Zápis z 6. diskusního fóra č. 13 Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Mgr. Vladimíra Klíčová, DiS. a Mgr. Hana Drábková Sobková, Ph.D.

Transkript

1 Diskusní fórum pracovní skupiny č. 13 v rámci projektu Efektivní naplňování střednědobého plánu v podmínkách MSK, reg. č. CZ /0.0/0.0/15_007/ Zápis z 6. diskusního fóra č. 13 Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Datum konání: Facilitátoři: Mgr. Vladimíra Klíčová, DiS. a Mgr. Hana Drábková Sobková, Ph.D. Téma: Identifikace potřeb klientů SAS pro rodiny s dětmi, na které služba reaguje - pokračování Potřeby ve vztahu k sociálně nepříznivé situaci, které jsou v SAS pro rodiny s dětmi řešeny Způsoby zjišťování potřeb uživatelů SAS Úvod: V rámci předchozích diskusních fór byly pojmenovány sociálně nepříznivé situace typické pro klienty SAS, stejně tak jako některé potřeby, se kterými klient do SAS přichází. Náplní dnešního DF bude jednak pokusit se propojit sociálně nepříznivé situace s potřebami, jednak pojmenovat způsoby zjišťování potřeb uživatelů SAS. 1. Téma: Které potřeby v dané sociálně nepříznivé situaci klient SAS má? (práce ve skupinách, každá skupina definovala potřeby s ohledem na vybrané sociálně nepříznivé situace vymezené v rámci předchozích DF, pak společná diskuse) Výstupy z práce ve skupinách: Ztráta bydlení včetně rizika ztráty, nevyhovujících podmínek bydlení: bezpečí mít něco svého, soukromí svobodně se rozhodnout (bydlení nemít) udržet rodinu Zadluženost rodiny základní životní potřeby: jídlo, pití, bydlení orientovat se v situaci, zmocnění řešit ji perspektiva (že se z toho dostanu) Nezaměstnanost

2 svoboda rozhodnutí (nechodit do práce) být užitečný uznání seberealizace mít sociální vazby nezávislost zajištění základních životních potřeb Nepříznivý zdravotní stav člena rodiny být v kondici fyzické i psychické svoboda rozhodnout se vztahy integrita, zmocnění nezávislost bezpečí, soukromí, jistota empatie důstojnost informace pomoc, podpora okolí koncept reality Výchovné a vzdělávací problémy dětí bezvýhradné přijetí a pochopení navázání vztahu, lidský přístup, přirozená, neformální komunikace struktura, hranice naděje, vize, potřeba otevřené budoucnosti podnětné prostředí informovanost, která vede ke schopnosti jednat sám, zmocnění podpora okolí Domácí násilí sebevědomí, sebeúcta bezpečí přežít (fyzicky i sociálně) důvěra, že se můžu svěřit informovanost (že žiji v násilném prostředí) zmocnění Vztahové problémy, rozpad rodiny zachování vztahu k oběma rodičům, kontakt s oběma rodiči informace, orientace co se děje jistota, bezpečí dohoda, slušná komunikace rovný, nestranný přístup sebedůvěra, sebepřijetí, sebeúcta svěřit se, sdílet vize do budoucna hmotné zajištění Nedostatečné kompetence rodičů přijetí

3 orientace v situaci potřeba zdravých modelů (u dítěte) integrita, zakotvení v realitě smíření se, přijetí reality přežít Diskriminace rodin mít vizi možnost rovného přístupu, šancí důvěra, jistota možnost prezentovat sebe sama Pozn. U diskriminovaných rodin jsou často rodiče motivovanější ke změně, spolupráci než rodiče trpící závislostí Závislost členů rodiny na návykových látkách, gamblerství děti potřeba bezpečí, jistoty, zůstat v rodině, přijetí vrstevníky rodiče - klid Pozn. U rodičů trpících závislostí jsou detekovány jiné potřeby než u jejich dětí, rodiče mají zpravidla velmi nízkou motivaci ke spolupráci Chudoba (neuspokojení základních životních potřeb) základní životní potřeby: jídlo, spánek, pití zajistit děti zůstat spolu přežít POZN: Některé skupiny definovaly potřeby, které jsou v dané sociálně nepříznivé situaci nejvíce patrné, některé definovaly všechny potřeby, které je v dané situaci napadly. 2. Téma: Smysl definování potřeb, proč identifikovat potřeby? V rámci diskuse vyvstává otázka po smyslu definování potřeb či jejich hledání u jednotlivých nepříznivých situací. Potřeby a jejich pojmenování jsou základním kamenem služby. Na základě pojmenování potřeb klientů poskytujeme službu SAS. Když pracuji s potřebami, vím, co dělám. Zaměřujeme se na potřeby dětí. Nemotivovaný klient může být ve skutečnosti klient, jehož potřeba nebyla pojmenována. Nedostatečné/špatné zjištění potřeby může vést k nespolupráci. Když se práce s klientem nikam neposouvá, přemýšlím o základním kameni, jeho potřebách. Potřeby jsou průřezové, prostupují všemi nepříznivými situacemi. Menší fokus na potřeby vyvolává byrokratizace soc.služeb.

