Procesní a dopadová evaluace projektu a analýza opatření pro efektivní nastavení systému dalšího vzdělávání v ČR. Závěrečná zpráva

Transkript

1 Procesní a dopadová evaluace projektu a analýza opatření pro efektivní nastavení systému dalšího vzdělávání v ČR Závěrečná zpráva

2 Dokument Závěrečná evaluační zpráva je výstupem z Procesní a dopadové evaluace projektu a analýzy opatření pro efektivní nastavení systému a byl vytvořen v rámci projektu Stáže ve firmách vzdělávání praxí, registrační číslo CZ.1.07/3.1.00/ , který je spolufinancován z fondů EU z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Autor: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí Schválil: Ing. Jan Vlasák 2

3 Obsah Manažerské shrnutí... 5 Úvod Metodologie Zapojení do projektu Procesní evaluace Průběh stáží Šablony Informační systém ASAP Administrativní náročnost Procesy a metodiky Dopadová evaluace Efekt stáže Subjektivní hodnocení projektu Cíle projektu Vedlejší efekty Analýza opatření pro efektivní nastavení systému Klíčové aspekty fungování stáží v ČR Klíčové aspekty fungování stáží v zahraničí ve vazbě na APZ Možnosti systémové integrace stáží v ČR a jejich rozvoj Seznam grafů Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam použité literatury Seznam internetových zdrojů Seznam webových stránek

4 Seznam zkratek APZ AIVD ASAP CATI CS ČR ČSÚ DPČ DPV DV EO ESF ET EU FDV IS MS MŠMT NACE NSK NSP OP LZZ OP VK OSVČ PS SÚPM ÚP VB VED CS VED PS VPP ZED CS ZED PS Aktivní politika zaměstnanosti Asociace institucí vzdělávání dospělých v ČR Agendový systém aktivit projektu Computer-assisted telephone interviewing (česky telefonické dotazování s podporou počítače) Cílová skupina Česká republika Český statistický úřad Dohoda o pracovní činnosti Další profesní vzdělávání Další vzdělávání Evaluační otázka Evropský sociální fond Evaluační téma Evropská unie Fond dalšího vzdělávání Informační systém Microsoft (WORD, EXCEL, SharePoint) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Oficiální klasifikace ekonomických činností Národní soustava kvalifikací Národní soustava povolání Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Osoba samostatně výdělečně činná Poskytovatel stáže Společensky účelná pracovní místa Úřad práce Velká Británie Vstupní evaluační dotazník pro stážisty Vstupní evaluační dotazník pro poskytovatele stáže Veřejně prospěšné práce Závěrečný evaluační dotazník pro stážisty Závěrečný evaluační dotazník pro poskytovatele stáže 4

5 Manažerské shrnutí Úvod Součástí pilotního projektu Stáže ve firmách vzdělávání praxí (dále jen Stáže ve firmách) realizovaného Fondem dalšího vzdělávání (dále také FDV) je jeho interní evaluace. Je rozčleněna do tří logických a v určitých aspektech propojených částí: procesní evaluace hodnotící nastavené procesy a průběh projektu dopadové evaluace hodnotící výstupy, přínosy a efekty projektu a návrhové části obsahující analýzu stáží v českém i zahraničním kontextu a doporučená opatření pro efektivní nastavení systému stáží v ČR. Tato závěrečná zpráva obsahuje souhrnné hodnocení všech evaluačních témat za pomoci sebraných dat (přehled témat viz kapitola 1 této zprávy). Obecný metodologický přístup vycházel ze základního cíle evaluace projektu a ze zadaných evaluačních otázek. Naplňuje rysy úplné evaluace, která zahrnuje jak přístup formativní (procesní evaluace), tak sumativní (dopadová evaluace). Výzkumný design kombinuje kvantitativní a kvalitativní metody výzkumu a uplatňuje přitom princip tzv. triangulace, tj. zaměřuje se na sběr a analýzu komplementárních dat ke stejnému tématu, ale z odlišných zdrojů, jehož předností je poměrně vysoká spolehlivost výsledků. Procesní evaluace V průběhu projektu z celkového počtu 6703 firem, které se nejen zaregistrovaly, ale také vypsaly kartu stáže, jich stáž skutečně zrealizovalo 2718, tedy necelá polovina. Více jak polovina zaměstnavatelů/poskytovatelů stáží pak realizovala jednu stáž, zhruba 40 % 2 5 stáží. Přibližně 8 % zbývajících firem uskutečnilo více než 5 stáží. Z celkového počtu uchazečů o stáž, tedy těch, kteří se přihlásili alespoň k jedné kartě stáže, na stáž nastoupilo Uvedené hodnoty výrazně překročily předpoklady tvůrců projektu a dokládají velký zájem o projekt mezi cílovou skupinou a zaměstnavateli v ČR. Je zároveň velmi pravděpodobné, že při nastavení vhodných podmínek bude vysoká poptávka po realizaci stáží ve firmách pokračovat. Procesní evaluace projektu přinesla ohledně zapojených osob a subjektů poměrně hodně očekávaných, ale i překvapivých zjištění. Tvůrci projektu na jeho počátku např. očekávali, že se stážisté budou rekrutovat zejména ze skupiny nezaměstnaných osob, a i proto je překvapil poměrně velký zájem zaměstnanců s plným pracovním úvazkem. Za nižším zájmem nezaměstnaných stál především fakt, že na rozdíl od opatření aktivní politiky zaměstnanosti (např. SÚPM, VPP, rekvalifikace) neměli stážisté v průběhu stáže nárok na finanční podporu. Byli však podporování formou stravenek za každou realizovanou hodinu stáže a měli zároveň nárok na proplácení ubytování v místě výkonu stáže a cestovného z místa bydliště do místa výkonu stáže. Ovšem ani taková forma podpory nemusí být pro všechny skupiny nezaměstnaných dostatečně vysoká. Do určité míry se zde negativně 5

6 projevila i špatná personální situace úřadů práce napříč ČR. Plnou třetinu stážistů tvořily osoby s vysokoškolským vzděláním, naopak osob nízkokvalifikovaných či zcela bez kvalifikace bylo zanedbatelně. Záměr tvůrců zapojovat zejména absolventy škol narazil na problematickou komunikaci i reálný nezájem středních odborných škol o využití projektu pro své absolventy. Z oslovených středních škol tak projevila zájem o prezentaci pro žáky pouze jediná. Není příliš jasné, zda lze za dostatečné považovat zhruba 5 % zapojení osob na rodičovské dovolené, které byly také důležitou cílovou skupinou projektu. Z analýzy mediálního mixu vyplynulo, že zasažení této skupiny osob nebylo na vybraných serverech příliš vysoké. Oslovení této specifické skupiny by tak do budoucna bylo vhodné zaměřit se na kontaktní komunikační kampaň, například v mateřských centrech. Zaměstnavatelé v roli poskytovatelů stáží před čerstvými absolventy preferovali zájemce s pracovními zkušenostmi Absolventi a zájemci do 25 let tak byli častěji odmítáni než vyšší věkové kategorie. Toto je obecný jev na pracovním trhu. Avšak vzhledem k tomu, že projekt měl ambice právě z tohoto důvodu pomáhat znevýhodněným osobám, bylo by vhodné jej upravit tak, aby právě tyto osoby měly vyšší šanci vstoupit na stáž. To by bylo možné prostřednictvím užšího vymezení cílové skupiny, případně stanovením kvót pro jednotlivé sociodemografické charakteristiky. Podstatně větší zájem o projekt měli zaměstnavatelé na Moravě než v Čechách. Dominovali zaměstnavatelé působící ve stavebnictví, obchodu, marketingu, ekonomice a administrativě. Z hlediska velikosti převažovaly mikropodniky a malé podniky. Malý zájem velkých podniků byl rozhodně nečekaný, ale při zjištění hlavních důvodů (limity podpory de-minimis, interní systémy stáží), poměrně pochopitelný. Vysoká obsahová kvalita stáží byla ze strany FDV zabezpečena prostřednictvím tzv. šablon stáží. Šablona stáže představuje základní rámec stáže. Obsahuje základní informace o stáži (popis pozice, délka a celková cena stáže), cíl stáže, požadavky na stážistu i na poskytovatele stáže (včetně požadavků na mentora) a obecný výčet činností a zapojení mentora. Obsah šablon vycházel z kompetencí a kvalifikací uvedených v NSP a NSK. Úroveň šablon je dle oslovených aktérů dalšího vzdělávání vysoká. V některých oborech, např. ve stavebnictví či strojírenství, bylo složité nalézt vhodné adepty na stáž, kteří by splňovali kvalifikační podmínky šablon. Jednalo se pochopitelně o obory, ve kterých i na trhu práce převažuje poptávka nad nabídkou. V takových případech by si zaměstnavatelé přáli mít možnost odchýlit se od podmínek šablon a individuálně posoudit vstupní předpoklady a kompetence zájemců o stáž. Zhruba 14% poskytovatelů, ale i cca 10 % stážistů, by také přivítalo, kdyby stáž trvala z hlediska časové dotace déle. Poskytovatelé realizující stáže hodnotí ostatní prvky šablony (požadavky na mentora, požadavky na stážistu, minimální materiálně-technické požadavky) v naprosté většině pozitivně. Elektronické řešení administrace projektu bylo obecně všemi účastníky projektu hodnoceno velmi kladně, stejně jako nízká administrativní náročnost v relaci s ostatními projekty ESF. Pro určité kategorie potenciálních stážistů však právě elektronická komunikace představovala velkou bariéru zapojení. Zejména pro lidi s nízkou kvalifikací a nižším vzděláním z řad nezaměstnaných. Možným řešením je poskytnout právě této cílové skupině 6

7 vstupní podporu, což navazující projekt Stáže ve firmách 2 zajišťuje prostřednictvím regionálních konzultantů. Kvalita dostupných informací byla dle stážistů i poskytovatelů stáží velmi vysoká. To samé lze říci i o jejich úplnosti. Pouze necelému procentu účastníků chyběly nějaké zásadní informace. O trochu kritičtější byli ke kvalitě informací stážisté, pro které bylo oproti poskytovatelům zřejmě obtížnější se v informačních zdrojích zorientovat. Týkalo se to zejména osob s nižším socioekonomickým statusem. Zřejmě nejslabším místem projektu byl poměrně malý manévrovací prostor FDV v případě porušování smlouvy. Omezená možnost ověřit pravdivost informací v neveřejných registrech a omezené sankční možnosti fondu komplikovaly odhalování a eliminaci případů zneužívání projektu či obecně porušení pravidel projektu ze strany poskytovatelů i stážistů. Nicméně případů, kdy realizovaná stáž byla v rozporu s pravidly projektu, nebylo mnoho. Předčasně ukončených stáží z důvodu porušení pravidel projektu na straně stážisty bylo celkem 38 % a poskytovatele 20 %. Soustředily se nejvíce v mikropodnicích do 10 zaměstnanců. Dopadová evaluace Hned v úvodu dopadové evaluace je nutno říci, že neexistuje mezi jednotlivými zapojenými aktéry (FDV, poskytovatelé stáží, stážisté) jednoznačná shoda ohledně toho, jak chápat úspěšnost stáže. Termín úspěšná stáž tak patří od počátku projektu k poměrně kontroverzním tématům. Stážisté i poskytovatelé považují velmi často za úspěšnou stáž takovou, která je zakončena získáním pracovního místa. Ve stejném duchu, a trochu nešťastně vzhledem k povaze OP VK, jsou nastaveny i cíle projektu v zadávací dokumentaci evaluace. Důraz na vzdělávací složku ve všech projektech OP VK implikuje nutnost posuzovat úspěch stáže i jinými, především vzdělávacími atributy. Vedle úspěšného absolvování stáže a získání praxe je tak nesporným úspěchem rovněž subjektivní vnímání zvýšení praktických dovedností spojených s danou kvalifikací a pracovní pozicí, rozvoj měkkých kompetencí a zvýšení individuální motivace a sebevědomí. Procesně úspěšně bylo ukončeno zhruba 91 % stáží. V případech předčasného ukončení stáže byla hlavním prostředkem vzájemná dohoda mezi poskytovatelem stáže a stážistou (až 42 % z předčasně ukončených stáží bylo ukončeno dohodou). Nejčastějším důvodem k předčasnému ukončení byl nástup stážisty do zaměstnání. V úvodu dopadové evaluace je třeba zmínit, že více jak 2/3 oslovených stážistů bylo do půl roku od ukončení stáže zaměstnáno, nejčastěji na plný pracovní úvazek. Bezprostředně po stáži jich přitom neměla zaměstnání ani třetina. Zaměstnání získaly především osoby s bakalářským a magisterským vzděláním a vyučení. Výborné také je, že se stážisté často uplatnili ve stejném oboru (cca 63 %) a na stejné pracovní pozici (62 %), ve kterých absolvovali stáž. Přestože pokles nezaměstnanosti bývalých stážistů byl tedy výrazný, určitý podíl nezaměstnaných (22 %) či ekonomicky neaktivních (8,4 %) přetrval. Nejčastější překážkou nalezení zaměstnání byla dle vyjádření těchto osob špatná ekonomická situace regionu, ve kterém žijí, a také převis pracovní síly nad počtem volných pracovních míst. Mezi ekonomicky neaktivními absolventy stáží převažovaly ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené. Rodinné povinnosti byly v jejich případě jediným uváděným důvodem pokračující ekonomické neaktivity. 7

8 Uvedené pozitivní výsledky poněkud snižuje skutečnost, že kontrafaktuální evaluace v případě nezaměstnaných osob ukazuje, že vliv intervence, tj. absolvování stáže, je na získání pracovního místa a zvýšení příjmu zanedbatelný. Na druhou stranu je nutno říci, že pozitivní efekt na příjem byl prokázán u osob, které vstupovaly na stáž již zaměstnané. Je však nutné vzít zároveň v úvahu, že výsledek je ovlivněn výběrem kontrolní skupiny. Osoby z kontrolní skupiny, které byly na základě sociodemografických charakteristik párovány k účastníkům stáží, vykazovaly stejnou či vyšší úspěšnost na trhu práce, ale velikost kontrolní skupiny získaná na základě telefonického dotazování zároveň výrazně nepřevyšovala počet osob z intervenované skupiny osob, takže nebylo možné nalézt ke každému ex-stážistovi osobu, které stáž neabsolvovala a zároveň plně odpovídá svým profilem ex-stážistovi. Uvedený závěr je typický pro dopadové evaluace projektů ESF zaměřených na zvyšování zaměstnanosti. A to jak v ČR, tak i v jiných zemích EU. V projektech OP LZZ, které jsou cíleně zaměřeny na zvyšování zaměstnanosti a snižování nezaměstnanosti, takový výsledek znamená faktický neúspěch projektu. Projekt Stáže ve firmách je ale projektem OP VK, který je zaměřený na další vzdělávání cílové skupiny. V případě projektů OPVK je nutné aplikovat i jiná měřítka úspěšnosti. Prvotním cílem zde musí být zvýšení či prohloubení kvalifikace a rozvoj lidského kapitálu. Tyto cíle v projektu nepochybně naplněny byly. Subjektivní hodnocení úspěchu stáže totiž není jejími absolventy výlučně spojováno se změnou ekonomického statusu a zvýšením příjmu či nalezením zaměstnání u poskytovatele stáže. V tomto ohledu měli větší očekávání spíše nezaměstnaní stážisté. Stážisté obecně pozitivně hodnotí možnost získání praxe, rozvoje praktických dovedností a měkkých kompetencí a vliv stáže na svůj osobní rozvoj a zvýšení pracovního sebevědomí. Řada stážistů také vnímá pozitivní dopad stáže až s časovým odstupem půl roku. Jsou v této souvislosti často přesvědčeni, že právě stáž jim pomohla nalézt nové zaměstnání. Poskytovatelé pak velice oceňují možnost prostřednictvím stáží poznat a vyzkoušet si nové potenciální zaměstnance a také fakt, že se stát snaží o rozvoj velmi efektivního nástroje, jakým stáže pro trh práce jsou. Zaměstnavatelé vnímají projekt Stáže ve firmách jako první velký krok v této oblasti v České republice. Zároveň oceňují šanci podílet se na profesním vzdělávání a svou účast na projektu vnímají jako jednu z forem společenské odpovědnosti firem. Lze tedy říci, že jak stážisté, tak i poskytovatelé jsou se svou účastí na projektu spokojeni. Toto platí pro více jak 3/4 stážistů a přibližně 4/5 poskytovatelů stáží. Hlavním cílem projektu bylo zkvalitnit, zefektivnit a zpopularizovat další vzdělávání občanů ČR a zvýšit jejich motivaci a přístup k dalšímu vzdělávání. Tento hlavní cíl měl být naplněn prostřednictvím cílů dílčích: vytvořením Národního katalogu stáží, pilotním ověřením vzdělávání formou stáží, analýzou a návrhem úprav stávajícího systému a popularizací stáží jako nástroje dalšího vzdělávání. Všechny dílčí cíle projektu byly naplněny, stejně jako byly naplněny monitorovací indikátory projektu a vytvořeny všechny inovativní produkty definované v projektové žádosti. Prostřednictvím splnění všech dílčích cílů byl pak naplněn i hlavní cíl projektu. 8

9 Dlouhodobé využitelnosti Národního katalogu stáží, který tvoří Katalog šablon a Databáze poskytovatelů, a zároveň zvýšení zájmu poskytovatelů o stáže by obecně nejvíce pomohlo poskytování finanční podpory nebo ekonomického zvýhodnění prostřednictvím daňových úlev. Z hlediska Katalogu šablon bylo plánováno vytvořit minimálně 150 šablon. Reálně se podařilo vytvořit 194 šablon. Některé šablony byly zrušeny, neboť se ověřením v realizaci zjistilo, že nejsou pro stáž vhodné a některé šablony byly zrušeny, protože je nahradily nově vzniklé. Funkčních šablon tak bylo ke konci projektu reálně k dispozici 167. Tento katalog je zaměstnavateli hodnocen jako užitečný rámec, podle něhož mohou realizovat stáže a rádi by jej využívali i po skončení projektu. Dlouhodobě může sloužit také jako referenční rámec pro kariérové poradenství a při spolupráci zaměstnavatelů a škol, jelikož katalog odkazuje na typové pozice.na kterých se mohou obě strany shodnout. V rámci kariérového poradenství, tak dává možnost prezentovat obsah pracovní náplně na stanovených pozicích a může pomoci studentovi či absolventovi vytvořit si obraz o následné pracovní kariéře. Současně dává zaměstnavatelům informaci, na jaký typ škol se obracet v případě hledání stážistů z řad studentů a absolventů. Hlavní výstupní dokument projektu pro stážisty certifikát o absolvování stáže považují jak stážisté, tak i poskytovatelé za významný z hlediska potřeb trhu práce. Důležité je zmínit, že až 94 % firem, které se do projektu zapojily, by při náboru pracovníků preferovalo uchazeče s tímto certifikátem oproti uchazečům se srovnatelnou praxí, avšak bez certifikátu. Analýza mediální kampaně ukázala, že sledovanost projektu byla poměrně vysoká, především na sociální síti Facebook (v roce 2009 mělo více jak fanoušků pouze 4 % všech facebookových stránek 1 ). Během kontaktní komunikační kampaně bylo osloveno nejen při prezentacích, ale také při osobních návštěvách firem a individuálním kontaktování, značné množství firem (dohromady více jak 1400 firem). Nezanedbatelná část z těchto firem (cca 18% z firem, které navštívily prezentaci a 10 %, které byly osobně navštíveny) se následně zapojila do projektu. Z hlediska zaměření komunikační kampaně a následného zájmu o projekt je možno popularizaci stáží jako nástroje dalšího vzdělávání považovat také za úspěšně splněnou. Analýza opatření pro efektivní nastavení systému v ČR Přestože stáže zatím funkční součástí systému dalšího (profesního) vzdělávání v ČR nejsou, stát by se jí dle klíčových aktérů systému měly. Jsou široce využitelným nástrojem, podobně jako rekvalifikace. Mohou být tudíž shodně legislativně upraveny v zákoně o zaměstnanosti a být dostupné nejen pro nezaměstnané, ale i další cílové skupiny trhu práce. Integraci může usnadnit a zároveň legitimizovat samotné nastavení stáží v pilotním projektu, jelikož vychází z klíčových nástrojů systému NSK a NSP. Pojítkem s oběma systémy je Národní katalog stáží obsahující již zmiňované šablony stáží. Po ukončení projektu může být Katalog šablon stáží nadále využíván jako standardizovaný nástroj kvality stáží. Spolu s Databází poskytovatelů mohou dát rámec systému stáží v ČR

