Prevence očních vad u dět v Mateřských školách

Transkript

1 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Fakulta pedagogická Celoživotní vzdělávání Závěrečná práce Prevence očních vad u dět v Mateřských školách Vypracovala: Bc. Denisa Bergerová Vedoucí práce: Mgr. Renata Jandová České Budějovice 2018

2 Prohlášení Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné část databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifkační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifkační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifkační práce s databází kvalifkačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifkačních prací a systémem na odhalování plagiátů. V Českých Budějovicích dne: Podpis:

3 Anotace Tato práce řeší problematku prevence očních vad v mateřských školách v ČR. Zaměřuje se blíže na screening očních vad, který v současné době probíhá v mateřských školách a prevenci očních vad vedenou učitelkami. K řešení problematky bylo použito metody kvalitatvní a to formou dotazníků. Vyhodnocení probíhalo převážně procentuálně a pro lepší přehled byly odpovědi znázorněny pomocí grafů. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že cílená prevence očních vad v MŠ vedená učitelkami je pouze lehce nad průměrem, naprot tomu screeningové vyšetření je velmi rozšířené v MŠ a více než 85% rodičů možnost vyšetření využije, pokud ji škola nabídne. Na základě zjištěných údajů je možné říci, že i přes to, že téměř polovina učitelek neví, které aktvity jsou vhodné pro rozvoj zraku, téměř všechny umí odhalit možnou oční vadu. Klíčová slova Mateřská škola, oko, oční vady, Plusopti, screening, prevence

4 Abstract This study focuses on preventon of vision disorders in kindergartens in The Czech republic. This closely focuses on vision screening that is currently happening in kindergartens and preventon of vision disorders conducted by teachers in kindergartens. Study was conducted by form of questoners and results are shown as a percentage. Graphs were used to show answers transparently. This study has shown that preventon in kindergartens done by teachers is only slightly above average. Vision screening is very common in kindergartens and 85% of parents going to use this opton if school ofers it. Based on data received from this study we could say that even though almost half of the teachers don't know which actvites are suitable for vision development, most of them can discover possible vision disorder. Key words Kindergarten, eye, vision disorders, Plusopti, screening, preventon

5 Poděkování: Velmi děkuji své vedoucí práce Mgr. Renatě Jandové, za její cenné rady, trpělivost a ponechání mi volného prostoru při psaní této práce. Také děkuji všem kolegyním v mateřských školách, které byly ochotny podílet se na praktcké část mé práce vyplněním dotazníků a tím pomohly vzniku této práce.

6 Obsah TEORETICKÁ ČÁST Anatomie oka Očnice Oko Bělima Cévnatka Řasnaté tělísko Duhovka Sítnice Čočka Sklivec Fyziologie zraku Zrakové vady Ztráta zrakové ostrosti Postižení šíře zorného pole Okulomotorické poruchy Obtíže se zpracováním zrakových informací...17 Oční vady u dětí Refrakční vady Strabismus Tupozrakost

7 5 Brýle a dítě U jakých očních vad indikujeme nošení brýlí? Dalekozrakost (hypermetropie) Krátkozrakost (myopie) Astigmatismus Jaké obroučky jsou vhodné pro děti? Jaká skla pro děti? Vliv očních vad na dítě Vývoj zraku u dětí Prevence očních vad Screeningové vyšetření Vyšetření zraku dítěte z pohledu speciálního pedagoga Medicínské vyšetření dítěte...28 PRAKTICKÁ ČÁST Úvod do praktické části Cíl práce Metodika Metodika výzkumu Charakteristika výzkumného souboru Realizace výzkumu Výsledky Diskuze Závěr Zdroje

8 15 Přílohy

9 ÚVOD Důvodem volby tématu závěrečné práce byl můj osobní zájem o tuto problematku. V současném zaměstnání se často setkávám s dětmi, které mají diagnostkovanou některou z očních vad a jejich rodiči, kteří jsou většinou vyvstanou situací velmi zaskočeni. Z toho důvodu jsem diskutovala se svými kolegy a odborníky v optometrii a očním lékařství o možnostech zjištění a odhalení očních vad v dětství. Když poté nastala volba tématu této práce, byla to pro mne šance, jak zjistt víc. V dětském věku je odhalení oční vady ne zcela lehký úkol. Pokud vadu neodhalí pediatr a nedoporučí rodičům návštěvu u očního specialisty, rodiče si často neuvědomí možnost oční vady u dítěte, zvláště pak, pokud samy žádnou oční vadou netrpí. Návštěva očního specialisty bez doporučení, není v populaci běžně rozšířená. Právě proto může pomoci k včasnému odhalení i screeningové vyšetření zraku, které se v posledních letech provádí v mateřských školách v České republice. Cílem závěrečné práce bylo zjistt, jak je screeningové vyšetření zraku rozšířené a zda je vyšetření využívané. V souvislost s prevencí očních vad jsem se rozhodla zahrnout do svého výzkumu také otázky, které pomohou odhalit, zda pedagogové v mateřských školách vědí, kterými činnostmi se podporuje vývoj zraku u dětí a také jestli umí odhalit znaky, které mohou indikovat některou oční vadu u dětí v předškolním věku. Práce je rozdělena na teoretckou a praktckou část. V první, teoretcké část, se zaměřuji na anatomii a fyziologii oka, oční vady, dětské brýle, prevenci očních vad a s ní spojené screeningové vyšetření. Zmiňuji také možnost vyšetření očním specialistou lékařem či speciálním pedagogem. V druhé, praktcké část, stanovuji cíle a dílčí cíle této práce. Charakterizuji cílovou skupinu a metodu sběru dat. Pomocí grafů znázorňuji odpovědi na jednotlivé otázky. 9

10 Každou otázku vyhodnocuji krátce pod grafy, celkové zhodnocení výzkumu je provedeno v diskuzi a závěru této práce. 10

11 TEORETICKÁ ČÁST 1 Anatomie oka Světlo je elektromagnetcké vlnění, jehož barvu a intenzitu vnímáme receptory, které jsou uloženy v sítnici oka. Zrakovým orgánem je oční koule (bullbus oculi). Zrakový orgán umožňuje vnímat nejen světlo a jeho jednotlivé kvality, ale i tvar, pohyb a prostorové rozložení předmětů. Oční koule je uložena v dutně očnice, kterou ohraničují kost lebky. Velmi pohyblivý bulbus spočívá na tukovém polštáři, který zabraňuje poškození oka při nárazech na kostěný podklad. Vchod do očnice uzavírají víčka. Stěnu oka tvoří obaly: zevní vazivová vrstva bělima, střední cévnatka a vnitřní vrstva sítnice s receptory. (Dylevský, 2007, s. 170) 1.1 Očnice V očnici je uloženo oko, párový orgán. Očnice má zaoblené hrany a má tvar čtyřbokého jehlanu. Tento jehlan má základnu, která se nazývá vchod do očnice a je otočena dopředu. Její vrchol směřuje dovnitř a dozadu. (Riebel, 1987) 1.2 Oko Přes to, že se mluví mnohdy o oční kouli, oko není dokonalá koule. Oko je možné rozdělit na dva segmenty, přední segment oka představuje poloměr koule, která má poloměr asi 8mm. Oprot tomu zadní část je větší, o poloměru asi 12 mm. Oko můžeme rozdělit podle předního a zadního pólu, meridiánů a ekvátoru. Meridiány můžeme ještě dále rozdělit označit podle ciferníkových číslic. Rozlišujeme na oku také stěnu a obsah oka. (Riebel, 1987) 11

