Byrokracie, byrokratismus, byrokratizace

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Byrokracie, byrokratismus, byrokratizace"

Transkript

1 Byrokracie, byrokratismus, byrokratizace Jan Vorlíček Byrokratická metoda spočívá v tom, že zachází s lidmi jako by to byly věci a s věcmi zachází spíše podle kvantity, aby se mohly počítat a kontrola byla snazší a levnější.... Jakmile se jednou lidská bytost redukuje na číslo, praví byrokraté s ní mohou zacházet s největší krutostí, nikoliv proto, že by je k tomu doháněla vlastní krutost,..., ale protože ke svým obětem necítí žádné pouto.... Ačkoliv jsou byrokraté méně odporní než praví sadisté, jsou daleko nebezpečnější, protože nepociťují konflikt mezi svědomím a povinností. Erich Fromm 1 1. Důsledky byrokratizace V uplynulém století zažily vyspělé demokratické státy zcela nebývalý nárůst počtu úřednictva a množství úředních činností (a to zejména ve veřejném sektoru), který je (byl) doprovázen zužováním prostoru pro uplatnění svobodné vůle jednotlivců (tj. omezováním jejich možností o své vůli nakládat se svým majetkem) a jeho nahrazováním úředními postupy. Tento jev, který budeme nadále označovat jako byrokratizaci společnosti, s sebou nese především následující důsledky: 1. Byrokratizace snižuje celkovou úroveň užitečné produkce připadající na jednoho občana.toto tvrzení je celkem zřejmé. Za jinak stejných okolností platí, že čím menší je počet lidí zaměstnaných ve výrobní sféře, tím menší je množství statků a služeb, které vyrobí a které jsou pak ve společnosti k dispozici. 2 Tento zmenšující se produkt je však rozdělován mezi stále stejný počet lidí, takže podíl připadající na každého z nich se samozřejmě zmenšuje. Jinými slovy, prvním základním (ekonomickým) problémem byrokratizace je růst počtu úředníků na straně jedné a pokles počtu daňových poplatníků (kteří tyto úředníky živí) na straně druhé (viz. poznámka A). K tomu by přirozeně nemohlo docházet, kdyby zároveň s tím nedocházelo i k nárůstu daňové zátěže uvalené na daňové poplatníky. Při neměnném daňovém břemenu uvaleném na jednoho poplatníka by totiž s poklesem počtu daňových poplatníků docházelo i k poklesu daňových výnosů a tudíž i k poklesu množství užitečných statků a služeb, který může být byrokracií dlouhodobě spotřebováván. Pokud by za této situace mělo dojít nárůstu celkového počtu úředníků, muselo by zároveň s tím zákonitě dojít i k poklesu průměrného příjmu úředníka (tzn. množství užitečné produkce na něho připadající). Následkem toho by však zájem lidí o uplatnění v této sféře naopak poklesl, a tudíž by došlo k zpětnému snižování počtu byrokratů a zvyšování počtu daňových poplatníků, a to opět až do původního rovnovážného stavu. 2. Byrokratizace brzdí (nejen hospodářský) rozvoj společnosti. Příčinou je pak jednak právě výše zmíněná rostoucí míra daňové zátěže produktivního obyvatelstva, ale rovněž také rostoucí administrativní zatížení produktivních činností v důsledku zvýšeného množství úředních předpisů a aktů, jimž jsou občané a firmy mocensky nuceni se podřizovat. 3 Obě tyto skutečnosti samozřejmě stěžují podmínky (tj. zvyšují náklady) produkce užitečných statků a služeb (a 1 Mít či být, Naše vojsko, Praha, 1994, str Životní úroveň vyspělých států se v uplynulém století zvyšovala i navzdory nárůstu relativního podílu byrokratů, a to díky technologickému pokroku (tj. vyšší produktivitě práce zbývajících daňových poplatníků). 3 Jde jednak o administrativní komplikace typu např. složitého (a stále složitějšího) udělování stavebního povolení v důsledku velkého (rostoucího) množství úředních orgánů, které se k dané věci vyjadřují, či při živnostenském nebo celním řízení, ap.; a dále o dodatečné náklady např. na daňovou optimalizaci v důsledku komplikovaného (a stále komplikovanějšího) daňového systému, nebo na dodržování pro mnohé podnikatele zbytečně složitých (nicméně povinných) účetních postupů, atd., atd. 1

2 zejména pak jejího inovativního rozvoje) a snižují tak lukrativnost těchto činností, čímž od nich občany odrazují a naopak je motivují najít si zaměstnání právě v řadách byrokracie. Samy byrokratické organizace pak mají ze své vnitřní podstaty tendenci konzervovat statut quo a bránit jakýmkoli změnám, 4 takže rozvoj společnosti bude (ceteris paribus) tím pomalejší a obtížnější, čím bude tato společnost zbyrokratizovanější (tj. čím vyšší bude podíl počtu byrokratů a byrokratických úkonů ve společnosti). 3. Byrokratizace mění tzv. národní mentalitu (tj. vzorce chování členů společnosti tzn. zejména jejich pracovní, kulturní i jiné sociální návyky). To považujeme za důsledek snad vůbec nejzávažnější. Chování, které je oceňováno (odměňováno) v monopolistických byrokratických organizacích má totiž diametrálně odlišný charakter od chování, které je odměňováno konkurenčním trhem. Na svobodném konkurenčním trhu nemá sice zákazník na uspokojení svých požadavků právní nárok, 5 přesto se ale podnikatel obvykle snaží jeho přání co možná nejlépe vyhovět, neboť pokud tak nečiní, je prostě konkurencí z trhu vytlačen. Naproti tomu v případě byrokratických organizací, obdařených vládou monopolními výsadami, mají sice potenciální klienti (splňují-li určité stanovené podmínky) obvykle na uspokojení svých požadavků právní nárok, ale úřady (úředníci) zase nemají onu apriorní ochotu vycházet jejich přáním vstříc. Rozpočty úřadů (a tedy ani odměny jejich zaměstnanců) nejsou totiž zcela závislé na platbách od klientů (a tedy ani na jejich současné či budoucí přízni), ale jsou naopak dány monopolní výsadou. 6 Z hlediska (typického) úředníka představuje proto klient v podstatě pouze nepříjemné břemeno: dodatečnou práci, ale nikoli již dodatečný zisk (nebo aspoň ne úměrný námaze, kterou musí úředník vynaložit), takže v porovnání se situací, kdyby se tento klient vůbec nevyskytl a danou práci tedy nebylo třeba vůbec vykonat, je úředníkův užitek nižší. Klient (nepřináší-li úplatek) prostě pro typický úřad není zákazníkem, který nabízí dostatečně lukrativní obchod na to, aby chtít mu vyhovět stálo za tu námahu. Místo návyku automaticky se zabývat tím jak zákazníka co nejlépe uspokojit (pokud na to má), vzniká tedy návyk úplně opačný: hledat důvody proč klient nemá na splnění svých požadavků nárok. Jestliže podnikatel na svobodném konkurenčním trhu prostě kontrakt uzavře či neuzavře podle toho, jak pro něho je či není lukrativní, a své úsilí (a zdroje) pak plně věnuje věcnému řešení zákazníkových potřeb (tj. snaží se nabídnout takové statky či služby, které by co nejvíce ocenil co největší počet zákazníků), činnost úřadů (a úředníků) spočívá z velké části v neproduktivním přezkoumávání zda nastaly či nenastaly okolnosti, za kterých má ten či onen občan na uzavření kontraktu s úřadem nárok (a vlastní plnění je pak pro ně obvykle už jen rutinní a podružná záležitost). Skutečnost, že úřad (a tedy ani úředníci) prostě nemusí být dostatečně efektivní (měřeno vnějším výstupem), vytváří navíc ještě jeden nepříjemný fenomén: (relativní) nezávislost kariérního postupu úředníků na jejich službě občanům (klientům). Vedoucí pracovníci se totiž nemusí příliš obávat ztráty efektivního pracovníka, a mohou se proto rozhodovat téměř čistě dle svých osobních sympatií. Mění se tak tedy požadavky na úředníka kladené. 7 Lapidárně řečeno: vedoucí úřadu si může klidně dovolit ocenit (přijmout) spíše zaměstnance, který sice špatně obsluhuje klienty, ale zato je jeho osobní přítel, než toho, kdo sice klienty obsluhuje dobře, ale zato svému nadřízenému příliš nepoklonkuje. Ztráta efektivity úřadu (v důsledku takového postupu) dotyčného vedoucího pracovníka totiž příliš zajímat nemusí, neboť na jeho vlastním hodnocení se nijak zvlášť neprojeví - klienti stejně na výběr nemají, protože koupit musí a ke konkurenci jít ne- 4 K danému problému viz. např. některé Hayekovy práce (viz. literatura). 5 Respektive nemá nárok, aby s ním protistrana uzavřela smlouvu. Je-li taková smlouva uzavřena, pak samozřejmě existuje nárok na z ní vyplývající plnění. 6 a) v podobě financování úřadu z nucených dávek (daní), b) nepřímým vynucením odběru úřadem produkovaných služeb (vyloučením potenciální konkurence z možnosti poskytovat dané služby což zákazníkům znemožňuje obstarávat si je u jiných potenciálních producentů, c) přímým vynucením odběru v podobě povinnosti občanů služby daného úřadu nakupovat, d) kombinací těchto možností. 7 Tento problém poměrně dobře vystihl už L. von Mises: Liberalismus, Ekopress, Praha, 1998, část II.8 Byrokratizace, str

3 mohou, takže jediný, kdo tu může skutečně vybírat, je on sám. Tvrzení, že ve všech organizacích jsou špatní a dobří a že tedy principiálně nejde o úřad, ale o to, jací v něm jsou lidé, nemůže obstát. Je třeba si uvědomit, že v dlouhém období obsadí posty v každé organizaci téměř výhradně jen ti, kteří nejlépe vyhovují požadavkům (povaze) její organizační struktury; tj. že každý systém přitahuje právě ty lidi, jejichž charakter (přirozenost) vyhovuje jeho povaze a naopak vytlačuje ty, kteří jeho povaze nevyhovují (viz. též níže poznámku C). Je zřejmé, že čím větší je podíl úřadů (resp. úředníků a úředních činností) ve společnosti, tím více se námi zde popisované byrokratické vzorce chování stávají standardy chování i ve společnosti jako celku. Postupná byrokratizace společnosti (tj. zvětšování počtu úředníků a úředních aktů) tedy postupně vede i k byrokratizaci společenské (národní) mentality. Poznámka A: Byrokratizace a velikost společenského produktu , ,25 10,125 91,125 Řada3 Řada2 Řada Abstrahujme pro jednoduchost od hodnoty produkce veřejných úředníků (která je stejně přinejmenším sporná) a předpokládejme, že je nulová (nikdo by ji trhu dobrovolně nesměnil za žádný soukromý statek či službu), a byrokracie je tedy živa pouze z mocenského přerozdělení společenského produktu ve svůj prospěch. Ve výše uvedeném grafu pak: - celý sloupeček znázorňuje velikost užitečné produkce v případě, že by žádná státní byrokracie vůbec neexistovala, - řada 3 znázorňuje ztrátu produkce v důsledku přechodu pracujících ze soukromého do veřejného sektoru, - řada 2 znázorňuje celkovou výši zdanění (tj. množství užitečných statků a služeb spotřebovávaných byrokracií), - řada 1 znázorňuje množství užitečných statků a služeb celkově spotřebovávaných jejich producenty. Představme si, že společnost tvoří sto občanů, a že při dané technologické úrovni je každý z nich schopen vyprodukovat za jednotku časového období (den, měsíc, rok) právě jednu jednotku užitečných statků a služeb, a že v období X je na veškerou soukromou produkci uvalena 10% daň, a že státní aparát je skutečně tuto daň schopen od všech subjektů v plné výši vybrat. To mu 3

