SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Literatura:

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Literatura:"

Transkript

1 SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Literatura: Řezáč Jaroslav Sociální psychologie, Brno 1998 Hartl, Hartlová Psychologický slovník, Portál 2000 Nakonečný Milan Encyklopedie obecné psychologie Čížková J. Přehled sociální psychologie Halus Zdeněk Sociální psychologie pro učitele I.,

2 SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE 1) Původně věda aplikovaná, ale od 70. let změna, je považována za vědu základní i hraniční (společný předmět i s jinými vědami). 2) Předmětem sociální psychologie je interakce = vztah mezi jedinci, vztah jedince a malé sociální skupiny, vztah mezi malými skupinami a vztah mezi jedincem a davem. 3) Je to věda teoretická i aplikovaná. 4) Má stránku subjektivní a objektivní. 5) Metodologie: pracuje se všemi základními psychologickými metodami. PROCES SOCIALIZACE 1) Struktura a dynamika procesu: a) Charakteristika socializace: vznik lidské osobnosti a začleňování do prostředí b) Průběh socializace během života (Ericsonova periodizace) 2) Mechanismy socializace (druhy sociálního učení) TYPY SOCIÁLNÍHO PROSTŘEDÍ 1) Mikro prostředí = intimní vznikají zde základní rysy a vlastnosti osobnosti (rodina, partnerství, škola, pracovní skupina, vrstevnická skupina, zájmová skupina) 2) Mezo prostředí tvořeno vztahy mezi jednotlivými mikroprostředími (mezi školou a rodinou) 3) Exoprostředí člověk není jeho součástí, ale jím socializován přes jiné lidi ve svém okolí (profese rodičů, venkov, Praha, image školy, firmy) 4) Makroprostředí vytváří podmínky pro ostatní typy prostředí (náboženství, etnikum, občanství, vlastenectví) DYNAMIKA Vyvíjí se během života, začíná početím a končí smrtí. Ericson rozdělil dynamiku do různých etap: 1) Bazální důvěra začíná početím a končí okolo 6 měsíců. Důležitý postoj matky k dítěti. Podvědomí a citová složka se utváří. 2) Rodící se autonomie od 6 měsíců do 3 let. Uvědomění si vlastní identity. Kompenzace mravní normy (slušné chování, návyky, hygienické návyky, apod.). 3) Iniciativa od 3 let do 6 let. Předškolní věk, aktivita dítěte je spontánní a přirozená. Mentální iniciativa zvídavé děti. Rozvoj vyšších citů, sociálních a mravních. 4) Fáze pracovní snaživosti od 6 do 12 let. Osvojování si gramotnosti. Nástup do školy je významný socializační mezník žák má povinnosti, očekává se od něj pracovní výkon může dojít k ohrožení socializace např. pocity méněcennosti je třeba kompenzovat (dítě musí uplatnit to, co umí, mít radost z úspěchu, být ohodnoceno, volnočasové aktivity, dítě by mělo mít prožitek, že je v něčem dobré). 5) Fáze osobní identity od 12 do 20 let. Je to fáze bouřlivých změn. Na konci této fáze by se měl člověk stát dospělým člověkem. Končí fyzický vývoj. Vývoj vy měl směřovat k samostatnému uvažování, vrcholné období mentální zralosti, názorová samostatnost. Mělo by nastat citové odpoutání od rodičů, nezávislost a vytváření si nových citových vazeb (k partnerovi). V oblasti sociální je osamostatnění se od primární rodiny, hledání osobní identity, nalézání smyslu (uchylování se k různým skupinám). Psychosociální konflikt neuspořádanost sociálních rolí (rozpor mezi rolemi studenta, dítěte, sourozence, 2

3 ...). Sociální role konflikty: když nevznikne potřeba se sám živit, nebo když by se chtěl člověk živit, ale nemůže. Je možná promiskuita partnera (člověk se hledá). 6) Fáze intimity okolo 20 let dále. Vytváření důvěrného dlouhotrvajícího monogamního vztahu, naučit se milovat i pro nedostatky. Je ideální, když spolu partneři žijí každodenně. Je důležité, aby tato fáze proběhla dříve, než se narodí dítě. Ohrožení fáze: pocity izolace, přetrvává vědomí JÁ, přetrvávání promiskuity, příliš brzský začátek se sexuálním životem, problém u dětí z ústavní a náhradní péče, nechtěných dětí útěk do zaměstnání, profese, od citů, extrémní soustředěnost na vlastní zájmy. 7) Fáze generativity postihuje celou dospělost a končí odchodem do důchodu. Profesionalizace realizace v zaměstnání. Rodičovství naplnění života, nutno zvládnout rodičovskou roli, umožnit dítěti socializaci. Fáze se uzavírá příchodem stáří. 8) Fáze integrity (stáří) Dovršení socializace a přijetí stáří a konce života. Řešení osamostatnění opět se soustředíme sami na sebe. MECHANISMY SOCIALIZACE Mechanismy socializace jsou způsoby, kterými k socializaci dochází a jaké psychické procesy se v osobnosti navozují. Jsou to druhy sociálního učení. Výsledkem socializace je hlavně vznik emoční a sociální inteligence. Mechanismus kladného a záporného zpevňování: a) Kladné zpevnění = posilování žádoucích způsobů chování, k čemuž používáme různých forem odměn ve výchově. b) Záporné zpevnění = předcházení nežádoucího chování, k čemuž používáme různých forem trestů. - Psychologické podmínky účinnosti odměn a trestů: přiměřenost (chování, věku, individualitě dítěte), vhodná forma trestu a odměny (nesmí ponižovat), kontext (s okolními podmínkami), citové vazby, souhra obou rodičů, čím menší je dítě, tak ten trest neoddalovat (děti mají krátkodobou paměť a nebudou pak vědět, za co jsou trestané), dítě musí vědět, za co je trestané nebo odměňované, důslednost (i oddálený trest nebo odměnu musíme dodržet). Sociální učení nápodobou a identifikací - Nápodoba i identifikace probíhají: 1) Vědomě (vybírám si záměrně vzory pro nápodobu). 2) Nevědomě (napodobujeme, aniž o to usilujeme). Je to nejsilnější mechanismus, protože probíhá nevědomě. Nápodoba přebírám jen některé charakteristiky vzoru. Identifikace ztotožnění se, ve vyšší intenzitě. Identifikace funguje jako obranný mechanismus psychiky, když se člověk cítí silně ohrožen (např. identifikace s agresorem, týrané dítě se s týrajícím rodičem ztotožní vsugeruje si, že týrání je normální). Druhy nápodoby: a) Regresivní nápodoba např. starší sourozenec se začne chovat jako mladší počůrává se, vyžaduje tím péči, žárlí netrestat. Nástrojem může být manipulace. b) Kompenzační nápodoba vybírám si vzor, který má vlastnosti, které já nemám (prepuberta, puberta), např. obdivuji sportovce, herce, modelky. Může být spouštěčem k rozvinutí mentální anorexie (hl. u dívek). c) Odreagovávající nápodoba smyslem chování je odreagovat se vybít vnitřní napětí, které v nás vzniklo v důsledku frustrace. Chováme se tak, jak jsme to někde viděli. 3

4 d) Závislá nápodoba člověk přijímá řešení od někoho jiného, nerozhoduje se sám může dojít k závislosti, spoléhání se stále na druhé ( Vendulko, jím tenhle sýr? ). Dynamika sociálních skupin (lit.: Kožnar Jaroslav Skupinová dynamika 1992 UK) Skupinovou dynamikou rozumíme život skupiny. To, jak se lidé ve skupině chovají. PSYCHOLOGIE SOCIÁLNÍCH SKUPIN Lit: Kožnar Jaroslav: Skupinová dynamika, 1992, UK Mají 3 a více členů Komunikace, interakce Normy, pravidla Zájem a cíl skupiny ZNAKY SOCIÁLNÍCH SKUPIN 4