10 Zástupci ÚP ČR rovněž považují stáže za potenciálně slibný nástroj APZ. Pro uchazeče o zaměstnání je dle jejich slov naprosto klíčové po absolvování převážně teoreticky zaměřených škol či rekvalifikací ověřit si nabyté znalosti a dovednosti v praxi. Šance na nalezení trvalejšího pracovního uplatnění se pak výrazně zvyšuje. Financování stáží by vyřešili podobně jako SÚPM a další nástroje politiky - třetina nákladů by byla hrazena ze státního rozpočtu a zbytek prostřednictvím ESF. Lze zvážit i určité finanční zapojení zaměstnavatelů. Oslovení aktéři se také shodují, že zájem zaměstnavatelů by měl být podpořen spíše daňovými úlevami než příspěvkem na náklady spojené s realizací stáže. Pro zvýšení účinnosti a dopadů na zaměstnanost by měly být stáže v rámci APZ, v souladu se zahraničními trendy, poskytovány společně s kvalitními diagnostickými a poradenskými opatřeními a např. příspěvkem na dopravu či péči o malé děti. V takovém případě jsou v zahraničí sledovány pozitivní efekty stáží i na skupinu nezaměstnaných osob. Samostatně by měly cílit zejména na absolventy škol, nezaměstnané osoby z řad účastníků rekvalifikací a osoby vracející se na trh práce s vyšším a středním vzděláním. Stáže pro dlouhodobě nezaměstnané či nízkokvalifikované osoby by měly být vždy součástí komplexní a individuálně vedené intervence. V Evropské unii zažívají stáže jako nástroj odborného rozvoje a aktivní politiky zaměstnanosti značný boom a jejich rozvoj v jednotlivých členských zemích je ze strany EU velmi podporován. Koordinační aktivity Evropské komise v oblasti stáží se týkají především pracovních podmínek stážistů. Schválený dokument Doporučení Rady o rámci pro kvalitu stáží vyzývá členské země k přijímání opatření konvenujících hlavním principům doporučení a k podpoře programů zaměřených na stáže zejména v souvislosti s mladými absolventy škol. Při porovnání parametrů projektu Stáže ve firmách a principů evropského rámce pro kvalitu stáží lze nalézt shodné i odlišné aspekty. Shodnými prvky jsou trojstranná písemná smlouva, jasně definované cíle a vzdělávací obsah stáže, zajištění mentoringu a certifikát potvrzující nabyté znalosti a kompetence. Projekt se naopak liší tím, že nekontroluje poskytovatele, zda stáž neslouží k pokrytí volného pracovního místa levnou pracovní silou a také tím, že stážisté, za které nehradí pojištění stát nebo zaměstnavatel, nemají v průběhu stáže nárok na úhradu odvodů na sociální pojištění. V případě systémové integrace stáží je proto vhodné vyřešit právě způsob zajištění sociální ochrany všem zájemcům o stáž bez rozdílu socioekonomického statusu. Jako příklad zahraniční dobré praxe stáží v rámci aktivní politiky zaměstnanosti je nejvíce inspirativní švédský program. Založený je na funkční spolupráci zaměstnavatelů, odborů a veřejné správy. Zejména spolupráce s velkými podniky nabízí potřebnou kontinuitu a zvýšenou šanci na získání pracovního místa po ukončení stáže. Efekt stáží pro nezaměstnané zde zvyšují doprovodná opatření, jako jsou kariérové poradenství a průběžný koučing. Z pohledu délky se jako nejefektivnější a ekonomicky udržitelné jeví stáže v délce 3 až 6 měsíců, které cílí především na mladé nezaměstnané osoby. Naopak kritika se pojí s nízkou efektivitou stáží v případě nízkokvalifikovaných osob, které potřebují komplexnější a osobnější přístup. Pro zvýšení motivace potenciálních stážistů z řad nezaměstnaných lze uvažovat i o hrazení dalších výdajů, např. hradit výdaje na péči o dítě v době realizace stáže, což umožní zvláště ženám s malými dětmi zúčastnit se programu. 10

11 V procesu evaluace projektu byly oslovenými aktéry DPV identifikovány také dvě alternativy systémové integrace stáží. První spočívá v jejich začlenění jako součásti rekvalifikací v rámci připravované modularizace rekvalifikací. Druhá pak v přímé podpoře samotných firem/organizací a jednotlivců nejlépe prostřednictvím výraznějších daňových úlev. Přestože snížení celkové finanční podpory nepochybně sníží stávající zájem zaměstnavatelů realizovat stáže, bude se jednat velmi pravděpodobně o pozitivní jev, který eliminuje zaměstnavatele sledující spíše finanční nežli strategické vzdělávací a personální zájmy své firmy/organizace. Na samý závěr je nutné zdůraznit, že možné systémové integraci stáží musí předcházet detailní projednání parametrů stáží se zástupci zaměstnavatelského sektoru. Jejich zájem o realizaci stáží je nezbytnou podmínkou jejich úspěšné implementace včetně naplnění podmínek účinnosti a účelnosti veřejného programu. 11

12 Úvod Součástí pilotního projektu Stáže ve firmách vzdělávání praxí (dále jen Stáže ve firmách) realizovaného Fondem dalšího vzdělávání (dále také FDV) je jeho interní evaluace. Je rozčleněna do tří logických a v určitých aspektech propojených částí: procesní evaluace hodnotící nastavené procesy a průběh projektu, dopadové evaluace hodnotící výstupy, přínosy a efekty projektu a návrhové části obsahující analýzu stáží v českém i zahraničním kontextu a doporučená opatření pro efektivní nastavení systému stáží v ČR. V procesu tvorby výzkumného designu evaluace bylo identifikováno celkem 13 evaluačních témat (viz Vstupní zpráva výzkumný design evaluace, a obrázek č. 1 této zprávy). Každému tématu se věnuje zpravidla několik evaluačních otázek. Tato závěrečná zpráva obsahuje souhrnné hodnocení všech evaluačních témat za pomoci sebraných kvantitativních i kvalitativních dat. Zprávu tvoří celkem 6 kapitol včetně této úvodní. Kapitola 2 velmi stručně shrnuje použité metody sběru a analýzy dat. Jejich detailní popis je součástí Vstupní zprávy výzkumného designu evaluace. Kapitola 3 obsahuje hlavní zjištění z provedené procesní evaluace. Kapitola 4 pak nabízí klíčová zjištění související s dopadovou evaluací. Kapitola 5 má analyticko-koncepční charakter. Obsahuje podstatná zjištění z provedené explorace stáží v českém i evropském kontextu, identifikované příklady dobré a špatné praxe pilotního projektu stáží a soubor doporučení pro systémovou integraci stáží v ČR. V poslední 6. kapitole jsou formulovány závěry vyplývající z evaluace projektu a shrnuta hlavní doporučení směřující k efektivnímu nastavení systému stáží v ČR. 12

13 Obrázek 1 Restrukturalizace evaluačních otázek do evaluačních témat 13

14 Všechna evaluační témata a evaluační otázky, na které zpráva odpovídá, jsou uvedeny v tabulce č. 1. Tabulka 1 Přehled evaluačních témat a k nim přiřazených EO, zařazených do závěrečné zprávy Evaluační téma 1. Zapojení do projektu 2. Průběh stáží 3. Šablony Číslo EO EO 1.1 EO 1.2 EO 1.5 EO 1.6 EO 1.3 část EO 1.4 EO 2.4 EO 2.9 EO 2.10 EO 1.7 EO 1.8 EO 1.9 EO IS ASAP EO 1.17 Zkrácený název EO Struktura zájemců o projekt (Ne)zájem o projekt Účinnost informační kampaně Zvýšení účinnosti informační kampaně Reálná délka stáže Životní cyklus projektu Dokončené stáže Porušování smlouvy Chybovost přihlašování do projektu Šablony relevance vzhledem k cílům Šablony pokrytí poptávky Šablony nákladová, kvalifikační apod. náročnost Šablony karty stáže IS ASAP pokrytí oblastí Plné znění evaluační otázky Jaká je struktura jednotlivých zájemců o účast v projektu, tj. CS a PS (rozdíl mezi zaregistrovanými subjekty do IS ASAP a přihlášenou CS na stáž/přihlášenými PS k šablonám stáží)? Zejména se bude jednat o tuto strukturu: Stážisté: Absolventi x nezaměstnaní (dlouhodobě, krátkodobě) x osoby vracející se na trh práce (po rodičovské dovolené) x zaměstnaní (zájemci o kariérové vzdělávání); ženy x muži; vzdělanostní struktura, věková struktura (do 19 let, 20 24, 25 29, 30 34, 35 39, 40 44, 45 49, 50 54, 55 59, 60 64, 65+), regionální rozmístění, způsob náboru (ÚP nebo jiné zdroje) Poskytovatelé stáží: Rozložení dle oboru činnosti, velikosti, právní formy, regionálního rozmístění, dle původu firmy (tuzemská, zahraniční) Jaký je zájem o účast v projektu (a to jak ze strany stážistů, tak ze strany poskytovatelů) a jaká jsou efektivní opatření pro jeho zajištění? V případě nezájmu identifikovat jeho důvody. Ve kterých skupinách lze tento nezájem identifikovat (strukturovat dle EO 1.1)? Jak účinná a účelná je informační kampaň projektu? Které nástroje lze považovat z hlediska CS a PS za nejúčinnější (analýza využívání jednotlivých komunikačních kanálů např. efektivnost využití ÚP)? Jakými opatřeními lze zvýšit účinnost a účelnost informační kampaně? Jaká je průměrná délka trvání stáže (rozložení např. dle oborů/profesí)? Jak je využívána možnost časového rozložení stáže během dne (strukturovat dle šablon)? Využití stáží v čase (v rámci roku, v rámci projektu = životní cyklus projektu ). Jaká část stážistů úspěšně dokončí stáž? Jaký je poměr mezi úspěšnými a neúspěšnými stážisty (strukturovat ve smyslu EO 1.1)? Docházelo k porušování trojstranné smlouvy? Které strany tuto smlouvu porušovaly a co bylo příčinami těchto porušení? Je velká chybovost v přihlašování stážistů/poskytovatelů stáže v rámci nabídnutých šablon? (př. Stážista s nedostatečnou kvalifikací se přihlásí na stáž požadující vyšší kvalifikační předpoklady) Reflektují šablony a jejich počet potřeby projektu a potřeby CS a PS? Pokud ne, jak by měly být šablony upraveny? Pokrývají nabízené šablony poptávku CS a PS a jsou správně definovány perspektivní obory tvořených šablon? O jaké šablony je největší/nejmenší zájem ze strany CS a PS, které obory/profese nejsou šablonou pokryty, ačkoliv je o ně ze strany CS nebo PS zájem? Šablony z jakých oborů/k jakým profesím jsou nejvíce a nejméně náročné z hlediska finančních nákladů, požadavků na kvalifikaci stážistů, časovou dotaci apod.? Je vhodně nastavena karta stáže (= inzerát PS spadající pod danou šablonu) a je toto vhodný nástroj s ohledem na potřeby projektu? Pokud ne, jaké existují možnosti úpravy? Pokrývá informační systém ASAP veškeré potřebné oblasti? 14

15 5. Administrat. náročnost 6. Procesy a metodiky 7. Efekt stáže 8. Hodnocení projektu 9. Cíle projektu 10. Vedlejší efekty 11. Klíčové aspekty fungování stáží v ČR EO 1.18 EO 1.19 EO 1.11 EO 1.12 EO 1.14 EO 1.15 EO 1.16 EO 2.5 EO 2.6 EO 2.8 EO 2.11 EO 2.12 EO 2.13 EO 1.3 část IS ASAP procesy IS ASAP náročnost obsluhy Administrativní náročnost projektu Administrativní náročnost projektu vliv na účast Nastavení metodiky Nastavení procesů Komunikace s participanty Efekt stáže ekonomická aktivita Efekt stáže zaměstnáni u poskytovatele Efekt stáže u kterých participantů stáže (ne)fungují Subjektivní hodnocení participantů Hodnocení expertů Návrhy na zlepšení participantů i expertů Preferovaná délka stáže Jsou procesy informačního systému správně nastaveny? Jaké možnosti zlepšení existují? Jaká je náročnost práce s programem ASAP pro jednotlivé aktéry (FDV, CS, PS)? Jaká je administrativní náročnost projektu pro jednotlivé aktéry (FDV, CS, PS)? Co jednotlivé aktéry administrativně nejvíce zatěžuje? Jak tuto zátěž optimalizovat? Má vliv administrativní zátěž pro CS a PS ne jejich účast v projektu? Tato otázka má návaznost na EO 1.2 Jsou metodiky projektu (metodika šablon, metodika kontrol, metodika pro CS/PS a další) vhodně nastaveny a zpracovány odpovídající formou? Pokud ne, jaká opatření by měla být přijata na jejich zlepšení? Jsou procesy projektu vhodně nastaveny (proces schvalování/revize šablon, párování CS-PS a jiné)? Pokud ne, jaká opatření by měla být přijata na jejich zlepšení? Jsou správně nastaveny a zvoleny komunikační kanály směrem k CS a PS? Je nějaký prostor pro využití nových kanálů? Jaká část stážistů bezprostředně po ukončení stáže vstoupí do zaměstnání/samostatné výdělečné činnosti a jaká část stážistů je do 6 měsíců po ukončení stáže v zaměstnání/vykonává samostatnou výdělečnou činnost? Jaká část stážistů je po ukončení stáže v zaměstnání u daného poskytovatele stáže? Jedná se o dlouhodobý efekt, tzn. I po 6 měsících jsou zaměstnáni? U jakého profilu stážistů a jejich poskytovatelů fungují stáže nejlépe/nejhůře? Jak hodnotí přínosy účasti v projektu CS a PS? EO 2.1 Naplnění cílů projektu Jsou naplněny cíle projektu? EO 1.13 EO 2.2 EO 2.3 EO 2.14 EO 2.15 EO 3.1 část Cíle projektu potřeby participantů Udržitelnost katalogu a databáze Použitelnost certifikátu Existence vedlejších efektů Příčiny a charakteristika vedlejších efektů Jsou stáže funkční součástí systému DV v ČR? Jak hodnotí přínosy projektu odborná veřejnost, zejména pak instituce a organizace zapojené do dalšího vzdělávání? Jaké možnosti na zlepšení vidí cílové skupiny a poskytovatelé stáží, případně odborná veřejnost? Jaká doba stáže je/by byla preferována ze strany CS (rozložení dle stáží v jednotlivých oborech)? Jaká doba stáže je/by byla preferována ze strany PS (rozložení dle stáží v jednotlivých oborech)? Je projekt relevantní z hlediska potřeb CS a PS a jsou relevantně nastaveny cíle projektu? Jaká je využitelnost a uplatnitelnost vytvořeného katalogu stáží a online databáze poskytovatelů i po skončení realizace projektu a je tento model správně zvolen? Je ze strany CS/PS/budoucích zaměstnavatelů přijímán (vnímán) výstupní certifikát, který obdrží stážista po absolvování stáže jako relevantní dokument? Je daný certifikát vhodně zvolen s ohledem na potřeby projektu a potřeby CS/PS/budoucích zaměstnavatelů? Pokud ne, jaké jsou možnosti na zlepšení, aby se výstupní certifikát stal dobrým nástrojem pro zaměstnavatele v ČR a zahraničí? Působí projekt nějaké nežádoucí nebo neočekávané efekty? V jakém období a proč působily nežádoucí a neočekávané efekty nejvíce? Čím byly způsobeny? Jaké existují možnosti nápravy? Jsou stáže funkční součástí systému dalšího vzdělávání v ČR? Jaká případná opatření nebo nástroje (organizační, legislativní či jiná nelegislativní) je vhodné učinit pro dostatečnou integraci stáží do systému dalšího vzdělávání v ČR (včetně finančních výhod a odměn pro poskytovatele nebo stážisty)? 15

16 12. Klíčové aspekty fungování stáží v zahraničí ve vazbě na APZ 13. Možnosti systémové integrace stáží v ČR a jejich rozvoj EO 3.3 EO 3.5 EO 3.6 EO 3.7 EO 3.2 EO 3.1 část EO 3.4 EO 3.8 Příklady dobré a špatné praxe při realizaci projektu a návaznost na CS a PS Stáže a jejich vazba na NSK a NSP Stáže a jejich vazba na činnost ÚP a dalších institucí a na APZ Stáže a jejich vazba na právo EU Zkušenosti se stážemi v zemích EU, dobrá praxe a možnost přenositelnosti Opatření nebo nástroje vhodné pro integraci stáží do systému DV v ČR Možnost rozšíření cílové skupiny s vazbou na legislativu Možnost využití jiné podpory než de-minimis Jaké jsou příklady dobré a naopak špatné praxe v rámci realizovaného projektu Stáže? Jsou tyto příklady dobré/špatné praxe průřezové nebo se vyskytují např. pouze u některých dílčích podskupin v rámci CS a PS (EO 1.1)? Doplnily vhodně stáže již existující Národní soustavu povolání (NSP) a Národní soustavu kvalifikací (NSK)? Jak jsou stáže propojeny s činností ÚP a dalšími institucemi pro nezaměstnané? Jak silná a kvalitní existuje vazba stáží na APZ? Jakým způsobem navazují takto pojaté stáže na právo EU a jakým způsobem by jej mohly ovlivnit? Jaké jsou zkušenosti se stážemi jako součástí dalšího vzdělávání v jiných zemích, zejména zemích EU? Identifikujte příklady nejlepší praxe při využití stáží v zahraničí. Jaké z nich je vhodné přenést do českého prostředí? Jaké jsou podmínky implementace těchto příkladů dobré praxe? Jsou stáže funkční součástí systému dalšího vzdělávání v ČR? Jaká případná opatření nebo nástroje (organizační, legislativní či jiná nelegislativní) je vhodné učinit pro dostatečnou integraci stáží do systému dalšího vzdělávání v ČR (včetně finančních výhod a odměn pro poskytovatele nebo stážisty)? Bylo by možné/vhodné cílovou skupinu stážistů rozšířit i o jiné skupiny? Jakým způsobem by toto bylo možné navázat do legislativy? Do jaké míry působí omezujícím způsobem povinnost čerpání podpory de-minimis při proplácení nákladů stáže? Identifikujte možnosti zavedení blokové výjimky, daňových úlev, apod.? *legenda: procesní evaluace dopadová evaluace návrh zapojení stáží do systému DV 16

