Opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín Opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti Bakalářská práce Autor: Monika Fleischerová Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Denis Biedermann, Ph.D. Praha duben, 2013

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Teplicích, Monika Fleischerová

3 Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Denisi Biedermannovi, Ph.D. za cenné rady, podněty a za vstřícný přístup při odborném vedení této práce.

4 Anotace Tato bakalářská práce s názvem "Opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti" má za cíl vyhodnotit úspěšnost platné české legislativy s vybranými státy na základě komparativní analýzy. Dále se v práci seznámíme s touto problematikou, jako je vymezení základních pojmů a postupů boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, a to především v souvislosti s českým bankovním sektorem. Organizovaný zločin je fenomén ohroţující národní ekonomiky celého světa, v zájmu kaţdého státu by mělo být vyvíjení právního opatření v této oblasti a tím sniţovat ekonomickou kriminalitu, jako je praní špinavých peněz a financování terorismu. Klíčová slova: legalizace výnosů z trestné činnosti, podezřelý obchod, praní špinavých peněz, Finanční analytický úřad, legislativa, organizovaný zločin Annotation This thesis entitled "Measures against legalization of revenues from crime", aims to evaluate the success of the Czech legislation with selected countries based on comparative analysis. Next I'm acquainted with this issue, such as the definition of basic concepts and procedures to combat money laundering activity, especially in relation to the Czech banking sector. Organized crime is a phenomenon threatening national economies around the world, therefore each state should develop legal measures in this area and thus reduce economic crime such as money laundering and terrorist financing. Key words: legalisation of revenues from crime, suspicious transaction, money laundering, the Financial analytical unit, legislation, organized crime

5 Obsah ÚVOD LEGALIZACE VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI Pojem ekonomická kriminalita Pojem legalizace výnosů z trestné činnosti Praní špinavých peněz a organizovaný zločin POSTUPY, METODY A NÁSTROJE Postupy legalizace výnosů z trestné činnosti Fáze legalizace výnosů z trestné činnosti Fáze namáčení Fáze namydlení Fáze ţdímání Metody legalizace výnosů z trestné činnosti Utajování výnosů uvnitř legálních obchodních struktur Uţití falešné totoţnosti nebo nastrčených osob Uţití anonymního majetku Nástroje legalizace výnosů z trestné činnosti Offshore podnikání Systém hawala PRÁVNÍ ÚPRAVA Mezinárodní právní úprava FATF Moneyval Egmontská skupina Štrasburská úmluva Právní úprava v ČR Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti

6 3.2.3 Vyhláška č. 281/2008 Sb., o některých poţadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Další zákony související s bojem proti praní špinavých peněz Právní úprava evropské unie OPATŘENÍ Prevence bank proti praní špinavých peněz Systém vnitřních zásad Politika Poznej svého klienta Postupy bank v boji proti praní špinavých peněz Postupy bank při stanovení podezřelých klientů Postupy bank při stanovení podezřelých obchodů Postupy při evidenci klientů Postupy při identifikaci a kontrole klientů Orgány činné v boji proti praní špinavých peněz Ministerstvo financí České republiky Policie České republiky Česká národní banka SROVNÁNÍ ÚČINNOSTI ČESKÉ LEGISLATIVY S VYBRANÝMI STÁTY Belgie Slovensko Komparativní analýza ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH

