KOMUNIKAČNÍ BARIÉRY MEZI INTAKTNÍ SPOLEČNOSTÍ A LIDMI S MOZKOVOU OBRNOU. Communication barriers between intact society and cerebral palsy patients
|
|
- Iveta Olga Pospíšilová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 KOMUNIKAČNÍ BARIÉRY MEZI INTAKTNÍ SPOLEČNOSTÍ A LIDMI S MOZKOVOU OBRNOU Communication barriers between intact society and cerebral palsy patients Aneta LÖSCHEROVÁ 1, Blanka GRUBEROVÁ 2 Abstrakt: Integrace osob s těžkým zdravotním postižením je v současné době z pohledu výchovně vzdělávacího procesu, pracovního uplatnění a plnohodnotného prožití života velmi aktuálním tématem. Proces integrace předpokládá vzájemnou aktivní účast osob s postižením a osob z intaktní společnosti. Společnost směřující k integraci potřebuje znát odpovědi na otázky, jak zkvalitnit vzájemnou komunikaci. Vzájemná komunikace je totiž prostorem pro zpětnou vazbu obou skupin. Příspěvek se zabývá problematikou komunikace mezi osobami z majoritní společnosti a jedinci s narušenou komunikační schopností v důsledku poruchy hybnosti. Věnuje se zhodnocení komunikace z pohledu komunikačních partnerů i samotné osoby s poruchou hybnosti. Upozorňuje na některé překážky, které se v komunikaci lidí s postižením a intaktními osobami mohou objevovat. Zaměřuje se na postoje a přístupy osob z intaktní společnosti ke komunikaci s jedinci s narušenou komunikační schopností. Cílem je poukázat na problematiku vnímání narušené komunikační dovednosti u osob s mozkovou obrnou z pohledu intaktní společnosti. Klíčová slova: dysartrie, komunikace s osobou s mozkovou obrnou, narušená komunikační dovednost. Abstract: Integration of severely handicapped people in context of education, employment and overall quality of life is an up-to-date topic. The process of integration presumes the mutually active interaction of impaired and intact people. The society aiming for this integration needs to know how to improve the mutual communication, because it is the space for a feed back for both groups. Our contribution deals with the problems of communication between the intact majority and people with communication ability impaired as a result of motive disorder. It evaluates communication as perceived by both communication partners and impaired person. It warns of some of the barriers that can occur in communication between impaired and intact people. Its main focus is on how people from intact society approach the communication with person whose 1 Petra Kropáčková, Univerzita J. A. Komenského v Prahe, Katedra speciální pedagogiky, Roháčova 63, Žižkov , Praha 3, Česká republika. kropackovapet@seznam.cz. 2 PhDr. Blanka Gruberová, Ph.D., Univerzita J. A. Komenského v Prahe, Katedra speciální pedagogiky, Roháčova 63, Žižkov , Praha 3, Česká republika. gruberova.blanka@seznam.cz. 188
2 communication ability is impaired. The aim is to point out how the intact society perceives the impaired communication ability of patients with cerebral palsy. Keywords: dysarthria, communication with person with cerebral palsy, impaired communication skill. Úvod Problematika komunikačních dovedností u osob s mozkovou obrnou je aktuální z důvodu logopedické intervence u dospělých jedinců, která je vzhledem k jejich sociálním potřebám často nedostatečná nebo zcela chybí. Metodické postupy při intervenci u těchto jedinců by měly směřovat k získávání komunikačních dovedností potřebných při komunikaci s lidmi z intaktní společnosti, která by zároveň usnadňovala integraci jedinců s tímto postižením do majoritní společnosti. Zároveň je však nutné, aby i intaktní společnost byla schopna přijmout taková opatření, která by jí dovolila vnímat jedince s mozkovou obrnou jako rovnocenné komunikační partnery. Cílem příspěvku je identifikovat a popsat některé komunikační bariéry, které se v interakci mezi osobami s narušenou komunikační schopností v důsledku mozkové obrny a příslušníky intaktní společnosti nacházejí a které negativně ovlivňují integraci takto zdravotně postižených do běžného života. Teoretická východiska K pochopení závažnosti komunikačních bariér mezi intaktní společností a jedinci s mozkovou obrnou je vhodné objasnit některé příčiny, které vedou k narušené komunikační schopnosti. Je třeba pohlédnout na proces interpersonální komunikace a dále pak rozebrat problematiku mozkové obrny a jejích následků pro celkový vývoj dítěte s důrazem na odchylky v řečovém vývoji, které ve svém důsledku mohou jedince s tímto onemocněním izolovat od společenského kontaktu. Mozková obrna Mozková obrna vzniká jako následek poškození centrálního nervového systému. Jedná se o neprogresivní poškození dosud nezralého mozku. Kraus (2005) uvádí, že projevy postižení se odvíjejí od vývojového období, v kterém k poškození došlo. Obecně platí přímá úměra: čím dříve k cerebrálnímu poškození dojde, tím větší je rozsah onemocnění. Záleží také na tom, která konkrétní část mozku byla postižena. Rizikové faktory působící na poškození mozku můžeme z časového hlediska rozdělit na tři oblasti neurologické léze během fetálního období, poškození způsobené v průběhu perinatálního období a postnatální mozkové léze. Řada příčin, které mohou 189
