Zařízení na omezení příčení a příčivých účinků při excentrickém brzdění pojezdu jeřábu

Transkript

1 Zařízení na omezení příčení a příčivých účinků při excentrickém brzdění pojezdu jeřábu 1. Úvod Při pojezdu jeřábů po pojezdových kolejích dochází k jejich nežádoucímu příčení. To tření způsobuje přídavná zatížení, především ve vodorovném směru, která působí zpětně na jeřábovou dráhu. Stejný charakter zatížení vyvolává excentrické brzdění jeřábu s kočkou a břemenem polohovaném v krajní poloze dráhy kočky. Příčiny příčení a příčivých účinků při excentrickém brzdění pojezdu jeřábu jsou především tyto: 1) Rozdílný průměr hnacích kol. 2) Ne zcela přesné uložení hnacích kol pojezdu jeřábu ve směru svislém i vodorovném. 3) Rozdíl otáček hnacích kol pojezdu jeřábu. 4) Nesprávná poloha jeřábových kolejí ve svislém, ale především ve vodorovném směru. 5) Rozdílný stav drsnosti povrchu hlav kolejí jeřábových drah. 6) Kočka s břemenem je polohovaná ke krajní poloze pojezdové dráhy kočky. Tím dochází při excentrickém brzdění k předjetí více zatížené strany pojezdu jeřábu oproti druhé straně. Vzniká nežádoucí zatížení, obdobné účinkům od příčení, avšak velmi často s účinky podstatně vyššími (viz ČSN P ENV Při vyhodnocení je nutno v kombinaci uvažovat součet zatěžovacích stavů od excentrického účinku kočky s břemenem v krajní poloze při rozjíždění a brzdění s účinky od příčení.) 2. Vliv příčení a příčivých účinků při excentrickém brzdění na provoz jeřábů a popis zařízení na jejich omezení Výše uvedené příčiny příčení a příčivých účinků při excentrickém brzdění nutí projektanty jeřábů tento problém řešit. Snaze o snížení těchto přídavných zatížení od příčení a excentrického brzdění při pojezdu jeřábů je věnována v technické praxi značná pozornost. Byla vyvinuta celá řada zařízení pro snížení příčení při pojezdu jeřábů, jak mechanických, tak i elektrických, optických a kombinovaných. Dosažené výsledky těchto zařízení snižujících nepříznivé účinky od příčení a příčivých účinků při excentrickém brzdění však stále nejsou uspokojivé. Směr většiny řešení je veden k tomu, aby jeřáb v daném čase ujel na obou stranách pojezdu stejnou dráhu. Tato řešení vycházejí z toho, že usazení kol a geometrie pojezdových drah nevykazují žádné odchylky, což je v technické praxi nemožné a nereálné. Proto dochází při jízdě jeřábu k značnému přídavnému zatížení, které vyvolává nepřiměřeně rychlé opotřebení nejenom pojezdových kol, ale i pojezdových mechanismů a kolejí. Často tak dochází k přetěžování nejenom konstrukce jeřábu, ale i jeřábových drah a jejich uložení. Porovnáním normy ČSN pro navrhování jeřábů a nově navrhované normy ČSN P-ENV Zatížení jeřábových drah od jeřábů - Zásady zatížení a kombinací zatížení - Část 1, je zřejmé, že účinky od příčení a příčivých účinků při excentrickém brzdění jsou uvažovány (v ČSN P-ENV ) bereme-li v kombinaci součet zatížení od příčení a zatížení vlivem excentrického brzdění podstatně vyšší, což potvrzuje námi provedená měření, které jsme provedli od roku 1997 na dvanácti různých jeřábech. Oproti ČSN jsou účinky vlivem příčení nebo excentrického brzdění 1,5 až 2,5 krát vyšší než ČSN uvádí. Ve spolupráci s firmou TEMEX s.r.o., VŠB- Technickou univerzitou v Ostravě a ÚAM Brno jsme vyvinuli nový systém, snižující u oddělených pojezdových pohonů jeřábů vybavených frekvenčními měniči účinky od příčení a excentrického brzdění na minimum. V současné době vývoj a aplikační činnost tohoto systému rozvíjí mimo výše uvedených i Institut dopravy, Ústav výzkumu a zkušebnictví a katedra obecné elektrotechniky při VŠB-TU v Ostravě. Rovněž VÚT Brno katedra konstrukcí má o toto řešení zájem ve vztahu k jeřábovým drahám a jejich podpůrným

