Ochrana p ed hlukem vibracemi a neionizujícím zá ením. Hluk a vibrace

Transkript

1 Ochrana p ed hlukem vibracemi a neionizujícím zá ením Hluk a vibrace 30 (1) Osoba, která používá, pop ípad provozuje stroje a za ízení, které jsou zdrojem hluku nebo vibrací, provozovatel letišt 31, správce, pop ípad vlastník pozemní komunikace 32), provozovatel, pop ípad vlastník dráhy 32a), osoba, která je po adatelem ve ejné produkce hudby a nelze-li po adatele zjistit, pak osoba, která k po ádání ve ejné produkce hudby poskytla stavbu, jiné za ízení nebo pozemek a dále provozovatel provozovny a dalších objekt, jejichž provozem vzniká hluk (dále jen "zdroje hluku nebo vibrací"), jsou povinni technickými, organiza ními a dalšími opat eními zajistit, aby hluk nep ekra oval hygienické limity upravené provád cím právním p edpisem pro chrán ný venkovní prostor, chrán né vnit ní prostory staveb a chrán né venkovní prostory staveb a aby bylo zabrán no nadlimitnímu p enosu vibrací na fyzické osoby v chrán ném vnit ním prostoru stavby. Spln ní povinnosti k ochran p ed hlukem z provozu na pozemních komunikacích nebo dráhách v chrán ném venkovním prostoru stavby se považuje i za spln ní této povinnosti v chrán ném vnit ním prostoru stavby. 31) Zákon. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o zm a dopln ní zákona. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve zn ní pozd jších p edpis, ve zn ní pozd jších p edpis. 32) Zákon. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve zn ní pozd jších p edpis. 32a) Zákon. 266/1994 Sb., o drahách, ve zn ní pozd jších p edpis. 5

2 (2) Hlukem se rozumí zvuk, který m že být škodlivý pro zdraví a jehož imisní hygienický limit stanoví provád cí právní p edpis. Vibracemi se rozumí vibrace p enášené pevnými t lesy na lidské t lo, které mohou být škodlivé pro zdraví a jejichž hygienický limit stanoví provád cí právní p edpis. Za hluk podle v ty první se nepovažuje zvuk p sobený hlasovým projevem fyzické osoby, nejde-li o sou ást ve ejné produkce hudby v budov, hlasovým projevem zví ete, zvuk z produkce hudby provozované ve venkovním prostoru, zvuk z akustického výstražného nebo varovného signálu souvisejícího s bezpe nostním opat ením 76 ', zvuk p sobeny p elivem povrchové vody p es vodní dílo sloužící k nakládání s vodami, zvuk p sobený v p ímé souvislosti s inností související se záchranou lidského života, zdraví nebo majetku, ešením mimo ádné události, ípravou jejího ešení nebo provád ním bezpe nostní akce nebo mimo ádné vojenské akce 76). Za vibrace podle v ty druhé se nepovažují vibrace p sobené p elivem povrchové vody p es vodní dílo sloužící k nakládání s vodami a vibrace p sobené v p ímé souvislosti s inností související se záchranou lidského života, zdraví nebo majetku, ešením mimo ádné události, p ípravou jejího ešení nebo provád ním bezpe nostní akce nebo mimo ádné vojenské akce 76). Poznámka pod arou. 76 zní: Nap íklad zákon. 273/2008 Sb., o Policii eské republiky, ve zn ní pozd jších p edpis, zákon 553/1991 Sb., o obecní policii, ve zn ní pozd jších p edpis. 6

3 (3) Chrán ným venkovním prostorem se rozumí nezastav né pozemky, které jsou užívány k rekreaci, láze ské lé ebn rehabilita ní pé i a výuce, s výjimkou lesních a zem lských pozemk 32b) a venkovních pracoviš. Rekreace pro ú ely podle v ty první zahrnuje i užívání pozemku na základ vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo rodinného domu, nájmem nebo podnájmem bytu v nich. Poznámka: - odstran na sportovišt - výuka Vyu ování je pedagogický proces, v n mž vystupují itel, žák a obsah vzd lávání neboli ivo za ú elem spln ní výchovn vzd lávacích cíl. Probíhá za n jakých podmínek, kde subjekty vstupují do vzájemných vztah. U itel musí vycházet z obsahu vzd lání, ale izp sobit se také zpracování u iva tak, aby to bylo vhodné pro žáky. Žáci p ijímají u ivo a zpracují si ho v mozku do podoby, které rozumí v souvislosti s jejich osobní zkušenosti. V didaktickém pojetí má tento pojem jiné vymezení. Didaktika vymezuje vyu ování jako druh lidské inností, která spo ívá v interakci u itele a žák. Základem takové interakce je zám rné sobení na žáky tak, aby u nich došlo k procesu ení. Synonymem pro tento výraz m že být pojem výuka jakožto sociální systém, ve kterém jsou r zné prvky v ur ité relaci a dochází k vlivu z vn jšku. => SPORTOVIŠT primárn slouží ke sportu Záv r: Školní h išt jsou zastav ným pozemkem, tím neodpovídají definici v zákon a nejsou chrán ným venkovním prostorem ve smyslu 30 odst. 3 ZOOVZ 7

