EVROPSKÁ UNIE PRO STUDENTY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "EVROPSKÁ UNIE PRO STUDENTY"

Transkript

1 EVROPSKÁ UNIE PRO STUDENTY INSTITUT EVROPSKÉ DEMOKRACIE Radim Perlín editor

2 VYDAL INSTITUT EVROPSKÉ DEMOKRACIE Projekt byl uskuteãnûn za finanãní podpory Úfiadu vlády âr v rámci realizace Koncepce informování o evropsk ch záleïitostech.

3 Podûkování Uãebnice, kterou právû otevíráte, se snaïí struãnou a pfiitom srozumitelnou formou zv it mezi stfiedo kolsk mi studenty základní znalosti a informace o Evropské unii a jejích jednotliv ch institucích. Publikace si klade za cíl zv it znalosti o roli jednotliv ch orgánû EU, o procedurách rozhodování a o v znamu jednotliv ch institucí EU pro bûïn Ïivot obãanû v ãlensk ch státech. Uãebnice pfiedstavuje struãné kompendium o dosavadním v voji spolupráce státû Evropského spoleãenství a naznaãuje i pfiedpokládané budoucí trendy spolupráce ãlensk ch zemí EU. Publikace by nevznikla bez intenzivní spolupráce celé fiady autorû. Je mi ctí, Ïe mohu podûkovat v em, ktefií se na pfiípravû publikace podíleli a ktefií radou, názorem nebo kritickou reflexí pfiispûli k vydání tohoto textu. Dovolte mi, abych jmenovitû podûkoval jednotliv m autorûm kapitol v uãebnici. Historie EU Evropsk parlament Evropská komise Rada EU Hlavní evropské politiky Evropská ústavní smlouva Dal í evropské instituce Evropa regionû regionální spolupráce Evropa studentû Hlavní fámy a povûsti o EU Radomír Jansk, Evropsk parlament Eduard Hulicius, Evropsk parlament Martin Riegl, politolog Pavel Dobe, Institut Evropské demokracie Radim Perlín, Institut Evropské demokracie Stanislav Polãák, poradce Pavel Dobe, Institut Evropské demokracie Radim Perlín, Institut Evropské demokracie Eduard Hulicius, Evropsk parlament Radim Perlín, Institut Evropské demokracie Dále mi dovolte, abych podûkoval Tomá ovi Mikeskovi (Institut evropské demokracie), za pomoc pfii pfiípravû textu a vydání této uãebnice. Speciální podûkování patfií Janû Hybá kové, poslankyni Evropského parlamentu, která sv mi radami poskytla mnoho cenn ch podnûtû pfii pfiípravû textu. Dále bych chtûl podûkovat Janu Kaslovi a Stanislavu Polãákovi, ktefií v rámci tohoto projektu pfiedná eli na jednotliv ch stfiedních kolách. Radim Perlín, editor Institut evropské demokracie Praha, listopad 2005

4 VáÏení studenti a dal í ãtenáfii, ktefií se zajímáte o problematiku Evropské unie. S velkou radostí vám pfiedstavuji novou struãnou uãebnici, která jednoduchou a srozumitelnou formou informuje o institucích a nûkter ch v znamn ch ãinnostech Evropské unie. Jako matka dvou dospívajících dcer a zároveà politiãka si jasnû uvûdomuji nedostatek podobn ch materiálû dostupn ch nejen studentstvu, ale i ir í populaci, a proto jsem za tento pfiíspûvek vdûãná. ZároveÀ jej mohu vfiele doporuãit v em zájemcûm. T m mlad ch i star ích odborníkû a profesionálû, kter sestavil tento dokument, má mou plnou dûvûru. V Evropském parlamentu a pfii diskusích se zájemci o informace t kající se mé práce i s Ïadateli o pomoc a poradu se ãasto setkávám s nedostateãn mi znalostmi o nadnárodní organizaci, jejímï ãlenem, stavebním kamenem a podstatou je i na e republika a my, její obãané. Proto je zapotfiebí kaïdé informace, kaïdé pfiíruãky a kaïdé rady, která roz ífií znalosti mlad ch i star ích o Evropské unii. Znát jak Evropská unie funguje je stejnû logické jako znát co nejvíce informací o vlastním domovû, domu ãi bytû. Jenom informovaní lidé nebudou vystaveni nebezpeãí zjednodu ující demagogie ãi populismu. Jenom informovaní lidé, ktefií uvidí jasnou, demokratickou strukturu a smysl fungování na í spoleãné unie, budou plnohodnotn mi obãany âeské republiky i EU. Pfieji v em ãtenáfiûm této uãebnice, aby v ní nalezli co nejvíce odpovûdí na své otázky a vyz vám zejména ty mlad í z vás, abyste svûj ãas strávili v co nejvût í mífie právû uãením. Jenom vzdûlan m lidem patfií skvûlá budoucnost ve svobodném svûtû a nyní jste v ideálním vûku na naãerpání co nejvût ího objemu informaci a Ïivotní moudrosti. Pfieji vám krásné ãtení a úspû né zvládnutí studia. Jana Hybá ková poslankynû Evropského parlamentu

5 O ãem se doãtete v tomto se itu Od jsme souãástí Evropské unie. Zdánlivû se s tímto datem pro v echny obãany âeska mnoho nezmûnilo, pfiesto v ak celá fiada dílãích a postupn ch zmûn nastala. Nejviditelnûj í, také nejménû podstatná, zmûna nastala pro v echny obãany pfii cestách do zahraniãí. Jistû v ichni oceàují, Ïe nyní ve státech EU pohybujeme prakticky bez cestovních dokladû a procházíme celními pfiepáïkami bez speciální kontroly. První viditelnûj í dopad na eho ãlenství v Evropské unie jsme si mohli uvûdomit pfii volbách do Evropského parlamentu v ãervnu 2004 a pfii jmenování ãesk ch zástupcû do jednotliv ch institucí EU. V znamnûj í zmûny nastávají a je tû budou pokraãovat v té ménû viditelné, ale pfiesto dûleïitûj í oblasti. âeská republika je rovnocenn m partnerem dal ích státû v rámci Evropské unie, mûïe zde prosazovat svoje návrhy a poïadavky a spoleãnû s dal ími zemûmi uplatàovat svoje názory ve volné diskuzi dal ích evropsk ch státû. V nûkter ch bodech se dafií prosazovat na e stanoviska, v jin ch bodech jsou na e návrhy, tak jak je to bûïné v kaïdé diskuzi, pfiehlasovány. Nejv raznûji je ãeská stopa v Evropû viditelná pfii podpofie opoziãních hnutí na Kubû nebo pfii formování mírového procesu mezi Izraelem a Palestinci. Mûsta a obce, podnikatelé i zemûdûlci mohou ãerpat prostfiedky z evropsk ch dotaãních fondû. Ti, kdo jsou na jednotlivé programy pfiipraveni, mohou velmi dobfie vyuïít nabízenou podporu. Ostatní, ktefií ãekají, Ïe za nû nûkdo pfiipraví jednotlivé projekty a pfiinese jim finanãní prostfiedky na talífii, neuspûjí. Stále vût í poãet stfiedo kolsk ch a vysoko kolsk ch studentû tráví jeden rok nebo celou dobu studia na evropsk ch stfiedních kolách a univerzitách. koly mají moïnost ãerpat prostfiedky pro krátkodobé v mûny studentû a mlad ch absolventû. Mnozí ze studentû jiï nyní krátkodobû pracují v nûkter ch státech bez sloïit ch administrativních formuláfiû. Podnikatelé vyváïejí svoje zboïí do dal ích státû EU bez celních bariér. Na hranicích zmizely dlouhé fronty kamionû, které ãekaly na celní odbavení. Ekonomick úspûch jednotliv ch podnikatelû, ktefií chtûjí uspût v Evropû, je závisl na znalosti obchodních pravidel EU i jednotliv ch ãlensk ch státû. Chtûjí-li jednotliví farmáfii uspût, musejí se seznámit s mechanismy rozhodování na evropském zemûdûlském trhu aby posléze mohli vyuïívat spoleãnou zemûdûlskou politiku EU. Evropská unie nepfiedstavuje jak si nadfiízen institut nad jednotliv mi ãlensk mi státy, ale nabízí spoleãn ekonomick i sociální prostor a moïnost uplatnûní jednotliv ch obãanû. Pouze skuteãnû pouãení, ale také odváïní, obãané, ktefií se nebojí Evropu studovat, znát a sami osobnû vyzkou et, se mohou stát skuteãnû dûstojn mi obãany âeské republiky a souãasnû také respektovan mi Evropany. Se it, kter právû drïíte pfied sebou, se snaïí pfiinést základní informace o jednotliv ch orgánech EU. V textu najdete popis fungování základních orgánû EU, dozvíte se, jak pracuje Evropská rada, Komise EU, jaké kompetence má Evropsk parlament a jaké jsou hlavní ãinnosti EU i jejich fungování. Pfieji vám v em abyste z tohoto textu získali nejen nové informace, ale abyste si i pomocí tohoto se itu uvûdomili moïnosti, které ãlenství v Evropské unii pfiiná í. Evropská unie nabízí mnoho pfiíleïitostí a záleïí na kaïdém z nás, jak je dovede vyuïít. Radim Perlín editor

6 Obsah 1 Obsah Pfiehled základních pojmû Historie EU Evropsk parlament SloÏení EP Historie a pravomoci EP Vliv a v znam EP Vedení zpûsob práce Sídlo a zamûstnanci Problémy peníze a demokratick deficit Rada Evropské unie Rada Evropské unie Jaké jsou funkce Rady? Jak Rada Evropské unie pracuje? Evropská komise Historie Evropské komise V znam EK vzrostl díky Modely (funkce a podoby) Evropské komise Rozdíl mezi nafiízeními a regulativy Vztah Evropské komise a Evropského parlamentu Struktura komise Pfiehled komisafiû EK Politiky EU Spoleãná zemûdûlská politika Spoleãná regionální politika Spoleãná zahraniãní a bezpeãnostní politika Spoleãná dopravní politika Spoleãná obchodní politika Politika ochrany Ïivotního prostfiedí Politika na ochranu spotfiebitele Dal í spoleãné politiky Evropská ústavní smlouva Vznik Evropské ústavní smlouvy Obsah evropské ústavy Budoucnost Evropy Evropsk soudní dvûr SloÏení soudního dvora Soud prvního stupnû Evropa regionû V bor regionû Euroregiony Evropa studentû Co lze dûlat bûhem stfiedo kolského a vysoko kolského studia Co po studiu Práce pro EU M ty o Evropské unii ZdraÏování Velikost a zakfiivení banánû, okurek, jablek apod Pouliãní osvûtlení Záchodová prkénka Vãelí úly Hotová jídla v restauracích Olomoucké tvarûïky ipky na silnicích Danû Proti královnin m psûm O v em budou rozhodovat anonymní, nevolení brusel tí byrokrati Zlovolná bruselská byrokracie Dûtská hfii tû Webové stránky Klíãové stránky o evropské unii Dal í odkazy

7 Pfiehled základních pojmû P EHLED ZÁKLADNÍCH POJMÒ EVROPSKÁ UNIE (EU) Nadnárodní organizace pro spolupráci ãlensk ch zemí v Evropû s duálním charakterem. EU je jednak mezinárodní organizace ãlensk ch zemí a souãasnû i spoleãenství obãanû s pfiímo volen mi reprezentanty Evropsk m parlamentem. âlenské zemû pfienesly v kon ãásti národních kompetencí na orgány EU, které je vykonávají jednotnû ve v ech ãlensk ch zemích EU. Tfii základní pilífie EU Evropská spoleãenství Spoleãná zahraniãní a bezpeãnostní politika Politika policejní a justiãní spolupráce EVROPSK PARLAMENT (EP) Evropsk parlament (EP) je pfiímo volen zastupitelsk orgán Evropské unie. Jeho ãleny je 732 poslancû (Members of European Parliament MEPs) volen ch v jednotliv ch ãlensk ch státech unie. Jejich poãet je rozloïen vzhledem k populaãní velikosti ãlensk ch státû nerovnomûrnû. Poslanci jsou voleni na 5 let. Pfií tí volby probûhnou v kvûtnu EVROPSKÁ KOMISE (EK) Evropská komise pfiedstavuje nadnárodní zájmy EU, kterou zastupuje navenek i dovnitfi prostfiednictvím regionální kanceláfie. Fakticky se jedná o exekutivní orgán EU. Její ãinnost se soustfiedí pfiedev ím na podporu a dal í rozvoj integraãního procesu i jednotliv ch aktivit spoleãenství, jakoï i na pfiípravu pfiíslu né legislativy. Evropská komise je vybírána Evropskou radou a potvrzována Evropsk m parlamentem na 5 let. Evropská komise plní tfii hlavní funkce: 1. Zaji Èuje provádûní primárních smluv ( ímské smlouvy, Smlouvy o Evropské unii a dal ích), jakoï i aktû vydan ch na jejich základû (nafiízení, smûrnic, rozhodnutí). 2. Navrhuje legislativu EU, má vlastní rozhodovací pravomoc v nûkter ch spoleãn ch politikách avzáleïitostech mezinárodnû-obchodních vztahû, je správcem spoleãného rozpoãtu. Na základû zmocnûní mûïe samostatnû vydávat normy administrativního charakteru. K ochranû trhu ES (Evropského spoleãenství, dále jen ES) pfied dumpingov mi dovozy ze tfietích zemí mûïe na omezené období vyhlásit preventivní opatfiení. 3. Je ochráncem právního systému ES. Po zji tûní poru ení práva ES podává Ïalobu k Evropskému soudnímu dvoru. EVROPSKÁ RADA Je hlavním politick m orgánem EU. âleny jsou pouze hlavy státû a vlád (tj. prezidenti nebo minister tí pfiedsedové, pfiípadnû obojí) v ech zemí EU a pfiedseda Evropské komise. Evropská rada se schází vût inou ãtyfiikrát za rok (minimálnû v ak dvakrát do roka). Tento orgán má nejvy í rozhodovací pravomoc. Klíãov m úkolem Evropské rady je dávat podnûty pro rozvoj unie a vymezovat její obecné politické smûry. Evropská rada tedy neschvaluje právní normy, ale pfiijímá politická rozhodnutí; z jejího jednání vycházejí podnûty pro dal í rozvoj integraãního procesu. Evropská rada se nûkdy naz vá Evropsk summit. RADA EVROPSKÉ UNIE Tento orgán se skládá z jednotliv ch ministrû vlád v ech ãlensk ch zemí EU. Rada se schází pravidelnû, aby pfiijímala usnesení a evropskou legislativu. Pro fie ení jednotliv ch problémû se schází vïdy ve sloïení odpovídajících ministrû ãlensk ch zemí. Neexistuje tedy jedna Rada EU, ale více sloïení podle aktuálnû fie eného tématu. Rada Evropské unie se rovnûï uvádí pod názvy Rada ministrû, Rada EU, Rada. ÍMSKÉ SMLOUVY Základní právní dokumenty Evropského spoleãenství. ímské smlouvy zaloïily Evropské hospodáfiské spoleãenství (EHS) a Evropské spoleãenství pro atomovou energii (EURATOM). ímské smlouvy ustavily v roce 1957 dvû komise s oddûlen mi kompetencemi: Komise EHS Komise Euratomu ímské smlouvy byly podepsány v roce 1957 v ímû a zaãaly platit od EVROPSKÉ SPOLEâENSTVÍ UHLÍ A OCELI (ESUO) Evropské spoleãenství uhlí a oceli bylo zamûfieno na koordinaci politiky v oblasti tûïby a hutnictví. ESUO bylo mezinárodní organizací pro spolupráci v oblasti hospodáfiské politiky v Evropû, které vzniklo v roce 1951 z iniciativy Francie. Svou ãinnost ukonãilo po padesáti letech v roce EVROPSKÉ HOSPODÁ SKÉ SPOLEâENSTVÍ (EHS) Evropské hospodáfiské spoleãenství je organizace pro ekonomickou spolupráci ãlensk ch státû. Bylo ustanoveno na základû ímsk ch smluv v roce 1957 s cílem koordinace ekonomické spolupráce a jednotliv ch politik ãlensk ch státû. Nyní je integrální souãást EU. EVROPSKÉ SPOLEâENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII (EURATOM) Evropské spoleãenství pro atomovou energii je pfiedchûdcem EU a bylo zamûfieno na vyuïití jaderné energie. Vzniklo ustanovením v ímsk ch smlouvách roku Nyní je integrální souãástí EU. RADA EVROPY Rada Evropy je mezivládní organizací, která byla vytvofiena v roce Skládá se ze 45 zemí vãetnû 21 zemí ze stfiední a v chodní Evropy. Rada Evropy sídlí ve trasburku a jejím hlavním cílem je chránit lidská práva, podporovat kulturní rûznorodost Evropy a bojovat proti sociálním problémûm. Rada Evropy pfiijala Evropskou úmluvu o ochranû lidsk ch práv a svobod a pro jejich uplatàování ustavila Evropsk soud pro lidská práva. Rada Evropy nemá pfiímou souvislost s Evropskou unii. 5