4 umožňuje zaměstnávat 10% celkové populace. 8 Tuto Situaci v grafu znázorňuje sloupeček 1: 10(%) osob nevytváří užitečné statky a služby, takže celkový společenský produkt je pouze 90 jednotek (tzn. o 10 méně, než by mohl být - viz. šíře řady 3), ten se pak rozděluje tak, že 10% těchto užitečných statků a služeb (tj. 9 jednotek) spotřebují neproduktivní úředníci a pouze zbytek (tj. 81 jednotek) jejich skuteční producenti. Průměrná mzda (spotřeba užitečných statků a služeb) ve společnosti je tak pouze 0,9 jednotky na osobu. Sloupeček 2 ukazuje, co se stane bezprostředně potom, co vláda zvýší zdanění z 10% na 20%. Celková společenská produkce (součet řad 1 a 2) v krátkém období neklesne, sníží se ale množství připadající na její producenty (na 72 jednotek na sektor, tj. v průměru na 0,8 jednotky na osobu) a naopak se zvýší množství připadající na byrokracii (na 18 jednotek, tj. v průměru na 1,8 na jednoho úředníka). Při neexistenci barier 9 bude toto vyšší průměrné množství produktu připadající na jednoho úředníka (ve srovnání s množstvím připadajícím na zaměstnance ve výrobě) motivovat k přechodu ze soukromého do veřejného sektoru. Následkem toho bude docházet k poklesu počtu producentů užitečných statků a služeb (a tudíž i celkového objemu jimi vyráběné produkce), a naopak růstu počtu neproduktivních byrokratů, a to až do opětovného vyrovnání průměrných mzdových hladin v obou sektorech, ovšem (nezvýší-li se adekvátně tomu produktivita producentů užitečných statků a služeb) při nižší celkové produkci (a tudíž, při nesníženém celkovém počtu členů společnosti, i průměrné spotřebě připadající na jednoho každého z nich). Tuto situaci v grafu znázorňuje slupeček 3. Celková výše společenského produktu je 80 jednotek (tj. o 20 méně, než je při dané technologické úrovni výše produktu potenciálního), přičemž neproduktivní byrokracie spotřebovává 20% z tohoto množství (tj. 16 jednotek). Průměrná mzda činí nyní pouhých 0,8 jednotky na osobu. K něčemu takovému samozřejmě v realitě dojít nemůže (a v demokratických státech už vůbec ne - leda za války 10 ). K byrokratizaci dochází postupně, takže její negativní účinky mohou být (jsou, a to obvykle dokonce více než) vykompenzovány hospodářským růstem v důsledku technologického pokroku (který zvyšuje produktivitu práce při výrobě užitečných statků a služeb a umožňuje tak vyrábět jejich stejné či dokonce vyšší množství i při snižujícím se počtu producentů). Sloupeček 4 ukazuje, že (v tomto modelovém příkladu) k vykompenzování 11 nárůstu zdanění o 10 procentních bodů (a tomu adekvátnímu nárůstu počtu byrokratů a poklesu produktivních pracovníků), bylo potřeba nárůstu produktivity práce v soukromém sektoru o 12,5 procentních bodů. O stejné procento se pak zvýšil rozdíl mezi celkovou společenskou produkcí potenciální oproti reálné (ta je teď v našem příkladu celkově nižší o 22,5 jednotky, resp. o 0,225 jednotky na osobu, ve srovnání s případem bez technologického růstu ve sloupečku 3). Sloupeček 5 pak ukazuje situaci, kterou by způsobil stejný nárůst produktivity práce (tedy o 12,5%) v případě, že by nedošlo k růstu zdanění a tomu odpovídajícímu nárůstu byrokratizace společnosti: Celková společenská produkce by se zvýšila o 12,5% (tj. z 90 jednotek na 101,25 a průměrná mzda ve veřejném i soukromém sektoru se tedy zvýšila z 0,9 na 1,0125 jednotky). 8 Předpokládáme, že průměrná mzda v soukromém sektoru i veřejném sektoru je stejná, což z dlouhodobého hlediska musí být splněno, protože jinak by (při neexistenci bariér) zaměstnanci odcházeli ze sektoru s nižšími do sektoru s vyššími platy. 9 Což můžeme oprávněně předpokládat, protože veřejný sektor má přirozenou tendenci spíše tendenci k růstu počtu zaměstnanců: viz. např. C.N. Parkinson: Zákony profesora Parkinsona, Svoboda, Praha, A skutečně, k výrazně skokovému nárůstu veřejné byrokracie došlo právě v období první i druhé světové války, kdy byli daňoví poplatníci ochotni se uskromnit. Na rozdíl od minulých válek však po skončení těchto nedošlo k návratu veřejných výdajů na předchozí úroveň. 11 Tj. k zachování celkové společenské produkce a průměrné mzdy (tj. ani se nesníží, ani nezvýšení). 4

5 2. Příčiny byrokratizace Nabízí se nám tedy hned dvě důležité otázky: Proč k byrokratizaci společnosti vůbec dochází? a Jak se lze byrokratizaci společnosti bránit? První z nich je vlastně otázkou na diagnózu choroby, druhá pak na možnosti jejího léčení. Ačkoli hlavním cílem tohoto pojednání je nabídnout odpověď především na druhou z uvedených otázek, a poskytnout tak návod k řešení tohoto problému, musíme začít s odpovědí na tu první, neboť (správná) diagnóza je samozřejmě nezbytným klíčem otevírajícím přístup k správnému léčení. Naštěstí v této oblasti existuje již dost studií, ze kterých můžeme pohodlně vyjít a správnou diagnózu tak poměrně snadno určit, aniž bychom se tímto problémem sami nějak podrobněji zabývali, 12 takže můžeme být v tomto ohledu velice struční. Na první z otázek uvedených v předchozím odstavci (Proč dochází k byrokratizaci společnosti?) bychom dokonce mohli jednoduše odpovědět jen: Protože působí Parkinsonův první zákon. 13 Tento zákon je však popisem obecné tendence lidského chování nikoliv za všech okolností, nýbrž pouze za určitých specifických podmínek, a k tomu, kdy, kde a zejména proč se takové podmínky vyskytují, nám už bohužel říká jen málo. Už Parkinson sám si povšiml, že ačkoli problémy s byrokracií a byrokratismem se v různém stupni vyskytují i v různých konkrétních soukromých firmách, nedošlo (a nedochází) k byrokratizaci soukromého sektoru jako celku. Můžeme tedy směle říci, že tento jev je ve své ryzí podstatě čistě záležitostí sektoru veřejného, ve kterém můžeme pozorovat účinky působení Parkinsonova prvního zákona v téměř krystalicky čisté formě. Otázka, kterou je třeba se zabývat, proto tedy zní: V čem se liší podmínky ve veřejném a soukromém sektoru, že v prvém z nich má činnost lidí tendenci produkovat neustálý nárůst byrokratů a byrokratických činností (tj. byrokratizaci a byrokratismus), kdežto v tom druhém nikoliv? Odpověď jsme již částečně naznačili výše: Především v monopolních privilegiích (viz. výše), 14 a z nich vyplývající neexistence bankrotu, tj. odchodu z trhu těch konkrétních (veřejných) úřadů, které již nadměrně zbyrokratizovaly a nejsou tedy nadále dostatečně efektivní. Právě bankrot a následná likvidace neefektivního (např. tedy příliš zbyrokratizovaného) podniku je totiž důvodem, proč byrokratizace přeroste ve vážný problém jen v některých jednotlivých firmách, a nikoli v celém soukromém sektoru. Na trhu je totiž firma bez monopolních privilegií úspěšná jen do té doby, dokud náklady spojené s úředním řízením (a tedy byrokratizací), nepřekročí úsporu transakčních nákladů, kvůli které firma ze samostatných tržních subjektů vznikla. 15 Situace soukromých firem v konkurenčním tržním prostředí vypadá tedy následovně: Stejně jako ve veřejném sektoru dochází i u soukromé společnosti s jejím růstem i k potřebě růstu počtu úředníků, kteří spravují její záležitosti. A s nárůstem úředního aparátu dochází (u každého jednotlivého úředníka) i k nárůstu času (tj. úřední práce, a tedy i nákladů na ni) který úředníci věnují komunikaci pouze mezi sebou samými (tzv. vnitřní komunikaci úředního aparátu), a niko- 12 C.N.Parkinson, W.A.Niskanen, L.Mises, F.A.Hayek, E.Fromm, M.Friedman, J.Buchanan, a další (viz. Literatura). 13 Stručně vyjádřeno: Úředníků přibývá nezávisle na tom, kolik práce je třeba vykonat (blíže viz. C.N Prakinson, Zákony profesora Parkinsona, Svoboda, Praha, 1995). 14 Mimochodem, pokud veřejná moc udělí nějaká taková monopolní privilegia soukromému subjektu, pak u něj můžeme pozorovat obdobnou tendenci k byrokratizaci, jako u obdobnými privilegii nadaných subjektů veřejných. Mohli bychom dokonce říci, že udělením monopolního privilegia veřejnou mocí se soukromý podnik vlastně mění na veřejný. Soukromému podniku ale obvykle nebývá udělena výsada povinného odkupu jeho produktů občany (ať přímého, či prostřednictvím financování z daní) nýbrž pouze výsada jediného legálního výrobce, takže občané si jednak mohou z části opatřovat jeho produkci buď samovýrobou či nelegálně od konkurenčních výrobců na černém trhu, a nebo může (např. v důsledku technologického pokroku) z podstatné části či dokonce zcela produkce daného monopolisty ztratit tržní hodnotu, a ten tak tedy může nakonec stejně zbankrotovat. 15 O důvodech přirozeného vzniku firem na trhu pojednává blíže teorie transakčních nákladů: viz. např. Ronald Coase: Institucionální uspořádání výroby; v: Nobelova cena za ekonomii, Academia, Praha, 1993, str ) 5