17 1. Metodologie Obecný metodologický přístup vychází ze základního cíle evaluace projektu a ze zadaných evaluačních otázek. Naplňuje rysy úplné evaluace, která zahrnuje jak přístup formativní (procesní evaluace), tak sumativní (dopadová evaluace). Výzkumný design kombinuje kvantitativní a kvalitativní metody výzkumu a uplatňuje přitom princip tzv. triangulace, tj. zaměřuje se na sběr a analýzu komplementárních dat ke stejnému tématu, ale z odlišných zdrojů (Creswell a Plano-Clarková, 2007), jehož předností je poměrně vysoká spolehlivost výsledků. Metodologie celé evaluace byla detailně popsána v dokumentu Vstupní zpráva výzkumný design evaluace. V tabulce níže jsou stručně nastíněny metody sběru a analýzy dat, které byly pro účel závěrečné zprávy použity. Tabulka 2 Použité metody sběru a analýzy dat do 8/2014 Použité metody sběru dat do 08/2014 Období sběru dat/analýzy dat Zdroje Vazba na evaluační témata Primární data: Evaluační dotazníky pro CS a PS Primární data: Telefonické dotazování bývalých a potenciálních stážistů Sekundární data a desk research Primární data: Fokusní skupiny a polostrukturované rozhovory s CS (i NeCS) a PS (i NePS) Primární data: Dotazníky pro pracovníky FDV Primární data: Fokusní skupiny a rozhovory s pracovníky FDV Polostrukturované rozhovory s experty (otevřený dotazník pro ÚP) Fokusní skupina se zaměstnavateli a experty Od začátku projektu do 8/ /2013 5/ /2013 8/2014 3/2014 5/2014 MS Excel, online aplikace pro sběr dotazníků CATI dotazování s pomocí Google Forms a Limesurvey Manuál pro konzultanty 4.0, Manuál pro stážistu 4.0, Manuál pro poskytovatele 4.0, Metodické pokyny k manuálům IS ASAP, Sharepoint Internet - komparace 1/2014 Pracovníci FDV - KZ 4/2014 5/2014 Osoby a organizace, které se účastnily stáží Osoby a organizace, které se neúčastnily stáží Pracovníci FDV KZ, tvůrci šablon, kontroloři, další osoby z RT ET 1, 2, 4, 5, 6, 7 a 8 ET 7 a 8 ET 5 a 6 ET 5 a 6 ET 5 a 6 ET 5 a 6 ET 4 ET 13 ET 1, 2, 3, 4, 5, 6, 8, 9, ET 2, 3, 4, 5, 6, 11 ET 2, 3, 4, 5, 6, 9 4/2014 Experti na APZ a činnost ÚP ET 1, 3, 11 4/2014 5/2014 Experti na NSK, NSP, DV ET 3, 11 Použité metody analýzy dat do 08/2014 Statistická analýza 11/2013 8/2014 Primární data: IS ASAP, Databáze webové aplikace SharePoint, Registr ekonomických subjektů, ET 1, 2, 4, 5, 6, 7 a 8 17

18 Analýza procesů 12/2013 5/2014 Analýza dokumentů 10/2013 4/2014 Tematická analýza 4/2014 5/2014 Kvantitativní analýza otevřených otázek Analýza mediálního mixu 8/2014 4/2014 5/2014 Google Geocoding API, Evaluační dotazníky, CATI dotazníky Sekundární data: Procesy definované v manuálech pro konzultanty, stážistu a poskytovatele Sekundární data: Manuál pro konzultanty 4.0, Manuál pro stážistu 4.0, Manuál pro poskytovatele 4.0, metodické pokyny k manuálům Primární data: FS s CS/PS, NeCS, FDV, experty Rozhovory s NePS, FDV, experty Sekundární data: Textová pole IS ASAP a databáze Sharepoint Primární data: Evaluační dotazníky ET 5 a 6 ET 5 a 6 ET 1-6, 8, 9 ET 3 ET 1 a 6 18

19 1.1. Zapojení do projektu Evaluační téma Číslo EO Zkrácený název EO Plné znění evaluační otázky 1. Zapojení do projektu EO 1.1 Struktura zájemců o projekt Jaká je struktura jednotlivých zájemců o účast v projektu, tj. CS a PS (rozdíl mezi zaregistrovanými subjekty do IS ASAP a přihlášenou CS na stáž/přihlášenými PS k šablonám stáží)? Zejména se bude jednat o tuto strukturu: Stážisté: Absolventi x nezaměstnaní (dlouhodobě, krátkodobě) x osoby vracející se na trh práce (po rodičovské dovolené) x zaměstnaní (zájemci o kariérové vzdělávání); ženy x muži; vzdělanostní struktura, věková struktura (do 19 let, 20 24, 25 29, 30 34, 35 39, 40 44, 45 49, 50 54, 55 59, 60 64, 65+), regionální rozmístění, způsob náboru (ÚP nebo jiné zdroje) Poskytovatelé stáží: Rozložení dle oboru činnosti, velikosti, právní formy, regionálního rozmístění, dle původu firmy (tuzemská, zahraniční) EO 1.2 (Ne)zájem o projekt Jaký je zájem o účast v projektu (a to jak ze strany stážistů, tak ze strany poskytovatelů) a jaká jsou efektivní opatření pro jeho zajištění? V případě nezájmu identifikovat jeho důvody. Ve kterých skupinách lze tento nezájem identifikovat (strukturovat dle EO 1.1)? EO 1.5 Účinnost informační kampaně Jak účinná a účelná je informační kampaň projektu? Které nástroje lze považovat z hlediska CS a PS za nejúčinnější (analýza využívání jednotlivých komunikačních kanálů např. efektivnost využití ÚP)? EO 1.6 Zvýšení účinnosti informační kampaně Jakými opatřeními lze zvýšit účinnost a účelnost informační kampaně? 19

20 EO Jaká je struktura jednotlivých zájemců o účast v projektu, tj. CS a PS (rozdíl mezi zaregistrovanými subjekty do IS ASAP a přihlášenou CS na stáž/přihlášenými PS k šablonám stáží)? Strukturální charakteristika stážistů Struktura stážistů dle ekonomického statusu Mezi stážisty převažují osoby, které byly v době zahájení stáže nezaměstnané 59,9%. Vzhledem k tomu, že projekt Stáže ve firmách byl určen zároveň i pro osoby zaměstnané, které mají zájem o svůj další osobní rozvoj formou stáže, je zde poměrně hojně zastoupena i tato skupina 33,3%. Ve skupině zaměstnaných jsou osoby s plným úvazek zastoupeny ze 78 %. Graf 1 Kategorie ekonomických statusů stážisty Struktura stážistů dle pohlaví Mezi uchazeči o stáž i samotnými stážisty převažují ženy. Zajímavým zjištěním je však fakt, že mezi všemi uchazeči o stáž je tento rozdíl mnohem více patrný, než ve skupině samotných stážistů. Na grafu č. 2 všechny uchazeče představuje vnější část grafu. Vnitřní část grafu naznačuje procentní zastoupení pohlaví ve skupině stážistů. 20

21 Graf 2 Srovnání struktury stážistů a uchazečů o stáž dle pohlaví Vzdělanostní struktura Mezi stážisty jsou z jedné třetiny zastoupeny vysokoškolsky vzdělané osoby. Osoby se vzděláním do úrovně ISCED 3 jsou zastoupeny cca 60 %, původní předpoklad projektu počítal s ještě vyšším zastoupením této skupiny osob. Co se týče osob se základním a nižším vzděláním, těch je v projektu jen minimální množství. Graf 3 Vzdělanostní struktura stážistů 21

22 Graf 4 Srovnání vzdělanostní struktury stážistů s populací ČR (2011) Zapojení absolventů dle vzdělanostní struktury Přibližně 29 % stáží bylo realizováno absolventy (tedy osobami, které měly v době registrace do projektu do 2 let od ukončení vzdělání). Do celkového součtu jsou započítány pouze osoby, které ve svém profilu uvedly nejvyšší dosažené vzdělání a datum, kdy toto vzdělání dokončily. Nejedná se tedy o vyhodnocení všech osob registrovaných v informačním systému ASAP. Graf 5 Zastoupení absolventů v kategoriích cílové skupiny 22

23 Věková struktura Statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými věkovými skupinami ukazují, že při samotném výběru na stáž byli ze strany zaměstnavatelů preferováni uchazeči, kteří měli v průměru vyšší věk. Z grafu 6 je patrné výrazně vyšší zastoupení neúspěšných uchazečů ve skupině let, než je tomu ve skupině let a výše. Podobně tomu bylo také u délky pracovní praxe, kterou měl za sebou daný uchazeč. Ve skupině stážistů se proto vyskytují osoby, které jsou v průměru o 3 roky starší a mají o 1,3 roku více pracovních zkušeností. Graf 6 Srovnání věkových kategorií stážistů a uchazečů o stáž Regionální rozmístění stážistů Mezi stážisty převažují osoby s trvalým bydlištěm v některém z moravských krajů především pak v kraji Moravskoslezském, Jihomoravském a Olomouckém. Naopak početně nejméně zastoupeny jsou osoby s trvalým bydlištěm v kraji Plzeňském, Libereckém a kraji Vysočina. 23

24 Obrázek 2 Regionální rozmístění stážistů Strukturální charakteristika poskytovatelů stáží Celkem bylo v informačním systému ASAP ke dni registrováno cca 9860 poskytovatelů stáží, přičemž 6703 vypsalo kartu stáže a 2718 z nich stáž již skutečně realizovalo (27,6 % z celkového počtu registrovaných). Více jak polovina z nich (52,4 %) realizovala jednu stáž, zhruba 39,6 % pak realizovalo 2 5 stáží. Přibližně 8 % zbývajících firem realizovalo více než 5 stáží. Informace o struktuře poskytovatelů jsou mimo jiné čerpány z Registru ekonomických subjektů, neboť poskytuje vhodná doplňující data k informacím z evaluačních dotazníků. K byla sebrána data o cca 8720 subjektech registrovaných v IS ASAP. Graf 7 Třídění poskytovatelů stáží dle počtu realizovaných stáží 24

25 Poskytovatelé dle oboru činnosti Poskytovatelé v evaluačních dotaznících jako hlavní obor ekonomické činnosti nejčastěji uvádějí obor Stavebnictví. Z hlediska zastoupení mezi firmami tak tyto firmy převažují. Velké zastoupení mají mezi poskytovateli stáží také firmy z oblasti obchodu a marketingu a ekonomiky a administrativy. Graf 8 Třídění poskytovatelů dle uvedeného hlavního oboru ekonomické činnosti Poskytovatelé dle velikosti Z hlediska velikosti tvoří nejvíce poskytovatelů stáží mikropodniky do 10 zaměstnanců (61 %), nejčastěji s méně jak 6 zaměstnanci. Malé podniky (do 50 zaměstnanců) jsou zastoupeny z 22 %, střední ( zaměstnanců) tvoří zhruba 9 %. Velkých podniků (více jak 250 zaměstnanců) zapojených do projektu je velmi malé procento (cca 2 %). Poskytovatelé dle právní formy Co se týče určení právní formy, je možné tyto údaje získat jak ze vstupních evaluačních dotazníků, tak z Registru ekonomických subjektů. Pro potřeby evaluace byli poskytovatelé stáží rozděleni do 3 skupin (registrovaní bez vypsané karty stáže (GROUP0), pouze s vypsanou kartou stáže (GROUP1), s úspěšně realizovanou stáží (MI1). Důležité je zmínit, že z hlediska relativního zastoupení není mezi skupinami statisticky významný rozdíl tedy, že by existoval významný rozdíl mezi firmami, které se do systému pouze zaregistrují a těmi, které skutečně realizují stáž. Nejvíce poskytovatelů stáží s úspěšně realizovanou stáží (skupina MI1) jsou společnosti s ručením omezeným (51,7 %), následovány jsou fyzickými osobami podnikajícími dle živnostenského zákona a jiných zákonů (30,4 %). V menší míře jsou zastoupeny akciové společnosti (6,8 %), což doplňuje informaci o složení firem dle velikosti. Ostatní formy organizací (sdružení, o.p.s., příspěvková organizace) mají zastoupení pod 5 %. Poskytovatelé dle regionálního rozmístění Z hlediska regionálního rozložení má nejvíce poskytovatelů sídlo na území Moravskoslezského kraje (cca 19,8 % v případě poskytovatelů s realizovanou stáží). Pořadí 25

26 na dalších třech místech je následující Hlavní město Praha (17,3 %), Jihomoravský kraj (14,0 %), Olomoucký kraj (11,7 %), Zlínský kraj (9,1 %). Nejméně poskytovatelů sídlí v Karlovarském kraji. Podrobnější mapa poskytovatelů s realizovanou i nerealizovanou stáží s lokalizací pomocí GPS souřadnic je součástí technické přílohy. Obrázek 3 Regionální rozmístění poskytovatelů stáží Poskytovatelé stáží dle vlastnické struktury Z hlediska rozložení dle vlastnické struktury převažují firmy tuzemské (96,3 %). Jen velmi malé množství poskytovatelů stáží (1,3 %) má zahraniční vlastnickou strukturu, v nepatrně větším množství se vyskytují firmy smíšené. 26

27 EO Jaký je zájem o účast v projektu (a to jak ze strany stážistů, tak ze strany poskytovatelů) a jaká jsou efektivní opatření pro jeho zajištění? V případě nezájmu identifikovat jeho důvody. Ve kterých skupinách lze tento nezájem identifikovat (strukturovat dle EO 1.1)? Důvody pro zapojení CS Samotné kvalitativní povaze motivace CS k zapojení do projektu byl věnován prostor především v druhé průběžné evaluační zprávě. Důvod, který nejčastěji zmiňovali jako velmi důležitý, byla možnost získání praxe. Na následujícím grafu je však možné vidět, že příležitost naučit se nové věci byla stejně, ne-li téměř více důležitou motivací pro zapojení se do projektu. Stážisté tak vidí ve stáži především možnost seberozvoje. Možnost zapracovat se u konkrétního zaměstnavatele uváděli v průměru jako méně důležité než právě samotné vzdělávání se. V tomto ohledu však větší očekávání mají osoby, které zároveň uvádějí, že jsou v evidenci Úřadu práce (možnost zapracovat se uvádějí jako velmi důležitou v míře vyšší o 10 %). Graf 9 Důvody CS pro zapojení do projektu Nezájem vybraných skupin CS Určitým demotivujícím faktorem pro účast v projektu je absence finanční odměny pro osoby z řady cílové skupiny. Demotivující je především u nezaměstnaných osob, což dokládají zjištění z kvalitativního šetření mezi poskytovateli a stážisty. Na fokusních skupinách zaměstnavatelé uvedli, že v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti, se na pracovní pozice, které jsou honorované byť velmi malou hodinovou sazbou, hlásí několikanásobně větší množství uchazečů než na stáže s obdobnou náplní činností. Otázkou je, zdali zapojení osob na rodičovské dovolené (cca 5,5 %) do projektu je možné hodnotit jako dostatečné. Z analýzy mediálního mixu vyplynulo, že zasažení této skupiny 27

28 osob nebylo na vybraných serverech příliš vysoké. Oslovení této specifické skupiny by tak do budoucna bylo možné rozšířit například přímo v mateřských centrech. Nižší než očekáváný 2 je rovněž podíl absolventů mezi osobami, které absolvují stáž (cca 29 %). Vzhledem k tomu, že v řadách uchazečů o stáž bylo těchto osob identifikováno více než 41 %, je možné, že během výběrových řízení na stáž preferují zaměstnavatelé osoby, které mají za sebou již delší dobu od ukončení studia. To dokládá také zjištění, že osoby, které byly vybrány na stáž, uvádějí v průměru o 1,3 roku delší pracovní zkušenosti než neúspěšní uchazeči o stáž. Důvody pro zapojení PS Z evaluačních dotazníků a následných fokusních skupin vyplývá, že nejvýznamnější motivací firem pro zapojení do projektu je možnost důkladně prověřit nového zaměstnance. Jak již bylo zmíněno v druhé průběžné zprávě, mnozí zaměstnavatelé vnímají projekt Stáže ve firmách jako první velký krok v této oblasti v České republice. Na fokusních skupinách bylo zmíněno, že v tomto směru doposud chyběla jakákoliv širší osvěta. To doplňuje informaci z evaluačních dotazníků, kdy poskytovatelé uvádějí jako druhou hlavní motivaci možnost přispět k tvorbě systému dalšího profesního vzdělávání. Mimo níže uvedené důvody, byla během kvalitativního šetření zmíněna také možnost v rámci projektu prověřit stávající vedoucí pracovníky, nakolik jsou schopni zaškolovat nové zaměstnance. Graf 10 Důvody zapojení PS do projektu 2 V příloze č. 8 Detailní popis projektu projektové žádosti o podporu bylo uveden předpoklad 60% zastoupení absolventů mezi stážisty. 28

29 EO Jak účinná a účelná je informační kampaň projektu? Které nástroje lze považovat z hlediska CS a PS za nejúčinnější (analýza využívání jednotlivých komunikačních kanálů např. efektivnost využití ÚP)? Webové stránky projektu Nejdůležitějším zdrojem informací o existenci projektu jsou pro stážisty samotné webové stránky projektu ( Jejich význam se však v pozdějších fázích projektu snížil, patrně s rozšířením povědomí o existenci projektu. V rámci realizace projektu vykazovaly webové stránky nejvyšší návštěvnost na jaře roku 2013, kdy zároveň běžela i propagační kampaň na Facebooku. Za celou dobu fungování měly webové stránky více než 1 milion návštěv. Z tohoto počtu návštěv se v 65,9 % případů jednalo o opakující se návštěvy. Pokud se podíváme na rozložení návštěvnosti v jednotlivých dnech v týdnu, nejvyšší průměrná návštěvnost byla zaznamenána v pondělí, nejnižší naopak v sobotu. Co se týče regionálního zastoupení návštěvníků stránek, to do značné míry odpovídá rozložení poskytovatelů stáží a stážistů. Téměř třetina všech návštěvníků stránek se o nich dozvěděla z jiných webových stránek. V tomto ohledu byl nejúspěšnější Facebook. Z ostatních sociálních sítí je zastoupení nových návštěvníků minimální. Poměrně nízké zastoupení zde mají i samotné webové stránky Fondu dalšího vzdělávání. V komunikační kampani nebyla využita možnost placeného vyhledávání webových stránek projektu. Vzhledem k tomu, že pro vyhledání webových stránek bylo nejčastější využito služeb Google, doporučujeme do budoucna využití reklamních služeb typu Google AdWords, pomocí nichž bude projekt přednostně nabízen osobám, které zadají do vyhledávače odpovídající řetězec slov. Podobně je tomu i u vyhledávacího portálu Seznam.cz, který byl druhým nejčastěji odkazujícím vyhledávacím serverem návštěvníků stránek. Facebook Kampaň na Facebooku je celkově možno hodnotit jako úspěšnou, jelikož obecné zasažení uživatelů internetu je v z každodenního hlediska ještě vyšší než každodenní zasažení prostřednictvím internetových stránek. Sledovanost profilu zaznamenala dva vrcholy v placených kampaních na jaře a v létě roku Vysokou sledovanost zároveň zaznamenaly příspěvky, které se týkaly problematiky kariérového poradenství. Co se týče demografického složení publika Facebooku, převažují zde ženy a obyvatelé hlavního města Prahy. Z evaluačních dotazníků vyplývá, že Facebook oslovil především mladší věkové kategorie. Facebook je možno hodnotit jako velice efektivní nástroj k rekrutaci nových návštěvníků webových stránek projektu a obecně zájemců o projekt, především však z řad osob z cílové skupiny. 29

