Chemická vazba. Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Chemická vazba. Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů"

Transkript

1 Chemická vazba Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů Mechanismus tvorby vazby = sdílení, předávání nebo redistribuce valenčních elektronů Model lokalizovaných elektronových párů (Lewis, VB, VSEPR, hybridizace) Model delokalizovaných elektronů (MO) 1

2 Iontová Chemická vazba Kovalentní Kovová 2

3 Typy chemických vazeb Kovalentní = sdílení elektronů (e páru, 1e H 2+ ) několika atomy (2, 3, 4...), třícenterní-dvouelektronová vazba Kovová = sdílení elektronů mezi mnoha atomy, pásová teorie Iontová = předání elektronů, tvorba iontů, Coulombovské přitažlivé síly mezi opačně nabitými ionty Van der Waalsova = Coulombovské přitažlivé síly mezi dočasnými náboji (dipóly) Topologická = mechanické spojení molekul (rotaxeny, katenany, karcerandy) 3

4 Elektronegativita podle Paulinga 4

5 Van Arkelův trojúhelník Iontovost = rozdíl eletronegativit Kovalentnost = průměr eletronegativit 5

6 M n+ A m- částečný kovalentní charakter Žádná vazba není zcela iontová. Přechod od kovalentní k iontové vazbě je spojitý a většina sloučenin leží mezi oběma extrémy Δχ = (χ A χ B ) Iontovost vazby i = 1 exp [ 0.21(χ A χ B ) 2 ] polárně kovalentní vazba i 1 0, X A X X B 6

7 Iontová a kovalentní vazba LiCl > NaCl > KCl > RbCl > CsCl Stoupá kovalence NaI > NaBr > NaCl > NaF Stoupá kovalence AlN > MgO > NaF Stoupá iontovost 7

8 Iontová a kovalentní vazba Kovalentní Polární kovalentní Iontová Přibližné rozdělení Plynulý přechod Rozdíl elektronegativity Δχ = (χ A χ B ) 8

9 Iontová a kovalentní vazba Stoupá kovalence Kyanidová těžba zlata 9

10 Různé typy chemické vazby v jedné sloučenině CdI 2 kovalentní Van der Waalsova 10

11 Různé typy chemické vazby v jedné sloučenině Kovalentní Iontová K + a (C 60 ) 3 11

12 Různé typy chemické vazby v jedné sloučenině SrTl 2 = Sr 2+ (Tl 2 ) 2 Kovalentní mezi Tl-Tl Iontová mezi Sr 2+ a (Tl 2 ) 2 12

13 Topologická vazba: rotaxeny, katenany, karcerandy 13

14 Iontová vazba Na(s) + ½ Cl 2 (g) NaCl(s) ΔH 0 f = kj mol 1 Uvolněné reakční teplo Vytvoření oktetu pro Na + i Cl 14

15 NaCl - iontová sloučenina Neexistuje molekula NaCl Vzorcová jednotka Nekonečná mřížka uspořádaných kationtů a aniontů 15

16 Mřížková energie, L Mřížková energie je energie, která se uvolní při vytvoření jednoho molu pevné iontové sloučeniny z iontů v plynném stavu Coulombovská přitažlivá síla mezi dvěma ionty 1 = 4 πε Mřížková energie L [kj mol 1 ] Coulombovské přitažlivé a dopudivé síly mezi 1 molem iontů F 0 Z + Z r 2 e 2 Z = náboje iontů r = vzdálenost iontů L = N A M Z + Z 4πε 0 e r 2 M = Madelungova konstanta udává geometrii krystalové mřížky (NaCl, CsCl, CaF 2, ZnS,...) 16

17 Mřížkové energie halogenidů alkalických kovů L [kj mol -1 ] F Cl Br I Li Na K Rb Cs L = N A M Z Z e 2 + 4πε 0 r k Z + r Z 17

18 Mřížkové energie a fyzikální vlastnosti L [kj mol -1 ] T t [ 0 C] L [kj mol -1 ] T t [ 0 C] NaF KF NaCl KCl NaBr KBr NaI KI L k Z+ Z r MgCl 2 MgO CaO L [kj mol -1 ] T t [ 0 C] Mohs SrO BaO ScN

19 Born Haberův cyklus Na + (g) + Cl (g) IE(Na) Na (g) + Cl (g) ½ D(Cl-Cl) Na (g) + ½ Cl 2 (g) ΔH subl. Na (s) + ½ Cl 2 (g) Součet energetických efektů dějů uzavřeného cyklu = 0 EA(Cl) Na + (g) + Cl (g) L(NaCl) ΔH sluč NaCl (s) 19

20 Born Haberův cyklus Na(s) Na(g) ½Cl 2 (g) Cl(g) ΔH subl. = kj mol 1 ½ D(Cl-Cl) = 122 kj mol 1 Na(g) Na + (g) + e Cl(g) + e Cl (g) Na + (g) + Cl (g) NaCl(s) IE(Na) = 496 kj mol 1 EA(Cl) = 349 kj mol 1 L(NaCl) = 778 kj mol 1 Na (s) + ½ Cl 2 (g) NaCl(s) ΔH sluč = kj mol 1 20

21 Mechanické vlastnosti iontových sloučenin 21

22 Kovalentní vazba 22

23 Kovalentní vazba v molekule vodíku H 2 Vazebná energie H H Rovnovážná vazebná vzdálenost H H Meziatomová vzdálenost 23

24 Přitažlivé Odpudivé 24

25 Kovalentní vazba Atomy se sdílením elektronových párů snaží doplnit svou valenční sféru na elektronový oktet Gilbert N. Lewis ( ) F F F F 25

26 Oktetové pravidlo He 1s 2 Ne [He] 2s 2 2p 6 Ar [Ne] 3s 2 3p 6 Kr [Ar] 3d 10 4s 2 4p 6 Xe [Kr] 4d 10 5s 2 5p 6 Gilbert N. Lewis 1902 Rn [Xe] 4f 14 5d 10 6s 2 6p 6 26