8 HISTORIE EVROPSKÉ UNIE ROBERT SCHUMAN EHS, EURATOM, ESUO JACQUES DELORS SPOLEâN TRH EVROPSKÁ MùNOVÁ UNIE Evropská unie je unikátním jevem mezinárodní spolupráce. Je jedineãná v tom, Ïe se v ní ãlenské státy rozhodly vzájemnû sdílet velkou ãást sv ch národních kompetencí, které jsou nyní rozhodovány spoleãnû na evropské úrovni a uplatàují se stejnû v kaïdé ãlenské zemi. Tak velké sdílení národní suverenity jaké existuje uvnitfi EU, je ve svûtû ojedinûlé, jelikoï národní suverenita je tradiãnû povaïována za jednu ze základních vlastností nezávisl ch státû. Pfiesto EU vytvofiila spoleãn trh s cílem volného pohybu osob, zboïí, sluïeb a kapitálu a nedávno také spoleãnou mûnu euro. První pravidla spolupráce mezi ãleny EU jsou obsaïena v zakládajících smlouvách z let 1951 (Smlouva o Evropském spoleãenství uhlí a oceli, tzv. ESUO) a 1957 (Smlouva o Evropském hospodáfiském spoleãenství, tzv. EHS, a Spoleãenství pro atomovou energii, tzv. EURATOM). ProtoÏe evropskou spolupráci tvofiily v echny tfii smlouvy, pouïívá se pro nû zkrácen v raz Evropská spoleãenství (dále jen ES). Jak vypl vá z názvu první zakládající smlouvy, prvními oblastmi spolupráce nebyl spoleãn trh se zboïím ãi spoleãná 6 Robert Schuman 1952 zaloïení ESUO 1957 ímské smlouvy 1987 Jednotn evropsk akt 1993 Maastrichtské smlouvy 2002 pfiechod na euro mûna, ale ponûkud nezáïivnû znûjící spoleãn trh s uhlím a ocelí. Je pro to jednoduché, ale dûleïité vysvûtlení. ES vznikla z iniciativy Francie a dal ích válkou zniãen ch evropsk ch státû, které od konce druhé svûtové války v roce 1945 hledaly moïnosti spolupráce a nastolení míru a prosperity v Evropû. Po zaloïení NATO a Rady Evropy se cestou této spolupráce stalo od roku 1952 právû ESUO mezi Francií, Nûmeckou spolkovou republikou, Itálií, Nizozemím, Belgií a Lucemburskem, které spojily své tûïké prûmysly a tím zabránily jejich zneuïití jednou z ãlensk ch zemí pro váleãné úãely. Autorem této my lenky byl tehdej í francouzsk ministr zahraniãních vûcí Robert Schuman, kter ji oficiálnû navrhl ostatním zmínûn m zemím dne 9. kvûtna 1950, jenï je také povaïován v EU za Den Evropy. Nové oblasti spolupráce brzy následovaly. V roce 1958 vzniklo jiï v e zmínûné EHS avjeho rámci byla roku 1968 dovr ená celní unie, kde se zboïí uvnitfi Spoleãenství pohybuje bez cla. Skuteãn spoleãn trh EU s voln m pohybem nejen zboïí, ale i osob, sluïeb a kapitálu je v ak dodnes ve stádiu dovr ování a je zdrojem sobecké ochrany národních zájmû a protekcionismu. K ãásteãnému zlep ení této situace do lo po spu tûní tzv. Jednotného evropského aktu v roce 1987, jehoï iniciátorem byl pfiedseda Podpis ímsk ch smluv Evropské komise Jacques Delors, kter si dal za cíl odstranûní v e zmínûn ch pfiekáïek do roku V sledkem bylo, podstatné odstranûní pfiekáïek ve volném pohybu zboïí, osob a kapitálu, coï v ak zatím nelze fiíci o sluïbách. Uveden stav v ak nezabránil tomu, aby se o ãlenství v EU ucházelo stále více zemí, které znamenají pro EU pfiíleïitost roz ífiit a prohloubit trh s nepopirateln mi ekonomick mi a politick mi v hodami jak pro ãlenské státy, tak i samotnou EU. Velká Británie, Irsko a Dánsko pfiistoupily v roce 1973, ecko v roce 1981, panûlsko a Portugalsko v roce 1986, Finsko, védsko a Rakousko v roce 1995 a v zatím posledním roz ífiení roku 2004 pfiistoupila i âeská republika spolu s dal ími devíti státy: Polskem, Maìarskem, Slovinskem, Estonskem, Litvou, Loty skem, Maltou a Kyprem. K pfií tímu roz ífiení o Bulharsko a Rumunsko dojde témûfi jistû roku 2007 a Chorvatsko a Turecko právû zahájily jednání o vstupu. To znamená, Ïe v posledních tfiiceti letech se EU roz ífiila z pûvodních 6 ãlenû na 25 respektive na 27 a více v budoucnosti. Jen Norsko a v carsko odmítly referendem jednání o vstupu do EU a kurióznû Maroku Jean Monet

9 Historie EU ETAPY ROZ I OVÁNÍ EU rok vstoupení: PORTUGALSKO IRSKO PA ùlsko VELKÁ BRITÁNIE FRANCIE NIZOZEMÍ BELGIE NORSKO NùMECKO V CARSKO DÁNSKO VÉDSKO ITÁLIE âesko RAKOUSKO SLOVINSKO POLSKO SLOVENSKO MAëARSKO CHORVATSKO BOSNA FINSKO ALBÁNIE ESTONSKO LOTY SKO LITVA SRBSKO RUMUNSKO MAKEDONIE ECKO BùLORUSKO UKRAJINA BULHARSKO RUSKO MOLDAVSKO TURECKO âasová P ÍMKA V ZNAâN CH UDÁLOSTÍ V HISTORII EU 1950 Evropská deklarace Robert Schuman 1951 Evropské spoleãenství uhlí a oceli (ESUO) 1957 Euratom, EHS - ímské smlouvy, vznik Evropského spoleãenství (Nûmecko, Francie, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko) 1967 spojení tfií komisí vznik jednotné Evropské komise a spoleãn ch orgánû 1968 celní unie odstranûní celních bariér pro pohyb zboïí mezi státy spoleãenství 1973 pfiistoupení Velké Británie, Irska, Dánska byla v roce 1987 Evropskou komisí odmítnuta pfiihlá ka na základû toho, Ïe není evropskou zemí. Îádná zemû nikdy neusilovala o vystoupení z EU. Je zfiejmé, Ïe v hody z ãlenství v EU jsou reálné a byly základním kritériem pfii rozhodování o pfiistoupení v ech souãasn ch ãlensk ch zemí. Evropská unie je v ak dnes více neï spoleãn m trhem. Od zmûny smlouvy o ES v roce 1991 (platné od r. 1993) v Maastrichtu pfiibyla ke spoleãnému trhu Spoleãná zahraniãní a bezpeãnostní politika a Politika policejní a justiãní spolupráce. Tyto dva dodateãné pilífie spolu s pilífiem Evropská spoleãenství daly vzniknout Evropské unii tak, jak ji známe dnes. Dal í zmûny nastaly v prohloubení evropské integrace v fiadû politik jako napfi. regionální, Ïivotního prostfiedí a sociální. Poslední velké prohloubení v evropské integraci se uskuteãnilo v roce 1999 vznikem Evropské mûnové unie (dále jen EMU) a následn m fyzick m pfiechodem na spoleãnou mûnu v roce 2002 nejprve v jedenácti a o rok pozdûji dvanácti státy EU. Podobnû jako bylo zdlouhavé zavést jednotn trh EU, i pfiechod na spoleãnou mûnu trval dekády Jacques Delors spí e neï léta. PfiedchÛdcem EMU byl Evropsk mûnov systém (EMS), kter vznikl v roce 1979, ale jeho fungování ovlivnila nesourodost ekonomik ãlensk ch státû. Dodnes pfietrvávající rozdíly v ekonomick ch a sociálních modelech zemí EU a jejich rozdílná efektivita pfii fie ení problémû nezamûstnanosti, globalizace ãi bezpeãnosti, pfiispûly k odmítnutí Smlouvy ustavující Evropskou ústavu ve francouzském a nizozemském referendu roku Tato ústava si kladla za cíl zjednodu it rozhodování v Radû Evropské unie, posílit roli Evropského parlamentu a vytvofiit v raznûj í zahraniãní politiku unie. Nicménû, tak jak tomu bylo i v pfiedchozích situacích tzv. krizí EU, evropská integrace je stavûna jak na úspû ích z vyuïívání spoleãn ch zdrojû a pfiíleïitostí, tak i na pouãeních z neúspûchû a krizí. Je to dynamick proces, kter je stejnû jako globalizace pfiirozen m odrazem rostoucí aktivity a vztahû mezi národy a kulturami. OTÁZKY K PROCVIâENÍ 1. Jak dlouho jiï trvá evropská integrace? 2. V kolikátém roz ífiení EU byla pfiijata âeská republika? 3. Proã nebylo Maroko pfiijato jako kandidátská zemû EU? 4. Pokud se EU roz ífií i o Turecko, existují nûjaké hranice Evropy, za které by se EU jiï nemûla roz ifiovat? 5. Byla spoleãná mûna zavedena ve stejné dobû jako Evropská mûnová unie? 1974 ustanovení Evropské rady 1979 první v eobecné volby do Evropského parlamentu 1981 pfiistoupení ecka 1986 pfiistoupení panûlska aportugalska 1987 Jednotn evropsk akt odstranûní vnitfiních pfiekáïek obchodu do roku Maastrichtské dohody ke spoleãnému trhu pfiibyla Spoleãná zahraniãní a bezpeãnostní politika a Politika policejní a justiãní spolupráce (platné od 1993), dohoda o zavedení eura 1993 Spoleãn mûnov prostor (virtuální euro ECU) 1995 pfiistoupení Finska, védska, Rakouska 2001 smlouva z Nice stanovení poãtu komisafiû, zmûna váhy hlasû jednotliv ch státû 2002 zavedení eura jako skuteãného platidla 2004 pfiistoupení státû stfiední a v chodní Evropy (âr, Slovensko, Polsko, Maìarsko, Slovinsko, Estonsko, Litva, Loty sko, Malta a Kypr) 2004 zahájení diskuze o Evropské ústavû 2005 zahájení pfiístupov ch rozhovorû s Chorvatskem atureckem 2007 pfiistoupení Bulharska a Rumunska 7

