Rozvoj lyžaského areálu Severka Oznámení podle zákona 100/2001 Sb. o posuzování vliv na životní prostedí podle 6, v rozsahu Pílohy.

Transkript

1 RNDr. Alexander Skácel, CSc., - Aquakon, Prkopnická 24, Ostrava I: tel.: skacel.alex@seznam.cz Rozvoj lyžaského areálu Severka Oznámení podle zákona 100/2001 Sb. o posuzování vliv na životní prostedí podle 6, v rozsahu Pílohy. 3 zákona Zpracoval: RNDr. Alexander Skácel, CSc., autorizovaná osoba pro posuzování vliv na životní prostedí, oprávnní.j. 3869/625/OPV/93 vydané MŽP R dne celkem výtisk 10 (v. autorského), výtisk. Ostrava, duben 2012

2 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 2 z 78 Rozvoj lyžaského areálu Severka Oznámení podle zákona 100/2001 Sb. o posuzování vliv na životní prostedí podle 6, v rozsahu pílohy. 3 zákona Obsah: ást A. Identifikaní údaje... 3 A I.1. Obchodní firma oznamovatel... 3 A I.2. I... 3 A I.3 Sídlo... 3 A I.4. Jméno, píjmení bydlišt a telefon oprávnného zástupce oznamovatele... 3 A II.1. Zpracovatel oznámení... 3 A II.2. I... 3 A II.3 Sídlo... 3 A II.4. Jméno, píjmení bydlišt a telefon zpracovatele oznámení... 4 ást B. Údaje o zámru... 4 B I. Základní údaje... 4 B II. Údaje o vstupech B III. Údaje o výstupech ást C. Údaje o stavu životního prostedí v doteném území C I. Výet nejzávažnjších environmentálních charakteristik doteného území C II. Charakteristika souasného stavu složek životního prostedí v doteném území ást D. Údaje o vlivech zámru na veejné zdraví a na životní prostedí D I. Charakteristika pedpokládaných vliv zámru a odhad jejich velikosti a významnosti D II. Rozsah vliv vzhledem k zasaženému území a populaci D III. Údaje o možných významných nepíznivých vlivech pesahujících státní hranice D IV. Opatení k prevenci, vylouení, snížení, popípad kompenzaci nepíznivých vliv 50 D V. Charakteristika nedostatk ve znalostech a neuritosti, které se vyskytly pi specifikaci vliv ást E. Porovnání variant ešení zámru ást F. Doplující údaje ást G. Všeobecn srozumitelné shrnutí netechnického charakteru ást H. Pílohy... 66

3 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 3 z 78 ást A. Identifikaní údaje A I.1. Obchodní firma oznamovatel Lyžaský klub Severka Zastoupen: ing. Albín Malyrz, len statutárního orgánu (pedseda klubu) Povená osoba: Ing. Renatka Lacko, povená zastupováním investora ve vci procesu EIA A I.2. I I: DI: CZ A I.3 Sídlo Lyžaský klub Severka Oldichovice Tinec Úad obce s rozšíenou psobností: Tinec A I.4. Jméno, píjmení bydlišt a telefon oprávnného zástupce oznamovatele Ing. Albín Malyrz, Bydlišt: Protifašistických bojovník 1289/7, eský Tšín, Telefon: A II.1. Zpracovatel oznámení RNDr. Alexander Skácel, CSc. Aquakon A II.2. I I: DI: CZ A II.3 Sídlo Prkopnická Ostrava

4 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 4 z 78 A II.4. Jméno, píjmení bydlišt a telefon zpracovatele oznámení RNDr. Alexander Skácel, CSc. Bydlišt: Prkopnická 24, Ostrava Jih Telefon: ást B. Údaje o zámru B I. Základní údaje B I.1. Název zámru a jeho zaazení podle pílohy. 1 Rozvoj lyžaského areálu Severka, dále pouze Lyžaský areál Severka. Z pohledu zákona. 100/2001 Sb. v platném znní, píloha. 1, je investiní zámr Lyžaský areál Severka zalenn do kategorie. II zámry vyžadující zjišovací ízení, do bodu Rekreaní a sportovní areály, hotelové komplexy a související zaízení v územích chránných podle zvláštních pedpis 12). Souástí projektu je i výstavba sedakové lanové dráhy vetn obslužné stanice, zaízení pro výrobu technického snhu vetn akumulaního objektu, istírny odpadních vod a odstavné plochy vozidel pro 133 vozidel a technického objektu areálu vetn odpovídající technické infrastruktury. Podle 4e se stanoví, že pedmtem posuzování podle zákona 100/2001 Sb. v aktuálním znní jsou stavby, innosti a technologie, které podle stanoviska orgánu ochrany pírody vydaného podle zvláštního právního pedpisu 2a) mohou samostatn nebo ve spojení s jinými významn ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptaí oblasti; tyto stavby, innosti a technologie podléhají posuzování, pokud se tak stanoví ve zjišovacím ízení. Z vedených dvod bylo zpracováno Oznámení EIA v rozsahu pílohy. 3. Píslušným úadem pro tento zámr je Ministerstvo životního prostedí R. 12 ) Napíklad zákon. 114/1992 Sb., zákon. 138/1973 Sb. a zákon. 20/1987 Sb. 2a ) 45h a 45i zákona. 114/1992 Sb., ve znní zákona. 218/2004 Sb.

5 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 5 z 78 B I.2. Kapacita (rozsah) projektu Pedmtem zámru Lyžaský areál Severka je výstavba nové lanové dráhy v trase pvodní zrušené lanové dráhy, zaízení pro jímání vody pro výrobu technického snhu, akumulaní nádrže, potrubních a kabelových tras, obslužné stanice lanové dráhy se sociálním zázemím a restauraním provozem, odstavné plochy vozidel s kapacitou 133 stání, technického objektu areálu, istírny odpadních vod a sociálního zaízení pro veejnost v horské oblasti umístné cca 3 km jižné od obce Dolní Lomná u zakonení místní komunikace, na pozemcích vlastnných R Lesy eské republiky a sdružením vlastník v blízkosti státní hranice R SR. Budoucí kapacita zámru Lyžaský areál Severka je 1440 os/hod, celkem vetn stávajících dopravních lyžaských zaízení 2990 os/hod, stravovací kapacita s pedpokládaným výdejem do 200 jídel/den a odstavnou plochou pro 133 osobních automobil. Celková výsledná kapacita návštvnosti areálu je osob. Provoz lanové dráhy bude probíhat pouze v zimním období. Uvedený poet jídel je zahrnut do maximálního využívání kuchyského zaízení a poítá se s ním i v kapacit a konstrukci istírny odpadní vody. Odpadní vody zámru Lyžaský areál Severka budou mít charakter komunální odpadní vody. Kapacita istírny odpadních vod je projektována na 50 EO (istírna BC 50 + zemní filtr), vyištná odpadní voda bude zaústna do Kínovského potoka. Pitná voda pro provoz zámru Lyžaský areál Severka bude dodávána rekonstruovaným vodovodem Kinov, který souástí celkového ešení zámru. Technické ešení parkovacích ploch ve spodní ásti plochy zámru Lyžaský areál Severka a jeho umístní vetn finální navržené kapacity bylo projednáno se zástupci píslušných orgán a vzhledem k místní terénní konfiguraci je rozdleno na dílí ásti, které jsou samostatn pístupné. Nezbytné ásti budou dle projektové dokumentace zpevnny válcovanou struskou. B I.3. Umístní zámru (kraj, obec, katastrální území) NUTS II: Kraj Moravskoslezský Kraj: Moravskoslezský Obec: Dolní Lomná KÚ: Dolní Lomná

6 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 6 z 78 B I.4. Charakter zámru a možnost kumulace s jinými zámry Jedná se o novostavbu dvousedakové lanové dráhy v trase pvodní lanové dráhy, která byla v dívjší dob zrušena a na jejím míst je dodnes patrná stopa v devinné vegetaci. S jejím provozem se poítá pouze v zimním období. Další objekty budou sloužit pro doplnní stávající infrastruktury historicky provozovaného lyžaského areálu a pro zajištní funknosti dopravního zaízení, zasnžování plochy lyžaské sjezdové dráhy zajištní potebné dopravní dostupnosti areálu, zvýšení komfortu a bezpenosti uživatel a zajištní ochrany složek životního prostedí. Objekty budou mít charakter trvalých staveb. Kapacita areálu po jeho modernizaci bude osob, kapacita stání pro osobní automobily je plánována na 133 vozidel, výrobní kapacita stravovacího zaízení je projektována na max. 200 jídel denn. Dalšími prvky jsou liniové stavby potrubní a kabelové trasy, jímací zaízení pro výrobu technického snhu a akumulaní nádrž. Souástí zámru je rekonstrukce a výstavba istírny odpadních vod na cílový stav s kapacitou 50 EO se zemním filtrem, která bude schopna zajistit odpovídající stupe ištní komunální odpadní vody pro stávající i budované objekty vetn sociálního zaízení pro veejnost. OV bude odvádt vyištné odpadní vody gravitaní kanalizací do recipientu, kterým je Kínovský potok. Souástí projektu je i obnova vodovodu Kinov, který bude sloužit jako zdroj pitné vody pro provoz zámru Lyžaský areál Severka. Svým umístním má investiní zámr Lyžaský areál Severka za cíl dopravn zpístupnit již dlouhodob historicky provozovaný lyžaský areál pro motorizované uživatele, zvýšit celkovou technickou úrove lyžaského areálu z hlediska jeho uživatel vetn dosažení potebného standartu provozní bezpenosti a doplnit potebnou infrastrukturu pro zajištní potebných funkcí hlavních objekt areálu. Projektovaný zámr je pociován jako nezbytný pro zajištní další funknosti areálu i do budoucna za situace, kdy jsou potenciálním návštvníkm v okolí nabízeny i jiné lyžaské možnosti v lokalitách, které jsou vybaveny moderním zaízením a odpovídajícím zázemím po stránce funknosti a uživatelského komfortu. Zámr je umístn mimo souvisle zastavné ásti obce Dolní Lomná s trvalým osídlením. Dopravn je tato lokalita dostupná pedevším individuální automobilovou dopravou. Kumulace s dalšími zámry se nepedpokládá, v bezprostedním okolí se nenalézají jiná sportovní zaízení se stejnou i obdobnou nabídkou služeb. Nejbližší lyžaskou sjezdovou dráhou v okolí je lyžaský areál Ski Armáda, který leží v blízkosti veejné komunikace mezi obcemi Dolní Lomná Horní Lomná ve vzdálenosti cca 5 km od navrhovaného zámru

7 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 7 z 78 Lyžaský areál Severka. Ani systém ištní a vypouštní odpadních vod zámru Lyžaský areál Severka se nemže projevit nepíznivým kumulativním vlivem, do Kinovského potoka nejsou v okolí zámru vypouštny jiné odpadní vody. B I.5. Zdvodnní poteby zámru a jeho umístní vetn pehledu zvažovaných variant a hlavních dvod (i z hlediska ŽP) pro jejich výbr, resp. odmítnutí Zámr umožní po jeho realizaci další rozvoj a provozování stávajícího lyžaského areálu v míst, které je pro tuto innost dlouhodob využíváno. Poteba realizace zámru spoívá v souasném stavu dopravních zaízení, která jsou na lokalit provozována a v jejich nedostatené kapacit a v poteb zvýšit atraktivitu lyžaského areálu Severka pro potenciální návštvníky sjezdové lyžae. Poteba realizace zámru, který zvýší pepravní kapacitu zaízení, odstraní ekání lyža ve frontách, umožní jim píjezd k lyžaskému areálu a zvýší úrove bezpenosti a uživatelský komfort pi využívání lyžaského areálu Severka je zvláš významná pi nabídce obdobných sportovních a rekreaních zaízení ve vzdálenjším okolí, která díky svému modernímu vybavení snižují návštvnost mén atraktivního lyžaského areálu Severka. Pro zachování návštvnosti tohoto lyžaského areálu je proto nezbytné zajistit odpovídající nabídku služeb i v tomto míst. Souvisejícím dsledkem realizace zámru je zajištní podmínek pro turistický ruch v zimním období. Zámr je situován do území s vysokým rekreaním potenciálem (viz mapa na následující stran). Infrastruktura objektu je poítá se zajištním parkovacích možností pro 133 osobních automobil a zajištním možnosti stravování pro návštvníky s kapacitou max. 200 jídel/den. Pitná voda bude zajištna z obnoveného vodovodu Kinov, který je projektován jako souást celkového rozvoje lyžaského areálu Severka. istírna odpadních vod je projektována pro likvidaci komunální odpadní vody vznikající pi provozu areálu, její projektovaná kapacita je 50 EO a zemní filtr s vypouštním vyištné odpadní vody do Kinovského potoka. Umístní zámru je dáno lokalizací stávajícího provozovaného lyžaského areálu Severka a trasováním pvodní sedakové lanové dráhy, která byla v minulosti zrušena. Umístní odstavné plochy vozidel a jeho kapacita je výsledkem dlouhodobého jednání investora s jinými zainteresovanými subjekty vetn orgánu ochrany pírody, stejn jako umístní a technický charakter ostatních objekt ešených zámrem vetn nezbytných souástí technické infrastruktury (nap. jímací zaízení, akumulaní nádrž). Realizací zámru

8 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 8 z 78 Lyžaský areál Severka bude na ešené lokalit dosaženo žádoucího stavu areálu s odpovídající nabídkou služeb a s provozem, který zajistí i ochranu složek životního prostedí na úrovni, která odpovídá souasné legislativ. Parcely dotené zámrem Lyžaský areál Severka jsou ve vlastnictví R Lesy eské republiky a Sdružení vlastník. Umístní ploch s rekreaním potenciálem v míst zámru Lyžaský areál Severka ( B I.6. Struný popis technického a technologického ešení zámru Investiní zámr Lyžaský areál Severka eší novostavbu dvojsedakové lanové dráhy v trase pvodní lanové dráhy, která byla na lokalit v minulosti zrušena. Provoz nové lanové dráhy je uvažován pouze v zimním období. Tento zámr je spojen s komplexním rozvojem areálu, jehož výsledkem je rozšíení a zkvalitnní nabídky služeb v míst dlouhodob provozovaného lyžaského sportovního areálu. Zámr je spojen s dobudováním potebné infrastruktury i doplnním nezbytných odstavných ploch pro zlepšení dopravní dostupnosti lyžaského areálu, aby byla zajištna i do budoucna konkurenceschopnost lyžaského areálu Severka.

9 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 9 z 78 Projektované objekty mají charakter staveb trvalých. Jejich úelem je krom zkvalitnní uživatelského komfortu a provozní bezpenosti i zajištní potebného stupn ochrany životního prostedí. Obecná charakteristika Projekt eší rozvojovou koncepci lyžaského areálu Severka na k.ú. Dolní Lomná, katastrální úad Tinec, okres Frýdek Místek, kraj Moravskoslezský pro zajištní možností jeho efektivního a prosperujícího provozování do dalšího období, nebo je nezbytné zajistit dostatený stupe atraktivity areálu pro jeho uživatele sjezdové lyžae. S provozem lanové dráhy se poítá pouze v zimním období. Základní kapacitní údaje zámru: -Plocha stávajících sjezdových tratí -Teoretická kapacita dopravních zaízení 6,38 ha - Lanová dráha 1440 os/hod - Lyžaský vlek POMA 700 os/ hod - Lyžaský vlek dtský 500 os/ hod - Lyžaský vlek Vojenská 350 os/hod Celkem 2990/hod Obslužné stanice (SO 05) - Obslužná stanice 1 269,85 m 2 - Obestavný prostor 2750 m 3 Obslužné stanice (SO 05) - Obslužná stanice m 2 - Obestavný prostor 2480 m 3 - Technický objekt areálu SO 07 - zastavná plocha 189,35 m 2 - obestavný prostor 854 m 3 - Odstavná plocha vozidel SO 06 - kapacita 133 stání - vylenná plocha 7980 m 2 - Kapacita návštvnosti areálu osob

10 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 10 z 78 lenní stavby na stavební objekty a provozní soubory. SO 01 Základy lanové dráhy a objekty stanic SO 02 Jímání vody Lomná SO 03 Akumulaní nádrž SO 04 Potrubí a kabelové trasy SO 05 Obslužná stanice SO 06 Odstavná plocha vozidel SO 07 Technický objekt areálu SO 08 Rekonstrukce OV Severka SO 09 OV Lomná SO10 Sociální zaízení pro veejnost PS11 Technologie lanové dráhy PS12 Technologie erpání pro výrobu snhu PS13 Rekonstrukce trafostanice Popis jednotlivých SO a PS SO 01 Základy lanové dráhy a objekty stanic Objekt zahrnuje železobetonové základové konstrukce kotvení stanic a podpr technologie. Jednotlivé patky (15 ks, každá o rozmrech cca 3450x3450xH2600) vycházejí z typových podklad, které budou korigovány podle konkrétních zatžovacích pomr a geologických podmínek terénu hloubkou založení i objemem výztuže. Všechny konstrukce musí být monolitického provedení. Vytžená zemina pro umístní základových konstrukcí bude použita pro tvarování ploch kolem stanic nebo bude rozprostena kolem patek. Pedpokládané objemy betonu: Vratná stanice cca 20 m 3 Podpry cca 150 m 3 Poháncí stanice v. pomoc. konstrukcí cca 52 m 3 Objekty obsluhy stanic dráhy na nástupištích jsou pedmtem dodávky lanové dráhy. Jedná se o již vybavené a zateplené objekty. Bezpenostní systém kabel NN bude uložen ve výkopu v pásu po celé délce lanové sedaky.