27 Lewisovy struktury 27

28 Lewisovy struktury Tvorba stabilní sloučeniny (n atomů) = atomy dosáhnou konfigurace vzácného plynu. Sečti valenční elektrony všech atomů, ± náboj = E. Pro oktety potřebujeme 8n elektronů. 8n E musí být sdíleno. Použij dvojice elektronů k vytvoření jednoduchých vazeb mezi atomy (= S). Zbývající sdílené elektrony (P = 8n E S) umísti tak, aby byl vytvořen duet pro H atomy a oktet pro C, N, O, F. Nesdílené elektrony rozmísti jako volné elektronové páry. Sloučeniny prvků skupiny Be a B mohou být elektronově deficitní. Prvky 3. a vyšších period mohou překročit oktet. Elektrony převyšující oktet umísti na centrální atom. 28

29 Cl Cl C Cl Lewisovy struktury O Cl H C H n = 4, E = 10 (počet elektronů) E = = 10 sdíleno S = 6 (3 jednoduché vazby) P = 8n-E-S = 4 (2 násobné vazby) E-S-P = 0 (volné el. páry = 0) H C C H n = 5, E = 32 (počet elektronů) 8n-E = = 8 sdíleno S = 8 (4 jednoduché vazby) P = 8n-E-S = 0 (násobné vazby) E-S-P = 24 (volné el. páry = 12) H H C H O H n = 4, E = 12 (počet elektronů) E = = 8 sdíleno S = 6 (3 jednoduché vazby) P = 8n-E-S = 2 (1 násobná vazba) E-S-P = 4 (volné el. páry = 2) H H C H H C H C n = 3, E = 10 (počet elektronů) E = = 8 sdíleno S = 4 (2 jednoduché vazby) P = 8n-E-S = 4 (2 násobné vazby) E-S-P = 2 (volné el. páry = 1) H H C N 29

30 Cl Cl C Cl Lewisovy struktury - oktety O Cl H C H H C C H H H C H O H H H C H H C H C H H C N 30

31 Lewisovy struktury 1O O O O 1O O 3 3 n = 3, E = 18 (počet elektronů) 8n-E = = 6 sdíleno S = 4 (2 jednoduché vazby) P = 8n-E-S = 2 (1 násobná vazba) E-S-P = 12 (volné el. páry = 6) 31

32 Rezonanční struktury Poloha jader se nemění, umístění elektronů je odlišné. Popis skutečné situace není ani jedna z možných struktur, není to ani rychlý přechod mezi jednotlivými strukturami, ale superpozice všech. 1O O O 3 O 3 O 1O 32

33 Rezonanční struktury řád vazby = 1,5 náboj na O = -0,5 33

34 Formální náboj Oxidační číslo = všechny e k elektronegativnějšímu prvku Formální oxidační stav pro výpočet výměny e v redoxních reakcích. Není to skutečný náboj na daném atomu. Formální náboj = rozdíl mezi počtem valenčních elektronů na volném atomu a valenčními elektrony přiřazenými atomu v molekule: volné páry patří celé danému atomu, vazebné páry jsou rozděleny mezi partnery. O O O O N O O N O O N O 34

35 Formální náboj Formální náboj = rozdíl mezi počtem valenčních elektronů na volném atomu a valenčními elektrony přiřazenými atomu v molekule: volné páry patří celé danému atomu, vazebné páry jsou rozděleny mezi partnery. Atomy se snaží dosáhnout minimálního formálního náboje, nejlépe nula. Negativní formální náboj je umístěn na nejelektronegativnějším atomu. Součet formálních nábojů v molekule (iontu) musí být roven celkovému náboji na dané částici. 35

36 Formální náboj v H 3 O +, CH 3 O -, CH 3+, CO, N 3 - H H O H O: 6-5 = +1 H H C H O C: 4-4 = 0 O: 6-7 = -1 H H C H C: 4-3 = +1 C O N N N N N N C: 4-5 = -1 O: 6-5 = +1 N 1 : 5-5 = 0 N 2 : 5-4 = +1 N 3 : 5-7 = -2 N 1 : 5-6 = -1 N 2 : 5-4 = +1 N 3 : 5-6 = -1 36

37 Formální náboj N C O N C O N C O velké hodnoty formálního náboje záporný náboj na méně elektronegativním prvku nejlepší vzorec 37

38 Molekuly s nepárovými elektrony. N.. O : : O.. N O.. O O Dimerizace NO 2. 2 NO 2 (g) N 2 O 4 (g) K c = 210 O 2 paramagnetická molekula = má nepárové elektrony = Lewisovy struktury nevystihují realitu zcela dokonale 38

39 VSEPR VSEPR = valence shell electron repulsion Odpuzování elektronových párů ve valenční vrstvě Empirický soubor pravidel, podle kterého lze snadno určit tvar koordinační sféry atomů a tedy tvar molekul, iontů a molekulových fragmentů prvků hlavních skupin nebo přechodných kovů s elektronovou konfigurací d 0 nebo d

40 VSEPR Molekula = centrální atom + ligandy + volné elektronové páry ligandy = jiné atomy nebo skupiny Ligandy mají obvykle vyšší elektronegativitu než centrální atom (ne H nebo kovy) Valenční elektrony uspořádány do dvojic: Vazebné elektronové páry Volné (nevazebné) elektronové páry 40

41 Centrální atom - ligand CH 3 COO H O H H C C O 41

42 VSEPR Pro určení základního tvaru koordinační sféry atomu je důležitý počet obsazených směrů = počet volných elektronových párů a počet vazeb (bez ohledu na násobnost!!) 42

43 VSEPR Každý elektronový pár zaujímá určitý prostor kolem centrálního atomu a zabraňuje přístupu ostatním elektronům (odpuzuje je) = Pauliho princip výlučnosti. Elektronové páry se uspořádají v prostoru kolem centrálního atomu co nejdále od sebe, aby se co nejméně odpuzovaly. Volné elektronové páry zaujímají větší část prostoru kolem centrálního atomu a jsou mu blíže než vazebné elektronové páry. 43

44 Tetraedrická molekula methanu CH 4 Umístit 4 body na povrchu koule tak, aby měly mezi sebou maximální vzdálenost tetraedr 44

45 VSEPR Volné elektronové páry a jednotlivé vazby zaujmou v prostoru kolem centrálního atomu uspořádání s nejnižší energií, tj. s nejmenším odpuzováním mezi elektronovými páry: centrální atom + 2 ligandy centrální atom + 3 ligandy centrální atom + 4 ligandy centrální atom + 5 ligandů centrální atom + 6 ligandů centrální atom + 7 ligandů lineární rovnostranný trojúhelník tetraedr trigonální bipyramida nebo čtvercová pyramida oktaedr pentagonální bipyramida 45