10 EVROPSK PARLAMENT POSLANECKÉ KLUBY PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ V BORY EP MEZIPARLAMENTNÍ DELEGACE P EDSEDA EP SÍDLO TRASBURK PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ 4.2 Historie a pravomoci EP Prvním parlamentním shromáïdûním bylo Spoleãné shromáïdûní Evropského spoleãenství uhlí a oceli, které se se lo v roce Jeho 78 ãlenû bylo jmenováno národními parlamenty a ãleny prvního Evropského parlamentu byli pouze poslanci jednotliv ch národních parlamentû. Tato praxe jmenování pfiíslu níkû tûlesa trvala aï do roku Ve dnech Konzultace consultation napfi. pfii pfiijímání smluv a pfii projednávání otázek net kajících se spoleãného trhu jsou poslanci dotázáni na názor, kter ov em nemá Ïádnou právní váhu V bory EP 20 stál ch v borû, 2 podv bory a 1 nestál v bor. KaÏd poslanec je ãlenem 1-2 v borû a náhradníkem v 1-2 dal ích. Ve v borech se podrobnû projednávají jednotlivé legislativní dokumenty podle jejich problematiky (rozpoãet v rozpoãtovém v boru, zemûdûlské otázky v zemûdûlském). Delegace EP 33 delegací mezi parlamenty neãlensk ch státû EU a EP. KaÏd poslanec je ãlenem 1 delegace a náhradníkem v dal í. Delegace rozvíjí vztahy mezi unií a zbytkem svûta. Plenární zasedání je vrcholn m orgánem EP sloïen m ze v ech poslancû. Zasedá jednou mûsíãnû 3 dny ve trasburku a 1 den v Bruselu. 4.1 SloÏení EP Evropsk parlament (EP) je pfiímo volen zastupitelsk orgán Evropské unie. Skládá se ze 732 poslancû (Members of European Parliament MEPs) volen ch v jednotliv ch ãlensk ch státech unie. Jejich poãet je rozloïen vzhledem k velikosti ãlensk ch státû nerovnomûrnû nejlidnatûj í Nûmecko má 99 poslancû, nejménû lidnatá Malta 5, âeská republika 24. To znamená, Ïe jeden nûmeck europoslanec zastupuje asi lidí, maltsk a ãesk Zvolení poslanci se neshromaïìují do poslaneck ch klubû na základû národnosti, ale podle své politické pfiíslu nosti poslanci zvolení za liberální strany do liberálního klubu, socialisté do socialistického atd. Od roku 1999 je v Evropském parlamentu sedm poslaneck ch klubû a nûkolik desítek nezafiazen ch poslancû. Hlavními pracovními orgány EP jsou v bory, meziparlamentní delegace a plenární zasedání, jeï schvaluje nebo odmítá legislativní akty. 8 MÍSTA JEDNÁNÍ LUCEMBURK A BRUSEL Budova Evropského parlamentu ve trasburku ãervna 1979 bylo poprvé pfiímo zvoleno 410 poslancû, ktefií nesmí zastávat volené funkce v národních legislativách anebo vládách. Pfiímé volby se od roku 1979 opakují kaïd ch pût let, poslední se odehrály ãervna S roz ifiováním ES a EU se zvy oval poãet poslancû na dne ních 732 (786 od roku 2007 kvûli pfiíchodu rumunsk ch a bulharsk ch poslancû, ov em toto ãíslo nemá v budoucnu pfiesahovat 700) První v eobecné volby do Evropského parlamentu 2004 Zatím poslední volby do EP 2009 Pfií tí volby do EP (volby probíhají souãasnû ve v ech zemích Evropské unie) 732 poslancû ze v ech ãlensk ch zemí, 24 poslancû Evropského parlamentu zvolen ch za âesko PÛvodní shromáïdûní postrádalo v razné pravomoci a bylo spí e reprezentativním orgánem. Postupnû mu v ak bylo Evropskou radou udíleno stále více moci. Od roku 1962 se shromáïdûní samo naz valo parlamentem, ov em oficiálnû tuto zmûnu jména schválila rada aï roku Po dlouh ch jednáních se bûhem 80. (Jednotn evropsk akt) a 90. let (Smlouvy z Maastrichtu, Amsterdamu a Nice) pravomoci EP ustálily na tûchto principech: Spolupráce co-decision v fiadû právních pfiedpisû t kajících se pfiedev ím hospodáfiství a Ïivotního prostfiedí musí EP souhlasit s Radou, jinak nedojde k jejich pfiijetí Kooperace cooperation dnes platí jenom pro ãtyfii oblasti hospodáfiské a mûnové politiky. Pokud EP dvoutfietinovou vût inou pfiijme názor, proti nûmuï nebude komise protestovat, rada jej musí akceptovat Kontrola control EP kontroluje a schvaluje nejen rozpoãet, ale i chování Evropské komise pomocí interpelací a vy etfiovacích v borû; také musí schválit sloïení komise navrïené radou; Vzetí na vûdomí assent v nûkolika málo oblastech, t kajících se napfi. strukturálních a kohezních fondû EP pouze bere na vûdomí jednomyslné rozhodnutí rady Potfieba schválení EP zejména v pfiípadû rozpoãtu (kde v ak EP nesmí mûnit mandatorní v daje, napfi. v daje t kající se Spoleãné zemûdûlské politiky) a pfii pfiijímání nov ch ãlenû unie Dal í EP se mûïe odvolávat k Evropskému soudnímu dvoru, volí Evropského ombudsmana a jsou mu adresovány petice evropsk ch obãanû, ktefií se také mohou obracet pfiímo na své poslance Volby do EP volby do EP se vïdy odehrávají v del ím ãasovém horizontu vzhledem k tomu, Ïe v Nizozemsku se tradiãnû hlasuje ve stfiedu, ve Spojeném království ve ãtvrtek a v ostatních státech bûhem tfií víkendov ch dní; do roku 2004 byly téï volební systémy v kaïdém státû mírnû odli né. Dnes se v ude volí podle proporãního systému, ov em podrobnosti se stále li í. Nûkteré státy jsou celé jedním obvodem, jiné jsou rozdûlené. 4.3 Vliv a v znam EP V roce 1979 poslanci konstatovali, Ïe EP není ve skuteãnosti parlamentem, jelikoï postrádá fiadu suverénních pravomocí v politick ch, ústavních a rozhodovacích otázkách, které jsou vlastní kaïdé národní

11 Evropsk parlament Zasedání Evropského parlamentu Ten vypracuje zprávu a seznam navr- Ïen ch dodatkû pokud moïno kompromisnû schválen ch vût inou poslancû a klubû. Po schválení zprávy v borem je pak zpráva, a s ní i legislativa, pfiijata nebo zamítnuta plenárním shromáïdûním. Za úãelem etfiení ãasu a efektivity práce jsou pfiísnû dodrïovány ãasové limity pro jednotlivé fieãníky. pfiímo volená instituce unie má stále je tû pfiíli malé pravomoci. Obãané na jednu stranu pfiedpokládají Ïe parlament musí mít parlamentní politickou moc, na druhou stranu sami vysokou neúãastí v eurovolbách (v roce 2004 pouze 45,6 % obãanû EU) dávají najevo svûj nezájem legislativû. I pfies fiadu v razn ch zv ení parlamentní moci EP dodnes není ekvivalentem národních parlamentû je spí e evropsk m parlamentním shromáïdûním. EP mûïe v znamnû ovlivàovat otázky spoleãného trhu, problematiku Ïivotního prostfiedí a zdraví obãanû a rozpoãet EU. Mezi hlavní chybûjící pravomoci patfií moïnost závaznû navrhovat novou legislativu (EP mûïe pouze pfiijímat rezoluce nabádající ostatní instituce k podniknutí vlastní iniciativy) a nemoïnost v raznû ovlivàovat záleïitosti t kající se napfi. otázek justice a vnitra nebo zahraniãnû-bezpeãnostní politiky. 4.4 Vedení zpûsob práce V ãele EP stojí pfiedseda volen v emi poslanci na 2,5 roku (polovinu volebního období). První polovinu volebního období je pfiedsedou panûlsk socialista Josep Borrell, od roku 2007 jím 4.5 Sídlo a zamûstnanci Oficiální sídlo EP je ve francouzském trasburku. Jednání v borû a delegací v ak probíhá v Bruselu a velká ãást administrativy sídlí v Lucemburku. Proto se EP pfiezdívá téï nomádsk parlament. K zaji tûní práce EP je zamûstnáno asi úfiedníkû, z toho ãiní tlumoãníci a pfiekladatelé. KaÏd poslanec si mûïe najmout libovoln poãet asistentû a sekretáfiek, kter ch je kolem Problémy peníze a demokratick deficit Velk m problémem EP je jeho údajná pl tvavost kaïdomûsíãní stûhování do trasburku stojí asi 200 milionû euro roãnû. Poslanci EP ov em pravidelnû hlasují pro usazení EP jejich názor je TABULKA POSLANECK CH KLUBÒ (K ) Josep Borrell ojeho sloïení. Díky tomu je v EP nadproporãní zastoupení stran, které v národních volbách obyãejnû neslaví úspûch a umírnûné strany levice a pravice jsou tak nuceny k úzké spolupráci. Chybí tak ideologicky jasnû profilovaná vût ina. Poslanecké kluby âlenû Z toho z âr ELS-ED (kfiesèanská a konzervativní pravice) SES (socialistická levice) ALDE (liberálové lev stfied) 89 - Zelení/EAS (zelení a regionální strany) 42 - SEL/SSL (komunistická levice) 41 6 NEZ/DEM (euroskeptické strany) 36 1 UEN (nacionalistická pravice) 27 - Nezafiazení poslanci 29 1 Celkem: bude nûmeck kfiesèansk demokrat Hans-Gert Pöttering. Pfiedsedovi pomáhá 14 místopfiedsedû (za âr od 2004 Miroslav Ouzk, ODS) a 5 kvestorû poslancû zvolen ch sv mi kolegy pro komunikaci s technick m zázemím. Neformálním orgánem je konference pfiedsedû klubû, na níï pfiedsedové silou poãtu poslancû sv ch klubû pfiedbûïnû schvalují body jednání plenárních schûzí. Pfiedseda EP udûluje jednotlivé legislativní akty zaslané komisí a radou k projednání pfiíslu n m v borûm, kde je jim podle politického klíãe urãen zpravodaj. v ak vïdy vetován radou kvûli postoji Francie. Problémem je absence jednotného statutu poslancû dnes jsou tedy placeni podle národních zvyklostí (ital tí poslanci tak mají mûsíãní plat asi euro, zatímco ãe tí a eston tí 900 euro). Aby mohli ti nejchud í pfieïívat, jsou jim vypláceny nejrûznûj í pfiíplatky za cestování a úãast na hlasování a jednání a navíc euro mûsíãnû pro zaji tûní asistentû a sekretáfiek. Tyto v hody jsou terãem kritiky. Hlavní slabinou v ak zûstává tvrzení o demokratickém deficitu. EP jako jediná OTÁZKY K PROCVIâENÍ 1. Je Evropsk parlament podobn m zákonodárn m sborem jako jednotlivé národní parlamenty? 2. Schvaluje Evropsk parlament v echna rozhodnutí rady a komise? 3. Volí Evropsk parlament pfiedsedu komise? 4. Proã se Evropskému parlamentu fiíká nomádsk parlament? 5. V kterém klubu pracuje nejvíce ãesk ch poslancû? Shrnutí Evropsk parlament je zastupitelsk m orgánem ãlensk ch zemí. Do EP je voleno celkem 732 poslancû ze v ech ãlensk ch zemí. Rozhoduje o nûkter ch návrzích Rady EU a návrzích Komise EU, schvaluje kaïdoroãní rozpoãet EU, potvrzuje ãleny Evropské komise a volí pfiedsedu Evropského parlamentu. Poslanci (MEP) jsou sdruïeni podle politické pfiíslu nosti do frakcí politick ch klubû a dále pracují v jednotliv ch odborn ch v borech a meziparlamentních delegacích. 9

12 RADA EVROPSKÉ UNIE RADA EVROPSKÉ UNIE EVROPSKÁ RADA COREPER GENERÁLNÍ SEKRETARIÁT KVALIFIKOVANÁ VùT INA 5.1 Rada Evropské unie Rada Evropské unie (dále jen Rada), nûkdy rovnûï oznaãována jako Rada ministrû, je hlavním rozhodovacím orgánem Evropské unie. Je dûleïité ji nezamûàovat s Radou Evropy nebo Evropskou radou (viz. klíãové pojmy). Rada EU je tvofiena ministry 25 ãlensk ch zemí, ktefií jsou zodpovûdní za záleïitosti vypl vající z agendy Rady: zahraniãní záleïitosti, zemûdûlství, prûmysl, doprava atd. Pokud má tedy Rada projednávat napfi. záleïitosti Ïivotního prostfiedí, zasedání se bude úãastnit ministr pro Ïivotní prostfiedí z kaïdé ãlenské zemû EU a Rada se bude oznaãovat jako Rada pro Ïivotní prostfiedí. Dohromady existuje devût rûzn ch sestav Rady: 1. V eobecné záleïitosti a vnûj í vztahy 2. Ekonomické a finanãní záleïitosti (Ecofin) 3. Justice a vnitfiní vûci 4. Zamûstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotfiebitele 5. Konkurenceschopnost 6. Doprava, telekomunikace a energetika 7. Zemûdûlství a rybolov 8. Îivotní prostfiedí 9. Vzdûlání, mládeï a kultura Zasedací stûl Evropské rady v Hampton Court Podpis ministra je podpisem celé vlády dané zemû. Ministr je za rozhodnutí odpovûdn svému národnímu parlamentu a tím i obãanûm. Takto je zaji tûna legitimita demokratického rozhodování Rady zaloïení Rady Evropy 1957 ímské smlouvy 1974 zfiízena Evropská rada listopad 2004 vstoupilo v platnost nové váïení hlasû (12 hlasû pro âesko pfii hlasování v Radû EU) 5.2 Jaké jsou funkce Rady? Rada má est klíãov ch funkcí: 1. Schvalovat evropské právo. Vût ina legislativy EU je pfiijímána spoleãnû s Radou a Evropsk m parlamentem. 2. Koordinovat v eobecné hospodáfiské politiky ãlensk ch státû. Tuto koordinaci provádí ministfii hospodáfiství a financí, ktefií spoleãnû tvofií Radu pro hospodáfiské a finanãní záleïitosti (Ecofin). 3. Uzavírat mezinárodní smlouvy mezi EU a jedním ãi více státy nebo mezinárodními organizacemi. Tyto dohody mohou zahrnovat oblasti jako napfiíklad obchod, spolupráci a rozvojovou pomoc, nebo se mohou zab vat konkrétními záleïitostmi (napfi. textilem, rybolovem, dopravou apod.) 4. Spoleãnû s Evropsk m parlamentem schvalovat rozpoãet EU. Roãní rozpoãet EU podléhá spoleãnému schválení ze strany Rady a Evropského parlamentu. 5. Rozvíjet spoleãnou zahraniãní a bezpeãnostní politiku EU. 6. Koordinovat spolupráci mezi národními soudy a policejními silami v trestních vûcech. V pfiípadech, kdy trestná ãinnost pfiesahuje hranice státû (drogová kriminalita, terorismus, mezinárodní podvody apod.), je více efektivnûj í postupovat spoleãnû a proto se vytváfií nástroje, které umoïàují lep í a rychlej í spolupráci policejních sborû (Europol) a soudû (Eurojust) jednotliv ch ãlensk ch státû. 5.3 Jak Rada Evropské unie pracuje? KaÏd ãlensk stát EU má svûj stál t m, tzv. COREPER, kter ho zastupuje a brání jeho národní zájmy na úrovni EU. Úkolem COREPERu je pfiíprava podkladû a legislativních dokumentû s v jimkou zemûdûlsk ch záleïitostí, které fie í Zvlá tní v bor pro zemûdûlství. COREPERu pomáhá fiada pracovních skupin sestaven ch z úfiedníkû národních administrativ. Podle jeho doporuãení se pak pfii hlasování fiídí jednotliví ministfii z ãlensk ch státû. Pfiedsednictví Rady má rovnûï k dispozici generální sekretariát, kter pfiipravuje a zaji Èuje fungování práce Rady na v ech úrovních. Generální sekretariát Spoleãné foto prezidentû a premiérû ãlensk ch zemí 10

