy čepičky: Typ 0: m 7 GpppN nižší eukaryota kvasinky, houby, améby Typ 1: m 7 GpppN(m) Typ 2: m 7 GpppN(m)pN(m) vyšší organismy 2
3 Základní struktura čepičky: m7gpppn(m)pn(m)p Základní struktura čepičky: m7gpppn(m)pn(m)p Typy čepičky: Typ 0: m 7 GpppN nižší eukaryota kvasinky, houby, améby Typ 1: m 7 GpppN(m) Typ 2: m 7 GpppN(m)pN(m) vyšší organismy Typy čepičky: Typ 0: m 7 GpppN nižší eukaryota kvasinky, houby, améby Typ 1: m 7 GpppN(m) Typ 2: m 7 GpppN(m)pN(m) vyšší organismy Modifikovaná čepička: 2,2,7m 3 GpppN(m)p (TMG čepička) Čepičce podobná struktura: U1, U2, U3, U4, U5 snrna Účast při sestřihu pre-mrna všechna eukaryota Zrání pre-mrna Časování syntézy čepičky: v jádře 5 -exonukleasy Úprava 3 -konce hydrolysující histonové mrna nechráněné RNA kotranskripční, dokončena brzy po započetí transkripce RNA <= 30 nukleotidů 3
4 Kotranskripční syntéza čepičky mechanismem 1. typu Odštěpení γ-fosfátu z nascentního transkriptu Přenos GMP z GTP na difosforylovaný 5 -konec RNA přes kovalentně vázaný intermediát Přenos -CH 3 z S-adenosylmethioninu na N 7 guaninu Methylace 2 -O-ribosy Cap I jádro Cap II - cytoplasma RTasa GTasa MTasa Cap I methyltransferasa Cap II methyltransferasa RTasa C. elegans: dva známé geny CEL1 574 aa N-konec - RTasa (236 aa) C-konec - velká podobnost s kvasinkovou a virovou GTasou C25A1.3 - MTasa (ABD1-like) GTasa MTasa Čepičkující enzymy a jejich geny Vaccinia virus: 130 kda binární komplex (geny D1 a D12) 95 kda RTasa (N-konec), GTasa (uprostřed) a MTasa (C-konec) 31 kda neznámá role, snad stimulátor Kvasinky: tři oddělené geny ScCET1 - RTasa (80 kda) ScCEG1 - GTasa (52 kda) ABD1 - MTasa (50 kda) Heterodimerický a bifunkční komplex podjednotky RTasa a GTasa HeLa buňky: dva známé geny HCE (human capping enzyme) 597 aa N-konec - RTasa C-konec - GTasa MTasa (55 kda) Čepičkující enzym mnohobuněčných živočichů je tvořen jednou dvojfunkční dvoudoménovou bílkovinou Méně obvyklé způsoby syntézy čepičky Trans-sestřih Bičíkovci (Trypanosoma, Euglena), Hlísti (C. elegans) 25% genů: operony obsahující polycistronické primární transkripty jednotlivé geny odděleny bp spacery Zrání polycistronické pre-mrna: Rozštěpení a polyadenylace 3 -konce 5 -transkriptu Trans-sestřih 3 -transkriptu 22 bp SL RNA opatřená trimethylg čepičkou (jako U snrna) Zdrojem SL RNA je 5 -konec 100 bp prekursorové RNA transkribované RNA pol. II z repetitivní DNA (1kb repetice) SL RNA Rozštěpení Polycistronický primární transkript Trans-sestřih Zrání pre-mrna Zralá mrna Intron 4
5 Biologické funkce čepičky Stabilizace pre-mrna a mrna Stabilizace pre-mrna v jádře a mrna v cytoplasmě Ochrana před aktivitou 5 -exonukleas Stimulace polyadenylace Stimulace sestřihu pre-mrna Transport mrna z jádra do cytoplasmy Usnadnění a regulace translace Vývojová regulace v některých buňkách některých organismů CBP (cap-binding complex) Dimer CBP20 a CBP80 Sestřih pre-mrna Usnadnění navázání U1 snrnp k 5 -místu sestřihu Definice prvního (5 -) exonu Usnadnění polyadenylace Mechanismus souvisí s rozpoznáváním exonů Přítomnost čepičky a 3 -místa sestřihu má podobný efekt Nukleocytoplasmatický transport Zrání pre-mrna Nalezení polyadenylačního místa Polyadenylační signál Odštěpení 3 -konce pre-mrna Endolytické (endonukleasa) poly(a) řetězce Nezávisle na templátu Degradace 3 -fragmentu Význam poly(a) řetězce Export mrna z jádra Výjimka histonové mrna Translace Stabilizace mrna v cytoplasmě Alternativní polyadenylace Regulace degradace mrna 5