11 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 11 z 78 SO 02 Jímání vody pro výronu snhu Jímací objekt je situan navržen pod soutokem dvou vodoteí - pod jímáním vody pro obec Dolní Lomná, na kót 685,00. Technické ešení jímacího objektu sestává z nkolika ástí: První ást je situan navržena v koryt potoka a tvoí ji mrný obdélníkový pepad, který zajistí minimální biologický prtok vody pod jímacím objektem. Mrný pepad je navržen jako devný práh tvoený dvma devnými trámy 250/250 mm s vyezaným mrným pepadem šíky 200 mm a hloubky 50 mm. Na levém behu toku, pod místní obslužnou komunikací, je navržena druhá ást jímacího objektu - železobetonová skružová studna, do které je zaústna jímaná voda z potoka. Studna je navržena z prefabrikovaných železobetonových skruží DN Hloubka studny je 2,50 m. Jímací objekt je osazen hradítkem a je navržen tak, aby byla zajištna minimální hloubka od úrovn výtoku po dno studny na hodnot 400 mm. Tento prostor bude zajišovat sedimentaci pípadných splavenin vniklých do studny. Proti plaveninám je jímání zabezpeeno ochrannou srubovou stnou délky 1,0 m a výšky cca 300 mm. Voda z jímání do jímacího objektu - studny je pivedena PP potrubím DN 200, délky 3,00 m. Trubní vedení z jímacího objektu je navrženo PP potrubí DN 200 délky 90,00 m, které bude zajišovat pívod vody z vodotee do akumulaní nádrže. Potrubí bude položeno na levém behu potoka na p /1 (PK 1335/1) v plynulém spádu, tak aby napouštní nádrže bylo provádno samospádem -gravitan. Potrubí bude v míst nádrže ukoneno betonovým elem s opevnním dna kamennou rovnaninou. SO 03 Akumulaní nádrž Akumulaní nádrž pro výrobu technického snhu Ski Areálu je situan navržena v míst mezi lesní obslužnou komunikací k jímacímu objektu a místní komunikací vedoucí do Ski areálu k nástupní stanici. Akumulaní nádrž je umístna na pozemku parc /1. Nádrž je navržena jako nádrž se zemními hrázemi, s kombinovaným vypouštcím objektem, který bude zárove plnit funkci bezpenostního pepadu. Dno a behy jsou tsnny izolaní folií. Ve behu nádrže je navržen technický objekt erpání technické vody zasnžování. Z nádrže z výústního a bezpenostního objektu je navrženo PP potrubí DN 250 délka 32,30 m, které je zaústno výústním objektem zpt do vodotee.

12 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 12 z 78 U paty hráze nádrže je navržena kontrolní a spojovací železobetonová šachta Šk+s, DN 1000, ve které bude provedeno i napojení peištných splaškových odpadních vod z istírny odpadních vod z objekt umístných v dolní ásti areálu. Na korun hráze nádrže bude umístno bezpenostní zábradlí. V jednom míst hráze bude na vnitním povrchu umístna jutová sí, která bude sloužit k výlezu živoich, kteí by omylem spadli do nádrže. Parametry nádrže: Maximální objem akumulované vody m 3 Plocha nádrže hladiny 800 m 2 Hloubka vody v nádrži 1,50-1,70 m Plocha litorální ásti nádrže % m 2 Sklon návodního líce behu nádrže 1 : 2 Sklon vzdušného líce behu nádrže 1 : 1,5 Sklon dna litorální ásti 1 : 8-10 Výústní objekt je situan navržen na levém behu vodotee. Je navržen jako samostatný objekt opevnný kamennou rovnaninou s vyklínováním. Potrubí je výškov zaústno cca 300 mm nade dnem potoka. Zaústní bude provedeno pod úhlem 60 stup a konec potrubí bude seíznut podle sklonu beh tak, aby vlastní potrubí nezužovalo prtoný profil vodotee. Kamenné opevnní behu bude ve dn openo o stabilizaní kamennou patku, která bude zapuštna minimáln 600 mm do dna potoka. Délka opevnní beh je 1,20 m (600 mm na každou stranu od potrubí). SO 04 Potrubní a kabelové trasy Stavební objekt zahrnuje potrubní a kabelové rozvody v celkové délce 1710 m, vetn hydrantových odboek. Potrubní vysokotlaký rozvod je sestaven z prvk potrubního systému Victaulic, v žárov zinkovaném provedení. Potrubí je vedeno ve dvou vtvích z dvodu možnosti zasnžování obou tras sjezdových tratí. Rozvod obsahuje i odboky pro napojení hydrant, které jsou samovyprazdovací v okamžiku jejich uzavení. Tím je vyloueno jejich možné zamrznutí. Konec každé vtve potrubí je osazen samoinným odvzdušovacím ventilem. Nízkotlaká ást rozvodu mezi akumulaní nádrží a erpací stanicí je z PVC rour dimenze DN 150/PN 10. Ve spoleném výkopu s potrubím vody budou uloženy i silové a ovládací kabely technologie, v nkterých úsecích i soubžné pívody k dopravním zaízením. Pi soubhu i kižování s jiným podzemním vedením musí být splnny veškeré požadavky norem.

13 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 13 z 78 Silový kabel pro zasnžování zajišuje prbžné napojení elektrant na svahu. Na tyto elektranty se pak napojují mobilní agregáty na výrobu umlého snhu (snžné dla). Souasn s tímto silovým kabelem je prbžn do každého elektrant natažen i ovládací kabel. Tento SO zahrnuje i kabelová propojení jednotlivých objekt s hlavním rozvadem trafostanice i kanalizaní potrubí jednotlivých objekt. SO 05 Obslužná stanice Realizan se jedná o rozšíení stávajícího betonového objektu trafostanice, který bude souástí obslužné stanice. Objekt bude sloužit pro oberstvení a ubytování návštvník a zamstnanc areálu a obsahuje i další potebné provozní prostory. Dispoziní ešení:v 1PP bude situována garáž s píjezdem od hlavní pístupové komunikace areálu. V pvodním betonovém objektu trafostanice bude ást plochy využita pro technické vybavení objektu (technologie pro vytápní, úpravu vody apod.), v další ásti bude umístn skiservis. Všechny místnosti v 1PP mají samostatné vstupy zvení a nejsou propojeny s dalšími podlažími. V 1.NP je navržena restaurace v. píslušného zázemí (kuchyn, sklady, hyg. zaízení pro zamstnance restauraního provozu). Dispoziní ešení kuchyského provozu bude ešeno v dalším stupni PD. Vstup do restaurace je smrem od hlavní pístupové komunikace pes venkovní terasu s možným venkovním posezením. Ve 2.NP jsou situovány pokoje pro ubytování návštvník. Jsou pístupné z centrální chodby, každý pokoj má své hyg. zaízení. V ásti pro zamstnance se nachází služební pokoj pro pracovníka obsluhy areálu, sušárna odv a 2 kanceláe provozu areálu. Objekt bude zdný, s betonovými základy, stecha sedlové s devným krovem. Vytápní objektu je navrhováno tepelným erpadlem systému vzduch voda v kombinaci s pímotopným el. vytápním. Napojení na pitnou vodu bude provedeno se stávajícího zdroje. Odkanalizování objektu bude provedeno sbrnou kanalizací k OV, srážková vod a bude napojena na potrubí vývodu z OV. Napojení elektrické energie bude zajištn kabelem z hlavní rozvodny areálu v SO 07. Objekt respektuje požadavky pro zástavbu v CHKO Beskydy. Jako venkovní úpravy povrch bude použita bílá omítka, kamenný obklad a devné obklady s vodorovným a svislým lenním. SO 06 Odstavná plocha vozidel Jedná se o plochu cca 7.980m 2, na které bude provedena odstavná plocha. S ohledem na svažitost terénu je rozdlena na dílí ásti, které jsou samostatn pístupné a navazují na

14 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 14 z 78 stávající svážnici lesního pozemku. Každá z ploch má samostatné napojení na píjezdovou komunikaci. Pro možnost využívání bude nutná plocha zpevnna vrstvou válcované strusky 0/63 v tl. cca 200mm. Celkový poet stání: 133 osobních vozidel (trasa A: 22ks, trasa B: 45 ks, trasa C: 66ks). S ohledem na výjezd vozidel a souasnou šíku úelové komunikace je potebné její rozšíení na 5,50m, tzn. rozšíení o cca 1,70m. Tato ást komunikace bude zpevnna vrstvou obalovaného kameniva a štrku v celkové tloušce cca 400mm. S ohledem na pedpokládaný zimní provoz je navržena nezpevnná krajnice v šíce 1,0m. Odvodnní komunikace bude ponecháno do terénu. V rámci hrubých terénních úprav stavby Odstavná plocha se provede skrývka ornice v prostoru rozšiované odstavné plochy (cca 7.500m 2 ). Staveništní deponie ornice pro potebu konených terénních úprav se uvažuje v blízkosti stavby (do 100m) s využitím pro akumulaní nádrž a zásyp rozšíení dojezdu sjezdové trat (SO 07). Na ploše stavby se provede vykácení porostu vetn likvidace koenového systému. Pebytená zemina bude rozptýlena dle poteby. SO 07 Technický objekt areálu Objekt bude umístn do terénního záezu a bude sloužit zárove jako souást oprné zdi, umožující nutné rozšíení sjezdové trat, které probíhá nad ním. Objekt je jednopodlažní s pímými vstupy do jednotlivých místností smrem od hlavní pístupové komunikace areálu. V objektu bude umístna trafostanice s rozvodnou (pemístná z pvodní instalace v objektu 05), strojovna erpací technologie, OV a sklady sportovních poteb a zasnžovací techniky. Horní plocha zastešení mže sloužit jako otevená terasa, bude opatena zábradlím a venkovním pístupovým schodištm. Objekt svým umístním bude psobit jako souást oprného systému. SO 08 Rekonstrukce OV Severka Splaškové odpadní vody rekreaního objektu chata Severka budou peištny v sestav OV tíkomorový septik a biologický filtr. Stávající železobetonový septik bude vyerpán, vyištn a stavebn upraven tak, aby byl septik technicky tíkomorový a aby byla zajištna jeho vodotsnost. Na stávajícím potrubí mezi objektem chaty Severka a stávajícím septikem v délce cca 20,00 m bude provedena

15 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 15 z 78 zkouška tsnosti. V pípad netsnosti potrubí bude celá trasa v délce 20,0 m vymnna za nové vedení. Za septikem je jako druhý stupe ištní odpadních vod navržen biologický filtr. V tomto objektu dojde k biologickému doištní splaškových vod. Z biologického filtru je peištná voda odvedena do vsakovací studny, kde bude voda utrácena do pdních vrstev. Vsakovací studna je navržena jako železobetonová vsakovací jímka DN 1000 hloubky 3,00 m. V pípad poteby mže být vsakovací jímka posilnna vsakovací drenáží. V míst odtoku splaškových odpadních vod z kuchyn je navržen odluova tuk. SO 09 OV Lomná Pro zajištní likvidace splaškových odpadních vod z objekt umístných v dolní ásti Ski areálu je navržena OV sestava tíkomorový septik a biologický filtr. Tato sestava byla navržena z dvodu nárazových pítok splaškové odpadní vody. Sestava OV bude umístna ve sdruženém technickém objektu 07, vedle strojovny výroby technického snhu. V pípad variantního umístní této OV v dolní ásti areálu pod akumulaní nádrží znamená úprava jen použití navrhovaného trubního vedení ne pro istou, ale pro nepeištnou vodu do OV a zmnu ve vyústní dešové kanalizace do vodotee boního pítoku Kínovského potoka. Peištné odpadní vody z istírny odpadních vod budou odvedeny kanalizaní pípojkou do kontrolní a spojovací šachtice WAVIN DN 400, která je umístna ped objektem strojovny. Do této šachtice budou rovnž napojeny odpadní vody ze strojovny a dešové vody ze všech tí objekt umístných v dolní ásti areálu. Dešová kanalizaní pípojka DN 200 je napojena do kontrolní a spojovací šachtice umístné ped objektem strojovny. Z kontrolní a spojovací šachtice je navrženo PP potrubí DN 200 o celkové délce 190,00 m. Kapacita této OV je navržena pro 50 EO jako dostaující pro celkovou produkci odpadních vod ve spodní ásti areálu Severka. Po doplnní informací projektantem je jako vhodná OV uren typ BIOCLEANER BC50 (výrobce ENVI-PUR s.r.o.) s následným zaazením zemního filtru pro snížení eutrofizaního vlivu. Pro efektivní ištní pitékajících odpadních vod bude v objektu kuchyn zaazen odluova tuk, který zajistí pedištní kuchyské vody a snížení zátže istícího procesu na potebnou míru. SO 10 Sociální zaízení pro veejnost Projektová dokumentace pro tento objekt je zpracována separátn. Tento stavební objekt bude také zalenn do areálu a napojen na sít, poítá s ním i kapacita OV Lomná.

16 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 16 z 78 PS 11- Technologie lanové dráhy Lanová dráha bude obžného systému pevn uchycených voz na dopravním lan. Lanová dráha bude urena výhradn pro zimní provoz sjezdové trat k doprav lyža s lyžemi na nohou k horní stanici, doprava pších osob bude uskuteována pouze pro obslužný personál v rámci plnní jeho pracovních povinností. Pohon i zaízení pro napínání dopravního lana dráhy budou v dolní nástupní stanici, horní výstupní stanice bude provedena z prostorových dvod jako pevná. Základní parametry dvousedakové lanové dráhy: Varianta I (delší) Varianta II (kratší) Vodorovná délka dráhy 1097,85 983,79 m Pevýšení 251,82 243,91 m Šikmá délka dráhy 1134, ,90 m Prmrný sklon trasy 22,94 24,79 % Maximální sklon trasy 52,11 52,11 % Dopravní kapacita os/hod Dopravní rychlost 2,50 2,50 m/sec Doba jízdy 7,56 6,81 min Vzdálenost voz 12,50 12,50 m asový interval nástupu 5,00 5,00 sec Poet voz ks Poet traových podpr ks Prmr dopravního lana mm Výkon motoru 148,34 146,26 kw Max výkon motoru (rozjezd) 161,25 158,04 kw Dopravní vtev levá (pravotoivý provoz) Varianta I byla zamítnuta na základ jednání s orgány ochrany pírody a orgánem ochrany lesa. Proto není dále ešena ani uvádna. Poháncí stanice Pohon lanové dráhy je uložen na pojezdovém rámu strojovny, který pojíždí po nosné konstrukci stanice a je hydraulicky napínán. Hydraulický agregát je umístn v prostoru strojovny. Náhradní zdroj pohonu je rovnž umístn ve strojovn pohonu. Technologie nástupního pásu je uložena v betonové konstrukci, která je souástí konstrukce strojovny. Pohon pásu pro dosažení nastavené relativní rychlosti je synchronizován s rychlostí dopravního lana, jakož i asování otevírání pístupové asové branky pro lyžae. Vratná stanice Stanice je tvoena monolitickou betonovou konstrukcí základu s nosným pilíem, na kterém je uchycena technologie uložení vratného kotoue.