5 DRUHY SOCIÁLNÍCH SKUPIN - malé a velké - Sociální psychologie se zabývá malými skupinami do členů, kde je komunikace tváří v tvář. Ve velkých skupinách je komunikace zprostředkovaná (mluvčí, masmédia). Malé skupiny relativně pevné, jasně čitelné, srozumitelné. Mají normy bezprostřední, rituály, zvyky. Mají konkrétní cíle a zapojují se aktivně. Velké skupiny složitější. Stanovy, zákony. Aktivita se skládá z aktivit menších skupin. Členské a referenční, vztažné chci se do nich dostat nebo se chci dostat z nich (+a-) Primární socializačně nejvýznamnější a první (rodina) a sekundární (zbytek). Formální vznikají zvenčí, ne z vůle členů a neformální vznikají z vůle členů, vazby jsou od začátku silnější. DYNAMIKA SOCIÁLNÍCH SKUPIN - Podle Kožnara rozumíme skupinovou dynamikou život skupiny. To, jak se lidé ve skupině chovají. - Struktura vztahů ve skupině, skupinové normy, vedení skupiny, vlastnosti skupiny. - Je tvořena systémem sociálních pozic, sociálních rolí a z nich vzešlého sociálního statutu. Jedno bez druhého nemůže existovat. Pro sociální pozici a sociální roli užíváme souhrnný název sociální role. - Sociální pozice místo člověka ve skupině (dcera, matka, otec, manžel, dědeček, apod.). Od sociální pozice se očekává určité chování, což nazýváme sociální role. - Sociální role: ideální role (to, co by mělo být, jak bychom se měli chovat podle ideálu) a hraní role (to, jak já se v roli chovám individuální chování jedince). - Sociální role je ovlivněna procesem konvergence (přijetí) vnitřní přijetí, ztotožnění se se svou rolí a divergence člověk není se svou rolí ztotožněn, odmítá ji, nevyhovuje mu pak mohou nastat konflikty k druhým lidem ve skupině. - V případě divergence může nastat odmítnutí role, zpracování role (člověk chápe nutnost přijetí své role), vykonávání své role pouze formálně, ale vnitřní citový postoj si k ní nevytvoříme (tzv. účelové chování). - Divergentní postoj se může změnit v konvergentní, což je také často cílem psychoterapie. Sociální role mohou být: a) získané (matka, babička) b) vrozené (dcera, manželka), můžeme mít divergentní postoj i k vrozené roli (transsexualita). c) krátkodobé d) dlouhodobé - Sociální status je spojen s hodnocením sociální role. Podle toho, jak se blížíme ideální roli, tak je nám přidělen sociální status. - Ideální role se nemusí shodovat se skutečným chováním člověka. - Atributy role atributovaná role = očekávané chování. Posuzovat sociální roli má smysl pouze v daném kontextu s rolí. 5

6 Sociometrie (lit.: Janoušek Jaromír Metody sociální psychologie, Bakalář Eduard I dospělí si mohou hrát) - Zjišťování vztahů ve skupině. - Výsledky sociometrického šetření slouží pouze vedoucímu skupiny, členům skupiny se nesdělují. - Uplatňuje se v pracovních skupinách, v armádě (sestavování posádek), v terapeutických skupinách, zkrátka kdekoli ve skupině, i ve školství. - Praktikování sociometrie vyžaduje zkušenosti. - Základem je sociometrický dotazník (test) nemůže být anonymní musí být tedy adresný, musí být zvolen kritérium co chceme zjišťovat /to, co souvisí se strukturou vztahů členů skupiny, např. důvěra, oblíbenost), na základě kritéria formulujeme otázky, které musí být vždy kladné i záporné, musíme omezit počet volby uveďte jednoho!. Vyhodnocení sociometrického dotazníku: a) Sociograf maximálně pro 15tičlenné skupiny. Nejprve se konstruuje individuální sociograf u každého zvlášť a u každé otázky, pak skupinový sociograf. + Sociometrická hvězda v daném kritériu. - Černá ovce v daném kritériu. 0 Outsider (mimo zájem skupiny) v daném kritériu. b) Matematické matice pro větší skupiny SKUPINOVÉ NORMY - Sociální normy jsou důležitým nástrojem sociálního tlaku, jejich prostřednictvím skupina ovlivňuje chování svých členů. - Sociální normou rozumíme jakékoli požadavky na chování členů skupiny. - Skupina normy odvozuje od svých cílů a hodnot. - Sociální normy by měly respektovat potřeby a zájmy svých členů. - Každá sociální skupina má své sankce, nejen negativní (tresty), ale i pozitivní (odměny). Vztah k normám se vyvíjí etapovitě: 1. Etapa členové skupiny respektují normy ve snaze vyhnout se negativním sankcím. Většinou je to v počáteční fázi skupiny, seznamování se s normami. 2. Etapa přizpůsobení se normě, je to výhodné, člověk normu chápe, dodržuje ji. 3. Etapa dodržování normy ve snaze vyhnout se odmítnutí ostatními člen. 4. Etapa dodržování norem proto, aby nebylo ohroženo fungování skupiny. Důležitější je pro člen prospěch skupiny než jeho individuální zájem. 5. Etapa člověk normy zvažuje na základě svého svědomí. Spojuje se osobní i skupinový zájem. 6

7 Na základě norem jsou 4 typy chování: 1) Konformní člověk se podřídí sociálnímu tlaku skupiny. 2) Uniformní člověk převezme určitý způsob chování skupiny (vnější normy) mimo skupinu se chová jinak. 3) Konvenční ustálený způsob chování, zvnitřněné normy. 4) Identifikace s normou identifikovat se s normou jako obranný mechanismus. - Normy vyjadřují sociální tlak člověk má tendenci zaujímat postoj podobný normě, tendence se přizpůsobit v názoru, srovnávání se se skupinou. Tlak může být tak silný, že člověk přijme normy skupiny za vlastní i mimo skupinu. Tlak může být tak silný, že člověk většinu norem dodržuje, i když s nimi nesouhlasí. - Konformismus je ovlivňován velikostí, soudržností, cíli, zájmy, skupiny. Konformismus je tak významný, že pokud člověk vzdoruje sociálnímu tlaku, je schopen dostat se do fáze, kdy ho tlak donutí setrvat, přesto, že je v opozici (např. Statečné srdce vím, že prohraji, ale stejně jdu dál). VEDENÍ SKUPINY - Skupina se časem diferencuje pozice z hlediska sociálního stata. Rozhodují o tom 2 jevy: a) Míra osobní prestiže, vážnosti, vlivu, moci. Záleží na aktivitě, činnosti skupiny. b) Stupeň popularity. Nepopulárnost ve skupině většinou vyvolávají příliš velké psychické i fyzické odchylky (původ, vzhled, zájmy, IQ, atd.). - Výjimku tvoří dětské skupiny věk, rozumová a sociální vyspělost. Dětské skupiny jsou snadno ovlivnitelné. - Skupina výrazně ovlivňuje formování postojů člověka. Na základě míry prestiže a stupně popularity můžeme rozdělit kategorie pozic ve skupině (dle Nakonečného): 1) Kategorie dominujících osob z nich se vytvářejí vedoucí skupiny. Bývají sociometrické hvězdy, vysoce hodnocení. 2) Aktivní osoby v oblasti prestiže pomocníci vůdců, oblíbené osoby. 3) Osoby závislé, akceptované. 4) Členové pasivní, trpěné osoby nízká prestiž i popularita. 5) Jedinci na okraji outsideři, nemají žádnou prestiž ani popularitu. - Struktura vztahů ve skupině je na jedné straně objektivní formální (daná organizací) a na druhé straně je subjektivní neformální struktura vztahů ve skupině (vnitřní sympatie, antipatie členů) - Od vedoucího skupiny se očekává: schopnosti organizovat, plánovat, řídit činnosti skupiny, že bude umět harmonizovat vztahy mezi členy. - Vedoucí skupiny by měl být empatický vůči členům skupiny, měl by mít organizační dovednosti, nemělo by mu dělat problém převzít iniciativu, odpovědnost. Měl by být psychosociálně vyzrálý. - Typ formální autorita (vedoucí) = postavení je oficiálně stanoveno X neformální autorita = přirozená autorita = vybrán členy skupiny. - Vůdce v souvislosti s typem temperamentu: sangvinik vysoká prestiž, ale může jí snadno rázem ztratit. Cholerik vysoká autorita, nemusí korespondovat s prestiží a s popularitou. Melancholik nízká autorita, nevyhovuje jim vedoucí postavení, prestiž je individuální. Flegmatik nízká autorita, prestiž mohou mít vysokou. 7