4 HLAVNÍ HYGIENIK ESKÉ REPUBLIKY NÁM STEK MINISTRA PRO OCHRANU VE EJNÉHO ZDRAVÍ MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ Praha 2, Palackého nám. 4, pošt. p ihr. 81 Všem editel m KHS a HS hl. m. Prahy a editel m Zdravotních ústav Našezn.: Vy izuje: V Praze dne: OVZ /4562 JUDr.Krýsová, Kud jová c: Chrán ný venkovní prostor podle ustanovení 30 odst. 3 zákona. 258/2000 Sb. o ochran ve ejného zdraví a o zm n kterých souvisejících zákon, ve zn ní pozd jších edpis K aplikaci 30 odst. 3 zákona. 258/2000 Sb. o ochran ve ejného zdraví a o zm kterých souvisejících zákon, ve zn ní pozd jších p edpis (dále jen zákon") vydává Ministerstvo zdravotnictví následující stanovisko. Podle 30 odst. 3 zákona se chrán ným venkovním prostorem rozumí nezastav né pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, lé ení a výuce, s výjimkou lesních a zem lských pozemk a venkovních pracoviš. í vymezení pojmu lesních a zem lských pozemk odkazuje citované ustanovení na zákon. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí R (dále katastrální zákon"). Podle katastrálního zákona se v katastru evidují mimo jiné i pozemky, které se lení podle druh na ornou p du, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé trávní porosty (dále jen zem lské pozemky"), lesní pozemky, vodní plochy, zastav né plochy a nádvo í a ostatní plochy. Protože zákon o ochran ve ejného zdraví výslovn vylu uje zem lské pozemky, tedy i zahrady, pokud jsou takto zapsány v katastru nemovitostí, z defini ního vymezení chrán ného venkovního prostoru, nelze je za chrán ný venkovní prostor z titulu jejich užívání k rekreaci, sportu, lé ení nebo výuce považovat. Tento znak užívání pozemku je možné vztahovat pouze k t m pozemk m, které nejsou z ochrany p ed hlukem zákonem již primárn vylou eny, tedy nap. ostatní plochy, jsou-li užívány k ú elu podle 30 odst. 3 zákona. MUDr. Michael Vít, Ph.D. hlavní hygienik R a nám stek ministra 8

5 Chrán ným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do vzdálenosti 2 m p ed ástí jejich obvodového plášt, významný z hlediska pronikání hluku zven í do chrán ného vnit ního prostoru bytových dom, rodinných dom, staveb pro p edškolní a školní výchovu a vzd lávání, staveb pro zdravotní a sociální ú ely, jakož i funk obdobných staveb. Co se považuje za prostor významný z hlediska pronikání hluku, stanoví provád cí právní edpis. NV: 2 Základní pojmy Pro ú ely tohoto na ízení se rozumí s) prostorem významným z hlediska pronikání hluku prostor p ed výplní otvoru obvodového plášt stavby zajiš ující p ímé p irozené v trání, za níž se nachází chrán ný vnit ní prostor stavby, pokud tento chrán ný prostor nelze p ímo v trat jinak. Chrán ným vnit ním prostorem staveb se rozumí pobytové místnosti 77) ve stavbách za ízení pro výchovu a vzd lávání, pro zdravotní a sociální ú ely a ve funk obdobných stavbách a obytné místnosti 77) ve všech stavbách. 32b ) Zákon. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí eské republiky, ve zn ní pozd jších p edpis. Poznámka pod arou. 77 zní: Vyhláška. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve zn ní vyhlášky 20/2012 Sb. Vyhláška. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve zn ní pozd jších p edpis. Vyhláška. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním m st Praze, ve zn ní pozd jších p edpis. Poznámka: K prostoru významnému samostatná prezentace v rámci NV azena prezentace 02 CHP Kancelá e 9

6 31 (1) Pokud p i používání, pop ípad provozu zdroje hluku nebo vibrací, s výjimkou hluku z leteckého provozu, nelze z vážných d vod hygienické limity dodržet, m že osoba zdroj hluku nebo vibrací provozovat jen na základ povolení vydaného na žádost této osoby p íslušným orgánem ochrany ve ejného zdraví. Orgán ochrany ve ejného zdraví asov omezené povolení vydá, jestliže osoba prokáže, že hluk nebo vibrace budou omezeny na rozumn dosažitelnou míru. Rozumn dosažitelnou mírou se rozumí pom r mezi náklady na protihluková nebo antivibra ní opat ení a jejich p ínosem ke snížení hlukové nebo vibra ní zát že fyzických osob stanovený i s ohledem na po et fyzických osob exponovaných nadlimitnímu hluku nebo vibracím. Toto povolení se nevydá, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v ízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování zne išt ní, o integrovaném registru zne iš ování a o zm n kterých zákon (zákon o integrované prevenci). (2) Žádost podle odstavce 1 musí krom náležitostí stanovených správním ádem obsahovat: - popis zdroje hluku nebo vibrací, - zm ené hodnoty hluku v referen ních kontrolních bodech, pop ípad v t chto bodech vypo tené hodnoty hluku v chrán ných prostorech uvedených v 30 odst. 3 nebo zm ené hodnoty vibrací v chrán ných vnit ních prostorech staveb, - odhad po tu fyzických osob vystavených nadlimitnímu hluku nebo vibracím, - d vod p ekro ení hygienického limitu, návrh nadlimitní hodnoty hluku nebo vibrací a doby trvání povolení, - p ehled provedených a navrhovaných protihlukových a antivibra ních opat ení, - rámcový harmonogram jejich provedení, odhad jejich ú innosti a skute nosti sv ící o omezení hluku nebo vibrací na rozumn dosažitelnou míru. Referen ním kontrolním bodem se rozumí místo, které bylo m ením nebo výpo tem vyhodnoceno jako nejvíce zasažené zdrojem hluku. 10