17 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 17 z 78 Napojení el. energie Píkon dráhy v. vytápní objekt obsluhy je cca max. 170 kw. Provozovatel bude provozovat lanovou dráhu mimo as zasnžování. Mezi stanicemi bude uložena v jednom výkopu ovládací kabeláž pro zabezpeení: - Zabezpeovací zaízení podpr - Tlaítka provozního a havarijního zastavení - Tlaítka snižování rychlosti - Výstupy signálního vtromru (umístného v míst mení výskytu vtru, pravdpodobn na poslední podpe) - Telefonní propojení stanic a reproduktory na trase - Prbžný zemnící vodi pro uzemnní traových konstrukcí PS 12 Technologie erpání pro výrobu snhu Technologie nízkotlakého erpání obsahuje podávací ponorné erpadlo 30 kw, v. nosné konstrukce jeho osazení v erpací šacht, která je souástí akumulaní nádrže SO 03. Provoz erpadla je hlídán elektronickým zaízením pro hlídání hladiny. Technologie vysokotlakého erpání bude umístna ve strojovn erpání v technickém objektu SO 07. Technologie obsahuje filtraci vody pomocí filtru s protismrným proplachem, vertikální vysokotlaké erpadlo 110 kw, zptný ventil s minimálním prtokem, uzavírací a regulaní armatury. Provoz erpadla je zabezpeen hlídáním tlaku na vstupu do erpadla. PS 13 Rekonstrukce trafostanice Tento provozní soubor bude ešen prostednictvím EZ, na základ požadovaného zvýšení píkonu. ešení pedpokládá výmnu stávající trafostanice 6/0,4 kv za novou, 22/0,4 kv umístnou v technickém objektu areálu, odpovídající požadavku výkonu 400 kva, a jejím napojení na prodloužené vzdušné vedení 22 kv ze smru Dolní Lomná. Zajištní pitné vody pro provoz zámru Lyžaský areál Severka je zpracováno samostatným projektem (obnova infrastruktury vodovod Kinov). Úelem stavby je dodávka pitné vody do nov rekonstruovaného Ski areálu a nadlepšení pítoku vody, v klimaticky sušším období, která je urena k zásobování pitnou vodou obyvatel obce Dolní Lomná. Zdrojem vody bude sestava stávajících jímacích objekt jímací objekt.1,.2, a.4. Jejich souhrnná kapacita je dle mení provedeného projektantem cca 10 l/sec. Potrubí z jímacího objektu. 4 je ukoneno v objektu stávající trafostanice. V tomto objektu se uvažuje s umístním úpravny vody celého Ski areálu. Pebytená (nespotebovaná) voda bude pepouštna do druhé ásti

18 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 18 z 78 vodovodního adu. Z budoucí úpravny vody Ski areálu je voda vedena PE potrubím WAVIN ST RC HDPE 100 SDR 17 PE D 200x11,9 o celkové délce 290,00 m. Toto potrubí je zaústno ve stávajícím jímacím objektu obecního vodojemu 100 m 3. Pivedená voda z jímacích objekt Ski areálu Severka bude nadlepšovat potebu vody obce Dolní Lomná v období nízkých prtok na Kínovském potoku. Uložení se provede v nezámrzné hloubce minimáln 1,30 m pod terénem do pískového lože 10 cm. B I.7. Pedpokládaný termín zahájení realizace projektu a jeho dokonení Zahájení rok 2012 Ukonení stavby investiního zámru Lyžaský areál Severka rok 2013 (pedpokládaná doby výstavby 8 msíc) B I.8. Výet dotených územn samosprávných celk Kraj: Moravskoslezský Obec s rozšíenou psobnosti: Jablunkov (povený obecní úad s rozšíenou psobností) Obec: Dolní Lomná KÚ: Dolní Lomná B I.9. Výet navazujících správních rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úad, které budou toto rozhodnutí vydávat V souladu s platnou legislativou budou probíhat tato základní ízení: 1. ízení o vydání územního rozhodnutí podle stavebního zákona, jehož výsledkem bude vydání územního rozhodnutí. 2. Stavební ízení podle stavebního zákona 3. Vodoprávní ízení podle zákona o vodách 254/2001 Sb. ve znní pozdjších pedpis pro povolení provozu istírny odpadních vod a vypouštní ištných odpadních vod do povrchového toku a pro povolení provozu zdroje pitné vody spojené s hodnocením hygienické nezávadnosti vody z uvedeného vodního zdroje. Píslušnost je dána stavebnímu úadu obce Jablunkov, vodoprávnímu úadu v Jablunkov a pro pitnou vodu z hlediska její zdravotní nezávadnosti Krajské hygienické stanici v Ostrav,

19 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 19 z 78 pracovišt Frýdek Místek. Pro povolení odbru vody obnoveným vodovodem a povolení provozu zdroje zneištní povrchové vody bude nutno zajistit souhlas správce vodního toku podniku Povodí Odry, s.p. B I.10. Investiní rozsah akce Cca 60 mil. K

20 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 20 z 78 B II. Údaje o vstupech B II.1. Pda a její zábor Investiní zámr Lyžaský areál Severka se dotkne parcel v jediném katastru k.ú. obce Dolní Lomná, jejich oznaení je uvedeno v tabulce. 1. Na tchto parcelách budou umístny všechny stavební objekty i provozní soubory i jednotlivé souásti obnoveného vodovodu Kinov vetn odstavných ploch pro osobní automobily, akumulaní nádrže i istírny odpadních vod. Tab.. 1: Dotené parcely zámrem Lyžaský areál Severka Kat. území Parc.. Vlastník/ uživatel Druh pozemku Dolní Lomná 1322/1 R Lesy eské republiky Lesní pozemek Dolní Lomná 1322/4 R Lesy eské republiky Ostatní plocha Dolní Lomná 1322/5 R Lesy eské republiky Ostatní plocha Dolní Lomná 1322/6 R Lesy eské republiky Ostatní plocha Dolní Lomná 1322/7 R Lesy eské republiky Ostatní plocha Dolní Lomná 1322/8 Sdružení vlastník Ostatní plocha Dolní Lomná 1322/10 R Lesy eské republiky Lesní pozemek Dolní Lomná 1322/13 R Lesy eské republiky Ostatní plocha Dolní Lomná 1322/19 R Lesy eské republiky Ostatní plocha Dolní Lomná 1322/20 R Lesy eské republiky Ostatní plocha Dolní Lomná 1322/23 R Lesy eské republiky Ostatní plocha Dolní Lomná 1322/28 R Lesy eské republiky Lesní pozemek Dolní Lomná 1365/17 Sdružení vlastník Ostatní plocha Dolní Lomná 1365/18 Sdružení vlastník Ostatní plocha Dolní Lomná 2465/38 Sdružení vlastník Ostatní plocha Dolní Lomná St. 989 R Lesy eské republiky Zastavná plocha a nádvoí Dolní Lomná St R Lesy eské republiky Zastavná plocha a nádvoí Dolní Lomná St R Lesy eské republiky Zastavná plocha a nádvoí Požadovaná zmna ve vymezení jednotlivých ploch pro realizaci zámru je zapracovaná v návrhu zmny územního plánu. 7. Na lokalit Dolní Lomná se jedná celkov o vyntí z plochy PUPFL v rozsahu 1,111 ha z parcel 1322/1 a 1322/10 s následným odlesnním. Tyto plochy budou pevedeny na ostatní plochu, která bude sloužit v zimním období pro úely lyžaského areálu a v letním období bude využívána jako skladová a manipulaní plocha lesním správcem. Projekt Lyžaský

21 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 21 z 78 areál Severka pedpokládá maximální možné využívání pdorys stávajících objekt a tím snižuje nároky na zmnu využívání ploch v rámci dotených parcel. Nároky jednotlivých stavebních objekt na zábor ploch je následující: Stavební objekt Plocha (m 2 ) SO SO SO SO SO SO 10 Cca 50 Z výše uvedeného pehledu je zejmé, že zámr Lyžaský areál Severka pedpokládá zvýšení zastavných ploch (budovy, patky podpr apod.) o 2750 m 2, nejvtší nároky na zábor plochy však pedstavují objekty situované ve spodní ásti areálu na zízení odstavné plochy v ploše 7980m 2 a akumulaní nádrže v ploše 800 m 2. Rekonstruovaná OV využije stávající prostor OV bez nároku na zvtšení zastavné plochy. Realizace investiního zámru Lyžaský areál Severka pedpokládá i liniové stavby (vedení technologické, pitné a odpadní vody, kabeláže) pouze doasné práce na vymezených plochách, které budou po provedených pracích navráceny pvodnímu zpsobu využívání. Dalších ploch v okolí se realizace zámru Lyžaský areál Severka nedotkne. B II.2. Voda, její spoteba a odbr Technický provoz zámru pedpokládá spotebu technologické a pitné vody pro úely provozu areálu, rekreaního zaízení a stravovacího zaízení, které je jeho souástí, vetn sociálního zázemí pro veejnost. Pi realizaci zámru Lyžaský areál Severka bude obnoven stávající zdroj pitné vody (vodovod Kinov). Jeho mená kapacita iní cca 10 l/sec a kvalita vody v jímacích objektech na Kinovském potoce jsou pro použití jako pitná voda dle odborného posouzení (Kaller, 2011) vyhovující. Finální zprovoznní bude zahrnovat i hygienickou kontrolu jakosti vody tohoto zdroje a budou zajištny i odpovídající kontrolní analýzy prostednictvím odborných firem. Kapacita tohoto zdroje dostaující se znanou rezervou.

22 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 22 z 78 Roní spoteba vody je již projektantem navržena a odpovídá pedpokládané kapacit a zpsobu využívání jednotlivých objekt návštvníky a zamstnanci i s produkcí 200 pokrm/den celkem 8798 m 3 /rok, což pedstavuje pi pololetním provozu cca 49 m 3 /den. Vodovodní ad bude využívat stávající vodojem objemu 100m 3 a nov budovanou úpravnu vody. Technologická voda pro výrobu technického snhu bude spotebována v množství m 3 /rok, jejím zdrojem bude Kinovský potok a do technologie bude tato voda erpána z akumulaní nádrže plochy 800 m 2 o objemu m 3. B II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Provoz zámru Lyžaský areál Severka pedpokládá nároky na elektrickou energii. Spoteba elektrické energie je odhadována na 163,8 MWh/rok, jiné nároky na surovinové a energetické zdroje nebudou zámrem kladeny. Elektrická energie dopravní zaízení Výroba umlého snhu Ostatní objekty v. vytápní Instalovaný píkon Celková roní poteba Pedpokládaná roní spoteba 85,2 MWh 70,6 MWh 8,0 MWh 400 kw 163,82 MWh Napojení a rekonstrukce trafostanice bude ešeno prostednictvím EZ, na základ požadovaného zvýšení píkonu. ešení pedpokládá výmnu stávající trafostanice 6/0,4 kv za novou, 22/0,4 kv umístnou v techn. objektu areálu, odpovídající požadavku výkonu 400 kva, a jejím napojení na prodloužené vzdušné vedení 22 kv ze smru Dolní Lomná. B II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu S realizací zámru Lyžaský areál Severka souvisí v dob provozu pouze doprava návštvník host, sportovních uživatel areálu, která bude soustedna do zimního období s možností udržení snhové pokrývky. Nároky na dopravní infrastrukturu pedstavuje využití 133 odstavných míst pro osobní automobily a poítá se s pevažující jednonásobnou až dvojnásobnou obmnou parkovišt/den bhem sezóny. Tento provoz pedstavuje maximální

23 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 23 z 78 oekávanou frekvenci dopravy na píjezdové komunikaci, která bude init pi pedpokládaném prmrném dopravním provozu pouze po dobu 4 hod/den cca 100 vozidel/hod (133 parkovacích míst x 2 pro píjezd a odjezd x 1,5 pro maximální obmnu / 4 hod denního provozu). S píjezdy autobus pro uživatele zámru Lyžaský areál Severka se nepoítá, provozován bude podle lyžaské návštvnosti 1 skibus s pedpokládanou frekvencí 1 2 cykly/hod. Tento bod je považován za kritický z hlediska dopravní dostupnosti lyžaského areálu a z hlediska bezpenosti dopravy, nebo v nkterých místech je píjezdová komunikace zúžená a v zimním období není možné zajistit její dostatenou šíi pro bezpené míjení vozidel. Do budoucna bude nezbytné tuto situaci ešit a zajistit uživatelm lyžaského areálu Severka bezpený píjezd do areálu. V úvahu pipadá ada technických a organizaních ešení (nejjednodušší je pravdpodobn asové vymezení smr jízdy dodatkovou tabulkou píslušné dopravní znaky). Další dopravní nároky plynou ze zásobování areálu (2 dodávkové automobily/den) a odvozu komunálního odpadu (3 jízdy/týden), který bude integrován do svozového systému obce Dolní Lomná. V souvislosti s popsanými nároky na dopravní infrastrukturu bude rozšíení píjezdové komunikace na požadovanou šíku 5,5m, tj. o cca 1,7m ve srovnání se souasným stavem. Pro výstavbu zámru Lyžaský areál Severka se pedpokládá frekvence dopravy prmrn cca 4 TNV/den, v dob betonážních prací cca 7 TNV/den. Stávající dopravní infrastruktura je pro uvažovaný stavební provoz dostaující a nepedpokládá se nutnost zvyšování její kapacity již v pedstihu. Po dokonení stavebních prací budou na náklad investora provedeny opravy pípadného poškození píjezdové komunikace. Instalace nkterých ástí lanové dráhy bude provedena pomocí vrtulníku. B III. Údaje o výstupech B III.1. Ovzduší Období pípravy a výstavby zámru Lyžaský areál Severka není vzhledem k bodovým, plošným ani liniovým zdrojm zneištní ovzduší významné. Po dobu výstavby, což je podle projektu zámru období 8 msíc, se projeví nárazová zneištní ovzduší ze zemních prací, stavebních prací a stavební dopravy pi návozu stavebního materiálu a technologických souástí zámru. Lokalizace tchto zdroj zneištní ovzduší se bude pesouvat v ploše

24 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 24 z 78 zámru podle místa provádní jednotlivých prací. Po ukonení terénních píprav a výstavb hrubých staveb jednotlivých objekt bude po znanou ást období výstavby probíhat instalace technologie a její zprovoznní, což jsou práce, které probíhají ve vnitním prostedí objekt, pípadn v terénu, avšak bez nárok na provoz zdroj zneištní ovzduší. Období provozu zámru Lyžaský areál Severka pedpokládá dopravní provoz návštvník areálu, který bude soustedn pedevším do zimního období. K dopravním vlivm v období provozu je nutno piíst i zásobování a údržbu zaízení, které pedstavují pouze nepatrné dopravní nároky. Provoz snžného vozidla pi úprav lyžaských ploch bude probíhat pouze sezónn po dobu max 2 hod mimo dobu provozu lyžaských dopravních zaízení. Energetické zdroje, lyžaská dopravní zaízení i další agregáty související s technologií zámru budou využívat elektrickou energii, jejich innost nebude pedstavovat provoz zdroj zneištní ovzduší. Poítá se s využitím obnovitelných zdroj energie (tepelné erpadlo u objektu SO 05). Intenzita dopravy návštvník pedstavuje dle propotu pohyb cca 100 automobil/hod po dobu 4 hod/den bhem zimní sezóny. Tento propoet zohleduje píjezd i odjezd osobních vozidel na odstavnou plochu pi jejím plném kapacitním naplnní a denní obmn 1,5 vozidla na každé stání (polovina vozidel bude na míst celodenn, polovina využije tuto ploch pouze po plden a bude nahrazena jiným návštvníkem). Tato intenzita pedstavuje prmrný prjezd 1 2 osobní automobily/min, uvažovaná doba provozu je 4 hodiny/den jako nejmén píznivý stav, nebo je nutno oekávat nejvtší nápor vozidel po zahájení denního provozu (2 hodiny) a po ukonení denního provozu areálu (zbylé 2 hodiny). Emise z odstavné plochy budou pedstavovat pohyb vozidel pi zajíždní na volné odstavné místo a výjezd z odstavné plochy, pedpokládaná doba pohybu vozidel pi tomto úkonu bude 3 5 minut (prmrn 4 minuty). Reálná emisní situace však bude podstatn lepší, nebo nelze oekávat trvalé naplnní celé kapacity odstavné plochy po celou zimní sezónu, uvažovaná situace se omezí na víkendové dny s nejlepšími snhovými a teplotními podmínkami pro lyžování. Mimo tyto dny, a pedevším ve všedních dnech bude intenzita dopravy a množství emisí do ovzduší podstatn nižší. Provoz skibusu je uvažován s frekvencí 1 2 cykly/hod v dob nejvyššího využívání lyžaského areálu Severka, ve všední dny v zimní sezón bude jeho provoz nižší. Kvalita emisí bude odpovídat spektru emisí z dopravního provozu, nejvýznamnjšími škodlivinami budou tuhé ástice (PM 10 ), NO 2, benzen a benzo(a)pyren, které jsou obvykle uvažovány jako typití zástupci dopravních emisí.