7 Úvod Legalizace výnosů z trestné činnosti neboli praní špinavých peněz je proces, při kterém se zastře pravý původ finančních prostředků pocházejících z trestné činnosti. Jedná se o celosvětový problém, který narušuje národní ekonomiky a důvěru v celý finanční a bankovní systém. Proto by všechny státy měly mít velký zájem zamezit praní špinavých peněz. Pokud je země nedůvěryhodná, odláká tato skutečnost poctivé tuzemské i zahraniční investory. Cílem práce je vyhodnotit úspěšnost platné české legislativy v boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti v porovnání s legislativami vybraných států. Pro dosaţení stanoveného cíle je nutné splnit několik dílčích cílů. Nejprve je potřeba popsat problematiku, vymezit základní pojmy, zachytit vývoj legislativních opatření jak na národní, tak mezinárodní úrovni. Dále je nutné vymezit orgány činné v boji proti praní špinavých peněz a jejich pravomoci. Nakonec bude vyhodnocena efektivnost české legislativy pomocí komparativní analýzy s vybranými státy. Pro komparaci byly vybrány k České republice ještě legislativy Slovenské republiky a Belgie. Slovensko bylo vybráno z důvodu porovnání účinnosti legislativy po rozdělení ČSFR v roce Dalším záměrem bylo Českou republiku a Slovensko porovnat s ekonomicky silným státem. Proto byla vybrána Belgie, která patří mezi zakladatelské státy Evropské unie a je známá svou ekonomickou, politickou a bankovní stabilitou. První kapitola je věnována problematice legalizace výnosů z trestné činnosti. Jedná se o vymezení pojmů z oblasti praní špinavých peněz, jeho historický exkurz a spojení s organizovaným zločinem. Ve druhé kapitole se budeme věnovat jednotlivým postupům, metodám, fázím a nástrojům legalizace výnosů z trestné činnosti. Popsány jsou metody a nástroje nejčastěji vyuţívané organizovanými zločineckými skupinami na základě zkušeností finančních institucí a Policie ČR. Další kapitola je věnována legislativnímu zabezpečení ve světě, v Evropě a v České republice. Jsou zde vymezeny nejdůleţitější mezinárodní organizace bojující proti praní špinavých peněz a základní právní předpisy Evropské unie a České republiky v oblasti legalizace výnosů z trestné činnosti. V oblasti české právní úpravy se budeme věnovat především základnímu právnímu předpisu a to zákonu č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Čtvrtá kapitola je zaměřena především na opatření ze strany bank. Jsou zde definovány jednotlivé postupy bank proti praním špinavých peněz a jejich prevence. Dále jsou zde 7

8 uvedeny orgány činné v boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti působící na území České republiky, jako je Finanční analytický útvar Ministerstva financí, Česká národní banka a Policie České republiky. Poslední kapitola se zabývá komparací vybraných států s Českou republikou. Nejprve jsou zde vytýčena základní legislativní opatření ve vybraných zemích a v poslední podkapitole provedena komparativní analýza všech tří států na základě zjištěných hodnot z výročních zpráv české, slovenské a belgické finanční zpravodajské jednotky. 8

9 1. LEGALIZACE VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI Legalizace výnosů z trestné činnosti je proces, při kterém je původ výnosů zastřen tak, aby vyvolal zdání, ţe byl tento výnos nabyt zcela legálním způsobem. Tohoto procesu se účastní obvykle zločinecké organizace, teroristé nebo lidé vyhýbající se placení daní. Legalizace narušuje fungování celé národní ekonomiky tím, ţe uměle navyšuje např. ceny nemovitostí nebo znevýhodňuje a tím vytlačuje legální firmy z trhu 1. Praní špinavých peněz je úzce spojeno s organizovaným zločinem. V této kapitole jsou vysvětleny základní pojmy v oblasti legalizace výnosů z trestné činnosti. 1.1 POJEM EKONOMICKÁ KRIMINALITA Ekonomická kriminalita je definována jako mezinárodně uţívaný pojem, který zahrnuje protiprávní jednání s ekonomickými prvky, pomocí kterých je dosahováno majetkového nebo jiného prospěchu a naplňuje skutkovou podstatu trestného činu. Obecně platí, ţe ekonomická kriminalita zahrnuje hospodářskou kriminalitu a ta dále zahrnuje kriminalitu finanční. Legalizace výnosů z trestné činnosti spadá do deváté hlavy trestního zákona, jako trestný čin proti majetku, pod 252a. Rada Evropy (Výbor ministrů) sepsal doporučení pro všechny členské země v oblasti ekonomické kriminality. Ekonomická kriminalita patří mezi váţné trestné činy, protoţe bývá velký počet poškozených, poškozuje národní nebo mezinárodní ekonomiku a samotný ekonomický systém se pak stává nedůvěryhodný. Rada Evropy doporučuje vládám členských zemí, aby přijaly opatření k usnadnění odhalování ekonomické kriminality, např. pomocí zakládání specializovaných útvarů pro kontrolu ekonomické kriminality, specializace policie a dalších orgánů činných v boji proti ekonomické kriminalitě, poskytování práva obětem ekonomického trestného činu. Dále doporučuje, aby byl zajištěn co nejrychlejší a účinný soudní proces s pachateli ekonomické kriminality, také aby státy revidovaly zákony související s touto kriminalitou. Také by členské země měly vést podrobnou statistiku ekonomických trestných činů a zintenzivnění mezinárodní spolupráce. 2 1 JUDA, Marek. Praní špinavých peněz. Špinavé peníze [online]. [cit ]. Dostupné z: 2 ČASTORÁL, Zdeněk. Ekonomická kriminalita a management. Praha: UJAK, 2011, s ISBN