46 AX 6 AEX 5 AE 2 X 4 AX 5 AEX 4 AE 2 X 3 AE 3 X 2 AX 4 AEX 3 AE 2 X 2 AX 3 AEX 2 AX 2 46

47 VSEPR Pro pojmenování výsledného tvaru molekuly uvažujeme jen polohy jader, NE volné elektronové páry Objem obsazený vazebnými el.páry klesá v řadě : trojná vazba > dvojná vazba > jednoduchá vazba. Odpuzování mezi el.páry klesá v řadě: volný-volný > volný-vazebný > vazebný-vazebný 47

48 Změny vazebných úhlů VSEPR předpovídá změnu vazebného úhlu od ideální hodnoty Ne však numerickou hodnotu vazebného úhlu předpověď <109.5 <109.5 experim.hodnoty 48

49 AX 2 Vazebný úhel =180 49

50 AX 3 : Vazebný úhel =120 AEX 2 : Vazebný úhel <

51 Tetraedrický vazebný úhel AX 4 Tetraedrický vazebný úhel =

52 Deformace vazebných úhlů Tetraedr Trojboká pyramida Lomená 52

53 Trigonální bipyramida TBP má dva různé typy vrcholů = dva chemicky odlišné typy substituentů, pozic Dvě axiální Tři ekvatoriální Volné elektronové páry a násobné vazby obsazují vždy ekvatoriální polohy 53

54 O F S F F F Volné elektronové páry a násobné vazby obsazují vždy ekvatoriální polohy 54

55 Trigonální bipyramida PF 5 SF 4 Výsledný název tvaru molekuly určuje poloha jader, neuvažujeme volné elektronové páry ClF 3 ClF 3 I 3 Tvar T Lineární 55

56 Trigonální bipyramida (TBP) a čtvercová pyramida (SP) 56

57 Oktaedr AX 6 Oktaedrický vazebný úhel = 90 57

58 Oktaedr BrF 5 XeF 4 Čtvercová pyramida Čtverec 58

59 Překryv orbitalů Vznik vazby překryvem orbitalů na dvou různých atomech A, B Obsazeno dvojicí elektronů Ψ = Ψ A Ψ Β Podmínky překryvu: Vhodná symetrie, znaménko vlnové funkce Vhodná energie, srovnatelná, ne velmi rozdílná 59

60 Typy překryvu orbitalů Sigma vazba, σ Elektronová hustota lokalizována na spojnici jader Spojnici jader obvykle značíme jako osu z s s s p p p Pi vazba, π Elektronová hustota lokalizována mimo spojnici jader Jedna uzlová rovina p p p d 60

61 Typy překryvu orbitalů Delta vazba, δ Elektronová hustota lokalizována mimo spojnici jader Dvě uzlové roviny d xy d xy 61

62 Typy překryvu orbitalů Překryv klesá slabší vazba 62

63 Sigma vazba, σ ss σ ss Elektronová hustota lokalizována na spojnici jader 63

64 Sigma vazba, σ sp z σ sp 64

65 Sigma vazba, σ pp z σ pp 65

66 Pi vazba, π Elektronová hustota lokalizována mimo spojnici jader Jedna uzlová rovina Stejně pro px a p y x z 2 x π pp y 66

67 Účinnost překryvu orbitalů Kratší vzdálenost = lepší překryv Při stejné vzdálenosti jader: σ > π > δ Pro σ: p z -p z > p z -s > s-s 67

68 Vazebné parametry Anion ClO ClO 2 ClO 3 ClO 4 ClO + 2 Řád vazby Vazebná délka, Å Řád vazby roste Vazebná délka klesá 68

69 Vazebné parametry vazba C C C=C C C C O C=O C O N N N=N N N délka [Å] energie [kj mol 1 ]

70 Vazba E, kj mol 1 Polarita vazby H-H 431 Nepolární F-F 155 Nepolární H-F 565 Polární C-I 240 C-Br 276 Polarita vazby roste C-Cl 339 C-F 485 Ge-Ge t. tání, o C Si-Si C-C

71 Vazebné parametry Vazba E, kj mol 1 délka, Å C-I C-Br C-Cl C-F Pauling E D (AB) = {E D (AA) E D (BB)} ½ + Δ Δ = (χ A χ B ) 2 Schomaker-Stevenson r AB = r A + r B 0.09 χ A χ B 71

72 Vazebná energie kj mol 1 72

73 Hybridizace Vazebné úhly 90 jsou vzácné (u prvků hlavních skupin), obvyklé úhly jsou 109, 120, 180 Hybridizace = energetické smíšení a směrové vyrovnání atomových orbitalů na stejném atomu Počet hybridních orbitalů = počet smísených atomových orbitalů 73

74 Hybridizace sp Základní stav Excitovaný stav Hybridizovaný stav 74

75 Hybridizace sp 75

76 Hybridizace sp 76

77 Hybridizace sp sp 77

78 Acetylen 2 σ vazby překryvem C(sp) H(s) 1 σ vazba překryvem C(sp) C(sp) 2 navzájem kolmé π-vazby (x, y) překryvem C(p) C(p) 78

79 Hybridizace sp 2 79

80 Hybridizace sp 2 80

81 Hybridizace sp 2 sp 2 81

82 Ethylen p x p x 4 σ vazby překryvem C(sp 2 ) H(s) 1 σ vazba překryvem C(sp 2 ) C(sp 2 ) 1 π-vazba překryvem C(p x ) C(p x ) 82

83 Benzen Každý C použije 3 sp 2 orbitaly pro 3 σ-vazby 2 C C vazby a 1 C H vazba 1 2p x orbital na každém C zůstane nepoužitý (pro σ-vazby) 83

84 Benzen C 2p x orbitalů použito pro 3 π-vazby + 84

85 Benzen 85

86 Hybridizace sp 3 86

87 Hybridizace sp 3 87

88 Hybridizace sp 3 s + p x +p y + p z 88

89 sp 3 89

90 Hybridizace sp 3 d sp 3 d 2 90

91 Vazba v CO 3 2 a NO 3 O O C O σ vazby překryvem C(sp 2 ) O(sp 2 ) 1 π-vazba překryvem C(p x ) O(p x ) 91

92 Řád vazby O 4 (3+1) vazebné elektronové páry / 3 vazby O C O Řád vazby = (2+3) vazebných elektronových párů / 6 vazeb Řád vazby =