4 Zakázka versus potřeba: V SAS se spíše mluví o zakázkách, nikoli o potřebách. Zakázka klienta není totéž, co potřeba klienta. Je důležité si uvědomit, že klient má nejen zakázku, ale i potřeby za ní skryté. Příklad: Zakázkou klienta je zbavit se soudního dohledu, potřeby za ní skryté mohou být: mít soukromí, získat uznání, zbavit se nálepky... Pro klienta může být obtížné své potřeby pojmenovat, často je musí zjišťovat pracovník. Sociální pracovníci jsou orientováni a školeni na identifikaci a řešení zakázky nikoliv na vyhledávání potřeb klienta. V sociální práci nyní obecně převažuje soustředění na instrumentální, technickou stránku práce, administrativu, méně na člověka. Menší fokus na potřeby klienta mnohdy způsobuje potřeba naplnění indikátorů v rámci projektů (které službám poskytují finanční zajištění provozu). Vyřešení zakázky nemusí znamenat naplnění potřeb klienta (a naopak). Nenaplněná potřeba vyvolává reakce frustrace, nespolupráce, vzdoru, strachu. Naplněná potřeba přináší pozitivní pocity, motivuje ke spolupráci. Mezi potřebami, které vidíme jako pracovníci a které klient skutečně má, může být rozpor. Když potřeby pojmenujeme, dokážeme s nimi pracovat, sytit je? Námitka: "Při jednom setkání nerozklíčuji všechny skutečnosti, potřeby". Reakce: SAS je spíše o intenzivní práci, jednorázová setkání jsou spíše ojedinělá. Potřeby se rozkrývají postupně. 3. Téma: Způsoby zjišťování potřeb uživatelů SAS: pozorování rozhovor, dotazování tabulka potřeb (Maslow), kterou má pracovník k ruce při práci s klientem dotazník setkání ve svépomocné skupině a v jejím rámci sdílení potřeb výtvarné techniky: Erb, Linie života zejména u dětí děláme intuitivně (neumíme vědomě pojmenovat, JAK to děláme) čteme je z příběhu klienta empatie, vcítění se klient sám přijde s cílem, potřebami zaměřujeme se na potřeby dětí a metody jejich zjišťování (služba SAS je vždy navázána na ohrožení dítěte) potřeby vystupují v průběhu práce s klientem, jsou odhalovány postupně

5 Příklad z praxe: Při přípravě mladých klientů na samostatný život používají pracovníci dotazník, kde pracovník i klient zaškrtávají potřeby. Posléze se pracuje zejména se styčnými potřebami. Jak posílit práci s potřebami? sebereflexe v oblasti vlastních potřeb zdravý rozum, vrátit se k podstatě reflektování poskytování služby vcítění se sebezkušenostní či jiné výcviky 4. Téma následujících DF: V následujících diskusních fórech je možno věnovat se: technickým, provozním věcem z evaluačního modelu: kapacita, provozní doba apod. či řešit témata odborná, kvalitativní např. rodičovské kompetence a jejich podpora. Pracovníci SAS chtějí spíše kvalitativní témata, témata organizačně-provozní jdou obtížně zobecnit např. nelze zobecnit provozní dobu, která je individuální pro každou službu SAS a je závislá například na lokalitě, ve které funguje. Přítomní vedoucí pracovníci by uvítali spíše témata organizačně-provozní. Je otázkou, zda zorganizovat setkání jen pro vedoucí, které bude zaměřeno na provozní, technické věci. Příští DF se uskuteční , téma bude upřesněno. Zapsala: Šárka Vlčinská Připomínkovaly: Hana Drábková Sobková, Vladimíra Klíčová