10 1.2 POJEM LEGALIZACE VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI Pojem legalizace výnosů z trestné činnosti, jinak také řečeno praní špinavých peněz, je jednání, které slouţí k zastření nezákonného původu peněz nebo majetku z trestné činnosti a tím se snaţí vzbudit zdání, ţe se jedná o prostředky získané legální cestou v souladu s platnými zákony. 3 Podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu se dá pojem definovat jako: Jednání sledující zakrytí nezákonného původu jakékoliv ekonomické výhody vyplývající z trestné činnosti s cílem vzbudit zdání, ţe jde o majetkový prospěch nabytý v souladu se zákonem. Dále je zde uvedeno, v čem toto jednání spočívá, např. - v přeměně nebo převodu majetku s vědomím, ţe pochází z trestné činnosti, za účelem jeho utajení nebo zastření jeho původu nebo za účelem napomáhání osobě, která se účastní páchání takové činnosti, aby unikla právním důsledkům svého jednání, - v utajení nebo zastření skutečné povahy, zdroje, umístění, pohybu majetku, nebo nakládání s ním nebo změny práv vztahujících se k majetku s vědomím, ţe tento majetek pochází z trestné činnosti, - v nabytí, drţení, pouţití majetku nebo nakládání s ním s vědomím, ţe pochází z trestné činnosti, nebo - ve zločinném spolčení osob nebo jiné formě součinnosti za účelem jednání uvedeného výše. 4 Legalizace výnosů z trestné činnosti je velmi nebezpečný jev, který ohroţuje národní ekonomiky států celého světa. Tyto aktivity mají řadu negativních důsledků, jako je např.: - ohroţení volných trhů v rámci regionů a EU, - brání ekonomickému rozvoji, - ovlivňuje měnové kurzy, - narušení platební schopnosti dluţníků, - ohroţení stability finančních trhů. 5 Zisky z nelegálních aktivit mohou pocházet z celé řady zdrojů. Můţe se jednat např. o nedovolený obchod se zbraněmi, s drogami, převáděním osob přes hranice, prostituci, 3 KALABIS, Zbyněk. Boj bank proti praní špinavých peněz. Praha: BIVŠ, a.s., 2009, s. 7. ISBN ČESKO. Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu 5 ČASTORÁL, Zdeněk. Ekonomická kriminalita a management. Praha: UJAK, 2011, s. 14. ISBN

11 nedovolený obchod s lidskými orgány, pašování zboţí, obchod s kradeným zboţím, nelegální výrobu a prodej značkového zboţí, porušování autorského zákona, padělání dokladů, zkreslování podnikového účetnictví v souvislosti s daňovými podvody, celní úniky, padělání platidel. Tyto podvody mohou být prováděny prostřednictvím: - bankovních produktů, - běţných finančních instrumentů. 1.3 PRANÍ ŠPINAVÝCH PENĚZ A ORGANIZOVANÝ ZLOČIN Pojem praní špinavých peněz je spojený především s organizovaným zločinem. Jeden z nejznámějších představitelů organizovaného zločinu je americký gangster s italskými kořeny působícího v Chicagu ve třicátých letech minulého století. Kdy pro zastření nelegálních činností, jako byly hazard a prostituce, pouţíval Al Capone peníze získané ze zločinu přimícháváním k trţbám z veřejných prádelen, které vlastnily organizované zločinné skupiny. 6 Z historického hlediska můţeme určit, ţe jedním z největších propíračů peněz, byl Američan polského původu Lansky, který ţil v New Yorku za dob Al Caponeho. Ten se zabýval ukrýváním peněz. Velké výhody našel např. u švýcarských bank, kde se vedly účty pouze pod čísly. O 20 let později pomohl s financováním prvního komplexu kasin a hotelů v poušti pod jménem Flamingo. Z tohoto komplexu pomalu vyrostlo dnešní město Las Vegas. Tento pojem se však poprvé objevil aţ v osmdesátých letech minulého století a to v souvislosti s aférou Watergate, kde šlo o nelegální získávání peněz na politickou kampaň Richarda Nixona, který byl spojován s mafií. Praní špinavých peněz bylo v této aféře uskutečňováno neprofesionálním způsobem, tudíţ to byla jen otázka času, kdy se na toto podezřelé financování kampaně přijde. Jméno Watergate získala poté, co se pět lupičů (rok 1972) vloupalo do ústředí výboru Demokratické strany v budově Watergate, aby ukradli podezřelé šeky. Tento čin byl však neúspěšný, ihned po vloupání bylo všech pět zlodějů zatčeno. Poté se strhl rozruch a novináři se začali zajímat o celé financování kampaně Nixona. Za krátký čas se novinářům podařilo získat informace, ţe peníze na Nixonovu kampaň pocházejí z trestné činnosti. Do té doby se nikde na světě nepovaţovalo praní špinavých peněz za zločin. 7 6 MFČR. Historie a základní charakteristika boje proti praní špinavých peněz v České republice [online]. [cit ]. Dostupné z: 7 ROBINSON, Jeffrey. Pánové z prádelny špinavých peněz. Praha: Columbus, 1995, s ISBN X. 11