8 Styly řízení skupiny: 1) Styl autoritativní vedoucí je dominantní, rozhoduje sám a o všem. Skupina je výkonná, protože jsou v ní jasně definovány sociální role, což je klad. Nebezpečí přílišného direktivního vedení může vést k odporu vůči vůdci, což je zápor. 2) Antiautoritativní liberální styl není zde dominantní vedoucí, spíše spolupráce, členové jsou vedeni k samostatnosti, odpovědnosti. Nejsou jasně stanovená pravidla, sociální role (-). Všechny alternativní výchovné koncepce. 3) Demokratický styl nejlepší vedení skupiny, nejpoužívanější. Vedoucí přednese úkol, vyslechne si ostatní názory, ale má konečné rozhodnutí. Má přirozenou autoritu. - Styly vedení skupiny dle Řezáče: 1) Typ integrující podporuje komunikaci, rozvíjí vztahy, harmonizace vztahů, podporuje kooperaci versus desintegrující typ je více zaměřený na výkon. 2) Typ direktivní autoritativní versus nedirektivní neautoritativní. 3) Typ přímý asertivní, vedení je otevřené, srozumitelné versus manipulativní typ skrytými prostředky dosahuje manipulátor svých cílů. 4) Tvořivý typ vedoucí upřednostňuje proces, vynalézavost, originalitu, činnost (je to více důležité, než výsledek) versus typ rigidní neboli konzervativní typ zaměřenost vůdce na výsledek činnosti. VLASTNOSTI SKUPINY Efektivita skupiny = výkonnost skupiny je ovlivněna velikostí, homogenitou, heterogenitou skupiny. Koheze soudržnost vztahů ve skupině. Stabilita vyjadřuje nezměny členů ve skupině, délku trvání. Atraktivnost, přitažlivost skupiny. Propustnost co musí lidé překonat, aby se stali členy skupiny nebo ji mohli opustit. 8

9 SOCIÁLNÍ INTERAKCE Lit: Řezáč, Číšková: Přehled sociálních psychologie OBSAH: 1) Podstata: determinace psychiky, sociální postoje, sociální motivace, definice. 2) Formy mezilidských vztahů 3) Sociální percepce: proces, percepční stereotypy. Determinace psychiky PODSTATA - Vnitřní podmínky CNS (nepodmíněné reflexy), dědičnost, vrozené faktory. Dědíme: temperament, intelekt, schopnosti, vlohy. - Dále potřeby, pohlaví národnost, atd. - Vnější podmínky přírodní prostřední, materiální, sociální zázemí, kultura. - Přes interakci dochází zpětně k rozvoji osobnosti. - Určité dispozice + aktivita dochází ke změně, ovlivňuji vztahy, kontakty a to zpětně ovlivňuje mě. - Konkrétní procesy, týkají se vždy člověka. Sociální postoje - Postoj = vztah hodnotící. Díky postojům vyjadřují, co je pro mě důležité. Vztah k hodnotám, k druhým lidem a k sobě samému. - Předsudky = nemají racionální důvody (dcera přivede róma, ten má VŠ, ale, hospic na sídlišti petice, nechtějí ho tam, ale neprotestují proti hospici jako takovému, jen se na něj nechtějí dívat). - Citové postoje jsou velmi silné, i když člověk ví, že by se jimi neměl řídit. - Strukturované sociální postoje skládají se ze 3 složek, na stejný podnět u stejného člověka se mohou vytvořit jiné postoje záleží na kontextu. - Dynamické sociální postoje mění se během života (mýtus), některé dlouhodobé, základní neměnit moc často periferní postoje. Vyjadřuje i 10, která složka v postojích převažuje. Konstantní postoje vyváženost všech tří složek. Postoje na ochranu ega k sobě samému nekonsistentní postoje. Určují i stabilitu x labilitu osobnosti, učíme se ovládat svou emoční stránku (když já se chovám tak, ostatní tak). - Polarita postojů: -.0 (indiferentní).+. Ambivalentní postoje prožívám současně + i postoj. - Naučené, získané postoje. - Sociální postoje v interakci rozlišujeme typy sociálních postojů: 1) Angažovanost aktivní vztah v interakci, zpravidla pozitivní. 2) Konformita vnější souhlas se soustavou hodnot. 3) Nesouhlasné postoje pasivní, aktivní budu se angažovat proti. Sociální motivace - Potřeby, zájmy, city, vůle, - potřeba kontaktu s lidmi (afiliace) nutné pro určení vlastní identity, - potřeba seberealizace, - potřeba sociální intimity - sociální zájmy společenské, kulturní, práce s lidmi, 9

10 - prosociální chování člověk se vyznačuje skutky ve prospěch druhých bez nároku na odměnu. Definice interakce - Vzájemné vztahy mezi lidmi, ke kterým dochází během různých činností a tyto činnosti zpětně ovlivňují vztahy a také člověka. - Interakce se vyznačuje určitými základními znaky: 1) Vztažnost, vzájemnost účastníci se vzájemně poznávají, přispívají k seberealizaci. 2) Stimulace vzájemně se podporují, motivují, oceňují. Probíhá ve 3 základních rovinách: rovina akceptace, rovina porozumění, rovina intimity snaha přiblížit se někomu, ale dávám najevo jestli chci, aby oni se přiblížili ke mně. Neporozumění řada konfliktů. 3) Ovlivnění během interakce dochází ke změně v chování. - 3 základní součinnosti: - Koexistence žití vedle sebe, sledujeme vlastní cíle, minimální forma interakce. - Koordinace sladí se podmínky individuálních činností, ale stále převažují individuální cíle (stanovení pravidel). - Kooperace snaha o vzájemnou dohodu, podporu, doplňují se, společně usilují o společné cíle. FORMY MEZILIDSKÝCH VZTAHŮ (STYLY INTERAKCE) 1) Rivalita soupeření spíše nežádoucí interakce (z psychologického hlediska), velice výkonná, interakce nevyvážené časté konflikty. 2) Soutěž snaha zvednout výkon všech účastníků interakce, žádoucí, pokud je soutěž správně zpracovaná. 3) Reciprocita člověk uspokojuje své potřeby v součinnosti s druhými, kooperace, empatie. Dělá se to vědomě nezištně, podvědomě děláváme, že se nám to vrátí. 4) Manipulace z psychologického hlediska je nežádoucí, její podstatou je, že člověk se snaží dosáhnout svých cílů na úkor druhých, a to cizími prostředky. Záleží na mravní stránce, může být i žádoucí, pokud se jedná pouze o nepřímou interakci, manipuluji v zájmu manipulovaného. PROBLEMATIKA SOCIÁLNÍ PERCEPCE - Sociální percepci zavedl na počátku 20. století americký psycholog Bruner = Je to sociální podmíněnost vnímání. Výběrové přijímání a interpretace informací souvisejících s vnímáním a hodnocením skutečnosti. - Má výběrový a hodnotící charakter. - Sebepercepce = vnímání sebe sama, percepce = vnímání druhých lidí. - Je to vysoce subjektivní proces, nemáme pro něj speciální analyzátor. - Zákonitosti sociální percepce: 1) Zákon selekce z působících podnětů si vybíráme pouze ty, které jsou pro nás jakkoli významné. 2) Efekt primárnosti často lidé věnují větší pozornost těm podnětům, sdělením, které jsou první a poslední. 3) Zákon interference vliv předchozí negativní i pozitivní zkušenosti, princip učení. Pokud je zkušenost negativní = interference, pokud je zkušenost pozitivní, pomůže nám = transfer. 4) Podvědomé hodnocení hodnocení neprobíhá jen na vědomé bázi, ale i na nevědomé. 5) Úroveň smyslů a senzitivita člověka vnímáme vjemy všemi smysly. 10