6 li tedy vnějším klientům (problémům), k jejichž obsluze je tento aparát zřízen. 16 Ekonomicky řečeno: mezní produktivita úředního aparátu (měřeno vnějším výstupem) je klesající, zatímco náklady na něj nikoli (ba často dokonce naopak). Přesné měření efektu úředníkovi práce je problematické jak v soukromém tak ve veřejném sektoru a optimální počet úředníků (tj. okamžik, kdy dodatečné náklady na zaměstnání dodatečného úředníka překročí dodatečné zvýšení produktu úředního aparátu) tedy v podstatě nelze nijak objektivně určit. U soukromé firmy však dojde v okamžiku, kdy náklady na úřední správu překročí tento limit k poklesu její konkurenceschopnosti, a nevyřeší-li problém narůstající byrokratizace dostatečně uspokojivě (tj. snížením počtu úředníků a zvýšením produktivity jejich práce, např. formou reorganizace či lepšího vybavení příslušným zařízením), pak ztratí svou tržní pozici, zbankrotuje a její byrokratický aparát se tak rozpráší. Jednotliví bývalí zaměstnanci úředních aparátů zkrachovalých firem jsou tak nuceni přejít do firem jiných, kde je produktivita správních aparátů stále ještě dostatečně vysoká (tj. produkt práce úředníka je tam stále ještě vyšší, než plat, za který je zaměstnáván) a pokud taková úřednická místa u jiných firem nenajdou, pak musí změnit obor a začít se živit nějakou jinou užitečnou činností. K byrokratizaci (tj. k trvalému zaměstnávání vyššího počtu úředníků, než je efektivní) proto v soukromém sektoru jako celku nikdy dojít nemůže, protože mechanismus konkurence a bankrotu přebujení byrokratického aparátu tržních subjektů efektivně brání. Na konkurenčním trhu se prostě dlouhodobě udrží pouze ty firmy, které problém (své) byrokratizace uspokojivě zvládly. To ovšem neplatí u veřejných institucí (které jsou držiteli monopolního privilegia povinného odkupu jejich produkce - a to buď občany přímo, či nepřímo z jejich daní). Občané jsou totiž nuceni nakupovat produkt těchto institucí bez ohledu na to, jakou hodnotu mu přisuzují (dokonce tedy i v případě, že je tato hodnota nulová, jako v případě překročení Parkinsonovi meze viz. poznámka 16). K bankrotu instituce a následnému obsazení po ní uprázdněného místa na trhu jinou (efektivnější) institucí zde tedy nedochází, a na tomto systému v zásadě nic nemění ani občasné reorganizace orgánů veřejné správy (s cílem jejich vyšší efektivitu zajistit). 17 Úřady (resp. úředníci) ve veřejném sektoru nejsou proto nijak (resp. nijak dostatečně) nuceni k tomu, aby byly efektivní (měřeno čistou vnější produktivitou) a účinkům působení Parkinsonova prvního zákona tedy žádná dostatečně účinná bariera nebrání. Druhou důležitou příčinou byrokratizace (a pravděpodobně právě tou příčinou, kterou můžeme vysvětlit, proč v průběhu uplynulého století došlo k enormnímu nárůstu úřednictva a úředních činností právě ve veřejných demokratických státech) je, že veřejné úřady (úřednictvo) jsou správci bez pána. Moderní veřejné státy se totiž v průběhu dějin vyvinuly ze středověkých států soukromých a dědictví tohoto historického vývoje s sebou nesou dodnes. Klasický středověký stát býval soukromým majetkem panovníka a jako takový také sloužil jeho soukromým zájmům. Tomu také přirozeně byla přizpůsobena struktura a činnost státních orgánů. Darwinisticky řečeno, stát byl pro svého majitele konkurenční výhodou v procesu evolučního výběru. Je proto 16 Tzv. Parkinsonovou mezí pak označujeme stav, kdy je úředníků v dané organizaci už tolik, že vnitřní komunikace pohltí veškerou jejich energii, a na vnější komunikaci (tj. to, co bychom označili jako vlastní čistou produkci úředního aparátu) už prostě nezbude čas. Na tom by ještě nemuselo být nic špatného, kdyby se jednalo o opravdu uzavřený systém v tom smyslu, že by produkci do okolí sice nedodával, ale také z něj žádnou neodebíral (nepožadoval). Skutečnost, že úřední práci samu o sobě nelze označit za produktivní dokládá fakt, že úředníci si v tomto smyslu sami nevystačí a musí spotřebovávat produkci z okolního světa. Parkinsonova mez je samozřejmě extrémním příkladem (ačkoli - byť je to neuvěřitelné - již byl v realitě zdokumentován), ale dobře nám ukazuje, že přínos (produkt) úředního aparátu nemusí být vyšší či alespoň stejný, jako náklady na jeho provoz. 17 Podrobnější pojednání o důvodech nemožnosti dosáhnout efektivity jakoukoli reorganizací politickou cestou najdeme opět už u Parkinsona, ale zejména u Niskanena, nebo von Misese (viz. literatura). Stručně shrnuto se jedná o problémy: a) pána a správce (principal-agent), a to v naprosto extrémní variantě; b) principiální nemožnosti kalkulace efektivity při neexistenci přímých cenových informací; a c) informační asymetrie (tj. o neschopnosti získat potřebné informace, a to i v případě že v principu existují). 6

7 třeba si uvědomit, že aktivity, které byly z hlediska zájmů panovníka (tj. jeho soukromého státu) zcela racionální a efektivní, již nutně nemusí být (a také často nejsou!) racionální a efektivní z hlediska společnosti jako celku (a tedy z hlediska státu veřejného). Krásným případem jsou cla. Jen na málo čem se teoretičtí ekonomové shodnou v tak široké míře jako na tom, že cla jednoznačně škodí. Přesto je však stále máme. A Proč? No právě proto, že jsme je zdědily z minulosti po soukromém státu. Cla jsou totiž kontraproduktivní z celospolečenského pohledu (tj. ve veřejném státě. Ztráta užitku spotřebitelů vlivem zavedení cla je totiž větší, než zvýšení přebytku výrobců a zvýšení příjmů státní pokladny (tj. vybrané clo) dohromady. Tento rozdíl pak činí čistou společenskou ztráta ze zavedení cla. (Tato kalkulace je stejná, ať jste zastáncem keynesianismu, monetarismu, či nějaké jiné ekonomické školy, a to je také důvod, proč se ekonomové všech těchto škol na škodlivosti cel shodnou.) Z pohledu panovníka (tj. soukromého státu) se však jedná o zcela racionální a efektivní nástroj maximalizace panovníkova (a tedy i státního) užitku. Společenská ztráta je totiž ztrátou jen z hlediska veřejného státu (ztráty těch občanů, kteří tratí jsou větší než zisky těch, kteří získávají). V soukromém státě se však zisky a ztráty poddaných nepočítají. Jediné, o co jde, jsou zisky státní (panovníkovy) pokladny. Z hlediska panovníkových úředníků se prostě jedná jen o čistě technickou otázku maximalizace celního výnosu, tj. stanovení tak velké celní sazby, aby její součin s množstvím proclívaného zboží byl co možná nejvyšší (např. při příliš vysokých celních sazbách se doveze příliš málo zboží, nebo dokonce vůbec žádné, takže je výhodnější celní sazby snížit, aby se objem proclívaného zboží zvýšil, a vice versa). Vidíme tedy, že jestliže z hlediska (teorie) veřejného státu jsou cla škodlivá, neracionální a neefektivní, pak z pohledu státu soukromého tomu tak není, ba dokonce právě naopak. Znárodněním státu došlo sice k odstranění jeho soukromého vlastníka a tedy k jeho formálnímu zveřejnění, struktura orgánů a činností státní správy však ve skutečnosti zůstala více-méně stejná, jako před znárodněním (tj. např. i s celým celním aparátem, a tudíž i se cly). Jen ekonomové-apologeti začali vymýšlet teorie, proč ta která činnost má být provozována státem veřejným - případ cel, kdy tyto pokusy nakonec téměř vždy vedou k jejich odmítnutí, je spíše výjimečný, většinou se nějaká ta teoretická konstrukce najde (k tomu viz. dodatek E). Znárodněním státu tedy nedošlo ani tak k odstranění jeho úlohy sloužit jako výhoda ve vnitrodruhovém konkurenčním boji o využívání vzácných zdrojů, jenom byl partikulární zájem panovníkamajitele nahrazen partikulárními zájmy úředníků-správců. Jestliže však panovník jako trvalý vlastník státu v zásadě maximalizoval jeho (dlouhodobou) hodnotu, a měl tedy vlastní zájem na efektivitě a hospodárnosti svých (státních) úřadů (protože čím je jejich provoz dražší, tím menší objem prostředků mu reálně zbývá na realizaci jeho soukromých cílů), pak úředníci, coby dočasní správci veřejných zdrojů žádný takový zájem nemají, a naopak se snaží co největší část těchto veřejných (státních) zdrojů využít pro své soukromé cíle dokud mohou. Nárůstu masy úřednictva a následné byrokratizaci společnosti už tedy nyní nestojí v cestě ani panovníkův vlastní zájem na efektivitě státních úřadů. Poznámka B: O vrchnostenském přístupu veřejných úřadů k občanům Dědictvím po soukromém státu je rovněž jedna důležitá charakteristika úřadů a úřední mentality, a to jejich vrchnostenský přístup k občanům. Ve veřejném státě má státní úřad (a tedy i státní úředník) teoreticky za úkol poskytovat služby veřejnosti. Za tímto účelem jsou tyto úřady deklaratorně zřizovány. Jejich postavení je tedy chápáno jako služebné. V soukromém státě však je primárním úkolem státních úředníků sloužit nikoliv veřejnosti, ale majiteli státu (panovníkovi). Vůči té jsou naopak tyto úřady ve vrchnostenském postavení, tj. zastupují panovníka coby suveréna v jednání s jeho poddanými. Státní úřady soukromého státu jsou proto logicky budovány jako hierarchická byrokratická struktura vojensko-lenního typu. Po znárodnění státu však zůstal organizační systém státních (a nyní již formálně veřejných) úřadů více-méně zachován v 7

8 podobě, v jaké byl vybudován původními soukromými majiteli státu, a stejně tak se jen málo mění skutečná náplň činnosti těchto úřadů. Zůstává tak tedy fakticky zachováno i jejich vrchnostenské postavení vůči veřejnosti, které nyní mají teoreticky sloužit. To se už nyní sice neopírá o společenskou moc panovníka a jeho suverenitu nad poddanými, ale o složitou spleť nejrůznějších zákonů, vyhlášek a jiných byrokratických předpisů. Většina zástupců volených z řad veřejnosti není totiž během svého funkčního období schopna proniknout ani již existující strukturou byrokratické správy a schvaluje tedy tyto předpisy na návrh byrokratů-odbroníků v přesvědčení, že jinak se státní správa (a s ní celá civilizovaná společnost) zcela zhroutí v naprostém chaosu. Chaos ale naopak způsobuje právě velké množství těchto předpisů. Ty jsou totiž často nejasné a vzájemně protichůdné a umožňují tak úředníkům (kteří svůj úsek správního práva jakožto specialisté na rozdíl od občanů mohou dobře znát) používat různé postupy podle jejich osobního výběru a odvolat se podle potřeby vždy na ten či onen paragraf. Tato situace tak umožňuje úřednictvu chovat se vůči laické veřejnosti poměrně svévolně a udržuje i nadále vrchnostenské postavení úřadů vůči veřejnosti docela dobře i bez autority panovníka. Poznámka C: O principiálně negativním přístupu veřejného úředníka k žádosti Vžijte se do postavení úředníka FDA odpovědného za schválení nebo neschválení nového léku. Můžete udělat dvě velmi odlišné chyby: 1) Schválit lék, který bude mít nechtěné vedlejší efekty, které povedou k smrti nebo vážnému poškození velkého množství osob. 2) Neschválit lék, který by mohl zachránit mnoho životů nebo ulehčit mnoha potížím a který nemá žádné vedlejší efekty. Jestliže uděláte první chybu vaše jméno bude na prvních stránkách každých novin. Dostanete se do velké hanby. Jestliže uděláte druhou chybu, kdo o ní bude vědět? Farmaceutická společnost, která chce vyrábět nový lék, na kterou bude pohlíženo jako na příklad chamtivého obchodníka s kamenným srdcem, a několik chemiků a lékařů, kteří vyvinuli a testovali nový výrobek. Lidé, jejichž životy mohly být zachráněni tady už nebudou, aby protestovali. Jejich rodiny nebudou mít možnost vědět, že jejich milovaní ztratili své životy kvůli obezřetnosti neznámého úředníka FDA. Z pohledu rozdílu mezi haněním evropských farmaceutických společností, které prodávali thalidodomid a slávou a oceněním ženy, která pozdržela schválení thalidodomidu ve Spojených státech (Dr. France Kelfeyové, která dostala zlatou medaili za vynikající státní službu od Johna F. Kenedyho) je zde ještě nějaká pochybnost, které chyby se budete obávat více? I když budete vy nebo já mít tu nejlepší vůli na světě a budete v takovémto postavení, budete vedeni k tomu, abyste odmítli nebo pozdrželi schválení mnoha dobrých léků, kvůli tomu, abyste se vyhnuli dokonce i vzdálené možnosti, že schválíte lék, který by měl vedlejší efekty. Tato nevyhnutelná tendence je posilněna reakcí farmaceutického průmyslu. Tendence vede k neospravedlnitelně přísným standardům. Schválení je delší, časově náročnější a riskantnější. Vývoj a výzkum nových léků se stává méně ziskový. Společnosti se mohou méně obávat výzkumných aktivit svých konkurentů. Existující společnosti a existující léky jsou chráněny před konkurencí. Každý nový vstupující do odvětví je odrazován. Prováděné výzkumy budou koncentrovány na nejméně kontroverzní, což znamená nejméně inovativní oblasti výzkumu. 18 Už Prakinson si tohoto problému povšiml a hovoří v této souvislosti o zatvrzelci, který všechno zamítne. Důvody, proč je takové chování obecnou tendencí úředníků veřejné správy ovšem uspokojivě neobjasnil (viz. C.N. Parkinson, Zákony profesora Parkinsona, Svoboda, Praha 1995). Jde prostě o to, že úředník, který se chová nebyrokraticky nic zatvrzele neodmítá a 18 Friedmanovi M. a R., Svoboda volby, H&H, Praha, 1992, str