7 (3) P i p ekro ení hygienických limit hluku z leteckého provozu na letištích zajiš ujících ro více než vzlet nebo p istání a vojenských letištích je provozovatel letišt povinen navrhnout vydání opat ení obecné povahy podle správního ádu ke z ízení ochranného hlukového pásma. Opat ení obecné povahy ke z ízení ochranného hlukového pásma vydá Ú ad pro civilní letectví v dohod s krajskou hygienickou stanicí nebo Ministerstvo obrany, jde-li o vojenské letišt. (4) U bytových dom, rodinných dom, staveb pro p edškolní a školní výchovu a vzd lávání staveb pro zdravotní a sociální ú ely a funk obdobných staveb umíst ných v ochranném hlukovém pásmu je provozovatel letišt na základ odborného posudku vypracovaného na jeho náklad povinen postupn provést nebo zajistit provedení protihlukových opat ení v takovém rozsahu, aby byly alespo uvnit staveb hygienické limity hluku dodrženy. U staveb uvedených ve v první, ve kterých by podle odborného posudku protihluková opat ení nezajistila dodržování hygienických limit, m že p íslušný správní ú ad zahájit ízení o zm v užívání stavby nebo o jejím odstran ní. 32a ení hluku v životním prost edí lov ka podle tohoto zákona m že provád t pouze držitel osv ení o akreditaci 4a) nebo držitel autorizace podle 83c. 33 V chrán ných vnit ních prostorech staveb nesm jí být instalovány stroje a za ízení o základním kmito tu od 4 do 8 Hz. Osoba m že instalovat takový stroj nebo za ízení v okolí bytových dom, rodinných dom, pro p edškolní a školní výchovu a vzd lávání a pro zdravotní a sociální ú ely, jakož i funk obdobných staveb, jen pokud na základ studie o p enosu vibrací p íslušnému orgánu ochrany ve ejného zdraví prokáže, že nedojde k nadlimitnímu p enosu vibrací na fyzické osoby v t chto stavbách. (1) Provád cí právní p edpis upraví hygienické limity hluku a vibrací pro denní a no ní dobu, zp sob jejich m ení a hodnocení. (2) No ní dobou se pro ú ely kontroly dodržení povinností v ochran p ed hlukem a vibracemi rozumí doba mezi a 6.00 hodinou. 34 Jednotlivé zákona 11

8 77 Jednotlivé zákona (1) Orgán ochrany ve ejného zdraví je dot eným správním ú adem p i rozhodování ve v cech upravených zvláštními právními p edpisy 42), které se dotýkají zájm chrán ných orgánem ochrany ve ejného zdraví podle tohoto zákona a zvláštních právních p edpis v etn hodnocení a ízení zdravotních rizik. Orgán ochrany ve ejného zdraví vydává v t chto v cech stanovisko. Souhlas m že orgán ochrany ve ejného zdraví vázat na spln ní podmínek. Stanovisko není rozhodnutím vydaným ve správním ízení. 42) Nap íklad zákon. 50/1976 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis. (2) V p ípad, že je v platné územn plánovací dokumentaci uveden zám r, u kterého lze vodn p edpokládat, že bude po uvedení do provozu zdrojem hluku nebo vibrací, zejména z provozu na pozemních komunikacích nebo železni ních drahách, nelze ke stavb, která by mohla být tímto hlukem i vibracemi dot ena, vydat kladné stanovisko orgánu ochrany ve ejného zdraví, aniž by u ní byla p ijata opat ení k ochran p ed hlukem nebo vibracemi. Postup podle v ty první se nepoužije u zám, jejichž sou ástí je ve ejná produkce hudby. (3) Stavební ú ad vždy zajistí, aby zám r žadatele ke stavb bytového domu, rodinného domu, stavb pro p edškolní nebo školní vzd lávání, stavb pro zdravotní nebo sociální ú ely anebo k funk obdobné stavb a ke stavb zdroje hluku byl z hlediska ochrany p ed hlukem posouzen p íslušným orgánem ochrany ve ejného zdraví. (4) Žadatel o vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo spole ného souhlasu ke stavb podle odstavce 3 do území zatíženého zdrojem hluku p edloží p íslušnému orgánu ochrany ve ejného zdraví pro ú ely vydání stanoviska podle odstavce 1 m ení hluku provedené podle 32a a návrh opat ení k ochran p ed hlukem. Stejnou povinnost má žadatel, který hodlá p edložit stavebnímu ú adu návrh ve ejnoprávní smlouvy a žadatel o vydání spole ného územního rozhodnutí a stavebního povolení ke stavb podle odstavce 3. (5) Neprovede-li stavebník dostate ná opat ení k ochran p ed hlukem, nem že žádat, aby tato opat ení provedl provozovatel, vlastník nebo správce zdroje hluku. To neplatí, dojde-li k prokazatelnému navýšení hluku ze zdroje hluku; co se považuje za prokazatelné navýšení hluku, stanoví provád cí právní p edpis. Výklad pojmu v NV: 20 odst.(6) Za prokazatelné navýšení hluku ve smyslu 77 odst. 5 zákona se považuje navýšení v tší než 2,0 db ke dni posouzení prokazatelného navýšení hluku oproti nam eným hodnotám hluku nebo oproti hodnotám hluku vypo teným v akustickém posouzení zdroje hluku p edloženém íslušnému orgánu ochrany ve ejného zdraví v rámci žádosti o vydání stanoviska podle 77 odst. 2 a 4 zákona. Akustickým posouzením zdroje hluku podle v ty první se rozumí takové posouzení, které je zpracováno na základ údaj o zdroji hluku ne starších 9 m síc p ede dnem podání žádosti uvedené ve v první. 12