6 Specifikace místa polyadenylace - polyadenylační signál Bílkovinné faktory podílející se na polyadenyalci Mnohobuněční živočichové Zesilovač variabilní Mnohobuněční živočichové nt nt AAUAAA A Oblast bohatá GU a U Faktor CPSF Cleavage and polyadenylation specificity factor Podjednotky/Mw 160, 100, 73, 30 Štěpení a polyadenylace Vazba k AAUAAA Interakce s CstF, PAP a CF Im Polyadenylační signál Kvasinky DSE downstream element CstF Cleavage stimulation factor 77, 64, 50 Štěpení Vazba k downstream elementu Interakce s CPSF Výběr alternativních poly(a) míst UAUAUA Efficiency element UAUAUA apod. AAUAAA Positioning element Neexistuje konsensus PyA/Py(A) n DSE Nedůležité CF I m CF II m Cleavage factor I Cleavage factor II 72/68/ dimer - 25 kd + 1/3 velkých podj. Není známo Štěpení První kontakt s RNA Vazba k CPSF Štěpení,??? U-rich Far upstream element Neexistuje konsensus Rostliny AAUAAA-like Near upstream element Neexistuje konsensus PyA/Py(A) n DSE Nedůležité PAP PABP Poly(A) polymerasa Poly(A)-binding protein Štěpení a polyadenylace Katalyzuje polymerizaci AMP Interakce s CPSF Prodlužování poly(a) Stimulace PAP Kontrola délky poly(a) řetězce Štěpící komplex Výsledek endonukleolytického štěpení: 3 -OH a 5 -fosfát CPSF: jádro poly(a)osomu CFI první kontakt s RNA Která z těchto bílkovin je vlastní endonukleasou??? Poly(A) elongační komplex Elongace poly(a) řetězce: Nezávislá na templátu, zdrojem A je ATP Klíčová role PABP Není nutná účast CstF, CFI a CFII Nezbytná podmínka: vazba CPSF k AAUAAA V Předpoklad správného navázání PAP (PAP se špatně váže k RNA, vazba spíše prostřednictvím CPSF) PABP: Váže se na rostoucí poly(a) každých nt Spolu s CPSF zabraňuje disociaci PAP z RNA Kontrola délky rostoucího poly(a) řetězce funkce pravítka??? 6
7 Polyadenylační faktory u rostlin??? CPSF-like CstF-like PAP více PABP genů Počet PABP genů: 1: S.cerevisiae, D.melanogaster 2: C.elegans, X.laevis 3: člověk 5: rýže 8: Arabidopsis thaliana Pozdní pylové geny Pohlavní orgány + 1 OS + 1 OS PABP geny u rostlin Kořeny Větší množství evolučně divergentních genů Tři evoluční větve u dvouděložných i jednoděložných Stáří nejméně let Tkáňově specifická exprese Výrazná exprese pohlavních orgánech a zejména v pylu Výsledek funkční nebo regulační specializace??? Nové regulační funkce? Úloha při skladování mrna??? PABP3 + 3 OS Konstitutivní, silné Obvykle definovaná délka Savci: cca 250 nt Kvasinky: nt Regulace délky poly(a) řetězce Rovnovážná populace mrna dynamický jev variabilní délka poly(a) řetězce Zrající oocyty, vajíčka a raná embrya: Translační regulace genové exprese 2 populace mrna translatovaná a translačně neaktivní (skladovaná) 2 Způsoby regulace délky poly(a) řetězce: 1. Zrající oocyty: aktivace nukleas > degradace poly(a) > translační inaktivace 2. Embrya: Kontrolované prodlužování krátkých oligo(a) řetězců během cytoplasmatické polyadenylace -> translační aktivace Cytoplasmatická polyadenylace CPE (cytoplasmic polyadenylation element) a vazebné bílkoviny Důležitá přítomnost AAUAAA Aktivita CPSF a PAP (stejné bílkoviny jako v jádře) u virů a bakterií Viry Adenoviry, SV40 využívajíbuněčný polyadenylační aparát Vaccinia virus kóduje vlastní poly(a) polymerasu Heterodimer - PAP + PABP v jednom katalytická podjednotka RNA-vazebná podjednotka Různé viry - klouzání polymerasy po templátu (slippage) poly(a) podle krátkých poly(u) sekvencí Bakterie jeden krok v procesu degradace mrna Intaktní mrna RNA fragmenty vzniklé endonukleolytickou degradací Poly(A) řetězec umožňuje navázání komplexu degradujících enzymů 7