93 Vazba v C 2 H 6, CH 3 NH 2 a CH 3 OH C N O sp 3 H H H C C C N H H H H H H C H H O H H H H σ(sp 3 C + sp 3 C) σ(sp 3 C + sp 3 N) σ(sp 3 C + sp 3 O) 93

94 Vazba v HC N N sp H C N σ(sp C + sp N )+2π 94

95 Elektronegativita a vazebné úhly Vazebný úhel Hybridizace NH sp 3 PH AsH SbH s + 3p NF Rostoucí Δχ snižuje vazebné úhly OH OF

96 Bentovo pravidlo Elektronegativnější substituenty preferují hybridní orbitaly s menším s-podílem a naopak elektropozitivní substituenty (lepší donory) preferují hybridní orbitaly s větším s-podílem. F F F O S F F H 3 C P F F H 3 C P F CH 3 F F F Lepší donory obsazují ekvatoriální rovinu v TBP a bazální rovinu v SP. Volný elektronový pár je nejlepší donor = substituent s nulovou elektronegativitou 96

97 Hybridizace a elektronegativita Hybridizace sp sp 2 sp 3 % s % p s-charakter p-charakter Elektron v s-orbitalu je vázán pevněji než v p-orbitalu Orbital s vyšším s-charakterem má vyšší elektronegativitu 97

98 PES = Fotoelektronová spektroskopie hν hν = IE + E kin E kin X-ray Fotoelektronová Spektroskopie (XPS) -měkké rtg. záření ( ev) vyráží vnitřní e UV Fotoelektronová Spektroskopie (UPS) - vakuové UV záření (10-45 ev) vyráží valenční e. měříme 98

99 E = 0 E = 0 E kin hν = IE + E kin IE 99

100 PES methanu nesouhlasí s modelem 4 sp 3 Plocha = 3 Plocha = 1 100

Chemická vazba. Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů

Chemická vazba. Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů Chemická vazba Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů Mechanismus tvorby vazby = sdílení, předávání nebo redistribuce valenčních elektronů Model

Více

Chemická vazba. Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů

Chemická vazba. Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů Chemická vazba Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů Mechanismus tvorby vazby = sdílení, předávání nebo redistribuce valenčních elektronů Model

Více

Překryv orbitalů. Vznik vazby překryvem orbitalů na dvou různých atomech A, B Obsazeno dvojicí elektronů Ψ = Ψ A Ψ Β

Překryv orbitalů. Vznik vazby překryvem orbitalů na dvou různých atomech A, B Obsazeno dvojicí elektronů Ψ = Ψ A Ψ Β Překryv orbitalů Vznik vazby překryvem orbitalů na dvou různých atomech A, B Obsazeno dvojicí elektronů Ψ = Ψ A Ψ Β Podmínky překryvu: Vhodná symetrie, znaménko vlnové funkce Vhodná energie, srovnatelná,

Více

Orbitaly, VSEPR 1 / 18

Orbitaly, VSEPR 1 / 18 rbitaly, VSEPR Rezonanční struktury, atomové a molekulové orbitaly, hybridizace, určování tvaru molekuly pomocí teorie VSEPR, úvod do symetrie molekul, dipólový moment 1 / 18 Formální náboj Rozdíl mezi

Více

Orbitaly, VSEPR. Zdeněk Moravec, 16. listopadu / 21

Orbitaly, VSEPR. Zdeněk Moravec,  16. listopadu / 21 rbitaly, VSEPR Rezonanční struktury, atomové a molekulové orbitaly, hybridizace, určování tvaru molekuly pomocí teorie VSEPR, úvod do symetrie molekul, dipólový moment Zdeněk Moravec, http://z-moravec.net

Více

Teorie chemické vazby a molekulární geometrie Molekulární geometrie VSEPR

Teorie chemické vazby a molekulární geometrie Molekulární geometrie VSEPR Geometrie molekul Lewisovy vzorce poskytují informaci o tom které atomy jsou spojeny vazbou a o jakou vazbu se jedná (topologie molekuly). Geometrické uspořádání molekuly je charakterizováno: Délkou vazeb

Více

Teorie hybridizace. Vysvětluje vznik energeticky rovnocenných kovalentních vazeb a umožňuje předpovědět prostorový tvar molekul.

Teorie hybridizace. Vysvětluje vznik energeticky rovnocenných kovalentních vazeb a umožňuje předpovědět prostorový tvar molekul. Chemická vazba co je chemická vazba charakteristiky chemické vazby jak vzniká vazba znázornění chemické vazby kovalentní a koordinační vazba vazba σ a π jednoduchá, dvojná a trojná vazba polarita vazby

Více

Chemická vazba Něco málo opakování Něco málo opakování Co je to atom? Něco málo opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího

Více

John Dalton Amadeo Avogadro

John Dalton Amadeo Avogadro Spojením atomů vznikají molekuly... John Dalton 1766 1844 Amadeo Avogadro 1776 1856 Výpočet molekuly 2, metoda valenční vazby Walter eitler 1904 1981 Fritz W. London 1900 1954 Teorie molekulových orbitalů

Více

Tvary víceatomových molekul. Nevazebné mezimolekulové interakce

Tvary víceatomových molekul. Nevazebné mezimolekulové interakce Tvary víceatomových molekul Nevazebné mezimolekulové interakce Lewisovy vzorce kovalentních sloučenin ybridizace atomových orbitalů (A) Tvary molekul metoda VSEPR Dipólový moment Van der Waalsovy síly

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou CHEMICKÁ VAZBA VY_32_INOVACE_03_3_07_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou CHEMICKÁ VAZBA Volné atomy v přírodě

Více

Vazby v pevných látkách

Vazby v pevných látkách Vazby v pevných látkách Hlavní body 1. Tvorba pevných látek 2. Van der Waalsova vazba elektrostatická interakce indukovaných dipólů 3. Iontová vazba elektrostatická interakce iontů 4. Kovalentní vazba

Více

Chemická vazba. John Dalton Amadeo Avogadro

Chemická vazba. John Dalton Amadeo Avogadro Chemická vazba John Dalton 1766-1844 Amadeo Avogadro 1776-1856 Výpočet molekuly 2, metoda valenční vazby Walter eitler 1904-1981 Fritz W. London 1900-1954 Teorie molekulových orbitalů Friedrich und 1896-1997