3 v těchto obdobích poškození způsobit, koexistují ve složitých vztazích. Kraus (2005) rozlišuje z forem oboustranných spastických formu diparetickou, ataktickou, triparetickou a kvadruparetickou, dále rozlišuje formu hemiparetickou kongenitální a získanou. Jako další popisuje formu dyskinetickou, cerebelární a formy smíšené. Každá z těchto forem se vyznačuje odlišným souborem příznaků v závislosti na lézi poškození. Jelikož se řeč vyvíjí v součinnosti mnoha faktorů, každý řečový vývoj zasažený mozkovou obrnou je jedinečný a vyžaduje proto individuální a komplexní péči nejen v období dětství a dospívání, ale také v dospělosti a stáří. Vývoj řeči u osob s mozkovou obrnou Komunikace je nedílnou součástí života všech živých organismů. Schopnost komunikace umožňuje člověku vyjadřovat své myšlenky a postoje a tím se začleňovat do společnosti. Představuje prostředek i cíl vzájemných mezilidských vztahů. Interpersonální komunikaci lze charakterizovat jako složitý proces výměny informací. Aby byl proces komunikace plnohodnotný, je k němu zapotřebí čtyř nezbytných prvků. Jsou to komuniké (předávaná informace), komunikátor (zdroj informace), komunikant (příjemce informace) a komunikační kanál, na kterém komunikace probíhá (Klenková 2006). Komunikace se odehrává na úrovni neverbální a verbální, přičemž neverbální komunikace je lidskému jedinci z ontogenetického i fylogenetického hlediska bližší. Neverbální komunikaci představují pohyby očí, ustálené pohyby rukou (gestika), doteky rukou během procesu komunikace (haptika), postoj těla (posturika), proxemické zóny a další. Verbální komunikací pak označujeme všechny komunikační procesy v mluvené nebo psané podobě. U obou složek komunikace dochází v případě mozkové obrny k jejich narušení. Řeč je specificky lidským komunikačním systémem, není ale vrozená. Přicházíme na svět s určitou vrozenou dispozicí, která se rozvíjí na základě interakce se sociálním okolím. Pokud podněty z okolí chybí, vývoj řeči se značně opožďuje. V případě mozkové obrny dochází k opoždění celkového vývoje i vývoje řeči, přestože jsou zajištěny přiměřené podněty. Problém se nachází v patologické hybnosti dítěte a narušené funkci receptorů. Vývoj řeči ovlivňují vnitřní i vnější faktory. Mezi vnitřní faktory řadíme především nepoškozenou centrální nervovou soustavu, nenarušený vývoj a funkci receptivních orgánů (sluch, zrak nezbytný pro senzomotorickou koordinaci), nenarušenou hybnost mluvních orgánů důležitých k reprodukci řeči a vývoj intelektu. Z vnějších faktorů jmenujme vliv sociálního prostředí a výchovy (Vyštejn 1995). Mozková obrna zasahuje v různé míře do všech jmenovaných řečových faktorů a narušuje tak komunikační dovednost jedinců s tímto onemocněním ve všech jazykových rovinách, přestože jsou přiměřené podněty v prostředí dítěte s tímto onemocněním zajištěny. Na vině je primárně porucha hybnosti, která zasahuje také svalstvo mluvních orgánů. 190
4 Mozková obrna se vyvíjí společně s organismem dítěte a postihuje tak jednotlivé funkce v jejich rozvoji. Při tomto onemocnění v lehčích případech dochází k opožděnému vývoji řeči, v těžších případech zůstává vývoj řeči omezený (Klenková 2000). Odchylky jsou v závislosti na lokaci poškození mozku pozorovatelné už v novorozeneckém a kojeneckém období, kdy křik dětí je labý a málo pronikavý. Mají obtíže při dýchání, sání a polykání. Objevují se problémy s koordinací čelistí, jazyka a rtů. Potrava se z dutiny ústní dostává dále do trávicího traktu bez zásahu orofaciálního svalstva, jehož činnost je narušena. Pokud kojenec není schopen polykat sám, probíhá jeho vyživování prostřednictvím sondy a řečové orgány tak postrádají potřebnou stimulaci. Právě schopnost vytvářet při sání podtlak v dutině ústní a schopnost provádět rytmické pohyby při sání a polykání tvoří důležitý základ pro pozdější verbální vývoj (Lechta 2002). Z důvodu omezené hybnosti chybí hra s mluvidly a končetinami. Kojenci nemohou otočit hlavičku za sluchovým podnětem. Nevytvářejí si spojitosti mezi slyšeným zvukem a zdrojem tohoto zvuku, takže se u nich vyvíjí nedostatečná fonematická diferenciace. Dítě nepřesně vnímá slyšené zvuky nebo mluvenou řeč a z důvodu snížené hybnosti nebo spasticity ji také nepřesně reprodukuje. Nefixují zrakový podnět (např. lidský obličej) tak, jako děti zdravé (Klenková 2000). Vlivem snížené pohyblivosti mají tyto děti omezené možnosti v oblasti získávání informací o svém okolí prostřednictvím jednotlivých podnětů. Situace dětí se komplikuje, pokud se k poruše hybnosti přidruží smyslové postižení, mentální retardace nebo epilepsie (Kraus 2005). V době, kdy intaktní děti začínají mluvit, se u dětí postižených mozkovou obrnou objevuje pudové žvatlání. Jak uvádí Lechta (2002), první slova u nich zaznamenáváme přibližně ve dvou letech. Dodává, že narušený je také vývoj hlasu. Okolo prvního roku života udělá zdravé dítě své první krůčky. Od tohoto okamžiku se mu značně rozšiřují možnosti poznávat okolní svět. Dítě s mozkovou obrnou zůstává v tomto období stále závislé na pomoci dospělých. Podněty dostává zprostředkovaně, což narušuje přirozenou touhu dítěte poznávat svět aktivně a samostatně. Další řečový rozvoj těchto dětí se odvíjí také od rodinné péče a výchovy. Negativní vliv může mít také vážnější onemocnění horních cest dýchacích nebo dlouhodobá hospitalizace, která u těchto dětí není výjimkou. Mnozí odborníci (Lechta 2002; Klenková 2000; Kraus 2005) se shodují, že mnohdy nelze přesně určit, zda je primární příčinou opožděného až omezeného vývoje řeči zaostávání v mentálním vývoji, nebo je naopak mentální rozvoj negativně ovlivňován odlišným řečovým vývojem. Děti se spastickou formou mozkové obrny se často vyjadřují pomocí krátkých, holých vět. Důvodem je zvýšený svalový tonus, ale také nezájem o komunikaci ze strany dítěte. Dítě tvoří gramaticky nesprávné věty (Lechta 2002). Kábele (1988) uvádí, že dítě do čtyř let slyšené řeči relativně dobře porozumí. S dalšími roky 191
5 života už ale porozumění řeči může stagnovat, protože chybí vzájemné podmiňování vnitřní a vnější řeči. Podle Lechty (2002) může tento stav vést až k verbalismu, kdy dítě určité pojmy v běžné řeči používá, ale význam těchto slov chápe nepřesně, neurčitě. Tento stav často přetrvává i v dospělosti a narušuje komunikační záměr jedinců s poruchou hybnosti. Typické narušení komunikační schopnosti u osob s mozkovou obrnou představuje dysartrie, která je způsobena patologickou inervací orofaciální oblasti. V závislosti na postižení příslušného hlavového nervu se tato patologie projevuje např. ochabnutím nebo naopak zvýšeným tonem svalů rtů, jazyka, tváří, měkkého patra a hltanu (Lejska 2003). Při mozkové obrně však musíme k narušené komunikační schopnosti přistupovat komplexně, proto si všímáme také poruch dýchání a polykání, hypersalivace, poruch tvorby hlasu nebo článkování řeči (Klenková 2006). U dětí s mozkovou obrnou je z hlediska možnosti dalšího vývoje velmi důležitý včasný začátek logopedické péče. Šáchová a Süssová (2011) upozorňují na potřebu logopedické intervence také u dospělých osob s mozkovou obrnou. I když většina našich pacientů se v dětství a mládí setkala s logopedickou péčí, stále je tato oblast u nás nedostatečně podchycená. Hybnost orofaciální oblasti se řeší pozdě, péče by jí měla být věnována okamžitě s dg. DMO, určitě by ubylo těžkých dysartrií u spastických DMO. Pacienti nepracují s komunikátory ani tabulkami, příruční počítače jsou výjimkou, toto zase u dyskinetických forem DMO. Poruchy v této oblasti vedou k sociální izolovanosti a zbytečným pocitům méněcennosti. Snahou přiblížit specifika řečového projevu u osob s mozkovou obrnou a zdůraznit potřebu logopedické péče i v dospělém věku se řídil následující výzkum. Metody výzkumu Hlavním cílem výzkumného šetření věnovaného problematickému pojetí narušené komunikační schopnosti byla analýza komunikační dovednosti dospělé osoby s diagnózou mozkové obrny prostřednictvím popisu přístupu účastníků komunikačního procesu ke komunikaci se zkoumanou osobou a zhodnocení přístupu komunikačních partnerů zkoumanou osobou. Použitými technikami kvalitativně zaměřeného šetření byly pozorování a polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor se z důvodu předpokládaného odlišného vnímání komunikace s pozorovaným skládal ze tří sociálních skupin. Ve skupině osobních asistentů, kteří s pozorovaným tráví mnoho času a znají proto dobře jeho osobnost, byli osloveni tři respondenti. Tři studentky oboru Speciální pedagogika tvořící druhou skupinu respondentů byly do vzorku vybrány z důvodu zaměření svého studia, které zaručuje určitou míru teoretické průpravy v interakci s lidmi s postižením, přestože zkušenosti s komunikací s jedinci s mozkovou obrnou před výzkumným šetřením neměly. Do poslední skupiny byli náhodně vybíráni jedinci z intaktní společnosti. 192
6 Z důvodu hlubšího pochopení některých situací, které se znevýhodněním pozorovaného úzce souvisejí, byla do výzkumného šetření zařazena kazuistika. Pozorovaný jedinec se narodil z druhé gravidity. Těhotenství probíhalo bez větších obtíží, spontánní porod však proběhl dva měsíce před termínem. Porodní váha byla 1700 gramů, dítě nemělo vyvinutý polykací reflex a bylo vyživováno sondou. V období raného dětství byla diagnostikována kvadruparetická forma mozkové obrny kombinovaná s dyskinetickou formou. Chůze není vzhledem k diagnóze možná, pozorovaný sedí s pevnou oporou pod zády. První slova říkal ve věku dvou let, ve třech letech se vyjadřoval v jednoduchých větách. Rozumová úroveň je s ohledem na omezené možnosti poznávání dobrá. Pozorovaný absolvoval povinnou školní docházku v Jedličkově ústavu na pražském