12 Praní špinavých peněz je velmi zavádějící termín, protoţe výnosem z trestné činnosti nemusejí být pouze peníze (finanční prostředky), ale také jakýkoliv hmotný nebo nehmotný majetek. Organizovaný zločin tedy přímo souvisí s legalizací výnosů z trestné činnosti, jeho hlavní znaky jsou: - vysoká profesionalita, - hierarchicky seřazená organizační struktura, - kaţdý člen má jasně vymezené úkoly, - přesně dodrţované normy chování, - vysoký výnos z trestných činů (velký rozsah), - mezinárodní působení. 8 Ideologií organizovaného zločinu je především moc peněz. Získávání peněz z nelegálních aktivit jako jsou např. obchod s narkotiky, zbraněmi, staroţitnostmi a drahými kovy, nelegální migrace, prostituce, vydírání a krádeţe aut. U organizovaného zločinu je velmi nebezpečné, ţe jeho aktivity probíhají, na rozdíl od terorismu, velmi skrytě a nepozorovaně. Znakem organizovaného zločinu je také infiltrace do struktur policie a justice, tím si organizované zločinné skupiny získávají moc a kontrolu. Tato proniknutí do policejních a soudních struktur se provádí pomocí korupce, vydírání, nátlaku apod. 9 8 KALABIS, Zbyněk. Boj bank proti praní špinavých peněz. Praha: BIVŠ, a.s., 2009, s ISBN Organizovaný zločin. Bezpečnostní informační sluţba [online]. [cit ]. Dostupné z: 12

13 2. POSTUPY, METODY A NÁSTROJE Pro úspěšnou legalizaci výnosů z trestné činnosti je důleţité dodrţovat základní metody a postupy, které se obvykle rozdělují do tří fází. Existuje také mnoho nástrojů, pomocí kterých jsou finanční prostředky legalizovány. Nejvýznamnější postupy, metody a nástroje vyuţívané obvykle organizovanými zločineckými skupiny jsou uvedeny v této kapitole. 2.1 POSTUPY LEGALIZACE VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI Je velmi důleţité sledovat realizaci a legalizaci zisků z trestné činnosti, mělo by to být výchozím bodem pro boj s organizovaným zločinem, coţ v dnešní době je velmi podceňovaný fakt. Závěry pak z tohoto sledování a následné analýzy by měly vést k tvorbě lepší strategie pro boj s ekonomickou kriminalitou, jako je např. praní špinavých peněz. V České republice se výnosy z nelegálních aktivit pohybují v řádu stovek miliard CZK. Tím velmi poškozují tuzemské firmy, které podnikají v rámci zákona, ztrátou konkurenceschopnosti. Nejvyšší forma manipulace je právě legalizace výnosů z trestné činnosti. Legalizace jako taková se nejčastěji rozděluje na tři základní fáze. Tyto tři fáze se mohou podobat plnění tří nádob, které se podle okolností mohou vzájemně doplňovat. V první fázi je zisk investován do vlastní spotřeby členů zločineckých skupin (např. nákup nemovitostí, automobilů apod.). V druhé fázi do vybavení zločinecké organizace. Ve třetí fázi je zisk zlegalizován ( vyprán ) a poté dále investován do jiţ legálních podniků. Za určitých okolností mohou souběţně probíhat dvě fáze, jedná se o první a druhou fázi. Třetí fáze můţe začít probíhat, aţ po splnění prvních dvou fází. Ve třetí fázi obvykle vzniká enormní zisk FÁZE LEGALIZACE VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI Výše uvedené fáze na sebe navazují nebo se překrývají. V první fázi tzv. namáčení se finanční prostředky získané z trestné činnosti za pomocí určených osob vkládají na účty obchodních bank nebo jsou za ně nakupovány různé finanční instrumenty, které jsou pak dále vyměňovány za jiţ čisté peníze. V druhé fázi tzv. namydlení se oddělují ilegálně získané finanční prostředky od jejich zdroje. Ve třetí, konečné fázi legalizace výnosů z trestné činnosti tzv. ţdímání, se finanční prostředky vracejí ke svému novému majiteli jako jiţ čisté či vyčištěné peníze. 10 BUDKA, I., DVOŘÁK, V., ZIMMEL, V., Risk produkovaný organizovaným zločinem. Jeho legalizace a opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, Kriminalistika 4/2000 [online]. [cit ]. Dostupné z: 13