2 konstrukcím. Chráněné řešení, podrobně popsané v českém patentu č z roku 2003, je založeno na tom principu, že na nosné konstrukci jeřábu jsou místa, kde poměrné deformace od příčení a od excentrického brzdění jsou hodnotově nejvyšší. Do těchto míst jsou umístěny mechanické zesilovače, které jsou, v místech nejvyšších poměrných deformací vyvozených příčením nebo excentrickým brzděním osazeny tenzometrickými snímači poměrných deformací. Jednotlivé tenzometrické snímače jsou zapojeny do speciálního řetězce tak, aby se naměřené hodnoty poměrných deformací od příčení nebo od excentrického brzdění sčítaly a ostatní zatížení, především zatížení symetrická aby se anulovala, což speciální tenzometrický řetězec spolehlivě vykonává. Tím získáváme výrazný signál signalizující začátek příčení nebo excentrického brzdění, který slouží jako informace pro zpětnovazební regulaci oddělených pohonů pojezdů jeřábů ovládaných frekvenčními měniči. Nepatrnou změnou otáček jedné strany pojezdu oproti druhé straně pojezdu, která je z hlediska polarity i velikosti určena signály z tenzometrického řetězce, se sníží příčení a excentrické brzdění na minimum. Velikost signálu z tenzometrického řetězce je výrazná, činí ± 0,3 mv/v a více. Při návrhu nových jeřábů využitím tohoto zařízení lze hodnoty od příčení a excentrického brzdění uvažovat 30% z hodnot uvedených v ČSN Výhody navrhovaného řešení Instalováním tohoto zařízení je možno docílit: A) u nově instalovaných jeřábů: 1) snížení hmotnosti konstrukce jeřábu až o 5-10%, 2) snížení namáhání pojezdových pohonů o 15-20% 3) snížení spotřeby elektrické energie na pojezdových motorech o 5-10%, 4) snížení nároků na přesnost jeřábových drah, především ve vodorovné rovině, dle současně platné normy je předepsána max. hodnota zakřivení kolejnic v podélném směru na měřenou délku 20m min ±5 mm v jejich střední ose, ale využitím výše popsaného zařízení lze tuto zvýšit, 5) zmenšení rozvoru jeřábu a tím ušetřit na prostoru pro manipulaci. Jde o lepší dojezd ke štítovým stěnám a při sjetí dvou jeřábů o výrazně menší minimální vzdálenost mezi háky, 6) snížení účinků od příčení a excentrického brzdění jeřábů na pojezdové koleje a jejich nosníky včetně jejich podpěr, a tak omezit snížit i jejich hmotnost o 5-10%, 7) snížení účinků od příčení a excentrického brzdění jeřábů, umožní prodloužit životnost jeřábů i jeřábových drah a sníží nároky na jejich údržbu a rektifikaci pojezdových drah o cca 20-30%. B) u stávajících jeřábů: Výše uvedené výhody viz A2, A3, A4, A6 a A7 mimo A1 a A5. Toto zařízení na omezení příčení a excentrické brzdění bylo úspěšně odzkoušeno a ověřeno dvanáctiletým provozem ve VÍTKOVICÍCH HEAVY MACHINERY, a.s. kovárna Kunčice na dvou kovacích jeřábech nosnosti 330 t o rozpětí 30 m a hmotností 650 t, které obsluhují t lis. Dále bylo toto zařízení instalováno v roce 2001 na svitkovém teleskopickém jeřábu v drátovně ŽBD Bohumín, a.s. rekonstrukci pohonu pojezdu na mostový teleskopický jeřáb na dopravu svitků, jehož rozpětí je 28,5 m o hmotnosti 51 tun. Toto řešení jsme rovněž uplatnili v roce 2004 na portálovém jeřábu s drapákem o nosnosti 32 t, rozpětí 76,2 m a hmotnosti 750 t v ZÁPOROŽSTALU na Ukrajině. Naše zařízení bylo dále instalováno firmou TEMEX s.r.o. postupně na 15 t jeřábu fy. FERRO OK v PEGUFORM PLASTIC Nymburk. Další instalace tvoří dva 25 t jeřáby firmy NOPO Hradec Králové a dva 12,5 t rekonstruované jeřáby firmy VIHORLAT SNINA ve slévárně METALURGIE Rumburk. Dva jeřáby 6:3 t - 31,5m a čtyři 16 t a 28 m jeřáby firmy

3 FERRO-OK v novém provozu membránových stěn ve společnosti Vítkovice a.s. V tomto roce jsme toto zařízení realizovali na dvou stávajících jeřábech firmy FERRO-OK 20 t-22.9 m v automobilce FUTABA Havlíčkův Brod a na novém jedno-nosníkovém jeřábu 8 t v Hradci Králové. Toto zařízení jsme též realizovali na zakladači Z1200.č2 z roku 1963 o hmotnosti 250 t a rozpětí 48 m v TŽ Třinec. Výsledky získané z těchto aplikací výše popsaného zařízení jsou velmi dobré a myslíme si, že je důvod k propagaci těchto výsledků široké technické veřejnosti. Z provedeného porovnání různých mostových jeřábů o nosnosti od 5 t do 50 t, rozpětí od 10,5 m a 28,5 m je zřejmé, že nejvyššího snížení účinků od příčení a excentrického brzdění docílíme u jeřábů vyšší nosnosti, hmotnosti a větších rozpětí. V mnohých případech se toto řešení vyplatí i u jeřábů s nižší nosností a menšího rozpětí, pokud je vliv příčení rozhodující pro stavbu. Zde jde o vlivy působící na jeřábovou dráhu, její uložení, dále pak na jeřábové sloupy a jejich ukotvení. Obr. 1 Graf finančních úspor při použití zařízení pro omezení příčení Přílohy: A) Výsledky měření s využitím regulace dle patentu č na jeřábu v ŽDB Bohumín, a.s., obr. 2) Jízda vzad pohyb kočky směrem od vrat obr. 3) Jízda vpřed pohyb kočky směrem od vrat B) Jeřáb 50 t x 28,5 m dle ČSN , obr. 4) Posun příčníku ve směru kolejí o 65,6 mm, viz obr. 9, obr. 5) Posun příčníku kolmo na směr kolejí o 4 x ± 6,44 mm, viz obr. 10. C) Porovnání velikostí příčných sil od příčení a excentrického brzdění pro dvanáct jeřábů, od nosnosti 5 t do 50 t:

4 Příloha A: Obr. 2 Jízda vzad pohyb kočky směrem od vrat Obr. 3 Jízda vpřed pohyb kočky směrem od vrat

5 Příloha B: Obr. 4 Jeřáb 50 t x 28,5 m dle ČSN a posun příčníku ve směru kolejí Obr. 5 Jeřáb 50 t x 28,5 m dle ČSN a posun příčníku kolmo na směr kolejí

6 Příloha C: Obr. 6 Porovnání velikostí příčivých sil u 12 typů jeřábů

7 4. Příklady testování a provozního měření našeho zařízení na jeřábu 2 x 6,3t 31,5m ve Vítkovicích na výrobně membránových stěn U jeřábu bylo při příčivé síle Py = 7,2 kn docíleno průměrné součtové napětí připadající na dvě tenzometrické tyče 0,57 mv/v, což odpovídá při příčivé síle 8 kn podle ČSN napětí na tenzometrických tyčí 0,63 mv/v. To odpovídá napětí v jedné tenzometrické tyči v místě snímačů napětí 0,63/2,6 = 0,243 mv/v to odpovídá 102 MPa. Na níže uvedeném záznamu byly zapojeny tenzometry připojeny na zesilovači Clip AE301 pro jednotlivé tenzometrické tyče spojené do měřícího můstku a souběžně bylo snímáno výstupní napětí z tenzometrického můstku [V] a příčivé síly na dynamometru v [N]. Při příčivé síle 6,3 kn bylo dosaženo součtové napětí z tenzometrických tyčí 8,7 V. Toto napětí odpovídá při příčivé síle 8 kn dle ČSN součtovému napětí z tenzometrických tyčí 11 V. Obr. 7 Záznam z měření napětí a příčivých sil

8 Obr. 8 Záznam jízdy jeřábu bez regulace s nezatíženými kočkami Obr. 9 Záznam jízdy jeřábu s naší regulací při maximálním zatížení koček

9 Na obr.8, kde je zachycena jízda bez regulace s nezatíženými kočkami bylo dosaženo při prokluzu kol jeřábu příčivých účinků max. 3,6V. Při plně zatížených kočkách budou účinky ještě podstatně vyšší. Na obr.9 je zachycen průběh s naší regulací s plně zatíženými kočkami, kdy bylo dosaženo max. příčivých účinků naměřených 0,7 V. 5. Popis základní funkce zařízení pro omezení příčení jeřábů při jejich jízdě po jeřábové dráze. Obr. 10 Základní popis funkce zařízení pro omezení příčení jeřábu

10 6. Závěr Z výše popsaného zařízení je zřejmé, že je možné tímto způsobem snížit přídavná zatížení od příčení a příčivých účinků excentrického brzdění na minimum. Tímto docílíme podstatně plynulejšího pojezdu jeřábu po jeřábové dráze. Umožní se průjezd jeřábu po dráze s větším souběžným zakřivením obou drah ve vodorovném směru než předepisují normy. Princip představeného zařízení je založen na jasně matematicky doložených vztazích. Nasazením tohoto zařízení prodloužíme podstatně životnost jeřábů i jejich drah. Poměrně snadným způsobem můžeme první část tohoto zařízení, od tenzometrických snímačů na mechanických zesilovačích zapojených do součtového řetězce, až po zesilovač těchto signálů využít pro diagnostické účely sledování příčivých jevů při pojezdu konkrétních jeřábů. Dvanáctiletá zkušenost s výše popsaným zařízením, nasazeným na silně zatížených jeřábech, nás jak pevně doufáme, zavazuje k jeho propagaci. Věříme, že nám tato prezentace umožní rozšířit povědomí o Zařízení na omezení příčení a příčivých účinků při excentrickém brzdění pojezdu jeřábu do povědomí širší technické veřejnosti, ať se jedná o výrobce jeřábů nebo jejich uživatele. Osoby oprávněné jednat po stránce obchodní a technické: Ing. David Zajíc, tel , zajic@temex.cz Ing. Petr Děrgel, tel , dergel@temex.cz 7. Použitá literatura [1] ČSN [2] ČSN Navrhování ocelových konstrukcí jeřábů. Výpočet podle mezních stavů [3] ČSN P ENV : Eurokód 1: Zásady navrhování a zatížení konstrukcí část 5: Zatížení od jeřábů a strojního vybavení