Více

Molekuly 1 12/4/2011. Molekula definice IUPAC. Molekuly. Proč existují molekuly? Kosselův model. Představy o molekulách

Molekuly 1 12/4/2011. Molekula definice IUPAC. Molekuly. Proč existují molekuly? Kosselův model. Představy o molekulách 1/4/011 Molekuly 1 Molekula definice IUPC elektricky neutrální entita sestávající z více nežli jednoho atomu. Přesně, molekula, v níž je počet atomů větší nežli jedna, musí odpovídat snížení na ploše potenciální

Více

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118

Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118 Chemická vazba Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118 Chemická vazba Většina atomů má tendenci se spojovat do větších celků (molekul), v nichž jsou vzájemně vázané chemickou vazbou. Chemická vazba je

Více

Valenční elektrony a chemická vazba

Valenční elektrony a chemická vazba Valenční elektrony a chemická vazba Ve vnější energetické hladině se nacházejí valenční elektrony, které se mohou podílet na tvorbě chemické vazby. Valenční elektrony často znázorňujeme pomocí teček kolem

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Předmět: LRR/CHPB1/Chemie pro biology 1 Chemická vazba II Mgr. Karel Doležal Dr. Cíl přednášky: seznámit posluchače s principem

Více

CHEMICKÁ VAZBA. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

CHEMICKÁ VAZBA. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková CHEMICKÁ VAZBA Datum (období) tvorby: 13. 11. 01 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Částicové složení látek a chemické prvky; chemické reakce 1

Více

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal.

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal. Chemická vazba Volné atomy v přírodě jen zcela výjimečně (vzácné plyny). Atomy prvků mají snahu se navzájem slučovat a vytvářet molekuly prvků nebo sloučenin. Atomy jsou v molekulách k sobě poutány chemickou

Více

Víceatomové molekuly s jedním centrálním atomem

Víceatomové molekuly s jedním centrálním atomem Molekuly 2 Víceatomové molekuly s jedním centrálním atomem l u tříatomových molekul se uplatňuje směr vazby l dvě atomové spojnice (vazby) svírají vazebný úhel O H H Hybridizace l MO-LCAO se v empirických

Více

3) Vazba a struktura. Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Lenka

3) Vazba a struktura. Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Lenka Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Lenka CHEMICKÍ VAZBA = síly, kterými jsou k sobě navzájem vázány sloučené atomy v molekule, popř. v krystalové struktuře - v převážné většině jde o sdílení dvojic elektronů

Více

2.3 CHEMICKÁ VAZBA. Molekula bílého fosforu P 4 a kyseliny sírové H 2 SO 4. Předpona piko p je dílčí jednotkou a udává velikost m.

2.3 CHEMICKÁ VAZBA. Molekula bílého fosforu P 4 a kyseliny sírové H 2 SO 4. Předpona piko p je dílčí jednotkou a udává velikost m. 2.3 CHEMICKÁ VAZBA Spojováním dvou a více atomů vznikají molekuly. Jestliže dochází ke spojování výhradně atomů téhož chemického prvku, pak se jedná o molekuly daného prvku (vodíku H 2, dusíku N 2, ozonu

Více

Periodická soustava prvků

Periodická soustava prvků Periodická soustava prvků 1829 Döbereiner Triády: Li, Na, K; Ca, Sr, Ba; S, Se, Te; Cl, Br, I; 1870 Meyer - atomové objemy 1869, 1871 Mendelejev předpověď vlastností chybějících prvků (Sc, Ga, Ge, Tc,

Více

Skupenské stavy. Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe

Skupenské stavy. Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe Skupenské stavy Plyn Zcela neuspořádané Hodně volného prostoru Zcela volný pohyb částic Částice daleko od sebe Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe

Více

Chemická vazba. Molekula vodíku. Elektronová teorie. Oktetové pravidlo (Kossel, Lewis, 1916) Pevnost vazby vazebná energie.

Chemická vazba. Molekula vodíku. Elektronová teorie. Oktetové pravidlo (Kossel, Lewis, 1916) Pevnost vazby vazebná energie. Elektronová teorie ktetové pravidlo (Kossel, Lewis, 1916) Chemická vazba sdílení 2 valenčních e - opačného spinu 2 atomy za vzniku stabilní elektronové konfigurace vzácného plynu Spojení atomů prvků v

Více

Molekuly 2. Víceatomové molekuly s jedním centrálním atomem. Hybridizace. Hybridizace sp 3. Hybridizace

Molekuly 2. Víceatomové molekuly s jedním centrálním atomem. Hybridizace. Hybridizace sp 3. Hybridizace Molekuly 2 Víceatomové molekuly s jedním centrálním atomem u tříatomových molekul se uplatňuje směr vazby dvě atomové spojnice (vazby) svírají vazebný úhel O ybridizace MOLCAO se v empirických úvahách

Více

Teorie Molekulových Orbitalů (MO)

Teorie Molekulových Orbitalů (MO) Teorie Molekulových Orbitalů (MO) Kombinace atomových orbitalů na všech atomech v molekule Vhodná symetrie Vhodná (podobná) energie Z n AO vytvoříme n MO Pro začátek dvouatomové molekuly: H 2, F 2, CO,...

Více

Opakování

Opakování Slabé vazebné interakce Opakování Co je to atom? Opakování Opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího protony a neutrony

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání

Více

Atom vodíku. Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně. Kulová symetrie. Potenciální energie mezi p + e. e =

Atom vodíku. Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně. Kulová symetrie. Potenciální energie mezi p + e. e = Atom vodíku Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně Kulová symetrie Potenciální energie mezi p + e V 2 e = 4πε r 0 1 Polární souřadnice využití kulové symetrie atomu Ψ(x,y,z) Ψ(r,θ, φ) x =? y=?

Více

Ch - Elektronegativita, chemická vazba

Ch - Elektronegativita, chemická vazba Ch - Elektronegativita, chemická vazba Autor: Mgr. Jaromír Juřek Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s využitím odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument

Více

Orbitaly ve víceelektronových atomech

Orbitaly ve víceelektronových atomech Orbitaly ve víceelektronových atomech Elektrony jsou přitahovány k jádru ale také se navzájem odpuzují. Repulzní síly způsobené dalšími elektrony stíní přitažlivý účinek atomového jádra. Efektivní náboj

Více

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly Skupenské stavy látek Mezimolekulární síly 1 Interakce iont-dipól Např. hydratační (solvatační) interakce mezi Na + (iont) a molekulou vody (dipól). Jde o nejsilnější mezimolekulární (nevazebnou) interakci.