14 2.2.1 Fáze namáčení První fáze legalizace výnosů z trestné činnosti, téţ nazývaná placement neboli umístění či namáčení, spočívá v nashromáţdění finančních prostředků a jejich následné vloţení do bankovního systému. Ve většině případů se tak děje rozdělením velkých finančních obnosů na menší částky, které jsou méně podezřelé a následně jsou vkládány na bankovní účty. Dalším způsobem můţe být nákup mnoha nástrojů finančního trhu, jako jsou např. šeky nebo peněţní poukázky, které se poté společně uloţí na jiném místě. 11 V této fázi legalizace výnosů z trestné činnosti jsou často vyuţíváni také tzv. pomocníci neboli Smurfíci či Šmoulové (podle animovaných pohádkových figurek), kteří za určitou provizi ukládají výnosy z nelegálních aktivit v hotovosti, jeţ jsou rozděleny na menší částky a vloţeny ve prospěch mnoha bankovních účtů, které jsou zaloţeny na pobočkách různých bank nebo nakupují za nelegálně získané prostředky cestovní šeky, které posléze vyměňují za takzvané čisté hotové peníze. Tento proces se také nazývá smurfování a patří mezi nejrizikovější činnost v celém procesu praní špinavých peněz. Na tuto činnost navazuje také aktivita, která oproti smurfování představuje menší riziko. Tato činnost spočívá ve slučování finančních prostředků získaných z nelegálních aktivit na jeden nebo více bankovních účtů pomocí bezhotovostních převodů. Další cestou, jak shromáţdit zisky z trestné činnosti, je promísení výnosů z trestné činnosti s trţbami z legálních obchodů. 12 Pokud jde o případy, kdy legální obchody, které provádějí ekonomické subjekty (firmy), jsou pod vlivem skupin organizovaného zločinu (pod kapitálovým a personálním vlivem), poté je samotným slučováním nelegálně získaných finančních prostředků s legálními trţbami podniku legalizace dokončena. V případě, ţe tento vliv a kontrolu nad ekonomickým subjektem zločinecké skupiny nemají, tak je nutné provádět další činnosti k legalizaci výnosů z trestné činnosti, jako je např. prodej sluţeb či informací. Pro legalizování výnosů z trestné činnosti se v první fázi také často pouţívají fiktivní firmy. Legální trţby v těchto fiktivních podnicích jsou však pouze předstírané Bankovnictví ihned. Praní špinavých peněz a informační technologie [online]. [cit ]. Dostupné z: 12 LIŠKA, Petr. Praní špinavých peněz v České republice. Praha: Radix, 1997, s ISBN BUDKA, I., DVOŘÁK, V., ZIMMEL, V., Risk produkovaný organizovaným zločinem. Jeho legalizace a opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, Kriminalistika 4/2000 [online]. [cit ]. Dostupné z: 14