8 Zrání pre-mrna Metabolismus histonové mrna Replikace DNA S-fáze buněčného cyklu: syntéza DNA koordinovaná syntéza množství histonů Histonová mrna 70 typů H mrna (savci) fluktuace poločasu života během buněčného cyklu neobsahuje introny, není polyadenylovaná synchronizovaná regulace exprese všech H genů S-fáze 35 x nárůst abundance H mrna aktivace transkripce zvýšení stability (T 1/2 = min) konec S-fáze úbytek H mrna represe transkripce destabilizace mrna (T 1/2 = 10 min) Formování 3 -konce histonových pre-mrna Vlásenka se smyčkou 6nt vlásenka, 4nt smyčka 31 kb SLBP vážící se k vlásence 5 X Koordinace posttranskripční regulace všech 70 H mrna: stejný 3 -konec; vlásenka se smyčkou (SL) stem-loop-binding protein (SLBP) HDE (histone downstream element) purine-rich sekvence 10 nt oblast, 15 nt od vlásenky 3 Formování 3 -konce histonové mrna ZFP100 (100 kda zinc-finger protein) Zodpovědný za správný průběh zpracování 3 -konce histonové mrna jen v S-fázi buněčného cyklu U7 snrna TMG Místo endonukleolytického štěpení U7 snrnp??? Vlastní endonukleasa??? 8
9 Zrání pre-mrna Editace RNA Místně specifická změna sekvence RNA odchylující jí od sekvence DNA (RNA) templátu, mimo změn způsobených sestřihem a polyadenylací RNA Široce rozšířená Všechny skupiny organismů Bakterie, prvoci, houby, rostliny, živočichové Všechny buněčné kompartmenty Jádro, mitochondrie, plastidy Všechny hlavní typy RNA mrna, trna, rrna, 7SL RNA Editace RNA Popsané typy editace RNA Celá řada posttranskripčních úprav RNA probíhajících působením širokého spektra vzájemně nepříbuzných molekulárních mechanismů 1. Místně specifická delece nukleotidů 2. Místně specifická inserce nukleotidů, které nejsou kódovány genomovou DNA Typ editace Inserce/delece U Delece N Inserce N Záměna N Editovaná RNA Různé mrna (krna) Vasopressin mrna mrna, trna, SSU rrna trna (5 konc. 3 nt) trna (3 konc. nt) Organismus Bičíkovci (Trypanosoma, Leishmania, Crithidia, Bodonis) Hlodavci (GA) Physarum a další hlenky (C, U, AA, CU, GU, GC, UA), paramyxoviry (G), Ebola (A) Améby, chytridiomycety plži, hlavonožci, ptakopysk, kuře Kde M J M M 3. Enzymatická modifikace chemické struktury nukleotidů konverze nukleotidů Editace umožňuje expresi různých variant RNA bez nutnosti změn v DNA genomu Konverze C->U Konverze U->C Konverze A->I ApoB mrna Různé mrna, trna, introny Cox1 mrna Různé mrna Glutamát receptor mrna Serotonin 2C receptor mrna Introny pre-mrna Savci Vyšší rostliny Hlenky (Physarum) Vyšší rostliny, zejména játrovky Mozek savců Mozek savců Vyšší rostliny J M, C M M, C J J M 9
10 Zrání pre-mrna Mechanismy inserční/deleční editace RNA 2 základní skupiny mechanismů posttranskripční inserce/delece kotranskripční inserce/delece Posttranskripční inserce/delece U v krna bičíkovců 1986 první popis editace (Benne et al., Cell 46: ) Inserce čtyř U do mrna pro podjednotky II cytochrom oxidasy (cox) v kinetoplastu Trypanosoma brucei a Crithidia fasciculata Rozsah editace Mnohem častější inserce než delece Od několika nukleotidů po více než 50% výsledné mrna (pan-editing) Guide RNA (grna) zdroj chybějící informace; 2 možné modely Enzymatickéštěpení/ligace (cleavage/ligation model) Autokatalytická transesterifikace Cleavage/ligation model Kotva duplex mezi grna a pre-mrna Analogie autokatalytického mechanismu sestřihu intronů Endonukleolytické rozštěpení pre-mrna na konci dvoušroubovice editační endonukleasa Inserce terminální uridylyl transferasa (TUTasa) Delece U-specifická exonukleasa Ligace RNA ligasa Komplexní mechanismus mrnp částice - editosom Pan-editing více grna pro jednu pre-mrna 10
11 Kotranskripční editace Specifická inserce G do mrna pro P protein kódovaný RNA genomem paramyxovirů 1-6 vložených G -> vznik alternativních ORF Analogicky: inserce A do mrna pro glykoprotein Ebola viru Trans-faktory důležité pro inserci/deleci v krna grna bazí; obecná sekundární struktura, formování grnp částice 3 důležité oblasti 1) kotva homologie k editované pre-mrna 2) vodící oblast (guide region) templát pro editaci U 3) oligo(u) řetězec na 3 -konci stabilizace 5 -produktu štěpící reakce během editačního komplexu Polymerase stuttering (koktavá polymeráza): mechanismus transkripce podle pseudotemplátu Mechanismus: přerušení