9 V Praze dne j.: MZDR 32493/2016-1/OVZ *MZDRX00UQF4N* MZDRX00UQF4N Postup orgán ochrany ve ejného zdraví a stavebních ú ad p i dodržování ustanovení 77 zákona. 258/2000 Sb., o ochran ve ejného zdraví a o zm n kterých souvisejících zákon, ve zn ní pozd jších p edpis Ustanovení 77 odst. 2 až 5 zákona. 258/2000 Sb., o ochran ve ejného zdraví a o zm kterých souvisejících zákon, ve zn ní pozd jších p edpis (dále i zákon. 258/2000 Sb. ) je pozm ovacím návrhem na teným v Poslanecké sn movn p i projednávání novely zákona. 258/2000 Sb. vyhlášené pod. 267/2015 Sb. Tento návrh není v d vodové zpráv od vodn n a zám r p edkladatele není nikde popsán. Na základ toho Ministerstvo zdravotnictví vydává ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj metodické usm rn ní k postupu orgánu ochrany ve ejného zdraví a stavebních ú ad podle 77 zákona. 258/2000 Sb. 77 (1) Orgán ochrany ve ejného zdraví je dot eným správním ú adem p i rozhodování ve cech upravených zvláštními právními p edpisy 42), které se dotýkají zájm chrán ných orgánem ochrany ve ejného zdraví podle tohoto zákona a zvláštních právních p edpis etn hodnocení a ízení zdravotních rizik. Orgán ochrany ve ejného zdraví vydává v t chto cech stanovisko. Souhlas m že orgán ochrany ve ejného zdraví vázat na spln ní podmínek. Stanovisko není rozhodnutím vydaným ve správním ízení. Chrán ným zájmem se rozumí oblasti ve ejné správy, sv ené do v cné p sobnosti orgán ochrany ve ejného zdraví podle zákona. 258/2000 Sb., ale i zvláštních zákon. Z hledisek stavebního zákona jde zejména o problematiku ochrany p ed hlukem, vibracemi a neionizujícím zá ením. (2) V p ípad, že je v platné územn plánovací dokumentaci uveden zám r, u kterého lze vodn p edpokládat, že bude po uvedení do provozu zdrojem hluku nebo vibrací, zejména z provozu na pozemních komunikacích nebo železni ních drahách, nelze ke stavb, která by mohla být tímto hlukem i vibracemi dot ena, vydat kladné stanovisko orgánu ochrany ve ejného zdraví, aniž by u ní byla p ijata opat ení k ochran p ed hlukem nebo vibracemi. Postup podle v ty první se nepoužije u zám, jejichž sou ástí je ve ejná produkce hudby. 13