12 1.3 Bělima Název prozrazuje, že bělima je bílé barvy. Vně je kryta spojivkou v přední část, za ekvátorem řídkým vazivem. Od okraje rohovky se k bělimě upínají čtyři oční svaly, a to v meridiánech III., VI., Ii. a iii.. Za ekvátorem se na bělimu upínají šikmé oční svaly, v zevním horním kvadrantu horní sval šikmý. Blízko zadního pólu oka vystupuje z oční koule zrakový nerv. Stěnu bělimy prostupují otvory pro cévy a nervy. Bělima není stejné tloušťky po celé své ploše. Ztenčuje se od limbu k ekvátoru z 1mm na 0,5 mm. V blízkost zadního pólu je její tloušťka okolo 1,3 mm. Uvnitř bělimy je tenká vrstva řídkého vaziva, která odděluje bělimu od střední oční stěny. (Riebel, 1987) 1.4 Cévnatka Cévnatka má tmavě hnědou barvu, neboť jsou zde buňky, které obsahují mnoho pigmentu. Zevně sousední s bělimou, přes řídké vazivo, vnitřně naléhá na sítnici. Kryje celou vnitřní plochu bělimy za a částečně i před ekvátorem. Pomáhá vyživovat sítnici, také svůj název má díky tomu, že je protkána velkým množstvím cév. Vepředu přechází v řasnaté tělísko. (Riebel, 1987) 1.5 Řasnaté tělísko Řasnaté tělísko má tvar prstence, svou přední hranou přechází v duhovku a zadní hranou přechází do cévnatky. Tento trojúhelníkový prstenec řasnatého tělíska svou třetí hranou směřuje do dutny oka. Na dutnovou plochu bělimy, při jejím rohovkovém okraji, je přiložena zevní plocha prstence. Přední, užší, plocha ohraničuje zadní oční komoru a polední, třetí zadní širší plocha je otočena prot sklivci. Z velké část 12

13 je řasnaté tělísko tvořeno svalem (m. Ciliaris), který umožňuje akomodaci oka, tedy vidění do blízka. Rozlišujeme tři složky: radiální, cirkulární a merionální, podle průběhu jeho svalových vláken. (Riebel, 1987) 1.6 Duhovka Tvoří přepážku mezi menším předním a větším zadním segmentem oka v místě, kde rohovka přechází v bělimu. Uprostřed tohoto kruhovitého terče je otvor zornice /pupilla/. Svou přední plochou duhovka spolu se zornicovou oblastí přední plochy čočky a zadní plochou rohovky ohraničuje přední komoru oční. Zbývající část přední plochy čočky, zadní plocha duhovky a závěsný aparát čočky ohraničují zadní komoru oční. Vnitřní okraj mezikruží se označuje jako zornicový, zevní okraj jako kořen duhovky. V duhovce jsou svalová vlákna dvojího průměru: jedna jsou uspořádána radiálně a tvoří sval, zvaný rozvěrač zornice /m. dilatátor pupillae/, druhá jsou uspořádána cirkulárně a tvoří sval, zvaný svěrač zornice /m. sfnkter pupillae/. Oba tyto svaly jsou původu epiteliálního. Barva duhovky závisí na množství pigmentu, uloženého v jejích buňkách. Na skladbě duhovky se účastní jednak mesoderm tvoří duhovkové stroma a cévní pleteň duhovky, jednak ektoderm tvoří oba hladké svaly a zadní pigmentovou vrstvu duhovky. (Riebel, 1987, s.8-13) 1.7 Sítnice se přikládá na dutnovou plochu cévnatky a končí vpředu tzv. zubovitou čárou /ora serrata/, která ji odděluje od slepé část sítnice. Vnitřní plocha sítnice ohraničuje dutnu oka a sousedí se sklivcem. V sítnici jsou uloženy mimo jiné světločivé elementy čípky a tyčinky, jejichž podrážděním začíná proces vidění. 13

14 1.8 Čočka je dvojvypuklá spojka o průměru 10 mm a střední tloušťce 3,6 mm. Poloměr zakřivení přední plochy čočky v klidovém stadiu je 10 mm, při maximální akomodaci 5,33, poloměr zakřivení zadní plochy v klidovém stadiu je -6 mm, při maximální akomodaci -5,33 mm. Na čočce rozeznáváme: přední a zadní pól čočky, ekvátor, pouzdro čočky a substanci čočky. 1.9 Sklivec je čirá rosolovitá hmota, která vyplňuje prostor mezi čočkou a vnitřní plochou sítnice. Jeho index lomivost je stejný jako u komorové vody 1,336. Stejně jako čočka sklivec nemá cév a je průhledný. (Riebel, 1987, s. 8-13) 2 Fyziologie zraku Zrakem člověk získává až 80% informací o okolním světě (podle jiných zdrojů 60-80%) a proto je právě zrak smysl jeden z nejdůležitějších pro člověka. Podle zrakových vjemu si člověk utváří představy, rozvíjí paměť, pozornost, psychiku, emocionalitu i řeč. Má tedy vliv na celkovou kvalitu lidského života. Spolupráce zrakových orgánů (oka a mozku) je velmi složitý proces, jehož výsledkem je právě zrakový vjem. Pokud zraková disfunkce nebo porucha způsobí chybný zrakový vjem, znamená to velkou překážku v příjmu informací. Správná anatomická struktura a bezchybná fyziologická funkčnost zrakového systému a všech jeho částí, je předpoklad kvalitního vidění. Tato funkce se rozvíjí v prvních měsících a letech života. Dítě se učí vidět a předpokladem je tedy je zrakový vjem, který je kvalitní, a také to, že zraková centra v mozku fungují správně. Vývoj vidění u dětí je převážně dovršen do tří let života. 14