15 2.2.2 Fáze namydlení Druhá fáze legalizace výnosů z trestné činnosti nazývána layering nebo rozvrstvení či namydlení spočívá ve sloţení mnoha činností, které umoţňují oddělovat nelegální výnosy od jejich zdroje. Tato fáze je v procesu legalizace velmi důleţitá, protoţe se v průběhu této fáze špinavé peníze očišťují a tím dostávají novou identitu. Nelegální výnosy se poté jeví jako vydělané zcela legální cestou v rámci platných zákonů a pravidel. Hlavním úkolem je tedy znemoţnění dohledání zdrojů nebo znesnadnění následného zkoumání zdrojů nelegálních výnosů. Fáze layering se provádí především pomocí bezhotovostního platebního styku mezi velkým počtem bankovních účtů, které zpravidla vlastní fiktivní firmy, které existují pouze formálně. Tyto obchodní transakce mohou být také prováděny legálními podniky, které se za provizi do řetězce transakcí zapojí. 14 Po vloţení výnosů z trestné činnosti na účty bank, jsou peníze následně vybrány a pouţity ke koupi cenných papírů, které jsou vzápětí opět prodány a místo nich se nakoupí např. drahé kameny, zlato, nemovitosti, obrazy, staroţitnosti, a následně se vrátí na jiný bankovní účet. Tato etapa je charakteristická tím, ţe obsahuje velké mnoţství operací a tím se stává nepřehlednou. Obsahuje mnoho transakcí (převodů) z jednoho bankovního účtu na druhý nebo jsou peníze v hotovosti vybírány a následně se transportují do jiného města či státu. Z důvodu zakrytí původu nelegálně nabytých peněz se tyto peníze převádějí na účty bank, které striktně dodrţují bankovní tajemství, mohou to být banky sídlící např. v zemích tzv. daňových rájů Fáze ždímání Třetí fáze legalizace výnosů z trestné činnosti nazývána integration nebo integrace či ţdímání spočívá v takzvaném navrácení finančních prostředků majiteli, které jsou jiţ zcela čisté. Tyto výnosy se tak stávají legitimní a stává se z nich zdanitelný příjem. Po dokončení dvou předchozích fází ( placement a layering ) mají výnosy zcela zastřený zdroj a tudíţ se mohou vrátit majiteli, který je často investuje buď do legálních ekonomických subjektů, nebo do další nelegálních aktivit. Tím organizovanému zločinu přinášejí další výnosy. Skupiny organizovaného zločinu mají investice zlegalizovaných výnosů dobře promyšlené. Většinou jsou tyto výnosy investovány do rozvoje jejich nelegálních aktivit, např. do dopravních 14 LIŠKA, Petr. Praní špinavých peněz v České republice. Praha: Radix, 1997, s ISBN BUDKA, I., DVOŘÁK, V., ZIMMEL, V., Risk produkovaný organizovaným zločinem. Jeho legalizace a opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, Kriminalistika 4/2000 [online]. [cit ]. Dostupné z: 15

16 podniků, kasin, heren, zlatnictví, restaurací a směnáren. Tyto investice jim poté usnadní celý proces legalizace, nebo usnadní páchání dalších trestných činů, jako je např. pašování. Pokud jsou zlegalizované výnosy investovány do legálních podniků, tak se téţ jedná o nekalé praktiky. Tímto počínáním je ohroţena konkurenceschopnost řádně provozovaných firem. Poctivé podniky jsou znevýhodněny, protoţe mají mnohem draţší finanční zdroje. Velkým problémem investic do legálních podniků je také to, ţe organizované zločinecké skupiny získávají vliv a mohou také do nového prostředí vnést nekalé praktiky, jako jsou např. korupce nebo vydírání. 16 Vyprané výnosy z trestné činnosti se mohou také vracet do země jejich původu formou půjček od zahraničních firem nebo mohou slouţit k zakládání vlastních bank ve státech východní Evropy. 17 Obrázek č. 1 Schéma fází praní špinavých peněz Zdroj: 16 LIŠKA, Petr. Praní špinavých peněz v České republice. Praha: Radix, 1997, s ISBN BUDKA, I., DVOŘÁK, V., ZIMMEL, V., Risk produkovaný organizovaným zločinem. Jeho legalizace a opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, Kriminalistika 4/2000 [online]. [cit ]. Dostupné z: 16