10 Zám rem pozm ovacího návrhu k tomuto ustanovení bylo zajistit prioritu v území strategickým stavbám infrastruktury (pozemním komunikacím a drahám) již ve fázi zanesení budoucí trasy do územn plánovací dokumentace. D vodem je stávající praxe, kdy stavební ady umis ují chrán né stavby (budoucí chrán ný venkovní prostor staveb, chrán ný vnit ní prostor staveb, p íp. chrán ný venkovní prostor) i v lokalitách, v jejichž t sné blízkosti jsou navrženy trasy liniových staveb. Protože zákon. 258/2000 Sb. ukládá v 30 povinnost nep ekra ovat limity provozovatel m, správc m, resp. vlastník m zdroj hluku, infrastruktura je pak dodate zat žována protihlukovými opat eními, která jsou mnohdy technicky nemožná nebo nedostate ná. Návrh tedy m l zajistit prioritu liniovým stavbám (z d vodu ve ejného zájmu na rozvoji dopravní infrastruktury). Avšak byla schválena varianta pro všechny zdroje hluku (viz shora), s výjimkou zám, jejichž sou ástí je ve ejná produkce hudby. Územn plánovací dokumentace: Územn plánovací dokumentací (dále jen ÚPD ) se podle zákona. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu, stavební zákon, ve zn ní pozd jších p edpis (dále jen stavební zákon ), rozumí: a) Zásady územního rozvoje, které vymezují plochy nebo koridory nadmístního významu a stanovují požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro ve ejn prosp šné stavby, ve ejn prosp šná opat ení, a stanovují kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách zm n v jejich využití. Zásady územního rozvoje vydává zastupitelstvo kraje formou opat ení obecné povahy. Jsou závazné pro po izování a vydávání územních plán, regula ních plán a pro rozhodování v území. b) Územní plán, který vymezuje zastav né území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy, plochy p estavby, plochy a koridory pro ve ejn prosp šné stavby, pro ve ejn prosp šná opat ení a pro územní rezervy a stanovuje podmínky pro využití t chto ploch a koridor. Územní plán vydává zastupitelstvo obce formou opat ení obecné povahy. Je závazný pro po ízení a vydání regula ního plánu zastupitelstvem obce a pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí. c) Regula ní plán, který stanovuje v ešené ploše podrobné podmínky pro využití pozemk, pro umíst ní a prostorové uspo ádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytvá ení p íznivého životního prost edí. Regula ní plán vždy stanoví podmínky pro vymezení a využití pozemk, pro umíst ní a prostorové uspo ádání staveb ve ejné infrastruktury a vymezí ve ejn prosp šné stavby nebo ve ejn prosp šná opat ení. Regula ní plán vydává zastupitelstvo obce formou opat ení obecné povahy. Je závazný pro rozhodování v území, regula ní plán vydaný krajem je závazný i pro územní plány a regula ní plány vydávané obcemi. Územní rezerva V 36 odst. 1 stavebního zákona je definována územní rezerva jako plocha nebo koridor, u kterých je nutné prov it pot ebu a plošné nároky stanoveného využití. Zm nit územní rezervu na návrhovou plochu nebo koridor umož ující stanovené využití lze jen na základ aktualizace zásad územního rozvoje nebo zm ny územního plánu. Stanovené využití 14

11 územní rezervy se z hlediska vliv na životní prost edí a evropsky významné lokality a pta í oblasti neposuzuje, nebo její využití pro stanovený ú el není bez p edchozího prov ení a nutnosti následné aktualizace zásad územního rozvoje nebo zm ny územního plánu možné. Územní rezervy se v ÚPD vymezují i pro ú el využití dopravní infrastruktury s tím, že možnost tohoto využití, jeho pot eba a plošné nároky musí být nap ed prov eny. Pokud je toto prov ení pozitivní, dojde p i aktualizaci nebo zm ÚPD k p evedení územní rezervy do návrhové plochy nebo koridoru, do kterých bude možné dopravní stavbu umístit. V opa ném p ípad, tedy v p ípad negativního prov ení, bude územní rezerva zrušena. ípadný vliv ani hodnoty negativních ú ink z provozu dopravy na pozemní komunikaci i železni ní trati, pro které je územní rezerva vymezena, nelze bez prov ení územní rezervy edem p edjímat, natož p edem nárokovat zajišt ní opat ení k ochran p ed hlukem nebo vibracemi pro stavbu, která má být u hranice územní rezervy realizována. Na základ uvedených skute ností se dle MMR dovozuje, že ustanovení 77 odst. 2 se na územní rezervy nevztahuje. Platnost územn plánovací dokumentace Veškerým územn plánovacím dokumentacím schváleným p ed skon ila platnost Z územn plánovacích dokumentací, které byly schváleny po , skon ila k platnost územních plán velkých územních celk. Územn plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, územní plán obce a regula ní plán schválené v období po do lze do podle stavebního zákona upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat, jinak pozbývají platnosti ( 188 stavebního zákona). Doba platnosti územn plánovací dokumentace kraj (tzn. zásad územního rozvoje, ípadn regula ního plán kraje) a obcí (tzn. územního a regula ní plán), které byly vydány po , není stavebním zákonem omezena a lze je považovat za ú inné, resp. platné. Pokud dojde k jejich aktualizaci i zm, je podle stavebního zákona vyhotoven právní stav této dokumentace, jehož vyhotovení je vždy opat eno záznamem o ú innosti. V tomto ípad platí uvedený právní stav. ást územn plánovací dokumentace m že být též zrušena na základ p ezkumu podle správního ádu nebo rozsudkem soudu podle soudního ádu správního. V takovém p ípad nelze rozhodovat v rozsahu zrušené ásti ÚPD. Pojem zám r a stavební zám r Stavební zákon používá pojmy stavební zám r i zám r bez uvedení legislativní zkratky. Pro ú ely výkladu ustanovení 77 zákona. 258/2000 Sb., se dovozuje, že zám r = stavební zám r. Podle 3 odst. 2 stavebního zákona se stavebním zám rem rozumí podle okolností stavba, zm na dokon ené stavby, terénní úprava, za ízení nebo údržba. Podle 77 odst. 2 cit. zákona jde o zám r, u kterého lze d vodn p edpokládat, že bude po uvedení do provozu zdrojem hluku nebo vibrací, tedy stavební zám r = novostavba, ale i zm na dokon ené stavby spo ívající v p ístavb nebo nástavb. 15