15 Pokud se blíže zaměříme na zrakový vjem a jeho kvalitu, příčinou neostrého vidění bývá některá z refrakčních vad (astgmatsmus, myopie, hypermetropie), strabismus či zákaly. Další normální fyziologický vývoj oka lze však umožnit za podmínky, že je vada zraku včas identfkována a následná péče je zahájena záhy. Může se jednat o operaci, ortoptcká a jiná cvičení, brýle či okluzor. Pokud oční vadu odhalíme pozdě, což znamená po 6. roku, nelze již mnoho ovlivnit, leckdy dokonce nemůžeme ovlivnit nic, což může dítět výrazně ovlivnit život do budoucna, například v zaměstnání, sportu, při získání řidičského oprávnění a další. (4oci, 2011) Rohovka a sklivec jsou součástí optckého prostředí oka. Toto prostředí světelné paprsky nejen propouští, ale i láme pravidelně zakřivenými plochami rohovky a čočky. Na sítnici pak vzniká obrázek pozorovaných předmětů. V místě, kam dopadlo světlo, dojde k podráždění a vzniklý vzruch je převeden zrakovou drahou do zrakového centra mozku. Množství světla vstupujícího na sítnici reguluje jako optcká clona zornice. Její průměr se pohybuje mezi 2 a 4 mm v závislost na osvětlení. Je-li zornice širší než 4mm, mluvíme o mydriáze, je-li užší než 2 mm, mluvíme o mióze. Nestejná šíře zornic se označuje jako anizokorie. Na zornicích lze pozorovat základní reakce na světlo a na blízko. Při osvitu zdravého oka se na něm zúží zornice (přímá reakce), současně se však zužuje i zornice druhého neosvětleného oka (nepřímá reakce). Při zaostření očí nablízko se zornice současně se stočením očních os dovnitř zúží. Akomodace je schopnost oka přizpůsobit se vidění na různou vzdálenost. Při pohledu do blízka se stáhne sval v řasnatém tělísku a uvolní se tak závěs čočky, čočka se pak vlastní pružností vyklene a stane se lživější. Současně se zužují zornice a zornicové osy očí se sbíhají k pozorovanému předmětu. Tomuto souhybu očních os říkáme konvergence. Čočka s postupem věku ztrácí svou pružnost, a schopnost vidět dobře na blízko tak ubývá. Pozorujeme pak, že se lidé snaží pomoci si oddalováním drobných předmětů od očí. Tato vetchozrakost neboli presbyopie začíná zpravidla po čtyřicátém roce věku a lze ji snadno napravit předpisem brýlí se spojnými čočkami. Aby na sítnici vznikl ostře viděný obraz, je třeba, aby byl správný poměr mezi lomivostí optckých prostředí oka 15

16 a délkou oka. Je-li tento poměr správný, spojují se rovnoběžně přicházející paprsky přesně na sítnici. Je-li tento poměr porušen, vznikají refrakční vady. Krátkozrakost (myopia), dalekozrakost (hypermetropia) a astgmatsmus. (Velemínský, 2009, s.132) 3 Zrakové vady Termínem zrakové vady označujeme nedostatky zrakové percepce různé etologie i rozsahu. Spadají sem onemocnění oka s následným oslabením zrakového vnímání, stavy po úrazech, vrozené či získané anatomicko fyziologické poruchy. (KvětoňováŠvecová, 2000, s 18) 3.1 Ztráta zrakové ostrost Pokud dítě trpí ztrátou zrakové ostrost, nevidí zcela zřetelně. Má problémy s rozlišováním detailů, ale s identfkací velkých předmětů mít problém nemusí. Poškození zraku může být různého stupně, dokonce nelze najít dvě dět s totožným zrakem. Snellenovy optotypy používáme nejčastěji k měření zrakové ostrost. Pokud však dítě trpí více vadami zraku, je měření značně obtížné. Téměř vždy je možné díky experimentům a pozorování zjistt, co dítě vidí. Přesná data však v tomto případě nemůžeme požadovat. (Květoňová Švecová, 2000) 3.2 Postižení šíře zorného pole Zorné pole je prostor, který můžeme vidět. Pokud je zorné pole u dítěte postženo, může se to také projevit na zrakové ostrost. Především u malých dětí je velmi obtížné ztrátu zorného pole měřit. Ze zkušeností lze říci, že dítě je ochotné spolupracovat při vyšetření až ve věku pět let a více. Dítě s výpadkem v centru zrakového pole má problémy při pohledu před sebe. Z toho důvodu kouká stranou, aby vidělo zřetelněji. 16

17 Naopak výpadek periferního vidění se projevuje v dolním, postranním či horním poli. Dítě má problém při pohybu v prostoru, naráží do předmětů na té straně, kde je onen výpadek. Přidruženě můžeme pozorovat u dítěte obtíže s rozlišováním barev, potíže při vidění za šera a adaptaci na světlo. (Květoňová Švecová, 2000) 3.3 Okulomotorické poruchy Při vadné koordinaci pohybů očí nastávají okulomotorické poruchy. Dítě sleduje nejprve jedním, a poté druhým okem přibližující se předmět, má problém používat obě oči zároveň. Při pohledu do blízka se při této poruše zraku může stáčet jedno oko dovnitř a druhé ven, nebo obě oči dovnitř. Dítě může mít problém s uchopováním předmětů, mohou se objevovat také rytmické, mimovolné, trhavé pohyby očí. (Květoňová Švecová, 2000) 3.4 Obtiže se zpracováním zrakových inoormací Pokud jsou poškozeny zraková centra v kůře mozkové, vznikají u dětí problémy se zpracováním zrakových podnětů. Kortkální postžení zraku, neboli korová slepota, se u dětí projevuje problémy se zpracováním zrakových informací i přes to, že sítnice i zrakový nerv jsou zcela v pořádku. Dítě nesprávně interpretuje zrakový vjem, nesprávně si ho spojí s dalšími smyslovými vjemy při vytváření zrakového obrazu. Proto je pro dítě značně obtížné zjištění pozorované skutečnost. Dále vymezujeme také stupně vidění, kde vycházíme z úrovně zrakové ostrost, tedy vízu. (Květoňová Švecová, 2000) 17

18 4 Oční vady u dětí Oční vady u dětí, jak již zmiňuji výše, se projevují poklesem zrakových funkcí (především zrakové ostrost), změnami na předním segmentu oka, na očním pozadí a nebo patologickým postavením bulbu. Trvalý strabismus (šilhání) vede i ke zhoršení vízu, tedy k tupozrakost. Naopak také ztráta zrakové ostrost vede ponejvíce k šilhání. Postavení očí i zraková ostrost může být ovlivněna řadou patologických stavů. Primární strabismus, vrozená katarakta, retnoblastom, refrakční vady, vrozený glaukom a vývojové anomálie oka jsou ty nejčastější z nich. (Filouš, 2001) 4.1 Reorakční vady Refrakční vady jsou nejčastější vadou v populaci. Asi 2/3 z populace trpí některou z nich. Vyšší ametropie, astgmatsmus a větší anizometropie způsobují u dětí tupozrakost a to zejména v případě, jestliže tyto vady včas neodhalíme a nezačneme ihned s korekcí. Tupozrakost v podstatě znamená zaostání zrakového vnímání, zejména funkční, které poskytuje málo kvalitní viděný obraz. Když tupozrakost neodstraníme nejpozději do 10 roku života, vízus dítěte zůstane již zhoršen navždy. Pokud s dítětem docházíme na pravidelné vyšetření zrakové ostrost, můžeme odhalit refrakční vady, jestliže zjistíme zhoršený vízus, dalším krokem je ofalmologické ambulantní vyšetření. V rámci tohoto vyšetření se také měří refrakce oka. Ametropii korigujeme brýlemi či kontaktními čočkami, nutné je však trvalé a pravidelné sledování. (Filouš, 2001) 4.2 Strabismus Dynamické šilhání je další velmi častou vadou, která je důsledkem centrální poruchy v součinnost pohyblivost obou očí a jeho výskyt se udává mezi 4 a8 %. Pokud se neléčí, vede, jak je uvedeno výše, ke ztrátě prostorového vidění a také k viditelnému kosmetckému defektu. Léčba, pokud možno, probíhá v předškolním věku. Vada 18