25 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 25 z 78 Zneištní ovzduší tuhými ásticemi mže být pouze krátkodobé pi píprav stavebních ploch a provádní zemních prací pi liniových stavbách (výkopy a zásyp). Poté budou provedeny konstrukní stavební práce a montáž technologie jednotlivých agregát a vnitního vybavení objekt, technologie odbru a úpravy pitné vody, technologie ištní odpadních vod a úprava odstavné plochy pro 133 osobních automobil v nezbytném rozsahu vrstvou válcované strusky. V prbhu výstavby se poítá s provozem max. 4 TNV/den, v dob provádní betonážních prací max. 7 TNV/den. Doba potebná k dovozu stavebního materiálu a technologického vybavení pro zámr Lyžaský areál Severka je odhadována na max cca 5 msíc, doba montážních prací cca 3 msíc. Tato doba zahrnuje i práce na zprovoznní obnoveného vodovodu Kinov a práce pi montáži a osazování istírny odpadních vod a zprovoznní akumulaní nádrže. Bhem provozu zámru pedstavuje zásobování objektu dopravní zátž 2 dodávkové automobily/den, odvoz odpad cca 1 jízdu TNV/týden, provoz istírny odpadních vod a technologie lyžaského dopravního zaízení a souvisejících technologických zaízení (nap. zasnžování) pedstavuje servisní práce ve frekvenci cca 2 3 x ron. Podrobné zpracování nejvýznamnjších vliv zámru na ovzduší je zpracováno v rozptylové studii, která je uvedena v pílohách Oznámení. B III.2. Odpadní vody Množství a zneištní odpadní vody realizací zámru Lyžaský areál Severka bude zahrnovat v období provozu odpadní vody produkované návštvníky areálu (max. kapacita osob) a provozem stravovacího zaízení (max. 200 pokrm/den). Produkce odpadních vod bude odpovídat spoteb pitné vody. Návštvníci areálu budou využívat sociální zaízení pouze po dobu svého pobytu v lyžaském areálu, nejedná se tedy až na vyjímky o celodenní pobyt. Celková produkce odpadní vody bude následující Osoby Produkce OV Celkem Celkem (l/sec) (m 3 /den) m 3 /rok Spoteba vody celkem = produkce komunální odpadní vody 0,

26 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 26 z 78 Tato odpadní voda bude mít charakter komunální odpadní vody a bude ištna v rekonstruované istírn odpadní vody Severka se zemním filtrem s následným zásakem do podloží. Vyištné odpadní vody z nov budované OV Lomná, budou vedeny pes odvodní potrubí z akumulaní nádrže svedeny do Kinovského potoka. Zneištní odpadních vod bude odpovídat bžnému kvalitativnímu složení odpovídajícímu celoroní bilanci 50 EO (istírna BIOCLEANER BC50 se zemním filtrem, výrobce ENVI- PUR s.r.o.). Reálná úinnost ištní bžn projektovaných istíren odpadních vod je uvedena na píkladu v následující tabulce, ve které jsou uvedeny garantované hodnoty zbytkového zneištní odpadní vody (použitá data pro domovní typovou istírnu odpadních vod Biocleaner BC 100 na úrovni její maximální kapacity): Ukazatel Vtok do OV Výtok z OV Látkové množství BSK5 500 mg/l 15 mg/l 153 g/den CHSK 1000 mg/l 60 mg/l 612 g/den NL 458 mg/l 15 mg/l 153 g/den N celk 92 mg/l 3 mg/l 30,6 g/den P Celk 21 mg/l Kanalizace je navržena jako oddílná. Splaškové vody budou napojeny na výtok píslušné istírnu odpadních vod, dešové vody z objekt budou napojeny na odtokové potrubí za OV a pevedeny do vodního toku spolen s pebytenou vodou z akumulaní nádrže a vyištnou komunální odpadní vodou. Pro snížení eutrofizaního vlivu bude za istírnou odpadních vod Lomná zaazen zemní filtr ped jejich zaústním do pepadového potrubí akumulaní nádrže, pro pedištní odpadních vod z kuchyn ped jejich zaústním do kanalizace vedoucí k OV Lomná bude použít odluova tuk. Dešové vody venkovních ploch vetn odstavné plochy budou zasakovány do terénu. Kontaminace tchto vod se nepedpokládá. B III.3. Odpady Odpady mohou v souvislosti se zámrem Lyžaský areál Severka vznikat v období výstavby jako dsledek pípravy stavby, stavebních prací pi realizaci jednotlivých SO a

27 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 27 z 78 jejich osazení technologickými souástmi a vnitním vybavením, výstavby liniových vedení, zprovoznní OV a vybudování odstavné plochy. Pi tchto pracích je oekáváno vytžení zeminy z ploch, které budou doteny pípravou a výstavbou zámru Lyžaský areál Severka. Zemina bude použita podle možnosti na míst vzniku pro zasypání výkop, pípadn k vyrovnání drobných místních nerovností na zájmové ploše, zemina nebude odvážena mimo prostor zámru Lyžaský areál Severka a nebude potebné s ní nakládat ve smyslu odpadové legislativy. Bhem výstavby zámru vznikne i další odpad charakteru stavebního odpadu. S takto vzniklým odpadem bude nakládáno ve smyslu souasné legislativy a metodických pokyn MŽP pro stavební odpady. Vlastní výstavba a osazování zámru Lyžaský areál Severka technologií a vybavením bude provádno odbornými firmami, které vzniklý odpad pevezmou jako souást dodavatelsky provádných prací a zajistí další nakládání s takto vzniklými odpady v souladu s platnou legislativou. Devo vzniklé pi odlesování vymezených ploch nebude mít charakter odpadu, bude zpracováno jako surovina. Odstraování koenového systému bude provedeno strojn na míst a rozmlnné ásti budou ponechány na míst jako souást pdy. Ornice bude sejmuta z plochy staveništ budoucích objekt areálu a v plné míe bude po dokonení stavby použita pi úprav plochy dotené stavebními pracemi. Jak již bylo uvedeno, odpovdnost za nakládání s odpadem vznikajícím bhem výstavby pevezmou jako souást smluvního závazku dodavatelské firmy provádjící jednotlivé ásti zámru Lyžaský areál Severka.

28 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 28 z 78 Bhem provádní stavebních prací budou produkovány následující odpady: Název a druh odpadu Kód odpadu Kategorie Likvidace odpadu Odpadní barvy a laky obsahující organická O Skládka rozpouštdla nebo jiné nebezpené látky Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod O Skládka íslem Papírové a lepenkové obaly O Recyklace Plastové obaly O Recyklace Devné obaly O Recyklace Textilní obaly O Recyklace Beton O Recyklace, skládka Cihly O Recyklace, skládka Devo O Recyklace, skládka Sklo O Recyklace, skládka Plasty O Recyklace, skládka Železo a ocel O Recyklace Kabely neuvedené pod O Recyklace, skládka Izolaní materiály neuvedené pod ísly O Recyklace, skládka 01 a Smsný komunální odpad O Skládka Bhem provozu zámru Lyžaský areál Severka budou vznikat odpady obdobného typu jako smsný komunální odpad (vetn odpadu z provozu stravovacího zaízení), pi údržb objekt, jejich provozu a údržb technologických souástí zámru Lyžaský areál Severka budou tvoeny odpady, které budou mít pevážn charakter odpad obalového materiálu, pípadn vymnných opotebovaných nebo poškozených díl. Bhem provozu zámru Lyžaský areál Severka bude zajištno tídní odpad na základní složky (papír, elektrosouástky, plasty, sklo), tídný odpad bude shromaž ován a tyto složky budou odstraovány stejn jako smsný komunální odpad v koordinaci se systémem odpadového hospodáství obce Dolní Lomná. Odpadní kaly z odkalování systému rozvodu a úpravy pitné vody, provozu OV a z údržby trubních rozvod budou pebírány smluvní odbornou firmou zajišující provoz a dozor nad správnou funkcí vodohospodáských zaízení zámru Lyžaský areál Severka. Vtšina takto vznikajících odpad však bude vznikat jako dsledek údržby zaízení a pi smluvn provádných údržbáských a kontrolních pracích bude odebírána odbornými firmami jako souást provádných služeb.

29 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 29 z 78 Odpady vznikající v období provozu zámru Lyžaský areál Severka Název a druh odpadu Kód odpadu Kategorie Likvidace odpadu Papírové a lepenkové obaly O Recyklace Plastové obaly O Recyklace Devné obaly O Recyklace Kovové obaly O Recyklace Kompozitní obaly O Recyklace Smsné obaly O Recyklace Sklenné obaly O Recyklace Textilní obaly O Recyklace Nikl-kadmiové baterie a akumulátory N ízená skládka Alkalické baterie (krom baterií uvedených O ízená skládka pod íslem ) Kaly z ištní komunálních odpadních vod O Skládka Sms tuk a olej z odluovae tuk O ízená skládka obsahující pouze jedlé oleje a jedlé tuky Nerosty (nap. písek, kameny) O Recyklace, skládka Papír a lepenka O Recyklace Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a O Skládka stravoven Záivky a jiný odpad obsahující rtu N ízená skládka Smsný komunální odpad O Skládka B III.4. Hluk a vibrace Práce spojené se zvýšenou hluností se oekávají pedevším v úvodní fázi výstavby zámru Lyžaský areál Severka. Bhem období výstavby zámru Lyžaský areál Severka bude produkován stavební hluk pi tžb zeminy a píprav stavebních ploch pro stavbu objekt, liniových vedení pro pitnou a odpadní vodu a kabelových rozvod, obnovu vodovodu, výstavbu OV a zpevnných ástí odstavné plochy pro osobní automobily, které budou probíhat po dobu cca 5 msíc. Následující práce budou zahrnovat pedevším dovoz stavebního materiálu a stavební práce pi budování objekt. Po tchto pracích bude následovat instalace technologických ástí zámru, vnitního vybavení budov, návoz inventáe a odpovídající infrastruktury, jako napíklad technologické ásti lanové dráhy, zasnžování, istírny odpadní vody apod. Tyto práce však již nepedstavují významné riziko zvýšené hlunosti. Bhem provozu zámru Lyžaský areál Severka se projeví jako zdroje hluku osobní doprava, která je odhadována podle kapacity odstavné plochy a zpsobu jejího využívání na max. 100 vozidel/hod a 2 skibusy, zásobování lyžaského areálu, jeho údržbu a odvoz odpad. Maximální intenzita dopravy pedstavuje za nejmén píznivého stavu frekvenci

30 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 30 z 78 dopravy (pohybu vozidel obma smry) 1 2 vozidla/min po dobu 4 hod/den, za bžného provozního stavu (nap. bhem všedních dn, mimo vrchol lyžaské sezóny apod.) bude intenzita dopravy podstatn nižší. Provoz lyžaského dopravního zaízení sedakové lanové dráhy bude produkovat relativn malé emise hluku, jak je známo z jiných lokalit, kde jsou tato zaízení provozována. Poháncí stanicí je stanice spodní, která je umístna v úzkém seveném údolí, bez možnosti šíení hlukových emisí do vzdáleného okolí. Strojovna bude odhlunna v souladu se souasnými požadavky na technické ešení tchto zaízení pro zajištní hlukového komfortu obsluhy i návštvník, kteí se budou pohybovat v blízkosti nástupní stanice. Kladkové vedení dopravního lana nebude pi provozu významným zdrojem hlukových emisí. Provoz erpadel pro zasnžování, erpání pitné vody, istírny odpadních vod apod. budou zajišovat erpadla, která budou umístna v krytých objektech, pípadn v podzemí a jejich hlunost bude utlumena neprzvuností provozních objekt z betonu, plastu a zemním obsypem. Provoz snžných dl bude produkovat rozptýlenou hlunost, snžná dla budou mobilní a budou umísována v ploše lyžaské sjezdové dráhy podle aktuálních snhových podmínek v jejích jednotlivých ástech. Pedpokládá se zasnžování pedevším v noních hodinách, kdy jsou teplotní podmínky pro výrobu technického snhu nejvhodnjší. Zasnžování nebude nikdy v soubžném provozu s dopravními zaízeními. Hlunost snžného vozidla bude produkována pouze po dobu úpravy sjezdové lyžaské dráhy, pedpokládá se jeho provoz po dobu cca 5 hod/týden. Dalšími zdroji hluku ve vnjším prostedí budou technologická a prostorová vzduchotechnika a provoz energetických zaízení vetn tepelného erpadla. Vzhledem k umístní zámru Lyžaský areál Severka se v jeho okolí nevyskytuje žádný chránný venkovní prostor nebo chránný prostor staveb ve smyslu NV 272/2011 Sb. Podrobné hodnocení vlivu hlunosti zámru je zpracováno v hlukové studii, která je uvedena v pílohách Oznámení.

31 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 31 z 78 ást C. Údaje o stavu životního prostedí v doteném území C I. Výet nejzávažnjších environmentálních charakteristik doteného území Plocha pro využití jako souást investiního zámru Lyžaský areál Severka je souástí CHOPAV Beskydy a leží v ploše CHKO Beskydy. V dosahu investiního zámru je pouze tok Kinovského potoka, který je pravostranným pítokem eky Lomná, a komplex lesních ekosystém, které jsou nejbližšími VKP ze zákona. eka Lomná je kategorizována jako tok ostatní, Kinovský potok má charakter drobného vodního toku. Lokalita je situována do plochy pozemk lesních, zastavných a pozemk charakteru ostatní plocha, v souasné dob jsou dotené parcely v majetku R Lesy eské republiky a Sdružení vlastník. Lokalita leží mimo intravilán obce Dolní Lomná. V jejím bezprostedním okolí se vyskytují souvislé porosty les, ve vzdálenjším okolí leží pouze nkolik obytných dom, pípadn ubytovacích zaízení. Lyžaský areál je trvale a nepetržit provozován již od 50tých let 20. stol. a bezlesá plocha lyžaské sjezdové dráhy je na vtšin plochy dostaten stabilizovaná. V nkterých ástech je však plocha lyžaské sjezdové dráhy náchylná k sesuvm, což je nezbytné vzít v úvahu pi hospodaení v této lokalit (mapa sesuv je uvedena v píloze). Plocha souasné lyžaské sjezdové dráhy je v rámci CHKO Beskydy zaazena do III. zóny ochrany, západní ást zasahuje okrajov do II. zóny ochrany. Pro úely zpracování oznámení EIA bylo zpracováno biologické hodnocení zámru vetn zajištní primárních terénních dat na základ místního terénního šetení a autorizovaného vyhodnocení situace s ohledem na pedmty ochrany v rámci soustavy Natura Z obou materiál je zejmé, že realizace zámru Lyžaský areál Severka je z hlediska ochrany pírody pi dodržení navržených opatení principiáln pípustná. Lokalita leží v horní ásti boního údolí hlavního toku Olše (Kinovský potok je pítokem toku Lomná, který se vlévá do Olše), mimo oblasti zasažené zneišováním složek životního prostedí, je pístupná pouze po místní komunikaci a je umístná v horské oblasti nad zástavbou obce Dolní Lomná. Svahová expozice areálu je v horní ásti jihozápadní, ve spodní ásti pevážn severní.