transkripce, couvnutí mrna po templátu, opětovné nasednutí a pokračování transkripce Kde: Klouzavé CnUn řetězce v RNA templátu Bílkovinné faktory endonukleasa, TUTasa/exonukleasa, RNA ligasa, RNA helikasa (disociace grna od pre-mrna) Editosom velký multienzymový komplex Mechanismy konverze nukleotidů během editace RNA Mechanismy konverze nukleotidů během editace RNA C->U: Apolipoprotein B obratlovců, změna kodonu CAA (Glu) -> UAA (STOP) Arabidopsis Editosom multiproteinový komplex; 27 kd enzym cytidin deaminasa + množství dalších proteinů Hydrolytická deaminace po osekvenování popsáno 456 C -> U konverzí během zrání pre-mrna v organelách, 441 z nich v ORF Hydrolytická deaminace Důležitý kontext místa editace, regulační sekvence Zejména: Zejména: C -> U C -> U A -> I A -> I 11
12 Mechanismy konverze nukleotidů během editace RNA A-> I Kvasinková trna, introny pre-mrna rostlin a obratlovců (Glutamát receptor v mozku savců) V intronech často předcházejí sestřihu Variabilní rozsah: 1 až >50% A v molekule Nutné vysoce organizované struktury RNA Adenosin deaminasa aktivní na dsrna Hydrolytická deaminace Rodiny ADAR a ADAT Adenosin deaminasa aktivní na RNA či trna Zrání pre-mrna 12
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Čudejková 2. Transkripce genu a její regulace Transkripce genetické informace z DNA na RNA Transkripce dvou genů zachycená na snímku z elektronového mikroskopu.
Exprese genetické informace
Exprese genetické informace Tok genetické informace DNA RNA Protein (výjimečně RNA DNA) DNA RNA : transkripce RNA protein : translace Gen jednotka dědičnosti sekvence DNA nutná k produkci funkčního produktu
Exprese genetické informace
Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny
2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:
Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících
ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv
Urbanová Anna ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv strukturní rysy mrna proces degradace každá mrna v
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce Nukleová kyselina gen základní jednotka informace v živých systémech,
Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA
Syntéza a postranskripční úpravy RNA
Syntéza a postranskripční úpravy RNA 2016 1 Transkripce Proces tvorby RNA na podkladu struktury DNA Je přepisován pouze jeden řetězec dvoušroubovice DNA templátový řetězec Druhý řetězec se nazývá kódující
Bílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
přepis genetické informace z DNA do RNA, při které DNA slouží jako matrice pro syntézu RNA. Reakci katalyzuje RNA-polymeráza (transkriptáza)
Transkripce přepis genetické informace z DNA do RNA, při které DNA slouží jako matrice pro syntézu RNA. Reakci katalyzuje RNA-polymeráza (transkriptáza) Zpětná transkripce (RT) - přepis genetické informace
Přenos genetické informace: Centrální dogma. Odstranění intronů sestřihem RNA
Transkripce a úpravy RNA Osnova přednášky Přenos genetické informace: Centrální dogma Proces genové exprese Transkripce u prokaryot Transkripce a úpravy RNA u eukaryot Přerušované geny u eukaryot: exony
Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA
Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace
Přednáška kurzu Bi4010 Základy molekulární biologie, 2016/17 Transkripce DNA a sestřih
Přednáška kurzu Bi4010 Základy molekulární biologie, 2016/17 Transkripce DNA a sestřih Jan Šmarda Ústav experimentální biologie, PřF MU Genová exprese: cesta od DNA k RNA a proteinu fenotyp je výsledkem
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 10 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 26.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Procesy následující bezprostředně po transkripci.
Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid
Molekulární lární genetika Nukleové kyseliny DeoxyriboNucleic li Acid RiboNucleic N li Acid cukr (deoxyrobosa, ribosa) fosforečný zbytek dusíkatá báze Dusíkaté báze Dvouvláknová DNA Uchovává genetickou
Struktura, vlastnosti a funkce nukleových kyselin, DNA v jádře, chromatin.
Struktura, vlastnosti a funkce nukleových kyselin, DNA v jádře, chromatin. Nukleové base - purinové a pyrimidinové Ribonukleosidy - base + ribosa Deoxyribonukleosidy base + 2 - deoxyribosa Nukleotidy,
Svět RNA a bílkovin. RNA svět, 1. polovina. RNA svět. Doporučená literatura. Struktura RNA. Transkripce. Regulace transkripce.
RNA svět, 1. polovina Struktura RNA Regulace transkripce Zrání pre-mrna Svět RNA a bílkovin Sestřih pre-mrna Transport a lokalizace RNA Stabilita RNA Doporučená literatura RNA svět Alberts B., et al.:
TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN
TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN Translace - překlad genetické informace z jazyka nukleotidů do jazyka aminokyselin podle pravidel genetického kódu. Genetický kód - způsob zápisu genetické informace Kód Morseovy
AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny
eukaryontní gen v genomové DNA promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4 kódující oblast introny primární transkript (hnrna, pre-mrna) postranskripční úpravy (vznik maturované mrna) syntéza čepičky AUG vyštěpení
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 7. Interakce DNA/RNA - protein Ivo Frébort Interakce DNA/RNA - proteiny v buňce Základní dogma molekulární biologie Replikace DNA v E. coli DNA polymerasa a
Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)
RNAi Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor) Místo silné pigmentace se objevily rostliny variegované a dokonce bílé Jorgensen pojmenoval tento fenomén
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza Proteosyntéza vyžaduje především zajištění primární struktury. Informace je uložena v DNA (ev. RNA u některých virů) trvalá forma. Forma uskladnění
Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec
jedné aminokyseliny v molekule jednoho z polypeptidů hemoglobinu
Translace a genetický kód Srpkovitý tvar červených krvinek u srpkovité anémie: důsledek záměny Srpkovitý tvar červených krvinek u srpkovité anémie: důsledek záměny jedné aminokyseliny v molekule jednoho
Centrální dogma molekulární biologie
řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových
Genetika zvířat - MENDELU
Genetika zvířat DNA - primární struktura Několik experimentů ve 40. a 50. letech 20. století poskytla důkaz, že genetický materiál je tvořen jedním ze dvou typů nukleových kyselin: DNA nebo RNA. DNA je
Globální pohled na průběh replikace dsdna
Globální pohled na průběh replikace dsdna 3' 5 3 vedoucí řetězec 5 3 prodlužování vedoucího řetězce (polymerace ) DNA-ligáza směr pohybu enzymů DNA-polymeráza I DNA-polymeráza III primozom 5' 3, 5, hotový
Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra
Základy molekulární a buněčné biologie Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Genetický aparát buňky DNA = nositelka genetické informace - dvouvláknová RNA: jednovláknová mrna = messenger
REKOMBINACE Přestavby DNA
REKOMBINACE Přestavby DNA variace v kombinacích genů v genomu adaptace evoluce 1. Obecná rekombinace ( General recombination ) Genetická výměna mezi jakýmkoli párem homologních DNA sekvencí - často lokalizovaných
Svět RNA a bílkovin. Transkripce. Transkripce TRANSKRIPCE. Úrovně regulace genové exprese eukaryot
Úrovně regulace genové exprese eukaryot Svět RNA a bílkovin TRANSKRIPCE Transkripce Transkripce DNAvazebné bílkoviny DNAvazebné bílkoviny 1 DNA dependentní Katalyzuje chemicky téměř stejnou reakci jako
7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika
7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika Aby mohl mnohobuněčný organismus efektivně fungovat, je třeba, aby se jednotlivé buňky specializovaly na určité funkce. Nový jedinec přitom
Struktura a funkce nukleových kyselin
Struktura a funkce nukleových kyselin ukleové kyseliny Deoxyribonukleová kyselina - DA - uchovává genetickou informaci Ribonukleová kyselina RA - genová exprese a biosyntéza proteinů Složení A stavební
DUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 11 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 30.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Princip genové exprese, intenzita překladu
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života
NUKLEOVÉ KYSELINY Základ života HISTORIE 1. H. Braconnot (30. léta 19. století) - Strassburg vinné kvasinky izolace matiére animale. 2. J.F. Meischer - experimenty z hnisem štěpení trypsinem odstředěním
Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).
Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a
Molekulární biologie. 4. Transkripce
Molekulární biologie 4. Transkripce Transkripce (přepis) genetické informace z DNA do RNA Osnova 1. Transkripce (prokaryotického) bakteriálního genomu 2. Transkripce eukaryotického genomu 3. Posttranskripční
Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc.
Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc. Další vyučující: Ing. l. Večerek, PhD., Ing. L. Hanusová, Ph.D., Ing. L. Tothová Předpoklady: znalosti
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Majeská Čudejková 3. Proteosyntéza Centrální dogma molekulární biologie Rozluštění genetického kódu in vitro Marshall Nirenberg a Heinrich Matthaei zjistili,
6) Transkripce. Bakteriální RNA-polymeráza katalyzuje transkripci všech uvedených typů primárních transkriptů (na rozdíl od eukaryot).
6) Transkripce Transkripce bakteriálního genomu Jde o přenos genetické informace z DNA do RNA. Katalyzuje ji enzym RNA-polymeráza (transkriptáza). Další názvy:dna-řízená RNApolymeráza, DNA-řízená RNA-nukleotidyltransferáza,
Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie
Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny
Eva Benešová. Genetika
Eva Benešová Genetika Význam nukleotidů - Energetický metabolismus (oběh energie). - Propojení odpovědi buňky na hormony a další stimuly. - Komponenty enzymových kofaktorů a dalších metabolických intermediátů.
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace Figure 4-3 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 4-4 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 4-5 Molecular
Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Biosyntéza nukleových kyselin. VY_32_INOVACE_Ch0219.
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace Figure 6-2 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) replikace Figure 4-8 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je
REGULACE TRANSLACE. 1. Translační aparát TRANSLAČNÍ APARÁT. 1. Translační aparát iniciační faktory
1. Translační aparát a) mrna + mrna-vazebné bílkoviny b) trna c) aminokyseliny d) ribosomy e) regulační bílkoviny translační faktory f) translační kompartmenty REGULACE TRANSLACE TRANSLAČNÍ APARÁT 1. Translační
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA MITOSA - fáze: Profáze - kondensace chromosomů - 30 nm chromatine fibres vázané na matrix Rozpad Metafáze - párové ( sesterské ) chromatidy - vázané centromerou, seřazené
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Translace, techniky práce s DNA
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Translace, techniky práce s DNA Translace překlad z jazyka nukleotidů do jazyka aminokyselin dá se rozdělit na 5 kroků aktivace aminokyslin
Funkční specializace dnes: nukleové kyseliny uchovávají genet. informaci bílkoviny mají strukturní a katalytickou fci
Evoluce RNA Funkční specializace dnes: nukleové kyseliny uchovávají genet. informaci bílkoviny mají strukturní a katalytickou fci Po určité období měl obě funkce jeden typ sloučenin, RNA - informační i
Translace (druhý krok genové exprese)
Translace (druhý krok genové exprese) Od RN k proteinu Milada Roštejnská Helena Klímová 1 enetický kód trn minoacyl-trn-synthetasa Translace probíhá na ribosomech Iniciace translace Elongace translace
Kontrola genové exprese
Základy biochemie KBC/BC Kontrola genové exprese Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ.04.1.03/3.2.15.3/0407 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE PROKARYOT
Informační makromolekuly MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE PROKARYOT Funkce a syntéza informačních makromolekul Regulace metabolické aktivity Nukleové kyseliny Proteiny Pořadí monomerních jednotek nese genetickou informaci
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti buněk skladovat,
KONTROLA GENOVÉ EXPRESE
KONTROLA GENOVÉ EXPRESE Buňky vícebuněčného organismu: stejná DNA (genetická informace) různá RNA a různé proteiny Buňky z dospělého organismu tkáňová kultura nový organismus (rostliny) Analýza chromosomů
EPIGENETIKA reverzibilních změn funkce genů, Epigenetické faktory ovlivňují fenotyp bez změny genotypu. Epigenetická
EPIGENETIKA Epigenetika se zabývá studiem reverzibilních změn funkce genů, aniž by při tom došlo ke změnám v sekvenci jaderné DNA. Epigenetické faktory ovlivňují fenotyp bez změny genotypu. Epigenetická
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským
RNA interference (RNAi)
Liběchov, 29. 11. 2013 RNA interference (RNAi) post-transkripční umlčení genové exprese přirozený mechanismus regulace genové exprese a genomové stability obranný antivirový mechanismus konzervovaný mechanismus
Buněčné jádro a viry
Buněčné jádro a viry Struktura virionu Obal kapsida strukturni proteiny povrchove glykoproteiny interakce s receptorem na povrchu buňky uvnitř nukleocore (ribo )nukleova kyselina, virove proteiny Lokalizace
Nukleové kyseliny. Jsou universální složky živých organismů. Jsou odpovědné za uchování a přenos genetické informace.