11 - Při sociální percepci si každý vytváří jakýsi vnitřní obraz skutečnosti, ten se nemusí shodovat s realitou. - Zpracováváme na základě pochopení, rozumového zpracování, které je různé do míry toho pochopení, protože existují určité bariéry v pochopení: 1) Recepční děje úroveň činnosti našich analyzátorů. 2) Subjektivní filtr naše individuální selekce (zkušenosti, motivace) vybíráme působící podněty. 3) Sociální podmíněnost percepce každý je člen sociální skupiny, jejíž vzory chování přebíráme. VNÍMÁNÍ DRUHÉHO ČLOVĚKA - ZDROJE VNÍMÁNÍ DRUHÝCH LIDÍ (CO TO OVLIVŇUJE): 1) Vztah každého člověka k sobě samému, podle mého sebepojetí se chovám a vysílám o sobě informace. Potvrzení sebepojetí okolím (myslím si, že mi to sluší a partner mi to potvrdí). 2) Zkušenost tak jak mě lidé přijímají, ovlivňuje moje budoucí chování. 3) Aktivity člověka to, co člověk vytvoří veškeré produkty nám poskytují informace o druhých lidech. 4) Fyzický vzhled vnímaného, je-li upraven vytváří to první dojem. 11

12 Autostereotypy = naše vnitřní tendence příznivěji vnímat lidi, kteří se nám podobají (vzhledem i vlastnostmi), tzv. vlastní lidi. Heterostereotypy = naše vnitřní tendence kritičtěji až negativně vnímat lidi, kteří se od nás výrazně liší, tzv. cizí lidi. - Autostereotypy i heterostereotypy jsou podvědomé. - Vlastnost (např. veselý) je dílčí X rys je skupina vlastností (např. optimista veselý, radostný). VNÍMÁNÍ DRUHÉHO ČLOVĚKA MÁ 3 SLOŽKY: 1) Složka expektační člověk má očekávání, že když se setká se člověkem, že ten člověk se bude chovat k mému očekávání (např. děti nesplňují očekávání svých rodičů). 2) Složka afektivní vnímání druhých je ovlivňováno city. Lidé, kteří v nás vzbuzují pozitivní city, tak je pozitivně hodnotíme a naopak. 3) Složka atributivní vnitřní tendence, důsledek naší osobní identifikace a reflekse s druhými lidmi. Sebepercepce = sebevnímání - Větší pozornost věnujeme druhým, než sobě. - Během interakce dostáváme zpětné informace o tom, jací jsme, a to zpětně utváří naše sebepojetí. - Je důležité vytvářet prostor pro sebereflexi. PERCEPČNÍ STEREOTYPY = FAKTORY, KTERÉ ZKRESLUJÍ OBJEKTIVITU SOCIÁLNÍ PERCEPCE: 1) Hallo efekt vzniká z prvního dojmu. Hallo efektu se dopustím, když podlehneme prvnímu dojmu a on je nesprávný. 2) Projekce podle sebe soudím sebe. Předpokládám, že se druzí zachovají tak, jak bych se zachovala já. Hlavně do lidí promítáme své negativní vlastnosti, ale i pozitivní. 3) Předsudky 4) Chyba kontrastu = opak projekce. Věnujeme větší pozornost opačným vlastnostem, než které máme sami. 5) Chyba centrální tendence při vnímání více osob, podstatou je průměrkování, vyhýbání se krajním hodnocením (nejlepší, nejhorší, apod.). 6) Vulgarizace přílišné zjednodušení skutečnosti. 7) Vliv tradic přejímání tradic, mouder, mýtů, apod. SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE Lit: D levis: Tajná řeč těla, J. Křivohlavý: Jak si navzájem lépe porozumíme, Povídej, naslouchám. OSNOVA: 1) Charakteristika procesu komunikace 2) Druhy komunikace: verbální, nonverbální, jiné klasifikace 3) Sociální techniky a kompetence 12

13 CHARAKTERISTIKA PROCESU KOMUNIKACE - Sociální komunikace je symbolický projev interakce, kdy verbálně či nonverbálně, záměrně nebo spontánně vyjadřujeme vztah mezi účastníky interakce a zároveň dochází k přenosu informací v nejširším slova smyslu. - Symbolické vyjádření: co je obsahem interakce a jak. - JAK : slovo verbální komunikace, gesta, pohyby, držení těla, mimika, nonverbální komunikace, posturologie, symboly (kinezika = způsob chůze, proxemika = vzdálenost od člověka), aktivita, činy = metakomunikace. - CO : zprávy různá slovní sdělení, postoje (k sobě, k obsahu komunikace, k druhým), pravidla interakce. - V západní kultuře se příliš soustředíme na verbální komunikaci. V SOCIÁLNÍ KOMUNIKACI ROZLIŠUJEME: 1) Jednosměrná komunikace hlavně prostředky masmédií, není znám konkrétní příjemce sdělení. 2) Interakční komunikace = dvousměrná existuje příjemce i ten, kdo sděluje, komunikační vztah existuje. Interakční komunikace probíhá ve 2 rovinách: a) Rovina společenských vztahů mezi makroprostředím. b) Interpersonální rovina jak se v konkrétní situaci chovají jednotliví lidé, účastníci komunikace. SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE PLNÍ 3 ZÁKLADNÍ FUNKCE 1) Fce. Interakční sociální komunikace je prostředkem interakce, realizuje interakci. 2) Fce. Sociálně-perceptivní během komunikace dochází k sociální percepci. 3) Fce. Komunikativní během komunikace dochází k výměně sdělení. 5 SLOŽEK PROCESU KOMUNIKACE 1) Mluvčí = komunikátor 2) Příjemce sdělení = komunikant 3) Obsah komunikace = komuniké mělo by usnadnit pochopení sdělení. 4) Sociální situace 5) Komunikační kanál je tvořen tzv. šumy = bariéry v komunikaci, např. stud, dovednosti, soustředěnost, vlivy z prostředí, únava, motivace, záleží na podléhání percepčním stereotypům. Komuniké 1) Cíl sdělení 2) Logické uspořádání informací: Chronologická Podle místa (podle prostoru) když popisujeme předměty, prostředí, prostor. Podle důležitosti na začátku ty nejdůležitější informace z hlediska příjemce. Vzestupně podle složitosti od nejjednoduššího k nejsložitějšímu. Podle pochopení příčin o souvislosti. 13

14 Vždy při sdělování informací uděláme nejprve jakousi první verzi, kterou pak rozpracováváme = redakce: 1) dodržovat délku vět maximálně slov. 2) Členění na odstavce v 1 odstavci by měla být 1 hlavní myšlenka. 3) Používat srozumitelná slova pro komunikanta, na stejné úrovni s příjemcem. 4) Volit kratší, nesložitá slova. 5) Vyhýbat se frázím, formálním, nepříjemným. 6) Nepoužívat vulgární jazyk. Dle toho, jaký jazyk volím, dávám najevo svůj postoj k příjemci. 7) Užívat pozitivní slova, ne negativní ( Nemám na tebe čas! Budu mít čas později. ). 14