30 Graf 11 Srovnání celkového dosahu příspěvků na Facebooku s denními návštěvami webu Články v tištěných a online médiích V období od do bylo vydáno cca 450 článků, což je přibližně jeden článek každé dva dny. Články vycházely především na internetových serverech, méně často v regionálních a celostátních denících. Z internetových serverů byl server idnes.cz nejúspěšnější v rekrutaci nových návštěvníků webových stránek projektu. Poměrně malé zasažení vybraných podskupin cílové skupiny bylo zaznamenáno na stránkách určených pro maminky a osoby na rodičovské dovolené. Z nich jen malé množství osob navštívilo odkaz na stránky projektu. Virální videa Pro další propagaci projektu byla vytvořena profesionální virální videa. Počet jejich zhlédnutí na serveru YouTube však není možné hodnotit jako vysoký. Zároveň ze serveru YouTube pocházelo velmi malé množství nových návštěvníků webových stránek projektu. Vzhledem k vysoké úrovni těchto videí by bylo vhodné jejich šíření prostřednictvím dalších komunikačních kanálů (televize, umístění ke článkům u internetového zpravodajství, apod.) a nechápat je čistě ve smyslu virálních videí, která se ze své podstaty šíří sama o sobě. Kontaktní komunikační kampaň Z hlediska úspěšnosti osobních setkání byly vyhodnoceny především prezentace konané ve spolupráci s Hospodářskou komorou a prezentace na školách. Z prvních jmenovaných bylo na základě podpisů na prezenčních listinách identifikováno 254 zúčastněných firem. V návaznosti na účast na prezentaci projektu 18 % z nich realizovalo stáž v rámci projektu. Spolupráce s Úřadem práce Úřad práce je u zástupců cílové skupiny třetím z nejčastěji zmiňovaných prvních zdrojů informací o projektu, což byla role definovaná již v počátcích projektu. Z fokusních skupin vyplynulo, že jak osoby z cílové skupiny, tak poskytovatelé stáží by očekávali vyšší zapojení pracovníků Úřadu práce ve smyslu asistence při zapojení se do projektu. Ochota a aktivita 30

31 v tomto směru tak byla závislá spíše na konkrétních pracovnících, jednalo se však o činnosti, ke kterým se Úřad práce nezavázal, a nebylo možné jej od něj očekávat a vyžadovat. Další zdroje prvních informací Jak u stážistů, tak u poskytovatelů stáží hrály důležitou roli neformální vztahy s osobami, které se o projektu již dříve dozvěděly. Osobní reference tak jsou klíčovým faktorem ovlivňujícím zapojení různých osob do projektu. Důležitou prvotní informační roli tak v řadě případů u cílové skupiny sehrála rodina, přátelé a známí 3, zdroj důležitý také v pozdějších fázích projektu. Hodnocení informačních kanálů stážisty Jak bylo uvedeno výše, stážisté se nejčastěji dozvídají o projektu od osob, které spadají do jejich neformálních kontaktů. Pro další informace se nejčastěji obracejí již na samotné stránky projektu nebo, v menší míře, se informují u poskytovatele stáže. Graf 12 První informace CS o projektu 4 Co se týče kvality dostupných informací, ta je stážisty v evaluačních dotaznících hodnocena jako velice dobrá. Časové řady popisující vývoj popularity jednotlivých informačních kanálů u stážistů a další doplňující grafy jsou součástí technické přílohy. Hodnocení informačních kanálů poskytovateli stáží Oproti cílové skupině je patrný rozdíl především ve využití sociálních sítí k získání povědomí o projektu. Zároveň je u poskytovatelů stáží poměrně vysoké zastoupení poradenských společností coby prvního informačního kanálu o projektu. Oproti stážistům využívají 3 Není zkoumán primární zdroj informací, odkud se o projektu dozvěděli zástupci skupiny rodina, přátelé a známí pravděpodobně se jedná o některý z komunikačních nástrojů projektu 4 Respondenti mohli vybrat více možností, čísla v grafu tedy vyjadřují, kolik procent osob danou možnost vybralo. 31

32 poskytovatelé dle evaluačních dotazníků více infolinku projektu pro zjištění dodatečných informací o projektu. Graf 13 První informace PS o projektu 5 Také pro poskytovatele byl nejdůležitějším zdrojem prvních informací o projektu jeho web. Poměrně významnou roli sehráli i kolegové z profese a rodina. Firmy se však také často o projektu dozvídaly od poradenských firem. Naopak role úřadu práce jako informátora o existenci projektu u poskytovatelů stáží byla minimální, což následně zástupci firem uváděli i na fokusních skupinách. Časové řady popularity jednotlivých kanálů u poskytovatelů stáží a další doplňující grafy jsou součástí technické přílohy. Hodnocení dostupných informací Kvalita dostupných informací byla dle účastníků projektu velmi vysoká. To samé lze říci i o jejich úplnosti. Pouze necelému procentu účastníků chyběly nějaké zásadní informace. Přesto o jen o velmi málo kritičtější byli ke kvalitě informací stážisté, pro které bylo oproti poskytovatelům zřejmě obtížnější se v informačních zdrojích zorientovat. To bylo dáno především vzdělanostní strukturou uchazečů o stáž. Garanti schvalování uchazečů o stáž během rozhovorů uvedli, že osoby s nižším vzděláním měly především problém seznámit se se základními dokumenty projektu (Manuál pro stážistu). 5 Viz poznámku pod čarou u předchozího grafu 32

33 Graf 14 Hodnocení dostupných informací 33

34 EO Jakými opatřeními lze zvýšit účinnost a účelnost informační kampaně? Pro oblasti informačních kampaní bylo doporučeno využití možností placeného vyhledávání v rámci služby Google AdWords, případně dle klíčových slov v druhém nejčastěji využívaném vyhledávači Seznam.cz. Vzhledem k vysoké popularitě obou projektů není problém s oslovením dostatečného počtu uchazečů o stáž a poskytovatelů stáží. Určitý prostor pro zlepšení a zvýšení zapojení však existuje u vybraných skupin čerství absolventi oborů zakončených výučním listem a osoby na rodičovské dovolené. Pro zvýšení účasti vybraných skupin, jako jsou například rodiče na rodičovské dovolené, bylo doporučeno více se u těchto osob zaměřit na kontaktní komunikační kampaň, například v mateřských centrech. Podobně jako u osob na rodičovské dovolené, ani servery zaměřené na studenty a absolventy nezaznamenaly výraznější úspěšnost v rekrutaci nových návštěvníků webových stránek projektu. Především u skupiny absolventů oborů s výučním listem by byla vhodnější kontaktní komunikační kampaň. Tu však bylo vzhledem k nízké spolupráci škol obtížné realizovat. Pro oblast Facebooku vyplývá, že vysoký dosah mají zejména příspěvky, které jsou spjaty s kariérovým poradenstvím. Pomocí nich tak lze poměrně úspěšně připoutat pozornost i k samotnému projektu, potažmo Fondu dalšího vzdělávání. 34

35 2. Procesní evaluace Evaluační téma 2. Průběh stáží 2.1. Průběh stáží Číslo EO EO 1.3 část EO 1.4 EO 2.4 EO 2.9 EO 2.10 Zkrácený název EO Reálná délka stáže Životní cyklus projektu Dokončené stáže Porušování smlouvy Chybovost přihlašování do projektu Plné znění evaluační otázky Jaká je průměrná délka trvání stáže (rozložení např. dle oborů/profesí)? Jak je využívána možnost časového rozložení stáže během dne (strukturovat dle šablon)? Využití stáží v čase (v rámci roku, v rámci projektu = životní cyklus projektu ). Jaká část stážistů úspěšně dokončí stáž? Jaký je poměr mezi úspěšnými a neúspěšnými stážisty (strukturovat ve smyslu EO 1.1)? Docházelo k porušování trojstranné smlouvy? Které strany tuto smlouvu porušovaly a co bylo příčinami těchto porušení? Je velká chybovost v přihlašování stážistů/poskytovatelů stáže v rámci nabídnutých šablon? (př. stážista s nedostatečnou kvalifikací se přihlásí na stáž požadující vyšší kvalifikační předpoklady) EO Jaká je průměrná délka trvání stáže? Jak je využívána možnost časového rozložení stáže během dne? Kvantitativní vyhodnocení Nejvíce byly využívány šablony s časovou dotací 320 hodin, nejméně naopak šablony s časovou dotací 640 hodin. To však do určité míry dáno i tím, že právě největší výběr šablon je právě těch, které mají časovou dotaci 320 hodin. Co se týče možnosti rozložit stáž do pracovních dní, tak je možné říci, že stážisté a poskytovatelé volí možnost stáž rozložit do více pracovních dní, než za jakou je možno ji absolvovat, pokud by stážista docházel na stáž v rozsahu plného pracovního úvazku (tedy 8 hodin denně 5 dní v týdnu). Samotné stáže jsou tak zahájeny a ukončeny v časovém období v průměru o 19 pracovních dní 6 delším než je minimální stanovená doba, za kterou je stáž možno absolvovat. Ze stáží, které byly realizovány alespoň desetkrát, nejrychleji absolvují stáže stážisté na pozici Pěstitel a Finanční analytik, naopak nejnižší úvazky volí stážisté v oblasti pedagogiky (Pedagog volného času a Asistent pedagoga - průměrně 0,57 výše úvazku ). Kompletní přehled výše úvazků u jednotlivých šablon je součástí technické přílohy. 6 Toto číslo je orientační. Vzhledem k tomu, že nejsou dostupná hromadná data z harmonogramů jednotlivých stáží, není možné určit, kdy skutečná docházka na stáž skončila oproti oficiálnímu datu ukončení stáže. 35

36 Graf 15 Realizované stáže dle časové dotace Stážisté hodnotí hodinovou dotaci stáží zpravidla jako odpovídající skutečné potřebě (83,8 %). Pokud by někteří délku změnili, tak směrem k její vyšší hodnotě (9,9 %). V následujícím grafu je hodnocení časové dotace tříděné dle šablon. Graf 16 Preferovaná hodinová dotace stáží dle CS Stejně je tomu i u rozložení délky stáže do měsíců. Zde by 13 % stážistů preferovalo možnost rozložení stáže do více měsíců. Podobný názor je možné sledovat i u poskytovatelů. Pokud by chtěli měnit hodinovou dotaci a rozložitelnost do měsíců, po které stáž probíhá, přikláněli by se spíše k navýšení obou parametrů. 36

37 EO Využití stáží v čase (v rámci roku, v rámci projektu = životní cyklus projektu ) Kvantitativní vyhodnocení V prvních třech měsících projektu (tzn. v září, říjnu a listopadu 2012) byl realizován pouze malý počet stáží, který s každým dalším měsícem jen mírně narůstal. Svého vrcholu dosáhl počet nově zahájených stáží v květnu 2013, kdy začalo 865 stáží. Graf 17 Životní cyklus projektu Nerovnoměrné rozložení počtu zahájených stáží v životním cyklu projektu bylo dáno především postupným zveřejňováním vznikajících šablon, jejich mírou využitelnosti podle oborového zaměření poskytovatelů a probíhajícími PR aktivitami. Během května a června byly velice hojně využívány šablony Asistent finančního ředitele, Asistent manažera projektu, Asistent marketingového manažera, Asistent obchodního ředitele. Zároveň v tomto období končila Facebook kampaň, která přitáhla k projektu velkou pozornost. V polovině října 2012 si poskytovatelé mohli vybírat pouze ze 41 šablon, začátkem roku 2013 ze 72 šablon, ale v červnu 2013 jich bylo k dispozici již více než 110. Plynulost a rozložení práce mezi konzultanty a jejich schopnost realizovat v jednotlivých měsících daný počet stáží byl předmětem kvalitativního šetření mezi projektovými konzultanty. Podobně jako u grafu začínajících stáží, i v grafu pracovního vytížení jednotlivých konzultantů je možno vidět, ve kterých měsících vnímali pracovníci největší pracovní zátěž. 37

38 Graf 18 Časové vytížení konzultantů v rámci cyklu projektu 7 7 Graf vyjadřuje kolik procent konzultantů uvedlo pro daný měsíc, že se cítilo více pracovně vytíženo oproti jiným měsícům. 38

39 EO Jaká část stážistů úspěšně dokončí stáž? Jaký je poměr mezi úspěšnými a neúspěšnými stážisty (strukturovat ve smyslu EO 1.1)? Úspěšná stáž Význam pojmu úspěšná stáž je jednotlivými zapojenými aktéry vnímán odlišně. Z projektového hlediska je to stáž, která není ukončena předčasně 8. Z pohledu řady stážistů i poskytovatelů je úspěšná stáž ukončená získáním pracovního místa u poskytovatele stáže. Vzhledem k zaměření projektu, který svým charakterem financování z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost necílí primárně na bezprostřední efekty na trhu práce, však není možné toto chápat jako jediný aspekt úspěšné stáže. Subjektivní hodnocení úspěchu stáže však není výlučně spojováno se změnou ekonomického statusu a zvýšením příjmu či nalezením zaměstnání u poskytovatele stáže. Stážisté pozitivně hodnotí také rozvoj měkkých kompetencí a vliv stáže na osobnostní rozvoj a zvýšení pracovního sebevědomí stážistů. Řada stážistů navíc vnímá pozitivní dopad stáže až s časovým odstupem půl roku. Téměř dvě třetiny posléze zaměstnaných považují stáž za důležitý krok k získání nového zaměstnání. Doplňující informace k subjektivnímu vnímání efektu stáže jsou součástí kapitoly 4.2 Subjektivní hodnocení projektu Graf 19 Přínos stáže pro získání nového zaměstnání Předčasně ukončené stáže, neúspěšné stáže Z hlediska projektu je možno jako neúspěšné stáže chápat takové stáže, které byly předčasně ukončeny. Je však důležité rozlišovat mezi jednotlivými typy předčasně 8 Je-li stáž ukončena předčasně z objektivních důvodů, obdrží stážista certifikát pouze v případě, že odchodil minimálně 90 % hodinové dotace stáže a absolvoval na stáži všechny činnosti dle šablony stáže. Je-li stáž ukončena předčasně z důvodu pochybení stážisty, není certifikát stážistovi vydán. 39

40 ukončených stáží. Z hlediska účastníků projektu není možno považovat za neúspěšnou takovou stáž, která je ukončená kvůli tomu, že stážista nastoupí do zaměstnání, či onemocní před řádným ukončením stáže. Jako neúspěšné stáže v pravém slova smyslu tak lze chápat především ty stáže, které byly předčasně ukončeny vinou poskytovatele nebo vinou stážisty. Tyto stáže byly ukončeny na základě porušení Smlouvy o zajištění stáže. K úspěšnému ukončení stáže dochází průměrně v 91,2 % případů. V případech předčasného ukončení stáže bývá hlavním prostředkem vzájemná dohoda mezi poskytovatelem stáže a stážistou (až 42 % z předčasně ukončených stáží je ukončeno dohodou). Nejčastějším důvodem k předčasnému ukončení je nástup stážisty do zaměstnání. Méně časté jsou případy předčasně ukončených stáží z důvodu porušení pravidel projektu na straně stážisty (38 %) nebo poskytovatele (20 %). Graf 20 Rozložení předčasně ukončených stáží Vyšší míra stáží, které byly předčasně ukončeny dohodou, se vyskytuje ve věkových skupinách osob let a let. Průměrný věk osob, které předčasně ukončují započnutou stáž je přibližně o 1,7 roků nižší než u osob, které stáž absolvují celou. Osoby ve věku let a let vykazují ze všech věkových skupin nejvyšší míru stáží, které byly ukončeny předčasně. I v těchto skupinách však míra stáží, které nebyly ukončeny předčasně, přesahuje 90 %. Z hlediska trvalého bydliště stážisty, je nejnižší míra úspěšně dokončených stáží u stážistů z Libereckého a Středočeského kraje. Osoby z Libereckého kraje měly také oproti osobám z jiných krajů vyšší podíl na předčasně ukončených stážích vinou stážisty. 40

41 EO Docházelo k porušování trojstranné smlouvy? Které strany tuto smlouvu porušovaly a co bylo příčinami těchto porušení? Před zahájením realizace stáže, v jejím průběhu i po jejím ukončení jsou prováděny dva typy kontrol: administrativní kontroly a kontroly na místě. Administrativní kontroly stáží spočívají ve vyhodnocování dokumentace předkládané uchazečem o stáž/stážistou a poskytovatelem stáže. O zjištěních identifikovaných v rámci administrativních kontrol konzultanti informují vedoucího kontrolního týmu, který případně předá vypořádání těchto zjištění určenému členovi kontrolního týmu. Kontroly na místě spočívají v porovnávání skutečného stavu se stavem deklarovaným, přičemž kontroly zahrnují i kontrolu dokladů nezbytných a vztahujících se k realizaci stáže. Kontroly na místě se dělí na hlášené a nehlášené. Oba dva typy kontrol sledují, jak reálně probíhá realizace stáže dle konkrétní šablony, a zjišťují zpětnou vazbu od účastníků projektu. Zatímco hlášené kontroly na místě sledují, jak reálně probíhá realizace stáže dle konkrétní šablony, a zajišťují zpětnou vazbu od účastníků projektu, nehlášené kontroly ověřují, zda stáž probíhá podle pravidel projektu. Nehlášené kontroly jsou realizovány zpravidla na základě podezření o porušení pravidel či na základě podnětů stážistů. Kvantitativní vyhodnocení Z poskytnutých informací vyplývá, že během kontrol na místě bylo na 326 stážích (cca 5 % z celkového počtu stáží) zjištěno pochybení, ať už se jednalo o pochybení odstranitelná nebo neodstranitelná. Přibližně u 100 stáží došlo k pochybení několikanásobnému. Nejčastějším pochybením, které bylo při kontrolách na místě odhaleno, byla nepřítomnost stážisty v garantovaném intervalu. Dále mezi závažná pochybení patřilo poskytování nepravdivých informací o realizaci stáže (například že stážista byl v době stáže zaměstnán u poskytovatele stáže). Takové porušení stáže zpravidla vedlo k okamžitému ukončení stáže. Celkem bylo na základě kontrol na místě ukončeno 280 stáží bez možnosti proplacení jakýchkoliv nákladů pro poskytovatele stáže. Na základě administrativní kontroly bylo takto ukončeno 31 stáží. 41