32 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 32 z 78 C II. Charakteristika souasného stavu složek životního prostedí v doteném území Ovzduší a klima Oblast Beskyd v blízkosti obce Dolní Lomná je charakterizována jako lokalita v okrsku klimatu mírn chladného a velmi vlhkého s prmrnou roní teplotou kolem 5 o C. Oblast je charakteristická prodlouženým obdobím zimy. Oblast Beskyd je srážkov nadprmrná (roní maximum iní 1400 mm na Lysé hoe, ve srážkovém stínu 1000 mm). Obec Dolní Lomná se nachází ve vtrn neexponované lokalit boního údolí toku Olše, nejvtší zdroje zneištní atmosféry v širším okolí pedstavují prmyslové podniky v Tinci. Z údaj HMÚ vyplývají obvyklé klimatické hodnoty platné pro lokalitu Jablunkov v prbhu posledních 30 let. Tyto hodnoty jsou uvedeny v tab. 2. Tab. 2: Klimatická charakteristika lokality Jablunkov. Msíc Teplota ( o C) Srážky (mm) Sníh (cm) Leden -2,4 52,3 51,8 Únor -1,3 52,4 45,3 Bezen 2,3 47,4 24,9 Duben 7,0 66,8 7,4 Kvten 12,1 100,3 0,2 erven 15,0 138,8 0 ervenec 16,5 126,7 0 Srpen 16,1 123,6 0 Záí 12,7 77,9 0 íjen 8,6 57,6 1,1 Listopad 3,6 64,1 24,8 Prosinec -0,7 61,4 41,6 Rok 7,45 962,6 194,1 Kvalita ovzduší v obci Dolní Lomná je díky expozici a pevažujícím proudním ovzduší údolím podél toku Olše mimo hlavní dosah vliv prmyslových zdroj zneištní z oblasti Tince. Lyžaský areál Severka je umístn v boním údolí pítoku toku Lomná, kde se tento vliv projevuje zvlášt výrazn. Je možno oekávat, že se kvalita ovzduší na lokalit dotené

33 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 33 z 78 zámrem Lyžaský areál Severka bude blížit hodnotám pozadí koncentrací škodlivin v širší oblasti. Realizace zámru Lyžaský areál Severka však tímto fenoménem nebude ovlivnna. Voda Lokalita vymezená zámrem Lyžaský areál Severka leží v bezprostedním okolí Kinovského potoka, který je pítokem toku Lomná. Kinovský potok má charakter drobného vodního toku, eka Lomná patí dle klasifikace mezi toky ostatní. Nad mstem Jablunkov se vlévá tato eka do toku Olše. Prtok vody na lokalit je dostatený pro zamýšlený odbr vody, na toku je umístn odbrný objekt pro vodovod, který bude v rámci zámru obnoven. Kinovský potok je zamýšlen i jako recipient srážkových vod a vyištných odpadních vod z objekt zámru Lyžaský areál Severka. Podle dívjšího vyjádení podniku Povodí Odry, s.p. k jinému zámru je z hlediska kvality vody v toku Lomná doporueno považovat zneištní povrchové vody za nulové, tato situace platí analogicky i pro Kinovský potok v blízkosti zámru Lyžaský areál Severka. Pro potebné naední zneištní a prbh samoisticích proces ve vodním toku Lomná má tento tok dostatenou kapacitu. Bližší propoet je uveden v projektu samotné OV Lomná, který poítá se zaazením zemního filtru ped zaústním vyištné odpadní vody do pepadu akumulaní nádrže. Tento zemní filtr zajistí i snížení eutrofizaního vlivu provozu zámru na Kinovský potok na pijatelnou míru. Popsaný systém ištní odpadní vody je v povodí toku Lomná používán a provozován i u jiných objekt a provozn se osvdil. Kvalita vody na Kinovském potoce ani v ece Lomná v profilu odpovídajícím umístní zámru Lyžaský areál Severka není monitorována, podle vyjádení podniku Povodí Odry, s.p. je jakost vody v tomto míst vodního toku prakticky rovna pozadí pirozeného samozneištní vody na horním úseku toku. Jakost vody v toku Lomná je monitorována podnikem Povodí Odry až v blízkosti jeho ústí do toku Olše nad mstem Jablunkov. Jedná se o tok vodohospodásky významný, není zaazen do systému Natura 2000 jako EVL. Na základn odhadu je možno v horních tocích pítok toku Lomná stanovit saprobní stupe oligo/betamezosaprobita. Uvedený stav je zpsoben faktickou absencí významných zdroj zneištní vody ve výše položených ástech dílích povodí toku Lomná. Lokalita leží v chránné oblasti pirozené akumulace vod (CHOPAV) Beskydy, avšak významný negativní vliv provozu zámru Lyžaský areál Severka na kvalitu povrchové vody není nutno pi ádném provozování vodního hospodáství zámru Lyžaský areál Severka uvažovat.

34 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 34 z 78 Územní systémy ekologické stability, zvlášt chránná území, pírodní parky, významné krajinné prvky Kontakt s prvkem ekologické stability: Kínovský potok v blízkosti zámru tvoí VKP a formuje údolí tohoto boního pítoku Lomné jak po geomorfologické tak po biologické stránce Území Moravskoslezských Beskyd, vetn ešeného území je zaazeno do CHOPAV Beskydy Zámr se nachází na území CHKO Beskydy, zasahuje do souasné III. zóny ochrany, objekty na západní stran okrajov zasahují do II. zóny ochrany. Plánovaný a posuzovaný zámr území CHKO Beskydy v širší míe neovlivní Na území obce Dolní Lomná nebo v jejím okolí se nenachází pírodní park Nejbližší zvlášt chránná území leží ve znané vzdálenosti od zámru Lyžaský areál Severka a vliv zámru na tyto lokality je možno vylouit Zhodnocení ovlivnní Evropsky významné lokality vlivem plánovaného zámru. Lokalita pro realizaci zámru Lyžaský areál Severka se vyskytuje v EVL Beskydy a okrajov zasahuje do ptaí oblasti Beskydy. Celá zájmová lokalita zámru Lyžaský areál Severka proto obsahuje prvky soustavy Natura 2000, které by mohly být zámrem významn negativn ovlivnny. Vliv zámru na tuto soustavu nebyl vyjádením Správy CHKO Beskydy vylouen. Proto bylo zpracováno odborné vyhodnocení tohoto vlivu autorizovanou osobou a byla stanovena opatení pro vylouení pípadného vlivu na pedmty ochrany soustavy Natura 2000 (plné znní tohoto hodnocení zpracované RNDr. Markem Banašem, PhD je uvedeno v píloze oznámení). Fauna a flóra Vzhledem k tomu, že zámr Lyžaský areál Severka mže ovlivnit pírodní prostedí ve svém okolí a vzhledem k jeho rozsahu bylo nezbytné provést biologické hodnocení zámru v plném rozsahu podle 67 zákona 114/1992 Sb., ve znní pozdjších pedpis vetn zajištní primárních terénních dat z lokality dotené zámrem. Byl proveden botanický przkum, entomologický przkum, vertebratologický przkum a orientaní przkum vodních obratlovc v Kinovském potoku. Plné znní biologického przkumu je uvedeno v píloze oznámení, v této kapitole jsou uvedeny pouze základní charakteristiky. Závry provedeného biologického popisu jsou následující:

35 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 35 z 78 Flóra Zájmové území lyžaského areálu Severka je potenciáln cennou lokalitou ohrožené flóry, pestože v souasné podob zde zcela pevládají antropicky výrazn narušené, asto ruderalizované plochy a to pravdpodobn v souvislosti s probíhající stavební inností. Jednoznan nejcennjší ástí území je rozsáhlé svahové prameništ na východní sjezdovce s bohatým výskytem rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia), které však leží mimo plánované stavební objekty. Pi údržb a úpravách sjezdovky je poteba zcela zamezit mechanickému narušování tohoto prameništ (pedevším vjezdu tžké techniky). Pro úspšné udržení a rozvoj populace rosnatky je poteba udržovat na prameništi ídkou, nezapojenou, mírn mechanicky narušovanou vegetaci s dominantním mechovým patrem. Toho bude nejlépe docíleno pravidelnou každoroní runí seí prameništ. Další biologicky cennou ástí území je horní polovina západní sjezdovky. Zde se vyskytuje pomrn zachovalá vegetace smilkových trávník s prameništi a s výskytem nkterých vzácnjších druh rostlin (nap. Gentiana asclepiadea nebo Dactylorhiza fuchsii). Pro optimální rozvoj tchto spoleenstev je vhodné zajistit pravidelnou každoroní se lokality (zde je možná i strojní). Mezi vegetan cenné ásti zájmového území patí také zachovalá a reprezentativní lesní prameništ sv. Cardaminion amarae, jež se vyskytují v kvtnaté buin s vyšší pímsí smrku (sv. Fagion) v severním cípu zájmového území, v prostoru navržené výstavby akumulaní nádrže (SO 03), trasy jímání vody (SO 02) a OV (SO 09). V následující ásti textu je podrobnji charakterizována vegetace v prostoru jednotlivých navržených stavebních objekt a provozních soubor. Výskyt zvlášt chránných i jinak významných druh rostlin: V zájmovém území, resp. v prostoru navržených stavebních objekt a v jejich bezprostedním okolí bylo nalezeno 6 zvlášt chránných druh rostlin, konkrétn: Dactylorhiza majalis (prstnatec májový): druh v kategorii ohrožený, plochy 3a (13 jedinc) a 3b (2 jedinci) na Obr. 9. Populace zásti leží mimo dosah v projektové dokumentaci uvádných stavebních prací. ást populace bude zejm zasažena realizací SO 01, PS 11 a PS 14.

36 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 36 z 78 Dactylorhiza fuchsii (prstnatec fuchsv): druh v kategorii ohrožený, plocha 6 (jeden jedinec) na Obr. 9. Populace leží mimo dosah v projektové dokumentaci uvádných stavebních prací. Drosera rotundifolia (rosnatka okrouhlolistá): druh v kategorii siln ohrožený, plochy 1a (nkolik jedinc), 1b (nejmén stovky jedinc), 1c (nkolik jedinc) na Obr. 9. Populace leží mimo dosah v projektové dokumentaci uvádných stavebních prací, pesto jsou horní a zejména dolní subpopulace výrazn zasaženy pojezdy techniky. V dolní ásti byla ást populace pravdpodobn zcela zniena. Gentiana asclepiadea (hoec tolitovitý): druh v kategorii ohrožený, plocha 2 (roztroušen po celé ploše s koncentrací do okraje lesa) na Obr. 9. ást populace leží mimo dosah v projektové dokumentaci uvádných stavebních prací. ást populace zejm bude zasažena realizací SO 04. Gymnadenia conopsea (ptiprstka žežulník): druh v kategorii ohrožený, plocha 5 (2 jedinci) na Obr. 9. Populace leží mimo dosah v projektové dokumentaci uvádných stavebních prací. Platanthera bifolia (vemeník dvoulistý): druh v kategorii ohrožený, plochy 4a (8 jedinc), 4b (jeden jedinec) na Obr. 9. Vtšina populace leží mimo dosah v projektové dokumentaci uvádných stavebních prací. ást populace bude zejm zasažena realizací SO 01, PS 11, PS 14. Fauna Entomofauna V zájmovém území bylo zjištno pes 80 druh brouk a 22 druh denních motýl. Další ti desítky druh studovaných skupin s vazbou na horské lesy a navazující stanovišt jsou udávány literárními prameny (Beneš et al. 2002, Mertlík 2007, Skoupý 2004, Stanovský et Pulpán 2006, Szopa 2002), a lze tudíž jejich výskyt pímo v území navržené zástavby považovat za pravdpodobný (viz komentáe k ochranásky významným taxonm). Z legislativn chránných druh bezobratlých byl prokázán výskyt siln ohroženého stevlíka hrbolatého (Carabus variolosus), ohrožených melák (Bombus sp.), mravenc (Formica sp.), svižníka (Cicindela sylvicola) a zlatohlávka (Oxythyrea funesta).

37 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 37 z 78 Zvlášt chránné a jinak významné druhy entomofauny s možným výskytem: Aegomoporphus clavipes, kozlíek: vývoj larev probíhá pod krou silnjších vtví a kmen, pedevším buk. Na území R lokální, pevážn ídký až vzácný druh, na Morav astjší pouze v Jeseníkách a Beskydech (Sláma 1998, Szopa 2002). Dosud není zaazen do erveného seznamu, nicmén jedná se o ubývající druh. Kozlíek nebude realizací zámru významnji doten, protože nedojde k rozsáhlejšímu zásahu do biotopu druhu. Apatura iris, batolec duhový: ohrožený druh dle vyhlášky. 395/1992 Sb. Motýl s vazbou na listnaté lemy les, cest, remízk, vodních tok a lesík v otevené krajin. Živnými rostlinami housenek jsou rzné druhy vrb (Salix sp.) a topol (Populus sp.). Díky znané mobilit imag jsou motýli rozšíeni po celé R, a to zejména v lesnatých územích, chybí pouze v intenzivnji obhospodaovaných odlesnných oblastech (Beneš et al. 2002). V okolí menších vodoteí s vrbami je jeho výskyt možný. Výskyt byl prokázán na lesní svtlin, západn od prostoru lyžaského areálu (Kovara in verb.). Tento druh nebude rekonstrukcí sjezdového areálu doten, protože nedojde k rozsáhlejšímu zásahu do biotopu druhu. Diacanthous undulatus, kovaík: zaazený do erveného seznamu (Farka et al. 2005) jako ohrožený (endangered). Vzácný horský saproxylofág pírod blízkých les, vývoj larev probíhá v padlých kmenech, nejastji smrk (Laibner 2002). Okrajový výskyt v míst zámru je pravdpodobný, nicmén jeho pípadnou realizací nebude lokální populace kovaíka dotena, jelikož nebude významn zasažen biotop druhu. Judolia sexmaculata, Lepturobosca virens, Monochamus sutor, tesaíci: horské druhy vázané na zachovalejší porosty se zastoupením smrku. V míst zámru je výskyt tchto druh pravdpodobný, respektive u druhu L. virens nejsou známy z oblasti nálezy z posledních dekád (Szopa 2002). Všichni zmínní zástupci sice nejsou dosud zaazeni do erveného seznamu, ale v rámci R se vyskytují pouze lokáln v hraniních pohoích (Sláma 1998). Vzhledem k tomu, že pípadnou realizací zámru nedoje k plošn významnjšímu zásahu do biotopu, nebude mít rekonstrukce lyžaského areálu negativní vliv na lokální populace uvedených taxon. Meloe violaceus, majka fialová: ohrožený druh (skupina druh rodu Meloe) dle vyhlášky. 395/1992 Sb. Druh nebyl v prostoru zámru zjištn, nicmén jeho výskyt je v území pravdpodobný vzhledem k pítomnosti jednoho z píhodných biotop (tzn. prosvtlené lesní lemy). Tento druh nebude pípadnou realizací projektu významnji doten, nedojde totiž k rozsáhlejšímu zásahu do biotopu druhu. Trichius fasciatus, zdobenec: ohrožený druh (skupina druh rodu Trichius) dle vyhlášky. 395/1992 Sb., dále zaazený do erveného seznamu (Farka et al. 2005) jako tém ohrožený

38 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 38 z 78 (near threatened). Vývoj probíhá v tlejícím dev listnatých strom, pedevším buk, olší a bíz. Dosud pomrn hojný druh v lesnatých oblastech podhí a hor (Hrka 2005, Balthasar 1956). V zájmovém území nebyl zjištn, nicmén vzhledem k tomu, že je znám z okolí (Stanovský 2007), je zde výskyt dosplc možný. Druh nebude pípadnou realizací zámru projektu doten, protože bhem zámru nedojde k rozsáhlejšímu kácení dutých listnatých strom. Obratlovci V ešeném území a v jeho širším okolí byl aktuáln zaznamenán, anebo je v posledních letech znám (relevantní údaje ve vztahu k ešenému zámru) výskyt celkem 92 druh obratlovc. Z toho byly zaznamenány ti druhy obojživelník, ti druhy plaz, 66 druh pták a 20 druh savc. ada z tchto druh nebyla zjištna pímo na ploše dotené zámrem, druhy se asto vyskytují v okolí, cenné druhy pedevším v lesních porostech v okolí sjezdovky. Je teba vzít na vdomí, že výet druh v pípad drobných savc není vyerpávající, s ohledem na ešený zámr a oekávané dotení druh jsou ešeny pouze cenné a zvlášt chránné druhy, na které byl przkum zamen. ešení dalších druh není relevantní a pedstavovalo by jejich zbytenou mortalitu s ohledem na metodické možnosti jejich výzkumu. Výskyt zvlášt chránných a ostatních významných druh terestrických obratlovc: Pro úplnost je níže uveden pehled všech zjištných zvlášt chránných anebo cenných druh, které byly aktuáln zjištny nebo se vyskytovaly v zájmovém území a v jeho okolí v pedchozích letech. Je teba si uvdomit, že ne všechny níže uvádné druhy byly zjištny pímo v místech dotených hodnoceným zámrem, jsou uvádny pro kompletní pehled znalostí o dotené lokalit. ada druh se v území vyskytuje takovým zpsobem (náhodný pelet, ojedinlý výskyt), že jejich dotení lze považovat za vylouené, pípadn je zámr negativn neovlivní. Výskyt zvlášt chránných druh obratlovc: V hlavním zájmovém území se vyskytuje 5 kriticky ohrožených druh. Mimo pedmty ochrany PO a EVL Beskydy (tetev hlušec, puštík blavý, medvd hndý, vlk obecný) byla v území opakovan zjištna zmije obecná (Vipera berus), která je známa i z širšího okolí. Vyskytuje se na okraji lesa na stávající sjezdovce uprosted, pi její západní a horní ásti, její dotení bude blíže ešeno.