15 Proces přijetí a zpracování sdělení má etapovitou povahu, než dospějeme k pochopení: 1. Zvažujeme důvěryhodnost zdroje informací. 2. Hodnotová rovina příjemce zvažuje, jakou hodnotu pro něj sdělení má. Čím větší hodnota, tím to rychleji pochopí. 3. Změna ve vnitřních psychických procesech příjemce. ROZLIŠUJEME ZÁKLADNÍ KOMUNIKAČNÍ STYLY. Komunikační styl je dán osobností člověka a měl by korespondovat se sociální situací (nestačí pouze jeden komunikační styl). Konvenční styl výměna pozdravů, nezávazné fráze, při zahájení a ukončení komunikace, patří mezi rituály komunikace. Styl konverzační výměna myšlenek, postojů, názorů. Symetrická konverzace stejně se podílejí všichni účastníci komunikace (dialog). Operativní styl opak konverzačního stylu asymetrická komunikace někdo má dominantní postavení. Stručná, jednoznačná sdělení. Osobní (intimní) komunikační styl důvěrná komunikace, hlavně citové projevy. Vyjadřujeme fyzickou nebo psychickou blízkost. DRUHY KOMUNIKACE 1) Verbální 2) Nonverbální = metakomunikace = neverbální komunikace 1) VERBÁLNÍ KOMUNIKACE - Komunikuje se prostřednictvím řeči v podobě mluvené nebo psané. ZÁKLADNÍ FORMOU VERBÁLNÍ KOMUNIKACE JE ROZHOVOR Podoby rozhovoru: 1) Rozhovor dvou lidí (dialog). 2) Rozhovor více než dvou lidí skupina skupinový rozhovor. 3) Monolog jeden mluvčí, ale není to jednosměrná komunikace, je známý komunikant. 4) Samomluva monolog sám k sobě (např. ve stáří, u dítěte). PSYCHOLOGICKY VÝZNAMNÉ STRÁNKY VERBÁLNÍ KOMUNIKACE Paralingvistické jevy verbální komunikace = mimoslovní složky mluveného projevu - Informují nás o psychickém hlavně citovém stavu mluvčího. a) Dynamika mluveného projevu nejvýznamnější je tempo řeči (pro člověka je typické tempo řeči), intonace, melodie, hlasitost hlasu (také je vše projevem temperamentu). b) Chyby mluveného projevu (NE vady výslovnosti) různé zvuky a pazvuky (hmm, ehmm, prostě, vole, takže, apod.) mluvčí je dělají proto, protože si potřebují zformulovat myšlenku, projev nesoustředěnosti, stresu, potřeby získat čas, projev žargonu typického pro určitou skupinu. c) Jazyk logiky nebo jazyk poezie Logický jazyk je neosobní, věcný, utříděný, srozumitelný, není citově zabarvený, detaily, nepoužívá citoslovce, zdrobněliny, je to buď spíš racionálně než emočně založený člověk nebo pracuje v takové profesi, kde je takový jazyk běžný. X Poetický jazyk je intimní, osobní sdělení, citoslovce, zdrobněliny, 15

16 metafory, citově zabarvená slova, buď je takový člověk emotivně založený nebo tento jazyk vyžaduje jeho profese. Psychologicky významné je vědomé nebo nevědomé verbální působení na druhé lidi. - Můžeme působit na kognitivní (rozumovou) sféru člověka vysvětlování, napomínání, přesvědčování (při přesvědčování působíme i na hodnotovou složku posluchače a spojíme to se subjektivním významem pro mluvčího přesvědčování má pak větší účinek). Spojujeme rozum s ovlivňováním motivace posluchače můžeme působit přímo (sevřeně snažíme se vzbudit potřeby, zájmy, zaujmout) nebo nepřímo (skrytě - spíše sugesce, podsouvání odpovědi) Zda používáme tzv. činnostní sdělení nebo konstatování. a) Konstatování nepředpokládá aktivitu posluchače. b) Činnostní sdělení očekáváme aktivitu posluchače, čekáme, že na sdělení bude reagovat. - Pokud záměrně na činnostní sdělení reaguji jako na konstatování, nechci situaci vyhrotit. PROBLEMATIKA NASLOUCHÁNÍ V KOMUNIKACI - Problematika naslouchání se vztahuje k verbální i nonverbální komunikaci. - Ten, kdo naslouchá, dává najevo, že opravdu vnímá obsah sdělení i mluvčího jako člověka ( Slyším tě. Naslouchám ti. Poslouchám tě. ). Typy naslouchání: 1) Pasivní naslouchání všechny emfatické nonverbální projevy (přikyvování, blízký postoj, mimika, oční kontakt, koresponduji s nonverbálními projevy mluvčího). 2) Aktivní naslouchání všechny verbální projevy naslouchajícího (např. doplňující otázky). - Můžeme spojit pasivní i aktivní naslouchání. Metody aktivního naslouchání 1) Parafrázování když se naslouchající chce ubezpečit o tom, že správně rozumí mluvčímu. Podstatou parafráze je zopakování myšlenky vlastními slovy posluchače ( Jestli jsem ti dobře rozuměla, tak ). 2) Dotazování používání doplňujících, rozvádějících a upřesňujících otázek. Doporučuje se používat otevřené otázky. Na uzavřenou otázku následuje jednoznačná uzavřená odpověď. 3) Kotvení výrazně zareagujeme na něco, co mluvčí řekl ( Vážně?!; Opravdu?!; Neříkej!! ). 4) Zrcadlení verbalizování o citlivých prožitcích ( Chápu.; Mám podobnou zkušenost.; ). 5) Ozvěna = echo spíše polohlasně zopakujeme důležité myšlenky mluvčího. 6) Shrnutí = rekapitulace mohou být průběžná shrnutí nebo na konci všech sezení. 7) Sumarizace celkový závěr např. na posledním sezení. Připomeneme všechny podstatné kroky, které jsme učinili. 2) NONVERBÁLNÍ KOMUNIKACE 1) Mimika Komunikujeme změnou ve výrazu obličeje. Máme 3 výrazné komunikační zóny v obličeji: čelo, oči (pohled nahoru do stropu aktivizuje centrum fantazie), ústa. 2) Gestikulace komunikace zejména prostřednictvím pohybu rukou (+ způsob sezení, pokyvování hlavou). Gesta jsou symboly význam symbolů se vztahuje ke konkrétní kultuře a gesta jsou výmluvná (jedním gestem lze vyjádřit celou myšlenku). a) Gesta otevřená symbolizují vstřícnost (paže od sebe a dlaně vzhůru). 16

