Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Transkript

1 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ ZŠ Karviná Nové Město, tř. Družby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 9. ročník základní Dějepis Osudy vězňů koncentračních táborů Tým tematických 3 - Dějepis

2 Osudy vězňů koncentračních táborů V této kapitole se dozvíte: O nejhorších nacistických koncentračních táborech O způsobech zacházení s lidmi označenými za méněcenné Budete schopni: Vyjmenovat nejkrutější koncentrační tábory Vysvětlit pojem antisemitismus Popsat zacházení s lidmi označenými za méněcenné Klíčová slova této kapitoly: Koncentrační tábor, Židé, antisemitismus, vyhlazování Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 hodiny 2

3 1 OSUDY VĚZŇŮ KONCENTRAČNÍCH TÁBORŮ HOLOCAUST NEJZNÁMĚJŠÍ KONCENTRAČNÍ TÁBORY ANTISEMITISMUS PRVNÍ KONCENTRAČNÍ TÁBOR PRVNÍ VYHLAZOVACÍ TÁBOR KONCENTRAČNI TÁBOR MAUTHAUSEN OSVĚTIM KAŽDODENNÍ ŽIVOT VĚZNĚ KL AUSCHWITZ II - BIRKENAU (BRZEZINKA) TREBLINKA ÚKOLY:

4 1 Osudy vězňů koncentračních táborů 1.1 Holocaust Pronásledování a genocida Židů, Romů a dalších skupin, jež nacisté považovali za méněcenné - patří k nejhrůznějším zkušenostem celých lidských dějin. A to nejen počtem zavražděných, ale také metodou vyhlazování, které bylo organizováno státem za využití rozsáhlého byrokratického aparátu a moderních technických prostředků. Milióny mužů, žen a dětí byly bezcitně zavražděny ve jménu ideologie, jež hlásala nadřazenost tzv. "germánské rasy". 1.2 Nejznámější koncentrační tábory Mauthausen, Dachau, Treblinka, Majdanek, komplex táborů Osvětim, Buchenwald, Sochsenhausen, Terezín (konc.tábor a ghetto), Belzec, Chelmno, Sobibor a mnoho dalších. Vězni byli nejprve odvezeni dobytčími vlaky do koncentračního tábora, poté prošli selekcí. Ti, kteří měli štěstí, tak byli označeni za práceschopné a ti, kteří byli neschopní, tak byli odvedeni do plynových komor. Mnoho lidí se selekce ani nedočkali, protože pomřeli při převozu.všechen majetek vězňů byl zabaven a využit. Vlasy mrtvých byly posílány do textilních továren na další zpracování. Stejně tak se zužitkovávaly i kosti (výroba mýdel), zuby, kůže, nehty, Způsoby usmrcování: 1. odstřelování - neefektivní, problémy s odstraňování mrtvých, nepohodlné 2. zavádění kysličníku uhelnatého do hermeticky uzavřeného prostoru - neúčinná metoda, náročná na čas 3. krystalická kyanovodíková sloučenina Zyklon B - v plynových komorách- velmi účinné 4

5 Plynové vozy Plynové vozy byla nákladní auta určená k zadušení vetšího počtu vězňů. Nejprve byl kysličník uhelnatý, tvořený spalováním benzínu v motorech těchto vozů, zaveden do utěsněných komor. Tato metoda byla původně užívána jako součást programu "eutanázie", v jehož rámci nacisté zabíjeli fyzicky a duševně hendikepované Němce. Později, v září 1941, byli sovětští váleční zajatci zavražděni v Sachsenhausenu zavedením kouře do utěsněných komor samotného nákladního vozu. O dva měsíce později byly tyto mobilní plynové vozy převezeny do Sovětského svazu, kde je Einsatzgruppen použily k vyvražďování Židů. Když byl v prosinci 1941 založen vyhlazovací tábor v Chelmnu, byly zde tyto plynové vozy rovněž používány. Během nacistické nadvlády v Evropě byly plynové vozy použity k vyvraždění přibližně osob. Ve vyhlazovacích táborech, postavených v rámci Operace Reinhard v Belzecu, Sobiboru a v Treblince, byl prvním plynem použitým k vraždění lidí kysličník uhelnatý získávaný z benzínových motorů nebo uvolňovaný z tlakových lahví obsahujících kysličník uhelnatý. Experimenty s používáním Cyklónu B, formy kyanovodíku neboli kyseliny kyanovodíkové, začaly v Osvětimi v září Kvůli nesnesitelným podmínkám v koncentračních táborech se mnoho vězňů pokusilo o útěk, ale téměř nikomu se nepovedlo utéct. 5