42 Graf 21 Kódovaná pochybení odhalená při kontrolách na místě Graf 22 Zavinění u předčasně ukončených stáží Téměř 61 % pochybení bylo identifikováno u mikropodniků do 10 zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že zastoupení těchto firem v projektu je rovněž 61 %, není možné mluvit o statisticky významné hodnotě, která by se výrazně odchylovala. 42

43 Graf 23 Třídění předčasně ukončených stáží dle velikosti poskytovatele stáže Kvalitativní vyhodnocení Konzultanti projektu vnímají jako nejčastější způsob porušování smlouvy nedodržování předepsaného harmonogramu a nesoulad mezi skutečnou docházkou a docházkou uvedenou v deníku stážisty. Do určité míry jsou tyto chyby dány pouze nepozorností při vyplňování deníku stážisty. 43

44 EO Je velká chybovost v přihlašování stážistů/poskytovatelů stáže v rámci nabídnutých šablon? (př. stážista s nedostatečnou kvalifikací se přihlásí na stáž požadující vyšší kvalifikační předpoklady) Kvantitativní vyhodnocení chybovosti při vypisování karet stáží Z celkového počtu všech vypsaných karet bylo posuzováno karet. Z tohoto počtu bylo 2049 karet neschváleno. Byl analyzován vzorek 1126 případů neschválených karet stáží, aby byly odhaleny nejčastější důvody neschválení karty. Mezi pět nejčastějších důvodů neschválení patří nesplněné kvalifikační požadavky na mentora, uvedení shodného mentora ve více kartách stáží zároveň (což je v rozporu s pravidly), nedodání dokumentů (např. životopis mentora, čestné prohlášení mentora aj.), neopravení karty v daném termínu a nedostatečná organizační struktura společnosti pro realizaci stáže na dané pozici. Méně častými důvody jsou nerelevantní předmět podnikání či vyloučení organizace na základě předchozích špatných zkušeností (např. díky provedeným kontrolám probíhajících stáží apod.). Z textových komentářů v analyzovaném vzorku stáží bylo identifikováno 7 důvodu, které jsou uvedeny v grafu níže. Graf 24 Nejčastější důvody neschválení karty stáže Kvalitativní vyhodnocení chybovosti při vypisování karet stáží K výše uvedenému bylo garanty schvalování karet doplněno, že proces schvalování karet se někteří poskytovatelé stáží pokoušeli zároveň obejít dodatečnými úpravami životopisů mentorů a čestných prohlášení. V tomto ohledu bylo doporučeno mít formulář životopisu přímo v informačním systému a evidovat změny, které v něm byly provedeny oproti původní verzi, případně nemožnost vymazat z informačního systému starší verze životopisu. Kvantitativní vyhodnocení chybovosti přihlášek ke kartě stáže Z celkového počtu (údaj k ) přihlášek ke kartě stáží přibližně 6650 nesplňovalo podmínky dané šablonou stáže. Kontrolou tedy neprojde přibližně 1 ze 4 přihlášek. Nejčastějším důvodem neschválení přihlášky je nedodání dokumentů nutných 44

45 pro realizaci stáže (doklad o vzdělání prokazující splnění kvalifikace definované šablonou, sken občanského průkazu, čestné prohlášení uchazeče). Jednoznačně však není možné vyhodnotit, zda důvodem pro nedodání dokumentů ze strany CS je skutečnost, že daný uchazeč nesplňuje podmínky projektu, či zda nedodání dokumentů souvisí se ztrátou zájmu o účast v projektu. Další možné důvody jsou diskutovány v kvalitativním vyhodnocení. Druhým nejčastějším důvodem neschválení přihlášky u karty stáže je status studenta u uchazeče o stáž a dále nedostatečné vzdělání nebo praxe. Je tedy zřejmé, že o projekt je velký zájem mezi současnými studenty, nicméně podmínky projektu neumožňují studentům do něj vstoupit. Uchazečům, kterým byla z tohoto důvodu zamítnuta přihláška, byl automaticky doporučován projekt Stáže pro mladé. Graf 25 Nejčastější důvody neschválení přihlášky ke kartě stáže Kvalitativní vyhodnocení chybovosti přihlášek ke kartě stáže Kvantitativní vyhodnocení bylo doplněno informacemi poskytnutými klíčovými osobami realizačního týmu pro danou oblast. Bylo uvedeno, že výše zmíněné chyby, především v oblasti nedodání potřebných dokumentů, jsou způsobovány nižší počítačovou gramotností u méně kvalifikovaných osob. Tyto osoby mají problémy především s převedením potřebných dokumentů do elektronické podoby (vytvoření životopisu, sken občanského průkazu, tisk a následné skenování čestného prohlášení). Během rozhovorů s členy realizačního týmu i během fokusních skupin bylo navrženo zajištění regionální asistence především při úkonech nutných v úvodu tj. při vytvoření profilu a zapojení se do projektu a při přihlášení ke kartě stáže. Taková podpora byla proto zavedena v navazujícím projektu. 45

46 Evaluační téma 2.2. Šablony 3. Šablony Číslo EO Zkrácený název EO Plné znění evaluační otázky EO 1.7 EO 1.8 EO 1.9 EO 1.10 Šablony relevance vzhledem k cílům Šablony pokrytí poptávky Šablony nákladová, kvalifikační apod. náročnost Šablony karty stáže Reflektují šablony a jejich počet potřeby projektu a potřeby CS a PS? Pokud ne, jak by měly být šablony upraveny? Pokrývají nabízené šablony poptávku CS a PS a jsou správně definovány perspektivní obory tvořených šablon? O jaké šablony je největší/nejmenší zájem ze strany CS a PS, které obory/profese nejsou šablonou pokryty, ačkoliv je o ně ze strany CS nebo PS zájem? Šablony z jakých oborů/k jakým profesím jsou nejvíce a nejméně náročné z hlediska finančních nákladů, požadavků na kvalifikaci stážistů, časovou dotaci apod.? Je vhodně nastavena karta stáže (= inzerát PS spadající pod danou šablonu) a je toto vhodný nástroj s ohledem na potřeby projektu? Pokud ne, jaké existují možnosti úpravy? EO 1.7 Reflektují šablony a jejich počet potřeby projektu a potřeby CS a PS? Pokud ne, jak by měly být šablony upraveny? Záměrem projektu bylo mimo jiné vytvořit standardizovaný formát šablon, který především v oblastech odborných kompetencí bude navázán na Národní soustavu kvalifikací a Národní soustavu povolání. Dle tohoto záměru byly šablony tvořeny, vedle těchto údajů obsahují také informace o časové dotaci, možnosti rozložení časové dotace do určitého období, o nákladech souvisejících s poskytnutím stáže, kvalifikačních požadavcích na stážistu i kvalifikačních požadavcích na mentora stáže. Dále jsou v šabloně uvedeny informace o doporučené úrovni měkkých a obecných kompetencí stážisty nutných pro výkon konkrétní stáže. Z hlediska využitelnosti a potřebnosti těchto doporučených úrovní bylo ze strany poskytovatelů doporučeno šablony revidovat směrem k menšímu textovému obsahu 9. Kvantitativní vyhodnocení Z hlediska požadavků konkrétní šablony vyjadřuje převážná většina poskytovatelů stáží spokojenost s vybranými požadavky. Určitá nespokojenost se projevila v hodnocení časové dotace na stáž s tou však bylo nespokojeno jen přibližně 14 % poskytovatelů u konkrétních stáží. Těmto poskytovatelům by vyhovovala převážně vyšší časová dotace na stáži. Jak již bylo uvedeno u EO 1.3, vyšší časovou dotaci by přivítala i menší část stážistů, která absolvovala 160 hodinovou stáž (13,2 %). 9 Představitelé realizačního týmu k tomuto však doplňují, že odstranění těchto informací by snižovalo vazbu šablon na Národní soustavu povolání, což není žádoucí. 46

47 Graf 26 Hodnocení parametrů šablony stáže Kvalitativní vyhodnocení V ojedinělých případech, které byly zmíněny i během rozhovorů a diskusí se jako určitý problém občas ukázalo obtížnější hledání vhodných uchazečů o stáž splňujících specifické požadavky dané šablonou. Jedná se zejména o případy, kdy dotyčný uchazeč nemá vzdělání v souladu s oborem stáže, avšak obecnými kompetencemi je schopen stáž vykonávat lépe, než jiní uchazeči. Poskytovatelé stáží by proto uvítali, aby bylo možné udělovat výjimky pro vybrané uchazeče. Řešením tohoto problému by mohla být možnost zavedení individuálního posouzení odborných kompetencí stážisty, což by nahradilo požadované vzdělání. 47

48 EO 1.8 Pokrývají nabízené šablony poptávku CS a PS a jsou správně definovány perspektivní obory tvořených šablon? O jaké šablony je největší/nejmenší zájem ze strany CS a PS, které obory/profese nejsou šablonou pokryty, ačkoliv je o ně ze strany CS nebo PS zájem? V průběhu celého projektu měli jak poskytovatelé, tak stážisté možnost zasílat realizačnímu týmu podněty na vytvoření nových šablon, čehož především v průběhu první poloviny projektu hojně využívali. O této možnosti byli poskytovatelé informováni prostřednictvím veškerých informačních kanálů, včetně prezentací a infolinky projektu. Potřeby poskytovatelů tak byly zohledňovány již v průběhu projektu a tedy samotného vzniku šablon. Všechny zasílané podněty byly vždy vypořádány, buď informací, zda je tvorba navržené šablony plánována, případně uvedením důvodu, proč šablona nevznikne, a doporučením k nabídnutí stáže prostřednictvím jiné šablony, která umožní stážistovi získat obdobné odborné kompetence. Graf 27 Podněty na vytvoření nové šablony ze strany PS Z evaluačních dotazníků vyplývá, že v případě realizovaných stáží volí poskytovatelé předem vytvořené šablony a jen ojediněle dávají podněty na vytvoření šablony, která by více odpovídala jejich požadavkům (pouze 6 % uvedlo, že dalo podnět na vytvoření šablony, která byla použita u dané stáže). 48

49 Graf 28 Soulad nabídky šablon a představ o stáži Nejširší nabídka šablon je v oborech Stavebnictví, Strojírenství a Ekonomika, administrativa, personalistika, správa. Obory Stavebnictví a Strojírenství mají zároveň nejvyšší počet šablon, které spadají výhradně pod tento obor vyžadují tedy speciální dovednosti v daném oboru. Jedná se však o obory, ve kterých je obtížné naplnit poptávku po uchazečích. Jedná se o totožné obory, ve kterých je obecně problém najít v rámci pracovních vztahů kvalifikované zaměstnance. Kvalitativní vyhodnocení Na fokusních skupinách účastníci uvedli, že v oborech IT, Stavebnictví, Strojírenství je obecně velká poptávka po pracovní síle a kvalifikované osoby nejsou proti jiným odvětvím nuceny prohlubovat své odborné kompetence stáží, ale odborné dovednosti získávají přímo v rámci pracovních vztahů. 49

50 Graf 29 Porovnání relativní nabídky a poptávky ve vybraných oborech Nejvyšší zájem lze pozorovat v oblasti Ekonomiky, administrativy, personalistiky a správy a Managementu. To je dáno vysokým zastoupením absolventů bakalářských a magisterských oborů, kteří vyhledávají stáže především v této oblasti. Zároveň byla vysoká poptávka po uchazečích v těchto oblastech ze strany poskytovatelů stáží. Malý zájem uchazečů o stáž v oblasti Strojírenství a Stavebnictví lze vysvětlit celkovým nedostatkem absolventů 10 v daných oborech. Nezájem o stáže je pak spíše odrazem celkové situace na trhu práce v této oblasti. Vhodné je také zmínit, že během kontaktní informační kampaně nebylo v rámci roadshow realizováno takové množství prezentačních akcí zaměřených na budoucí absolventy středoškolských technických oborů jako u oborů vysokoškolských. To bylo dáno jednak nezájmem zástupců těchto škol na své škole umožnit prezentaci projektu a také tím, že na studenty těchto oborů cílil převážně projekt Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání. Je zde zároveň důležité zmínit, že další možnosti zasažení absolventů učebních oborů kontaktní komunikační kampaní jsou poměrně omezené. V případě veletrhů cílených na absolventy středních škol se totiž jedná především o zájemce 10 Viz například a70f855b

51 o terciární vzdělávání, kteří však v případě úspěšného přijetí na vysokou školu nemohou absolvovat stáž v projektu Stáže ve firmách. 51

52 EO 1.9 Šablony z jakých oborů/k jakým profesím jsou nejvíce a nejméně náročné z hlediska finančních nákladů, požadavků na kvalifikaci stážistů, časovou dotaci apod.? Finanční náklady Na finanční náročnost šablon je možno se dívat z několika různých pohledů. Jednak z hlediska výše příspěvku na náklady, kterou v souvislosti s poskytnutí stáže dle konkrétní šablony poskytovateli vzniknou, či z hlediska finančních nákladů na 1 hodinu realizace stáže. V prvním pohledu jsou finančně nejnáročnější šablony z oboru Management s průměrnými hrazenými náklady ,- Kč a naopak nejméně finančně náročné jsou šablony z oboru Dřevařská výroba. Co se týče finančních nákladů na jednu realizovanou hodinu stáže, nejnáročnější jsou šablony z oboru Zdravotnictví a farmacie s cenou 395 Kč za jednu hodinu stáže a nejméně finančně náročné z oboru Sociální péče s cenou 174 Kč. Tato zjištění výrazně odrážejí úroveň průměrné hodinové sazby mentora dle oborů, která se velmi výrazně promítá do výpočtu celkových hrazených nákladů stáže. Časová náročnost Jednotlivé stáže byly realizovány dle šablon s časovou dotací 160, 320, 480 a 640 hodin. Šablony s nejvyšší časovou dotací byly vytvořeny pro obory Stavebnictví a Ekonomika, administrativa, personalistika, správa. Jednalo se o vysoce specializované pozice (např. architekt, stavební inženýr nebo daňový specialista). V průběhu projektu vzniklo nejvíce šablon s časovou dotací 320 hodin, šablony s nejnižší časovou dotací (160 hodin) byly vytvořeny především v oborech Stavebnictví, Dřevařská výroba, Bezpečnost práce, ochrana majetku a osob nebo Textilní a kožedělná výroba. Rozsah mentoringu Nejvyšší poměrný rozsah mentoringu je v oborech Služby provozní a osobní a Elektrotechnika. Nejmenší zapojení mentora je naopak v oborech Ekonomika, administrativa, personalistika a správa nebo Výchova a vzdělávání, což odráží požadavky na vyšší míru samostatnosti při zapracování zaměstnanců i v rámci pracovních vztahů. 52

53 Graf 30 Průměrný rozsah mentoringu ve vybraných oborech Požadavky na stážistu V naprosté většině jsou stanoveny požadavky na stážistu na úrovni středoškolského vzdělání. U vysoce specializovaných pozic v oborech Stavebnictví, Strojírenství, Ekonomika, administrativa, Výchova a vzdělávání, Věda a výzkum, Informační technologie se zároveň vyskytují šablony, které požadují u stážistů dokončené magisterské vzdělání (Architekt, Strojní inženýr, Specialista finančního controllingu, Finanční analytik, Lektor jazykové školy, Programátor analytik), což často odráží legislativní požadavky upravující požadovanou kvalifikaci osob pro výkon tohoto povolání U odborných pozic například v oblasti Strojírenství je vyžadováno především minimálně středoškolské vzdělání s výučním listem v dané oblasti, u kvalifikovanějších pozic pak středoškolské vzdělání s maturitou. Požadavky na stážistu jsou stanoveny vždy relevantně k dané pozici, aby odrážely realitu v příslušném odvětví a požadavky oborových zaměstnavatelů, proto byli tito vždy přizváni do pracovních skupin tvořících šablony. Požadavky na mentora Co se týče požadavků na mentora, ty jsou stanoveny více specificky oproti požadavkům na samotného stážistu. Především na pozicích v oblasti Výchovy a vzdělávání, Sociální péče a Zdravotnictví a farmacie vycházejí požadavky na úroveň a zaměření vzdělání mentora přímo z příslušných legislativních norem upravujících výkon příslušného povolání. Pro zajištění vysoké kvality mentorů byly šablonou definovány rovněž vstupní požadavky související s minimální délkou požadované praxe mentora, často ve variantním řešení dle dosažené úrovně nebo zaměření vzdělání mentora. 53

54 EO Je vhodně nastavena karta stáže (= inzerát PS spadající pod danou šablonu) a je toto vhodný nástroj s ohledem na potřeby projektu? Pokud ne, jaké existují možnosti úpravy? Karta stáže je inzerátem s nabídkou stáže u daného poskytovatele a obsahuje základní informace o stáži. Musí být v souladu s šablonou stáže pro danou typovou pozici a zároveň na tuto šablonu odkazuje, aby daný uchazeč o stáž získal podrobnější představu o náplni stáže. Z hlediska dostupnosti podstatných informací pro uchazeče o stáž je možné hodnotit tento nástroj jako zcela vyhovující. Kvantitativní vyhodnocení Následující graf zobrazuje, které parametry jsou pro uchazeče o stáž při rozhodování nejdůležitější. Pro cílovou skupinu jsou jako nejdůležitější informace a nejvýznamnější rozhodovací kritéria hodnoceny obor stáže a místo výkonu stáže, což je v souladu s trendy pracovní mobility v České republice. Tyto informace jsou součástí karet stáží a cílovou skupinou je jejich dostupnost a srozumitelnost hodnocena jako výborná. Graf 31 Hodnocení parametrů karty stáže ze strany CS Kvalitativní vyhodnocení Ze strany poskytovatelů nebyly během fokusních skupin a rozhovorů zmíněny výrazné výhrady vůči systému vypisování karet a jejich atributů. Určité návrhy na zlepšení této oblasti vzešly z rozhovorů a fokusních skupin s pracovníky FDV. Při vypisování karty stáže musí poskytovatel vkládat do IS ASAP některé dokumenty (životopis mentora, čestné prohlášení mentora a doklad o vzdělání mentora). Dochází však k případům, kdy informace poskytnuté v těchto dokumentech neodpovídají požadovanému stavu a je nutno žádat zástupce PS o doplnění a vysvětlení. Životopis mentora je považován za klíčový dokument při ověřování praxe a kvalifikace ve vztahu k požadavkům definovaným šablonou, nicméně PS i CS nepřikládají tvorbě životopisu dostatečnou váhu a nejčastěji do 54