Více

Periodický systém víceelektronové systémy elektronová konfigurace periodický systém periodicita fyzikálních a chemických vlastností

Periodický systém víceelektronové systémy elektronová konfigurace periodický systém periodicita fyzikálních a chemických vlastností Periodický systém víceelektronové systémy elektronová konfigurace periodický systém periodicita fyzikálních a chemických vlastností obrázky molekul a Lewisovy vzorce molekul v této přednášce čerpány z:

Více

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 15. června 2013. Název zpracovaného celku: CHEMICKÁ VAZBA

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 15. června 2013. Název zpracovaného celku: CHEMICKÁ VAZBA Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 15. června 2013 Název zpracovaného celku: CHEMICKÁ VAZBA CHEMICKÁ VAZBA (chemical bond) CHEMICKÉ VAZBY soudržné síly působící mezi jednotlivými

Více

Born-Oppenheimerova aproximace

Born-Oppenheimerova aproximace Born-Oppenheimerova aproximace Oddělení elektronického a jaderného pohybu Jádra 2000 x těžší než elektrony elektrony kvantová chemie, popis systému (do 100 atomů) na základě vlastností elektronů (jádra

Více

02 Nevazebné interakce

02 Nevazebné interakce 02 Nevazebné interakce Nevazebné interakce Druh chemické vazby Určují 3D konfiguraci makromolekul, účastní se mnoha biologických procesů, zodpovědné za uspořádání molekul v krystalu Síla nevazebných interakcí

Více

Periodická soustava prvků

Periodická soustava prvků Periodická soustava prvků Lavoisier 1789 33(21) prvků Traité Élémentaire de Chimie (1789) první moderní učebnice chemie Dalton 1808-36 prvků Berzelius 1813-14 - 47 prvků Mendělejev 1869-63 prvků Poslední

Více

Bc. Miroslava Wilczková

Bc. Miroslava Wilczková KOMPLEXNÍ SLOUČENINY Bc. Miroslava Wilczková Komplexní sloučeniny Začal studovat Alfred Werner. Na základě získaných chemických a fyzikálních vlastností objasnil základní rysy jejich vnitřní struktury,

Více

Vzorce a tvary víceatomových molekul nekovů Lewisova teorie kyselin a bází

Vzorce a tvary víceatomových molekul nekovů Lewisova teorie kyselin a bází Vzorce a tvary víceatomových molekul nekovů Lewisova teorie kyselin a bází Lewisovy vzorce Teorie rezonance Teorie Lewisových kyselin a bází Tvary molekul pomocí teorie VSEPR ybridizace A Teploty tání

Více

ATOMOVÉ JÁDRO. Nucleus Složení: Proton. Neutron 1 0 n částice bez náboje Proton + neutron = NUKLEON PROTONOVÉ číslo: celkový počet nukleonů v jádře

ATOMOVÉ JÁDRO. Nucleus Složení: Proton. Neutron 1 0 n částice bez náboje Proton + neutron = NUKLEON PROTONOVÉ číslo: celkový počet nukleonů v jádře ATOM 1 ATOM Hmotná částice Dělit lze: Fyzikálně ANO Chemicky Je z nich složena každá látka Složení: Atomové jádro (protony, neutrony) Elektronový obal (elektrony) NE Elektroneutrální částice: počet protonů

Více

Symetrie Platonovská tělesa

Symetrie Platonovská tělesa Symetrie Platonovská tělesa 1 Symetrie Virus rýmy Virus obrny Virus slintavky a kulhavky 2 Symetrie molekul Jak jsou atomy v molekule uspořádány = ekvivalentní atomy 3 Prvky a operace symetrie Značk a

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Seminář chemie (SCH) Náplň: Obecná chemie, anorganická chemie, chemické výpočty, základy analytické chemie Třída: 3. ročník a septima Počet hodin: 2 hodiny týdně Pomůcky: Vybavení odborné učebny,

Více

2. Polarita vazeb, rezonance, indukční a mezomerní

2. Polarita vazeb, rezonance, indukční a mezomerní 32 Polarita vazeb a reaktivita 2. Polarita vazeb, rezonance, indukční a mezomerní efekty ktetové pravidlo je užitečné pro prvky druhé periody (,, ) a halogeny. Formální náboj atomu určíme jako rozdíl počtu

Více

Symetrie Platonovská tělesa

Symetrie Platonovská tělesa Symetrie Platonovská tělesa 1 Symetrie Virus rýmy Virus obrny Virus slintavky a kulhavky 2 Symetrie molekul Jak jsou atomy v molekule uspořádány = ekvivalentní atomy 3 Prvky a operace symetrie Značka Prvek

Více

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS Molekulová spektroskopie 1 Chemická vazba, UV/VIS 1 Chemická vazba Silová interakce mezi dvěma atomy. Chemické vazby jsou soudržné síly působící mezi jednotlivými atomy nebo ionty v molekulách. Chemická

Více

Periodická soustava prvků Prvky známé od nepaměti: Au, Ag, Fe, S, C, Zn, Cu, Sn, Pb, Hg, Bi P první objevený prvek, Hennig Brand (1669) Lavoisier

Periodická soustava prvků Prvky známé od nepaměti: Au, Ag, Fe, S, C, Zn, Cu, Sn, Pb, Hg, Bi P první objevený prvek, Hennig Brand (1669) Lavoisier Periodická soustava prvků Prvky známé od nepaměti: Au, Ag, Fe, S, C, Zn, Cu, Sn, Pb, Hg, Bi P první objevený prvek, Hennig Brand (1669) Lavoisier 1789 33 (21) prvků Traité Élémentaire de Chimie (1789)

Více

ANODA KATODA elektrolyt:

ANODA KATODA elektrolyt: Ukázky z pracovních listů 1) Naznač pomocí šipek, které částice putují k anodě a které ke katodě. Co je elektrolytem? ANODA KATODA elektrolyt: Zn 2+ Cl - Zn 2+ Zn 2+ Cl - Cl - Cl - Cl - Cl - Zn 2+ Cl -

