Rozvíjení techniky mluvené řeči

Transkript

1 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Katedra pedagogiky a psychologie Seminární práce Rozvíjení techniky mluvené řeči Olga Hadáčková, o.hadackova@seznam.cz Učitelství pro mateřské školy kombinované bakalářské studium I. ročník 2012/13

2 Anotace: V této seminární práci se zabývám cvičením techniky mluvené řeči u dětí předškolního věku. Klíčová slova: Dech, hlas, artikulace, vokalizace, cvičení, výslovnost, hra. Prohlášení: pramenů. Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně pouze s použitím uvedených V Českých Budějovicích Podpis: Hadáčková 2

3 Program na rozvíjení techniky mluvené řeči Tento program je určen dětem předškolního věku. Je zaměřen na dechová, artikulační a vokalizační cvičení, gymnastiku mluvidel, řeč, zpěv, výslovnost. Je vhodné tato cvičení využít během tématu, ve kterém si povídáme o větru je zde dobrá motivace. Hlavní cíle činnosti: rozvíjet vyjadřování, nebát se mluvit rozvíjet interaktivní a komunikativní dovednosti a kultivovaný projev správně vyslovovat, ovládat dech, tempo a intonaci řeči rozvíjet mluvený projev dítěte používat všechny druhy slov rozvíjet produktivní řečové schopnosti a jazykové dovednosti produktivní i receptivní, využívat k tomu vyprávění podle skutečnosti i podle obrazového materiálu Dílčí cíle podle jednotlivých oblastí: Dítě a jeho tělo relaxační chvilky s poslechem hudby Dítě a jeho psychika zřetelný přednes, naučit se verše zpaměti zpěv písní poslech básniček, čtených příběhů a pohádek rozvoj schopností a dovedností vyjádřit pocity, dojmy a prožitky slovně: správně vyslovovat, ovládat dech, tempo a intonaci řeči, vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve vhodně zformulovaných větách Dítě a ten druhý komunikativní činnosti pohybové, hudební i dramatické vyprávění, naslouchání si rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností 3

4 poslech příběhů a pohádek na téma vítr Dítě a společnost rozvoj kulturně estetických dovedností slovesné, výtvarné, hudební i dramatické Dítě a svět popis obrázků z encyklopedií Konkrétní činnosti: Ranní kruh Při ranním kruhu sedíme v kruhu, posíláme si nějaký symbol (např. podzimní list) a povídáme si na aktuální témata. Učíme se správně vyslovovat, ovládat dech, tempo a intonaci řeči, vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve vhodně zformulovaných větách. Rozvíjíme představivost a fantazii, myšlenkové operace s využitím všech smyslů, pozorujeme, všímáme si nového. Verbalizujeme myšlenkové pochody, přemýšlíme nahlas, vzpomínáme. Čteme pohádky a básničky na dané téma a následně si o nich povídáme. Příklad témat ranního kruhu podzimní počasí, druhy větru, změna přírody na podzim, zvířátka na podzim, opadávání stromů, co jsme viděli na procházce, Pohybové aktivity zahřátí: různé druhy běhu a chůze, při nichž dbáme na správné dýchání rozcvička: jóga pro děti, zdravotní cviky, aerobik pro děti hlavní část: prevence vad dolních končetin, cvičení na nářadí a s různým náčiním, pohybové hry, posilování pohybového aparátu s důrazem na správné dýchání relaxace: v lehu na zádech s poslechem relaxační hudby, soustředíme se na správné brániční dýchání 4