12 Ochrana p ed hlukem Jednotlivé zákona Ochrana p ed hlukem se týká staveb vymezených v 30 odst. 3 zákona. 258/2000 Sb., kde jsou definovány chrán né stavby. Jde o stavby bytových dom, rodinných dom, stavby pro p edškolní a školní výchovu a vzd lávání, stavby pro zdravotní a sociální ú ely, jakož i funk obdobné stavby. K tomu je t eba vzít v úvahu, že za chrán ný vnit ní prostor se podle cit. ustanovení považují pobytové místnosti ve stavbách za ízení pro výchovu a vzd lávání, pro zdravotní a sociální ely a ve funk obdobných stavbách a obytné místnosti ve všech stavbách. Pojem zdroj hluku je legislativní zkratkou zavedenou v 30 odst. 1 cit. zákona, která zahrnuje: letišt, pozemní komunikace, dráhy, stavby i jiná za ízení (s výjimkou venkovního prostoru) poskytnutá k po ádání ve ejné produkce hudby, provozovny a další objekty, jejichž provozem vzniká hluk, ale (pro úplnost) i stroje a za ízení, které jsou zdrojem hluku nebo vibrací. Netýká se, s ohledem na v tu poslední 77 odst. 2 cit. zákona zám ur ených k po ádání ve ejných produkcí hudby. Ustanovení 77 odst. 2 cit. zákona se týká nejen hluku ale i vibrací (vibrace se nedají predikovat). Orgán ochrany ve ejného zdraví (dále i OOVZ ) vydá závazné stanovisko souhlasné nebo nesouhlasné. Pro vydání závazného stanoviska platí ást tvrtá správního ádu. Ve v ci se tedy nevede správní ízení s ú astníky ízení, ale vydává se odborné stanovisko, které odpovídá-li podmínkám 149 správního ádu, resp. 94 odst. 1 zákona. 258/2000 Sb., je závazným stanoviskem. Není-li tedy podkladem pro vydání závazného stanoviska doklad edpokládaný 77 odst. 2 cit. zákona, je namíst vyzvat žadatele, aby podání doplnil a pokud tak neu iní, OOVZ vydá nesouhlasné závazné stanovisko. Pokud bude vydáno nesouhlasné závazné stanovisko, stavební ú ad žádost o územní rozhodnutí zamítne. Pokud je v dané oblasti hluk podlimitní, není nutné p ijímat žádná opat ení k ochran p ed hlukem. U pojmu lze d vodn p edpokládat že bude po uvedení do provozu zdrojem hluku nebo vibrací, je nutné vycházet z pojetí zákona. 258/2000 Sb., tj. z dikce ust. 30 odst. 1, který stanoví, že vyjmenované subjekty jsou povinny technickými, organiza ními a dalšími opat eními zajistit, aby hluk nep ekra oval hygienické limity, z ehož plyne, že zájmy ochrany ve ejného zdraví jsou p ekro ením hygienických limit hluku ohroženy. Ochranou p ed hlukem se tedy rozumí ochrana p ed nadlimitním hlukem. Hygienické limity hluku stanoví na ízení vlády. U stacionárních zdroj hluku se bude vycházet z toho, že hodnota hluku, resp. hygienický limit hluku (L Aeq,8h = 50 db a L Aeq,1h = 40 db) bude na hranici chrán ného prostoru dodržen. Budoucí plochy pro pr mysl, lehkou výrobu, skladování apod. by nem ly podle stavebního zákona omezit plochy ur ené k bydlení. 16

13 Žadatel Jednotlivé zákona Žadatel je osoba (fyzická, fyzická podnikající, nebo právnická), která u správního orgánu podává žádost. Z hlediska pojm stavebního zákona žádost o umíst ní stavebního zám ru podává žadatel; tj. osoba, která podává žádost o územní rozhodnutí, územní souhlas, apod. Žádost o povolení realizace stavebního zám ru, tj. ohlášení provedení stavebního zám ru, žádost o stavební povolení, apod., podává stavebník. Dle 2 odst. 2 písm. c) stavebního zákona se stavebníkem rozumí osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo za ízení; stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby. I stavebník je ve vztahu k pojmu žadatel tak, jak je používán v 77 zákona. 258/2000 Sb., žadatelem. (3) Stavební ú ad vždy zajistí, aby zám r žadatele ke stavb bytového domu, rodinného domu, stavb pro p edškolní nebo školní vzd lávání, stavb pro zdravotní nebo sociální ú ely anebo k funk obdobné stavb a ke stavb zdroje hluku byl z hlediska ochrany p ed hlukem posouzen p íslušným orgánem ochrany ve ejného zdraví. Zám rem pozm ovacího návrhu k tomuto ustanovení bylo zajistit, aby stavební ú ady neumis ovaly chrán né stavby v hlukov nevyhovujících lokalitách a povinnost realizace protihlukových opat ení nebyla pouze na stran provozovatele zdroje hluku. Ú elem bylo, aby vstupuje-li chrán ná stavba (jejich vý et viz shora) do území jako druhá, byla povinnost protihlukových opat ení na stran stavebníka chrán né stavby, nikoliv na provozovateli zdroje hluku, který byl v území první. Stavební ú ady p i umis ování staveb, v etn jejich zm n (nástavby, p ístavby), budou požadovat závazná stanoviska vydaná OOVZ. Vzhledem k tomu, že dle stavebního zákona je žadatel/stavebník povinen si pro umíst ní i povolení stavby p edem obstarat závazná stanoviska, pop ípad rozhodnutí dot ených orgán nebo jiné doklady podle zvláštních právních p edpis, a tyto stavebnímu ú adu edložit spolu s p íslušnou žádostí, stavební ú ad spln ní povinností v odstavci 3 zajistí prost ednictvím žadatele/stavebníka. Ustanovení 77 nelze vztáhnout na zm nu užívání stavby, jde-li o zm nu provozovny na bydlení. Ta bude posouzena standardn v rámci ízení o zm ú elu užívání stavby. (4) Žadatel o vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo spole ného souhlasu ke stavb podle odstavce 3 do území zatíženého zdrojem hluku p edloží p íslušnému orgánu ochrany ve ejného zdraví pro ú ely vydání stanoviska podle odstavce 1 m ení hluku provedené podle 32a a návrh opat ení k ochran p ed hlukem. Stejnou povinnost má žadatel, který hodlá p edložit stavebnímu ú adu návrh ve ejnoprávní smlouvy a žadatel o vydání spole ného územního rozhodnutí a stavebního povolení ke stavb podle odstavce 3. Zám rem pozm ovacího návrhu k tomuto ustanovení bylo zajistit p i vstupu chrán né stavby do již hlukem zatíženého území, aby byla uplat ována zásada priority v území, tj. 17