Vyšehradě, při níž mu byla poskytována pravidelná logopedická péče. Po ukončení praktické školy pracuje v chráněné dílně. Jeho volný čas vyplňují rozličné aktivity. Většinu dne se však setkává především s dalšími lidmi s postižením nebo s osobními asistenty, k náhodné interakci s jinými lidmi z intaktní společnosti prakticky nedochází. Výsledky výzkumu Rozhovory s osobními asistenty, kteří mají bohaté zkušenosti s jedinci s mozkovou obrnou, přinesly hlubší poznání mentálních a řečových projevů pozorovaného. Osobní asistenti připouštějí, že řečový projev pozorovaného je špatně srozumitelný. Zároveň dodávají, že porozumění je otázkou času a ochoty porozumět. Oceňují jeho slušné chování a možnost pohovořit si s ním na velmi přijatelné úrovni. Dodávají, že pozorovaný se vyznačuje bohatou a vytříbenou aktivní slovní zásobou, ve které nechybí ani cizí termíny, jejichž význam pozorovaný zná. Sám pozorovaný dodává, že v komunikaci s osobními asistenty nepociťuje žádné obtíže. V komunikaci se studentkami, se kterými se pozorovaný dosud neznal, studentky uváděly, že řeč pozorovaného pro ně zpočátku byla velmi těžce srozumitelná. V případech, že studentky neporozuměly obsahu sdělení, doptávaly se ho na potřebné informace. Pozorovaný studentky překvapil svou inteligencí, schopností vyprávět vlastní zážitky a smyslem pro humor. Dvě ze studentek nalezly takový způsob komunikace, při kterém se pozorovaný cítil být rovnocenným komunikačním partnerem. U poslední studentky, která se nejdéle adaptovala na řečový projev pozorovaného, se objevovaly tendence hovořit s pozorovaným pod úrovní jeho komunikační dovednosti, což pozorovaný posléze okomentoval slovy, že mu příliš nerozuměla a stavěla ho do role dítěte. U ostatních studentek ocenil jejich zájem a přiměřený přístup ke své osobě. Cílem poslední části šetření bylo zjištění, jakým způsobem budou na oslovení pozorovaného reagovat náhodní kolemjdoucí, kteří se v dopoledních hodinách pohybovali v nejvyšším patře obchodního centra, ve kterém se nacházejí restaurační zařízení. Dopolední hodiny byly vybrány 193
7 z důvodu menšího pohybu návštěvníků centra. Obchodní centrum bylo vybráno z důvodu výskytu sociálního zařízení pro osoby s tělesným postižením. Pozorovaný měl předem připravené otázky, na které se člověk může na takovém místě ptát, pokud např. hledá toaletu nebo nemá hodinky a potřebuje vědět, kolik je hodin. Pokud se pozorovaný nacházel bez doprovázející osoby, ani v jediném případě nepokročil od zdvořilého pozdravu k otázce. Lidé všech věkových kategorií ho bez povšimnutí míjeli, přestože byl na dobře viditelném místě a někteří ho museli obcházet. Pouze jedna žena s dítětem v kočárku se na oslovení pozastavila, ale než pozorovaný stačil z důvodu zvýšeného svalového tonu položit otázku, žena v chůzi pokračovala. Při dalších pokusech o navázání komunikace stála osobní asistentka za vozíkem nebo ho tlačila. Ani v těchto případech na oslovování pozorovaného nikdo nezareagoval. Při posledním pokusu byla komunikace s kolemjdoucími navázána oslovením osobní asistentkou. Po oslovení následovala otázka položená pozorovaným. Jedna ze čtyř oslovených osob na otázku odpovídala pozorovanému i osobní asistentce zároveň, ostatní odpověď směřovaly k osobní asistentce. Položené otázce v momentu překvapení neporozuměl napoprvé žádný z tázaných. Pozorovaný hodnotil poslední část výzkumného šetření za velmi přínosnou. Podle svých slov zjistil, že lidé z intaktní společnosti nevědí, jak s lidmi s takovým tělesným postižením mohou jednat. Diskuse Z výsledků provedeného výzkumného šetření vyplývá, že předchozí zkušenosti měly na komunikaci s osobou s mozkovou obrnou nesporný vliv. Osobní asistenti, kteří tvořili první skupinu komunikačních partnerů, jsou na komunikaci s těmito jedinci dobře připraveni. Všímají si rozdílů v komunikačním projevu jednotlivých klientů a mohou tak komunikaci přizpůsobit jejich schopnostem. Pozorovaný potvrdil, že ho osobní asistenti vnímají jako rovnocenného komunikačního partnera. Skupina studentek před rozhovorem neměla žádné zkušenosti s interakcí s lidmi s narušenou komunikační schopností v důsledku mozkové obrny. Studentky se do hovoru aktivně zapojovaly, role komunikátora a komunikanta se mezi nimi a pozorovaným střídaly. V případě neporozumění obsahu sdělení se obracely opět na pozorovaného. Jedna ze studentek měla tendence při hovoru s pozorovaným používat méně vhodné komunikační strategie. Z pozorování reakcí osob během komunikace a z výpovědí pozorovaného po provedení výzkumného šetření vyplývá, že majoritní společnost není na interakci s lidmi s postižením zcela připravená a ochotná se jí zúčastnit. Přestože většinová společnost přijímá opatření sloužící k integraci osob se zdravotním znevýhodněním, výzkumné šetření poukázalo na určité mezery 194