Nukleové kyseliny Jsou universální složky živých organismů. Jsou odpovědné za uchování a přenos genetické informace. Richard Vytášek 2012 Nukleové kyseliny objeveny v 19.století v mlíčí (rybí sperma) a
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace
Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace Centrální dogma Nukleové kyseliny Fosfátem spojené nukleotidy (cukr s navázanou bází a fosfátem) Nukleotidy Nukleotidy stavební kameny nukleových
Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur
Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur Nukleové kyseliny (polynukleotidy) Objevitelem je Friedrich Miescher (1887) NK stojí v hierarchii látek potřebných k existenci
Biosyntéza a metabolismus bílkovin
Bílkoviny Biosyntéza a metabolismus bílkovin lavní stavební materiál buněk a tkání Prakticky jediný zdroj dusíku pro heterotrofní organismy eexistují zásobní bílkoviny nutný dostatečný přísun v potravě
Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky
Buněčný cyklus Replikace DNA a dělení buňky 2 Regulace buněčného dělení buněčný cyklus: buněčné dělení buněčný růst kontrola kvality potomstva (dceřinných buněk) bránípřenosu nekompletně zreplikovaných
Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
REPLIKACE A REPARACE DNA
REPLIKACE A REPARACE DNA 1 VÝZNAM REPARACE DNA V MEDICÍNĚ Příklad: Reparace DNA: enzymy reparace nukleotidovou excizí Onemocnění: xeroderma pigmentosum 2 3 REPLIKACE A REPARACE DNA: Replikace DNA: 1. Podstata
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace
ukleové kyseliny Replikace Transkripce, RA processing Translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti
Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky
Úvod do studia biologie Základy molekulární genetiky Katedra biologie PdF MU, 2011 - podobor genetiky (genetika je obecnější) Genetika: - nauka o dědičnosti a proměnlivosti - věda 20. století Johann Gregor
Nukleové kyseliny. obecný přehled
Nukleové kyseliny obecný přehled Nukleové kyseliny objeveny r.1868, izolovány koncem 19.stol., 1953 objasněno jejich složení Watsonem a Crickem (1962 Nobelova cena) biopolymery nositelky genetické informace
Svět RNA a bílkovin. Transport a stabilita RNA. Transport a stabilita RNA. TRANSPORT A STABILITA mrna. Úrovně regulace genové exprese eukaryot
Úrovně regulace genové exprese eukaryot Svět RNA a bílkovin TRANSPORT A STABILITA mrna Transport a stabilita RNA Transport a stabilita RNA hnrnp/mrnp Jaderný export Jaderné póry Transport komplexem jaderného
Bakteriální transpozony
Bakteriální transpozony Transpozon = sekvence DNA schopná transpozice, tj. přemístění z jednoho místa v genomu do jiného místa Transpozice = proces přemístění transpozonu Transponáza (transpozáza) = enzym
-nukleové kyseliny jsou makromolekulární látky, jejichž základní stavební jednotkou je nukleotid každý nukleotid vzniká spojením:
Otázka: Molekulární základy dědičnosti Předmět: Biologie Přidal(a): Mulek NUKLEOVÉ KYSELINY -nositelkami genetické informace jsou molekuly nukleových kyselin tvořené řetězci vzájemně spojených nukleotidů,
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
Schéma průběhu transkripce
Molekulární základy genetiky PROTEOSYNTÉZA A GENETICKÝ KÓD Proteosyntéza je složitý proces tvorby bílkovin, který zahrnuje proces přepisu genetické informace z DNA do kratšího zápisu v informační mrna
The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain
The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain Matthias J. Schnell, James P. McGettigan, Christoph Wirblich, Amy Papaneri Nikola Skoupá, Kristýna Kolaříková, Agáta Kubíčková Historie
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Čtvrtek 10:30 11:15 Struktura a replikace DNA (Mgr. M. Majeská Čudejková, Ph.D) Transkripce genu a její regulace (Mgr. M. Majeská Čudejková, Ph.D) Translace a tvorba