Více

Periodická tabulka prvků

Periodická tabulka prvků Periodická tabulka prvků 17. století s objevem dalších a dalších prvků nutnost systematizace J. W. Döberreiner (1829) teorie o triádách prvků triáda kovů (lithium, sodík, draslík reagují podobným způsobem)

Více

Periodický systém víceelektronové systémy elektronová konfigurace periodický systém periodicita fyzikálních a chemických vlastností

Periodický systém víceelektronové systémy elektronová konfigurace periodický systém periodicita fyzikálních a chemických vlastností Periodický systém víceelektronové systémy elektronová konfigurace periodický systém periodicita fyzikálních a chemických vlastností obrázky molekul a Lewisovy vzorce molekul v této přednášce čerpány z:

Více

jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony

jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony atom jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony molekula Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti seskupení alespoň dvou atomů

Více

Úvod do studia organické chemie

Úvod do studia organické chemie Úvod do studia organické chemie 1828... Wöhler... uměle připravil močovinu Organická chemie - chemie sloučenin uhlíku a vodíku, případně dalších prvků (O, N, X, P, S) Příčiny stability uhlíkových řetězců:

Více

Anorganická chemie Odpovědi k úlohám na konci kapitol (1-9)

Anorganická chemie Odpovědi k úlohám na konci kapitol (1-9) Anorganická chemie Odpovědi k úlohám na konci kapitol (1-9) KAPITOLA 1 1.1 Každý izotop: 24 e, 24 p; 26, 28, 29 a 30 n, ve stejném pořadí. 1.2 Pouze jeden izotop, např. P, Na, Be. 1.3 (a) 17 13Al, 13 p,

Více

Koordinační sloučeniny. Koordinační sloučeniny, dativní vazba, ligandy, názvosloví, tvary komplexů, teorie ligandového pole

Koordinační sloučeniny. Koordinační sloučeniny, dativní vazba, ligandy, názvosloví, tvary komplexů, teorie ligandového pole Koordinační sloučeniny Koordinační sloučeniny, dativní vazba, ligandy, názvosloví, tvary komplexů, teorie ligandového pole 16. března 2017 1 / 18 Koordinační sloučeniny Koordinační sloučeniny jsou známy

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í CHEMICKÁ VAZBA

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í CHEMICKÁ VAZBA CHEMICKÁ VAZBA Chemická vazba = síla, která drží atomy ve sloučenině, podílejí se na ní valenční elektrony Elektronové vzorce (užívané pro s and p prvky): valenční elektrony jsou znázorněny tečkami kolem

Více

Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4.

Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4. Vyučovací předmět - Chemie Vzdělávací obor - Člověk a příroda Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4. ročník - seminář

Více

Chemická vazba. Menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů

Chemická vazba. Menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů Chemická vazba Menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů Sdílení, předávání nebo redistribuce valenčních elektronů Model lokalizovaných elektronových párů (Lewis, VB,

Více

Od kvantové mechaniky k chemii

Od kvantové mechaniky k chemii Od kvantové mechaniky k chemii Jan Řezáč UOCHB AV ČR 19. září 2017 Jan Řezáč (UOCHB AV ČR) Od kvantové mechaniky k chemii 19. září 2017 1 / 33 Úvod Vztah mezi molekulovou strukturou a makroskopickými vlastnostmi

Více

Nekovalentní interakce

Nekovalentní interakce Nekovalentní interakce Jan Řezáč UOCHB AV ČR 3. listopadu 2016 Jan Řezáč (UOCHB AV ČR) Nekovalentní interakce 3. listopadu 2016 1 / 28 Osnova 1 Teorie 2 Typy nekovalentních interakcí 3 Projevy v chemii

Více

Komplexní částice (koordinační)

Komplexní částice (koordinační) Komplexní částice (koordinační) - komplexní částice (ionty, molekuly ) vznikají koordinací ligandu na centrální atom vzniká donor-akceptorová kovalentní vazba kovalentní vazba lišící se pouze mechanismem

Více

Struktura Molekul a Chemická Vazba

Struktura Molekul a Chemická Vazba Struktura Molekul a Chemická Vazba Slučováním atomů vznikají molekuly na základě chemické vazby. (~100 atomů ~10 6 různých molekul) Elektronová teorie chemické vazby: každý atom se snaží dosáhnout elektronové

Více

Nekovalentní interakce

Nekovalentní interakce Nekovalentní interakce Jan Řezáč UOCHB AV ČR 31. října 2017 Jan Řezáč (UOCHB AV ČR) Nekovalentní interakce 31. října 2017 1 / 28 Osnova 1 Teorie 2 Typy nekovalentních interakcí 3 Projevy v chemii 4 Výpočty

Více

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 1. ÚVOD DO STUDIA CHEMIE 1) Co studuje chemie? 2) Rozděl chemii na tři důležité obory. DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 2. NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH SLOUČENIN 1) Pojmenuj: BaO, N 2 0, P 4 O 10, H 2 SO 4, HMnO 4,

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo šablony: 26 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tematický celek: Anotace: CZ.1.07/1.5.00/3.010

Více

Geochemie endogenních procesů 1. část

Geochemie endogenních procesů 1. část Geochemie endogenních procesů 1. část geochemie = použití chemických nástrojů na studium Země a dalších planet Sluneční soustavy počátky v 15. století spjaté zejména s kvalitou vody a půdy rozmach a první

Více

Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, Opava, příspěvková organizace

Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, Opava, příspěvková organizace Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor Průřezové téma Tematický celek CZ.1.07/1.5.00/34.0565 VY_32_INOVACE_345_PSP a chemická vazba Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola,

Více

Struktura atomů a molekul

Struktura atomů a molekul Struktura atomů a molekul Obrazová příloha Michal Otyepka tento text byl vysázen systémem L A TEX2 ε ii Úvod Dokument obsahuje všechny obrázky tak, jak jsou uvedeny ve druhém vydání skript Struktura atomů

Více

anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr.Jan Pláteník, PhD Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina

anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr.Jan Pláteník, PhD Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina Opakování názvosloví anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr.Jan Pláteník, PhD Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina Směs (dispersní soustava) 1 Atom Nejmenšíčástice prvku, která vykazuje jeho

Více

Lasery RTG záření Fyzika pevných látek

Lasery RTG záření Fyzika pevných látek Lasery RTG záření Fyzika pevných látek Lasery světlo monochromatické koherentní malá rozbíhavost svazku lze ho dobře zfokusovat aktivní prostředí rezonátor fotony bosony laser stejný kvantový stav učební

Více

ATOM VODÍKU MODEL : STOJÍCÍ BODOVÉ JÁDRO A ELEKTRON VZÁJEMNĚ ELEKTROSTATICKY INTERAGUJÍCÍ SCHRÖDINGEROVA ROVNICE PRO PŘÍPAD POTENCIÁLNÍ ENERGIE.