39 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 39 z 78 V ešeném území se dále vyskytuje 16 siln ohrožených druh živoich, z toho jsou kuka žlutobichá, áp erný, kulíšek nejmenší, strakapoud blohbetý, datlík típrstý, vydra íní a rys ostrovid pedmty ochrany PO nebo EVL Beskydy. Ještrka živorodá (Zootoca vivipara) a slepýš kehký (Anquis fragilis) byli zjištni v horní ásti sjezdovky. Krahujec obecný (Accipiter nisus) zde ani v blízkém okolí nehnízdí, byl zastižen pi peletu, a lovu potravy, stejn tak holub doupák (Columba oenas), který však v širším okolí sjezdovky hnízdí. V širším okolí byl také zjištn sýc rousný (Aegolius funereus) a žluva hajní (Oriolus oriolus), pímo v okolí severních prostor areálu hnízdí kos horský (Turdus torquatus). Ze savc je významný výskyt rejska horského (Sorex alpinus), v pípad kterého se jedná v rámci širšího území o typický biotop. Z netopýr byl zjištn v širším okolí netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus). Dále se v rámci zkoumaného území vyskytuje 9 ohrožených druh živoich, konkrétn: ropucha obecná (Bufo bufo), jestáb lesní (Accipiter gentilis), sluka lesní (Scolopax rusticola), rorýs obecný (Apus apus), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), uhýk obecný (Lanius collurio), oešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), krkavec velký (Corvus corax) a veverka obecná (Sciurus vulgaris). Vodní obratlovci Raci V hodnoceném úseku Kínovského potoka nebyl zjištn výskyt raka íního (Astacus astacus). Posuzovaný úsek je pro daný druh svými morfologickými a potravními podmínkami nevhodný. Mihulovci Pedmtný úsek toku nemá vhodné podmínky pro výskyt mihule potoní (Lampetra planeri). Zrnitost dnového substrátu hodnoceného úseku nevyhovuje ekologickým nárokm tohoto druhu. Ryby Terénním šetením bylo zjištno, že Kínovský potok v pedmtném úseku není obýván žádným druhem ichtyofauny. Tato skutenost je dána vysokou nadmoskou výškou lokality, malou potravní nabídkou, rozkolísaností hydrologických pomr a migraní neprostupností vodního koryta ve smru proti proudu z níže položených úsek, kde se trvale vyskytují vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus) a pstruh obecný (Salmo trutta). Obojživelníci Bhem przkumu v pedmtném úseku toku nebyl zjištn výskyt obojživelník. Uvedená lokalita a navazující biotop jsou však s vysokou pravdpodobností biotopem mloka

40 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 40 z 78 skvrnitého (Salamandra salamandra), jehož larvy v píhodných mikrohabituálních Není vyloueno, že jejich absence v hodnoceném úseku byla zapíinna vysokými prtoky vody nkolik dní ped provedeným przkumem. Plazi V pedmtném úseku vodního toku nebyl zjištn aktuální výskyt plaz. Vodní prostedí hodnoceného úseku je pro semiakvatické plazy potravn i habituáln neatraktivní. Ptáci V hodnoceném úseku toku nebyla zjištna pítomnost vhodných lokalit, které by mohly být zvlášt chránnými druhy pták využívány k hnízdní nebo mohly sloužit jako lovišt ledáka íního (Alcedo atthis). Savci V hodnoceném úseku nebyly zjištny pobytové znaky semiakvatických savc. Dané prostedí nevyhovuje potravn ani habituáln nárokm vydry íní (Lutra lutra), která je bžnou souástí biocenózy kmenového toku Lomné. Ekosystémy V ploše zámru Lyžaský areál Severka mohou být plánovanou akcí doteny ti ekosystémy: 1. Aquatický ekosystém Kinovského potoka: Bude doten obnovou vodovodu, realizací odbrného místa pro technologickou vodu areálu a vyústním pebytené vody z akumulaní nádrže, do které budou zaústny i dešové vody z objekt ve spodní ásti areálu Severka a vyištné odpadní vody z OV Lomná. Pro zaústní vyištné odpadní je významný stupe jejího vyištní a odstranní živin pro prevenci eutrofizace vody doteného toku a stupe jejího ední v povrchové vod, kdy je zbytkové zneištní rozloženo samoisticími procesy v toku v kolobhu látek. Realizace projektu Lyžaský areál Severka však pi ádném provozování OV a dodržení podmínek technického vybavení systému ištní odpadní vody a stanovených limit zbytkového zneištní neovlivní nepíznivým zpsobem dotený vodní ekosystém ani funkce tohoto toku v krajin. Hodnocení vlivu zámru na vodní ekosystémy je souástí biologického hodnocení, které je souástí píloh tohoto Oznámení

41 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 41 z Terestrický ekosystém travní porost V míst doteném zámrem Lyžaský areál Severka se vyskytuje ekosystém louky s trvalým travním porostem, který je dlouhodob a trvale využíván v zimním období jako lyžaská sjezdová dráha. Porost je stabilizovaný a provedený biologický przkum dokládá, že dosavadní využívání ploch umožuje ve vegetaním období potebný rozvoj rostlin a živoich, kteí jsou vázáni na tento biotop. 3. Terestrický ekosystém lesní porost Lesní porost bude ovlivnn pedevším v míst, které bude pemnno z lesního stanovišt na jiný typ plochy travní porost, odstavnou plochu, pípadn zpevnnou, zastavnou i vodní plochu v míst budoucích objekt. Dotené plochy byly již v rámci lesotechnického zásahu do znané míry odlesnny. Pro jejich pemnu je možno oekávat, že v pípad budoucích technických objekt bude stabilizace plochy s novým využitím prakticky okamžitá, stabilizace plochy urené do budoucna jako travní porost probhne v dob 1 2 sezón. U tchto ploch dojde k náhrad souasného lesního stanovišt stanovištm luním, které se na lokalit vyskytuje a které bude plošn rozšíeno. Vzhledem k rozloze okolních lesních ekosystém nebude projektovaný úbytek plošn významný a na základ závr provedeného biologického hodnocení neohrozí ekologické funkce doteného území. Krajina V okolí investiního zámru Lyžaský areál Severka tvoí krajina uzavené údolí pravostranného pítoku eky Lomná, ve kterém se v níže položených ástech stídají antropogenní krajinné útvary a sídelní lokality. Lokalita urená pro investiní zámr Lyžaský areál Severka se nalézá na horním tohoto údolí a vede až ke hebeni v blízkosti vrchu Kostelky. Plocha je již dlouhodob a trvale využívána pro rekreaní úely. Její okolí je tvoeno pevážn lesním porostem. Tento porost uzavírá plochu areálu prakticky ze všech stran. Objekty zámru budou soustedny do spodní ásti lyžaského areálu a nebudou z okolních ploch viditelné, stavebn budou využívat tradiní materiály a prvky, charakteristické pro architekturu v oblasti Beskyd a neovlivní negativn souasný krajinný ráz. Ve srovnání s charakterem objekt, které se na lokalit vyskytují v souasné dob, se dá oekávat dokonce zlepšení situace vybudováním objekt, které jsou pro oblast Beskyd po stavební stránce charakteristické. Nov vystavné objekty budou po architektonické stránce zachovávat základní rysy souasné architektury v okolí. Realizace zámru Lyžaský areál

42 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 42 z 78 Severka nevytvoí novou dominantu krajiny a nebude v této krajin neorganickým cizorodým prvkem. Horní stanice lanové dráhy bude umístna v blízkosti stávajícího objektu chaty Severka a nebude vytváet novou pohledovou dominantu. Nkteré objekty budou podle technických možností zakomponovány z valné ásti pod povrch terénu, pípadn situovány v podzemí (liniová trubní a elektrické vedení, OV Severka, OV Lomná, obnovený vodovod), pípadn budou splývat se souasnou krajinou (odstavná plocha rozlenná na nkolik dílích ástí v sousedství lesních porost) a neprojeví se vlivem na krajinný ráz. Obyvatelstvo Obec Horní Lomná má v souasné dob 874 obyvatel ( temid=2). Populace se souste uje pedevším v centru obce podél místní komunikace, která tvoí hlaví komunikaní páte v obci. Lokalita urená pro realizaci akce Lyžaský areál Severka leží osamocen mimo intravilán obce cca 3 km jižním smrem a v jejím dosahu se nenalézají trvale obydlené rodinné domy. Obyvatelstvo obce Dolní Lomná (eský statistický úad, 2001) Obyvatelstvo celkem v tom ve vku nezj. 45

43 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 43 z 78 ást D. Údaje o vlivech zámru na veejné zdraví a na životní prostedí D I. Charakteristika pedpokládaných vliv zámru a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravdpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) Celkové hodnocení kvality životního prostedí v doteném území z hlediska jeho únosného zatížení. Kvalitu životního prostedí v okolí zámru Lyžaský areál Severka je možno hodnotit jako vysokou. Tato kvalita se odvíjí od charakteru jednotlivých složek životního prostedí, které mají v této oblasti Beskyd charakter zneištní širší oblasti pozadí, zatížené prakticky pouze dálkovým penosem zneištní. Po stránce pírodní se jedná o oblast s výskytem ploch pírodních a pírod blízkých ekosystém, pouze mírn pozmnných lidskou inností, jednotlivé biotopy jsou vysoce vitální a spontánn kolonizují i opuštné antropogení prvky v prostedí, kde vytváejí spoleenstva odpovídající charakteru biotopu a stadiu ekologické sukcese. Z hlediska krajináského se jedná o území s vysokou krajinotvornou hodnotou i po topografické stránce. Realizace zámru Lyžaský areál Severka se bude odehrávat v rozsahu, který je pedmtem projednávané zmny. 7 územního plánu obce Dolní Lomná. V souasné dob je tato zmna ve stadiu schváleného zadání. Území má vysoký rekreaní potenciál a pi dosavadním sportovním a rekreaním využívání se významný negativní vliv na uvedené pírodní prvky neprojevil. Provoz zámru bude i sezónní a s výhradn zimním provozem poítá i provozování sedakové lanové dráhy. V období provozu bude zámr potenciáln ovlivovat pouze biotu a ekosystém Kínovského potoka. Vlivy na obyvatelstvo vetn sociáln ekonomických vliv Vlastní zámr Lyžaský areál Severka se uplatní prakticky pouze kladnými vlivy v této oblasti, které spoívají v oblasti rozvoje turistického ruchu a využití potenciálu území, kde je tento areál dlouhodob provozován. Rozvoj areálu vyvolá potebu uritého potu sezónních pracovních sil, které budou pocházet zejména z nejbližší obce Dolní Lomná. Bude se jednat pedevším o nekvalifikované pracovní síly pi ostraze odstavné plochy, obsluze zázemí pro

44 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 44 z 78 návštvníky apod. Zámr Lyžaský areál Severka pedstavuje zajištní potebného rozvoje sportovního a rekreaního zaízení pro zajištní jeho dlouhodobé konkurenceschopnosti a podporu cestovního ruchu v oblasti, která má pro jeho využívání vysoký potenciál. Ekonomický pínos je oekáván v zajištní perspektivy pro další provozování dnes již moráln zastaralého areálu, který by v konkurenci s dalšími obdobnými areály v blízkosti asem musel ukonit svj provoz z dvodu nerentability. Na vytvoení nevelkého potu primárních pracovních píležitosti bude sociáln ekonomický vliv zámru navazovat vytvoením sekundárních pracovních píležitostí (napíklad nabídka místních služeb, folklórních pedmt, suvenýr apod.). Po stránce sociáln ekonomické bude realizace zámru Lyžaský areál Severka pínosná. Jediný potenciáln negativní vliv provozu zámru Lyžaský areál Severka pedstavuje provoz liniového zdroje zneištní ovzduší (doprava), který bude procházet obcí Dolní Lomná a z obce Dolní Lomná smrem k areálu. Intenzita tohoto liniového zdroje nebude významná (viz kapitola Doprava) a za pedpokladu dodržování pedpis platných v silniním provozu nepedstavuje významné riziko pro veejné zdraví. Dodržování pedpis je však nutno zdraznit, nebo provoz zámru Lyžaský areál Severka pedstavuje obousmrný provoz na pomrn úzké komunikaci procházející obcí Dolní Lomná k areálu Severka, kde je bhem zimního období znan zúžený prjezd a pípadná dopravní nehoda by mohla zablokovat celou komunikaci, která je jediným píjezdovým místem do ski areálu Severka. V kapitole Opatení je tato nezbytnost ešena píslušnou podmínkou provozu zámru. Zdravotní riziko z provozu vlastního areálu je nulové, nebo v jeho okolí se nenalézají objekty s funkcí trvalého bydlení. Vlivy na kvalitu ovzduší Kvalita ovzduší bude dotena pouze v prbhu výstavby, a to krátkodob (odhad délky trvání zemních a stavebních prací iní úhrnem cca 5 msíc). Nepedpokládá se kontaminace zeminy, proto ani krátkodob zvýšená prašnost nebude píinou významného zvýšení rizika poškození nebo kontaminace ekosystém. V prbhu provozu zaízení se akce Lyžaský areál Severka na kvalit ovzduší ve vzdálenjších místech významn neprojeví. Provoz liniového zdroje zneištní ovzduší bude málo intenzivní a nepedstavuje riziko významného ovlivnní kvality ovzduší v okolí dotené komunikace smrem k obci Dolní Lomná. Podrobné hodnocení vlivu zámru na kvalitu ovzduší je uvedeno v rozptylové studii v píloze Oznámení.

45 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 45 z 78 Vlivy na povrchové a podzemní vody Hydraulické ovlivnní povrchové vody je v období nízkých vodních stav v potoku Kinov nutno uvažovat. Pro zajištní minimálního potebného prtoku v této vodotei jsou odbrné objekty pro vodovod i pro akumulaní nádrž sloužící pro výrobu technického snhu navrženy tak, aby byl technicky preferován minimální sananí prtok na úkor možností odbr vody. Obvykle bývá tento prtok stanovena na Q330, v dalším stupni projektové dokumentace bude tato okolnost projednána se Správou CHKO Beskydy s využitím závr biologického hodnocení vodního ekosystému (uveden v píloze oznámení). Doposud provádné odbry vody pvodn provozovaného vodovodu pro obec Dolní Lomná se neprojevily významným negativním vlivem na tento vodní tok. Provoz zámru Lyžaský areál Severka bude i zdrojem zneištní povrchové vody z OV Lomná. Tato OV bude odvádt vyištné komunální odpadní vody ze spodní ásti areálu potrubím, které bude zaústno do výtoku pebytené vody z pepadu akumulaní nádrže pro výrobu technického snhu. Pro minimalizaci zneištní i eutrofizaního vlivu zámru bude za OV BIOCLEANER BC 50 zaazen zemní filtr. Tento zpsob technického ešení ištní odpadních vod u v povodí toku Lomná úspšn provozován i u jiných objekt. edící pomry vypouštní vyištných odpadních vod zámru z OV Lomná budou upesnny ve vodoprávním ízení. Pi splnní legislativních podmínek pro zajištní potebné kvality vody v recipientu je možno považovat realizaci zámru Lyžaský areál Severka za pijatelnou. Systém vodního hospodáství zámru Lyžaský areál Severka bude dostaten izolován a nepedpokládá se ovlivnní podzemní vody. Vlivy na pdu a horninové prostedí Tyto vlivy se nepepokládají, stavba zaízení a jeho provoz bude využívat pouze povrch pdy. V podzemí budou umístny liniové SO, které budou tvoeny trubním a kabelovým systémem vetn vedení obnoveného vodovodu Kinov. Liniová a trubní vedení budou v podzemí uložena v inertním loži a izolována a neovlivní pdní prostedí. Tato vedení i objekty, která budou zapuštny do podzemí, budou odpovídat požadavkm platných norem, budou dostaten izolovány a zajištny proti kontaminaci podzemní vody a pdu ani horninové prostedí neovlivní. Odstavná plocha pro vozidla bude odvodnna zásakem, pi souasném stavu automobilního parku a uvažovaném zpsobu jejího provozování není nutno uvažovat významné riziko kontaminace podzemní vody.