5 Řízená činnost dechová cvičení: o střídání S a Š s pohybem bránice ruce dáme na bránici a kontrolujeme tak její pohyb při nádechu a výdechu o nadechování do plavacího kruhu (pomalu) o leknutí rychlý nádech dozadu do hrudníku o výdech pomaloučku jako do peříčka rty do U o měkké začátky např. fuuuuj ne slova začínající K, G, H, CH o vítr fíííí, fůůůů krátký nádech a dlouhý výdech o dlouhý nádech, krátký výdech fu - např. dáme před děti nakreslený strom, na něj nasypeme listy z ozdobné děrovačky a děti soutěží, kdo jich sfoukne více. o pomalý nádech, přerušovaný výdech fu fu fu vítr si hraje o pomalý nádech, rychlý výdech fííí silný vítr, vichřice o nádech, výdech, pauza nafukování balónků o krátký rychlý nádech, krátký rychlý výdech foukání papírových koulí po stole (např. do branek jako při fotbale) o hra Hutututu dvě družstva si stoupnou proti sobě, na středu třídy. Členové jednoho družstva se nadechnou a na jeden výdech s vyslovováním slova Hutututu jdou dopředu, druhá skupina couvá. Když první skupině dojde dech, zahání druhá skupina první. Vítězí ten, kdo zažene soupeře dál. Tato hra se dá hrát i jen se 2 dětmi samostatně proti sobě. gymnastika mluvidel: o lev - rozevřít ústa co nejvíc o panenka - obličej co nejvíc stáhnout do středu o loutka nechat spodní čelist spadnout dolů o špulení rtů otevřených, pootevřených i zavřených o vtahování rtů dovnitř otevřených, pootevřených i zavřených o stahování koutků úst vpravo, vlevo a současně - otevřených, pootevřených i zavřených o krouživý pohyb čelistmi, vysouvání čelisti vpřed a vzat (přežvykování kravičky) cvičení hybnosti jazyka: o čertíci (už téměř buší na dveře) rychlé vysouvání a zasouvání jazyka 5

6 o pohyb špičkou vysunutého jazyka dolů a nahoru o vysunutí špičky jazyka k levému a pravému koutku o kroužky špičkou vysunutého jazyka o těšíme se na laskominy od Mikuláše olizování rtů krouživými pohyby vysunutého jazyka o lízání zmrzliny pohyb jazyka venku odspodu nahoru o Martinův bílý koníček mlaskání jazykem o horní patro o opírání jazyka o horní a dolní řezáky u vnitřní strany rtů o počítání zoubků kroužení jazykem uvnitř dutiny ústní o opičky vsouvání jazyka mezi vnitřní stranu rtů a zuby nahoru, dolů i do stran, kroužení jazykem mezi zuby a vnitřní stranou rtů o olizování tvrdého patra špičku jazyka zepředu dozadu a naopak o tisknutí a odtahování celého jazyka k tvrdému patru a od patra artikulační cvičení: o najít svou hlasovou polohu mmm v ní potom vyslovujeme písmena, slova a věty, které procvičujeme o ná-pipipipipipi, ná-ťuťuťuťuťu, drbu vrbu, popokatepetl o prudký výdech - baf přes bránici o a, e, o, u, i, m máma, mámo, mámu, máme, mami o i, j Jana, Jenda, jíme, hajá, myje, můj, jahody o ě, ou Běta, věnec, pěna, moucha, bouchá o p, b Pepa, papá, poupě, pumpa, houpá, bába, houby, buben o f, v Fanda, fouká, haf, Véna, vana, voda o t, d, n táta, teta, pět, Dana, voda, Nána, Hana, panna o ť, ď, ň ticho, kotě, chytí, děda, dívá, vidí, děti, Láďa, hodiny, nitě, Toník, honí, koně, paní, Táňa o l lampa, lípa, kolo, Milan, koulel, balón o k, g Kája, kouká, Hanka, koník, kakao, káva, maminka, Olga, gól, guma, vagón o ch, h chytá, chyba, Michal, moucha, Hana, houpá, houby, Hynek, tahá o c, s, z cinká, cena, noc, více, cibule, pecka, sedí, sype, mísa, pes, pásek, pasa, zajíc, zuby, zelí o č, š, ž čáp, číhá, čichá, oči, míč, míčky, šije, šaty, Dáša, taška, žába, žije o r, ř rána, ryba, kůra, trubka, drátek, Petr, kornout, řepa, říká, dřevo, vaří, třešně, tři, Petřík, pepř 6