9 naopak většinu věcí benevolentně povoluje, udělá jednou (s velmi vysokou pravděpodobností) nějakou chybu a pak jde prostě z kola ven, kdežto zatvrzelci, kteří všechno zamítnou jednoduše zůstávají (podle hesla: kdo nic nedělá, nic nezkazí, kdo nic nezkazí, bude povýšen). A protože úřad prostě nemusí být produktivní, bývá nic nedělat a nic nezkazit z hlediska úředníka obvykle opravdu tou nejlepší strategií. Závěry vyplývající z výše uvedené citace lze samozřejmě dobře rozšířit i na chování úředníků na dalších veřejných úřadech vykonávajících preskripční (tj. normotvornou, tedy povolovací či zakazovací) činnost a nejenže vhodně dokreslují námi zde objasňovaný apriorně negativní postoj úředníků k požadavkům klientů, které mají obsloužit (a který zde nazýváme byrokratickou mentalitou), ale také ukazuje, jak se díky této činnosti rozšiřují obdobné podmínky, jaké jsou na veřejných úřadech (a tedy i obdobné styly chování) i do soukromé sféry. (K této problematice je rovněž relevantní pojednání von Misese - viz. poznámka 7). Pro úřady s jinou náplní činnosti než je preskripční (tedy obvykle činností přerozdělovací), je zase kromě námi výše diskutované malé osobní zainteresovanosti úředníka na výsledcích jeho práce relevantní jiný Friedmanův model (viz. níže poznámka D), který dobře ilustruje neschopnost veřejných úředníků efektivně rozhodovat o využití jim svěřených prostředků pro účely, ke kterým (deklaratorně) využity být mají, a jejich snahu přesměrovat tyto prostředky ke svým osobním účelům. Jde o jednání, které se v ekonomické teorii obvykle označuje jako dobývání renty (rent-seeking), ačkoliv se tato teorie obvykle aplikuje spíše na popis chování potenciálních klientů úřadu (tj. příjemců přerozdělení či případného výnosu z monopolního privilegia) lobujících za své zájmy, než k popisu jednání samotných úředníků uvnitř úřadu. Poznámka D: O systému financování veřejných úřadů Když utrácíte, můžete utrácet své vlastní peníze nebo peníze někoho jiného; můžete utrácet ve svůj vlastní prospěch nebo ve prospěch někoho jiného. Kombinací těchto dvou párů alternativ dostáváme čtyři možnosti, které jsou shrnuty do následující jednoduché tabulky: vy utrácíte v čí prospěch utrácíte čí peníze pro sebe pro jiného vaše I II někoho jiného III IV Kategorie I představuje utrácení vašich vlastních peněz pro vaše vlastní potřeby. Například nakupujete v obchodním domě. Určitě máte silnou motivaci, jak ušetřit a jak zároveň dostat pokud možno co nejvyšší hodnotu za každý dolar, který utratíte. Kategorie II odpovídá utrácení vašich peněz pro potřebu někoho jiného. Nakupujete na vánoce nebo narozeniny. Máte stejnou motivaci šetřit jako v kategorii I, ale nemáte stejnou motivaci, abyste za své peníze dostali pokud možno co nejvyšší hodnotu, přinejmenším takovou, jaká bude přisouzena podle preferencí příjemce. Samozřejmě budete chtít koupit něco, co se příjemci bude líbit - budete chtít vytvořit správný dojem a budete chtít, aby to nestálo mnoho času a námahy (jestliže by bylo skutečně vaším cílem umožnit příjemci dárku dostat co možná nejvyšší hodnotu za dolar, dali byste mu hotovost a přeměnily byste kategorii II na kategorii I). Kategorie II odpovídá utrácení cizích peněz na naše potřeby - například oběd na cizí účet. Nemáte žádnou silnou motivaci, abyste snižovali cenu oběda, ale máte silnou motivaci, abyste dostali co nejvyšší hodnotu. Kategorie IV odpovídá utrácení cizích peněz na cizí potřeby. Platíte za oběd někoho jiného cizími penězi. Nemáte motivaci šetřit, ani zařídit hostovi oběd, který by vysoce ocenil. Nicméně 9

10 jestliže obědváte s ním, tak tento oběd bude směsice kategorie III a kategorie IV, budete mít silnou motivaci uspokojit svou vlastní chuť a jestliže to bude nutné, obětujete chuť hosta.... Úředníci utrácejí peníze někoho jiného na potřeby někoho jiného. Pouze lidská dobrota, nepříliš silná a nepříliš spolehlivá forma osobních zájmů, zajišťuje, že peníze utratí způsobem, který přinese největší prospěch příjemci. Proto vzniká neefektivnost a plýtvání v hospodaření s veřejnými prostředky. Ale to není všechno. Touha dostat se k penězům někoho jiného je silná. Mnozí, včetně byrokratů, kteří řídí programy, se budou snažit získat pro sebe peníze spíše, než by je nechali někomu jinému. Vzniká silné pokušení ke korupci, k podvodům. Každý se nenechá odradit a každý neodolá. Lidé, kteří odolají pokušení podvádět, použijí legitimních prostředků, aby přesměrovali peníze směrem k sobě. Budou ovlivňovat legislativu ve směru vlastního zájmu, budou prosazovat pravidla, ze kterých budou moci mít vlastní prospěch. Úředníci, kteří řídí a provádějí programy, budou vykonávat nátlak na lepší plat a osobní výhody - výsledky, kterých může být dosaženo pomocí větších programů. 19 Výše uvedená citace s elegantní jednoduchostí vystihuje základní problém hospodaření s veřejnými financemi. Systém veřejného účetnictví se pak zoufale (ale nijak příliš úspěšně) snaží zabránit (veřejným) úředníkům, aby se přesouvali z kategorie IV (tj. nákup za veřejné prostředky pro veřejnost - tzn. činnost, která je považována za žádoucí a pro kterou jsou tedy oficiálně najati) do kategorie III (tj. nákup za veřejné prostředky pro sebe - tj. činnost, která naopak považována za nežádoucí, a měla by tedy být pokud možno eliminována). Nadřízené orgány se proto snaží dopodrobna určovat, jaké množství prostředků má být vydáno na tu či onu věc. Úřad tak má přesně stanoveno, kolik smí v daném období vyplatit na mzdách, kolik zaplatit za materiál, zda si může (má) nechat vyčistit či vyměnit okapy, atd. Úředníci proto neřeší, jak dané prostředky co nejlépe využít, ale pouze je utrácí na právě to, na co jim byly v příslušném období zrovna přiděleny (a to bez ohledu, zda to aktuálně považují za skutečně potřebné či nikoliv: nic horšího než vrátit jednou přidělené prostředky zpět do rozpočtu se jim totiž snad ani nemůže stát - nemuseli by je totiž v budoucnosti už znovu získat, i kdyby je na tento účel doopravdy potřebovali). Tento systém však zajistí (neuvažujeme-li klasickou zpronevěru) právě a jenom to, že přidělené prostředky budou vynaloženy pouze na to, na co byly přiděleny, ale už v žádném případě ne to, že budou vynaloženy efektivně. To, jak nejlépe využít zdroje, abychom vyprodukovali nějaký výstup, vědí totiž nejlépe pouze ti lidé, kteří tento výstup přímo vytváří - v případě úřadu tedy pouze a jen příslušní úředníci, a žádný (byť) nadřízený orgán nikdy nemůže příslušné informace v potřebném rozsahu získat (ekonomové zde hovoří o tzv. informační asymetrii). 20 Je jen jediný skutečně spolehlivě fungující způsob, jak se vypořádat s důsledky informační asymetrie: přenést rozhodování na ty, kdo příslušné informace mají. To by ovšem samozřejmě vyžadovalo úplně nový přístup k financování veřejné správy. Finanční prostředky by musely úřady dostávat (stejně jako kterákoliv jiná firma) výhradně jako úhradu za provedené výkony, o kterých (volení) zástupci veřejnosti rozhodnou, že je chtějí nakoupit. Tedy asi jako když nakupujeme v obchodě: prostě zaplatíme, vezmeme si svůj nákup a dále už se nestaráme, co přesně s utrženými penězi pekař udělá. To, co dnes veřejnost (prostřednictvím svých zastupitelů) nakupuje, nejsou vlastně ani tak výstupy úřadu (tj. služby, které mají poskytovat), ale spíše jejich vstupy (tj.úředníci, kteří v nich jsou zaměstnáni; budovy, ve kterých sídlí; kopírky a počítače, s kterými pracují; atd.; atd.). Pokud se ale nakupují úředníci a nikoliv jejich služby, není se co divit, že jejich počet není v zásadě nijak úměrný produkci, která je jejich výstupem. Úřad dnes jednoduše nemůže provádět vzájemnou substituci jednotlivých produkčních faktorů (tj. vyrovnávat mezní efektivitu jednotlivých vstupů), a také to proto ani nedělá. Dostává 19 Milton a Rose Friedmanovi, Svoboda volby, LI, Praha, 1992, str Viz. též Parkinsonův druhý zákon (v: Parkinson, Zákony profesora Parkinsona, Svoboda, Praha, 1995, str ) 10