19 se koriguje, provádí se ortoptcká a pleoptcká cvičení. Léčbu vykonává ofalmolog specializovaný na dětskou ofalmologii. Pokud vadu odhalíme včas a správně léčíme, je prognóza dobrá a je možné, že se zrakové funkce vrátí do normálu. (Filouš, 2001) 4.3 Tupozrakost Výskyt tupozrakost z důsledku šilhání a refrakčních vad se odhaduje na 2-4% populace. Další uvedené stavy jsou vzácné, avšak představují vážnou hrozbu pro člověka a jeho zrakové funkce, retnoblastom je dokonce možné ohrožení lidského života. Vrozená katarakta nedovoluje vzniknout ostrému obrazu na sítnici. Projevuje se zhoršením vízu, nystagmem, šilháním, zešednutím až zbělením zornice. Tato nemoc vede k závažné deprivační tupozrakost. Pomoci odstranit zákal nám může operace, a následně náhrada dioptrické funkce čočky aplikací kontaktních čoček. Může se také implantovat umělá nitrooční čočka, popřípadě může pomoci i brýlová korekce. Pleoptcký výcvik, trvalé sledování na specializovaném pracovišt a dobrá spolupráce rodiny je také žádoucí. Za optmálních podmínek můžeme dosáhnout i téměř normálního vidění. Glaukom je u dětí způsoben izolovanou vývojovou poruchou a to v oblast komorového úhlu, anebo sekundárně při dalších vývojových poruchách bulbu, v důsledku tumoru, nitroočních zánětů, atd. Pokud se objeví zvýšený nitrooční tlak u dětí do tří let, vede to ke zvětšování bulbu. Bez léčby je nevyhnutelné poškození nervových vláken sítnice, také zrakového nervu a následně pokles zrakových funkcí až do pásma praktcké slepoty. Pokud zahájíme včas léčbu jak medikamenty, tak i operatvní na specializovaném pracovišt, můžeme zachovat případně i téměř normální vidění, prognóza je však obecně velmi nejistá. Příznakem je slzení, světloplachost, a blefarospasmus, tyto 19

20 příznaky bychom nikdy neměli přehlédnout. Může docházet ke zvětšování oka, zašednutí rohovek, nystagmu, snížení vízu a šilhání. Retnoblastom je zhoubný nitrooční nádor, který ohrožuje pacientův život. Včasná diagnóza je v tomto případě zvláště podstatná. Toto onemocnění nejčastěji posthuje dět do tří let a projevuje se leukokorií, šilháním z důvodu zhoršeného vízu a v posledních fázích iritací oka. Opět platí, že pokud nastane včasný záchyt a spolupráce ofalmologické a onkologické léčby na specializovaném pracovišt, lze předejít enukleaci postženého oka. Trvalá léčba je však nutná vzhledem k tomu, že je pacient ohrožen možným výskytem dalších nádorů v pozdějším věku. Nejčastěji se setkáváme s hyperplastckého slivce, iridokorneální dysgenezí, perzistencí primárního a kongenitální ptózou. Tyto vývojové odchylky se nejčastěji objevují u malinkých dětí a úzce s nimi souvisí pokles zrakových funkcí. (Filouš, 2001) 5 Brýle a dítě Brýle jsou korekční pomůckou, která ač je zároveň nejstarší dioptrickou pomůckou, dnes jsou i velmi vyhledávaným módním doplňkem. Všechny dioptrické vady lze řešit právě dioptrickými brýlemi, přesněji dioptrickými čočkami. Dioptrické čočky mohou vyřešit jak problém s viděním do blízka, dálky, tak i na všechny vzdálenost. Jsou vhodnou ochranou prot slunečnímu záření, mohou pomoci i lidem s dvojitým viděním nebo šilháním. Není už dávnou pravdou, že brýle jsou něco, za co by se měl člověk stydět. Významnou roli mají také u dětí, neboť se právě dioptrické vady vyskytují u 15% dětí v naší populaci. (sancedetem, 2014) 20

21 5.1 U jakých očních vad indikujeme nošení brýlí? Dalekozrakost (hypermetropie) Dítě s diagnostkovanou hypermetropií má problém s viděním jak do blízka, tak do dálky. Oči mají však skvělou schopnost akomodace. U dětí není nutné korigovat menší dalekozrakost, do dvou až tří dioptrií. Pokud je však tato dalekozrakost spjata se šilháním či zhoršeným viděním, brýle jsou nutné. Dítět pomohou lépe vidět i korigovat šilhání. V tomto případě se užívá plné korekce, tedy korigování jak manifestní tak i latentní dalekozrakost. Bifokální brýle, u dětí se více používá termínu E-line či Franklinův bifokál, jsou brýle, které jsou v horní část s dioptrií do dálky a v dolní část mají dioptrii do blízka. Pokud dítě šilhá více či pouze do blízka, bifokální brýle jsou vhodnou korekcí, neboť přidané dioptrie do blízka redukují stupeň šilhání. (sancedetem, 2014) Krátkozrakost (myopie) Krátkozrakost je často genetcky podmíněná dioptrická vada, častěji se objevuje a také řeší právě u dětí. Dítě s touto vadou do blízka vidí dobře, má problémy s viděním do dálky. V tomto případě indikujeme brýle s nejslabší možnou čočkou, na kterou dítě vidí. Můžeme pomoci některých znaků odhalit krátkozrakost u dětí a to například pokud dítě mhouří oči, dává si předměty a hračky velmi blízko k obličeji, dítě také může bolet hlava a může mít zarudlé oči. (sancedetem, 2014) Astgmatsmus Astgmatsmus značí rozdílnou lomivost světla v na sebe kolmých rovinách oka. Člověk s touto vadou oka vidí pokřiveně a neostře, jakoby vlnící se okolní předměty. Zde se indikují skla torická. (sancedetem, 2014) 21

22 5.2 Jaké obroučky jsou vhodné pro dět? U brýlí je několik parametrů, které sledujeme. Prvním je velikost, poté tvar. Brýle musí hezky sedět na nose, na spáncích nesmí svírat. U dětí je velkou předností, pokud jsou brýle vyrobeny z pružných, nealergických, lehkých stabilních a elastckých materiálů, aby byly pohodlné pro dět a zároveň i odolnější a neporanily dítě v případě pádu. U nejmenších dětí lze brýle fxovat za hlavičkou různými typy gumiček, či za ušima stopery. Obroučky kovové jsou vhodné ttanové, které jsou tenčí a opravitelnější než plastové. Plastové zase lépe sedí a jsou bezpečnější. Samozřejmě je důležitá také barva, tvar a celkový design obruby, neboť je důležité, aby dítě brýle nosilo rádo. (sancedetem. 2014) 5.3 Jaká skla pro dět? Není tomu tak dávno, kdy vévodily našemu trhu dioptrické čočky skleněné, tedy minerální. Stále mají některé své zastánce a určitě mají vlastnost, které jim nemohou upřít značné výhody. Skleněná čočka je výborně průhledná a refrakční schopnost má na velmi dobré úrovni, je možné využít vyšší index lomu, zejména při vyšších dioptriích, také odolnost vůči oderu je vyšší. než u čočky plastové. Hlavním nedostatkem je rozbitnost skla, což je, zejména u dětí, nebezpečné. Z toho důvodu se upřednostňují čočky plastové, které jsou používány nejčastěji. Plastové čočky jsou lehké, nerozbitné, či téměř nerozbitné, netříštvé. Snadněji se poškrábají, proto se již většina plastových čoček prodává tvrzená. Další úpravy, jako UV fltr či antreeexní vrstvy, je možné mít jak na plastových, tak na skleněných dioptrických čočkách. (sancedetem, 2014) 22