13 Rada Evropské unie COREPER (ãti Korepr, Comité des Representants Permanents v ãe - tinû V bor stál ch zástupcû). Orgán, kter je spojovacím ãlánkem mezi ãlensk mi státy a institucemi EU. Je sloïen ze stál ch zástupcû ãlensk ch státû (velvyslancû, vyslancû) v Bruselu, ktefií jsou v kontaktu s komisí a setkávají se jednou t dnû. Hlavním úkolem COREPERu je projednávání a pfiíprava technick ch detailû jednotliv ch legislativních návrhû, o kter ch posléze rozhoduje Rada. zaji Èuje zasedání Rady EU po technické a administrativní stránce. Je rozdûlen na pût fieditelství a odbor právních sluïeb. Mezi jeho úkoly patfií pfiíprava zasedání, Jifií Paroubek a Tony Blair vedení protokolu a tlumoãnické a pfiekladatelské sluïby vãetnû zvefiejàování dokumentû. Dále spravuje rozpoãet Rady EU a archiv. V ãele generálního sekretariátu stojí generální tajemník, kter je jmenován Radou na základû hlasování kvalifikovanou vût inou. Od roku 1999 je Generální tajemník zároveà Vysok m pfiedstavitelem pro Spoleãnou zahraniãní a bezpeãnostní politiku. V roce 2005 tuto funkci zastává Javier Solana ( panûlsko). Generálnímu tajemníkovi asistuje námûstek generálního tajemníka odpovídající za fiízení generálního sekretariátu. Pfiedsednictví Rady se pravidelnû mûní po estimûsíãním období. Tedy kaïdá zemû EU stfiídavû odpovídá za program Rady a pfiedsedá v em zasedáním. V tomto období pfiedsedající zemû prosazuje legislativní a politická rozhodnutí a dojednává kompromisy mezi ãlensk mi státy. Rotace pfiedsednictví pro období 2005 aï 2006: 2005 první pololetí: Lucembursko 2005 druhé pololetí: Velká Británie 2006 první pololetí: Rakousko 2006 druhé pololetí: Finsko 2009 první pololetí: âesko Poãet hlasû jednotliv ch ãlensk ch státû. Rozhodnutí Rady je pfiijímáno na základû hlasování. Poãet hlasû je odvozen od poãtu obyvatel ãlenského státu, ale není dûslednû proporãní. Je upraven ve prospûch zemí s men ím poãtem obyvatel. Od 1. listopadu 2004 platí nov systém rozdûlení hlasû (viz tabulka). V Radû je nejbûïnûj í hlasování tzv. kvalifikovanou vût inou. To znamená, Ïe pro pfiijetí návrhu je nutno získat podporu minimálního poãtu hlasû. V nûkter ch citliv ch oblastech, jako je napfi. Spoleãná zahraniãní a bezpeãnostní politika, azylová a pfiistûhovalecká politika, danû apod., musí b t rozhodnuto jednomyslnû. Kvalifikovaná vût ina Poãet hlasû, které se v Radû poïadují k pfiijetí rozhodnutí v pfiípadech, kdy se o dan ch otázkách jedná na základû ãlánku 205 (5) Smlouvy o Evropském spoleãenství. Po pfiijetí Smlouvy z Nice (2000) dochází k pfierozdûlení váhy hlasû pfiidûlen ch jednotliv m ãlensk m státûm. Pfii hlasování kvalifikovanou vût inou je zapotfiebí naplnit princip tzv. trojí vût iny: 1. Pro návrh se musí vyslovit nadpoloviãní vût ina ãlensk ch státû, pokud se hlasuje o návrhu pfiedloïeném komisí (takov ch je vût ina). U ostatních rozhodnutí musí b t podpora ãlensk ch státû dvoutfietinová. 2. Státy hlasující pro návrh musí pfiedstavovat alespoà 62 % celkové populace EU 3. Návrh musí b t podpofien stanoven m poãtem hlasû. KaÏdá ãlenská zemû má urãit poãet hlasû, kter je odvozen od její velikosti (tj. poãtu obyvatel, ov em se zv hodnûním men ích státû). K pfiijetí rozhodnutí kvalifikovanou vût inou je zapotfiebí 232 hlasû z celkového poãtu 321. I kdyï má kaïdá ãlenská zemû pfii hlasování kvalifikovanou vût inou urãit poãet hlasû, není moïné, aby tyto hlasy dûlila musí b t pouïity v echny najednou. NOV SYSTÉM ROZDùLENÍ HLASÒ (OD 1. LISTOPADU 2004) Nûmecko, Francie, Itálie a Velká Británie panûlsko a Polsko Nizozemsko Belgie, âeská republika, ecko, Maìarsko a Portugalsko Rakousko, védsko Dánsko, Irsko, Litva, Slovensko a Finsko Kypr, Estonsko, Loty sko, Lucembursko a Slovinsko Malta Celkem 29 hlasû 27 hlasû 13 hlasû 12 hlasû 10 hlasû 7 hlasû 4 hlasy 3 hlasy 321 hlasû OTÁZKY K PROCVIâENÍ 1. Kdo zastupuje âesko pfii jednání v Radû EU a kdo pfii jednání v Evropské radû? 2. Je moïné hlasy âeska v Radû EU rozdûlit? 3. Mají zástupci státû v COPERER rozhodovací nebo poradní pravomoc? 4. Schází se Rada EU vïdy ve stejném sloïení? 5. Popi te pojem kvalifikované vût iny. Shrnutí V Radû Evropské unie jsou zastoupeny vlády v ech ãlensk ch státû. KaÏdá z 25 ãlensk ch zemí vysílá jednoho nebo více zástupcû podle tématu a zodpovûdnosti daného ministra (nebo jeho námûstka). DÛleÏité je, aby osoba byla oprávnûna za vládu tohoto státu jednat. Sídlem Rady je Brusel a mezi její nejdûleïitûj í úkoly patfií tvorba legislativy, koordinace hospodáfiské politiky, rozpoãet a jeho kontrola a vnûj í vztahy. Pfiípravu zasedání Rady má na starosti V bor stál ch zástupcû vlád ãlensk ch zemí (tzv. COREPER) a Generální sekretariát, kter podporuje Radu administrativnû (technická pfiíprava zasedání, tlumoãnické sluïby, právní poradenství a správa rozpoãtu Rady). Zasedání Rady je svoláváno pfiedsedou, kter m je vïdy hlava státu dané zemû, dle estimûsíãního rotaãního systému. Pfiijímání rozhodnutí se fiídí hlasováním v Radû, dle pravidla kvalifikované vût iny, nebo musí b t jednomyslnû. Je dûleïité si neplést rozdíl mezi Radou EU, Evropskou radou a Radou Evropy. 11

14 EVROPSKÁ KOMISE 6.1 Historie Evropské Komise: Institucionálnû navazuje na Vysok úfiad Evropského spoleãenství uhlí a oceli (ESUO). ímské smlouvy ustavily v roce 1958 dvû komise s oddûlen mi kompetencemi: Komise EHS Komise Euratomu Od 60. let sílila snaha Francie zmûnit charakter spoleãenství a komise z nadnárodního na mezivládní spoleãenství. V roce 1963 francouzsk prezident Charles de Gaulle vetuje vstup Velké Británie do ES ãímï sniïuje autoritu komise. Po roce 1965 Francie politickou integraci ES nadále odmítá a poïaduje zv ení zemûdûlsk ch cen, pokud bude ES disponovat vlastními pfiíjmy. Na protest proti tehdej í politice ES uplatàuje de Gaulle politiku prázdného kfiesla, coï znamená absenci Francie v jednotliv ch orgánech ES. Tím pfii nutné absolutní shodû dochází k zablokování institucí spoleãenství. Lucembursk kompromis v roce 1966 de facto zavádí princip veta. V pfiípadû, Ïe se rozhodnutí neshoduje (ohroïuje) se zájmy státu, má právo jej vetovat, ãímï dochází ke zpomalení procesu integrace. Iniciativní právo komise bylo oslabeno, protoïe musela pfiedkládat jen návrhy, které neohrozí Ïivotní zájmy ãlensk ch státû a byly tudíï schváleny. DÛsledkem je oslabení nadnárodního charakteru komise. V roce 1967 vzniká z Vysokého úfiadu ESUO, Komise EHS a Komise Euratomu jednotná Komise EHS. Zásadní zmûnu v znamu komise pfiiná í aï její pfiedseda J. Delors ( ) a schválení Aktu o jednotné Evropû s cílem vytvofiit spoleãn vnitfiní trh do konce r Nutnost pfiipravit a pfiijmout rozsáhlé mnoïství právních norem (279 doporuãení obsaïen ch v tzv. white paper, kter Evropská rada schválila v Milánû roku 1985) pro spoleãn vnitfiní trh podstatnû zv raznila roli Komise. Od r se pouïívá termín Evropská komise (EK). EK je od r volena na 5 let. Smlouva z Nice (2001) omezuje 12 EVROPSKÁ KOMISE P EDSEDA EK ROTACE P EDSEDNICTVÍ NA ÍZENÍ EK REGULATIVY EK GENERÁLNÍ EDITELSTVÍ poãet komisafiû s úãinností od roku 2005 na jednoho zástupce z ãlenského státu (max. v ak 27). V prosinci 2002 Evropská rada v Kodani rozhodla o pfiistoupení 10 nov ch ãlensk ch státû. Ustanovení Smlouvy z Nice t kající se institucionálních zmûn proto musela b t upravena. Smlouva o pfiistoupení novû pfierozdûlila poãet mandátû v institucích EU. V EK získal kaïd stát jednoho zástupce. K bylo zahájeno funkãní období nové Komise s 25 ãleny. Historick v voj EK ukazuje, Ïe její v znam a role závisí na osobû pfiedsedy a vnitropolitick ch okolnostech v ãlensk ch státech. 6.2 V znam EK vzrostl díky: a) ãastûj ímu vyuïívání principu majoritního rozhodování Rady o pfiedlohách Komise, b) postavení na mezinárodním poli v dûsledku rostoucího objemu mezinárodního obchodu. Od vzniku Komise mûïeme vysledovat ãtyfii rûzné modely jejího fungování, které se t kají pfiedev ím rozsahu kompetencí a jejího v znamu Komise EHS a Euratom jednotná Komise EHS posílení komise pouïíván termín Evropská komise 2001 Smlouva z Nice poãet komisafiû s úãinností od roku 2005 maxim. jeden zástupce z ãlenského státu (maximálnû 27). 6.3 Modely (funkce a podoby) Evropské komise: a) Komise jako administrativní orgán Evropy národních státû Tento model odpovídá pfiedstavû prezidenta Charlese de Gaulla, konzervativcû ve Velké Británii ãi ODS. Tento model tvrdí, Ïe EU nemá mít charakter federace, ale unie státû a komise bude pouze sekretariátem takové unie. b) Komise jako exekutiva Evropské federace Tento návrh pfiedpokládá cíl evropské integrace ve federaci, ve které bude komise plnit roli evropské vlády (exekutivy). Tuto vizi zastával i první pfiedseda W. Hallstein ãi J. Delors. c) Komise jako technokratick aparát kooperujících evropsk ch státû Tento model vychází z pfiedpokladu, Ïe EU by mûla asistovat ãlensk m státûm pfii spolupráci. Tuto koncepci, kdy by se komise soustfiedila pfiedev ím na vûcné otázky, zastával Jean Monnet. d) Komise jako hnací motor evropské integrace Tento model klade dûraz na institucionální spolupráci EU a ãlensk ch státû pfii rozhodování. Komise je centrem rozhodovacího procesu a prosazuje vlastní postoj. Jedná se o konkrétní model fungování v 80. a 90. letech. Vzhledem k tomu, Ïe evropská integrace odráïí i vnitfiní v voj v jednotliv ch ãlensk ch státech, není podoba ani funkce komise trvalá a koneãná. 6.4 Rozdíl mezi nafiízeními aregulativy: EK pfiijímá legislativní akty v rûzn ch formách: smûrnice, nafiízení, rozhodnutí ãi doporuãení. Smûrnice EU stanovují ãlensk m státûm v sledek, kterého mají dosáhnout libovoln m zpûsobem úpravy svého právního fiádu. Jedná se o nejv znamnûj í formu legislativy EU. Smûrnice jsou nadfiízené legislativû ãlensk ch státû. Smûrnice se mohou t kat pouze v luãn ch pravomocí, které upravují orgány EU. Nafiízení EU jsou pfiijatá v emi evropsk mi státy a jsou závazná do urãitého data, kdy musí vstoupit v úãinnost nejedná se tedy o nafiízení z Bruselu. Rozhodnutí má individuální platnost a t ká se v slovnû pouze tûch institucí nebo orgánû, pro které je urãeno. Pro pfiesnû vyjmenované subjekty je rozhodnutí závazné. Doporuãení je také urãeno individuálním subjektûm, ale má pouze doporuãující charakter a není právnû vymahatelné. 6.5 Vztah Evropské komise a Evropského parlamentu: EK má ve srovnání s ostatními orgány EU nej ir í pravomoci. Do Smlouvy o EU (1992) mûla EK faktick monopol na pfiedkládání legislativy. EK nese odpovûdnost za hospodafiení kaïdoroãnû pfiedkládá zprávu EP. EK i EP se podílejí na sestavování evropského rozpoãtu. EK koncipuje pfiedbûïn návrh rozpoãtu, kter poté posílá Radû ministrû. Rada jej buì pfiijme, anebo pozmûní kvalifikovanou vût inou a v sledn návrh rozpoãtu pfiedkládá Evropskému parlamentu. EK musí b t potvrzena parlamentem je tû pfiedtím, neï se její ãlenové ujmou úfiadu. Parlament mûïe od podpisu smluv EHS komisi odvolat tato pravomoc v ak je tû nikdy nebyla vyuïita. V roce 1999 Komisi zásadnû po kodila rozsáhlá korupãní aféra po zvefiejnûní zprávy