6 1.3 Antisemitismus Některé skupiny lidí Židy nenáviděly a pronásledovaly je po celá staletí. Tomu se říká antisemitismus. Hrůzného vrcholu dosáhl antisemitismus v období mezi lety , kdy nacisté, příslušníci německé Národně socialistické dělnické strany, zabili v koncentračních táborech přes 6 milionů Židů. Všichni Židé museli nosit na šatech hvězdu, aby je každý na první pohled poznal, a byli vyřazeni ze společnosti. Odhadované ztráty Židů během holocaustu Země - počet Židů - před válkou /ztráty Rakousko / Belgie / Čechy a Morava / Bulharsko /0 Dánsko / 60 Estonsko /2 000 Řecko / Maďarsko / Itálie /7 680 Lotyšsko / Litva / Lucembursko /1 950 Nizozemí / Norsko / 762 Polsko / Rumunsko / Slovensko / Sovětský svaz / Jugoslávie / Celkem /

7 Další oběti nacismu Mnoho lidí se z politických, sociálních nebo rasových důvodů stalo obětí nacistického režimu. Mezi prvními oběťmi byli Němci pronásledovaní za své politické aktivity. Mnoho z nich zemřelo v koncentračních táborech, ale většina jich byla propuštěna poté, co byl jejich odpor zlomen. Němci, kteří byli fyzicky nebo psychicky hendikepováni, byli vražděni v rámci tzv. "eutanázie". Další Němci byli uvězněni za to, že byli homosexuálové, zločinci nebo jen nepřizpůsobiví. Tito lidé, ačkoli se s nimi zacházelo velmi krutě, nebyli nikdy určeni k naprostému vyhlazení, jak tomu bylo v případě Židů. Nacistická politika vůči Romům nebyla jednotná. Na většině území Německa byli asimilovaní Romové považováni za společensky nebezpečné a byli posléze vražděni, zatímco na okupovaném území Sovětského svazu nebyli do společnosti integrovaní Romové pronásledováni, pouze ti, kteří si udrželi kočovný způsob života, byli předurčeni k smrti. S Poláky, Rusy, Ukrajinci, Jugoslávci, Bulhary, Čechy a Slováky také nebylo zacházeno jednotně, přestože byli považováni za rasově méněcenné. Slováci, Chorvaté, Bulhaři a někteří Ukrajinci byli spojenci nacistů. Ruští váleční zajatci umírali na následky těžké práce, byli vražděni kvůli nacistickému rasismu a nenávisti ke komunismu. Nacistické plány si nekladly za cíl vyhlazení Poláků. Polské děti, které "vypadaly německy" měly být vychovány jako Němci, intelektuálové a vůdčí osobnosti z obav z možných nepokojů zavražděni a zbytek zotročen. 1.4 První koncentrační tábor První koncentrační tábor byl založen 23. března 1933 v Dachau, pouhé dva měsíce poté, co se Hitler stal říšským kancléřem. Jeho účelem bylo šířit strach napříč celou populací a stal se účinným nástrojem pro umlčení a zlomení opozice nacistického režimu. Dachau se stalo cvičným místem SS. Jeho prvním velitelem byl Theodor Ericke. Jak se rozšiřoval celý systém táborů, byly mnohé Erickeho brutální skutky následovány. Každý vězeň v táboře byl označen pomocí čísla (přišíváno na oděv, Osvětim - tetování na paži) a barevného trojúhelníku (taktéž přišíváno na oděv, pod číslo vězně). 1.5 První vyhlazovací tábor Prvním za tímto účelem postaveným vyhlazovacím táborem byl tábor Chelmno (Kulmhof) v Polsku. Do provozu byl uveden 8. prosince 1941 poté, co do něj byli převezeni Židé z okolních oblastí. Nejprve byly k vraždám používány plynové vozy. Nakonec zde bylo zavražděno okolo osob, většinou Židé. 7