55 IS ASAP vkládají svůj nejaktuálnější životopis bez ohledu na pozici, o kterou se ucházejí nebo kterou chtějí mentorovat. Z toho plyne potřeba opakovaného vyzývání k opravě a dopracování životopisu, jak na straně PS tak CS. Na základě zkušeností se schvalováním vypsaných karet se zástupci realizačního týmu shodují, že v budoucnu by bylo vhodné vytvořit závazný vzor životopisu přímo v IS ASAP. Alternativou by mohl být checklist k šabloně, ve kterém by poskytovatel (mentor) uváděl, že splňuje všechny požadavky dané šablonou a toto následně podložil životopisem v určitém formátu. Několik výhrad poskytovatelů se objevilo k režimu schvalování karet. Zavedení přiřazování režimů schvalování karet, které bylo pravidelně uveřejňováno na webových stránkách projektu v sekci Aktuality, sice částečně pomohlo k lepší informovanosti o stavu vypsané karty, ale např. nově příchozí PS tyto informace zpravidla zjistil až s delším časovým odstupem a ne v okamžiku vypisování karty stáže, kdy je to nejúčelnější. Problémem byl také následný skokový nárůst zájmu o vypisování karet pro šablony s vyšší pravděpodobností schválení v okamžiku uveřejnění aktualizovaných stavů, který způsoboval, že se často ve velmi krátkém časovém úseku stával zveřejněný přehled režimů schvalování karet neaktuálním. Tato situace poté generovala ze strany poskytovatelů mnoho dotazů především na infolince projektu. Uvítali by proto uveřejňování více pružnějších informací o režimech a stavu před schválením karty stáže, které by množství dotazů omezilo. Určitý nedostatek informací v tomto směru se ukázal být jedním z odrazujících faktorů pro zapojení do projektu. Zástupci poskytovatelů by také uvítali, kdyby při vypisování karty stáže existovala možnost nastavit časové intervaly, ve kterých je pro ně relevantní kartu schválit. Řešením by mohlo být také zavedení příznaků u šablon v IS ASAP, kdy by poskytovatel v okamžiku vypisování karty stáže viděl, v jakém režimu se nachází jím vypsaná karta stáže, či jakou má pravděpodobnost, že bude v jím stanoveném časovém intervalu schválena. 55

56 2.3. Informační systém ASAP Evaluační téma Číslo EO Zkrácený název EO Plné znění evaluační otázky EO 1.17 IS ASAP pokrytí oblastí Pokrývá informační systém ASAP veškeré potřebné oblasti? 4. IS ASAP EO 1.18 IS ASAP procesy Jsou procesy informačního systému správně nastaveny? Jaké možnosti zlepšení existují? Jaká je náročnost práce s programem ASAP pro jednotlivé aktéry (FDV, CS, PS)? EO 1.19 IS ASAP náročnost obsluhy EO Pokrývá informační systém ASAP veškeré potřebné oblasti a procesy Informační systém ASAP, který slouží jako administrační rozhraní pro Národní katalog stáží, je hodnocen jak poskytovateli stáží, tak i stážisty, velmi pozitivně. Více než 90% osob z obou zmiňovaných skupin vyjádřilo spokojenost s tímto nástrojem. Toto tvrzení dokládá i následující graf. Graf 32 Spokojenost účastníků projektu s IS ASAP Z grafu je patrné, že jak u skupiny stážistů, tak i u skupiny poskytovatelů stáží je celkový počet odpovědí nižší, než je skutečný počet stážistů a poskytovatelů v projektu. Tato skutečnost je zapříčiněna dvěma faktory. Prvním faktorem je fakt, že informace o spokojenosti s informačním systémem ASAP je dostupná pouze u osob, které vyplnily online evaluační dotazník. Druhým faktorem je role poradenských společností a externích administrátorů stáží, kteří sehrávají významnou roli v projektu a představují určitou mezivrstvu, které odstiňuje stážisty a poskytovatele od IS ASAP. Nakolik firmy přesouvají zodpovědnost na externí administrátory při práci s IS ASAP je možné vidět na následujícím grafu. Zajímavým zjištěním je, že především u opakujících se aktivit, jako je vkládání dokumentů a vypisování karty stáže, klesá u firem zapojení administrátorů. 56

57 Graf 33 Kroky s informačním systémem ASAP dle samostatnosti PS Pro hodnocení přehlednosti informačního systému uživateli byla zvolena stejná škála, jaká je používána ve škole. Průměrná známka, kterou uživatelé ohodnotili přehlednost systému ASAP jak u stážistů, tak i u poskytovatelů stáží, je shodná chvalitebně. V případě, že uživatelé museli využiti kvůli obsluze IS ASAP externí pomoci, pak mezi nejvýznamnější pomocníky patřili zejména konzultanti FDV a vytvořené manuály. Naproti tomu zřízená infolinka a instruktážní videa patří mezi nejméně uváděné zdroje pomoci. Na druhou stranu je však nutno podotknout, že samotná instruktážní videa mají v úhrnu cca zhlédnutí. Je tedy možné, že tohoto informačního kanálu využilo větší množství osob, než které to následně uvede v evaluačním dotazníku. Graf 34 Využití jednotlivých pomocných nástrojů pro práci s IS ASAP 57

58 Navzdory pozitivní zpětné vazbě od externích uživatelů (stážisté + poskytovatelé stáží) systém ASAP dle realizačního týmu zcela nepokrývá všechny potřebné oblasti spojené s realizací a administrací stáží. Důkazem této skutečnosti je vznik několika externích back-office systémů, které slouží zejména k evidenci a administraci stáží pracovníky FDV. Prvním a nejrobustnějším systémem je webová aplikace na platformě Sharepoint, která hraje stěžejní roli jak v procesu schvalování karet a přihlášek, tak i ve finančním řízení. Další webová aplikace byla vytvořena pro potřeby evaluace projektu a odstranila tak neefektivní sběr evaluačních dotazníků prostřednictvím Excel souborů, což generovalo velké administrativní a časové zatížení. Zajímavou myšlenkou ze strany stážistů je i přiblížení Národního katalogu stáží podobě sociální sítě, která by umožňovala setkávání s ostatními stážisty, výměnu zkušeností, kontakt s firmami a hodnocení stáží viditelné všem zapojeným. Určitá výměna zkušeností, postřehů a doporučení již průběžně probíhá mezi stážisty prostřednictvím facebookového profilu projektu. EO 1.19 Informační systém ASAP náročnost obsluhy Analýzu náročnosti obsluhy informačního systému ASAP je nutné rozdělit podle jednotlivých typů uživatelů. Stěžejní identifikované typy uživatelů jsou celkem tři: uchazeč/stážista, poskytovatel stáže, konzultant/administrativní pracovník. U skupiny stážistů kvantitativní analýza ukazuje na velmi pozitivní hodnocení informačního systému ASAP v kontextu náročnosti obsluhy. Bohužel kvantitativní data o hodnocení informačního systému od skupiny uchazečů bez realizované stáže chybí, resp. není možné je získat. Při bližším zkoumání nutné aktivity cílové skupiny v rámci informačního systému lze konstatovat, že v porovnání s ostatními dvěma typy uživatelů je jejich aktivita v rámci IS ASAP téměř zanedbatelná. Další skupinou uživatelů jsou poskytovatelé stáží. Míra aktivity tohoto typu uživatelů je v porovnání s cílovou skupinou jednoznačně větší. Ač kvantitativní analýza ukazuje na převažující spokojenost, tak na základě kvalitativního výzkumu byla identifikována následující problematická místa. Zástupci poskytovatelů stáží při výzkumu poukazovali na nižší přehlednost, zejména při vyhledávání šablon, a horší uživatelskou ovladatelnost při vkládání dokumentů. Poskytovatelé stáží by rovněž uvítali větší podporu informačního systému v průběhu workflow nahrávání dokumentů, jelikož po nahrání dokumentů do IS ASAP je jim uložena povinnost o této skutečnosti informovat konzultanta FDV prostřednictvím u. V ideálním případě by tuto aktivitu informační systém měl vykonat za ně. Další nápomocnou funkcionalitou je možnost uvedení časového rozhraní možné realizace stáže z pohledu poskytovatele - tedy po jakém datu už není nabídka stáže pro poskytovatele relevantní. Toto souvisí s tím, že schvalování karet a výběr stážistů je někdy zdlouhavým procesem a situace u poskytovatele se v průběhu té doby může výrazně proměnit popř. vliv má také sezónnost některých činností. Někteří poskytovatelé stáží kvůli relativně vysoké administrativní náročnosti zvolili cestu externí administrace stáží. Míra zastoupení externích administrátorů u poskytovatelů stáží 58

59 ovšem klesá s rostoucím počtem realizovaných stáží. Zároveň klesá vnímaná náročnost jednotlivých kroků v informačním systému. Graf 35 Hodnocení náročnosti registrace do IS ASAP v závislosti na počtu realizovaných stáží Poslední skupinu uživatelů tvoří konzultanti a členové realizačního týmu, kteří z povahy jejich práce přicházejí do každodenního styku s informačním systémem ASAP. Na základě jejich podnětů vznikly další, již zmiňované, podpůrné aplikace pro administraci stáží, které nahrazovaly funkcionality, jež IS ASAP nebyl schopen pokrýt. Z hlediska uživatelské přívětivosti by bylo vhodné, aby systém disponoval možností hromadného stahování dat, defaultní možností otevírání doplňujících informací v novém okně/záložce prohlížeče, individuálním nastavením doby odhlášení pro jednotlivé typy účtů, zejména pak pro účty konzultantů. Další funkcionality, které by bylo vhodné doplnit, jsou k nalezení v technické příloze Analýzy procesů projektu Stáže ve firmách, a to z důvodů faktu, že informační systém je pouze podpůrným nástrojem pro bezproblémové fungování procesů a jakákoliv úprava funkcí systému musí být sladěna s fungováním projektu. 59

60 2.4. Administrativní náročnost Evaluační téma Číslo EO Zkrácený název EO Plné znění evaluační otázky 5. Administrativní náročnost EO 1.11 EO 1.12 Administrativní náročnost projektu Administrativní náročnost projektu vliv na účast Jaká je administrativní náročnost projektu pro jednotlivé aktéry (FDV, CS, PS)? Co jednotlivé aktéry administrativně nejvíce zatěžuje? Jak tuto zátěž optimalizovat? Má vliv administrativní zátěž pro CS a PS na jejich účast v projektu? Tato otázka má návaznost na EO 1.2 EO Jaká je administrativní náročnost pro jednotlivé aktéry (FDV, CS, PS)? Co jednotlivé aktéry administrativně nejvíce zatěžuje. Jak tuto zátěž optimalizovat? Náročnost administrativních kroků před realizací stáže Stážisté považují definované administrativní kroky v převážné míře za snadné. Složitost v míře nad 10 procent je zmiňována pouze v rámci registrace do IS ASAP, vkládání dokumentů do tohoto systému. Graf 36 Složitost kroků před realizací stáže pro stážisty Poskytovatelé stáží také zpravidla uvádějí, že pro ně jsou jednotlivé administrativní kroky snadné. Kolem jedné desetiny z nich se potýká s problémy při registraci do IS ASAP, při vkládání dokumentů do systému, vytváření karty stáže a zpracovávání harmonogramu stáže. Poskytovatelé mohli také uvést, že složitost administrativy nedokáží posoudit, jelikož za ně danou činnost provedl externí administrátor. Tímto způsobem odpovědělo u některých otázek (například registrace do systému ASAP) až 22 % z nich. Srozumitelnost Smlouvy o zajištění stáže a dostatek času k jejímu prostudování Smlouva o zajištění stáže je považována za srozumitelný dokument pro 98 % stážistů i poskytovatelů. Zároveň dodávají, že mají dostatečný čas k jejímu prostudování. Nesrozumitelná byla smlouva pouze pro dvě procenta stážistů a poskytovatelů. 60

61 Graf 37 Náročnost administrativních kroků před realizací stáže VED PS Náročnost administrativních kroků v průběhu realizace stáže Poskytovatelé většinou považují administrativní kroky spojené s průběhem realizace stáže za snadné. Necelá desetina vnímá jako složité pravidelné zasílání deníku stážisty a cestovních a dalších dokladů na FDV. Graf 38 Náročnost administrativních kroků v průběhu realizace stáže ZED PS Také stážisté zpravidla hodnotí administrativu v průběhu stáže jako snadnou. Především pokud firma realizuje více než jednu stáž, je administrativa vnímána jako ještě více snadná Určité části z nich se zdá náročné vedení deníku stážisty, vyplňování evaluačních dotazníků, předkládání faktury za ubytování, evidence cestovních dokladů a předkládání distribučních seznamů, jedná se však zpravidla o méně než 10% osob. 61

62 Graf 39 Náročnost administrativních kroků v průběhu realizace stáže Využití externího administrátora V této oblasti se liší výpovědi poskytovatelů při zahájení stáže a v jejím průběhu. Zatímco na začátku projektu využití služby externího administrátora uvádí více jak třetina z nich, v průběhu stáže je to už pouze jedna čtvrtina. Informace o zapojení externího administrátora byly získávány také od samotných stážistů. Výpovědní hodnota těchto informací je však výrazně snížena tím, že třetina stážistů vůbec neví, zda byl do projektu nějaký externí administrátor zapojen. Graf 40 Využití externího administrátora PS pro zapojení do projektu a v průběhu realizace stáže Nejčastějšími důvody pro využití služeb externího administrátora dle poskytovatelů jsou jeho informovanost, obava z velkého množství administrativy a fakt, že vstupní informace byly nepřehledné a manuály velmi obsáhlé. Naopak marginálním důvodem pro zapojení externího subjektu je realizace velkého množství stáží. Podrobnější rozbor důvodů a způsobů spolupráce poskytovatelů a externích administrátorů byl úkolem kvalitativního šetření. 62

63 Graf 41 Důvod spolupráce s externím administrátorem ZED PS Zajímavým zjištěním je i fakt, že firmy, které v projektu realizovaly více než jednu stáž, uvádějí nižší spolupráci s externími administrátory. To může být dáno několika faktory. Jednak může firmy od další účasti v projektu odradit právě spolupráce s externím administrátorem a takové firmy se poté v projektu vyskytuje méně. Druhým faktorem může být to, že firmy, které využívají externího administrátora při realizaci většího množství stáží, tento fakt z nějakého důvodu nepřiznají. Hodnocení administrativní náročnosti kroků v procesu před realizací stáže, v průběhu realizace stáže po ukončení stáže pro realizační tým projektu je předmětem analýzy v dalších krocích procesní evaluace viz dále. Optimalizace administrativní zátěže je taktéž součástí hodnocení v další části tohoto dokumentu. Kvalitativní vyhodnocení Poskytovatelé stáží Jak již bylo zmíněno dříve, vnímaná administrativní zátěž poskytovateli stáží není příliš vysoká, obzvláště pokud jde o srovnání s jinými projekty financovanými z ESF, se kterými mají zkušenost. Tato informace tak doplňuje i data z evaluačních dotazníků, ve kterých 91 % poskytovatelů uvádí, že administrativu bez problémů zvládla. Na fokusních skupinách však byly zmíněny některé problémy, se kterými se poskytovatelé potýkali a kde vidí určitý prostor pro zlepšení. Jedna z připomínek směřovala k dokládání duplicitních dokumentů jako příloh Smlouvy o zajištění stáže při realizaci většího množství stáží. V případě, že poskytovatel realizuje větší množství stáží, považuje dokládání některých dokumentů do všech smluv za nadbytečné. Bylo navrženo, aby se dokumenty, které jsou totožné pro jednoho poskytovatele (kopie pojistné smlouvy, čestné prohlášení o bezdlužnosti poskytovatele) vkládaly pouze ke smlouvě o první realizované stáži. Tato připomínka je opodstatněná a skutečně zvyšuje administrativní náročnost, na druhé straně je problematické při jejím zapracování garantovat a naplnit pravidla související s povinnou archivací projektu a nutností předkládat smlouvy v rámci probíhajících kontrol k tomu pověřeným subjektům. Smlouva je navíc vždy uzavírána se třemi samostatnými smluvními stranami, tj. nelze některé přílohy doložit jen do smlouvy 63

64 k jedné stáži. Řešením by byla revize dokumentů, které jsou součástí smlouvy (a případné omezení počtu příloh). Dále někteří poskytovatelé zmínili, že bylo časově náročnější vyplňování evaluačních dotazníků a hlídání termínů, ve kterých měli povinnost tyto dotazníky vyplňovat 11. Určité komunikační problémy vznikaly kvůli pravidlu hlásit změny v harmonogramu stáže přidělenému konzultantovi nejpozději do 14:00 předcházejícího dne. Toto pravidlo bylo komplikované především na pozicích, které vyžadovaly časovou flexibilitu stážisty. Zde by opět poskytovatelé stáží přivítali, kdyby mohli změny harmonogramu zadávat rovnou do informačního systému 12. Stážisté Oslovení stážisté byli celkově spíše pozitivně překvapeni malým množstvím administrativy spojené s účastí v projektu, o čemž svědčí přehled hodnocení administrativní zátěže jednotlivých kroků uvedený v evaluačních dotaznících. Konzultanti uvedli, že vnímaná náročnost kroků do určité míry souvisí se vzdělanostním a socioekonomickým statusem stážisty. Náročné se administrativní kroky jevily spíše stážistům s nižší kvalifikací a vzděláním. Tuto informaci dokreslují opět evaluační dotazníky, v nichž průměrná vnímaná náročnost administrativních kroků je nižší u osob s vyšším vzděláním. Pro osoby s nižším socioekonomickým statusem tak může být jak počáteční, tak průběžná administrativa překážkou pro účast v projektu a zároveň může vznikat u těchto osob riziko, že za ně administraci profilu provádí jiná osoba. Toto se však jeví jako problematické až v případě, kdy během této administrace dochází také k manipulaci s dokumenty a formuláři, ke kterým by měl mít přístup pouze samotný stážista. Řešením situace je možnost využít pomoc vyškoleného pracovníka na telefonní infolince projektu, který pomůže stážistovi potřebné administrativní kroky provést nebo zvážit zřízení kontaktních míst, kde budou úkony prováděny s asistencí vyškoleného pracovníka FDV. Od počátku spuštění je infolinka projektu pravidelně využívána právě i za účelem konzultace jednotlivých administrativních kroků. Určitý rozpor oproti evaluačním dotazníkům je vidět v hodnocení náročnosti jednotlivých administrativních kroků konzultanty FDV. Přestože stážisté například předkládání distribučních seznamů hodnotí jako nejméně náročné, konzultanti FDV tuto aktivitu hodnotí pro CS jako náročnou. Tento rozpor je dán tím, že stážisté proces hodnotí ještě před zasláním posledních stravenek, které zpravidla docházejí na jejich adresu. Odeslání posledního distribučního seznamu je tedy v jejich zodpovědnosti. Samotný proces tak sám o sobě není náročný, avšak pro stážisty je náročné dodržet pravidlo distribuční seznam zaslat. 11 S cílem usnadnit poskytovatelům tyto procesy byla v průběhu projektu do systému vyplňování evaluačních dotazníků doplněna funkcionalita zasílání automatického u s upozorněním na nutnost aktuálně vyplnit evaluační dotazník. V příslušném termínu byli tedy jak PS, tak CS vyzváni k vyplnění dotazníku přímo do své ové schránky. 12 Povinnost hlásit změny proti plánovanému harmonogramu je nutná s ohledem na možnost sledování kvality stáže a dodržování podmínek projektu. 64

65 Hodnocení náročnosti vedení deníku a vkládání potřebných dokumentů do IS ASAP konzultanty odpovídá hodnocení stážistů. Realizační tým FDV Poměrně překvapivě, konzultanti, administrující jednotlivé stáže, nevidí jako nejnáročnější komunikaci s PS a CS, vedení kontrolních listů ani přípravu smlouvy, což se dalo předpokládat, ale jako náročné shledávají předčasné ukončování stáží a kontrolu dokumentů, které jsou se stáží spojeny (deníky stážisty atd.). Předčasné ukončování stáží je spíše ojedinělé a je pochopitelné, že vzhledem k tomu, že se nejedná o rutinní činnost, je konzultanty tento proces vnímán jako náročnější než jiné stále se opakující činnosti. Vnímaná náročnost je zároveň ovlivněna délkou samotného procesu. Z fokusních skupin, rozhovorů vyplývá, že zavedení (v průběhu projektu) elektronického online vyplňování evaluačních dotazníků pozitivně ovlivnilo vnímání náročnosti této dílčí aktivity jednotlivými konzultanty. Přestože kompletace Smlouvy o zajištění stáže byla hodnocena v dotazníku spíše jako méně náročná ve srovnání s jinými činnostmi, byly zde uvedeny některé kroky, které by se daly zjednodušit. Jednalo se například o dokládání oskenovaného harmonogramu stáže. 65