15 Evropská komise nezávisl ch expertû komise podala kolektivní rezignaci. Parlament mûïe taktéï komisi interpelovat skrze v bory, poslanecké kluby a jednotlivé poslance. Parlament disponuje kontrolní funkcí vûãi komisi. Reáln mocensk podíl Evropského parlamentu pfiineslo aï pfiijetí Jednotného evropského aktu a Maastrichtské smlouvy, na jehoï základû mûïe ovlivàovat podobu pfiijímané legislativy. âlenské státy konzultují osobu navrhovaného pfiedsedy EK s Parlamentem, celá Komise musí b t schválena v EP. 6.6 Struktura komise V ãele EK je pfiedseda. KaÏd ãlensk stát je zastoupen jedním komisafiem. Komise má pfies zamûstnancû a je nejvût í institucí Evropské unie (cca. 15% zamûstnancû pracuje v pfiekladatelské sluïbû). Komise je rozdûlena na 26 oddûlení, tzv. generální fieditelství (DG) a 9 specializovan ch sluïeb. V ãele kaïdého DG stojí komisafi a jemu podfiízen generální fieditel. Komise se obvykle schází jednou t dnû (ve stfiedu) v Bruselu. SloÏení komise : Od 22. listopadu 2004 se po schválení EP ujala funkce nová komise (kaïd ãlensk stát má svého zástupce). Komisafii jsou nezávislí na sv ch vládách a jednají ve prospûch EU (nicménû obsazení dûleïit ch postû napfi. zemûdûlství anebo financí, je otázkou národní prestiïe a tvrd ch politick ch vyjednávání). B val pfiedsedové komise: Walter Hallstein Jean Rey Franco Maria Malfatti Sicco Mansholt Francois-Xavier Ortoli Roy Jenkins Baston Thorn Jacques Delors Jacques Santer Romano Prodi José Manuel Barroso (Portugalsko) pfiedseda EK ( ) Vladimír pidla (âr) komisafi pro zamûstnanost, sociální vûci a rovné pfiíleïitosti 6.7 Pfiehled komisafiû Evropské Komise Jose Manuel Barroso (Portugalsko) pfiedseda Joaquín Almunia ( panûlsko) komisafi pro hospodáfiské a mûnové záleïitosti (místopfiedseda) Jacques Barrot (Francie) komisafi pro dopravu (místopfiedseda) Mariann Fischer Boel (Dánsko) komisafika pro zemûdûlství a rozvoj venkova Joe Borg (Malta) komisafi pro rybolov a námofiní záleïitosti Stavros Dimas ( ecko) komisafi pro Ïivotní prostfiedí Benita Ferrero Waldner (Rak.) komisafika pro vnûj í vztahy a evropskou politiku sousedství Ján Figel (Slovensko) komisafi pro kolství, vzdûlání, kulturu avícejazyãnost Franco Frattini (Itálie) komisafi pro spravedlnost, svobodu a bezpeãnost (místopfiedseda) Dalia Grybauskaite (Litva) komisafika pro finanãní plánování a rozpoãet Danuta Hübner (Polsko) komisafika pro regionální politiku Siim Kallas (Estonsko) komisafi pro administrativní záleïitosti, audit a boj s podvody (místopfiedseda) László Kovács (Maìarsko) komisafi pro danû a celní unii Neelie Kroes (Nizozemsko) komisafika pro hospodáfiskou soutûï Markos Kyprianou (Kypr) komisafi pro zdravotnictví a ochranu spotfiebitele Budova Evropské komise Peter Mandelson (Velká Británie) komisafi pro obchod Charlie McCreevy (Irsko) komisafi pro vnitfiní trh a sluïby Louis Michel (Belgie) komisafi pro rozvojovou a humanitární pomoc Andris Piebalgs (Loty sko) komisafi pro energetiku Janez Potoãnik (Slovinsko) komisafi pro vûdu a v zkum Viviane Reding (Lucembursko) komisafika pro informaãní spoleãnost a sdûlovací prostfiedky Olli Rehn (Finsko) komisafi pro roz ífiení Vladimír pidla (âr) komisafi pro zamûstnanost, sociální vûci a rovné pfiíleïitosti Günter Verheugen (Nûmecko) komisafi pro prûmysl a podnikání (místopfiedseda) Margot Wallström ( védsko) komisafika pro vztahy s evropsk mi institucemi a komunikaãní strategii (1. místopfiedsedkynû) OTÁZKY K PROCVIâENÍ 1. Popi te historick v voj EK. 2. Co je Jednotn evropsk akt a Lucembursk kompromis? 3. Kdo zablokoval vstup Velké Británie do EHS? 4. Popi te v voj kompetencí EK a vztah k Evropskému parlamentu. 5. Proã se postavení a role EK v rámci EU v jednotliv ch obdobích mûní? 6. Jaká je souãasná struktura EK, kdo je pfiedsedou a kdo je ãlenem za âr? Shrnutí Evropská komise reprezentuje spoleãné zájmy EU a zastupuje ãlenské státy. Jedná se o exekutivu EU. Skládá se z 25 komisafiû volen ch na 5 let. DohlíÏí na podporu a rozvoj integraãního procesu a legislativy. Zásadní zv ení v znamu EK pfiinesl aï pfiedseda J. Delors ( ) a schválení Jednotného evropského aktu. Komisafii pfiedstavují politické vedení, jsou nezávislí na sv ch vládách a jednají ve prospûch EU. Kandidát na pfiedsedu Evropské komise je jmenován Evropskou radou (na úrovni hlav státû a vlád) po konzultaci s Evropsk m parlamentem. Celá komise musí získat podporu v EP. 13

16 POLITIKY EU SPOLEâNÁ ZEMùDùLSKÁ POLITIKA P ÍMÉ PLATBY GARANTOVANÉ CENY ROZVOJ VENKOVA OCHRANA ZEMùDùLSKÉHO TRHU 7.1 Spoleãná zemûdûlská politika Spoleãná zemûdûlská politika Common agricultural policy (SZP = CAP) je jednou z nejstar ích evropsk ch politik. Její poãátky sahají aï do období vzniku EU. Cílem SZP je zaji tûní snesiteln ch cen pro evropské spotfiebitele a slu né pfiíjmy pro zemûdûlce, a to zejména zaloïením spoleãn ch zemûdûlsk ch organizací a pouïíváním principû jednotn ch cen, ochrany zemûdûlcû pfied vnûj í konkurencí (celní bariéry) a preferencí produktû zemí spoleãenství. SZP je jednou z nejdûleïitûj ích politik unie v rozpoãtu EU v období pfiedstavují v daje na SZP témûfi 45 % rozpoãtu spoleãenství. V 80. letech 20. století v ak v daje na SZP tvofiily aï 70 % celkov ch v dajû spoleãenství. Dotace farmáfiûm vychází z principu nutnosti zaji tûní potravinové bezpeãnosti a stability pro celé území spoleãenství a souãasnû udrïení srovnatelného Ïivotního standardu venkovsk ch regionû v ãlensk ch zemích a omezení nadmûrné migrace z venkovsk ch periferních regionû do metropolitních oblastí za moïnostmi vût ího v dûlku. Proto jsou jednotliví farmáfii podporováni Garance ceny Díky technologickému v voji je produkce základních zemûdûlsk ch komodit vysoce nad úrovní spotfieby, a proto je nutné 1957 vytvofiení Spoleãné zemûdûlské politiky 1992 cenová reforma, omezní garantovan ch cen 2000 dohoda o postupném sniïování objemu podporované v roby 2013 srovnání podmínek podpory pro staré a nové zemû objem v roby regulovat. K regulaci v roby v jednotliv ch oblastech zemûdûlské produkce slouïí garantované v kupní ceny. Zemûdûlec, pokud uzavfie smlouvy se Velvyslanec âr Jan Kohout a pfiedseda ED Jan Kasl Státním fondem trïní regulace, má za pfiedpokladu kvality produkce garantován odbûr své zemûdûlské produkce za stanovenou cenu. Vût í objem produkce, kter by mohl vyrobit se na trhu neuplatní. Tento mechanismus vede k omezení v roby u jednotliv ch zemûdûlsk ch produktû Pfiímé platby ProtoÏe jednotliví farmáfii by mohli zajistit vût í objem své zemûdûlské produkce, kterou ale nejsou schopni uplatnit na trhu, vyrábûjí ménû. Spoleãenství jim poté formou pfiím ch plateb doplácí ztrátu zpûsobovanou omezením v roby a dotuje jejich v robu ãímï zvy uje Ïivotní úroveà zemûdûlcû na venkovû. Pfiímé platby jsou vázány na regulovan objem produkce v jednotliv ch komoditách a pokud by farmáfii roz ífiili svoji v robu nad smluvnû domluvené rozsahy, pfii li by o tento typ podpory. Kontrola kvality zemûdûlské produkce Na poãátku SZP umoïnila, aby se v roba potravin stala rychle nezávislá na dovozu potravin mimo spoleãenství. Av ak postupem ãasu se SZP stala velmi nákladnou záleïitostí, protoïe ceny zemûdûlsk ch produktû na evropském trhu byly velmi vysoké ve srovnání s cenami svûtov mi. Série reforem v roce 1992 zlep ila situaci prostfiednictvím sníïení garantovan ch cen a zavedení celé série doprovodn ch opatfiení. V roce 1999 byl s v hledem na roz ífiení unie pfiijat reformní balík na období 2000/2006, kter klade dûraz na bezpeãnost potravin, Ïivotní prostfiedí a udrïiteln zemûdûlsk v voj. Podporuje také zv ení konkurenceschopnosti zemûdûlsk ch v robkû, zjednodu uje zemûdûlskou legislativu i její implementaci, posi- 14

17 Politiky EU luje pozici unie pfii jednáních Svûtové obchodní organizace (WTO) a snaïí je stabilizovat v daje na zemûdûlství Hlavní problémy SZP Spoleãná zemûdûlská politika vytváfií prostfiednictvím celních bariér nerovnomûrné postavení mezi celosvûtov mi producenty. Evrop tí producenti jsou zv hodàováni na úkor dal ích v robcû potravin, jejichï ceny by byly niï í, ale celní poplatky je umûle zvy ují. To je zvlá tû bolestné vûãi nûkter m producentûm potravin z Afriky, Asie a latinské Ameriky ktefií nemohou prodat své produkty v Evropû. Na druhou stranu Evropa poskytuje humanitární potravinovou podporu pro nejchud í zemû Afriky místo toho, aby jim umoïnila uplatnit svoje zemûdûlské produkty na evropském trhu a zajistit si tak pfiíjmy pro zemûdûlskou populaci. Tento postup je trvale pfiedmûtem kritiky ze strany Svûtové obchodní organizace. Pfiíjemci podpory ze Spoleãné zemûdûlské politiky jsou pouze zemûdûlci. Jejich podíl je v ak v jednotliv ch státech Evropy velmi mal a tvofií zanedbatelné procento. Podíl ekonomicky aktivních v zemûdûlství se ve státech EU pohybuje v rozmezí 2 5 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, to je pfiibliïnû 1 3 % celé populace. Celkem 45 % rozpoãtu EU je tak urãeno na podporu 1 3 % obyvatel EU. Tato nerovnováha je pfiedmûtem ostré polemiky o budoucnosti SZP pfii schvalování rozpoãtu na kaïdé programové období Budoucnost SZP Potfieba transformace SZP je zfiejmá jiï od 90. let. Cílem pfiemûny SZP je omezení podpory pro zemûdûlce a posílení podpory i pro dal í obyvatele venkova, ktefií nepracují v zemûdûlství, n brï poskytují jiné sluïby napfiíklad v oblasti rekreace. Spoleãenství postupnû prosazuje omezování v dajû na pfiímou podporu farmáfiû a pfiesouvá ãást v dajû na podporu krajiny, obyvatel venkova (nejen farmáfiû) a podnikání na venkovû. Problémem transformace v dajû je historicky velmi mocná zemûdûlská lobby, která v jednotliv ch zemích i na úrovni rozhodování EU velmi úãinnû brání v raznûj ímu pfiesunu prostfiedkû od pfiímé podpory farmáfiûm pro jiné skupiny Spoleãná zemûdûlská politika v âesku âe tí zemûdûlci díky velk m zemûdûlsk m závodûm hospodafií na mnohem vût ích rozlohách zemûdûlské pûdy neï rodinné farmy ve srovnateln ch zemích. Proto mohou dosahovat mnohem vy í produktivity práce a jsou velmi v znamnou konkurencí pro zemûdûlské farmy v sousedních zemích. Po vstupu do EU byla pfiímá podpora zemûdûlce nastavena pouze na 25 % podpory ve star ch zemích, ale postupnû se zvy uje tak, aby se úroveà podpory mezi star mi a nov mi zemûmi do konce roku 2013 vyrovnala. Vláda âr mûïe dotovat pfiíjmy zemûdûlcû do úrovnû 55 % v e pfiímé podpory v pûvodních zemích EU. OTÁZKY K PROCVIâENÍ 1. Od jakého období státy Evropského spoleãenství uplatàují spoleãnou zemûdûlskou politiku? 2. Jaké jsou hlavní nástroje spoleãné zemûdûlské politiky? 3. Proã je spoleãná zemûdûlská politika kritizována? A proã se tedy mûní tak pomalu? 4. Na jaké typy ãinností se spoleãná zemûdûlská politika bude v budoucnosti zamûfiovat? Shrnutí Spoleãná zemûdûlská politika je nejstar í a velmi nákladná politika ãerpající 45 % rozpoãtu pro cca 1 3 % populace EU. Postupná pfiemûna SZP bude smûfiovat k omezení pfiím ch plateb pro zemûdûlce a posilování prostfiedkû na obnovu a údrïbu krajiny, obyvatel venkova a podpory podnikání na venkovû. Vzhledem k tradici a silné zemûdûlské lobby je politicky obtíïné prosadit reformu SZP. Podpora (pfiímé platby) je urãena pro v echny pfiíjemce, ktefií splàují podmínky, nevyïaduje aktivní pfiípravu konkrétního projektu nebo Ïádosti. 15

18 Politiky EU REGIONÁLNÍ POLITIKA STRUKTURÁLNÍ FONDY PRINCIPY STRUKTURÁLNÍ POLITIKY REGIONÁLNÍ PODPORA PODPORA PRO ZAOSTÁVAJÍCÍ REGIONY NÁRODNÍ ROZVOJOV PLÁN 7.2 Spoleãná regionální politika Regionální politika Evropské unie je koncipována jako tzv. komunitární (koordinovaná) politika. To znamená, Ïe realizace samotné regionální politiky spoãívá na ãlensk ch státech, zatímco koordinace a harmonizace náleïí do nadnárodní pûsobnosti tj. orgánûm Evropské unie. Právû tímto prvkem je regionální politika EU naprosto originální a nemá ve svûtû obdoby. Cílem regionální politiky je odstraàovat pfiíli velké regionální rozdíly mezi státy EU a podporovat ménû vyspûlé oblasti. Na regionální politiku je vyãlenûna 1/3 rozpoãtu EU Principy regionální (strukturální) politiky Fungování regionální (strukturální) politiky EU je postaveno na nûkolika základních principech, které se odráïejí v programové a právní úpravû celého procesu poskytování pomoci: Princip programování podpora na základû dlouhodobého národního programu a vlastního projektu Ïadatele, vyïadování aktivního pfiístupu ze strany Ïadatele o podporu; na podporu není automaticky nárok formální vytvofiení regionální politiky 80. léta rozvoj regionální politiky EU 1994 stanovení 6 cílû, pfiesun odpovûdnosti za ãerpání dotace na ãlenské státy 2000 stanovení nov ch 3 cílû regionální politiky 2005 první prostfiedky ze strukturálních fondû v âr Nov technologick park v Boecilo ( panûlsko) Princip koncentrace zásada koncentrace podpory na regiony s nejvy ím stupnûm po kození Princip partnerství podpora je urãena na projekty podporované i z dal ích zdrojû. Poskytnutí podpory je vázáno na aktivní spolupráci místních a regionálních pfiedstavitelû. Princip adicionality prostfiedky poskytnuté ze zdrojû EU mají doplàovat prostfiedky ze strany pfiíjemce. Princip monitorování a vyhodnocování prûbûïné sledování efektivity a umoï- Àuje opravu chybn ch parametrû pro poskytování podpory Cíle pro období Cíl 1 Povzbuzování rozvoje a strukturálních zmûn zaostávajících regionû s HDP niï ím neï 75 % prûmûru EU. Do tohoto cíle je zafiazena celá âr s v jimkou Prahy. Cíl 2 Podpora hospodáfiské a spoleãenské pfiemûny oblastí se vztahuje na regiony ãelící strukturálním problémûm. Jedná se o oblasti procházející sociálnû ekonomick mi zmûnami v prûmyslu a sluïbách, upadající venkovské oblasti, mûstské oblasti v obtíïích a krizí postiïené oblasti závislé na rybolovu. Cíl 3 Podpora pfiizpûsobování a modernizace politik a systémû vzdûlávání, kolení a zamûstnanosti. Podpis dohody o financování regionální podpory pro nové ãlenské zemû Územní jednotky (NUTS) NUTS neboli nomenklatura územních statistick ch jednotek byla vytvofiena Evropsk m úfiadem pro statistiku (EUROSTAT) pro dosaïení jednotné struktury územního srovnávání a distribuci prostfiedkû. Pro strukturální politiku jsou nejdûleïitûj í jednotky NUTS úrovnû II a III, které jsou klíãem k zafiazování regionû pod jednotlivé rozvojové programy (cíle). 16