8 1.6 KONCENTRAČNI TÁBOR MAUTHAUSEN Koncentrační tábor Mauthausen (KTM) patřil k nejhorším nacistickým likvidačním koncentračním táborům. Vězně zde stříleli, věšeli, naháněli do ostnatých drátů nabitých elektřinou, usmrcovali petrolejovými injekcemi, v plynových komorách nebo v pojízdném plynovém autobusu, v zimě za mrazu polévali vězně vodou z hydrantů, štvali na ně hladové psy, prováděli na vězních pseudolékařské pokusy, vraždili je hladem, psychickým týráním i těžkou fyzickou prací, hlavně v lomu strmých schodů vytesaných do žuly, po nichž vězňové v kolonách vynášeli na zádech několikrát za den bez odpočinku, poháněni klacky, obušky a střelbou, mohutné kvádry žuly; nahoře na plošině esesáci vybírali oběti, které shazovali dolů ze skály do jezírka. 1.7 Osvětim Po dobu pěti let tábor Auschwitz vyvolával pocit strachu mezi obyvatelstvem zemí okupovaných nacisty za druhé světové války. Byl vybudován pro polské politické vězně v roce Původně měl sloužit jako nástroj teroru a vyhlazování Poláků. Časem sem začali nacisté posílat lidi z celé Evropy, zejména Židy - občany různých států, a také sovětské válečné zajatce a Romy. Mezi vězni se vyskytovali rovněž Češi, Jihoslované, Francouzi, Rakušané, Němci a další. Celkem tábor čítal 28 poschoďových budov. Průměrný početní stav kolísal mezi a , v roce 1942 jednorázově přesáhl Vězni byli ubytováni v blocích, k tomuto účelu se využívaly také půdní a sklepní prostory baráků. Souběžně se zvyšováním počtu vězňů se rozšiřovalo také území tábora. Tábor v Osvětimi - KL Auschwitz I se stal kmenovým táborem pro celou síť nových táborů. V roce 1941 byla ve 3 km vzdálené vesnici Brzezinka zahájená výstavba druhého tábora, později nazvaného KL Auschwitz II - Birkenau a v roce 1942 v Monowicích u Osvětimi byl vedle závodů IG Farbenindustrie vybudován KL Auschwitz III. Navíc v letech vzniklo asi 40 poboček kmenového tábora, podřízených KL Auschwitz III, umístěných hlavně poblíž hutí, dolů a továren, využívajících vězňů jako laciné pracovní síly. V táboře Osvětim, před vchodem do krematoria a plynové komory byl 16. dubna 1947 popraven velitel tábora Auschwitz Rudolf Höss. Tábory v Osvětimi a Březince jsou jako památková rezervace zpřístupněny návštěvníkům. Mezi nejvýznamnější objekty patří: v Březince - zbytky čtyř krematorií a plynových komor a také spalovacích hranic, železniční rampa, na níž probíhali selekce vězňů přivážených do tábora, rybník s lidským popelem, v Osvětimi pak "blok smrti". Kromě toho se v obou táborech dochovaly bloky a část vězeňských baráků, hlavní táborové brány, strážnice, strážní věže a oplocení z ostnatého drátu. Některé SS zničené objekty byly zrekonstruovány z původních dílů, např. pece v krematoriu. Část objektů byla úplně zničena příslušníky SS zametajícími stopy zločinu. Některé objekty byly s ohledem na závažnost problému zrekonstruovány a umístěny na původní místo. Jsou to především "popravčí zeď" a hromadná šibenice na shromaždišti. 8

9 1.8 Každodenní život vězně Příchozímu byl zkonfiskováno oblečení a osobní věci, byl ostříhán nakrátko, vydesinfikován, vykoupán, pak dostal číslo a zaregistroval se, původně byli vězni fotografováni ze 3 pohledů, zatímco od roku 1943 byli tetováni, podle toho, z jakého důvodu vězeň přišel, dostal barevný trojúhelník přišitý na oblečení (političtí vězni červený, Romové černý, svědci Jehovovi fialový, homosexuálové růžový, kriminálníci zelený, Židé hvězdu tvořenou žlutými trojúhelníky a navíc trojúhelník udávající důvod jejich zatčení), příděl na vězně na den byl kalorií, k snídani dostal půl litru kafe, k obědu 1 litr bezmasé polívky, k večeři gramů černého chleba, 30 g másla, 20 g salámu a trochu čaje nebo kafe. Fotky po osvobození ukazují některé ženy vážící jen kg, dále sekce fotek s dětmi (většina šla hned do plynu, zbytek do campu, kde měly stejné podmínky jako dospělí, některé děti, např. dvojčata někdy sloužila jako předmět lékařských experimentů. 1.9 KL AUSCHWITZ II - BIRKENAU (Brzezinka) čítal přes 300 budov, Birkenau bylo to místo, kde nacisté postavili většinu zařízení masového vyvražďování, konkrétně 4 krematoria s plynovými komorami a 2 plynové komory ve speciálně předělaných farmhausech Treblinka podobně jako Belžec či Sobibór - v pravém slova smyslu nebyla táborem. Přijíždějící transporty odcházely přímo z nádraží jakoby do lázně k dezinfekci, po které údajně měli být vězňové rozděleni do pracovních komand a táborů. Ve skutečnosti lázně byly plynovými komorami. Vlastní vězeňský treblinský tábor byl jen ubytovnou sonderkomanda. Jiní vězňové den svého příjezdu do Treblinky nepřežili. Ještě dnes podávají koncentrační tábory celého světa kruté svědectví o tom, co dovede nenávist člověka k druhému člověku Úkoly: 1. Vyjmenuj koncentrační tábory v Evropě. 2. Kde byl první koncentrační tábor? 3. Popiš způsob zacházení s vězni. 4. Které skupiny obyvatel byly označeny za méněcenné? 9

10 L L I CH R U CH N H S O M I T Ě V S O L S S T A L I N G R A D U V O S A L V M O E D R U N C I M A N N E C D A F R A N K D T U I S E C I D I L Y T Ž U K O V I CH Y A CH Á H A R D E N Y Tajenka: 10