17 2.3 METODY LEGALIZACE VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI Existuje mnoho metod jak legalizovat výnosy z trestné činnosti. Mezi nejvíce vyuţívané patří utajování výnosů uvnitř legálních obchodních struktur, uţití falešné totoţnosti, nastrčených osob tzv. bílých koní, uţití anonymního majetku apod Utajování výnosů uvnitř legálních obchodních struktur Metoda utajování v rámci obchodní činnosti či společnosti spočívá ve směšování legálních a nelegálních finančních prostředků. Tyto obchodní společnosti jsou kontrolovány zločineckou organizací. Legalizace výnosů z trestné činnosti pomocí této techniky je výhodná z více hledisek. Velkou předností je zajištění kontroly obchodní společnosti, která je buď ve vlastnictví zločinecké skupiny anebo se s vlastníky dobře zná. Kontrola společnosti pak výrazně sniţuje riziko prozrazení a úniku informací ze společnosti ven. Navíc výkyvy v obratech společnosti jsou méně podezřelé neţ u fyzických osob, tudíţ banky na ně pohlíţejí s menším podezřením. Firmy v rámci jejich podnikání mají často důvod převádět finanční prostředky na mezistátní úrovni v cizích měnách, proto banka tuto skutečnost nepovaţuje za podezřelou. Banky také mají ztíţenou osobní identifikaci konkrétních osob, protoţe tyto osoby jsou začleněny a skryty ve strukturách společnosti a banka identifikuje pouze statutární zástupce Užití falešné totožnosti nebo nastrčených osob Při legalizaci výnosů z trestné činnosti skupiny organizovaného zločinu často vyuţívají falešné nebo odcizené doklady prokazující totoţnost, jedná se především o identifikační průkazy a cestovní pasy, které jsou vyuţity k ţádosti o bankovní úvěr či při uzavírání smluv. Velmi výhodné je také vyuţívat nastrčených osob (tzv. bílých koní), tyto osoby nemají přímou a viditelnou spojitost s organizovaným zločinem. Nastrčené osoby jsou poté méně podezřelé. Jedná se o osoby, které jsou ochotny za provizi pomoci při legalizaci. Úkol bílých koní je především tzv. smurfování. To spočívá ve vkládání nebo vybírání špinavých peněz z bankovních účtů vlastněné zločineckými skupinami. Nebo jsou také vyuţívány osobní účty nastrčených osob jako mezičlánek pro bezhotovostní převod finančních prostředků během legalizace Užití anonymního majetku Pro znesnadnění vyšetřování praní špinavých peněz vyuţívají zločinecké organizace téţ anonymní majetek. Jedná se např. o finanční hotovost, elektroniku, drahé kovy, diamanty, 17

18 staroţitnosti. Další moţností, jak majetek, který pochází z trestné činnosti zamaskovat, je napsat ho na příbuzné nebo obchodně blízké osoby. Týká se to kupříkladu nemovitostí, které jsou zapsány v katastru nebo automobilů v registru. 2.4 NÁSTROJE LEGALIZACE VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI Zločinecké organizace vyuţívají pro legalizaci výnosů z trestné činnosti mnoho nástrojů. Mezi nejčastější nástroje patří vyuţití finančních zprostředkovatelů, jako jsou fiktivní společnosti, směnárny a zastavárny. U tohoto druhu podnikání je umoţněno smíchání legálně a nelegálně získaných finančních prostředků. Dalším způsobem je vyuţití občanského sdruţení, tato sdruţení totiţ nemají povinnost sdělovat, od koho dostávají příspěvky a jak tyto příspěvky vyuţívají. Velmi časté je také legalizovat výnosy z trestné činnosti prostřednictvím ready-made společností, které jsou často zakládané v zemích daňových rájů v tzv. offshore centrech. Hojně jsou vyuţívány pro legalizaci transakce s finančními deriváty a cennými papíry. Výnosy z trestné činnosti se dají legalizovat téţ pomocí tzv. hazardní turistiky. Jedná se o herny či kasina vlastněné zločineckými organizacemi, kde se úmyslně prohrávají vysoké finanční obnosy. Existuje také neformální systém pro převod finančních prostředků tzv. systém hawala (viz 2.4.2) Offshore podnikání Offshore centra neboli daňové ráje jsou státy, které mají velmi nízké státní regulace i daně. V dnešní době se jedná o zhruba 50 států, např. Bahamy, Bermudy, Kajmanské ostrovy, Panama. Existují však i státy, které nemají vůbec ţádné státní regulace, jako je např. Nauru nebo Vanuatu. Za nejvýznamnější offshore centra světa jsou povaţovány ostrovní státy v oblasti Karibiku, jako jsou Britské Panenské ostrovy a Bahamy. Tyto státy mají velkou výhodu politické a ekonomické stability, proto jsou tak hojně vyhledávány. 18 Offshore podnikání je uskutečňováno v jedné zemi, ale týká se podnikatelů nebo majetku v zemi druhé, přičemţ v první zemi úřady na toto podnikání neuvalují daňovou povinnost ani ho nijak nezatěţují. Jde tedy o podnikání prostřednictvím od daně osvobozené nebo jinak zvýhodněné zahraniční společnosti. Slovo Offshore vzniklo podle firem zakládaných v zemích daňových rájů, pochází z anglického slova off shore, coţ znamená někde na ostrovech nedaleko pobřeţí. Z historického hlediska je toto spojení zaţité, protoţe jedním 18 KALABIS, Zbyněk. Offshore centrum: Ráj pro vaše podnikání?. Měšec.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 18