14 chrání ten, kdo vstupuje do území jako druhý. Dosud byla na základ zákona uplat ována zásada, že vstupuje-li zdroj hluku do území, ve kterém je umíst na chrán ná zástavba (chrán né vnit ní nebo venkovní prostory staveb), musí zajistit sv j budoucí provoz tak, aby hygienické limity v chrán ném venkovním prostoru, chrán ném venkovním prostoru staveb a chrán ném vnit ním prostoru staveb nebyly p ekra ovány. Obrácená povinnost (vstup chrán né zástavby ke zdroji) již v zákon ešena nebyla. Nebylo tak vyváženo postavení zdroj hluku a chrán né zástavby, která byla do území mnohdy umis ována se souhlasem stavebních ú ad bez v domí p íslušného OOVZ. Po realizaci chrán né stavby se pak její uživatelé domáhali ochrany ze strany státu (OOVZ) p ed hlukem ze zdroje, ke kterému do území vstoupili jako druzí, aniž by zajistili ochranu stavby p ed hlukem, p estože stavební edpisy jako náležitost projektové dokumentace ukládají stavebníkovi uvést i ochranu p ed vn jšími vlivy, v etn hluku. Týká se zdroj hluku, které již v území jsou. Princip úpravy: - Pokud se stavba umis uje ke zdroji hluku do území, které není zasaženo nadlimitním hlukem, nejsou pro stavebníka žádná omezení, resp. není povinnost realizovat protihluková opat ení. - Pokud se stavba umis uje do území, které je nadlimitn zasaženo hlukem, jsou pro stavebníka omezení specifikovaná v odstavci 4 = p edložit m ení hluku a návrh opat ení k ochran p ed hlukem (tedy v zásad se vymezuje, jak má stavebník správnímu ú adu prokázat ochranu p ed vn jším hlukem p edpokládanou stavebními edpisy). I zde je tedy nutné vycházet ze shora zmín ného pojetí zákona. 258/2000 Sb., tj. dikce ust. 30 odst. 1, který stanoví, že vyjmenované subjekty jsou povinny technickými, organiza ními a dalšími opat eními zajistit, aby hluk nep ekra oval hygienické limity, z ehož plyne, že zájmy ochrany ve ejného zdraví jsou p ekro ením hygienických limit hluku ohroženy. Ochranou p ed hlukem se tedy rozumí ochrana p ed nadlimitním hlukem. Protože je-li hluk podlimitní, není nutné p ijímat žádná opat ení k ochran. I zám rem p edkladatele pozm ovacího návrhu bylo, aby žadatel o umíst ní chrán né stavby do nadlimitn zatíženého území sám zajistil ochranu p ed nadlimitním hlukem. Proto lze za území zatížené zdrojem hluku ve smyslu zákona považovat území nadlimitn zatížené hlukem. Nejde-li o území zatížené hlukem, žadatel p edm tnou povinnost nemá. Do závazného stanoviska OOVZ je však nutné uvedenou skute nost uvést pro p ípad budoucích spor a samoz ejm je nutno v novat zvýšenou pozornost umís ování zdroj hluku do takového území. Zda se jedná o území nadlimitn zatížené hlukem, lze áste zjistit ze strategických hlukových map (odkaz viz níže). Výsledky m ení hluku mohou být vztaženy nejen k p edm tné stavb, ale i k vedlejší parcele, kde žadatel žádá o souhlas s umíst ním chrán né stavby, je-li v dané lokalit shodná akustická situace (tento záv r musí u init odborn zp sobilá osoba podle 32a zákona. 258/2000 Sb.). Musí je však vždy p edložit ten žadatel, který žádá o umíst ní chrán né stavby (každý žadatel p edloží m ení hluku). Záv ry protokolu o m ení hluku, které žadatel p edloží, pak musí být promítnuty do závazného stanoviska OOVZ. 18