17 b) Gesta uzavřená symbolizují pomyslnou bariéru, potřebu bránit se (např. muži mají spojené ruce na genitáliích). c) Gesta hanlivá (např. poklepání si na čelo). d) Gesta výhružná ruka naznačuje jakýkoli bodný nástroj (např. fakáč). e) Gesta erotická. f) Gesta v souvislosti s určitou profesí. 3) Haptika = doteky např. podání ruky, poplácání, pusa. Pozor na haptiku v západní kultuře. Žádoucí je např. při práci s malými dětmi, ale pozor v ZŠ už ne. 4) Proxemika = přiblížení a oddálení se v rovině horizontální a vyrovnávání převýšení v rovině vertikální. a) Ve vertikální rovině čím vyšší je převýšení, tím je větší odstup a naopak. Např. společensky vyšší osoba by měla být výš, dříve král seděl vysoko na trůnu. b) V rovině horizontální jsou tři zóny: osobní zóna na upažení ruky od těla (cca 1 1,5 metru); intimní zóny důvěrná komunikace s lidmi, se kterými máme pozitivní citové vztahy (kratší než 1 metr); sociální zóna větší vzdálenost než 1,5 metru, prostředí by se mělo upravit tak, aby mohla probíhat komunikace tváří v tvář. 5) Kinezika = komunikace prostřednictvím chůze. Chůze člověka charakterizuje, např. temperament. Chůze je i projevem momentálního psychického stavu člověka. 6) Posturologie = zahrnuje haptiku, proxemika, kineziku, zkrátka celkový nonverbální dojem, jaký na nás druhý člověk dělá. ZDENĚK HELUS HELUSOVA KLASIFIKACE KOMUNIKACE - Kromě verbální a nonverbální komunikace Helus rozlišuje komunikace: 1) Symetrická X asymetrická vyváženost podílu účasti na komunikaci (jakou měrou se oba na komunikaci podílejí). 2) Harmonická X konfliktní podle toho, zda dochází k rozporům mezi účastníky komunikace, rozporu zájmů, cílů. Zda je disharmonie v komunikaci. 3) Soutěživá X kooperující spolupracující komunikace. 4) Formální X neformální komunikace. Efektivní X neefektivní JINÉ ROZLIŠENÍ KOMUNIKACE - Efektivní komunikace je většinou závažný rozhovor, kterým musíme něco vyřešit (s klientem, pracovní rozhovor). Aby byla komunikace efektivní musíme dodržovat určité zásady: proč (důvod, cíl), kdo, kde a kdy (v jakém prostředí, jak dlouho povedeme 17

18 rozhovor), co (co je předmětem rozhovoru), jak (jaké prostředky komunikace budeme volit: verbální nebo neverbální). NÁROČNÉ ŽIVOTNÍ SITUACE LITERATURA: Řezáč Jaroslav: Sociální psychologie, 1998 Matoušek Oldřich: Metody a řízení sociální práce, 2003 Matějček Zdeněk, Ditrich Zdeněk: Děti, rodina, stres, 1994 Matějček Zdeněk: Dítě a rodina v psychologickém poradenství, 1992 (charakteristika subdeprivace) Křivohlavý J.: Jak zvládat stres, 1994 Macháč, Machačová, Hoskove: Emoce a výkonnost, 1978 OSNOVA 1) Pojem a přehled náročných životních situací. 2) Charakteristika: problémové situace a jejich řešení. 3) Frustrace a deprivace: podmínky, příčiny, reakce na frustraci, důsledky deprivace. 4) Stres a stresová situace: pojmy: stres, stresová situace, stresory, příznaky, projevy a důsledky stresu, prevence a zvládání stresu. 5) Sociální konflikty: rozlišení vnitřních a vnějších konfliktů, řešení konfliktů. CHARAKTERISTIKA NÁROČNÝCH ŽIVOTNÍCH SITUACÍ - Náročné životní situace: problémové situace, frustrace a deprivace, stres a stresové situace, sociální konflikty. - Člověk náročné životní situace prožívá jako neznámé, nepřehledné, nesrozumitelné situace, vnímá je jako neřešitelné a nezvládnutelné, nadlimitní (je to nad jeho síly). - Člověk tyto situace vnímá jako ohrožující. - Každá náročná životní situace je má tzv. objektivní a subjektivní stránku. Objektivní stránka je tvořená faktory, které vyvolávají zátěž (reálné faktory) X subjektivní stránka je skutečnost jak člověk prožívá tu objektivní situaci. PŘÍČINY VZNIKU NÁROČNÝCH ŽIVOTNÍCH SITUACÍ (VNITŘNÍ, VNĚJŠÍ) Vnitřní příčiny - Jsou spojeny s osobností člověka, skupiny vnitřních příčin: 1) Vývojové podmínky v jaké vývojové etapě se člověk nachází, když se do náročné životní situace dostane (např. lépe snese úmrtí blízké osoby dospělý člověk než malé dítě). 2) Jevy patologické jakékoli handicapy člověka. 3) Výrazné konstituční rozdíly člověka (tělesné nebo psychické) např. vzhled, náboženství, etnická skupina, apod. Vnější příčiny (izolace a separace) 1) Separace člověk už má vytvořené určité vazby na lidi, a tyto vazby jsou mu z určitých příčin přerušeny (např. separační úzkost u malých dětí). 2) Izolace člověku nebylo umožněno si vazby ani vytvořit, tudíž nedošlo ke ztrátě. Typické pro vznik deprivace. Izolace může být částečná člověk má omezené podněty z vnějšího 18

19 prostředí (např. intelektuální podněty, citové podněty), nebo extrémní izolace kdy člověk žije mimo všechny podněty (např. vlčí děti). - Příčiny mohou být i kombinované, kdy se spojí vnitřní a vnější. PROBLÉMOVÉ SITUACE - Problémovou situací většinou rozumíme takové podmínky v prostředí člověka, které vyžadují změnu řešení člověk řešení nemá, je to pro něj neznámá situace, proto to prožívá jako problém ( Mám problém! ). - Problémem rozumíme subjektivní obraz člověka o situaci, ve které se nachází. - Problémem rozumíme vnitřní stav člověka, kdy si uvědomuje potřebu situaci řešit. - Problém je vždy něčí, nějakého konkrétního člověka (obecné problémy neexistují). FÁZE ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ 1. Příprava uvědomění problémové situace (sběr informací), orientace v situaci formulace hypotéz předpokladů člověka o možnostech řešení, sestavení plánu postupu. 2. Realizační fáze v případě nepotvrzení hypotézy děláme vše znovu. 3. Rekapitulace evaluace (zpětné zhodnocení, rekapitulace), podstata učení co dobře/špatně a proč? FRUSTRACE - Frustrace je subjektivní prožitek člověka. - Vzniká vlivem krátkodobého neuspokojování potřeb (dlouhodobé neuspokojování potřeb nazýváme deprivace). Člověk překážka (objektivní stránka) cíl. DEPRIVACE - Potřeby jsou neuspokojovány dlouhodobě (měsíce, roky). - Stav deprivace vede k trvalému poškození zdraví (fyzického nebo psychického) a může končit i smrtí. Druhy deprivace podle neuspokojování potřeb 1) Primární (biologická) potrava, pohyb, aktivita, apod. 2) Sekundární (psychická) bezpečí, seberealizace (citová subdeprivace probíhá v rodině, skrytě v afunkční rodině). 3) Intelektuální informace, vzdělání, hry, apod. (pseudoolygofrenie snížení rozumových schopností). 4) Estetická kulturní. 5) Sociální kontakt s lidmi. Frustrační tolerance - Odolnost člověka vůči zátěži (viz. Křivohlavý J. Psychologie zdraví). - Dědičné rysy zdraví osobnosti (optimisti), náchylné k nemocem. - Čím je člověk mladší, tím je zranitelnější. - Pohlaví muži bojují, ženy řeší, pak hledají pomoc. - Výchova neodstraňovat překážky, podporovat v řešení, dávat oporu. 19