19 Politiky EU âeská REPUBLIKA Rozpoãet EU na rok 2006 oblasti (NUTS II) kraje (NUTS III) 32 % 0,3 % 7 % 5 % 6 % 3 % Libereck Karlovarsk SEVEROZÁPAD Òsteck Královéhradeck 47 % PlzeÀsk HL. M. PRAHA ST EDNÍ âechy Stfiedoãesk SEVEROV CHOD Pardubick Moravskoslezsk MORAVSKOSLEZSKO Olomouck Zemûdûlství Strukturální operace Vnitfiní politiky Vnûj í aktivity Administrativa a správa Rezervy Pfiedvstupní podpora JIHOZÁPAD Vysoãina ST EDNÍ MORAVA Jihoãesk JIHOV CHOD Jihomoravsk Zlínsk se dále rozpadají na priority, subprogramy a opatfiení s vlastními rozpoãty. hranice oblastí (NUTS II) hranice krajû (NUTS III) Strukturální fondy Strukturální fondy jsou rûzné fondy EU, které jsou urãeny k dosaïení ekonomické a sociální soudrïnosti (koheze) Evropské unie. Podpora je zamûfiena na pomoc ménû rozvinut m regionûm k pfieklenutí tohoto rozdílu a má podporovat stejné pfiíleïitosti rûzn m sociálním skupinám. Systém strukturálních fondû: Evropsk fond regionálního rozvoje (ERDF) Evropsk sociální fond (ESF) Evropsk zemûdûlsk garanãní a podpûrn fond (EAGGF) Finanãní nástroj pro podporu rybolovu (FIFG) Iniciativy Kromû podpory urãené na strukturální politiky podporuje Evropská unie také specifické Iniciativy spoleãenství. Pro programovací období bylo na iniciativy vyãlenûno 10,44 miliard EUR, coï pfiedstavuje maximálnû 5,35 % rozpoãtu strukturálních fondû. Iniciativy pro období : INTERREG III pfieshraniãní, mezistátní a meziregionální spolupráce URBAN hospodáfiská a sociální obnova mûstsk ch oblastí postiïen ch krizí LEADER+ rozvoj venkova EQUAL nadnárodní podpora boje proti diskriminaci a nerovnoprávnosti na trhu práce Programové dokumenty Podpora ze strukturálních fondû se poskytuje na základû vypracovan ch programov ch dokumentû. Programové dokumenty vypracovávají jednotlivé státy a jejich regiony NUTS II. Tyto programy Druhy programovacích dokumentû: Národní rozvojov plán (RDP) je strategick dokument vypracovan regionem nebo cel m státem (âr). Rámec podpory Spoleãenství (CSF) je smlouva o národních prioritách schválená Evropskou komisí a o rámci vyuïití podpory, která vychází z RDP. Operaãní programy (OP) jsou programy s jasnû stanoven mi prioritami, které budou podporovány v jednotliv ch regionech NUTS II Dopady pro âesko Celé území âr mûïe b t podporováno v rámci regionální podpory. Za pfiípravu jednotliv ch operaãních programû jsou odpovûdné krajské úfiady a Rady soudrïnosti NUTS II, které také rozdûlují podporu jednotliv m ÏadatelÛm v rámci vypsan ch grantov ch schémat. Podpora je poskytována na investiãní projekty v fiádu milionû korun, spolufinancování je poïadováno v úrovni % celkového objemu investice. ROZPOâET EU NA PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ (v milionech EURO) Zemûdûlství Strukturální operace Vnitfiní politiky Vnûj í aktivity Administrativa a správa Rezervy Pfiedvstupní podpora Celkem OTÁZKY K PROCVIâENÍ 1. Jak se uplatàuje princip koncentrace a princip programování? 2. Existuje jednotn strukturální fond? 3. Kter cíl strukturální politiky pokr vá v letech celé území âeské republiky? 4. Kolik jednotek NUTS II je vymezeno na území âeské republiky? 5. Popi te jednotlivé iniciativy spoleãenství. Shrnutí Regionální politika EU je zamûfiena na sniïování neodûvodnûn ch regionálních rozdílû mezi jednotliv mi oblastmi v EU. Je financována ze strukturálních fondû a je urãena pro naplnûní tfií základních cílû této politiky. Na regionální politiku je vyãlenûna 1/3 rozpoãtu EU. V rámci regionální politiky je nejv znamnûj í cíl 1, na kter je urãeno celkem 70 % prostfiedkû. Podpora není nároková a vychází z principu programování na národní a regionální úrovni a aktivní úãasti Ïadatele, kter musí vypracovat a poté s pomocí EU realizovat konkrétní projekt. 17

20 Politiky EU DAL Í POLITIKY 7.3 Spoleãná zahraniãní a bezpeãnostní politika Je jednou z nejmlad ích spoleãn ch politik EU. Formálnû je zakotvena ve Smlouvû o Evropské unii (viz pfiílohy), jeï vstoupila v platnost Fakticky v ak sv m obsahem a ãinností navazuje na pfiibliïnû 25 let zku eností se spoluprací v rámci tzv. Evropské politické spolupráce, které by dále mûly b t doplnûny i spoleãn mi aktivitami v zahraniãní politiky. Za Spoleãnou zahraniãní a bezpeãností politiku je odpovûdn Vysok pfiedstavitel pro SZBP a zároveà Generální tajemník Rady. V roce 2005 vykonával tuto funkci Javier Solana. V rámci této politiky pracují od r tfii v bory: 1. Politick a bezpeãnostní v bor sleduje mezinárodní situaci v oblastech SZBP, podává návrhy Radû EU a pfiispívá k formulaci jejích stanovisek. 2. Vojensk v bor EU vrchní velitelé obrany ãlensk ch státû, zastoupení vojensk mi zástupci, poskytuje PBV vojenské poradenství v oblasti EU, zejména ve vûcech vojensk ch aspektû krizového fiízení, vyhodnocuje rizika hrozících krizí. 3. Vojensk táb EU asistuje Vysokému pfiedstaviteli, zab vá se strategick m plánováním. Nástroje Spoleãné zahraniãní a bezpeãnostní politiky Spoleãné strategie schvaluje Evropská rada na doporuãení Rady EU v oblastech, kde ãlenské státy mají dûleïité spoleãné zájmy. Spoleãné postoje vyjadfiují stanovisko EU vûãi konkrétním a aktuálním otázkám vûãi tfietímu státu ãi mezinárodní události. Spoleãné akce pfiijímá Rada EU a slouïí k fie ení konkrétních problémû. Mezinárodní dohody uzavírají se s jedním ãi více státy v oblastech spadajících pod SZBP. 18 ZAHRANIâNÍ A BEZPEâNOSTNÍ POLITIKA DOPRAVNÍ POLITIKA OBCHODNÍ POLITIKA POLITIKA ÎIVOTNÍHO PROST EDÍ POLITIKA NA OCHRANU SPOT EBITELE Deklarace jsou vefiejná stanoviska ãi poïadavky EU vûãi tfietím zemím a mezinárodním organizacím. Kontakty s tfietími zemûmi mají obvykle charakter politického dialogu. Spoleãná zahraniãní a bezpeãnostní politika EU se prosazuje velmi pomalu a obtíïnû. Nemá dosud bezprostfiední vliv na domácí politiku a ãeskou zahraniãní politiku ovlivàuje pouze okrajovû. Rozpory jsou dobfie patrné napfiíklad v neschopnosti nalézt spoleãnou dohodu státû EU na stanovisku vûãi Iráku v roce Spoleãná dopravní politika Byla formálnû zakotvena jiï v ímsk ch smlouvách, av ak její rozvoj do roku 1985 byl velmi pomal. Její v razn rozvoj zaãal roku 1986, kdy se v souladu s projektem vytváfiení vnitfiního trhu zamûfiila pfiedev ím na liberalizaci mezinárodní silniãní dopravy a vytváfiení bezpeãnostních standardû pro nákladní dopravu. Po roce 2000 se zamûfiuje pfiedev ím na budování transevropsk ch sítí, jejichï základním cílem je zajistit vzájemné kvalitní propojení v ech ãlensk ch státû EU. Jedná se o vybudování sítí nejen v oblasti dopravní, ale i v telekomunikacích a energetice, vãetnû ropovodû a plynovodû. Projekt transevropsk ch sítí je logick m dovr ením úkolu vytvofiit prostor bez vnitfiních hranic, usnadnit propojení rûzn ch ãástí Unie a zkrátit pfiepravní vzdálenosti. Mezi priority v oblasti dopravní politiky patfií i spojení hlavních center Evropské unie rychlovlaky (vlaky typu TGV). Celkem má b t vybudováno kilometrû tratí umoïàujících pohyb vlakû rychlostí pfies 250 km za hodinu. V rámci tohoto projektu modernizuje i âeská republiky svoje pátefiní Ïelezniãní sítû a buduje dopravní koridory. Po roce 2010 âeská republika pfiistoupí k vybudování dopravního koridoru vysokorychlostních tratí (VRT), kter spojí Berlin, Prahu a VídeÀ Spoleãná obchodní politika Byla zakotvena jiï v ímsk ch smlouvách. Jejím cílem bylo pfiispût prostfiednictvím celní unie k rozvoji svûtového obchodu, k progresivnímu ru ení pfiekáïek mezinárodního obchodu a ke sníïení celních bariér. Hlavními nástroji spoleãné obchodní politiky jsou: spoleãn celní tarif ãlenské zemû Evropské unie (EU) postupují v dovozech zboïí z neãlensk ch státû podle spoleãného celního sazebníku. Formou cel se snaïí státy EU zmírnit dopad zahraniãní konkurence a zvy ováním celní sazby zv it ceny dováïen ch v robkû. Nejvy í celní sazby jsou nastaveny na dovoz textilu a pfiedev ím na dovoz zemûdûlsk ch produktû. U nûkter ch skupin v robkû, kde by zv en dovoz mohl prohloubit strukturální problémy v jednotliv ch ãlensk ch zemích a zv it nezamûstnanost, uplatàuje Evropská unie i dovozní kvóty, které stanovují objem roãního dovozu zboïí. Systém kvót je vyuïívám pouze pro zemû, které nejsou ãleny WTO a byl vyuïit také v pfiedvstupním období v obchodu se zemûmi stfiední a v chodní Evropy. Svûtová obchodní organizace (WTO) opakovanû kritizuje Evropskou unii a snaïí se prosadit zmírnûní pfiíli vysok ch celních sazeb napfiíklad pro zemûdûlské produkty. exportní podpora Evropská komise podporuje export ãlensk ch státû pfiedev ím sv mi kroky zamûfien mi na realizaci rûzn ch obchodních fór a setkání, prezentací firem z ãlensk ch státû EU na veletrzích, koordinací ostatních aktivit Evropské unie. ochrana obchodu Evropská komise chrání v robce z ãlensk ch státû EU pfied nekalou konkurencí (dumpingové ceny, státní dotace) zahraniãních v robcû. Pro tuto ochranu vyuïívá pfiedev ím

Okénko do zahraniãí. Zdanûní v Evropû je vy í. NadprÛmûrné mzdy. Austrálie. Belgie

Okénko do zahraniãí. Zdanûní v Evropû je vy í. NadprÛmûrné mzdy. Austrálie. Belgie mezd je v JiÏní Koreji (14,1 %), Mexiku (17,3 %) a na Novém Zélandu (20,6 %). V Evropû je oproti ostatním ãlensk m zemím OECD vy í zdanûní i o desítky procent. V e prûmûrné mzdy je v ak jedna vûc, ale

Více

Vûstník. právních pfiedpisû Pardubického kraje. âástka 8 Rozesláno dne 30. prosince 2006

Vûstník. právních pfiedpisû Pardubického kraje. âástka 8 Rozesláno dne 30. prosince 2006 Strana 301 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 Vûstník právních pfiedpisû Pardubického kraje âástka 8 Rozesláno dne 30. prosince 2006 O B S A H Nafiízení hejtmana Pardubického

Více

V chozí studie míry integrace nov ch ãlensk ch státu a angaïovanosti v rozhodovacích procesech EU

V chozí studie míry integrace nov ch ãlensk ch státu a angaïovanosti v rozhodovacích procesech EU A network of independent policy centres in Central and Eastern Europe and Central Asia Hlavní závûry Nové ãlenské státy (NâS) jsou optimistiãtûj í ohlednû EU, zatímco staré ãlenské státy jsou angaïovanûj

Více

Institucionální systém EU

Institucionální systém EU Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce

Více

OBSAH. Principy. Úvod Definice událostí po datu úãetní závûrky Úãel

OBSAH. Principy. Úvod Definice událostí po datu úãetní závûrky Úãel 23 POSOUZENÍ NÁSLEDN CH UDÁLOSTÍ OBSAH Principy Úvod Definice událostí po datu úãetní závûrky Úãel âinnosti Identifikace událostí do data vyhotovení zprávy auditora Identifikace událostí po datu vyhotovení

Více

Îivot cizincû... Kap. 3: Vybrané statistiky cizinců 21 % 34 % 13 % 4 % 12 % 4 % 7 % 5 % 36 Graf 19: Poãty udûlen ch azylû v letech

Îivot cizincû... Kap. 3: Vybrané statistiky cizinců 21 % 34 % 13 % 4 % 12 % 4 % 7 % 5 % 36 Graf 19: Poãty udûlen ch azylû v letech 34 Graf 17: Îadatelé o azyl v âr v letech 1993-26 Žadatelé o azyl v ČR v letech 1993 26 (Graf 17) Azyl je forma mezinárodní ochrany, která se udûluje osobám, v jejichï pfiípadû bylo prokázáno poru ování

Více

Historie evropské integrace

Historie evropské integrace Historie evropské integrace Myšlenka společné Evropy Zabránit opakování tragédie dvou světových válek Zajištění evropského míru Regenerace zpustošené a zchudlé Evropy po světových válkách Vzájemná spolupráce

Více

pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004

pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 806 âástka 7/2004 Vûstník právních

Více

Historie integrace. Historie integrace. Historie integrace. Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov. září 1946. leden 1948.