8 ve spolužití intaktních lidí s těmito osobami. Lidé z intaktní společnosti pravděpodobně netuší, jak v těchto situacích zareagovat. Určitou roli může hrát i skutečnost, že pozorovaný sedící na invalidním vozíku se nenachází v běžném zorném poli intaktních jedinců. Pozorovaný však tuto skutečnost subjektivně nepovažuje za negativní. Stojí za povšimnutí, že intaktní lidé, pro které je komunikace s pozorovaným v určité situaci nevyhnutelná (např. v restauračním zařízení), jsou schopni přijmout pozorovaného za komunikačního partnera a svoji řeč směřovat k jeho osobě. Shrnutí Postižení představuje ztrátu schopnosti nebo možnosti vykonávat činnost takovým způsobem, který je považován za běžný. Z postižení se stává handicap v situacích, kdy je na určitou vadu nebo poruchu nahlíženo jako na nejvýznamnější charakteristiku člověka. Důležitou roli na jeho utváření proto tvoří postoje většinové společnosti k těmto lidem. Handicap vyplývá z konfliktu osoby s postižením s jejich sociálním prostředím. Konfrontace s jedinci s postižením v lidech z intaktní společnosti může vzbuzovat pocit strachu a odporu. Lidé jsou při setkáních s nimi nejistí, netuší, jak k osobám s postižením přistupovat, jak s nimi komunikovat a jak se k nim chovat. Osoby se zdravotním postižením se tak dostávají na okraj společnosti. Tímto způsobem mohou být popírána základní lidská práva, podle kterých jsou si všechny lidské bytosti rovny v důstojnosti i právech. Na postojích majoritní společnosti k lidem se znevýhodněním nese svůj podíl nedostatečná informovanost a stereotypní domněnky o jejich životě. Komunikační bariéry se nachází u příslušníků majority i u jedinců s mozkovou obrnou. U jedinců s narušenou komunikační dovedností v důsledku mozkové obrny se v jistých situacích objevuje ostych a snaha omezovat své potřeby z obavy, aby nebyli svému okolí na obtíž. Někteří lidé jsou při komunikaci s lidmi s postižením nejistí a vyhýbají se společným pohledům, což jen umocňuje pocit vnitřní nejistoty u obou stran. Osoby s mozkovou obrnou, které jsou upoutány na invalidní vozík, považují za nejzávažnější komunikační bariéru skutečnost, že osoby z nepostižené majority často nekomunikují přímo s nimi, ale s intaktní osobou, která je doprovází. Překážku v komunikaci ze strany intaktních lidí tvoří neznalost komunikačních zvláštností, které s sebou interakce s lidmi s narušenou komunikační dovedností přináší. Znevýhodnění jedinců s postižením je proto způsobeno také tím, že lidé bez postižení mnohdy neodhadnou, jakou strategii mohou při společné komunikaci použít. Zvláště při interakci s jedinci se zjevným postižením se lidé nechávají tímto výrazným faktorem snadno ovlivnit. V některých lidech komunikace s jedinci s postižením vzbuzuje pocit viny za své zdraví nebo lítost nad zdravotním 195
9 stavem postižených. Tyto jevy u osob s postižením ve svém důsledku zvýrazňují zdravotní postižení na úkor upřednostňování a rozvíjení jejich možností a schopností, kterými disponují. Základem integrace osob s narušenou komunikační schopností je vzájemná interakce mezi nimi a lidmi z intaktní společnosti. Tímto způsobem lze omezit pocit izolovanosti jedinců s postižením a překonávat tak komunikační bariéry, které se nacházejí na obou stranách. Seznam použité literatury KLENKOVÁ, J., Možnosti stimulace preverbálních a verbálních schopností vývojově postižených dětí. Brno: Paido. ISBN KLENKOVÁ, J., Logopedie. Praha: Grada publishing. ISBN KRAUS, J. a kol., Dětská mozková obrna. Praha: Grada. ISBN LECHTA, V., Symptomatické poruchy řeči u dětí. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo. ISBN LEJSKA, M., Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Praha: Portál. ISBN SÜSSOVÁ, J. a I. ŠÁCHOVÁ, Péče o pacienty s dětskou mozkovou obrnou v dospělosti. In: Neurologie pro praxi. Roč. 12, č. 4, s ISSN VYŠTEJN, J., Dítě a jeho řeč. Beroun: Baroko & Fox. ISBN
Model vzniku symptomatických poruch řeči viz Lechta, V. Symptomatické poruchy řeči.
Symptomatické poruchy řeči osnova!!!!!!!! Lechta, V. Symptomatické poruchy řeči u dětí. Praha, Portál, r. vydání 2008. Michalík, J. a kol. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Praha, Portál, r. vydání
VíceANALÝZA KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI DĚTÍ A ŽÁKŮ - MOŽNOSTI V DIAGNOSTICE VÝVOJE ŘEČI
ANALÝZA KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI DĚTÍ A ŽÁKŮ - MOŽNOSTI V DIAGNOSTICE VÝVOJE ŘEČI VÝCHODISKA Potřeba včasné a kvalitní speciálně pedagogické diagnostiky Zhodnocení stavu komunikační schopnosti Východisko
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Podpůrná opatření ve vzdělávání žáků s nezdravotními překážkami v učení 2. Podpůrná opatření ve vzdělávání
VíceProč je pro logopeda/logopedku tolik důležité sledovat vývoj motoriky v prvních fázích života dítěte?
vývojové stupně v prvním roce života Prof. Václav Vojta uvádí rozčlenění prvního roku života na 5 základních období: 1. holokinetické stadium 2. přechod z holokineze do začátku cílené motoriky 3. příprava
VíceNeubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007).
Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Získané neurogenní poruchy komunikace u dospělých osob Terminologie poruchy, které mají svou lingvistickou,
VíceČást D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci
VíceKlasifikace tělesných postižení podle doby vzniku
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019 Prof. PaedDr. Miroslava Bartoňová, Ph.D. 1. Inkluzivní didaktiky na prvním stupni základní školy 2. Motivace u dětí s lehkým
VícePohled pedagoga běžné základní školy na podporu komunikativních kompetencí žáků s narušenou komunikační schopností
Pohled pedagoga běžné základní školy na podporu komunikativních kompetencí žáků s narušenou komunikační schopností PhDr. Veronika Girglová Katedra speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity
VíceNÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ. poruchy učení. PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most
NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ poruchy učení PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most Nabídka pro rodiče Logopedická terapie žák & rodič Včasná péče u dítěte poradenství, intervence
VíceKOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI VÝVOJOVÉ POSTIŽENÝCH DĚTÍ A DĚTÍ S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU V RANÉM VĚKU
KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI VÝVOJOVÉ POSTIŽENÝCH DĚTÍ A DĚTÍ S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU V RANÉM VĚKU Jiřina Klenková Raný věk dítěte sehrává v jeho vývoji důležitou roli a včasná podpora vývoje postiženého nebo
Více2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27
Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................
VícePedagogická a speciálně pedagogická diagnostika
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k
VíceMgr. Alena Skotáková, Ph. D.
Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik
VíceIntegrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út
Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út 20.9.2011 PŘEDNÁŠKY ORGANIZAČNÍ INFORMACE SAMOSTUDIUM 14. Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním
VíceO b s a h : Úvod. Struktura a obsah profilové části maturitní zkoušky. Maturitní témata povinné profilové zkoušky
O b s a h : Úvod Struktura a obsah profilové části maturitní zkoušky Maturitní témata povinné profilové zkoušky Hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky Úvod Studijní obor SOCIÁLNÍ ČINNOST připravuje
VíceElementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.
Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.
Vícečeský jazyk a literatura
1 Mezipředmětové vztahy --> - 2. ročník Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanské Kompetence
VíceProjekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze
Komunikace pracovníků školy s rodiči sociálně znevýhodněných žáků základní informace a studijní materiály ke kurzu Kurz byl vytvořen v v rámci projektu Školní asistent, nástroj upevňující příležitosti
VíceOčekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata)
5.11.3. Nepovinné předměty 5.11.3.1. ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Zdravotní tělesná výchova je formou povinné tělesné výchovy, která se zřizuje pro žáky s trvale nebo přechodně změněným zdravotním stavem
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Somatopedie a logopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Somatopedie a logopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena Lejčarová,
VíceOkruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika
Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika Povinné předměty Inkluzivní (speciální) pedagogika Umět vyložit pojmy v oboru speciální pedagogika se zaměřením na inkluzi, inkluzivní vzdělávání
Vícemaximální rozvoj osobnosti postiženého nebo znevýhodněného jedince a dosažení maximálního stupně socializace.
Speciální pedagogika Cíl speciální pedagogiky maximální rozvoj osobnosti postiženého nebo znevýhodněného jedince a dosažení maximálního stupně socializace. Komplexní péče Zdravotnická zařízení Speciální
Vícepatologická stránka komunikačního procesu narušená komunikační schopnost
Předmět logopedie patologická stránka komunikačního procesu narušená komunikační schopnost spolupráce: medicínské obory (pediatrie, foniatrie, ORL, stomatologie, plastická chirurgie, ortodoncie, neurologie,
VíceSpeciálně pedagogická diagnostika
Speciálně pedagogická diagnostika pojetí, diagnostika v raném a předškolním věku, diagnostika školní zralosti, přehled základních diagnostických metod ve speciálně pedagogické diagnostice, hlavní oblasti
VíceTaktilní znakový jazyk pro hluchoslepé a multimédia Bratislava 2007, příspěvek
Taktilní znakový jazyk pro hluchoslepé a multimédia Bratislava 2007, příspěvek Mgr. Jiří Langer, Ph.D. Katedra speciální pedagogiky PdF UP v Olomouci, ČR Anotace: Příspěvek je zaměřen na problematiku využití
VíceObsah popularizačního textu. 1. Výskyt. 2. Etiologie, patogeneze. 3. Hlavní příznaky. 4. Vyšetření. 5. Léčba
Obsah popularizačního textu 1. Výskyt 2. Etiologie, patogeneze 3. Hlavní příznaky 4. Vyšetření 5. Léčba 6. Praktické rady pro rodiče dětí s autismem 7. Seznam použité literatury 8. Seznam obrázků PORUCHY
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena
VícePsychologie 13. Otázka číslo: 1. Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných:
Psychologie 13 Otázka číslo: 1 Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných: asociací asimilací asignací Otázka číslo: 2 Akustický typ si
VícePhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin.
Vážené kolegyně, Vážení kolegové, Česká asociace pečovatelské služby připravuje pro rok 2011 řadu zajímavých vzdělávacích akcí. Věříme, že Vás nabídka osloví a absolvování jednotlivých kurzů pomůže Vám
Více1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky
SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.