66 EO Má vliv administrativní zátěž pro CS a PS na jejich účast v projektu? Tato otázka má návaznost na EO 1.2 Kvantitativní vyhodnocení Částečnou odpověď na tuto otázku poskytují data z evaluačního dotazníku pro poskytovatele. Z nich vyplývá, že i přes administrativu spojenou se zapojením do projektu jsou přínosy účasti v projektu převyšující (viz graf 38). Graf 42 Hodnocení administrativní náročnosti účast v projektu Kvalitativní vyhodnocení Potenciální poskytovatele očekávaná administrativa do jisté míry odrazuje od účasti v projektu. Jak již bylo zmíněno dříve, jakmile však poskytovatel realizuje samotnou stáž, vnímání administrativní náročnosti spojené s její realizací je nízké. Jedná se o důležité zjištění, které by mělo být zdůrazněno během propagace projektu mezi firmami. Sami poskytovatelé stáží sice nepovažují projekt ve srovnání s jinými projekty ESF za příliš administrativně náročný, ale chybí jim osobní kontakt s pracovníky FDV, kteří by v regionu dokázali projekt Stáže ve firmách dobře prodat a zároveň poskytovali lokální podporu při realizaci stáží a s nimi spojenými administrativními činnostmi. Přestože v průměru 90 % stážistů považuje administrativní kroky na počátku a v průběhu stáže jako snadné, bylo doplněno, že zejména pro cílovou skupinu osob s nižším vzděláním a omezeným přístupem k výpočetní technice může být odrazujícím faktorem nutnost doložit do IS ASAP dokumenty, aby se mohly přihlásit ke kartě stáže. 17 % samotných stážistů vyhodnotilo tento krok jako složitý. Důležité je zde připomenout, že se jedná pouze o popis možných administrativních překážek. Nakolik jsou mezi jednotlivými skupinami potenciálních účastníků projektu rozšířeny, není předmětem kvalitativního šetření. 66

67 Návrhy opatření pro oblast administrativy Tabulka 3 Opatření pro oblast Administrativa Název opatření Popis opatření Cíl opatření Zainter. strany Míra změny (1 - mírná,2 - střední, 3 - vysoká) Dopad změny (IS ASAP, metodika apod.) Opakované přikládání pojistné smlouvy ke Smlouvě Dle KZ není důvod dokument opakovaně přikládat ke Smlouvě poté jej musí KZ kontrolovat. Nutnost mít pojištění vyplývá z metodik a Smlouvy jako takové. Cílem je snížení administrativní náročnosti. FDV, PS 1 Manuály KZ, PS, CS Přikládání karty stáže ke Smlouvě Dle KZ není důvod dokument přikládat ke Smlouvě poté jej musí KZ kontrolovat a při úpravě přepracovávat. Karta stáže je vedena v IS ASAP a pro Smlouvu postačí odkaz na šablonu a umístění karty ve složce stáže. Cílem je snížení administrativní náročnosti. FDV, PS 1 Manuály KZ, PS, CS Přikládání podepsaného harmonogramu ke Smlouvě Možnost přikládat harmonogram pouze ve formátu.pdf. Nyní je potřeba harmonogram vytisknout, podepsat, skenovat a znovu tisknout a přiložit ke Smlouvě časově náročná aktivita. Cílem je snížení administrativní náročnosti. FDV 1 Manuály KZ, PS, CS Stahování dokumentů z IS ASAP Vytvoření funkcionality v IS ASAP, která umožní stahování více dokumentů najednou. Cílem je snížení časové a administrativní náročnosti. FDV 2 IS ASAP Archivace občanských průkazů a dotazníků Zrušení potřeby archivace občanských průkazů a dotazníků pro PS a CS. Časově náročná aktivita, kdy tyto postačí v elektronické verzi ve složce stáže, jedná se o dokumenty bez podpisu. Cílem je snížení administrativní náročnosti. FDV 1 Manuál KZ Snížení počtu kontrolních listů KL 3A, 7B, 8 jsou vyplňovány spíše rutinně a neobsahují žádné nové informace pro realizaci stáže. Bylo doporučeno zjednodušení, případně sloučení s jinými kontrolními listy. Cílem je snížení administrativní náročnosti. FDV 2 Manuál KZ 67

68 Automatické ověřování při vložení dokumentu Vytvoření funkcionality v IS ASAP, která zajistí informování přiděleného konzultanta o vložení nebo úpravě dokumentu bez manuální kontroly. Cílem je snížení činností stážisty a poskytovatele ve smyslu nutnosti informovat o změnách dokumentů a jejich automatizace. FDV PS CS 1 IS ASAP Nastavení časového rozhraní relevantnosti stáže pro PS V IS ASAP nastavit možnost, aby PS uvedl, v jakém časovém rozhraní je pro něho realizace stáže ještě relevantní přínosné především u sezónních pozic. Cílem je vyšší informovanost uchazečů a KZ o případné nemožnosti stáž absolvovat, pokud se zpozdí proces schvalování karty či uchazečů. FDV PS CS 1 IS ASAP 68

69 2.5. Procesy a metodiky Evaluační téma Číslo EO Zkrácený název EO Plné znění evaluační otázky EO 1.14 Nastavení metodiky Jsou metodiky projektu (metodika šablon, metodika kontrol, metodika pro CS/PS a další) vhodně nastaveny a zpracovány odpovídající formou? Pokud ne, jaká opatření by měla být přijata na jejich zlepšení? Jsou procesy projektu vhodně nastaveny (proces schvalování/revize šablon, párování CS-PS a jiné)? Pokud ne, jaká opatření by měla být přijata na jejich zlepšení? Jsou správně nastaveny a zvoleny komunikační kanály směrem k CS a PS? Je nějaký prostor pro využití nových kanálů? 6. Procesy a metodiky EO 1.15 Nastavení procesů EO 1.16 Komunikace s participanty EO Jsou metodiky projektu (metodika šablon, metodika kontrol, metodika pro CS/PS a další) vhodně nastaveny a zpracovány odpovídající formou? Pokud ne, jaká opatření by měla být přijata na jejich zlepšení. Metodiky projektu zpracovávané pro jeho realizaci lze rozdělit na interní a externí. Interní slouží pouze realizačnímu týmu (např. analytikům tvorby šablon, konzultantům apod.) a řadí se mezi ně např. Manuál pro konzultanty. Externí metodiky slouží cílové skupině projektu a veřejnosti a jedná se zejména o Manuál pro stážistu a Manuál pro poskytovatele stáží. Přehled základních metodik je uveden v příloze vstupní zprávy. Manuál pro stážistu v 5.0 Cílem manuálu je poskytnout informace uchazeči/stážistovi o procesu přihlášení na stáž a průběhu stáže až po její ukončení. Metodika definuje činnosti uchazeče o stáž/stážisty. I když je manuál vnímán stážisty pozitivně, má určitá úzká místa, na které je možné se zaměřit v případě jeho úprav. Manuál pro poskytovatele v 5.0 Cílem manuálu je seznámit poskytovatele stáží s realizací projektu krok za krokem - od registrace do IS ASAP, přes průběh stáže až po její ukončení. Metodika definuje činnosti poskytovatele, jež jsou zpracovány přehlednější formou než v Manuálu pro stážistu. Manuál je poskytovateli vnímán pozitivně. Manuál pro konzultanty v 5.0 Hlavním cílem manuálu pro konzultanty je stanovit základní postupy při komunikaci s cílovou skupinou, tj. s uchazeči o stáže/ stážisty, a s poskytovateli stáže. Všechny tyto stěžejní manuály a další metodiky jsou v průběhu realizace projektu měněny a verzovány. V kvalitativní části evaluace byly hodnoceny změny těchto metodik a jejich vliv na procesy a administrativní náročnost. S pomocí rozhovorů s konzultanty a cílovou skupinou projektu byla definována opatření na zlepšení metodik, která by měla být přijata. Na základě kvantitativních dat lze říci, že jak poskytovatelé stáží, tak sami stážisté jsou s uvedenými metodikami a manuály spokojeni. Negativně se v tomto smyslu vyjádřilo pouze necelých 9 %. 69

70 Hodnocení spokojenosti je rozděleno do dvou skupin dle povahy metodiky, a to na hodnocení spokojenosti s externími metodikami, které jsou určené pro účastníky projektu a hodnocené zapojenými osobami do projektu, a na hodnocení spokojenosti s interními metodikami, jejichž hodnocení je provedeno na základě kvalitativního výzkumu mezi členy realizačního týmu. Kvantitativní vyhodnocení Jak poskytovatelé stáží, tak stážisté uvádějí vysokou míru spokojenosti s dostupnými informačními materiály a dokumenty, kterými se řídí při realizaci stáže. Míra nespokojenosti se u obou skupin pohybuje do 10 %. Graf 43 Spokojenost s informačními materiály Kvalitativní vyhodnocení Mezi stážisty panuje s dostupnými metodikami a manuály spokojenost. Stážisté uvádějí, že jim přijde přínosné mít jeden velký manuál, ve kterém jsou všechny oblasti podrobně popsány. Společně s poskytovateli stáží by však ocenili, kdyby pro ně existovala zjednodušená verze manuálu ve formě checklistu, ve kterém by byly jednotlivé kroky zjednodušeně shrnuty. Poskytovatelé stáží rovněž uvádějí, že v případě realizace pouze jedné stáže převažují náklady obětované příležitosti spjaté s časovou náročností studia metodik a dalších materiálů spojených. Podobný požadavek na zjednodušení manuálu a sjednocení work-flow vznikl i na straně konzultantů FDV. Bylo řečeno, že vzhledem k omezené funkčnosti informačního systému, rozsáhlosti kontrolních listů a další dokumentace, si každý z konzultantů vede vlastní tabulky s přehledy jednotlivých stáží, které obsahují informace z různých datových uložišť (IS ASAP, databáze projektu na platformě Sharepoint, dokumenty na sdíleném disku). Konzultanti FDV obecně vnímají narůstající objem formálních i věcných úprav u každé nové verze manuálů a metodik. Chápou, že změny jsou odrazem zkušeností s průběhem realizace projektu a snahou o zajištění podmínek pro co nejkvalitnější formu stáží, ale přesto 70

71 byly a jsou přijímány spíše negativně vzhledem k tomu, že učiněné změny v metodikách se dostatečně nepromítají do podpůrných administrativních nástrojů. Zástupci realizačního týmu k tomuto zároveň uvedli, že metodiky jsou obsáhlejší, ale jejich rozsah je dle nich dán nutností jasně stanovit základní pravidla projektu, jelikož realizační tým přebírá velkou část odpovědnosti za proplácení jednotlivých stáží. Stážisté změny metodik a manuálů na rozdíl od poskytovatelů v podstatě nevnímali. Pro poskytovatele tyto změny v čase představovaly spíše negativní zkušenost spojenou s nárůstem povinností či omezení i v průběhu jimi započatých projektových aktivit. Proto na fokusních skupinách uvedli, že by uvítali možnost řídit se manuálem aktuálním v době vypsání karty. S ohledem na pilotní nastavení projektu a pravidla je však vždy nutné řídit se aktuálním manuálem, který je platný a účinný při podpisu Smlouvy o zajištění stáže. Stěžejní doporučení v oblasti metodik a jejich revizí je následující. V případě, že metodika upravuje proces či způsob fungování projektu, pak provedené změny musí být zapracovány i do podpůrných administračních nástrojů, které projekt využívá. Další doporučení se dotýká aplikace provedených změn. Změny a nová pravidla by měla být uplatňována striktně na nově vznikající stáže, protože změna podmínek v průběhu realizace má negativní dopad na zapojené osoby do projektu. 71

72 EO Jsou procesy projektu vhodně nastaveny (proces schvalování/revize šablon, párování CS-PS a jiné)? Pokud ne, jaká opatření by měla být přijata na jejich zlepšení? Při identifikaci stěžejních procesů projektu Stáže ve firmách bylo nalezeno celkem dvanáct nejdůležitějších procesů. Následující text poskytuje pouze základní shrnutí a je odrazovým můstkem pro detailní analýzu, která je k dispozici v technické příloze Analýza procesů projektu Stáže ve firmách. Další důležitou poznámkou je, že jednotlivé procesy nelze chápat striktně individuálně, nýbrž v kontextu fungování celého projektu, což se promítá i do provázání této evaluační otázky s dalšími částmi procesní evaluace. Seznam procesů je následující: Registrace do IS ASAP (poskytovatel) a vypsání karty stáže Registrace do IS ASAP (stážista) a přihlášení na stáž Spárování CS a PS Uzavření smluvního vztahu Zahájení stáže Změny v realizaci stáže Administrativní činnosti v průběhu realizace stáže Řádné ukončení stáže Předčasné ukončení stáže Tvorba šablon Administrativní kontrola stáže Kontrola na místě hlášená Kontrola na místě nehlášená Ke každému z výše zmiňovaných procesů je v technické příloze Analýza procesů projektu Stáže ve firmách dostupné schéma včetně detailního popisu, a proto je k procesům zde věnováno pouze stručné hodnocení a souhrn stěžejních doporučení, včetně cílů těchto opatření. Registrace do IS ASAP (PS) a vypsání karty stáže Osoby, které z pozice realizačního týmu schvalují karty stáže a komunikují s potenciálními poskytovateli při procesu registrace a vypisování karet stáže uvádějí, že registrace jako taková není pro poskytovatele administrativně náročná a předpokládá se, že zástupci organizací mají přístup k technickému zázemí a není tedy pro ně problém pracovat s IS ASAP (skenovat, tisknout, vkládat dokumenty). Pokud jsou ze strany poskytovatele při registraci zaznamenány chyby, jedná se spíše o nedůslednost z důvodu neznalosti metodik (např. chybí doklad o vzdělání mentora). Jako nešvar je uváděno, že se v menší míře objevují situace, kdy poskytovatele zaregistruje do IS ASAP třetí osoba a poskytovatel jako takový nemá pak do této registrace přístup. Tato situace pak ztěžuje komunikaci. Chybovost při vypisování karet stáží byla více diskutována u evaluační otázky EO

73 Z hlediska tohoto procesu je důležité zmínit hodnocení procesu režimu schvalování karet. Režimy karet stáží jsou měněny v závislosti na průběhu projektu a stavu ověření konkrétních šablon. Problémem ovšem je, že v IS ASAP je možné vypisovat karty stáže ke všem uveřejněným šablonám bez ohledu na režim, ve kterém se karta aktuálně nachází. V průběhu projektu tedy neustále narůstal počet karet čekajících na schválení i u šablon, které byly již realizací stáží ověřeny, a tedy bylo zřejmé, že k nim nebudou žádné další karty schváleny. Především nově příchozí zpravidla existenci tohoto opatření nezaregistrovali a vypsali kartu s nabídkou stáže, které byla v aktuálním čase již bezpředmětná. Tato situace poté generovala mnoho dotazů ze strany poskytovatelů, které museli především pracovníci na infolince řešit. O tomto problému hovořili i poskytovatelé, kteří by uvítali více resp. přehlednější informací o režimech a stavu ještě před vypsáním karty stáže. Opatřením by bylo zavedení příznaků u šablon v IS ASAP, kdy by poskytovatel hned viděl, v jakém režimu by se nacházela jím vypsaná karta stáže. Tabulka 4 Opatření pro oblast Registrace PS do IS ASAP Název opatření Popis opatření Cíl opatření Zainteresované strany Míra změny (1 - mírná,2 - střední, 3 - vysoká) Dopad změny (IS ASAP, metodika apod.) Vkládání dokumentů do IS ASAP - povinnost Všechny položky a dokumenty, které jsou klíčové pro správné posouzení karty / uchazeče o stáž, nastavit v IS ASAP jako povinné. Zefektivnit proces schvalování karet a uchazečů. FDV KZ PS CS 2 IS ASAP Manuál pro PS Životopis mentora daný formát Zavedení jednotného formátu životopisu buď vzorovým formulářem vkládaným do IS ASAP nebo přímým integrováním polí do IS ASAP. Zefektivnění schvalování karet. FDV KZ PS 1 IS ASAP Manuál pro PS Historie IS ASAP Upravit funkcionalitu IS ASAP tak, aby vložené dokumenty PS nebylo možné smazat a zůstaly v historii. Snazší orientace při porovnávání změn prováděných ze strany PS v dokumentech FDV KZ PS 2 IS ASAP Propojení IS ASAP a rejstříků Možnost automatického napojování IS ASAP na rejstříky pro podporu automatického ověřování (např. Registr ekon. subjektů, Registr živnostenského podnikání, Justice obchodní rejstřík apod.) Zefektivnění ověřování údajů při schvalování stážistů, karet a v průběhu prováděných kontrol. FDV - KZ 2 IS ASAP Manuál pro KZ Doplnění příznaků k šablonám Zavedení příznaků u karet v IS ASAP, kdy by poskytovatel hned viděl, v jakém režimu by se nacházela jím vypsaná karta stáže. Snadnější orientace v režimu karet pro poskytovatele. FDV KZ PS 1 IS ASAP 73

74 Registrace do IS ASAP (CS) a přihlášení na stáž Jak již bylo zmíněno dříve, zástupci realizačního týmu uvádějí, že pro vybrané skupiny s nižší úrovní počítačové gramotnosti je náročné zvládat prvotní kroky zapojení se do projektu spojené s registrací do informačního systému a digitalizací povinných dokumentů. Problémy spojené s přihlašováním ke kartě stáže byly diskutovány v EO Tabulka 5 Opatření pro oblast Registrace CS do IS ASAP Název opatření Popis opatření Cíl opatření Zainteresované strany Míra změny (1 - mírná,2 - střední, 3 - vysoká) Dopad změny (IS ASAP, metodika apod.) Poradenství ke stážím a technická podpora Zavedení možnosti individuálního poradenství pro uchazeče při zapojení do projektu a podpora při provádění úkonů v IS ASAP i formou přístupu k PC. Rozšíření počtu uchazečů, pro které je bariérou práce na PC, nebo potřebují individuální pomoc při výběru vhodné stáže FDV CS 3 Manuál pro CS Validace vloženého rodného čísla Validace vyplněného rodného čísla Zamezení zadávání neplatných rodných čísel, které jsou jediným jednoznačným identifikátorem zapojených osob z cílové skupiny FDV CS 1 IS ASAP Propojení IS ASAP a rejstříků Možnost automatického napojování IS ASAP na rejstříky pro podporu automatického ověřování (např. Registr ekon. subjektů, Registr živnostenského podnikání, Justice obchodní rejstřík apod.) Zefektivnění ověřování údajů při schvalování stážistů, karet a v průběhu prováděných kontrol. FDV - KZ 2 IS ASAP Manuál pro KZ Historie IS ASAP Upravit funkcionalitu IS ASAP tak, aby vložené dokumenty CS nebylo možné smazat a zůstaly v historii Snazší orientace při porovnávání změn v dokumentech. FDV KZ CS 2 IS ASAP Pozastavení schvalování stáže Možnost pozastavit nebo zcela zastavit schválení stáže na základě zjištění provedených při účasti na výběrovém osobním pohovoru mezi PS a CS Posílení kontrolní činnosti v předrealizační fázi stáže (tj. před podpisem smlouvy) a přijetí preventivních opatření, která sníží hrozbu nekvalitně probíhající stáže a zamezí nutnosti následné kontroly až ve fázi realizační (tj. po podpisu smlouvy) FDV KZ CS PS 2 Manuál pro CS/PS/KZ, Metodika kontrol 74