7 o na procvičování výslovnosti hlásek s použitím uvedených slov lze využít mnoho vět a veršů, vhodné je použít verše doplněné pohybem (Cardová, Švandová, str ), verše již vybíráme podle tématu, který v MŠ právě probíráme o Kolouch, kohout s mouchou mnohou s hloupou chloubou houpou nohou. Plovou dlouhou strouhou ouzkou, chroupou oukrop s pouhou houskou. o Šla Prokopka pro Prokopa: Pojď Prokope pro proroka. Na Prokopa promokne kdekterá kopa. Před potokem 5 kopek konopí, za potokem 5 kopek konopí. Na Prokopa jsme proklatě promokli. o další jazykolamy např. z o individuální péče o děti s vadou výslovnosti stěžejní práce náleží logopedovi, my v MŠ pomáháme s nácvikem při ranních hrách nebo odpoledních zájmových činnostech, během pobytu venku o logopedická říkadla (např. o rozeznít obličejovou masku: důležité zejména před zpěvem, abychom využívali k rozeznění hlasu všech obličejových dutin a šetřili tak hlasivky mmm až do brnění brm s autíčky nechat rty vibrovat mimi, mami, mám, nemám, maminka nameleme, nameleme, nemeleme, nemeleme bim, bam nechat spadnout čelist Horní čelist - jakoby s úsměvem jejeje, ajajaj, jíva, Jiljí, jedeme Jemenem nebo nejedeme Jemenem vokalizační cvičení: o samohlásky jsou nositeli tónu, nebát se přehánět jejich délky o a dáváme pozor, aby nepadalo dozadu mau, Mauglí, Jájo, Jája jásá Mezi domama má má máma malou zahrádku. Má máma má málo máku. o e trochu nahoru a dopředu ne ne ne, jedeme, Jéňo, Jeníčku o i jazyk nahoru, čelistní úhel malý, ale neuzavřený ííí, jíva, Čím blíž k cíli, tím víc víry o o jazyk nahoru a dozadu óóó, jojo, nojo, Ó panno Rózo, hobojové sólo 7

8 o u jazyk nahoru a dozadu, čelistní úhel malý úúú, jůůů o cvičení od tichého projevu po hlasitý a zpět hra Řekni to jako malé kotě, velký medvěd; zpěv písní s důrazem na snižování a zvyšování hlasitosti projevu o cedit tón mezi zuby o brumendo o prsní rezonance čím vyšší hlas, tím větší podíl hlasové rezonance a naopak Noooo + bouchat do prsní kosti (jako opice), následně již bez úderů pouze zvuk o přehánět koncovky: Musím mluvit s panem Markem. zpěv: o tělo podsazená pánev, stažené břicho, rovná záda, ramena dole, lopatky přimknuté k tělu, roztáhnout hrudník o rozezpívání vja, vjo o vhodné lidové písně s velkým podílem samohlásek, v předadventním období zpravidla nacvičujeme program na besídku další úkoly: o oddělování první hlásky ve slovu Jakým písmenem začíná slovo?, Jaká další písmena na něj začínají?, vyhledávání z obrázků slov na dané písmeno o oddělování poslední hlásky slov hra Autobus o rytmizace slov dělení slov na slabiky, rozpočítadla, rozlišování krátkých a dlouhých slov (vítr x vichřice) o sluchové rozlišování délek samohlásek pes, myš, had x hůl, míč, kůl o napodobování zvuků hlasy zvířat, předměty, stroje o třídění obrázků do skupin podle počátečního písmene toho, co vyjadřují o rozvíjení slovní zásoby vyprávění, popis obrázků, upřesňování významu slov, synonyma, homonyma, antonyma hry na podstatná jména: Kouzelný košík; Uhádni, kdo jsem; Co k čemu patří; Šla babička do městečka; Co tě napadne, když řeknu ; Jak to řekneš jinak (synonyma); Co to ještě znamená (homonyma) hry na slovesa: Kdo co čím dělá; Co umí člověk, vítr, ; Co můžeme dělat rukama, nohama, 8

9 hry na přídavná jména: Jaký je; O kom to říkám; Jak je to naopak (antonyma) hry se zvukovou stránkou slov: Rýmování; Co zní lépe; o řešení problému pomocí předmětů, obrázků, hádanek o osvojování a zdokonalování gramatické správnosti mluvených projevů např. hry Papírová pohádka, Balíme zavazadlo (jedeme k babičce na víkend) o dramatizace příběhu např. O veliké řepě Pobyt venku procházky za různého počasí Závěr Vzhledem k tomu, že nepracuji v MŠ, nemohu si tento svůj program momentálně ověřit v praxi. Na přednášce Mgr. Martiny Červené jsem si ale osobně vyzkoušela, že když je člověk dobře rozmluvený a rozezní všechna místa, která pro zpěv a řeč využívá, hlasivky opravdu šetří. Několik dechových cvičení a motivační pohádky, které jsem přiložila, jsem si vyzkoušela s dětmi během mé praxe. Velmi se jim to líbilo, cvičení byla zábavná a děti se opravdu snažily dýchat správně. Z mé cvičitelské praxe v Sokole mám bohaté zkušenosti s kontrolou a rozvojem dechu během cvičení. 9

10 Seznam zdrojů: MINAŘÍKOVÁ, M., CARDOVÁ, J., ŠVANDOVÁ, H. Jazyková výchova v mateřské škole. Praha: Naše vojsko, CARDOVÁ, J., ŠVANDOVÁ, H. Jazyková výchova v mateřské škole II didaktické hry a cvičení. Praha: Naše vojsko, ČERVENÁ, M. Přednáška Hlasová výchova. Český Brod,