20 Reakce na frustraci 1) Agresivní reakce přirozená, základní destruktivní chování. Přímý útok proti zátěži, překážce (ironie). a) Agrese potlačená (přemístěná) ventil na náhradní oběť. b) Agrese skrytá (obrácená proti sobě) sebepoškozování. c) Projevy vzdoru (aktivní/pasivní). 2) Únikové reakce přirozené, neřešení situace. a) Rezignace (zastavení před překážkou). b) Apatie po snaze, nesnaží se překážku zdolat. c) Útěky k...(drogám, gamblarství, fantazii, alkoholu). d) Úniky do...(nemoci). e) Regrese do mladšího věku. 3) Obranné reakce snaha zmírnit zátěž nemusí být projevem slabosti. a) Projekce hledání chyby u jiných. b) Racionalizace rozumové zdůvodnění řešení. c) Kompenzace hledání náhradního řešení, obejít překážku. d) Potlačení (popření) situace, snaha vytěsnit, že problém existuje. e) Identifikace s normou jako řešení. f) Stereotypizace potřeba opakovat úkony (kontrola). Aktivní řešení frustrace - Aktivní zvládání řešení (Křivohlavý J.: Efektivní formy). - Snaha řešit určitou životní situaci jako problémovou. - Nezakrývat, nemaskovat, lze se učením zlepšit. Typické reakce školních dětí na zátěž - Dělá výrazně více chyb, nezvládá náročnější aktivity (úniky). - Útěky, záškoláctví, snaha vyhnout se učitelům, apod. STRES A STRESOVÉ SITUACE - Objektivní stránka vlivy prostředí člověka, nutí ho mobilizovat fyzické a psychické rezervy. Stres a) Pozitivní význam eustres, motivuje, aktivizuje. b) Negativní význam distres, dlouhodobý, poškozuje zdraví, civilizační, psychosomatické nemoci. c) Hypostres stres nízké intenzity. d) Hyperstres stres vysoké intenzity, distres. Stresory a) Fyzické nemoci, souvisí s tělem. b) Fyziologické postihují nervovou soustavu (únava). c) Fyzikální působí na nervovou soustavu (hluk, počasí, čas, období,...). d) Psychické citová soustava (zdravotní stav blízkých osob, apod.). e) Sociální souvisí se změnou v sociální oblastí (sňatek, vězení, ztráta zaměstnání). f) Civilizační souvisí s životem ve městech, vyspělých zemích (čas, způsob dopravy, bydlení, hustota obyvatel). 20

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Komunikace v organizaci Asertivita Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Kurz Psychologie a sociologie na FSV

Kurz Psychologie a sociologie na FSV Kurz Psychologie a sociologie na FSV Komunikace (verbální a neverbální) v organizaci Asertivita Vyjednávání Mgr. Petra Halířová Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

FJFI. Emoce a jak je zvládat

FJFI. Emoce a jak je zvládat FJFI Emoce a jak je zvládat Emoce jsou když emoce (e-motio, pohnutí) jsou psychicky a sociálně konstruované procesy zahrnují subjektivní zážitky libosti a nelibosti, provázené: fyziologickými změnami (změna

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských věd

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Minimum pro pracovníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 KOMUNIKACE

Minimum pro pracovníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 KOMUNIKACE KOMUNIKACE V nejširším slova smyslu můžeme komunikací nazvat vše, čím lidé působí jeden na druhého. Je to proces, při němž dochází k vyměňování významů mezi lidmi. Během komunikace si předáváme informace.

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM. Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte?

ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM. Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte? ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte? Téma preventivního programu (stručný nástin): a) Zdravý životní styl Aktivní se prosazování ve volném čase, hodnotová

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE KAPITOLA 7. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

SOCIÁLNÍ DIMENZE OSOBNOSTI

SOCIÁLNÍ DIMENZE OSOBNOSTI SOCIÁLNÍ DIMENZE OSOBNOSTI Klára Nováková Lukáš Ouzký OBSAH Co je to skupina Malá sociální skupina rodina, škola, vrstevníci Velká sociální skupina Masa x dav Skupinová dynamika Struktura skupiny dělení

Více

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, zná projevy reakcí na frustraci, dokáže definovat pojem stres

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, zná projevy reakcí na frustraci, dokáže definovat pojem stres Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2009 Mgr. Olga Čadilová SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Uvědom si,

Více

1 Mezilidská komunikace a její typy

1 Mezilidská komunikace a její typy 1 Mezilidská komunikace a její typy Cíle studia Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: popsat mezilidskou komunikaci, rozlišit a charakterizovat jednotlivé typy komunikace, vysvětlit zásady

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze Komunikace pracovníků školy s rodiči sociálně znevýhodněných žáků základní informace a studijní materiály ke kurzu Kurz byl vytvořen v v rámci projektu Školní asistent, nástroj upevňující příležitosti

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová Komunikace v konfliktních situacích II Ing. Petra Palasová I. Prevence Konfliktní situace II. Zvládání, řešení, zklidnění konfliktu Komunikujeme Na straně vysílače Na straně příjemce Komunikujeme Verbálně

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Nabídka školení 2015. Vzdělávací společnost EDOST, s. r. o. Revoluční 22 430 01 Chomutov e-mail: edost@edost.cz. www.edost.cz Tel.

Nabídka školení 2015. Vzdělávací společnost EDOST, s. r. o. Revoluční 22 430 01 Chomutov e-mail: edost@edost.cz. www.edost.cz Tel. Nabídka školení 2015 Vzdělávací společnost EDOST, s. r. o. Revoluční 22 430 01 Chomutov e-mail: edost@edost.cz www.edost.cz Tel.: 474 628 347 Vzdělávací společnost EDOST, s. r. o. působí na trhu od roku

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program

ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program 4.8.2 Výchova ke zdraví Výchova ke zdraví, jejímž prostřednictvím se ochrana a podpora zdraví stává přirozenou součástí každodenního života školy, vychází

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

OSNOVA VÝUKY KURZU KURZ VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE

OSNOVA VÝUKY KURZU KURZ VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Obchodní akademie Břeclav Smetanovo nábřeží 17, 690 28 Břeclav Příležitost pro každého vzdělávací projekt OP VK OSNOVA VÝUKY KURZU KURZ VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Výuka bude probíhat v učebně OK

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd / Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví Výchova ke Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vzdělávání v předmětu Výchova ke je zaměřeno na: preventivní ochranu základní hygienické, stravovací, pracovní i

Více

Základy sociální komunikace pro knihovníky a informační pracovníky část 1. PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci

Základy sociální komunikace pro knihovníky a informační pracovníky část 1. PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci Základy sociální komunikace pro knihovníky a informační pracovníky část 1 PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci Terminologie Komunikace: communicare (latinské slovo) znamená spojovat se, spoluúčastnit

Více

Člověk a zdraví. Výchova ke zdraví. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.

Člověk a zdraví. Výchova ke zdraví. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Člověk a Výchova ke 6., 7. a 9. ročník 1 hodina týdně třídy poznávat jako nejdůležitější životní hodnotu pochopit

Více

4.10.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Komunikativní dovednosti

4.10.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Komunikativní dovednosti 4.10.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Komunikativní dovednosti 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Obsahem vyučovacího předmětu Komunikativní dovednosti je naplňování očekávaných výstupů vzdělávací

Více

ETICKÁ VÝCHOVA DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBOR

ETICKÁ VÝCHOVA DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBOR 5.10.2 ETICKÁ VÝCHOVA DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBOR Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru tvoří následující témata: 1. Mezilidské vztahy a komunikace. 2. Důstojnost lidské osoby. Pozitivní hodnocení sebe.

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Management. Manažerská osobnost. Ing. Vlastimil Vala, CSc. Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky

Management. Manažerská osobnost. Ing. Vlastimil Vala, CSc. Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky Management Manažerská osobnost Ing. Vlastimil Vala, CSc. Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura 1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché, s porozuměním Zdokonalování techniky čtení Porozumění přiměřeným textům

Více

Komunikace v průmyslové organizaci

Komunikace v průmyslové organizaci Komunikace v průmyslové organizaci doc. Ing. František Steiner, Ph.D. Obsah 1. Funkce komunikace v organizaci. Model základního komunikačního procesu. Komunikační toky v organizaci. Komunikační bariéry

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

Civilizační onemocnění. Stres a syndrom vyhoření. SOŠ InterDACT s.r.o. Most. Bc. Jana Macho

Civilizační onemocnění. Stres a syndrom vyhoření. SOŠ InterDACT s.r.o. Most. Bc. Jana Macho Civilizační onemocnění Stres a syndrom vyhoření SOŠ InterDACT s.r.o. Most Bc. Jana Macho Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět SOŠ InterDact s.r.o. Most Bc. Jana Macho III/2_Inovace a

Více

PSYCHOLOGIE. 1 Předmět sociální psychologie. Osobnost jako sociální bytost

PSYCHOLOGIE. 1 Předmět sociální psychologie. Osobnost jako sociální bytost Vyšší odborná škola, střední škola, jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky a základní škola MILLS, s. r. o. Školní rok: 2014 2015 PSYCHOLOGIE 1 Předmět sociální psychologie. Osobnost jako sociální

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/14.0143 STRES FRUSTRACE DEPRIVACE KONFLIKT 1) STRES zátěž, kdy je organismus nucen mobilizovat

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/14.0143 SOCIOLOGIE z latinského socius= společník nebo societas = společnost a řeckého

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2.