11 totiž přiděleny zdroje např. na zaměstnávání uklízečky nebo provoz kopírky a nikoliv na pořízení příslušných služeb (tj. na úklid či kopírování). Takže pokud se mu v kolonce mzdové prostředky objeví částka vázaná na najmutí další uklízečky, tak ji prostě najme, ať už skutečně potřebuje více uklízet či nikoliv. A vlastně ani nemůže jednat jinak (nechce-li přidělené zdroje vrátit a tím přiznat, že navýšení svého rozpočtu nepotřebuje, což rozhodně nechce), protože takové navýšení mzdových prostředků je možné využít právě a jen na vytvoření nového postu a jeho následné zaplnění dalším zaměstnancem (tj. nejde je např. rozdělit mezi stávající zaměstnance oproti zvýšení jejich výkonu, tzn. že stávající uklízečky budou pracovat více, nebo že si ostatní zaměstnanci své kanceláře uklidí sami; ani za ně koupit techniku, která by zvýšila produktivitu práce dosavadních uklízeček). Pokud zase dostane prostředky na zakoupení kopírky, tak ji (ze stejného důvodu) koupí, i kdyby bylo levnější tisknout všechny dokumenty, které potřebuje, buď přímo z tiskáren počítačů, nebo si je nechávat okopírovat u některé z kopírovacích firem. a tak je to se vším. Aby úředníci (úřady či jejich jednotlivá oddělení) pracovali maximálně efektivně, musí mít tedy především možnost tak činit (tzn. možnost samostatně rozhodovat o použití různých výrobních faktorů). Ale ani to samo o sobě ještě nebude stačit, pokud nebude existovat i motivace tak činit. To, že jednotlivé úřady (resp. jejich vedoucí pracovníci, či vedoucí jednotlivých organizačních složek), mají (na rozdíl od svých nadřízených) příslušné (vnitřní) informace o své činnosti, a vědí proto, zda a kde skutečně jsou rezervy a co by se tedy dalo změnit a dělat lépe a efektivněji; ještě neznamená, že budou (tj. jsou motivováni) podle těchto informací jednat, a doopravdy svou činnost zlepšovat. Je zřejmé, že úředník (stejně jako kterýkoliv jiný člověk) bude dobrovolně ochoten nést náklady nějaké inovace (a změna zaběhaných postupů představuje vždy náklady - i kdyby jen nemateriální) pouze pokud může realizovat i výnosy. Současný systém tarifních platů však znemožňuje, aby úředník realizoval výnosy z jakéhokoli zefektivnění své činnosti. Úředníci budou mít vlastní zájem na úsporách a efektivitě jedině tehdy, pokud skrze ně budou moci zvýšit svůj vlastní užitek (tj. např. zvýšit svůj plat). To ovšem současný systém v podstatě neumožňuje, ba dokonce naopak: úředníkův užitek je dnes vlastně tím vyšší, čím méně je efektivnější či šetrnější, a vice versa. Při tarifním platu, na který nemá jeho výkon žádný podstatný vliv, nemůže úředník dosahovat maximalizace svých výnosů (platu) cestou maximalizace svého výkonu (zefektivnění své práce). Logicky tedy volí jedinou další alternativu, která zbývá: minimalizaci nákladů potřebných na dosažení daného (tarifního) výnosu. K tomu mu dobře napomáhá obtížná měřitelnost výstupů úřední činnosti. Právě proto, že výstupy z úřední činnosti se často dají jen obtížně kvantifikovat, nejsou úředníci obvykle odměňováni za vykonání nějakého stanoveného množství úkolů, ale prostě za odpracování předepsané pracovní doby. Pokud by úředník zpracoval agendu, kterou má na starosti, rychleji, stejně by musel setrvat po celou pracovní dobu a jen by mohl dostat další práci navíc (ale už nikoliv navíc i na výplatní pásce). Nemůže tedy ani skončit dříve, ani si vydělat více peněz. Odměňuje-li se ale pracovní doba a nikoli práce, bude se úředník zcela logicky snažit strávit tuto pracovní dobu pro sebe co možná nejpříjemněji, tj. pracovat co možná nejméně. To se mu bude dařit zejména tehdy, pokud lze jen obtížně stanovit hodinovou pracovní normu (což je ale právě u tzv. úředních činností typické), ale rovněž pokud jeho vedoucí sami nemají zájem jeho výkon nějak zvlášť kontrolovat (a to obvykle nemají, protože úřady nejsou vystaveny tržní konkurenci, dohled shora je zcela slabý a neúčinný, a sami rovněž nemohou zvýšením efektivity úřadu nic získat). K maximalizaci úředníkova užitku tedy (pomineme-li kolektivní nátlak na zvýšení celkové hladiny platů) dochází minimalizací jeho výkonu během dané pracovní doby. Výše uvedená diskuse nám dobře dokresluje charakteristický rys byrokratické mentality: přirozené snahy činnost jenom předstírat a jakékoliv skutečné práci se přitom vyhýbat. Úředník samozřejmě rovněž může zvyšovat svůj užitek snahou o maximalizaci svých nepeněžních požitků, což je (kromě např. lepšího vybavení kanceláře, atraktivnějších služebních 11

12 cest, více a delších pauz na kávu či cigaretu, atp.) zejména společenská prestiž. Ta přirozeně vzniká z úspěchu, v hospodářství tedy z úspěchu při prodeji. Od soukromých podniků se nakupují výstupy, jejich prestiž závisí tedy právě na množství výstupů, které svým zákazníkům prodají. Od veřejných úřadů se dnes naproti tomu nakupují vstupy, takže jejich prestiž závisí zase na množství vstupů, které jim veřejnost nakoupí (tj. např. na počtu zaměstnanců úřadu, atp.). Na rozdíl od soukromé sféry, kde je prestiž (a popř. i další nepeněžní výhody) obvykle úměrná výši platu, neboť oboje je dosahováno díky efektivitě firmy ve vytváření výstupů, nemá ve veřejné sféře prestiž (či jiné nepeněžní výhody) s velikostí platu co dělat, neboť ten je dán tarifem, a závisí tak čistě na velikosti (rozpočtu) úřadu. 21 Úředníci tak ani svou prestiž (a tedy svůj mimopeněžní užitek) nemaximalizují zvyšováním své efektivity (měřeno výstupem), ale naopak opět jejím snižováním (tzn. zvyšováním množství vstupů úřadu). Chceme-li tedy změnit vnitřní tendenci úřadů (a úředníků) k jejich rozrůstání se (tj. k byrokratizaci), musíme změnit prostředí, v němž se nyní pohybují, tj. způsob jejich financování. Musíme přestat nakupovat jejich vstupy (tj. úředníky, počítače, automobily, atd.) a začít nakupovat jejich výstupy (tj. služby které od nich chceme), 22 a nákup jejich vstupů ponechat na nich samých. Tak, jako se nestaráme o vstupy kadeřnictví (tj. kolik platí zaměstnancům, kolik a jak drahých kupuje nůžek, atp.), nestarejme se ani o vstupy správních úřadů (tj. o počty a mzdy jejich úředníků, množství a cenu jejich počítačů či automobilů, atp.). Odstraňme mzdovou regulaci v této sféře (praktikovanou formou mzdových tarifů) a umožněme tak úředníkům dosahovat maximalizovat vlastní prospěch maximalizací svých výnosů (platů), budou-li dostatečně efektivní a uspoří-li na svých nákladech jinde. Zrušme však na druhé straně také monopoly úřadů na jejich činnost a nakupujme dané výstupy od toho, kdo nám je (při dané kvalitě) prodá nejlevněji (tedy stejně, jako kupujeme i jiná zboží na trhu) a nedávejme už úředníkům (kromě plateb za nakupované služby) žádné zvláštní dotace, tak jako je neposkytujeme ani holičům či pekařům. Jen tak vznikne prostředí, ve kterém budou mít úředníci nejen možnosti, ale také motivaci zvyšovat svou efektivitu a snižovat své náklady (a ne úplně naopak, jak je tomu dnes). Dobrým vzorem nám v tomto směru může být Novozélandská reforma veřejné správy provedená v 80. letech minulého století Jak lze byrokratizaci bránit? Otázka, kterou tedy chceme řešit zní: Lze bránit byrokratizaci společnosti ve veřejném státě? Lze odstranit podmínky (a zabránit jejich vzniku), které umožňují působení Parkinsonova prvního zákona? A hlavně jak? Z výše uvedeného textu vyplývá, že tyto podmínky jsou způsobeny zejména monopolními výsadami udělenými příslušným úřadům státní mocí (jako důsledek dědictví soukromých států). Lze ale vůbec tato privilegia odstranit? Vždyť státní (veřejnou) moc tvoří právě státní (veřejné) úřady a není snad právě monopol samotnou podstatou této moci? Rothbard teoreticky řeší tento problém s elegantní jednoduchostí: prostě s vaničkou vylije i dítě (jinými slovy: zbavuje se existence těchto monopolních privilegií jednoduše tím, že odstraňuje stát samotný). 24 My jsme ovšem Rothbardův přístup odmítli jako chybný a principiálně rozporný. Lze ale vůbec zachovat stát a odstranit monopolní privilegia, která jsou s jeho existencí spojena? Naší ambicí je předložit na následujících řádcích právě takový model fungování státu, který za- 21 K tomu podrobněji viz. např. Niskananovi práce (viz. Literatura). 22 Existuje ale jeden úřad, u něhož je testování výstupů zcela nežádoucí, a to je armáda (k tomu podrobněji viz. zejména Niskanenovi práce). V tomto případě, zdá se, není jiná alternativa, než více-méně dosavadní praxe nákupu vstupů. Jediné, co je možné udělat, je striktní vnější (nepřekročitelné) rozpočtové omezení. 23 viz. Roger Douglas, tvůrce nejúspěšnější hospodářské reformy XX. století, LI, Praha, viz. Rothbard, M.: Ekonomie státních zásahů, Megaprint, Praha,