23 6 Vliv očních vad na dítě Oční vady mají vliv na spoustu věci, nejen u dětí. Nesprávné vidění může mít za důsledek špatnou prostorovou orientaci, následkem toho i nejistou chůzi, narážení do předmětů, strach při cvičení, sportech a dalších volnočasových aktvitách. Také s jemnou motorikou mohou být problémy, hlavně pří výtvarné a pracovní výchově. Dítě může mít problémy s navlékáním korálků, vybarvováním obrázků, při stříhání i stavění kostek. Důsledkem toho všeho se mohou stranit kolektvu, nechtějí se zapojovat do společných činností a mohou trpět sníženým sebevědomým, neboť mohou být považovány za nešikovné. Pokud oční vadu nezačneme korigovat u dítěte včas, hrozí, že zrak dítěte bude poškozen trvale. Když není vada korigována, nemůže se rozvinout souhra oka a mozkových struktur a hrozí vznik tupozrakost. Takto postžené dítě vidí, většinou jen jedním okem, jako přes matné sklo. Je velmi pravděpodobné, že tato vada omezí dítě v budoucím i dospělém životě. Dítě tato vada může diskvalifkovat z různých sportovních her, později může být omezen při výběru školy i povolání. Zde je klíčový přístup rodičů, neboť pokud se tupozrakost začne korigovat včas, ve věku 2-4 let je šance na úplné uzdravení až 85%. V opačném případě, pokud zdravé oko posthne nějaký úraz, člověk s diagnostkovanou tupozrakostí přestává vidět úplně. (rodina, 2012) 7 Vývoj zraku u dětí Při narození i donošeného dítěte jsou oči ještě nezralé. Takové dítě vnímá svět mlhavě, nejprve pozoruje obličeje, především oči. S celkovým vývojem se vyvíjí také zrak. Brzy dokáže pozorovat hračku. V jednom roce jsou u některých dětí zrakové funkce již zcela vyvinuty (asi 10%), u tříletých je to už 80%. Prostorové vidění však dozrává později a v 6 8 letech je dokončen. Pokud se některé oční vady vyskytnou do této doby, může být správný vývoj zraku narušen. Šilhání, občasné, je do šestého 23

24 měsíce života normální. Pokud dítě začne šilhat do čtvrtého roku, nebo má oční vadu, je velmi ohroženo tupozrakostí. Zvýšenou pozornost věnujeme dětem z rodin, kde se již některé oční vady vyskytují. Dědičnost oční vady je až 70%. Nejrizikovějším obdobím vývoje zraku je první rok života dítěte, zejména první polovina. Zde velmi záleží na pediatrické péči, záleží jen na pediatrovi, zda možnou nejasnost či zrakovou poruchu odhalí a včas zkonzultuje s dětským očním specialistou. Důležité je vědět, že i přes to, že i malé a nespolupracující dět lze vyšetřit a stanovit velikost refrakční vady, úroveň zrakové ostrost a to již od šest týdnů věku a bez slovní spolupráce pacienta. Měli bychom rodiče informovat o tom, že tupozrakost i šilhání lze léčit jen v dětském věku. Pokud tyto vady přetrvávají i po šestém (popřípadě osmém) roce, vadu většinou nelze odstranit a oko se pravděpodobně do prostorového vnímání již nezapojí. Pokud se korekce brýlemi a okluzory nesetká s valným výsledkem, vadu je možné odstranit také operatvně a výsledky jsou i v tomto případě velmi dobré. (pediatriepropraxi, 2014) Dále během dětství se vyvíjí zaostřování, sledování, vnímání prostoru i další aspekty zraku. Schopnost zaostření očí do blízka simultánně se rozvíjí až do sedmi let věku dítěte. To je hlavní důvod, proč bychom měli všechny problémy, které má dítě s koordinací očí či s ostřením, řešit právě do tohoto věku. Přirozený vývoj způsobuje, že většina dětí je hyperopická, ale na ostatní vzdálenost vidí dobře. Myopie a astgmatsmus jsou vady, které se považují za dědičné. Nedávné výzkumy ukázaly, že pobyt dítěte venku, v přirozeném světle, může mít vliv na to, zda se u dítěte vyvine myopie. (coopervision, 2016) 7.1 Prevence očních vad Dětský zrak se sleduje u dětského lékaře na preventvních prohlídkách. Pomocí optotypů pravidelně zjišťují zrakovou ostrost. Ideální je, pokud se kombinuje 24

25 preventvní prohlídka se screeningovým vyšetřením zraku. Speciální přístroj dokáže stanovit okamžitě refrakční/ dioptrickou vadu. V české Republice je již několik organizací, které zajišťují toto screeningové vyšetření, některé projekty jsou zaměřeny přímo na prevenci zraku u dětí předškolního věku. Tento projekt si klade za cíl upozornit na nutnost pravidelných prohlídek zraku dětí již od raného věku. Smyslem je aktvní vyhledávání dosud nekorigovaných refrakčních vad u dětí, následné včasné zahájení léčby a tím i předcházení možnému zhoršování zraku dětí. V tomto případě se zrak měří za pomocí přístroje Plusopti přímo ve školách. Vyšetření netrvá dlouho, dítě se tudíž nemusí bát. Vyšetřeno je v místě, které dobře zná. Pokud přístroj odhalí možnou vadu, je rodičům příslušného dítěte doporučena návštěva u očního dětského specialisty. Brýle tedy nejsou žádnou katastrofou, nýbrž nadějí na účinnou léčbu, zvláště u dětí předškolního věku. (primavizus, 2018) Neprodleně navštivte očního lékaře pokud u svého dítěte shledáte tyto znaky: šilhání třesoucí se oči křivé postavení hlavy nápadně velké oči světloplachost nebo žádnou reakci na světlo zakalená rohovka bělavé zornice nebo žlutě zářící zornice při přímém světle stálé drbání prstem v očích a dělání grimas velká nehybná pupila také při dopadu světla 25