15 (5) Neprovede-li stavebník dostate ná opat ení k ochran p ed hlukem, nem že žádat, aby tato opat ení provedl provozovatel, vlastník nebo správce zdroje hluku. To neplatí, dojde-li k prokazatelnému navýšení hluku ze zdroje hluku; co se považuje za prokazatelné navýšení hluku, stanoví provád cí právní p edpis. Zám rem pozm ovacího návrhu k tomuto ustanovení bylo zajistit, aby provozovatel zdroje hluku, který byl v území jako první, nenesl odpov dnost za realizaci protihlukových opat ení v p ípad, že u chrán né zástavby, která vstoupila do území jako druhá, nejsou protihluková opat ení dostate ná nebo nebyla provedena v bec. Protože na stran zdroje hluku m že dojít k situaci, kdy jeho hlu nost vzroste (je prokazateln navýšena) je nutné zajistit povinnost nápravy na stran provozovatele/správce/ vlastníka zdroje hluku, p estože byl v území první. Návrh stavebníka (žadatele) na odloženou realizaci protihlukové ochrany chrán né stavby do doby realizace plánované výstavby nap. pozemní komunikace, nelze akceptovat. Na záv r se p ipomíná ustanovení 32a zákona. 258/2000 Sb., podle n hož m ení hluku v životním prost edí lov ka podle tohoto zákona m že provád t pouze držitel osv ení o akreditaci nebo držitel autorizace podle 83c. 19

16 ur eno krajským hygienickým stanicím a Hygienické stanici hl. m. Prahy V Praze dne j.: MZDR 32493/2016-4/OVZ *MZDRX00UQJ YP* MZDRX00UQJYP Dodatek. 1 k Postupu orgán ochrany ve ejného zdraví a stavebních ú ad p i dodržování ustanovení 77 zákona. 258/2000 Sb., o ochran ve ejného zdraví a o zm n kterých souvisejících zákon, ve zn ní pozd jších p edpis 77 odst. 4 zákona. 258/2000 Sb. stanoví, že: Žadatel o vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo spole ného souhlasu ke stavb podle odstavce 3 do území zatíženého zdrojem hluku p edloží p íslušnému orgánu ochrany ve ejného zdraví pro ú ely vydání stanoviska podle odstavce 1 m ení hluku 30 odst. 1 zákona. 258/2000 Sb. stanoví, že vyjmenované subjekty jsou povinny technickými, organiza ními a dalšími opat eními zajistit, aby hluk nep ekra oval hygienické limity, z ehož plyne, že zájmy ochrany ve ejného zdraví jsou p ekro ením hygienických limit hluku ohroženy. Ochranou p ed hlukem se tedy rozumí ochrana p ed nadlimitním hlukem. Protože je-li hluk podlimitní, není nutné ijímat žádná opat ení k ochran. Pokud se stavba umis uje ke zdroji hluku do území, které není zasaženo nadlimitním hlukem, nejsou pro stavebníka žádná omezení, resp. není povinnost realizovat protihluková opat ení. Prokázat, že dané území není zatíženo zdrojem (nadlimitního) hluku, lze výpo tem. Náležitosti výpo tu: 1. Údaje, které musí být uvedeny ve zpráv o výpo tu/akustické studii: a. Identifikace akustické studie/výpo tu (zpracovatel,. technické zprávy, rok zpracování apod.). b. Výpo tový software název, verze, zhotovitel. c. Výpo tová metoda ozna ení a název normy. d. Identifikace pozemní komunikace nebo železni ní dráhy. e. Intenzita a skladba dopravy vztažená k ro ní pr rné dopravní intenzit v denní a no ní dob. f. Zdroj vstupních údaj a datum, do kdy jsou platné. g. Identifikace a popis výpo tového bodu - adresa, vzdálenost od zdroje, výška nad úrovní terénu + grafické zobrazení (výkres situace, ortofotomapa apod.). h. Vypo tená hodnota L Aeq,T [db] pro denní a no ní dobu. i. Hygienický limit hluku. j. Deklarace, že vypo tená hodnota je o více než 3,0 db nižší, než hodnota relevantního hygienického limitu. k. V p ípad železni ních drah íslo trati, kategorie trati a odpovídající rozsah nadlimitního území, jsou-li tyto údaje uvedeny v platném Prohlášení o dráze, každoro vydávaného SŽDC ( V tomto p ípad není eba uvád t údaje dle bod b, c, e, h, j. 2. Údaje dle bodu 1. p evezme OOVZ do svého stanoviska 3. Hodnota 3,0 db p edstavuje dostate nou rezervu pro zajišt ní shody výpo tu a p ípadného m ení. 4. Pokud leží výpo tový bod v podlimitním území, neposuzuje se v daném míst zvýšení hluku o 2,0 db a více. Jakmile by se v budoucnosti m ením prokázalo, že hluk je nadlimitní, znamená to, že povinnou osobou je provozovatel zdroje hluku. 20

17 odkaz na strategické hlukové mapy na webu MZ: sekce SHM textová ást: Popis SHM zobrazení map: ehled kol SHM Kolo 2012 Mapová aplikace SHM

18 Jednotlivé zákona 22