13 chovává jeho podstatu a nezastupitelnou společenskou úlohu (kterou např. Rothbard ignoruje) 25 a zároveň není doprovázen nevyhnutelným růstem úředního aparátu a tedy byrokratizací celé společnosti. Předně si musíme uvědomit, že jedinou skutečně nezastupitelnou funkcí orgánů společenské (veřejné) moci je pouze garance legitimity vlastnických a užívacích práv (tj. způsobu nabývání, převodu či pozbývání majetku). 26 V otázce uznání vlastnického nároku k jakémukoli majetku (tzn. k jeho výhradnímu užívání) musí totiž mezi členy společnosti existovat všeobecná vzájemná shoda (přičemž postačuje shoda implicitní, a to až do doby než dojde mezi některými z členů společnosti ohledně uznání nějakého vlastnického nároku ke sporu; kdy musí být vyjádřena explicitně: tj. zbytek společnosti se musí přiklonit k jedné ze sporných stran, uznat její nárok a nároky ostatních odmítnout). Je zřejmé, že ve velké společnosti prostě nemůže být spor ohledně uznání libovolného vlastnického nároku předložen k posouzení všem jejím členům, neboť transakční náklady by v takovém případě byly doslova nepředstavitelné (nepočítaje v to skutečnost, že většina příslušníků velké společnosti se navzájem ani nezná a nemají zájem se zabývat řešením sporů, které je v podstatě nikterak osobně a o nichž nic nevědí). Jediný způsob, jak lze tento problém ve velké společnosti řešit, je zmocnit k uznávání vlastnických nároků (a k stanovení trestů v případě jejich narušení) jménem společnosti jen některé vybrané jednotlivce (soudce). Je-li totiž všeobecně uznáváno oprávnění soudce činit v těchto záležitostech jménem společnosti rozhodnutí, je tím uznávána i legitimita těchto rozhodnutí (a také legitimita jejich vynucení). Orgány veřejné (státní) moci jsou tedy orgány, jež mají legitimní společenský mandát posuzovat spory ohledně vlastnických práv a svá rozhodnutí také vynucovat. 27 Jakmile je však ve společnosti ustavena (široká) shoda ve vymezení vlastnických práv a mechanismus legitimního řešení konfliktů, které mezi jejími členy (či jejich skupinami) ohledně vlastnických nároků ke konkrétním věcem propukají, mohou již (a také by měly) podrobné předpisy ohledně užívání určitého majetku vznikat výhradně jako vyjádření vůle jeho vlastníka. Je ale smutnou skutečností, že právě stát je v současné době největším narušovatelem principu vlastnických práv, tedy principu, který je základním kamenem celého právního systému, jehož zajišťování je jeho základní (a jedinou nezastupitelnou) úlohou. Státní orgány dnes různým způsobem omezují a regulují možnosti vlastníků nakládat se svým majetkem. Vlastnické právo tak nemá stejný obsah (tj. v různých případech smějí různí majitelé dělat se svým majetkem různě vymezené věci), čímž se rozmělňuje (až popírá) základní smysl jeho existence, tedy princip společenského uznání, že o osudu vlastněné věci může její majitel legitimně rozhodovat výhradně o své vůli a nepotřebuje už k tomu tedy souhlas ostatních spoluobčanů. Takové narušování základního principu vlastnického práva ze strany státních orgánů, které by o něj měly dbát především (neboť právě to je jejich principiálním smyslem a úkolem) ale nevyhnutelně vede k poklesu autority práva (a víry v právo) u jednotlivých členů společnosti (a tedy následně i k vyšší kriminalitě ). Vraťme se nyní opět k otázce byrokratizace společnosti. Její příčiny spatřujeme tedy zejména v rozsahu kompetencí představitelů státní moci (a správy), a to konkrétně: 25 Resp. mohou být i jiné formy uspořádání společnosti, ve kterých je problém legitimity (vlastnického) práva uspokojivě řešen (např. kmen). Žádná z nich ale nemůže existovat ve velké společnost s vysokým stupněm dělby práce (což je podmínkou vysoké životní úrovně, jaká existuje v moderních společnostech): ta si vyžaduje vznik státu. 26 Připomínáme, že jako práva vlastnická chápeme všechna práva. Př. právo na život je právo vlastníka na jeho život. Existence těchto vlastnických práv je potom nezbytným předpokladem možnosti fungování mechanismu tržní koordinace (hospodářské) činnosti různých subjektů a alokace vzácných zdrojů na různá alternativní užití, neboť (na trzích) se ve skutečnosti neobchoduje se statky, ale právě s vlastnickými právy k těmto statkům. Např. dům buď je, nebo není, jeho prodejem nedochází ke změně podstaty domu a aktivit, ke kterým ho lze principiálně využívat, ale pouze ke změně jeho majitele, tj. osoby, která je legitimně oprávněna (tj. zbytek společnosti tento její nárok uznává) užívat tento dům výhradně podle své vůle. Vlastnická práva tedy nemohou vznikat (být řešena) na trhu, protože naopak právě trh vzniká na základě existence (minimálně implicitně uznávaných) oddělených vlastnických práv. 27 Legitimita právních norem a oprávnění soudců soudit (tedy povinnost stran sporu se výsledku podřídit) je právě základní slabinou Rothbardova modelu svobodné společnosti. 13

14 1. ve smíšení (propojení) veřejné moci (tj. vymezení systému vlastnických práv a rozhodování sporů mezi různými členy společnosti ohledně příslušnosti konkrétních vlastnických nároků) a veřejné správy (tj. výkonu vlastnických práv k majetku ve veřejném vlastnictví) 28 a 2. ve skutečnosti, že si tito představitelé stanovují rozsah svých kompetencí sami o své vůli. 29 Problém tedy vidíme v uspořádání (struktuře) a rozsahu veřejné moci a veřejné správy, tj. v Ústavě státu (a nikoli o jeho existenci samé, jak jej postuluje Rothbard). Pokud totiž dochází k institucionálnímu propojení správy veřejného majetku s výkonem veřejné moci (jako je tomu ve vládě a v parlamentu) a pokud navíc pravomoci těchto institucí nejsou omezeny ničím jiným, než jejich vlastním rozhodováním, pak zákonitě dochází k narušení rovných právních podmínek všech subjektů k výkonu jejich vlastnických práv, a to v důsledku mocenského omezování možností svrchovaného a svobodného výkonu vlastnických práv soukromých subjektů a naopak rozšiřování možností výkonu vlastnických práv k veřejnému majetku skrze výhody a privilegia, jež si veřejné instituce sami sobě udělují. Systém vlastnických práv (tj. systém mírového soužití navzájem neznámých jedinců v jedné společnosti díky vymezení zón jejich soukromé svrchovanosti) je tak vážně narušen, neboť vlastnictví přestává mít stejný obsah, rozsah a ochranu. Poznámka E: Rozdíl mezi soukromým a veřejným vlastnictvím Podstatou soukromého vlastnictví je, že a priori jsou všichni kromě vlastníka z užívání soukromého majetku vyloučeni a pro nevlastníky tedy platí zásada, že co není majitelem ex ante povoleno, je zakázáno. U veřejného vlastnictví je ale situace jiná, a naopak zde musí být uplatňován princip, že a priori má každý občan právo využívat veřejný majetek (nikoliv však soukromý majetek, který se ve veřejných prostorách nachází!) jak se mu zachce, tj. co není ex ante výslovně zakázáno, je povoleno. Podstatou veřejného vlastnictví je totiž ideální spoluvlastnění veřejného majetku všemi občany. Jeho majitelem je tedy veřejnost jako celek. Protože ale veřejnost není reálnou entitou a nemůže tudíž vykonávat svá vlastnická práva k veřejnému majetku přímo, vykonávají je jejím jménem orgány veřejné správy. Jakožto ideální spoluvlastník veřejného majetku nemůže být ale žádný jednotlivý občan z jeho užívání vyloučen za jiných podmínek, než kterýkoliv jiný občan. Například soukromý majitel zahrady do ní může vpustit či nevpustit 28 Sloučení normotvorné, kontrolní a výkonné funkce v jedné osobě (instituci) je totiž nežádoucí, neboť vede k tomu, že kontrolní a normotvorná úloha je podřizována exekutivě (tzn. zájmům a cílům přímých vykonavatelů veřejné správy, tj. veřejných úředníků). Je smutnou skutečností, že se demokraticky zvolení představitelé veřejnosti, poté co se ujmou vedení výkonných správních úřadů, záhy stávají obhájci zájmů těchto úřadů (resp. zájmů jejich zaměstnanců - úředníků), namísto aby v zájmu veřejnosti jejich choutky naopak omezovali. Příčina tkví zřejmě především v tom, že člověk se přirozeně identifikuje jednak s činností, které věnuje většinu svého času a zájmu (a pro jejíž naplnění se tedy snaží učinit maximum), a jednak také s cíly a zájmy kolektivu svých nejbližších spolupracovníků. Cíle vedoucích výkonných správních úřadů (byť byli zvoleni z řad veřejnosti a svých funkcí se původně ujímali s těmi nejlepšími úmysly hájit zájmy všech občanů) se tak postupně stále více shodují s cíly jim podřízených úřadů (resp. úředníků), které však mnohdy nejsou v optimálním souladu se zájmy veřejnosti jako celku. Není to ani nezbytné. Vlastní výkon veřejné správy totiž v žádném případě nemusí nutně provozovat výhradně veřejný (tj. veřejnými zastupiteli přímo řízený) úřad. Plně postačí, když orgán zastupující veřejnost formuluje cíle, které mají být naplněny, a jejich realizaci pak nakupuje na trhu (stejně jako to běžně děláme my všichni, když si chceme něco pořídit). Veřejné orgány tak samy mají plnit pouze funkci zákazníka, který nakupuje (jménem veřejnosti) určité statky a služby a pronajímatele, který za stanovených nájemních podmínek pronajímá správu veřejného majetku (tj. zejména veřejných prostor) a pokud tedy mají přímo zaměstnávat nějaké veřejné úředníky, tak výhradně na kontrolu kvality dodávaných statků a služeb a plnění podmínek správy veřejného majetku. Jen v takovém případě zůstanou totiž volení zastupitelé skutečnými zástupci veřejnosti a nestanou se rukojmími svých vlastních úřadů a úředníků, neboť mohou využívat možností, které jsou v systému monopolních veřejných správních úřadů nedostupné. Jde zejména o: a) možnost srovnávání různých nabídek různých subjektů na provedení žádaných činností (což je jediný skutečně dostatečně účinný způsob, jak čelit problému informační asymetrie) b) relativně snadno přestat odebírat produkci (tj. statky či služby) od libovolného konkrétního dodavatele (pokud s jeho výkony nejsou spokojeni) a obrátit se na jiného. 29 K tomuto problému viz. podrobněji též F.A.von Hayek, Právo zákonodárství a svoboda, Academia, Praha,

15 nevpustit libovolnou další osobu pouze na základě svého rozmaru (svých sympatií či naopak nesympatií, předsudků či zkušeností, prostě zcela o své vůli a bez udání jakýchkoliv důvodů), právě proto, že je její legitimní (tzn. společností uznávaný) vlastník a právo majitele o své vůli rozhodovat o osudu jím vlastněných věcí je samotnou podstatou vlastnického práva. Ale úředníci, kteří vlastnická práva k veřejnému majetku vykonávají, toto právo nemají právě proto, že nejsou jeho skutečnými vlastníky, ale pouze správci. Užívání veřejného majetku tedy nemůže záviset na jejich osobních rozmarech, ale musí být určeno obecnými normami, respektujícími vlastnická práva všech občanů-spoluvlastníků. Vlastníci mohou nevlastníky diskriminovat (tj. vylučovat z užívání svého majetku zcela podle své vůle), spoluvlastníci se ale navzájem diskriminovat nemohou (a ani k tomu nemohou zmocnit konkrétní správce spoluvlastněného majetku). Všichni ideální spoluvlastníci jsou si totiž rovni, takže užívání veřejného majetku nemůže být žádnému občanu a priori omezeno na základě jeho zařazení do nějaké kategorie (např. podle barvy pleti, pohlaví, ap.), jejíž příslušníci by měli jinou míru občanských práv, než ostatní občané (to by bylo hrubé narušení principu stejného obsahu všech vlastnických práv). Omezovat možnosti využívání veřejného majetku lze tedy pouze na základě konkrétních podmínek, které jsou pro ten či onen způsob využití veřejného majetku předepsány, které však potenciálně může splnit každý občan (tj. např. zaplacení vstupního poplatku, oznámení chystané akce, výkon veřejné funkce, ap.). Je zřejmé, že tyto podmínky nemohou být určovány samotnými výkonnými správci veřejného majetku (tj. veřejnými úředníky), ale musí být stanoveny na základě vyjádřené vůle celé veřejnosti (buďto přímo, nebo na základě ústavního zmocnění příslušným zastupitelským sborem). Výkon vlastnických práv k veřejnému majetku lze tedy přenést na konkrétní osobu (ať už veřejného úředníka, či skutečného soukromníka), ta ale při tom musí respektovat veřejností stanovené podmínky využívání tohoto majetku (respektive přenechávání tohoto majetku k využití různým členům společnosti). Poznámka F: Možnosti využití internetu při debyrokratizaci veřejné správy Za dobrý způsob, jak omezit potřebu nárůstu úředníků ve veřejném sektoru (a s tím spojený nárůst vnitřní úřední komunikace a tedy i pokles vnějšího výstupu připadajícího na jednoho úředníka a pokles transparentnosti úřadů v důsledku jejich zesložiťování), považujeme soukromými obchodními firmami již úspěšně praktikovaný princip samoobsluhy. Rozšíření samoobslužných možností ve veřejné zprávě může podle našeho názoru dobře prospět zejména technologický pokrok posledních let. Tím máme na mysli především prudký rozvoj tzv. informačních a komunikačních technologií, zvláště internetu. V této souvislosti se již také začíná hovořit o tzv. e-governmentu (elektronické vládě). Softwarové produkty totiž mohou občanům pomocí snadno obsluhovatelného systému windows (oken) poskytnout podrobný návod postupu pro vyřízení jejich záležitosti (např. vystavení pasu nebo občanského či řidičského průkazu, evidence motorových vozidel, atp.). Díky samoobsluze občanů pak může být výrazně zredukován úřední aparát, a tedy i zprůhledněna činnost úřadů a zvýšena průměrná (vnější) produktivita úředníků, což povede k demokratizaci veřejné správy a k přesunu výkonu veřejné moci z byrokratických struktur přímo na demokraticky zvolené představitele veřejnosti či dokonce přímo na občany samotné. Úřady by tak v tomto systému plnily především funkci poskytovatele (zejména technické) podpory občanům či jejich voleným zástupcům při výkonu jejich občanských práv, a nikoliv tedy přímého skutečného vykonavatele veřejné moci. 15