26 U starších dět sou ukázky slabosti zraku a očních nemocí: častější klopýtnutí nebo narážení do nábytku nechuť číst stranění se ostatních dětí přibývající problémy při soumraku a tmě zhoršení známek na vysvědčení (vidum, 2017) 7.2 Screeningové vyšetření Vzhledem k tomu, že mnoho dětí nebylo schopno vyšetření na optotypech, ať už proto, že nespolupracovaly, nebo nesprávně hodnotly obrázky, byla vyvinuta metoda fotorefrakce. Ta umožňuje screening všech dětí a vydatně se využívá právě v mateřských školách. Plusoptx je přenosný screeningový autorefraktometr. Infračervené světlo prochází skrz zornice na sítnici, z odraženého světla od sítnice vzniká na zornici podle stupně refrakční vady specifcký světelný obrazec. Z charakteru tohoto obrazce jsou vypočteny sférické hodnoty refrakce, měření je opakováno ve třech meridiánech, aby mohl být odhalen i případný astgmatzmus (nestejnoměrné zakřivení rohovky, vzácněji čočky). Vyšetření je bezkontaktní, binokulární, bez nutnost rozkapání očí, je velmi rychlé, pro dítě šetrné a nenáročné, zcela bezbolestné a lze je provádět již od 6 měsíců věku. Plusoptx měří refrakční vady, postavení očí, rohovkové reeexy, průměry zornic. Výsledky měření u dítěte je možno vytsknout na certfkát, přístroj sám porovná výsledky s fyziologickými hodnotami. Pacient, jejichž výsledky se odlišují od příslušných kritérií, jsou odesláni k očnímu lékaři. Při samotném vyšetření sedí dítě na židli nebo na klíně maminky (paní učitelky). Je na něj namířena kamera se světelnými a zvukovými doprovodnými efekty, která zachytí jeho pohled, a speciální sofware potom vyhodnotí výsledky. (pediatriepropraxi, 2014) 26

27 Autorefraktor umožňuje bezkontaktní vyšetření z jednoho metru. Dítě se pouze dívá do videokamery, kdy jeho pozornost poutají jak zvukové, tak i světelné efekty. Vyšetření je zcela neinvazní, bez jakékoli aplikace kapek. Každé dítě je samostatně vyhodnoceno a jeho výsledky dostanou rodiče. Zjištěné hodnoty je nutné okamžitě porovnat s věkem dítěte a jeho fyziologickými hodnotami. Poté se určí, jestli má dítě některou z očních vad. Vyšetření provádí jen oprávněný zdravotnický pracovník, vyhodnocení měření stanovuje ortoptcká zdravotní sestra, která spolupracuje s očním lékařem. Ten je odborným garantem projektu. (primavizus, 2018) Funkce přístroje je založena na principu excentrické fotoreakce (zdroj měření světla fotoblesk je umístěný poblíž osy spojující centrální část sítnice měřeného oko a střed vstupní apertury objektvu. Záblesk takového měřícího světla osvítí okrouhlý okrsek sítnice. Tento okrsek sítnice se pomyslně stává novým zdrojem světla, které je vyzařováno ven zornicí z oka. Vyzařované paprsky tvoří prostorový kužel, jehož tvar je závislý na dioptrické síle předního segmentu oka rohovky a čočky). V jeden okamžik je u obou očí měřena refrakce, velikost zornic a odchylka pohledu. Speciální světelné a zvukové doprovodné efekty dokáží upoutat na krátkou dobu pozornost dítěte, která je však dostatečná pro prověření zraku dítěte. Měření dět nezatěžuje ani nijak nestresuje. (primavizus, 2018) 7.3 Vyšetření zraku dítěte z pohledu speciálního pedagoga Na vyšetření musíme dítě připravit psychicky. Rodiče by nejprve měli uspořádat své dotazy, myšlenky a pozorování. Popřípadě si připravit dotazy týkající se obtíží dítěte, diagnózy, prognózy a další. Pokud je to možné, dítě seznámíme s tím, co se bude dít. Během vyšetření by dítě mělo mít možnost mít u sebe své hračky nebo jiné předměty. Rodiče by s sebou měli 27

28 vzít všechny brýle a další optcké pomůcky. Dítě má být pozorné a odpočaté. Na vyšetření bychom měli mít dostatek času, potřebný nejen k vyšetření, ale i ke stanovení diagnózy. (Květoňová-Švecová, 2000) 7.4 Medicínské vyšetření dítěte Z pohledu dětského očního lékaře bývá klinické testování dětí často komplikováno přítomností dalších vad, onemocnění nebo ztíženým dorozumíváním. Je třeba vyšetření dobře zorganizovat a upravit podle vývojové úrovně komunikačních schopností do následujících oblastí: 1. faktory podmiňující myšlení, 2. stav motoriky a okulomotoriky, 3. refrakce, 4. periferní funkce, 5. centrální zrakové funkce, tj. funkce zrakových center kůry a středomozkových center. (Květoňová-Švecová, 2000, s. 20) 28

29 PRAKTICKÁ ČÁST 8 Úvod do praktcké část Praktcká část této práce se věnuje zkoumání prevence očních vad v mateřských školách. Prevence očních vad je možné rozdělit na prevenci primární- tedy předcházení vzniku vady a prevenci sekundární, včasné odhalení a následně správnou péči, korekci vady. Takto jsem rozdělila i cíle práce. První otázka se zaměřuje na prevenci sekundární, druhá otázka na prevenci primární. Nejprve si v praktcké část stanovuji tedy cíle a stanovuji výzkumné otázky. Následně popisuji metodiku, použité metody, charakteristku výzkumného souboru a realizaci výzkumu. Na závěr provádím vyhodnocení výsledků pomocí grafů, tyto výsledky blíže popisuji v diskuzi. Poslední částí práce je závěr. Tato část je věnována zhodnocení praktcké část, naplnění cílů práce a stanoveným závěrům. 9 Cíl práce Cíl práce Cílem této závěrečné práce bylo přiblížit současný stav v mateřských školách, se zaměřením na prevenci očních vad, tedy na využití možnost screeningového vyšetření zraku ve výzkumné otázce č. 1, a dále pomocí druhé otázky zjistt, zda pedagogičtí pracovníci v mateřských školách ví, které z příznaků mohou značit právě některou z očních vad. V souvislost s hlavními cíli jsem stanovila také cíle dílčí, kde se pokusím odhalit, zda školy a následně rodiče využívají možnost screeningového vyšetření zraku a také v jaké frekvenci se v mateřských školách objevují refrakční vady u dětí. 29

30 Výzkumné otázky Výzkumná otázka č. 1: Využívají MŠ možnost screeningového vyšetření dětí? Dílčí výzkumná otázka č. 1.1: Využívají možnost screeningu zraku v MŠ rodiče dětí? Výzkumná otázka č. 2: Dokážou učitelky v MŠ rozpoznat projevy ukazující na možnou zrakovou vadu u dětí? Dílčí výzkumná otázka č. 2.1: Jaký je výskyt refrakčních vad v MŠ? 10 Metodika 10.1 Metodika výzkumu Ke sběru dat do praktcké část závěrečné práce jsem zvolila kvanttatvní metodu, formu dotazníků. Data jsem sbírala za účelem splnění cílů. Dotazníky jsem rozdala do různých MŠ běžného typu. Některé jsem rozdávala do mateřských škol osobě, jindy jsem využila své kontakty a možnost internetové komunikace. Dotazník byl zcela anonymní s otázkami uzavřenými, polozavřenými i otevřenými Charakteristka výzkumného souboru Cílovou skupinou v tomto výzkumu byly pedagogičtí pracovníci, pracující na pozici učitelky v mateřské škole. K tomu jsem využila svých známých, pracujících ve školství a také své současné i bývalé kolegyně ze studií, které v současné době pracují v mateřských školách. 30