46 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 46 z 78 Zásakem bude ešeno i odvádní odpadní vody z rekonstruované OV Severka, která bude vybavena na koncovém stupni zemním filtrem. Zámr Lyžaský areál Severka ani související provoz se na kvalit pdy ani horninového prostedí neprojeví významným negativním vlivem. Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy Hlavní potenciální vlivy na faunu, flóru a ekosystémy se mohou projevit kvalitativn a kvantitativn v rozsahu, který je sumarizován v biologickém hodnocení (v píloze oznámení) v kapitole 5.2. Vzhledem podrobnosti a k rozsahu této kapitoly je nutno odkázat na tuto kapitolu v píloze. V závru biologického hodnocení (kap. 7) se uvádí: Zájmové území lyžaského areálu Severka je potenciáln cennou lokalitou ohrožené flóry, pestože zde v souasné podob zcela pevládají antropicky výrazn narušené, asto ruderalizované plochy. Na charakteru vegetace zájmového území jsou zcela zjevné stopy výraznjšího mechanického narušování v minulosti i v souasnosti. Jednoznan nejcennjší ástí území je rozsáhlá svahová prameništ na stávající východní sjezdovce s bohatým výskytem rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia), které však leží mimo plánované stavební objekty. Další biologicky cennou ástí území je horní polovina západní sjezdovky. Zde se vyskytuje pomrn zachovalá vegetace smilkových trávník s prameništi a s výskytem nkterých vzácnjších druh rostlin (nap. Gentiana asclepiadea nebo Dactylorhiza fuchsii). Mezi vegetan cenné ásti zájmového území patí také zachovalá a reprezentativní lesní prameništ sv. Cardaminion amarae, jež se vyskytují v kvtnaté buin s vyšší pímsí smrku (sv. Fagion) v severním cípu zájmového území, v prostoru navržené výstavby akumulaní nádrže (SO 03), trasy jímání vody (SO 02), dolní ásti trasy vedení kabeláže a potrubních rozvod (SO 04) a OV (SO 09). V zájmovém území, resp. v prostoru navržených stavebních objekt a v jejich bezprostedním okolí bylo nalezeno 6 zvlášt chránných druh rostlin, konkrétn: Dactylorhiza majalis (prstnatec májový), Dactylorhiza fuchsii (prstnatec fuchsv), Drosera rotundifolia (rosnatka okrouhlolistá), Gentiana asclepiadea (hoec tolitovitý), Gymnadenia conopsea (ptiprstka žežulník), Platanthera bifolia (vemeník dvoulistý). V zájmovém území bylo zjištno charakteristické spoleenstvo entomofauny hospodáských les a horských luk Moravskoslezských Beskyd. V zájmovém území pevažují montánní druhy lesních stanoviš, které jsou na území R pomrn rozšíené. To odráží stav lokality, kde se nachází relativn jednotvárné lesní porosty bez vtšího zastoupení mrtvého deva vtších prmr. Naopak tomu je v pípad ásti nelesních ploch, na kterých žijí díky pimeným disturbancím ohrožené druhy motýl. V zájmovém území bylo zjištno celkem

47 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 47 z 78 pes 80 druh brouk a 22 druh denních motýl. Další ti desítky druh studovaných skupin jsou udávány z okolí literárními prameny, lze tudíž jejich výskyt pímo v území zámru považovat za pravdpodobný. Z legislativn chránných druh bezobratlých byl prokázán výskyt siln ohroženého stevlíka hrbolatého (Carabus variolosus), ohrožených melák rodu Bombus, mravenc rodu Formica, svižníka (Cicindela sylvicola) a zlatohlávka (Oxythyrea funesta). V ešeném území a v jeho širším okolí byl aktuáln zaznamenán, anebo je v posledních letech znám (relevantní údaje ve vztahu k ešenému zámru) výskyt celkem 92 druh obratlovc. Z toho byly zaznamenány ti druhy obojživelník, ti druhy plaz, 66 druh pták a 20 druh savc. ada z tchto druh nebyla zjištna pímo na ploše dotené navrženým zámrem, druhy se asto vyskytují v okolí, cenné druhy pedevším v lesních porostech v okolí sjezdovky. Ze zajímavých a realizací hodnoceného zámru potenciáln dotených druh lze jmenovat ještrku živorodou (Zootoca vivipara), zmiji obecnou (Vipera berus), slepýše kehkého (Anquis fragilit) a rejska horského (Sorex alpinus). V rámci okolí lze za významný považovat také výskyt velkých šelem vlka, rysa a medvda, jež však nebudou realizací zámru negativn ovlivnni. Z dvodu zjištného výskytu nkolika zvlášt chránných druh v prostoru nkterých navržených stavebních objekt (oekávaný zásah do biotopu druh) je žádoucí požádat o udlení výjimky z ochranných podmínek tchto zvlášt chránných taxon v souladu se znním 56 a zákona. 114/1992 Sb., v platném znní. Pi bližší analýze jednotlivých navržených stavebních objekt lze za potenciáln ásten konfliktní z hlediska možného ovlivnní cenných druh rostlin, živoich a jejich biotop považovat navržený objekt SO 03 Akumulaní nádrž, SO 02 Jímání vody a lokáln také nkteré ásti dalších lokalit navržených SO (nap. SO 01 Lanová dráha, SO 04 Potrubní a kabelové trasy). Pro minimalizaci negativního dotení konkrétních druh a jejich biotop (viz kap. 4, kap. 5.2) realizací jednotlivých stavebních objekt byla navržena sada konkrétních doporuení (viz kap. 6, kap. 5.2). Pedevším se jedná o doporuení k provádní stavebních prací, technické podob výsledných objekt (nap. u SO 03), pípadn doporuení pro zvážení pípadného pemístní nkterých navržených stavebních objekt (SO 03, SO 06). Akoliv byla v ešeném území (dotený pozemek a jeho okolí) zaznamenána ada druh rostlin a živoich, vetn druh zvlášt chránných, lze pedpokládat, že realizace pedloženého zámru, pi zapracování doporuených opatení, nebude mít na tyto druhy významný negativní vliv. Dvodem je skutenost, že navržená zmírující opatení jsou reálná a úinn eší minimalizaci možného ovlivnní bioty zájmového území. Lze proto konstatovat,

48 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 48 z 78 že pi respektování navržených zmírujících opatení nebudou zjištné druhy organism a jejich biotopy realizací zámru významn negativn doteny. Na základ posouzení pedloženého zámru lze konstatovat, že realizaci uvedeného zámru lze, pi dodržení konkrétních doporuení definovaných v kap. 6 a kap. 5.2, akceptovat. Z hlediska vliv na biotu z této kapitoly plyne významný poznatek, že realizace zámru je za splnní stanovených podmínek a opatení akceptovatelná, avšak bude nezbytné požádat ve stanovených pípadech o vyjímku z ochranných podmínek vybraných druh živoich a rostlin. V kapitole 6.2. je uvedeno: Pi realizaci nkterých navržených stavebních objekt je doporueno požádat o udlení výjimek z ochranných podmínek zvlášt chránných druh v souladu se zák.. 114/1992 Sb., v platném znní. Dvodem je skutenost, že tyto stavební objekty, resp. aktivity spojené s jejich výstavbou zasahují do biotop nkolika zvlášt chránných druh živoich i rostlin. Konkrétn se jedná o následující stavební objekty: SO 1, PS 11, PS 14 Lanová dráha a objekty stanic, trafostanice, kabelové vedení, SO 02 Jímání vody Lomná, SO 04 Potrubní a kabelové trasy; PS 12 Technologie erpání pro výrobu snhu, SO 07, PS 12, PS 13 Technický objekt areálu, výroba snhu, trafostanice, SO 08 Rekonstrukce OV Severka. U ostatních stavebních objekt není zpracovatelem požadavek na udlení výjimky z ochranných podmínek zvlášt chránných druh považován za nezbytný. Detaily o výskytu jednotlivých zvlášt chránných druh v prostoru navržených stavebních objekt a možnostech jejich dotení jsou uvedeny v kap. 5.2 a v jednotlivých dílích biologických expertízách v kap. 4. Krajinný ráz nebude zamýšlenou investiní akcí Lyžaský areál Severka významn negativn ovlivnn. Zámr Lyžaský areál Severka nebude vytváet krajinnou dominantu, která by pevyšovala okolní smrkové porosty nebo mnila pohledové vlastnosti vrcholové partie v blízkosti horní stanice lanové dráhy. Architektonické ešení objekt bude obsahovat prvky, které jsou pro budovy v oblasti Beskyd charakteristické a žádoucí. Spodní ást areálu je umístna v lesnaté ásti relativn úzkého údolí a realizace projektovaných SO se ani v této ásti dotené plochy ve zmn krajinného rázu významn neprojeví.

49 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 49 z 78 Vlivy na hlukovou situaci Na základ hlukové studie, která je uvedena v píloze Oznámení, nebudou pekroeny platné limity hlunosti, které jsou stanoveny píslušnou legislativou pro ochranu veejného zdraví exponované populace. D II. Rozsah vliv vzhledem k zasaženému území a populaci Plocha vymezená pro zámr Lyžaský areál Severka leží v CHKO Beskydy ve III zón ochrany a okrajov zasahuje do plochy II. zóny ochrany. Na základ terénního šetení a biologického hodnocení lokality nebyly zjištny okolností, které by principiáln vyluovaly realizaci zámru Lyžaský areál Severka a indikovaly nevratné riziko poškození chránných ástí pírody. Vypouštní vyištných odpadních vod pedstavuje urité riziko pro ovlivnní kvality vodního ekosystému, avšak pro minimalizaci tohoto vlivu existují možnosti pro ištní odpadní vody po stránce technického zajištní procesu ištní i po stránce stanovení limit zbytkového zneištní, které jsou z hlediska recipientu Kinovského potoka pijatelné a dotený vodní ekosystém nepoškodí a neovlivní negativn nepimeným zpsobem ekologické funkce tohoto recipientu. Pi respektování stanovených kompenzaních opatení je na lokalit realizace projektu Lyžaský areál Severka pípustná. Místní populace obce Dolní Lomná nebude výstavbou ani provozem zámru Lyžaský areál Severka negativn dotena nad pípustnou míru, pro uritou ást populace bude vliv zámru Lyžaský areál Severka pozitivní jako zdroj pracovních míst, pípadn jako iniciátor sekundárních pracovních píležitostí a jeden z motor pro rozvoj cestovního ruchu v této oblasti Beskyd. D III. Údaje o možných významných nepíznivých vlivech pesahujících státní hranice Investiní zámr Lyžaský areál Severka svými vlivy nedosáhne hranice eské republiky.

50 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 50 z 78 D IV. Opatení k prevenci, vylouení, snížení, popípad kompenzaci nepíznivých vliv Opatení pro omezení nepíznivých vliv na životní prostedí jsou formulována pro ochranu vodního ekosystému Kínovského potoka i pro ochranu suchozemského ekosystému tvoeného trvalým travním porostem a odlesnné plochy v prostoru, který je doten zámrem. Zámr bude realizován na parcelách, které jsou investorem pronajaty nebo využívány na základ smluvních vztah. Veškeré vybavení areálu se bude nalézat v navazujících luních parcelách ohraniených lesem a vlivy na životní prostedí investiního zámru Lyžaský areál Severka se mohou projevit prakticky pouze v míst jejich realizace a zprostedkovan v povrchové vod Kínovského potoka v dsledku odbru povrchové vody a po vtoku vyištné odpadní vody spolen s pepadovou vodou z akumulaní nádrže do recipientu. a) opatení v prbhu pípravy investiního zámru - pi realizaci zámru, zvlášt ešení výúst vyištné odpadní vody do pepadové vody z akumulaní nádrže, bude chránn vodní ekosystém toku, projekt zajistí možnost respektování požadavk správce vodního toku na technické zaízení istírny odpadní vody, - je nutno uvážit asový harmonogram zemních prací tak, aby umožnil základní stabilizaci bioty na dotených ástech parcely investora po rekultivaci výkop a zemních staveb (nap. zemního filtru, liniových vedení), - zahájit ízení pro povolení odbru povrchové vody z toku Kínovského potoka, - zahájit vodoprávní ízení pro provoz OV se zemním filtrem Severka a Lomná, - zahájit ízení pro zajištní výjimky z ochranných podmínek zvlášt chránných druh organism, - limitovat výšku objekt podle požadavk Správy CHKO Beskydy a z dvodu ochrany krajinného rázu a pro architektonické ešení objektu využít prvky, a stavební materiály, které odpovídají kulturní oblasti Beskyd, - projektové ešení odbru povrchové vody bude respektovat požadavky na technické zajištní minimálního prtoku v toku Kínovského potoka jako prioritní, - technické ešení akumulaní nádrže bude respektovat požadavky Správy CHKO Beskydy pro zabezpeení ochrany fauny, - bhem pípravy zámru je nezbytné projednat možnost trvalého a bezpeného prjezdu po píjezdové komunikace k lyžaskému areálu v zimním období, napíklad

51 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 51 z 78 asovým vymezením stídavých smr jízdy (nap. každou celou hodinu nahoru, každou plhodinu dol) b) opatení v prbhu výstavby investiního zámru - organizace stavebních prací bude provedena tak, aby hluné práce a práce spojené s emisemi do ovzduší byly provádny po co nejkratší dobu, - hluné práce budou provádny v denní dob, - odlesnní a píprava odstavné plochy pro vozidla budou probíhat v dohod se správcem lesa ve vhodném roním období, - práce budou provádny s ohledem na potebu omezení erozních jev na dotených plochách, - provádní vlastních stavebních prací bude zajištno šetrn, aby nebyl narušen vodní ekosystém Ketínkého potoka pedevším splachem rozvolnné zeminy, - rozvolnné plochy v dsledku stavebních prací budou ozelenny a upraveny do stavu odpovídajícímu projektované terénní úprav, - rekonstrukce istírny odpadní vody Severka a výstavba OV Lomná se zemními filtry bude provedena prostednictvím odborných firem, které zajistí i nakládání s vzniklými odpady v souladu s platnou legislativou, - nakládání s odpady z demolice objekt a s vytženou zeminou bude provedeno v souladu s platnou legislativou a bude respektovat vlastnosti vytvoených odpad a priority nakládání s odpady, maximum vytžené zeminy bude využito na lokalit jejího pvodu a nebude vstupovat do režimu nakládání s odpady c) opatení v prbhu provozu investiního zámru - vypouštní vyištné komunální odpadní vody neohrozí po hydraulické ani látkové stránce kvalitu vody Ketínského potoka, bhem provozu budou monitorovány ukazatele stanovené správcem vodního toku, - provoz rekonstruovaného vodovodu bude ízen s ohledem na kapacitu zdroje v souladu s výsledky zkoušek, úprava vody bude provádna s ohledem na analyticky zjištné vlastnosti vody tak, aby byl zajištn soulad s požadavky legislativy pro vodu pitnou, - odbrové zaízení pro akumulaci vody a akumulaní nádrž budou provozovány v souladu s požadavky na zachování potebného minimálního prtoku jako prioritního zájmu nadazeného zájmu investora,