6. Nukleové kyseliny
6. ukleové kyseliny ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné buňky. ukleové kyseliny
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2010 Jan Pazdera 1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Metody studia vyjádření
Projekt SIPVZ č.0636p2006 Buňka interaktivní výuková aplikace
Nukleové kyseliny Úvod Makromolekulární látky, které uchovávají a přenášejí informaci. Jsou to makromolekulární látky uspořádané do dlouhých. Řadí se mezi tzv.. Jsou přítomny ve buňkách a virech. Poprvé
NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:
NUKLEOVÉ KYSELINY Deoxyribonukleová kyselina (DNA, odvozeno z anglického názvu deoxyribonucleic acid) Ribonukleová kyselina (RNA, odvozeno z anglického názvu ribonucleic acid) Definice a zařazení: Nukleové
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským
Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací
Genetika Nauka o dědid dičnosti a proměnlivosti Genetika molekulárn rní buněk organismů populací Dědičnost na úrovni nukleových kyselin Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci
TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE
TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE 1) Důležitým biogenním prvkem, obsaženým v nukleových kyselinách nebo ATP a nezbytným při tvorbě plodů je a) draslík b) dusík c) vápník d) fosfor 2) Sousedící nukleotidy
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Ivo Frébort 1. Struktura a replikace DNA Literatura: Alberts a kol.: Základy buněčné biologie Espero Publishing, 2000 Garrett & Grisham: Biochemistry 2nd ed., Saunders
Genetický kód. Jakmile vznikne funkční mrna, informace v ní obsažená může být ihned použita pro syntézu proteinu.
Genetický kód Jakmile vznikne funkční, informace v ní obsažená může být ihned použita pro syntézu proteinu. Pravidla, kterými se řídí prostřednictvím přenos z nukleotidové sekvence DNA do aminokyselinové
Odvětví genetiky zkoumající strukturu a funkci genů na molekulární úrovni
Otázka: Molekulární genetika a biologie Předmět: Biologie Přidal(a): Tomáš Pfohl Odvětví genetiky zkoumající strukturu a funkci genů na molekulární úrovni Zakladatel klasické genetiky - Johan Gregor Mendel
Peter Javorský BNK I 2003/2004
P6/1 Posttranskripčné úpravy primárnych transkriptov RNA (modifikácia a zostrih hnrna do mrna, úprava pre-rrna a pre-trna, úprava primárnych transkriptov v mitochondriách) modifikácia hnrna: fyzikálne
MOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI
Maturitní téma č. 33 MOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI NUKLEOVÉ KYSELINY - jsou to makromolekuly tvořené řetězci vzájemně spojených nukleotidů. Molekula nukleotidu sestává z : - pětiuhlíkatého monosacharidu
6. Nukleové kyseliny a molekulová genetika
6. Nukleové kyseliny a molekulová genetika Obtížnost A Odhadněte celkové nukleotidové složení dvouvláknové DNA, u níž bylo experimentálně stanoveno, že ze 100 deoxynukleotidů tvoří průměrně 22 deoxyadenosin-5
Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í I ti d j dělá á í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
Nukleové kyseliny Milan Haminger BiGy Brno 2017
ukleové kyseliny Milan aminger BiGy Brno 2017 ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné
Buňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
Struktura a organizace genomů
CG020 Genomika Přednáška 8 Struktura a organizace genomů Markéta Pernisová Funkční genomika a proteomika rostlin, Mendelovo centrum genomiky a proteomiky rostlin, Středoevropský technologický institut
4) pokračování struktury nukleových kyselin
Denaturace a renaturace DNA 4) pokračování struktury nukleových kyselin Genofor, chromozom, genom Genofor struktura nesoucí geny seřazené za sebou (DNA nebo RNA) a schopná replikace. U prokaryot, eukaryot