16 Literatura: Armentano, D.: Proč odstranit protimonopolní zákonodárství, Megaprint, Praha, 2000 Bastiat, F.: Co je vidět a co není vidět, LI, Praha, 1998 Buchanan, J.M.: Konstituce ekonomické politiky (v: Nobelova cena za ekonomii, Academia, Praha, 1993) Coase, R.: Institucionální uspořádání výroby (v: Nobelova cena za ekonomii, Academia, Praha, 1993) Friedman, M.: Kapitalismus a svoboda, H&H, Praha, 1994 Friedmanovi, M.a R.: Svoboda volby, H&H, Praha, 1992 Fromm, E.: Mít či být, Naše vojsko, Praha, 1994 Fromm, E.: Strach ze svobody, Naše vojsko, Praha, 1993 Hampl, M.: Byrokracie a její chování v pojetí W.A.Niskanena (v: Vybrané problémy ekonomické teorie a hospodářské politiky, VŠE, Praha, 2000) Hampl, M.: Trojí přístup k veřejným statkům (v: Vybrané problémy ekonomické teorie a hospodářské politiky, VŠE, Praha, 2000) Hayek, F.A.: Cesta do otroctví, Academia, Praha, 1990 Hayek, F.A.: Právo, zákonodárství a svoboda, Academia, Praha, 1994 Hayek, F.A.: Troufalé zdání znalosti (v: Nobelova cena za ekonomii, Praha, Academia, 1993) Heyne, P.: Ekonomický styl myšlení, VŠE, Praha, 1991 Holman, R.: Ekonomie, Ch.H.Beck, Praha, 1999 Hope, H.H.: Soukromé poskytování obrany (v: Právo a obrana jako zboží na trhu, LI, Praha, 1999) Mises, L.: Liberalismus, Ekopres, Praha, 1998 Molinari, G.: Trh a poskytování bezpečnosti (v: Právo a obrana jako zboží na trhu, LI, Praha, 1999) Niskanen, W.A.: Bureaucracy and Public Economics, Elgar, Brookfield, 1996 Parkinson, C.N.: Zákony profesora Parkinsona, Svoboda, Praha, 1995 Rothbard, M.: Ekonomie státních zásahů, Megaprint, Praha, 2001 Samuelson, P.A., Nordhaus, W.D.: Ekonomie, Svoboda, Praha, 1992 Simon, H.A.: Racionální rozhodování v podnikatelských organizacích (v: Nobelova cena za ekonomii, Academia, Praha, 1993) Šťastný, D.: Protekcionismus: Ptolemaiovský systém populární ekonomie, Politická ekonomie, Praha, 2/

17 Summary Presented text deals with the bureaucracy, the bureaucratism (bureaucratic mentality) and the growth-of-bureaucratism. The term bureaucratic mentality expresses a tendency of public clerks to verify firstly their incumbency to be at applicants service and only secondary to fulfil their requirements. The concept growth-of-bureaucratism denotes a growth of share of (public) clerks and clerical activities in the society. First we discuss consequences the growth-ofbureaucratism brings. They are above all: a reducing of gross quantity of goods producing in the society; a retarding of a (economic) development of the society; a changing of so-called national mentality (standards of the behaviour of people). Further we continue an analysing of reasons of the growth-of-bureaucratism. It is namely problem of the public sector. The main reason is its monopolistic character (in addition tied with the compulsory buying of its products usually through taxies) and then consequently the non-existence of bankruptcies of overbureaucratic and inefficient offices. Thanks to this fact the public offices can grow independently of their outputs. The great problem is also the system of financing of public sector. We show that the society (trough the parliament) buy instead of the output of public offices (i.e. goods that they should produce) their input (i.e. clerks and their equipment). This attempt we then think as one of the most important causes of the unefficient management of public sources. Key words bureaucracy, bureaucratism (red-tapism), public authority (state authority), public administration (state administration), property rights, public state, private state 17

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha PhDr. Praha, VŠFS, 1.11.2010 Trh Trh je svobodná neomezovaná směna statků. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Trh se neustále vyvíjí. Trh není dokonalý, existují statky, které nelze směňovat na trhu

Více

Národní hospodářství poptávka a nabídka

Národní hospodářství poptávka a nabídka Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak

Více

PROČ ODSTRANIT PROTIMONOPOLNÍ ZÁKONODÁRSTVÍ

PROČ ODSTRANIT PROTIMONOPOLNÍ ZÁKONODÁRSTVÍ 116 Doslov Stát, monopoly a hrozba EU Josef Šíma Je jen málo oblastí, které by se vyznačovaly takovou mírou jednostranného uvažování, takovou mírou všeobecného odsouzení, takovým rozsahem historické desinterpretace

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více

NEDOKONALÁ KONKURENCE

NEDOKONALÁ KONKURENCE NEDOKONALÁ KONKURENCE CHARAKTERISTIKA NK Jak byste charakterizovali NK? (z hlediska ceny) Jaké jsou další charakteristiky ceny? (uvádějte příklady) Produkt Náklady na změnu dodavatele Informace Počet producentů

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Teorie mezinárodního obchodu: podstata mezinárodního obchodu jednotlivé země mají rozdílné náklady na výrobu zboží možnost specializace na určité zboží,

Více

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů. Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní

Více

1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5.

1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5. Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 10 Všeobecná rovnováha Obsah 1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě

Více

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů PhDr. Praha, VŠFS, 29.11.2010 Výrobní faktory Poptávka po výrobních faktorech Výrobní faktory = vzácné vstupy, které používáme k produkci statků-výstupu Tradiční výrobní faktory Prvotní výrobní faktory:

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE MIKROEKONOMICKÁ POLITIKA STÁTU, TRŽNÍ SLEHÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Zohlednění principů 3E při konstrukci hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost

Zohlednění principů 3E při konstrukci hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost Zohlednění principů 3E při konstrukci hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost Jan Pavel Červen 2013 Názory prezentované v tomto příspěvku jsou názory autora a nemusí odpovídat stanoviskům institucí,

Více

Svět trhu. Vzdělávací program SPOTŘEBITELSKÁ GRAMOTNOST Téma č.1

Svět trhu. Vzdělávací program SPOTŘEBITELSKÁ GRAMOTNOST Téma č.1 Svět trhu Vzdělávací program SPOTŘEBITELSKÁ GRAMOTNOST Téma č.1 Trh Definice trhu Uspořádání, při kterém na sebe vzájemně působí prodávající a kupující, což vede ke stanovení cen a množství komodity (oblast

Více

2. Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka

2. Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka 2. Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka 2.1 Celkový užitek a mezní užitek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak má svůj důchod mezi různé

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

SEMINÁŘ VII. Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu. 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly

SEMINÁŘ VII. Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu. 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly SEMINÁŘ VII. Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly 1) Vysvětlete logiku zákona jedné ceny a parity kupní síly. Jak by měla vypadat prezentovaná tabulka

Více

Návrh systému odloženého školného. Radim Valenčík

Návrh systému odloženého školného. Radim Valenčík Návrh systému odloženého školného Radim Valenčík 1 Otázky, které si - ke škodě věci ne vždy klademe: Školné - co je důležitější, zda či jak zavést? Víme a shodneme se v odpovědi, proč zavést školné? Kdo

Více

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného

Více

ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ

ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích.

Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích. Všeobecně Daně v Bavorsku Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích. Kromě toho existuje řada daňových úlev a

Více

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY Česká republika a Slovensko v roce 2014 Autoři: Jonáš Rais Martin Reguli Barbora Ivanská Březen 2014 Poznámka: Text je výstupem mezinárodní výzkumné spolupráce Centra

Více

S e n á t n í n á v r h ZÁKON. ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních poplatků

S e n á t n í n á v r h ZÁKON. ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních poplatků S e n á t n í n á v r h ZÁKON ze dne o zrušení rozhlasových a televizních poplatků a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních

Více

Minimální mzda - argumenty PRO

Minimální mzda - argumenty PRO Minimální mzda - argumenty PRO Milan Mroczkowski Obsah Úvod Co je to minimální mzda a jaká je její současná výše? Plnila minimální mzda v posledních letech svou funkci? Nedobrovolná nezaměstnanost. Proč

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky

Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy Celkový užitek Mezní užitek Je užitek měřitelný Indiferenční křivky spotřebitele Linie rozpočtu spotřebitele Optimum spotřebitele

Více

Princip spravedlnosti

Princip spravedlnosti Daňové principy Daňové principy vyjadřují názory, jaké by daně měly být. Leží tedy v oblasti normativní ekonomie. (Pozn.: pozitivní ekonomie říká, co se stane, když např. co se se stane, když začneme regulovat

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE TRH PŮDY, TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB Vzdělávání 2 3 4 DŮVODY PRO FINANCOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Vzdělání a makroekonomický růst spojen s teorií lidského kapitálu růst produktivity práce v ekonomice (Benhabib,

Více

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH Žatec 1999 E.4A Bílek Viktor Trh Počátky rozvoje trhu spadají až k samým počátkům vývoje lidského společenství. Již s první dělbou práce

Více

Korupce pohledem ekonoma

Korupce pohledem ekonoma Vize 2020 Obrana svobody (veřejná diskuze) Korupce pohledem ekonoma Olomouc, 7.1.2010 Jiří Schwarz 1 Co považuje ekonom za korupci? 1. Platba za dobře odvedenou operaci v krajském zdravotnickém zařízení?

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s.

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s. Autoři kapitol: Doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc. (kapitoly 1, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16) Doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc. (kapitoly 4, 17.6, 18, 19) Prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc. (kapitoly

Více

SROVNÁNÍ NÁVRHŮ NOVELY ÚSTAVY K NKÚ Příloha ke stanovisku Rekonstrukce státu k projednávání novely Ústavy Josef Karlický, Petr Bouda, 25. 4.