75 Životopis uchazeče daný formát Zavedení jednotného životopisu buď vzorovým formulářem vkládaným do IS ASAP nebo přímým integrováním polí do IS ASAP. Zamezení častým opravám a doplňování životopisu a poskytnutí návodu pro uchazeče. CS 1 Manuál pro CS ISASAP Spárování CS a PS Uzavření smluvního vztahu V této oblasti byla zmiňována především malá možnost ověřit, zda před vypsáním karty stáže již neexistuje pracovněprávní vztah mezi CS & PS (viz EO 2.9). Dále bylo doporučeno během procesu párování využít online dotazníky pro zjišťování informací před zahájením stáže. Jednalo by se o nahrazení Excel dotazníků online dotazníky, které by stážista i poskytovatel vyplňovali přímo ve svém profilu v informačním systému. Pro hodnocení náročnosti aktivit před podpisem smlouvy viz EO Tabulka 6 Opatření pro oblast Párování CS a PS Název opatření Popis opatření Cíl opatření Zainteresované strany Míra změny (1 - mírná,2 - střední, 3 - vysoká) Dopad změny (IS ASAP, metodika apod.) Kontrola pracovněprávního vztahu mentora k poskytovateli Možnost kontroly, zda je mentor v pracovněprávním vztahu k poskytovateli a případně v jakém rozsahu. Bylo by vhodné přidat možnost nahlížení do smluvního vztahu. Cílem je zjistit, zda je mentor u PS opravdu zaměstnán a případně zda jeho činnosti a kapacita dostačují dané kartě stáže. FDV PS 2 Manuál pro PS Manuál pro KZ Dotazníky pro CS/PS online vyplňování Převedení dotazníků do online podoby, případně přímo do IS ASAP (při vyplňování dochází k duplikování již jednou zadávaných informací). Cílem je časová úspora. FDV CS PS 1 Manuál pro CS/PS/KZ IS ASAP Snížení počtu příloh Smlouvy karta stáže a pojistná smlouva Zrušení příloh smlouvy karta stáže je neměnný dokument, požadavek mít pojistnou smlouvu může být pouze součástí povinností PS dle smlouvy. Při vypracování smlouvy se z důvodu kontroly správnosti kontrolují i přílohy, a to zvyšuje časovou náročnosti. Cílem je urychlit proces vyhotovení a podepsání smlouvy. FDV 2 Manuál pro KZ Manuál pro PS 75

76 Harmonogram jako příloha Smlouvy Zrušení povinnosti podepisovat a znovu skenovat harmonogram jako přílohu Smlouvy. Dostačující je přiložení harmonogramu ke smlouvě ve formátu.pdf. Cílem je časová a materiální úspora. FDV 1 Manuál pro KZ Zahájení stáže V rámci tohoto procesu nebyly shledány žádné problémové oblasti, byl pouze zmíněn jeden námět na zlepšení, a to v průběhu fokusní skupiny se stážisty. Evaluační dotazníky (vstupní, průběžné, závěrečné) jsou dle jejich slov často vyplňovány formálně a vhodnější formou by byly rozhovory, např. telefonické kladení dotazů (využití CATI dotazování). Dotazování účastníků by tak neprobíhalo ve formě cenzu prostřednictvím elektronických evaluačních dotazníků, ale byl by dotazován pouze výběr respondentů, a to telefonickou formou. Kladem této varianty je mimo jiné okamžitá zpětná vazba o průběhu stáže. Sběr dat prostřednictvím telefonického dotazování je nicméně více časově a finančně náročné a u osob, které jsou toho času na stáži, může snižovat návratnost a jejich zastižení. Doporučení pro tuto oblast je tak spíše obecným doporučením pro sběr relevantních informací. Tabulka 7 Opatření pro oblast Zahájení stáže Název opatření Popis opatření Cíl opatření Zainteresované strany Míra změny (1 - mírná,2 - střední, 3 - vysoká) Dopad změny (IS ASAP, metodika apod.) Nahrazení nebo doplnění evaluačních dotazníků CATI dotazováním Nahradit nebo doplnit zjišťování zpětné vazby pomocí vyplňování online evaluačních dotazníků (od CS i PS) telefonickým CATI dotazování. Ověření informací z evaluačních dotazníků a získání lepší zpětné vazby díky interaktivnímu způsobu přímého dotazování. FDV CS PS 3 Manuál pro CS/PS/KZ Změny v realizaci stáže Změny v realizaci stáže je možné rozlišit na dvojí. Jednak na změny, které jsou uskutečněny v docházce a poté změny, které jsou provedeny v samotném harmonogramu. Proces administrace změn v harmonogramu je konzultanty vnímán jako náročnější, jelikož s sebou nese nutnost vyhotovení dodatku ke smlouvě a zajištění podpisů všemi smluvními stranami. Ještě obtížnější se tento proces jeví, pokud zároveň s nahlášením změny dochází k předčasnému ukončení stáže. S cílem usnadnit, zrychlit a sjednotit tyto postupy byly na všechny úkony včetně ové komunikace s PS a CS vytvořeny vzory, které konzultanti využívají. Vnímaná náročnost je tedy ovlivněna spíše nutností zajištění vyjádření všech stran než náročností samotného procesu. Pro informace a hodnocení procesu hlášení změn v harmonogramu viz EO

77 Tabulka 8 Opatření pro oblast Změny v realizaci stáže Název opatření Popis opatření Cíl opatření Zainteresované strany Míra změny (1 - mírná,2 - střední, 3 - vysoká) Dopad změny (IS ASAP, metodika apod.) Harmonogram stáže - online Transformovat harmonogram do online prostředí IS ASAP Zefektivnění řízení prováděných změn harmonogramu v průběhu projektu. FDV PS 2 Manuál pro CS/PS/KZ IS ASAP Administrativní činnosti v průběhu realizace stáže Co se týká deníku, poskytovatelé zmiňují, že v případě, že je tento dokument měněn na základě změny v harmonogramu, tak trvá dlouho než jej konzultant zašle upravený, a je tedy vyplňována starší verze deníku. Na základě toho je deník vrácen a je potřeba jej upravit. Opatřením by byla možnost, aby byla vždy aktuální verze deníku v IS ASAP a reflektovala by změny v harmonogramu. Poskytovatelé také nebyli spokojeni s množstvím tištěných materiálů a upozorňovali, že stravenky chodily se zpožděním. V případě stravenek by poskytovatelé uvítali, kdyby bylo zrušeno zasílání podepsaného distribučního seznamu a místo toho by stážista jen potvrzoval příjem stravenek např. v IS ASAP. Zástupci cílové skupiny hodnotili objem administrativy s dokumentací stáže jako zvládnutelný, přičemž záleželo na tom, zda nárokovali ubytování a cestovné. Tabulka 9 Opatření pro oblast Administrativní činnosti v průběhu realizace stáže Název opatření Popis opatření Cíl opatření Zainteresované strany Míra změny (1 - mírná,2 - střední, 3 - vysoká) Dopad změny (IS ASAP, metodika apod.) Deník aktuální verze dostupná v IS ASAP Pravidelné nahrávání aktuální verze deníku do IS ASAP a možnosti jeho stažení a propojení změn provedených v harmonogramu Pružnější reakce na změny dokumentů a předejití vyplňování neaktuálních verzí dokumentů. FDV CS PS 1 Manuál pro CS/PS/KZ IS ASAP Řádné ukončení stáže V procesu řádného ukončování stáže nejsou z pohledu konzultantů, stážistů a poskytovatelů shledávány žádné větší překážky a problémy. Z pozice stážistů pouze vyplynul návrh na možnost nahrazení evaluačních dotazníků rozhovory, což souvisí s tím, že evaluační dotazníky jsou vyplňovány pouze formálně a ztrácí tak vypovídající hodnotu (stejně jako u vstupních a průběžných evaluačních dotazníků). Poskytovatelé by uvítali, kdyby bylo možné urychlit proces zaslání faktury a žádosti o úhradu stážistou. 77

78 Doporučení pro tuto oblast je tak spíše obecným doporučením pro sběr relevantních informací. Tabulka 10 Opatření pro oblast Řádné ukončení stáže Název opatření Popis opatření Cíl opatření Zainteresované strany Míra změny (1 - mírná,2 - střední, 3 - vysoká) Dopad změny (IS ASAP, metodika apod.) Nahrazení nebo doplnění evaluačních dotazníků CATI dotazováním Nahradit nebo doplnit zjišťování zpětné vazby pomocí vyplňování online evaluačních dotazníků (od CS i PS) telefonickým CATI dotazování. Ověření informací z evaluačních dotazníků a získání lepší zpětné vazby díky interaktivnímu způsobu přímého dotazování. FDV CS PS 3 Manuál pro CS/PS/KZ Předčasné ukončení stáže Během fokusních skupin bylo konzultanty FDV uvedeno, že v případě předčasného ukončení stáže je bariérou časová náročnost, a to zvláště pro stážistu v případě, že je stáž ukončována z objektivních důvodů (např. stážista si našel zaměstnání). Ukončení trvá až dva měsíce a bylo by vhodné tuto dobu zkrátit, a to především při ukončení z objektivních důvodů. Tvorba šablon Tvorba šablon a revize stávajících šablon je interním procesem, do kterého vstupují členové realizačního týmu a dále odborníci z daného oboru, ve kterém je šablona tvořena. Vstupní požadavky na CS jsou dle realizačního týmu nastaveny široce a bylo by vhodnější zúžit vstupní požadavky, a to konkrétně požadavek na zaměření vzdělání. Z pozice tvůrců šablon bylo doporučeno šablony spíše rozdělit do několika kategorií, na ty striktně vyžadující odborné vzdělání v konkrétní oblasti nebo oboru u mentora případně i stážisty. Dále členové RT doporučují šablony rozdělit hierarchicky, tedy tam kde je několik příbuzných šablon jednoznačně oddělit např. úrovní požadovaného vzdělání mentora i stážisty jejich použití. Jako další doporučení vedoucí k posílení kvality stáže u vybraných šablon je stanovit minimální počet zaměstnanců poskytovatele, u kterého se bude stáž realizovat. Jedná se o šablony, které svou podstatou vyžadují spolupráci více osob či oddělení. Vytvoření návrhu šablony není složitým procesem. Při tvorbě šablony bylo nejnáročnější, především časově, sestavení pracovní skupiny expertů, jelikož byl zaznamenán nízký zájem odborných sdružení a zástupců zaměstnavatelů se na tvorbě šablon podílet. Vhodná by byla i spolupráce s MŠMT v případě oslovování škol, které je vhodné jako vzdělavatele do tvorby šablon též zapojit. Celkově jejich zájem o projekt, jak již bylo uvedeno při hodnocení EO 1.5, byl velmi nízký. Na jednání pracovní skupiny byly nejvíce diskutovány vstupní kvalifikační požadavky a požadovaná délka praxe mentora. Při schvalování šablon v rámci Odborné 78

79 rady (stálé uskupení) docházelo spíše k minimálním obsahovým úpravám v předložených šablonách: Úkolem členů Odborné rady byl především metodický dohled nad tvorbou šablon. Tabulka 11 Opatření pro oblast Tvorba šablon Název opatření Popis opatření Cíl opatření Zainteresované strany Míra změny (1 - mírná,2 - střední, 3 - vysoká) Dopad změny (IS ASAP, metodika apod.) Úprava nastavení šablony Šablony by bylo vhodné celkově upravit, a to jak hierarchizací, tak doplněním o další parametry (např. umožnění nabídky stáže k některým šablonám pouze PS s určitým minimálním počtem zaměstnanců PS) Cílem je lepší orientace v systému šablon a zvýšení kvality realizovaných stáží FDV 1 Metodika tvorby šablon Podpora účasti v PSE Zefektivnění komunikace se školami, oborovými svazy (např. prostřednictvím Sektorových rad, případně dalších uskupení), aby se zvýšila motivace vzdělavatelů a zaměstnavatelů podílet se na nastavení systému odborných stáží. Bylo by vhodné vytvořit sítě napříč příbuznými projekty. Zefektivnění procesu přípravy šablony a možnost reflektovat požadavky pracovního trhu, též snížení časového zatížení při sestavení PSE. FDV 2 Metodika tvorby šablon Administrativní kontrola stáže V rámci administrativních kontrol dochází k vyhodnocování dokumentace, která je jak stážistou, tak i poskytovatelem stáže předkládána. Rizikem, které je zde možné sledovat, je relevantnost informací obsažených v doložených podkladech. Jedná se např. o informace uvedené v čestném prohlášení stážisty resp. uchazeče o stáže či mentora stáže. Pro ověření pravdivosti by bylo možné využít spolupráce a informací poskytnutých např. Českou správou sociálního zabezpečení, což nebylo FDV umožněno s ohledem na možnosti stanovené právním řádem České republiky. Kontrola na místě nehlášená Nehlášené kontroly probíhají nejčastěji na základě získaných podnětů od konzultantů (mohou tak navazovat na administrativní kontrolu). Přínosem pro proces realizace kontrol (jak administrativních, tak i kontrol na místě) by byla jak větší míra zapojení konzultantů administrujících jednotlivé stáže do kontrolních procesů, tak i delegace činností a pravomocí na nižší články realizátora projektu, tedy FDV Zástupci realizačního týmu však bylo uvedeno, že v samotné agendě těchto konzultantů není příliš mnoho prostoru na to, aby se účastnili kontrolní činnosti, přestože o dané stáži mají nejvíce informací ze vzájemné komunikace. 79

80 Pro účely kontrol by mohlo být přínosem propracování systému analýzy rizikovosti, a to s ohledem na průběh realizace projektu, k čemuž budou sloužit výstupy ze statistik evaluačního šetření. Tabulka 12 Opatření pro oblast Kontrola na místě - nehlášená Název opatření Popis opatření Cíl opatření Zainteresované strany Míra změny (1 - mírná,2 - střední, 3 - vysoká) Dopad změny (IS ASAP, metodika apod.) Úprava analýzy rizikovosti Upravení kritérií pro tvorbu analýzy rizikovosti dle dosavadních zkušeností s průběhem realizace projektu a výstupů z evaluačního šetření. Cílem je přehodnotit rizika tak, aby reflektovaly reálný průběh realizace projektu a přiřazená rizikovost byla validní. FDV 2 Metodika kontrol 80

81 EO 1.16 Jsou správně nastaveny a zvoleny komunikační kanály směrem k CS a PS? Je nějaký prostor pro využití nových kanálů? Velice pozitivně byla během fokusních skupin a rozhovorů hodnocena komunikace s konkrétními konzultanty stáží. Oceňována byla především vstřícnost a ochota při telefonické komunikaci. Graf 44 Spokojenost CS s konzultantem FDV U stážistů rovněž panovala spokojenost s informacemi, které byly dostupné na Facebooku. Tento informační kanál vnímají jako živý a jak již bylo řečeno výše, ocenili by, kdyby i Národní katalog stáží měl podobu sociální sítě s podobnými funkcemi. Jedná se však o obecné doporučení, jehož implementaci by bylo nutno dále rozpracovat v závislosti na časové a finanční náročnosti. 81

82 3. Dopadová evaluace 3.1. Efekt stáže Evaluační téma Číslo EO Zkrácený název EO Plné znění evaluační otázky EO 2.5 Efekt stáže ekonomická aktivita Jaká část stážistů bezprostředně po ukončení stáže vstoupí do zaměstnání/samostatné výdělečné činnosti a jaká část stážistů je do 6 měsíců po ukončení stáže v zaměstnání/vykonává samostatnou výdělečnou činnost? Jaká část stážistů je po ukončení stáže v zaměstnání u daného poskytovatele stáže? Jedná se o dlouhodobý efekt, tzn. I po 6 měsících jsou zaměstnáni? 7. Efekt stáže EO 2.6 Efekt stáže zaměstnáni u poskytovatele Efekt stáže u kterých participantů stáže (ne)fungují EO 2.8 U jakého profilu stážistů a jejich poskytovatelů fungují stáže nejlépe/nejhůře? EO Jaká část stážistů bezprostředně po ukončení stáže vstoupí do zaměstnání/samostatné výdělečné činnosti a jaká část stážistů je do 6 měsíců po ukončení stáže v zaměstnání/vykonává samostatnou výdělečnou činnost? Ekonomický status a jeho změna Informace o vývoji ekonomického statusu bývalých stážistů poskytlo telefonické dotazování provedené 6 měsíců po ukončení stáže. Přineslo poměrně pozitivní zjištění, že oproti původním osloveným zhruba 29,4 % zaměstnaných stážistů má půl roku od ukončení stáže práci 65,6 % stážistů. Počet nezaměstnaných účastníků projektu tedy výrazně klesl. Nicméně je třeba upozornit, že není možné automaticky tvrdit, že tento efekt způsobil právě projekt. Nakolik je tento efekt způsoben právě účastí v projektu je součástí kontrafaktuální evaluace, která je součástí této zprávy. Graf 45 Srovnání ekonomického statutu před zahájením stáže a 6 měsíců po stáži 82

83 Z hlediska úrovně dokončeného vzdělání existují pozitivní změny směrem k vyšší zaměstnanosti především u osob s bakalářským a magisterským vzděláním a u osob s výučním listem. Graf 46 Srovnání ekonomických statusů vybraných vzdělanostních kategorií Pracovní úvazky u zaměstnaných stážistů Bývalí stážisté, kteří nalezli nové zaměstnání, nebo pokračují v práci původní, mají v souladu s trendem v ČR zejména plné pracovní úvazky. Přesto převyšují český průměr v míře částečných úvazků a poměrně často jsou také zaměstnáni na tzv. dohody. 83

84 Graf 47 Velikost pracovního úvazku a forma zaměstnání 6 měsíců po ukončení stáže Odlišnou strukturu oproti situaci v ČR mají zaměstnaní bývalí stážisté v rozložení pracovních úvazků na dobu neurčitou a určitou. Přestože i u nich převládá smlouva na dobu neurčitou (54,8 %), jsou poměrně často zaměstnáni na termínovanou pracovní smlouvu s větší pracovní nestabilitou. Graf 48 Práce na dobu určitou/neurčitou u bývalých stážistů Soulad mezi stáží a uplatněním v oboru / pracovní pozicí Z dostupných dat můžeme říci, že se bývalí stážisté, kteří nalezli zaměstnání, uplatňují v oboru, ve kterém vykonávali stáž (téměř z 63 %). Poměrně shodně vychází soulad typové pozice na stáži s pracovní pozicí, kterou stážista vykonává nyní. Ten se také vyskytuje u více jak 60 % zaměstnaných bývalých stážistů. 84