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 41 51 H/01 Zemědělec - farmář Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Občanská výchova Ročník: první Téma:

Více

ETICKÁ VÝCHOVA. 6. ročník

ETICKÁ VÝCHOVA. 6. ročník Charakteristika předmětu ETICKÁ VÝCHOVA 6. ročník Obsahové, organizační a časové vymezení Vyučovací předmět: Etická výchova (EtV) je realizován v 6. ročníku jako volitelný předmět v rozsahu 1 hodina týdně.

Více

www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Dotazník komunikačního stylu

www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Dotazník komunikačního stylu www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Dotazník komunikačního stylu Jaroslav Ukázkový jaroslav.ukazkovy@tcconline.cz 17. června 2015 Dostává se Vám do rukou Dotazník komunikačního stylu asertivity, který mapuje

Více

ETICKÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové vymezení

ETICKÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové vymezení ETICKÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Etická výchova žáka vede k navázání a udržování uspokojivých vztahů, vytvoření si pravdivé představy o sobě samém,

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 3. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE

PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE Pedagogická komunikace je specifickou formou komunikace sociální. Jde při ní o dorozumívání, sdělování určitých významů v sociálním chování v rámci mezilidských vztahů. Sociální

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání

Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Čj. 12586/2009-22 V Praze dne 16.12.2009 Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Etická výchova Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod Část V. Osnovy I. a II. stupeň KAPITOLA 40. DOPLŇKOVÝ VZDĚLÁVACÍ OBOR

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno XX. Neonatologické setkání XIV. Hanákovy dny 8.-10. června 2012 Hotel Diana, Velké

Více

Stres. Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1

Stres. Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1 Stres Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1 Stres Termín vyjadřující náročné životní situace a stavy organismu. V běžném jazyce:

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. - uvede příklady nejčastějších porušování základních lidských práv a svobod, zamyslí se nad jejich příčinami a

Více

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte Om 1. informace o dítěti Jméno a příjmení Rodné číslo Místo narození Trvalý pobyt Faktický pobyt 2. rodiče Rodiče Otec Matka Jméno a příjmení Stav Trvalý pobyt Přechodný

Více

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE pro tříleté učební obory SOU PSY 301 Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 31. října 1986, č. j. 27

Více

ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM

ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM VY_32_INOVACE_PSY_11 ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření:

Více

6.2. II.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.2.5. Vyučovací předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

6.2. II.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.2.5. Vyučovací předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň 6.2. II.stupeň Vzdělávací oblast: 6.2.5. Vyučovací předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět výchova ke zdraví se vyučuje

Více

Komunikační dovednosti (s využitím transakční analýzy)

Komunikační dovednosti (s využitím transakční analýzy) Přednáška Soňi Smolkové-Syřinkové Komunikační dovednosti (s využitím transakční analýzy) Komunikační dovednosti jsou nedílnou součástí tzv. soft skills (v českém překladu měkké dovednosti). Individuální

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

Management. Ing. Jan Pivoňka

Management. Ing. Jan Pivoňka Management Ing. Jan Pivoňka Úvaha o etice: Je etické aby zaměstnanci hráli v pracovní době hry nebo prohlíželi zábavné stránky? Je efektivní zamezit tomuto jevu omezením přístupu na určité stránky? Je

Více

Asertivita. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Asertivita. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Asertivita MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 1 Název materiálu: Asertivita Ročník:

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

Bezpečné prostředí ochrana zdraví při různých činnostech bezpečnost v dopravě znalost pravidel silničního provozu

Bezpečné prostředí ochrana zdraví při různých činnostech bezpečnost v dopravě znalost pravidel silničního provozu Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 6. Výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata, projekty, kurzy Poznámky vysvětlí na příkladech souvislosti mezi

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti

Více

Temperament, charakter, schopnosti, inteligence, tvořivost, motivy, potřeby, Maslowova pyramida potřeb, postoje.

Temperament, charakter, schopnosti, inteligence, tvořivost, motivy, potřeby, Maslowova pyramida potřeb, postoje. Témata ústní maturitní zkoušky ze společenských věd Gymnázium a Obchodní akademie Pelhřimov Školní rok: 2014-15 Vyučující: Mgr. Simona Palová Třída: oktáva, 4.A, 4.B 1. Psychologie jako věda. Definice

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Modul 4 - Komunikace s veřejností

Modul 4 - Komunikace s veřejností Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul 4 - Komunikace s veřejností Mgr. Liana Cihelková Komunikace

Více

Základy společenských věd

Základy společenských věd Základy společenských věd ročník TÉMA VÝSTUP G5 UČIVO Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a podstata lidské psychiky poznává skutečnost a co může jeho vnímání avědomí; poznávání ovlivňovat;

Více

Zátěžové situace. frustrace, stres, deprivace

Zátěžové situace. frustrace, stres, deprivace Zátěžové situace frustrace, stres, deprivace Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu Šablona CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení

Více

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce:

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: 23. RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: Hlavní roli v pravidelném a cíleném preventivním a osvětovém působení v Rodinné a sexuální výchově

Více

Např: neúspěch u zkoušky, příliš velké pracovní napětí, rozchod s partnerem, úmrtí blízkého člověka (rodina, přítel).

Např: neúspěch u zkoušky, příliš velké pracovní napětí, rozchod s partnerem, úmrtí blízkého člověka (rodina, přítel). Otázka: Náročné životní situace Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kriss Náročné životní situace (stres,frustrace,deprivace) = situace, které brání nebo stěžují člověku dosažení cíle Např: neúspěch

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec,

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Kompetence sociální a personální cílem je rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat, pracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých.

Kompetence sociální a personální cílem je rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat, pracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých. 5.8. Vyučovací oblast: Člověk a zdraví 5.8.2. Tělesná výchova pro 1. stupeň Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Tělesná výchova vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Hlavním

Více

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu A) Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace: předmět je vyučován ve 4. ročníku 2 hodiny týdně v 5. ročníku 2 hodiny

Více

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy Autoevaluace školy 1. Právní vymezení I. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 12 1) Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení

Více

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vyučovací předmět Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk ANGLICKÝ JAZYK Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí 1. Kompetence k učení žák dlouhodobě

Více

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Životní způsob (1) Relativně stabilní forma života člověka, konkrétní; se svým historickým vývojem Činnost,

Více

Konference PPRCH 2013 projekt: Statečná srdce

Konference PPRCH 2013 projekt: Statečná srdce Konference PPRCH 2013 projekt: Statečná srdce realizátor: Sdružení SCAN Mgr. Kateřina Smutná, PhDr. Veronika Novotná Specifika dětí z DD nelze obecně definovat (každá skupina dětí je jiná) často však sociálně

Více

Kompetenční model efektivního lektora

Kompetenční model efektivního lektora Kompetenční model efektivního lektora Autor : Mgr. Pavel Veselý, Mgr. Kristýna Lukšová ABS WYDA s.r.o. projekt Kruh Číslo projektu: CZ.1.07/3.2.09/01.0035 Kompetenční model lektora Osobnost lektora je

Více