Historie integrace. Historie integrace. Historie integrace. Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov. září 1946. leden 1948. Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov tková, Ph.D. Historie evropské ekonomické integrace září 1946 Předseda vlády Velké Británie Sir Winston Churchill vyzývá v Zürichu k založení Spojených států evropských.

Více

právních pfiedpisû Karlovarského kraje

právních pfiedpisû Karlovarského kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Karlovarského kraje âástka 1 Rozesláno dne 8. dubna 2010 O B S A H 1. Nafiízení Karlovarského kraje,

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 169 Vûstník právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 1/2008 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 5 Rozesláno dne 13. srpna 2010 O B S A H 2. Rozhodnutí hejtmana Libereckého

Více

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Obsah 1. Hlavní specifika EU 2. Vývoj evropské integrace a její cíle 3. Nástroje EU

Více

P ÍRUâKA PRO PROVÁDùNÍ AUDITU

P ÍRUâKA PRO PROVÁDùNÍ AUDITU P ÍRUâKA PRO PROVÁDùNÍ AUDITU 2012 P ÍRUâKA PRO PROVÁDùNÍ AUDITU Tato Pfiíruãka byla pro Komoru auditorû âeské republiky pfiipravena auditorskou spoleãností Deloitte Audit s.r.o. Karolinská 654/2, 186

Více

Mezivládní organizace jediná úroveň

Mezivládní organizace jediná úroveň Mezivládní organizace jediná úroveň State E State F State D State C Mezivládní organizace State B State A State G Nadstátní organizace dvouúrovňová soustava State E Nadstátní organizace State F State D

Více

ale ke skuteãnému uïití nebo spotfiebû dochází v tuzemsku, a pak se za místo plnûní povaïuje tuzemsko.

ale ke skuteãnému uïití nebo spotfiebû dochází v tuzemsku, a pak se za místo plnûní povaïuje tuzemsko. Místo plnûní pfii poskytnutí telekomunikaãní sluïby, sluïby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované sluïby zahraniãní osobou povinnou k dani osobû nepovinné k dani ( 10i zákona o

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Seminář z regionální geografie Evropy 2007/08. Daniela RYGÁLOVÁ

EVROPSKÝ PARLAMENT. Seminář z regionální geografie Evropy 2007/08. Daniela RYGÁLOVÁ Seminář z regionální geografie Evropy 2007/08 Daniela RYGÁLOVÁ EVROPSKÝ PARLAMENT Evropský parlament (dále EP) je jedním z orgánů EU a současně jediným, který zasedá a jedná veřejně. Během svého vývoje

Více

právních pfiedpisû Olomouckého kraje

právních pfiedpisû Olomouckého kraje Strana 45 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2011 VùSTNÍK právních pfiedpisû Olomouckého kraje âástka 2 Rozesláno dne 27. ãervna 2011 O B S A H 7. Nafiízení Olomouckého kraje

Více

V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integ

V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integ Evropský integrační proces V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integračních východisek založených

Více

Otázka: Evropská unie. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): lucka.sisi. Evropská unie

Otázka: Evropská unie. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): lucka.sisi. Evropská unie Otázka: Evropská unie Předmět: Ekonomie Přidal(a): lucka.sisi Evropská unie Je ekonomické a politické uskupení 27 států Evropy čítající 498 miliónů lidí Původním cílem partnerství evropských zemí po druhé

Více

Ticho je nejkrásnûj í hudba. Ochrana proti hluku s okny TROCAL.

Ticho je nejkrásnûj í hudba. Ochrana proti hluku s okny TROCAL. Ticho je nejkrásnûj í hudba. Ochrana proti hluku s okny TROCAL. 2 Nejde jen o ná klid, jde o na e zdraví. Ticho a klid jsou velmi dûleïité faktory, podle kter ch posuzujeme celkovou kvalitu na eho Ïivota.

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Eurocentrum Karlovy Vary Integrovaný informační systém: Eurofon 800 200 200 bezplatná infolinka, Po-Pá 10 až 18 hodin Euroskop.cz rozcestník k informacím o EU Eurocentra Eurocentrum Karlovy Vary Závodní

Více

12. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu

12. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu 12. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu 12.1 Právní úprava 92 (1) Zamûstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zamûstnanec mûl nepfietrïit odpoãinek v t dnu bûhem kaïdého období 7 po sobû jdoucích

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

OBSAH 1 Úvod do ekonomie 2 Základní v chodiska a kategorie ekonomické vûdy 3 Principy hospodáfiské ãinnosti 4 Trh a trïní mechanizmus

OBSAH 1 Úvod do ekonomie 2 Základní v chodiska a kategorie ekonomické vûdy 3 Principy hospodáfiské ãinnosti 4 Trh a trïní mechanizmus OBSAH 1 Úvod do ekonomie............................... 15 1.1 Pfiedmût, metoda a nûkteré charakteristiky ekonomie. 15 1.2 Definice ekonomické vûdy...................... 16 1.3 K metodû ekonomické vûdy.....................

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

DS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí

DS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 JE TO TAK SNADNÉ kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 OBÁLKOVÁNÍ JE TAK SNADNÉ Pracujete v prostfiedí, kde je zpracování zásilek klíãová otázka? Kompaktní obálkovací stroj má mnoho

Více

1. lékafiská fakulta UK

1. lékafiská fakulta UK 1. lékafiská fakulta UK Adresa: Katefiinská 32, 121 08 Praha 2 Telefon: 02/961 511 11 Fax: 02/249 154 13 WWW adresa: www. lf1.cuni.cz Den otevfien ch dvefií: 25.11.2000 v 10.00 13.00 hodin Velká posluchárna

Více

pouïívání certifikátû; ãímï byl poprvé umoïnûn pfiístup externích zákazníkû k interním datûm PRE, souãasnû probíhal projekt www100, kter tato

pouïívání certifikátû; ãímï byl poprvé umoïnûn pfiístup externích zákazníkû k interním datûm PRE, souãasnû probíhal projekt www100, kter tato Transformovna a rozvodna 110/22 kv Chodov v roce 2006 63 pouïívání certifikátû; ãímï byl poprvé umoïnûn pfiístup externích zákazníkû k interním datûm PRE, souãasnû probíhal projekt www100, kter tato zákaznická

Více

PRÁVO EU - ÚVOD. Prezentace VŠFS 2015

PRÁVO EU - ÚVOD. Prezentace VŠFS 2015 PRÁVO EU - ÚVOD 1 Prezentace VŠFS 2015 FORMY INTEGRACE Ekonomická integrace odstraňování obchodních bariér a podpora ekonomické spolupráce. propojují se dosud oddělené národní trhy Politická integrace

Více

Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky

Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky 1 Ekonomická integrace Vzájemné otevírání národních trhů zúčastněných států, jež si vyžaduje určité formy jejich spolupráce a

Více

Evropská unie Instituce. Evropská unie a euroregiony

Evropská unie Instituce. Evropská unie a euroregiony Evropská unie Instituce Evropská unie a euroregiony 10 historických kroků 1951: Šest států zakládá Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) 1957: Země ESUO podepisují Římské smlouvy a zakládají Evropské

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2004 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 4 Rozesláno dne 28. ãervna 2004 O B S A H 3. Obecnû závazná vyhlá ka

Více

Stfiední odborné uãili tû Jifiice. Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP. na kolní rok 2013/2014

Stfiední odborné uãili tû Jifiice. Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP. na kolní rok 2013/2014 Stfiední odborné uãili tû Jifiice Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP na kolní rok 2013/2014 Vypracoval: Ing. Pavel Gogela, metodik DVPP Schválil: Mgr. Bc. Jan Beer, fieditel koly

Více

Ministerstvo zemûdûlství Úsek lesního hospodáfiství. Zpráva. o stavu lesa. a lesního hospodáfiství. âeské republiky SOUHRN

Ministerstvo zemûdûlství Úsek lesního hospodáfiství. Zpráva. o stavu lesa. a lesního hospodáfiství. âeské republiky SOUHRN Ministerstvo zemûdûlství Úsek lesního hospodáfiství Zpráva o stavu lesa a lesního hospodáfiství âeské republiky SOUHRN Stav k 31. 12. 2002 Podíl lesního hospodáfiství na tvorbû HPH stagnoval Vlivem poklesu

Více

EPS vládní režimy. Ladislav Mrklas

EPS vládní režimy. Ladislav Mrklas EPS vládní režimy Ladislav Mrklas mrklas@cevro.cz Struktura Parlamentarismus, poloprezidencialismus a direktoriální systém v Evropě Podstata režimů Hlavy státu Premiéři Vztah prezident premiér Vztahy prezident

Více

III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû. 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce

III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû. 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce nahrada_mzdy_zlom(3) 22.12.2010 15:21 Stránka 84 III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce ReÏim doãasnû práce neschopného poji

Více

Evropská integrace. (Evropské právo - 1. seminář ) JUDr. Mgr. Kristina Špottová

Evropská integrace. (Evropské právo - 1. seminář ) JUDr. Mgr. Kristina Špottová Evropská integrace (Evropské právo - 1. seminář ) JUDr. Mgr. Kristina Špottová Cíle semináře vznik evropské myšlenky podmínky a příčiny vzniku ES historický vývoj ES, vznik EU orientace v pojmech přechod

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

United Technologies Corporation. Obchodní dary od dodavatelû

United Technologies Corporation. Obchodní dary od dodavatelû United Technologies Corporation Obchodní dary od dodavatelû Úvod Spoleãnost UTC pofiizuje zásoby a sluïby na základû jejich pfiedností; vyhledává jak nejlep í hodnotu, tak i stabilní obchodní vztahy s

Více

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci... 10. Úvod... 11

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci... 10. Úvod... 11 Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci... 10 Úvod... 11 1 Novela zákona o DPH od 1. 4. 2011... 13 1 Oblasti, kter ch se t ká novela zákona o DPH... 19 2 Zmûny zákona o DPH spoãívající ve

Více

Znaky EU: Evropská vlajka (12 zlatých hvězd na modrém pozadí), Evropská hymna (Óda na radost Ludwig van Beethoven, slova napsal Schiller)

Znaky EU: Evropská vlajka (12 zlatých hvězd na modrém pozadí), Evropská hymna (Óda na radost Ludwig van Beethoven, slova napsal Schiller) Otázka: Evropská unie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Iveta Janáčková EVROPSKÁ UNIE není klasickou mezinárodní organizací, je považována za originální a svébytné těleso, které usiluje o politickou

Více

P EHLED JUDIKATURY ve vûcech ochrany osobnosti

P EHLED JUDIKATURY ve vûcech ochrany osobnosti P EHLED JUDIKATURY ve vûcech ochrany osobnosti ÚVOD... 11 I. Obsah práva na ochranu osobnosti, podmínky pro jeho uplatnûní, pfiedpoklady ochrany 1. K obsahu práva na ochranu osobnosti... 13 2. K obsahu

Více

EPS - vládní systémy. Ladislav Mrklas

EPS - vládní systémy. Ladislav Mrklas EPS - vládní systémy Ladislav Mrklas mrklas@cevro.cz Struktura Parlamentarismus, poloprezidencialismus a direktoriální systém v Evropě Podstata režimů Hlavy státu Premiéři Vztah prezident premiér Vztahy

Více

EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK

EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Evropská unie Svazek demokratických evropských zemí Organizace pro mezinárodní spolupráci

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Úvod Smûrnice 1612/68 ãlánku 40, resp. 49 Rozhodnutí komise Rozhodnutí o EURES Chartou EURES Smûrnicí EURES

Úvod Smûrnice 1612/68 ãlánku 40, resp. 49 Rozhodnutí komise Rozhodnutí o EURES Chartou EURES Smûrnicí EURES Úvod SíÈ EURES byla ustanovena Rozhodnutím Evropské komise ã. 93/569, vycházejícím ze Smûrnice 1612/68 o volném pohybu pracovních sil. Tento dokument (pfiedev ím ve ãlánku 40, resp. 49) umoïàuje bliï í

Více

Ekonomika Evropská unie

Ekonomika Evropská unie S třední škola stavební Jihlava Ekonomika 1 04. Evropská unie Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění

Více

právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje

právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2002 VùSTNÍK právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 1 Rozesláno dne 7. bfiezna 2002 O B S A H 1. Nafiízení, kter m se

Více

PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie

PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 15. dubna 2008 (OR. fr) 6655/08 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie ÚVODNÍ POZNÁMKA Tato publikace

Více

Evropský účetní dvůr Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka Evropská centrální banka Evropský ombudsman

Evropský účetní dvůr Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka Evropská centrální banka Evropský ombudsman INSTITUCE EVROPSKÉ UNIE Evropský parlament Evropská komise Evropská rada Rada Evropské unie Evropský soudní dvůr Evropský účetní dvůr Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka

Více

Roz ífiení a obãanství: pohled do budoucnosti - âeská republika

Roz ífiení a obãanství: pohled do budoucnosti - âeská republika A network of independent policy centres in Central and Eastern Europe and Central Asia Roz ífiení a obãanství: pohled do budoucnosti - âeská republika Vladimír Bartovic, fieditel Institutu pro evropskou

Více

Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související

Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související I/1 Základní podoba logotypu, síèová konstrukce a ochrann prostor ; y ; y Ochrannou známkou âeské televize je logotyp tvofien grafick

Více

Více prostoru pro lep í financování.

Více prostoru pro lep í financování. LET NA TRHU Více prostoru pro lep í financování. LET NA TRHU LET NA TRHU LET NA TRHU Dimension specialista na firemní i spotfiebitelské financování Zku en a siln finanãní partner Koncern Dimension je jednou

Více

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû a pokynû pouïívan ch v publikaci... 10. Úvod... 15. 1 Právní úprava spoleãnosti s ruãením omezen m...