SROVNÁNÍ NÁVRHŮ NOVELY ÚSTAVY K NKÚ Příloha ke stanovisku Rekonstrukce státu k projednávání novely Ústavy Josef Karlický, Petr Bouda, 25. 4. SROVNÁNÍ NÁVRHŮ NOVELY ÚSTAVY K NKÚ Příloha ke stanovisku Rekonstrukce státu k projednávání novely Ústavy Josef Karlický, Petr Bouda, 25. 4. 2014 Návrhy, které budou projednány ve druhém čtení dne 29.

Více

1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ

1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ EKONOMIE OTÁZKY 1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ ekonomika, která plně využívá své zdroje, pracuje pod hranicí produkčních možností bod, který leží uprostřed množiny produkčních možností,

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Mikroekonomie I: Mikroekonomická role státu

Mikroekonomie I: Mikroekonomická role státu PhDr. Praha, VŠFS, 20.12.2010 Normativní versus pozitivní přístup v ekonomii Pozitivní přístup v ekonomii popisuje, jaká je ekonomická realita, k jakému efektu povedou jaké zásahy, popisuje způsob, jak

Více

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ, UTVÁŘENÍ CENY VÝROBNÍCH FAKTORŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál

Více

ISO 9001- ISO TS16949

ISO 9001- ISO TS16949 Zkušenosti firem se zaváděním systému managementu jakosti ISO 9001- ISO TS16949 Zpracoval: Jaroslav KYSELA Každý z nás preferuje kvalitu. Kupujeme kvalitnější zboží. Kvalita za rozumnou cenu. Kvalitu

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Zaměříme se na sanaci jako jeden z důvodů restrukturalizace podniku

Zaměříme se na sanaci jako jeden z důvodů restrukturalizace podniku Zaměříme se na sanaci jako jeden z důvodů restrukturalizace podniku Zefektivnění podniku Zajištění vyšší hodnoty pro vlastníky Důvody restrukturalizace podniku Sanace podniku Řešení podnikové krize při

Více

Investiční výdaje (I)

Investiční výdaje (I) Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.

Více

Téma VI.2.1 Řemeslná živnost v praxi

Téma VI.2.1 Řemeslná živnost v praxi Téma VI.2.1 Řemeslná živnost v praxi 10. Metody stanovení ceny Metody určují konkrétní způsob výpočtu ceny a závisí na záměrech firmy nebo podnikatele Mezi základní metody patří: 1. Metoda nákladově orientovaná

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

eských seniorů Praha, leden 2015 Konference o sociálním (dostupném) bydlení

eských seniorů Praha, leden 2015 Konference o sociálním (dostupném) bydlení Bydleníčeských eských seniorů Praha, leden 2015 Konference o sociálním (dostupném) bydlení OBSAH I. ÚVOD II. HISTORIE SYSTÉMOVĚ ZALOŽENÝCH PROBLÉMŮ III. AKTIVITY RS ČR IV. SOUČASNÁ SITUACE A NÁVRHY ŘEŠENÍ

Více

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Ing. Vlastimil Tlustý, stínový ministr financí Není náhoda, že nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropě

Více

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Týmová (spolu)práce Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Úvod Tým (staroangl.) spřežení, potah Zde: malá pracovní skupina, jejímž úkolem je komplexně a interdisciplinárně

Více

29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15

29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15 29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15 1 30. Optimum při nájmu výrobního faktoru Nabídka vstupu Z je dána rovnicí

Více

4.1 Harmonizace nepfiím ch daní

4.1 Harmonizace nepfiím ch daní Evropská unie uvažuje o harmonizaci či alespoň koordinaci, neboť celá řada členských států finanční sektor zdaňuje, nicméně podoba zdanění se v jednotlivých členských státech liší. 4.1 Harmonizace nepfiím

Více

Rozpočtové omezení Jan Čadil FNH VŠE 2014

Rozpočtové omezení Jan Čadil FNH VŠE 2014 Rozpočtové omezení Jan Čadil FNH VŠE 2014 Footer Text 3/24/2014 1 Co je rozpočtové omezení Kdy je soubor statků (x 1,., x n ) dosažitelný pro spotřebitele při cenách (p 1,., p n )? Pokud rozpočet (disponibilní

Více

1. část. Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI

1. část. Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI 1. část Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI Šest členských států Evropské unie zavedlo daňovou reformu, která přesouvá daňové břemeno ze zdanění práce k zdanění energie náročné na

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Etický kodex chování ABC Data

Etický kodex chování ABC Data Etický kodex chování ABC Data Úvod Zaměstnanci ABC Data jsou povinni pracovat bezúhonně a s vzájemným respektem, v souladu se všemi zákony a etickými normami chování. Platnost etického kodexu Všichni zaměstnanci

Více

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 5

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 5 FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU LZEŇ Katedra ekonomie a financí Mikroekonomie cvičení 5 5. CHOVÁNÍ SOTŘEBITELE A FORMOVÁ- NÍ OTÁVKY ŘÍKLAD Č. 1 V rámci kardinalistické teorie užitku definujte pojmy: užitek, celkový

Více

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Typologie nákladů firmy Náklady v krátkém období Náklady v dlouhém období Důležité vzorce TC = FC + VC AC =

Více

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Ekonomika III. ročník 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Hospodářský proces Chování tržních subjektů (firmy, výrobci, nakupující zákazníci, vláda, instituce) je ovlivněno zákony trhu. Chování spotřebitele,

Více

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými

Více

Budoucnost pracovního práva JUDR. PETR BEZOUŠKA PH.D.

Budoucnost pracovního práva JUDR. PETR BEZOUŠKA PH.D. Budoucnost pracovního práva 1 JUDR. PETR BEZOUŠKA PH.D. Jednoduchá výchozí myšlenka Jaroslav Preiss kdysi konstatoval, že v pracovním poměru se jedná o to, aby dělníku se dobře vedlo, aby pracoval řádně

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle HOSPODÁŘSKÝ PROCES

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle HOSPODÁŘSKÝ PROCES E-učebnice Ekonomika snadno a rychle HOSPODÁŘSKÝ PROCES Hospodářský proces je sledován v makroekonomické rovině. Hospodářský proces v úplné podobě probíhá ve společnosti s rozvinutou dělbou práce a tržními

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

Zdravotní pojišťovny jako povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb.

Zdravotní pojišťovny jako povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb. Zdravotní pojišťovny jako povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb. Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce práv 2 zákona č. 106/1999 Sb. (1) Povinnými subjekty, které mají podle

Více

Co je to referenční byznys?

Co je to referenční byznys? Co je to referenční byznys? Referenční byznys je způsob získávání nových klientů/zákazníků prostřednictvím referencí neboli doporučení. Tato forma zajišťování nových kontaktů je velmi přínosná především

Více

Motivace. Dnes se zaměříme na monopoly.

Motivace. Dnes se zaměříme na monopoly. Monopol Motivace V reálném světě není dokonalá konkurence příliš častá. Obvyklejší jsou různé formy nedokonalé konkurence: monopoly oligopoly monopolistická konkurence Dnes se zaměříme na monopoly. Co

Více

2 Účetní jednotka aplikuje tento standard v účetnictví pro výpůjční náklady.

2 Účetní jednotka aplikuje tento standard v účetnictví pro výpůjční náklady. IAS 23 MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARD 23 Výpůjční náklady [Novelizace celého standardu - viz. Nařízení Komise (ES) č. 1260/2008 ze dne 10. prosince 2008, novelizace standardu - mění se odstavec 6, vkládá

Více

Poradenství pro snižování nákladů. Vaše úspory jsou naše starost!

Poradenství pro snižování nákladů. Vaše úspory jsou naše starost! Poradenství pro snižování nákladů Vaše úspory jsou naše starost! KDO JSME EZ Trade Center pomáhá firmám SNÍŽIT provozní NÁKLADY, čímž jim umožňuje dosáhnout VÝZNAMNÝCH ÚSPOR, které se odráží v NÁRŮSTU

Více

Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů

Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů Obsah 1 PRŮMĚRNÝ PLAT 3 1.1 ABSOLUTNÍ HODNOTY 3 1.2 DYNAMIKA

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Doporučení Rady pro výzkum, vývoj a inovace k certifikaci metodik

Doporučení Rady pro výzkum, vývoj a inovace k certifikaci metodik Doporučení Rady pro výzkum, vývoj a inovace k certifikaci metodik Pojem "certifikovaná " je zaveden Metodikou hodnocení výsledků výzkumu, vývoje a inovaci jako jeden z výsledků výzkumu, experimentálního

Více

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly Základní problémy 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období Model chování dlouhodobého směnného kurzu znázorňuje soustavu, v níž útníci trhu aktiv předpovídají budoucí směnný kurz. Předpovědi dlouhodobých

Více

Zahrnuje manažerské funkce výběr, rozmístění a vedení pracovníků.

Zahrnuje manažerské funkce výběr, rozmístění a vedení pracovníků. Úloha personální práce v podniku Organizování procesu změn ve struktuře a kvalitě lidských zdrojů organizace v souladu s potřebami, které jsou dány požadavky ekonomického a sociálního okolí podniku i požadavky

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

Úrazy způsobené třetí osobou v systému zdravotního pojištění.

Úrazy způsobené třetí osobou v systému zdravotního pojištění. UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb. Institut postgraduálního vzdělávání

Více

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY BLOK 2 EKONOMICKÉ A PRÁVNÍ SOUVISLOSTI ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTNÍ FIRMY ING. JAKUB PICKA

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY BLOK 2 EKONOMICKÉ A PRÁVNÍ SOUVISLOSTI ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTNÍ FIRMY ING. JAKUB PICKA EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY BLOK 2 EKONOMICKÉ A PRÁVNÍ SOUVISLOSTI ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTNÍ FIRMY ING. JAKUB PICKA Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

OSOBNÍ DOPRAVA. E. Obchodní a finanční správa podniku

OSOBNÍ DOPRAVA. E. Obchodní a finanční správa podniku OSOBNÍ DOPRAVA E. Obchodní a finanční správa podniku 1. Finančním řízením podniku se rozumí: a) placení faktur a účtů b) zabezpečení krátkodobé finanční rovnováhy c) zabezpečení krátkodobé a dlouhodobé

Více

Test obecné finanční gramotnosti

Test obecné finanční gramotnosti Test obecné finanční gramotnosti Finanční inteligence je něco, co se ve škole nenaučíte. A přitom je to obor stejně důležitý ne-li důležitější než algebra v matematice nebo historie literatury v češtině.

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY E-učebnice Ekonomika snadno a rychle ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY PŘEDMĚT EKONOMIE ekonomie je věda, která se zabývá společenskou realitou zvanou ekonomika, je to společenská věda, nelze oddělovat ekonomickou

Více

ZÁKON. ze dne ,

ZÁKON. ze dne , ZÁKON ze dne.. 2015, kterým se mění zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Parlament

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Ing.Vlasáková 1 Zboží je statek nebo služba určená ke

Více

Základní škola, Vojkovice, okres Brno venkov, příspěvková organizace

Základní škola, Vojkovice, okres Brno venkov, příspěvková organizace Základní škola, Vojkovice, okres Brno venkov, příspěvková organizace Směrnice č. 2/2012 nahrazuje směrnici č. 2/2003 Organizační řád Základní školy a Mateřské školy, Vojkovice, okres Brno-venkov, příspěvková

Více