ATOM VODÍKU MODEL : STOJÍCÍ BODOVÉ JÁDRO A ELEKTRON VZÁJEMNĚ ELEKTROSTATICKY INTERAGUJÍCÍ SCHRÖDINGEROVA ROVNICE PRO PŘÍPAD POTENCIÁLNÍ ENERGIE. ATOMY + MOLEKULY ATOM VODÍKU MODEL : STOJÍCÍ BODOVÉ JÁDRO A ELEKTRON VZÁJEMNĚ ELEKTROSTATICKY INTERAGUJÍCÍ SCHRÖDINGEROVA ROVNICE H ˆψ = Eψ PRO PŘÍPAD POTENCIÁLNÍ ENERGIE Vˆ = Ze 2 4πε o r ŘEŠENÍ HLEDÁME

Více

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A Doporučená literatura Přípravný kurz Chemie 2006/07 07 RNDr. Josef Tomandl, Ph.D. Mailto: tomandl@med.muni.cz Předmět: Přípravný kurz chemie J. Vacík a kol.: Přehled středoškolské chemie. SPN, Praha 1990,

Více

Izomerie Reakce organických sloučenin Názvosloví organické chemie. Tomáš Hauer 2.LF UK

Izomerie Reakce organických sloučenin Názvosloví organické chemie. Tomáš Hauer 2.LF UK Izomerie Reakce organických sloučenin Názvosloví organické chemie Tomáš Hauer 2.LF UK Izomerie Izomerie izomerní sloučeniny stejný sumární vzorec, různá struktura prostorové uspořádání = izomery různé

Více

Mol. fyz. a termodynamika

Mol. fyz. a termodynamika Molekulová fyzika pracuje na základě kinetické teorie látek a statistiky Termodynamika zkoumání tepelných jevů a strojů nezajímají nás jednotlivé částice Molekulová fyzika základem jsou: Látka kteréhokoli

Více

Elektronový obal atomu

Elektronový obal atomu Elektronový obal atomu Vlnění o frekvenci v se může chovat jako proud částic (kvant - fotonů) o energii E = h.v Částice pohybující se s hybností p se může chovat jako vlna o vlnové délce λ = h/p Kde h

Více

Mezimolekulové interakce

Mezimolekulové interakce Mezimolekulové interakce Interakce molekul reaktivně vzniká či zaniká kovalentní vazba překryv elektronových oblaků, mění se vlastnosti nereaktivně vznikají molekulové komplexy slabá, nekovalentní, nechemická,

Více

Chemické repetitorium. Václav Pelouch

Chemické repetitorium. Václav Pelouch ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Chemické repetitorium Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 1 Anorganická a obecná chemie Stavba atomu Atom je nejmenší částice hmoty, která obsahuje jádro (složené

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Obecná chemie Chemie Mgr. Soňa Krampolová 01 - Látkové množství, molární hmotnost VY_32_INOVACE_01.pdf

Více

Molekulární krystal vazebné poměry. Bohumil Kratochvíl

Molekulární krystal vazebné poměry. Bohumil Kratochvíl Molekulární krystal vazebné poměry Bohumil Kratochvíl Předmět: Chemie a fyzika pevných léčiv, 2017 Složení farmaceutických substancí - API Z celkového portfolia API tvoří asi 90 % organické sloučeniny,

Více

Struktura elektronového obalu

Struktura elektronového obalu Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Struktura elektronového obalu Představy o modelu atomu se vyvíjely tak, jak se zdokonalovaly možnosti vědy

Více

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_09_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_09_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_09_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Obecná

Více

Jádro se skládá z kladně nabitých protonů a neutrálních neutronů -> nukleony

Jádro se skládá z kladně nabitých protonů a neutrálních neutronů -> nukleony Otázka: Atom a molekula Předmět: Chemie Přidal(a): Dituse Atom = základní stavební částice všech látek Skládá se ze 2 částí: o Kladně nabité jádro o Záporně nabitý elektronový obal Jádro se skládá z kladně

Více

ZÁKLADY KOORDINAČNÍ CHEMIE

ZÁKLADY KOORDINAČNÍ CHEMIE ZÁKLADY KOORDINAČNÍ CHEMIE Vznik komplexu: vazba se uskutečňuje donor-akceptorovým způsobem (z hlediska Lewisovy teorie kyselin a zásad jde o acidobazickou reakci) P 5 + P 6 P + P ligandy centrální atom

Více

Alkyny. C n H 2n-2 (obsahuje jednu trojnou vazbu) uhlíky v sp hybridizaci

Alkyny. C n H 2n-2 (obsahuje jednu trojnou vazbu) uhlíky v sp hybridizaci Alkyny C n H 2n-2 (obsahuje jednu trojnou vazbu) uhlíky v sp hybridizaci 1 Klasifikace 2 Alkyny - dvě π vazby; lineární uspořádání Pozor! 3 Vlastnosti -π elektrony jsou méně mobilní než u alkenů H CH 3

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Obecná chemie 1. ročník a kvinta 2 hodiny týdně Školní tabule, interaktivní tabule, tyčinkové a kalotové modely molekul, zpětný projektor, transparenty,

Více

Koordinační neboli komplexní sloučeniny

Koordinační neboli komplexní sloučeniny Koordinační neboli komplexní sloučeniny Historie Zakladatelem chemie koordinačních sloučenin byl Alfred Werner na přelomu 19. a 20. století, v roce 1918 dostal za objevy v této oblasti Nobelovu cenu za

Více

Vlastnosti. Pozor! H 3 C CH 3 H CH 3

Vlastnosti. Pozor! H 3 C CH 3 H CH 3 Alkeny Vlastnosti C n 2n obsahují dvojné vazby uhlíky v sp 2 hybridizaci násobná vazba vzniká překryvem 2p orbitalů obou atomů uhlíku nad a pod prostorem obsazeným vazbou aby k překryvu mohlo dojít, musí

Více