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû a pokynû pouïívan ch v publikaci... 10. Úvod... 15. 1 Právní úprava spoleãnosti s ruãením omezen m... Zkratky a úplné názvy pfiedpisû a pokynû pouïívan ch v publikaci... 10 Úvod... 15 1 Právní úprava spoleãnosti s ruãením omezen m... 17 1 Sídlo s. r. o. v bytû, kter je v podílovém vlastnictví manïelû...

Více

Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01)

Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/3 Obsah SMLOUVA

Více

OBSAH. ZÁKON O ÚPADKU A ZPÒSOBECH JEHO E ENÍ (INSOLVENâNÍ ZÁKON)

OBSAH. ZÁKON O ÚPADKU A ZPÒSOBECH JEHO E ENÍ (INSOLVENâNÍ ZÁKON) Obsah OBSAH Úvod.............................................................. 11 UÏité zkratky....................................................... 12 ZÁKON O ÚPADKU A ZPÒSOBECH JEHO E ENÍ (INSOLVENâNÍ

Více

REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM

REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM www.socialni-sluzby-usti.cz Dvacet nov ch informaãních kioskû s vefiejn m pfiístupem k internetu Vám mimo jiné poskytne informace o

Více

DaÀové pfiiznání k DPH

DaÀové pfiiznání k DPH OVÉ PŘIZNÁNÍ K DPH I str. 1 DaÀové pfiiznání k DPH Ing. Dagmar Fitfiíková, daàov poradce 94, 96, 109, 100, 101 a 108 v platném znûní (dále jen ZDPH), 40, 41 zákona ã. 337/1992 Sb., o správû daní a poplatkû,

Více

dodavatelé RD na klíã

dodavatelé RD na klíã dodavatelé RD na klíã Ekonomické stavby, a. s. Ke KfiiÏovatce 466 330 08 Zruã u Plznû Tel.: 377 825 782 Mobil: +420 602 435 452, +420 777 743 411 e-mail: info@ekonomicke-stavby.cz www.ekonomicke-stavby.cz

Více

www:nuts2severozapad.cz

www:nuts2severozapad.cz PROJEKTY ROZVOJE INFRASTRUKTURY OBCE VELKÉ B EZNO Obec Velké Bfiezno pfiipravila nové projekty rozvoje infrastruktury. Ty mohla uskuteãnit díky dotaci z Regionálního operaãního programu Severozápad. V

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2001 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 1 Rozesláno dne 2. ledna 2002 O B S A H 1. Obecnû závazná vyhlá ka o znaku

Více

EVROPSKÁ RADA Brusel 31. května 2013 (OR. en)

EVROPSKÁ RADA Brusel 31. května 2013 (OR. en) EVROPSKÁ RADA Brusel 31. května 2013 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2013/0900 (NLE) EUCO 110/13 INST 234 POLGEN 69 OC 295 PRÁVNÍ AKTY Předmět: NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ RADY, kterým se stanoví složení

Více

právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje

právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2007 VùSTNÍK právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 1 Rozesláno dne 26. bfiezna 2007 O B S A H 1. Nafiízení Královéhradeckého

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Stfiední odborné uãili tû Jifiice Ruská cesta 404, Jifiice, PSâ: 289 22 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM kolní rok 2014/2015 Po projednání v Pedagogické radû dne 26. 8. 2014 schválil s úãinností ode dne 1.

Více

datum pfiíjmení tit. narození dosavadní zdravotní poji Èovna plátce pojistného na vefiejné zdravotní poji tûní zamûstnavatel stát OSVâ samoplátce

datum pfiíjmení tit. narození dosavadní zdravotní poji Èovna plátce pojistného na vefiejné zdravotní poji tûní zamûstnavatel stát OSVâ samoplátce originál pro ZP ãíslo (ãíslo poji tûnce) tit. narození trvalého bydli tû kontaktní kopie pro zamûstnavatele ãíslo (ãíslo poji tûnce) tit. narození trvalého bydli tû kontaktní kopie pro dosavadní zdravotní

Více

Právo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES

Právo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES Právo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES Studijní materiály - knihy Knihy: ROZEHNALOVÁ, Naděžda - TÝČ, Vladimír. Vnější obchodní vztahy Evropské

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Stfiední odborné uãili tû Jifiice,. p. o. Ruská cesta 404, Jifiice, PSâ: 289 22 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM kolní rok 2013 2014 Po projednání v Pedagogické radû dne 26. 8. 2013 schválil s úãinností ode

Více

Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment. pro obchodníky

Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment. pro obchodníky Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment pro obchodníky Platnost od: 01. 02. 2008 VáÏen zákazníku, právû jste otevfiel nové vydání na eho katalogu urãeného pro maloobchod

Více

MCS. Komplexní fie ení pro mûnící se potfieby rozvodu elektrické energie, fiízení a automatizace. Modulární skfiíàov systém

MCS. Komplexní fie ení pro mûnící se potfieby rozvodu elektrické energie, fiízení a automatizace. Modulární skfiíàov systém Komplexní fie ení pro mûnící se potfieby rozvodu elektrické energie, fiízení a automatizace MCS Modulární skfiíàov systém Mnohostranný, dobře navržený, rychlý systém - pro lokální i celosvětové použití

Více

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část Reálný HDP na obyvatele v Eurech Belgie 27500 27700 27800 28600 29000 29500 30200 30200 29200 29600 29800 29009 Bulharsko 2300 2500 2600 2800 3000 3200

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Ins I t ns i t t i uc t e a p rá r vo E vo S/ S E / U - Rozhodování ní v E U Michal Částek Veřej e ná j s p s ráva EU E 1

Ins I t ns i t t i uc t e a p rá r vo E vo S/ S E / U - Rozhodování ní v E U Michal Částek Veřej e ná j s p s ráva EU E 1 Instituce a právo ES/EU - Rozhodování v EU Michal Částek Veřejná správa EU1 Hlavní instituce EU Evropská rada Rada ministrů, Rada, Rada EU Evropská komise, Komise Evropský parlament Evropský soudní dvůr

Více

Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program Školní vzdělávací program Mezinárodní vztahy a globální svět Vzdělávací modul pro učitele středních škol v oblasti evropské integrace Instituce EU Evropská rada Nejvyšší reprezentace Unie (prezident, kancléř,

Více

Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu

Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Panevropské hnutí - hrabě Richard Nicolaus Coudenhove-Kalergi - 20. léta - myšlenka evropské federace (Panevropská unie) Aristide Briand - v

Více

právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje

právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 133 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2005 VùSTNÍK právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 5 Rozesláno dne 15. listopadu 2005 O B S A H 1. Nafiízení, kter

Více

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_355 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad

Více

Skupina PRE 1897> >2007. Jsme energie tohoto města

Skupina PRE 1897> >2007. Jsme energie tohoto města Skupina PRE 1897> >2007 Jsme energie tohoto města Ing. Drahomír Ruta pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel Vážení čtenáři, v dne ní dobû, kdy se bez elektrické energie neobejde Ïádn ãlovûk, Ïádná

Více

1967- Evropské společenství Slučovací smlouva Založeno 6 zeměmi: Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko

1967- Evropské společenství Slučovací smlouva Založeno 6 zeměmi: Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko Otázka: Evropská unie a začlenění ČR Předmět: Ekonomie Přidal(a): K.N. Hlavní cíle Evropské unie: Hospodářská, politická, měnová unie Jednotný vnitřní trh Demokratičtější Evropa Konkurence schopnost -

Více

AZYLOVÉ PRÁVO ES Pohled a role nevládních organizací

AZYLOVÉ PRÁVO ES Pohled a role nevládních organizací AZYLOVÉ PRÁVO ES Pohled a role nevládních organizací Ivana JanÛ, Martin Rozumek OBSAH: 7. V ZNAM OCHRANY LIDSK CH PRÁV V EU...34 P EDMLUVA...4 1. ÚVOD DO PRÁVA EVROPSK CH SPOLEâENSTVÍ...5 2. V VOJ SPOLEâNÉ

Více

Proces sjednocování (integrace) Evropy

Proces sjednocování (integrace) Evropy Proces sjednocování (integrace) Evropy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Říjen 2009 vypracovala : Paed.Dr. Zdena Kačírková ČR je členem

Více

Uznávání odborn ch kvalifikací ãesk ch obãanû v EU

Uznávání odborn ch kvalifikací ãesk ch obãanû v EU Uznávání odborn ch kvalifikací ãesk ch obãanû v EU 1. Úvod Voln pohyb osob patfií mezi ãtyfii základní svobody, na kter ch je Evropská unie (EU) zaloïena. Cílem EU je totiï odstranûní pfiekáïek volného

Více

EVROPSKÁ RADA PRÁVNÍ ZÁKLAD HISTORIE ORGANIZACE

EVROPSKÁ RADA PRÁVNÍ ZÁKLAD HISTORIE ORGANIZACE EVROPSKÁ RADA Evropská rada, kterou tvoří hlavy států či předsedové vlád členských států, dává Evropské unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické směry. Jejím členem, bez hlasovacího

Více

Institucionální uspořádání EU

Institucionální uspořádání EU Institucionální uspořádání EU Institucionální struktura EU Strategická a politická rozhodnutí: - Evropská Rada Legislativa a řízení EU: - Rada EU - Evropská komise - Evropský parlament Poradní orgány:

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 141 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 6 Rozesláno dne 8. prosince 2006 O B S A H 6. Nafiízení o zfiízení pfiírodní

Více

1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice

1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice 1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice Souãasn manaïer ví, Ïe t mová práce a nepfietrïité uãení jsou ãasto skloàovan mi moderními pfiístupy k fiízení, pfiesto se stále více izoluje od

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Po stopách Evropské unie

Po stopách Evropské unie Po stopách Evropské unie Obsah Úvod 6 Přehled významných konfliktů v Evropě za posledních 300 let 6 Historický vývoj ES/EU 8 Vývoj v 50. letech 8 1950 Schumanova deklarace...............................

Více

SGH-S300 ProhlíÏeã WAP Návod k pouïití

SGH-S300 ProhlíÏeã WAP Návod k pouïití * Obsah uveden v tomto návodu nemusí pfiesnû souhlasit s va ím telefonem, v závislosti na nainstalovaném softwaru nebo na va em poskytovali sluïeb. SGH-S300 ProhlíÏeã WAP Návod k pouïití ELECTRONICS World

Více

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci...8. Úvod... 11. 1 Právní pfiedpoklady podnikání zahraniãních osob v âr...

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci...8. Úvod... 11. 1 Právní pfiedpoklady podnikání zahraniãních osob v âr... Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci...8 Úvod... 11 1 Právní pfiedpoklady podnikání zahraniãních osob v âr... 15 1 Zahraniãní osoba z Arménie podnikající v âr zápis v obchodním rejstfiíku...

Více

PŘIJATÉ TEXTY. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. února 2018 o složení Evropského parlamentu (2017/2054(INL) 2017/0900(NLE))

PŘIJATÉ TEXTY. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. února 2018 o složení Evropského parlamentu (2017/2054(INL) 2017/0900(NLE)) Evropský parlament 2014-2019 PŘIJATÉ TEXTY P8_TA(2018)0029 Složení Evropského parlamentu Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. února 2018 o složení Evropského parlamentu (2017/2054(INL) 2017/0900(NLE))

Více

právních pfiedpisû Ústeckého kraje

právních pfiedpisû Ústeckého kraje Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Ústeckého kraje âástka 2 Rozesláno dne 19. dubna 2010 O B S A H 1. Nafiízení Ústeckého kraje o zfiízení pfiírodní památky RadouÀ a stanovení jejích bliï ích ochrann

Více

právních pfiedpisû Ústeckého kraje

právních pfiedpisû Ústeckého kraje Strana 93 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Ústeckého kraje âástka 4 Rozesláno dne 8. ãervna 2006 O B S A H 1. Nafiízení Ústeckého kraje,

Více

právních pfiedpisû Zlínského kraje

právních pfiedpisû Zlínského kraje Strana 97 Vûstník právních pfiedpisû Zlínského kraje âástka 1/2008 Roãník 2009 VùSTNÍK právních pfiedpisû Zlínského kraje âástka 2 Rozesláno dne 22. kvûtna 2009 O B S A H 1. Nafiízení Zlínského kraje,

Více

Evropský parlament Práce europoslance a utváření evropské politiky Úvod u zrodu stáli dva zakladatelé Ing. Oldřich Vlasák EP 18. Dubna 2008 Robert Schuman Jean Monnet 3 Historie Evropské Unie Evropská

Více

Evropský parlament. Legislativní pravomoc Evropský parlament sdílí legislativní pravomoc s Radou Evropské unie jako rovnocenný partner.

Evropský parlament. Legislativní pravomoc Evropský parlament sdílí legislativní pravomoc s Radou Evropské unie jako rovnocenný partner. Evropský parlament Evropský parlament, jeho pravomoci a postupy Při revizích Smluv se pravomoci Evropského parlamentu v rámci evropských institucí neustále rozšiřovaly. Dnes je Evropský parlament spolutvůrcem

Více

Fakulta sociálních vûd UK

Fakulta sociálních vûd UK Fakulta sociálních vûd UK Adresa: Smetanovo nábfi. 955/6, 110 01 Praha 1 Tel: 02/22 112 111 Fax: 02/24 23 56 44 Den otevfien ch dvefií : 27. ledna 2001 obor Bc. Ekonomie, Opletalova 26, Praha 1 Termín

Více

Znaãka, barvy a písmo

Znaãka, barvy a písmo Znaãka, barvy a písmo kliknûte zde nápovûda pouïitím tlaãítek se pohybujte v pfiíslu né sekci jednotlivá loga najdete uloïena na CDromu znaãky âeského TELECOMU z manuálu lze tisknout, je v ak tfieba pfiihlédnout

Více

Úřední věstník Evropské unie L 165 I. Právní předpisy. Nelegislativní akty. Ročník července České vydání.

Úřední věstník Evropské unie L 165 I. Právní předpisy. Nelegislativní akty. Ročník července České vydání. Úřední věstník Evropské unie L 165 I České vydání Právní předpisy Ročník 61 2. července 2018 Obsah II Nelegislativní akty ROZHODNUTÍ Rozhodnutí Evropské rady (EU) 2018/937 ze dne 28. června 2018, kterým

Více

VY_12_INOVACE_66. Pro 9. ročník ZŠ. Člověk a společnost Výchova k občanství - Právo v Evropě. Zdroj: http://cs.wikipedia.org

VY_12_INOVACE_66. Pro 9. ročník ZŠ. Člověk a společnost Výchova k občanství - Právo v Evropě. Zdroj: http://cs.wikipedia.org VY_12_INOVACE_66 Historie EU Pro 9. ročník ZŠ Člověk a společnost Výchova k občanství - Právo v Evropě září 2012 Mgr. Dana Kubínková Materiál slouží k opakování učiva Evropská unie Evropská unie je ekonomické

Více