19 z prvních států nabízející daňová zvýhodnění byly ostrovní státy poblíţ USA a Velké Británie, aby přilákaly zahraniční investory. Toto podnikání je zcela legální při dodrţení všech zákonných mantinelů, tento jev potvrzují i rostoucí čísla zakládaných společností. 19 Toto podnikání můţe být zneuţito jako nástroj pro legalizaci výnosů z trestné činnosti, kvůli následujícím výhodám: - ţádné nebo nízké daně, - kladen důraz na bankovní tajemství, - velké mnoţství společností, které provádějí zahraniční platební styk, - ţádná nebo velmi nízká finanční regulace, - minimální potřeba formalit při zakládání společností, - nízká informační povinnost zakladatele, - politická a ekonomická stabilita, - absence mezinárodní daňové a soudní spolupráce Systém hawala Tento systém byl vyvinut o mnoho dříve neţ v Evropě nebo USA vznikl bankovní systém. Hawala byl vytvořen jiţ ve staré Číně, kde byl vyuţíván pod jménem fej qian (létající peníze). Poté byl přejat obchodníky z arabských států, kteří se tímto systémem pojistili před přepadením na Hedvábné stezce. Systém hawala spočívá v převodu peněţních prostředků bez fyzického pohybu a bez uţití komerční banky. Nikdo ze zúčastněných těchto převodů nepořizuje o transakci běţné záznamy, tudíţ vystopovat jejich původ je zcela nemoţné. Místo záznamů o transakci se uţívají hesla v ech nebo v textových SMS zprávách. Jediný záznam pořízený při převodu peněţních prostředků je bilance mezi hawalery, bilanci představuje saldo mezi odeslanými a přijatými finančními obnosy. Klienti zvenčí jsou tedy neidentifikovatelní. Operace přes systém hawala probíhá dále popsaným způsobem. Dělník z Pákistánu, který pracuje v USA, chce přeposlat peníze, které si vydělal, své rodině v Pákistánu. Obrátí se na specializovanou agenturu, která zprostředkovává převod finančních prostředků. Poté jí předá peníze, které chce poslat. Agentura získá také od odesílatele heslo, toto heslo poté přes telefonický rozhovor či SMS zprávou předá příjemci v Pákistánu. Dále příjemce vyhledá 19 STEHNO, Pavel. Offshore podnikání: Co by měl vědět kaţdý podnikatel. IHNED.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 20 KALABIS, Zbyněk. Boj bank proti praní špinavých peněz. Praha: BIVŠ, a.s., 2009, s ISBN

20 hawalera v místě bydliště a ten jí předá peníze. Za provedení transakce si hawaler obvykle účtuje 1% z vyplacených peněz. Tyto operace probíhají do 24 hodin. Velká výhoda tohoto systému je rychlost provedené transakce, protoţe není zatíţená účetním vypořádání. Další předností je dostupnost. Uţití tohoto systému je levnější neţ vyuţívání standardních sluţeb obchodních bank KALABIS, Zbyněk. Boj bank proti praní špinavých peněz. Praha: BIVŠ, a.s., 2009, s ISBN