11 Přílohy: Příloha č. 1: Motivační pohádka: Spadlístek a Malovánek Skončily prázdniny, sluníčko začínalo ztrácet svou letní sílu a ve svých postýlkách se začali probouzet skřítci Spadlístek a Malovánek. Jsou to podzimní skřítkové, kteří zodpovídají za listí stromů. Aby se správně vybarvilo a ve správnou chvíli opadalo. Spadlístek má pelíšek hluboko u kořenového mízního jezírka. Začátkem září začnou na jeho dno dopadat první kapičky mízy, která se vrací před zimou z větví do jezírka a ten zvuk Spadlístka spolehlivě probudí. Protáhne se, jedním otevřeným očičkem mrkne do jezírka, spokojeně pokývne hlavičkou, že je všechno jak má být a už šplhá nahoru. Malovánku, vstávej, už je čas! budí cestou svého kamaráda. To už je zase podzim? Malovánkovi se nechce z peřin, ale povinnost, je povinnost. Vyšplhají spolu až do větví a dají se do práce. Malovánek je skřítek neposeda, baví ho běhat z místa na místo. Tam namaluje jeden nebo dva lístky na žluto a už peláší jinam. Cestou natírá lístečky jen tak halabala, tu mázne, tam mázne. Tady přidá trochu červené, tam si dá záležet a pak zas chvíli poctivě vybarvuje lístky od kraje do kraje. Malovánku, to musíš barvit pokaždé někde jinde? Spadlístek za ním nestačí pobíhat a uvolňovat sevření stopek listů. Listí se drží opravdu pevně svých větviček, ale skřítek je na to vybavený kouzelným proutkem. Dotkne se jím pěstičky lístku, ta svůj stisk povolí a už se lísteček klouzavě snáší ze stromu na zem. Všechny lístky čekají na barvičky, proto je roznáším všude! Přestože odpočatý Malovánek má energie na rozdávání, zpočátku moc práce neudělá, ale naběhá se za celý den až, až! A chudák Spadlístek s ním. Přejde září, z polí a luk začíná foukat chladný vítr, říjen přejímá svou vládu. Malovánek se už dost nabažil pobíhání a dává se do pořádné práce. Maluje jeden lísteček vedle druhého žlutou barvičkou, sem tam namočí štětec do červené, to aby byla trochu změna. Spadlístek za ním listům uvolňuje stopky a ty se jako barevné padáčky snášejí k zemi. To nám to jde pěkně od ruky, pochvalují si skřítci. Pracují neúnavně, a přesto se zdá, že listí neubývá, pořád je ho na stromě spousta. Kvapem se blíží listopad. Už podle jména měsíce, kdy má být práce hotová a ještě jí tolik zbývá! Malovánek se rozhodne! Vyleze se svými barvičkami na nejvyšší větev, rozmáchne se a vylije celý zbytek žluté na listí najednou. A červeň taky. Najednou je celý strom v barevném kabátku. Tys tomu dal! Tohle nestihnu všechno uvolnit! Víš, kolik to dá práce, spráskne ruce Spadlístek. Ale poradí si! Vyleze za Malovánkem, stoupne si až na vršíček nejvyšší větvě a zavolá na vítr, který uhání kolem: Prosím tě, větříčku, pomož mi dokončit mou práci, roznes kouzlo z mého proutku ke všem lístečkům, aby mohly ze stromu dolů. Rád, to já rád! Vítr nabere hrst Spadlístkova kouzla a fíííí! Rozfouká ho do koruny stromu. Lístky v tom okamžiku mají volné ručky, pouští se jeden za druhým a plachtí dolů k zemi. Malovánek a Spadlístek obejdou ještě naposledy celý strom: Tak Malovánku a pro letošek máme hotovo! Máme, Spadlístku, nikde nezůstal jediný neobarvený lísteček a na zemi jsou už také všechny! pochvalují si skřítci a vydají se spokojeně zpátky ke kořenům, aby se uložili zase do příštího podzimu k spánku. Musejí načerpat dost sil. Strom za rok zase o trochu povyroste, vejde se na něj víc listí, takže je čeká i o trochu víc práce. To je úděl skřítků a oni si ani trošku nestěžují. Naopak, svou práci dělají s radostí a spolehlivě. (Zdroj: 11