31 10.3 Realizace výzkumu Výzkum probíhal v mateřských školách běžného typu. Ne však na všech mateřských školách, které jsem oslovila, mi bylo vyhověno. Některé z učitelek mne odmítly rovnou, některé školy dotazník, z různých důvodů nevyplnily. Celkově se mi podařilo získat 52 vyplněných dotazníků. Data, které jsem získala, jsem vyhodnotla a použila na zpracování výzkumné část závěrečné práce. 11 Výsledky Analýza odpovědí respondentů je provedena hromadně, kdy jsou z odpovědí všech respondentů výzkumného souboru shromážděny, ty jsou dále rozděleny dle výzkumných otázek. Takto jsem se tedy pokusila o shrnutí onoho celku a ten jsem vyhodnotla a stanovila závěry této práce. Výsledky výzkumu u otázek 1-8 jsou zpracovány metodou grafckého znázornění za pomocí procentuálního vyjádření ve výsečovém grafu. Dále jsou polozavřené otázky 2 a 5 podrobněji znázorněny doplňujícími grafy. Odpovědi u poslední otázky jsou seřazeny od nejčastěji uvedené, po ty nejméně časté a čísla zde uvedená nejsou procenta, jako u výsečových grafů, nýbrž značí četnost výskytu dané odpovědi. 31

32 Grao č. 1 Máte pedagogické vzdělání zaměřené přímo na výchovu a vzdělávání dětí předškolního věku? 17,31 % ano ne 82,69 % Zdroj: vlastní Pouze devět respondentů uvedlo, že nemá vhodné vzdělání pro výuku v mateřské škole. Celých 83% má vzdělání vhodné pro tuto profesi. Grao č. 2 Praktkujete ve Vaší mateřské škole cvičení a hry na prevenci očních vad? 11,54 % ano ne nevím 51,92 % 36,54 % Zdroj: vlastní 32

33 Více než polovina učitelek uvedla, že ve škole provádí určitá cvičení a hry, které podporují rozvoj zraku, tedy jsou prevencí očních vad. Jedenáct procent uvedlo, že žádné takové hry nepraktkují. V tomto případě však lze odpověď považovat za nesprávnou. V mateřských školách je například povinností chodit ven, a už jen pohyb venku může být považován za prevenci očních vad a za aktvitu vhodnou pro správný rozvoj zraku. V tomto případě bychom měli těchto šest respondentů přidat k dalším devatenáct, kteří zvolili odpověď nevím. Zde se bohužel projevuje neschopnost učitelek odhalit hry a cvičení, které rozvíjejí dětský zrak, protože je téměř nemožné, aby se těmto aktvitám v mateřské škole zcela vyhýbaly. Grao č. 3 Odpověď Ano zvolilo 27 respondentů, tedy 52%. Zde jsou nejčastěji uváděné cvičení a hry na cvičení očí, dle učitelek v mateřské škole: puzzle, mozaiky, stavebnice kukátka navlékání korálků 1 1 smyslové hry Zdroj: vlastní Graf číslo tři nám odhalil činnost, kterými učitelky vědomě rozvíjejí dětský zrak. Je zde nutno podotknout, že některé z uvedených aktvit jsou vhodné pro rozvoj zraku, 33

34 jiné spíše pro rozvoj motoriky, koordinace ruka oko. V tomto případě není zrak vždy tím hlavním, co je u dítěte rozvíjeno. Ovšem v zásadě žádná z odpovědí není nesprávná. Grao č. 4 Nabízí Vaše škola vyšetření očním specialistou/screeningové vyšetření oka? 19,23 % ano, pravidelně ano, setkala jsem se s tím ne 11,54 % 69,23 % Zdroj: vlastní 34

35 Grao č. 5 Je toto vyšetření pro rodiče zpoplatněno? 33,33 % ano ne 66,67 % Zdroj: vlastní Grafy čtyři a pět nám ukazují, že většina mateřských škol nabízí, či nabízela screeningové vyšetření očí dětí, ve 2/3 případů však šlo o vyšetření zpoplatněné. Grao č. 6 Využívají této možnost všichni rodiče? 14,29 % ano ne 85,71 % Zdroj: vlastní 35

36 Graf č. 7 Z jakého důvodu někteří rodiče nevyužívají screeningového vyšetření? dochází k očnímu lékaři nemají zájem nechtějí za vyšetření platt nevím 30,77 % 3,85 % 53,85 % 11,54 % Zdroj: vlastní Graf číslo šest odhaluje, že pouze 14% z těch škol, kde vyšetření alespoň někdy probíhalo, či stále probíhá, využívá možnosti screeningového vyšetření celá škola. Z dotazníků je však zřejmé, že všechny děti využily možnosti screeningového vyšetření v těch školách, které poskytovaly tuto možnost bezplatně. Tam, kde bylo vyšetření s doplatkem, už nebyla účast stoprocentní. Někteří z rodičů nenechali své dítě vyšetřit, neboť již k očnímu lékaři chodí, jiní neměli zájem, či nechtěli za tuto službu platit, u dalších není důvod nezájmu znám. 36

37 Grao č. 8 Kolik dívek je v mateřské škole s brýlemi či jinou optckou pomůckou? 7,20 % s brýlemi bez brýlí 92,80 % Zdroj: vlastní Grao č. 9 Kolik chlapců je v mateřské škole s brýlemi či jinou optckou pomůckou? 4,05 % s brýlemi bez brýlí 95,95 % Zdroj: vlastní Z odpovědí na otázky týkající se výskytu optických pomůcek u dětí docházejících do mateřské školy je patrné, že refrakčních pomůcek využívá jen málo z dětí. U dívek je to sedm a u chlapců čtyři procenta. 37

38 Grao č. 10 Doporučila jste osobně někdy rodičům dítěte, aby navštívili očního lékaře? 38,46 % ano ne 61,54 % Zdroj: vlastní Grao č. 11 Pokuste se uvézt alespoň pět možných příznaků, které mohou značit některou z očních vad u dětí předškolního věku Z poslední otázky je patrné, že učitelky umí dobře odhadnout, které příznaky mohou značit některé oční vady u dětí. Zde je opět nutné zmínit, že některé z uvedených příznaků nemusí vždy nutně značit oční vadu, je však dobré se na dotyčné dítě zaměřit a sledovat, zda je příznaků více a zda není tento příznak pouze vývojová nerovnost, nebo dokonce jen projev klasický pro dítě v daném vývojovém období