VícePoradenství pro osoby s narušenou komunikační schopností část 1
Poradenství pro osoby s narušenou komunikační schopností část 1 doc. Mgr. Kateřina Vitásková, Ph.D. Cíle Cílem této kapitoly je seznámit vás se základními principy v oblasti narušené komunikační schopnosti
VíceNázev materiálu: Vlohy a schopnosti Autor materiálu: PhDr. Jitka Ivanková Datum (období) vytvoření: Zařazení materiálu:
Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceMetodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství
Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická
VíceUkázka charakteristiky předmětu Jazyk a jazyková komunikace z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Holečkova ul., Praha 5
Ukázka charakteristiky předmětu Jazyk a jazyková komunikace z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Holečkova ul., Praha 5 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět
VícePedagogická diagnostika. Zora Syslová
Pedagogická diagnostika Zora Syslová Požadavky ke zkoušce: Zkouška proběhne formou individuálního rozhovoru. Budou hodnoceny teoretické znalosti, porozumění obsahu předmětu, kritický přístup k daným tématům
VícePoruchy psychického vývoje
Poruchy psychického vývoje Vymezení Psychický vývoj - proces vzniku zákonitých změn psychických procesů v rámci diferenciace a integrace celé osobnosti Poruchy psychického vývoje = poruchy vývoje psychických
VíceRozvoj komunikačních dovedností u dětí se sluchovým postižením
Okruh č. 6 Logopedická péče o jedince se sluchovým postižením doplnění (z Bc. Studia viz materiály k tématu Orální řeč u osob se sluchovým postižením ) Rozvoj komunikačních dovedností u dětí se sluchovým
VíceŽÁK S KOMBINOVANÝM POSTIŽENÍM V ZÁKLADNÍ ŠKOLE
Stati a výzkumná sdělení ŽÁK S KOMBINOVANÝM POSTIŽENÍM V ZÁKLADNÍ ŠKOLE Pavel Zikl Anotace: Příspěvek se zabývá vzděláváním žáků s kombinovaným postižením (mentálním a tělesným) a komplexní péčí o tyto
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Speciálněpedagogická intervence u jedinců se specifickou poruchou učení 2. Speciálněpedagogická intervence
VíceKurzy pro sborovny mateřských škol
Kurzy pro sborovny mateřských škol Pokud uvažujete, že přihlásíte sebe či své kolegy na kurz a nevíte, který by nejvíce vyhovoval Vašim potřebám, nebo jsou pro Vás otevřené kurzy nedostupné kvůli vzdálenosti
VíceSpeciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných
VíceNávštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015
Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout
VíceSociální pedagogika. Úvod
Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších
VíceLOGOPEDICKÝ ASISTENT. Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková
LOGOPEDICKÝ ASISTENT Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková 25.11. 2014 V LIBERCI Logopedická prevence 01 Dětský věk, zejména prvních 7 let, je dobou
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA
MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky Využití rehabilitačních metod při logopedické intervenci u dětí s DMO Diplomová práce Vypracovala: Bc. Eliška Moravčíková Vedoucí
Více* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy
Výchovy na ZŠP a ZŠS Specializace:Psychopedie * Vytváří základní předpoklady pro socializaci osob s MP v období dospívání a dospělosti. * Jeden z nejdůl. prostředků profesní orientace. * Vytváření schopnosti
Více4. Francouzský jazyk
4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího
VíceCharakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče
Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika a časové vymezení: Předmět speciálně pedagogické
VíceMateřská škola a Základní škola Tábor, ČSA 925. Školní vzdělávací program Úsměv pro každého
Název vzdělávací oblasti: Umění a kultura Charakteristika vzdělávací oblasti: Mateřská škola a Základní škola Tábor, ČSA 925 Tato oblast provází žáky po celou dobu školní docházky. Dává prostor pro uplatnění
VíceŠVP podle RVP ZV Hravá škola č.j.: s 281 / Kře
Vzdělávací oblast: ---------------------- Vzdělávací obor: --------------------- Vyučovací předmět: Individuální logopedická péče Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika
VíceŘeč. u osob se sluchovým postižením. Mgr. MgA. Mariana Koutská
Řeč u osob se sluchovým postižením mariana.koutska@gmail.com Ontogenetický vývoj řeči přípravné období Prenatální příprava na komunikaci: dumlání palečku, olizování pupeční šňůry, nitroděložní kvílení
VícePOJEM DEFEKT, DEFEKTIVITA, HLAVNÍ ZNAKY DEFEKTIVITY DĚLENÍ DEFEKTŮ PODLE HLOUBKY POSTIŽENÍ ORGÁNOVÉ A FUNKČNÍ DEFEKTY
V r.1983 definoval Miloš Sovák pojem DEFEKT POJEM DEFEKT, DEFEKTIVITA, HLAVNÍ ZNAKY DEFEKTIVITY DĚLENÍ DEFEKTŮ PODLE HLOUBKY POSTIŽENÍ ORGÁNOVÉ A FUNKČNÍ DEFEKTY DEFEKT (z latinského defektus úbytek) chybění
VíceDětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno
Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno XX. Neonatologické setkání XIV. Hanákovy dny 8.-10. června 2012 Hotel Diana, Velké
VíceTEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011
TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.
VíceObsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII
Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII VÝVOJ ŘEČI 14 Základní podmínky anatomicko-fyziologické 15 Dýchání 15 Tvorba hlasu 16 Artikulace 16 Smyslové vnímání 16 Centrální nervový systém
VíceDoplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA
TÉZE Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA Úkoly poradenského zařízení 1. zajišťuje pravidelnou a přímou individuální speciálně pedagogickou a psychologickou
VíceSocializace osob se sluchovým postižením
Osobnost jedince Socializace osob se sluchovým postižením zahrnuje celek psychických jevů biologické faktory - psychické jevy jsou zakotveny v organismu a jsou projevem činnosti nervové soustavy jedinečnost
VíceJak učit děti komunikaci s osobami se zdravotním postižením. Ing. Lenka Skoupá
Jak učit děti komunikaci s osobami se zdravotním postižením Ing. Lenka Skoupá Osoby se zdravotním postižením Definice se liší podle resortu (sociální služby, zdravotní pojištění, zaměstnanost, pedagogika)
VíceČlověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.
Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 0 4 5 (elektronická (tištěná
VícePoruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr.Ladislava Ulrychová ŘEČ Typicky lidská duševní funkce Umoţňuje komunikovat
VíceFYZICKÁ ZNEVÝHODNĚNÍ (HENDIKEPY) Kvalita vzdělávacího a pracovního prostředí Podtéma 2.1
FYZICKÁ ZNEVÝHODNĚNÍ (HENDIKEPY) Kvalita vzdělávacího a pracovního prostředí Podtéma 2.1 Hlavní fyzická postižení se týkají: A. Pohybu osob B. Zraku mají brýle nebo používají Braiilovo písmo C. Sluchu
VícePředškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní
VíceVyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874
Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název
VíceSPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA
SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH
VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období
VíceOsobnost jedince se sluchovým postižením
Osobnost člověka Osobnost jedince se sluchovým postižením zahrnuje celek psychických jevů biologické faktory - psychické jevy jsou zakotveny v organismu a jsou projevem činnosti nervové soustavy jedinečnost
VíceSOCIOLOGIE. 2. Socializace (pojem, druhy, faktory, zprostředkovatelé, modality)
SOCIOLOGIE 2. Socializace (pojem, druhy, faktory, zprostředkovatelé, modality) Pojem socializace lidská bytost nejen někam patřit chce, ale dokonce musí i na pustém ostrově je stále součástí společnosti
VíceCíle výzkumu. Výzkumné otázky:
Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné
VícePředškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika
VíceAlternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením
Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok financovaného Evropským sociálním fondem. Alternativní
VícePostižení sluchu. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.Ladislava Ulrychová
Postižení sluchu Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr.Ladislava Ulrychová Lidé důvěřují více očím než uším. Z toho vyplývá,
VíceObsah. Předmluva k českému vydání 11 Úvodem 13
Obsah Předmluva k českému vydání 11 Úvodem 13 KAPITOLA 1 Metody a techniky logopedické terapie, principy jejich aplikace (Viktor Lechta) 15 1.1 Trendy vývoje 16 1.2 Vymezení 18 1.3 Východiska 20 1.4 Cíle
VíceVýchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí:
Volitelný předmět KONVERZACE AJ Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Konverzace v anglickém jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk
VíceMetodika práce asistenta pedagoga Práce s žákem s kombinovaným postižením Markéta Jirásková, Iveta Harangová
Metodika práce asistenta pedagoga Práce s žákem s kombinovaným postižením Markéta Jirásková, Iveta Harangová Pracovní verze Neprošlo jazykovou a redakční úpravou Určeno k ověření v praxi Univerzita Palackého
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 1. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte
VíceZákladní škola, Most, Svážná 2342, příspěvková organizace. Poradenské služby
Poradenské služby Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, v platném znění Poskytování poradenských služeb (1) Poradenské služby ve
VíceVzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Německý jazyk
Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Německý jazyk 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu a) obsahové vymezení Německý jazyk je vyučovací předmět, který reprezentuje jeden
VíceV. 10 Osobnostní a sociální výchova
1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném
VíceSociální integrace osob se získaným zrakovým postižením. Martina Zdráhalová
Sociální integrace osob se získaným zrakovým postižením Martina Zdráhalová Bakalářská práce 2010 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá problematikou sociální integrace osob se získaným zrakovým postiţením.
VíceKoncepce školy 2014/2015
Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.
VíceInterpersonální komunikace - N832018. Anotace, sylabus, výstupy studia, literatura
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Interpersonální komunikace - N832018 Anotace, sylabus, výstupy studia, literatura Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D Obsah: Anotace:
VíceModul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová
Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Obsah kurzu: 1. Pedagogická diagnostika 2. Pedagogická diagnostika v pedagogické praxi 3. Diagnostika
VíceVY_32_INOVACE_D 12 11
Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory
VíceŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ
ŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ Řeč je velmi složitý psychický proces odrážející sociální vztahy, v nichž jedinec žije. Obtíže ve vývoji řeči a v jejím užívání spadají do péče foniatrů a logopedů. 1. Hodnocení
VíceI. 2 AJ Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Předmět: Anglický jazyk (AJ)
I. 2 AJ Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Předmět: Anglický jazyk (AJ) Charakteristika vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení předmětu: Výuka anglického jazyka je zaměřena na komunikační
VíceKomunikace v organizaci
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERSITA V PRAZE PROVOZNĚ EKNOMICKÁ FAKULTA Komunikace v organizaci Teze diplomové práce Autor: Bc.Lenka Kaválková Vedoucí práce: Doc.Ing.Marie Horalíková 2003 Praha Úvod a literární
VícePAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ
PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ Poruchy autistického spektra Všepronikající hrubá neurovývojová porucha mozku PAS (autistic spektrum disorder ASD) 1979 Lorna Wing a Judith Gould Výskyt
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Bakalářská práce 2012 Silvie Šmídová UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav speciálně pedagogických studií BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Silvie
VíceSEMINÁŘ Z ČESKÉHO JAZYKA. Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu
SEMINÁŘ Z ČESKÉHO JAZYKA Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu Charakteristika vzdělávacího oboru Seminář z českého jazyka Dovednost užívat češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i
VíceProjekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace
Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace Markéta Švamberk Šauerová PROJEKTY FORMOVÁNÍ POZITIVNÍHO POSTOJE DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH K ČETBĚ V PODMÍNKÁCH
VíceDodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016
Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu
VícePříloha č. 3 Anglický jazyk Ročník: 3. Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy (průřezová témata)
Příloha č. 3 Anglický jazyk Ročník: 3. Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy (průřezová témata) Řečové dovednosti - rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu
VícePEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA
PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě
Více