12 Příloha č. 2: Motivační pohádka: Větřík Někde tam nahoře se narodil větřík Petřík. Už odmala to byl velký neposeda a zlobidlo. Moc rád proháněl mráčky po obloze, rozhoupával větve stromů, rozcuchával trávu, ale úplně nejradši ze všeho vymýšlel lumpárny a zlobil. A víte, jak takový větřík zlobí? Nevíte? Tak poslouchejte. Třeba nedávno v parku sebral pánovi klobouk. Foukl a do něj a unášel ho daleko, daleko. A ten pán za ním běžel, klopýtal, nemohl ho chytit a větřík se smál, až se za břicho popadal. Kousek dál copaté holčičce nadzvedl sukýnku, dareba jeden. Holčička se hrozně styděla. Ze všech dětí, které si hrály na pískovišti, udělal rozcuchánky: jéé, vám to teď teda sluší, chichotal se tomu, až slzel. Rád obracel stránky v knížkách a lidé se na něj zlobili, protože nevěděli, kde přestali číst. Jedné staré paní dokonce odfoukl jízdenku na tramvaj a ona musela jít pěšky domů, protože další už neměla. S oblibou také sundával prádlo ze šňůry, ponožky, trička, to, co nebylo přichycené kolíčkem, odnášel povětřím a náramně ho to bavilo. Když pršelo, víte, co prováděl? Převracel lidem deštníky a oni byli potom zmáčení od hlavy až k patě. Takový to byl uličník. Lidé se na něj mračili a neměli ho rádi. Jednou na podzim se větřík Petřík zaletěl podívat do jedné zahrady, kde si hráli dva kluci. Dva bráškové. Házeli si s papírovou vlaštovkou. To bylo něco pro Petříka. Foukal jim do vlaštovky a chtěl jim ji odnést. Ty si chceš hrát s námi, větříku? volali na něj kluci, smáli se a běhali za vlaštovkou. Moc rád smál se větřík a foukal do vlaštovky a moc se mu líbilo, jak si s ním kluci hráli. Najednou ho ale napadla pěkná hloupost. Foukl do vlaštovky tak silně, že přelétla plot. Tam se nedostaneme, kluci posmutněli, co teď? Bylo jim vlaštovky moc líto, ale Petřík se jim škodolibě smál a foukl jim studeně pod bundu. Brr, otřásli se kluci, to je zima, nefoukej na nás. Ale větřík si nedal říct, znovu jim foukl pod bundu, až měli kluci husí kůži. Hepčík! kýchli oba, raději půjdeme domů, třásli se zimou a běželi se schovat do tepla. Větřík Petřík zůstal sám a odlétl také domů. Druhý den se znovu přilétl podívat na zahradu, ale kluci tam nebyli. Čekal celé dopoledne, ale nikde nikdo. Když se chtěl vrátit domů, nahlédl do okna a co neviděl. Oba kluci leželi v postýlkách se šálou na krku a byli nemocní. Co se jim stalo? podivil se a zaťukal na okno. Proč nejdou ven a nehrají si se mnou? V tom ho někdo pošimral. Bylo to sluníčko. Petříku, víš, co jsi provedl? Ti kluci jsou nemocní, protože jsi jim foukal pod bundu a oni se nachladili. Teď musí ležet v postýlkách a nesmí chodit ven, dokud se neuzdraví. Vážně? To jsem nechtěl, moc hezky si se mnou hráli a vůbec se na mě nemračili. Mrzí mě to. Chtěl bych to nějak napravit. Jestli chceš, můžu ti pomoci, usmálo se sluníčko, ale musíš mi slíbit, že už přestaneš zlobit. Slibuji, já už budu hodný větřík. Dobrá, když maminka kluků otevře okno, ať tě ani nenapadne nakouknout dovnitř, já se postarám o to, aby se uzdravili. A co budu dělat já? Ty teď hezky půjdeš shazovat listí ze stromů, tak jako správný vítr na podzim. Dobře, řekl větřík a odletěl. Sluníčko svým paprskem pohladilo brášky po čele, vytáhlo jim rýmu a bolení v krku. Kluci vyskočili s postýlek a běželi ven. A co větřík? Když shodil všechno listí ze stromů. Vrátil se na zahradu a tam ho čekalo překvapení. Kluci už na něj netrpělivě čekali. Kde jsi se loudal, jdeme pouštět draka a ty nám musíš pořádně foukat. A větřík foukal a unášel draka vysoko do mraků. A nejen klukům, ale i všem ostatním dětem a ony se smály a větřík Petřík s nimi kamarádil. (Zdroj: 12