39 12 Diskuze Prevence je termín v dnešní době velmi rozšířený. Prevenci očních vad však ani v dnešní době není jednoduché specifkovat. Prevence je veřejností chápána jako předcházení něčemu nežádoucímu, v tomto případě oční vadě. Což je jistě správné vysvětlení prevence primární. U prevence očních vad se však spíše zaměřujeme na prevenci sekundární, tedy včasné odhalení vady a zabránění prohlubování tohoto jevu, tedy vhodná léčba, či korekce. Sekundární prevence se zaměřuje na ohrožené skupiny, v našem případě na dět předškolního věku, neboť některé z očních vad je možné korigovat či zcela odstranit pouze do šest let věku dítěte. Cílem této práce bylo přiblížit situaci prevence očních vad u dětí v mateřských školách, určit, zda mateřské školy využívají možnost screeningového vyšetření zraku a odhalit také, zda této možnost využívají všechny dět. V souvislost s tím i vyzkoumat, zda jsou učitelky pracující s dětmi předškolního věku schopné odhalit oční vadu a také to, zda vědí, jak podporovat vývoj zraku u takto starých dětí. Mým úvodním záměrem bylo provést výzkumnou část pomocí dotazníků a to zcela anonymních a v mateřských školách z různých částí České republiky. Nakonec, vlivem omezených možností jsem získala vyplněné dotazníky převážně z jihočeských mateřských škol, další byly z Brněnska, Domažlicka, Plzeňska a Prahy. Nejprve jsem využila zkušebního dotazníku, ten jsem zadala známé učitelce v mateřské škole v Cehnicích a požádala ji o vyplnění a připomínky, které by pomohly při případných úpravách dotazníku. Nakonec nebylo dotazník třeba upravovat a zůstala jsem u první verze. Od září do prosince roku 2017 probíhal sběr dat a následné vyhodnocení, které uvádím výše. Otevřené a polozavřené otázky jsem vyhodnocovala podle dat z odborných zdrojů, některé odpovědi jsem konzultovala s odborníky v dětském očním lékařství a optometrii. 39

40 Květoňová uvádí, že měření zraku u dětí je obtížné, zároveň poukazuje na některé z příznaků, které indikují oční vadu u dětí předškolního věku. Tyto příznaky se shodují s odpověďmi učitelek v dotazníku. Štrofová a Teplanová také poukazují na složitost vyšetření dětí a vysvětlují, že vyšetření přístrojem Plusoptx je pro tyto dět velmi neinvazivní a rychlé, tedy vhodné. V dotazníku se ovšem objevila i jedna poznámka, se kterou jsem se i já osobně setkala. Někteří z očních lékařů screeningové vyšetření nedoporučují, tvrdí, že je zbytečné a nepřesné. Tento názor je ovšem pouze nepodložený, všichni odborníci se ovšem shodují, že screeningové vyšetření nemůže nahradit vyšetření očním lékařem a data při něm zjištěná jsou pouze orientační. Na to je třeba důrazně upozornit rodiče dětí, které screeningové vyšetření podstoupí. Důležitá je u dětí prevence primární, tedy předcházení oční vadě. Samozřejmě jsou případy, kdy i přes dokonalou péči, vlivem vrozených dispozic, nemůžeme dítě od oční vady uchránit. Měly bychom se však zaměřovat na to, co ovlivnit lze. Základem správného vývoje (nejen) zraku je dostatečný pobyt vy přírodě. Pobyt venku je v každé mateřské škole povinný denně, tudíž by měl být tento požadavek splněn. Dále se můžeme zaměřovat na rozvoj zrakových schopností, jak učitelky správně uváděly, pomocí pracovních listů, mozaiky, hledání rozdílů, atd. Dále je také vhodné (nejlépe plně) omezit televizi, počítač, tablet a podobné. Dbát u dítěte na správnost posedu u kreslení, odstranit možné překážky v zorném poli, jako můžou být například i vlasy. 40

41 13 Závěr Prevence je v dnešní době hojně používaný termín. Prevenci očních vad se věnuje mnoho článků, diskusí a v neposlední řadě i insttucí. Právě díky přístroji Plusopti se dostala prevence očních vad i do podvědomí v mateřských školách Cílem závěrečné práce bylo zjistt, jak je screeningové vyšetření zraku rozšířené a zda je vyšetření využívané. Tento cíl se podařilo naplnit, zjistla jsem, že téměř 70% mateřských škol o možnost vyšetření přístrojem Plusopti nejen ví, ale dokonce ji i využila. Ve většině případů je toto vyšetření zpoplatněné, což je jeden z důvodů, někteří z rodičů své dět nenechají vyšetřit. I přesto se screeningu zúčastnilo více než osmdesát procent dětí na dotázaných školách. Dalším cílem bylo zjistt, zda dokážou učitelky rozeznat možný příznak zrakové vady u dětí v předškolním věku a i v tomto případě se cíl podařilo naplnit. Učitelky popsaly příznaky značící oční vadu velmi dobře, objevilo se i několik odpovědí, které nemusí značit právě oční vadu, pokud se u dítěte vyskytnou ojediněle, nicméně každý z příznaků, které učitelky uvedly, stojí za pozornost. Co se týká primární prevence očních vad, byly učitelky v mém výzkumu méně úspěšné. Velká část z nich se dokonce domnívá, že v mateřské škole neprovádí žádná cvičení prevence očních vad. Vzhledem k předchozím informacím jsem přesvědčena, že pouze nevědí o tom, že některé činnost, které s dětmi provádí, jsou zároveň prevencí. Vzhledem ke zjištěným informacím se domnívám, že prevence zrakových vad pomocí screeningového vyšetření je na mateřských školách v současnost rozšířena a získává si své příznivce, i odpůrce. Co se týká preventvních cvičení a her během výuky, nejsou učitelky dostatečně informovány o tom, které hry a aktvity by zrakovému vývoji u dětí pomohly. V tomto ohledu by bylo potřeba spíše o prevenci očních vad informovat pedagogické pracovníky, aby preventvní péče o dětský zrak byla ucelená. 41

42 14 Zdroje Knižní zdroje DYLEVSKÝ, Ivan. Základy funkční anatomie člověka. Praha: Manus, ISBN KVĚTOŇOVÁ-ŠVECOVÁ, Lea. Ofalmopedie. Brno: Paido, ISBN KVĚTOŇOVÁ, L a P. ŠUMNÍKOVÁ. Speciálněpedagogická podpora osob se zrakovým postžením se zvláštním zřetelem na rozvoj čichového vnímání. Praha, UK v Praze, PedF, 136 s ISBN RIEBEL, Oto. Nauka o zraku: učební text pro střední zdravotnické školy: obor oční optci. Brno: Insttut pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků, Vyd.3. FISCHER, Slavomil a Jiří ŠKODA. Speciální pedagogika: edukace a rozvoj osob se somatckým, psychickým a sociálním znevýhodněním. Vyd. 1. Praha: Triton, 2008, 205 s. ISBN VELEMÍNSKÝ, Miloš. Vybrané kapitoly z pediatrie. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, ISBN Další zdroje FILOUŠ, Aleš. Oční vady a onemocnění u dět [on FILOUŠ, Aleš. Oční vady a onemocnění u dět [online]. In:. 2001, s. 5 [cit ]. Dostupné z: dy oka u dět. [online]. [cit ]Dostupné z: htp:// 42

43 Normální vývo zraku u dět. [online]. [cit ]Dostupné z: htp:// Popis přístro e Plusoptii. [online]. [cit ]Dostupné z: htp:// Prevence očních vad začíná už ve školce. [online]. [cit ] Dostupné z: htp:// Screeningové vyšetření zraku.[online]. [cit ] Dostupné z: htp:// Vývo zraku u dět. [online]. [cit ]Dostupné z: htp:// 43