52 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 52 z 78 - provoz istírny odpadní vody a zemního filtru Severka i Lomná bude zajištn prostednictvím odborné firmy, která zajistí dosažení efektivního provozu zaízení a zajistí i pravidelný odvoz vznikajících odpad, - provoz energetických zaízení provádn v souladu s provozním ádem objekt a bude vedena píslušná evidence, - pípadný výskyt erozních jev v místech stavebních zásah bude ošeten a narušená místa budou stabilizována, - dopravní provoz bude organizován podle pijatých pedpoklad a harmonogramu, - údržba trvalého travního porostu na odlesnných plochách a provoz akumulaní nádrže budou provádny v souladu s požadavky orgánu ochrany pírody, - provozní ád zámru Lyžaský areál Severka bude zahrnovat i systém nakládání s odpady a odpadními vodami, - údržba a provoz odstavné plochy se zpevnním struskou bude provádna s ohledem na potebu zajištní stability této plochy a funknosti jejího odvodnní - bude zajištn dohled nad dodržováním dopravních omezení pro zajištní trvalé a bezpené prjezdnosti píjezdové komunikace k lyžaskému areálu v zimním období d) opatení po skonení životnosti zaízení - stavební objekty a vodohospodáská zaízení budou rozebrána a odstranna z lokality, materiál bude použit podle jeho aktuálního stavu v dob likvidace objektu, - liniová vedení budou odborn zhodnocena a v pípad rizika prostupu kontaminace budou zajištna píslušná opatení (pípadn až jejich vyzvednutí z terénu), - technologie ištní odpadní vody vetn zemního filtru bude rozebrána a podle možnosti recyklována, - plochy použité pro stavbu objekt budou uvedeny do pvodního stavu, Samostatn byla zpracována opatení pro ochranu bioty, která byla formulována v biologickém hodnocení a v hodnocení vlivu zámru na soustavu Natura 2000: Opatení k minimalizaci negativních vliv zámru na vegetaci: - Pi realizaci zámru v celém prostoru areálu minimalizovat mechanické narušování vegetaního a pdního krytu a minimalizovat nezbytné zásahy do bezprostedního okolí každého stavebního objektu. Zejména je poteba eliminovat jakékoliv stavební zásahy (pedevším vjezd tžké techniky) do ásti horní partie východní sjezdovky, kde

53 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 53 z 78 se nachází svahové prameništ s výskytem rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) - Pro úspšné udržení a rozvoj populace rosnatky na uvedené lokalit je poteba udržovat na prameništi ídkou, nezapojenou, mírn mechanicky narušovanou vegetaci s dominantním mechovým patrem. Toho bude nejlépe docíleno pravidelnou každoroní runí seí prameništ. - Pi realizaci navržených SO 01, SO 04, PS 11 a PS 14 eliminovat jakékoliv stavební práce v místech výskytu zvlášt chránných druh rostlin: Dactylorhiza majalis, Gentiana asclepiadea, Platanthera bifolia. Pokud to nebude technicky možné, je zapotebí požádat o udlení výjimky z ochranných podmínek tchto zvlášt chránných druh, v souladu se zák.. 114/1992 Sb., v platném znní. U trs pípadn dotených budoucí výstavbou je v takovém pípad vhodné v podzimním období (po odkvtu) provést jejich odborný transfer na okolní biotopy obdobného charakteru. - Pípadnou budoucí fytosanaci lokalit ovlivnných stavební inností (stržený drn, výkopy, paseky apod.) je poteba provádt po konzultaci se Správou CHKO Beskydy a to výhradn autochtonním materiálem. Nevhodné jsou komerní travní smsi, sazenice nepvodních genotyp devin, kultivary, v oblasti nepvodní druhy apod. Plochy s obnaženou pdou je vhodné zatravnit, tak aby nedošlo k samovolné sukcesi a náletu ruderálních, expanzních i dokonce invazních druh. - Vegetaci smilkových trávník s prameništi a s výskytem nkterých vzácnjších druh rostlin (nap. Gentiana asclepiadea nebo Dactylorhiza fuchsii), jež se nachází v horní polovin západní sjezdovky je vhodné každoron séct (zde je možná i strojní se). - Je-li to technicky možné zvážit pesun navržené akumulaní nádrže (SO 03) mimo stávající smíšený lesní porost s prameništi. Opatení k minimalizaci negativních vliv zámru na entomofaunu: - Zásahy do devinných porost a pdního krytu (skrývku zeminy) v souvislosti s budoucí výstavbou je vhodné realizovat mimo období reprodukce vtšiny živoišných druh, tj. realizovat od zaátku záí do konce, resp. poloviny bezna (dle poasí). Ostatní innosti lze provádt po celý rok. - ást odtžených strom (zejména buky), které se budou nacházet v blízkosti pramenných potok, je vhodné ponechat v prostoru podmáených ploch samovolnému rozpadu (biotop pro zimování Carabus variolosus a saproxylické druhy brouk).

54 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 54 z 78 - Minimalizovat pohyb tžké techniky v prameništích, potocích a podmáených plochách. - Patky pro sloupy sedakové lanovky umisovat mimo koryta potok. - Stavební zásahy v míst potok provádt jen tehdy, když to bude nezbytn nutné. V pípad, že by došlo k prostorové kolizi stavebního objektu a potoku, je vhodné tok odklonit a nov vzniklou strouhu ponechat bez významnjšího zpevnní (opevnní ideáln provádt pouze na jednom z beh). - Minimalizovat rozsah stavebních prací na plochách, na kterých nebudou stát trvalé objekty. Zejména nerozhrnovat mezideponie do podmáených ploch a potok. - Neprovádt meliorace potok, odvodovací drenáže všech typ a jiné zásahy mnící hydrologické pomry v dotených plochách (zejména v okolí tok). - Na místech, kde dojde k narušení vegetaního krytu, nap. v prostoru uložení kabeláže, je vhodné ást ploch ponechat spontánní sukcesi a zbytek zatravnit pestejší smsí kvtnatých bylin místní provenience. - Povrch odstavných ploch pro vozidla (viz SO 06) je vhodné vysypat štrkem a šotolinou (nevhodné je použití asfaltu) Opatení k minimalizaci negativních vliv zámru na obratlovce: - Zásahy do devinných porost a pdního krytu (skrývku zeminy) v souvislosti s budoucí výstavbou jednotlivých staveb je vhodné realizovat mimo období reprodukce vtšiny živoišných druh, tj. realizovat od zaátku záí do konce dubna (dle poasí). - Ostatní innosti lze provádt po celý rok s tím, že je vhodnjší provést stavbu co nejrychleji, bez zbytených prodlev a výrazn rušivé ásti stavby (výkopy, betonáž) provést mimo období hnízdní - Zajistit smování svtelného toku z pípadného technického (provozního) osvtlení objekt pouze do prostoru tchto objekt. Minimalizaci vyzaování svtla do okolního prostedí je žádoucí zajistit kombinací technických opatení omezujících svícení nežádoucími smry, tedy i rušivé oslnní zpsobené pímou viditelností svtelného zdroje. Konkrétn je zapotebí realizovat instalaci doplujících clonících prvk na svítidle (nap. horizontální lamely s individuálním naklápním, vnitní lamely ped hoákem výbojky, doplující tístranné clony). Namísto bžn používaných halogenidových výbojek, jež emitují svtlo bílé barvy (silná modrá složka takového svtla má závažnjší dopady na okolní prostedí, ve srovnání s bžným veejným osvtlením), je vhodné preferovat oranžové sodíkové výbojky.

55 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 55 z 78 Další dležitá opatení k minimalizaci negativních vliv zámru na biotu: - Pi realizaci konkrétních stavebních objekt je dále žádoucí respektovat konkrétní navržená specifická opatení k minimalizaci negativních vliv zámru na rostliny, živoichy a jejich biotopy, jež jsou uvedena u jednotlivých stavebních objekt v odborném biologickém hodnocení, které je uvedeno v píloze Oznámení. K žádosti o udlení vyjímky z ochranných podmínek zvlášt chránných druh: - Pi realizaci nkterých navržených stavebních objekt je doporueno požádat o udlení výjimek z ochranných podmínek zvlášt chránných druh v souladu se zák.. 114/1992 Sb., v platném znní. Dvodem je skutenost, že tyto stavební objekty, resp. aktivity spojené s jejich výstavbou zasahují do biotop nkolika zvlášt chránných druh živoich i rostlin. - Konkrétn se jedná o následující stavební objekty: SO 1, PS 11, PS 14 Lanová dráha a objekty stanic, trafostanice, kabelové vedení, SO 02 Jímání vody Lomná, SO 04 Potrubní a kabelové trasy; PS 12 Technologie erpání pro výrobu snhu, SO 07, PS 12, PS 13 Technický objekt areálu, výroba snhu, trafostanice, SO 08 Rekonstrukce OV Severka. - U ostatních stavebních objekt není zpracovatelem požadavek na udlení výjimky z ochranných podmínek zvlášt chránných druh považován za nezbytný. Pro ochranu soustavy Natura 2000 jsou stanovena následující opatení: Opatení k minimalizaci negativních vliv zámru na vegetaci: Pi realizaci zámru v celém prostoru areálu minimalizovat mechanické narušování vegetaního a pdního krytu a minimalizovat nezbytné zásahy do bezprostedního okolí každého stavebního objektu. Zejména je poteba eliminovat jakékoliv stavební zásahy (pedevším vjezd tžké techniky) do ásti horní partie východní sjezdovky, kde se nachází svahové prameništ s výskytem rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia). Pro úspšné udržení a rozvoj populace rosnatky na uvedené lokalit je poteba udržovat na prameništi ídkou, nezapojenou, mírn mechanicky narušovanou vegetaci s dominantním mechovým patrem. Toho bude nejlépe docíleno pravidelnou každoroní runí seí prameništ.

56 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 56 z 78 Pi realizaci navržených SO 01, SO 04, PS 11 a PS 14 eliminovat jakékoliv stavební práce v místech výskytu zvlášt chránných druh rostlin: Dactylorhiza majalis, Gentiana asclepiadea, Platanthera bifolia (viz Obr. 9). Pokud to nebude technicky možné, je zapotebí požádat o udlení výjimky z ochranných podmínek tchto zvlášt chránných druh, v souladu se zák.. 114/1992 Sb., v platném znní (viz Biologické hodnocení zámru-banaš 2011). U trs pípadn dotených budoucí výstavbou je v takovém pípad vhodné v podzimním období (po odkvtu) provést jejich odborný transfer na okolní biotopy obdobného charakteru. Pípadnou budoucí fytosanaci lokalit ovlivnných stavební inností (stržený drn, výkopy, paseky apod.) je poteba provádt po konzultaci se Správou CHKO Beskydy a to výhradn autochtonním materiálem. Nevhodné jsou komerní travní smsi, sazenice nepvodních genotyp devin, kultivary, v oblasti nepvodní druhy apod. Plochy s obnaženou pdou je vhodné zatravnit, tak aby nedošlo k samovolné sukcesi a náletu ruderálních, expanzních i dokonce invazních druh. Vegetaci smilkových trávník s prameništi a s výskytem nkterých vzácnjších druh rostlin (nap. Gentiana asclepiadea nebo Dactylorhiza fuchsii), jež se nachází v horní polovin západní sjezdovky je vhodné každoron séct (zde je možná i strojní se). Je-li to technicky možné zvážit pesun navržené akumulaní nádrže (SO 03) mimo stávající smíšený lesní porost s prameništi. Opatení k minimalizaci negativních vliv zámru na entomofaunu: Zásahy do devinných porost a pdního krytu (skrývku zeminy) v souvislosti s budoucí výstavbou je vhodné realizovat mimo období reprodukce vtšiny živoišných druh, tj. realizovat od zaátku záí do konce, resp. poloviny bezna (dle poasí). Ostatní innosti lze provádt po celý rok. ást odtžených strom (zejména buky), které se budou nacházet v blízkosti pramenných potok, je vhodné ponechat v prostoru podmáených ploch samovolnému rozpadu (biotop pro zimování Carabus variolosus a saproxylické druhy brouk). Minimalizovat pohyb tžké techniky v prameništích, potocích a podmáených plochách. Patky pro sloupy sedakové lanovky umisovat mimo koryta potok. Stavební zásahy v míst potok provádt jen tehdy, když to bude nezbytn nutné. V pípad, že by došlo k prostorové kolizi stavebního objektu a potoku, je vhodné tok

57 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 57 z 78 odklonit a nov vzniklou strouhu ponechat bez významnjšího zpevnní (opevnní ideáln provádt pouze na jednom z beh). Minimalizovat rozsah stavebních prací na plochách, na kterých nebudou stát trvalé objekty. Zejména nerozhrnovat mezideponie do podmáených ploch a potok. Neprovádt meliorace potok, odvodovací drenáže všech typ a jiné zásahy mnící hydrologické pomry v dotených plochách (zejména v okolí tok). Na místech, kde dojde k narušení vegetaního krytu, nap. v prostoru uložení kabeláže, je vhodné ást ploch ponechat spontánní sukcesi a zbytek zatravnit pestejší smsí kvtnatých bylin místní provenience. Povrch odstavných ploch pro vozidla (viz SO 06) je vhodné vysypat štrkem a šotolinou (nevhodné je použití asfaltu). Opatení k minimalizaci negativních vliv zámru na obratlovce: Zásahy do devinných porost a pdního krytu (skrývku zeminy) v souvislosti s budoucí výstavbou jednotlivých staveb je vhodné realizovat mimo období reprodukce vtšiny živoišných druh, tj. realizovat od zaátku záí do konce dubna (dle poasí). Ostatní innosti lze provádt po celý rok s tím, že je vhodnjší provést stavbu co nejrychleji, bez zbytených prodlev a výrazn rušivé ásti stavby (výkopy, betonáž) provést mimo období hnízdní (mimo až ). Zajistit smování svtelného toku z pípadného technického (provozního) osvtlení objekt pouze do prostoru tchto objekt. Minimalizaci vyzaování svtla do okolního prostedí je žádoucí zajistit kombinací technických opatení omezujících svícení nežádoucími smry, tedy i rušivé oslnní zpsobené pímou viditelností svtelného zdroje. Konkrétn je zapotebí realizovat instalaci doplujících clonících prvk na svítidle (nap. horizontální lamely s individuálním naklápním, vnitní lamely ped hoákem výbojky, doplující tístranné clony). Namísto bžn používaných halogenidových výbojek, jež emitují svtlo bílé barvy (silná modrá složka takového svtla má závažnjší dopady na okolní prostedí, ve srovnání s bžným veejným osvtlením), je vhodné preferovat oranžové sodíkové výbojky. Další dležitá opatení k minimalizaci negativních vliv zámru na biotu (v rámci ochrany soustavy Natura 2000):

58 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 58 z 78 Pi realizaci konkrétních stavebních objekt je dále žádoucí respektovat konkrétní navržená doplková specifická opatení k minimalizaci negativních vliv zámru na pedmty ochrany a jejich biotopy, jež jsou uvedena u jednotlivých hodnocených pedmt ochrany v odborném hodnocení, které je uvedeno v píloze Oznámení. D V. Charakteristika nedostatk ve znalostech a neuritosti, které se vyskytly pi specifikaci vliv Významné neuritosti zpracování Oznámení podle pílohy. 3 zákona. 100/2000 Sb. se ve vztahu k zámru Lyžaský areál Severka nevyskytly. Pro zajištní potebných informací o charakteru lokality zaazené do III. zóny ochrany CHKO Beskydy a její biologické cennosti bylo na lokalit zpracováno biologické hodnocení vetn terénního šetení a získání primárních terénních dat. Pro vliv zámru na soustavu Natura 2000 bylo zpracováno požadované autorizované hodnocení. Oznámení bylo zpracováno s použitím dostupných podklad a oficiálních vyjádení kompetentních orgán v rozsahu, který umožuje souasný stav rozpracovanosti projektové dokumentace. Proto bylo nutno nkteré podrobnosti (nap. v oblasti vlivu na recipient Kinovský potok) ponechat na další stupe projednávání zámru s tím, že v principu je tato otázka technickými prostedky ešitelná. Za nevýznamnjší potenciální vlivy zámru Lyžaský areál Severka je nutno považovat vlivy na biotu, které byly zpracovány detailn a umožnily definovat potebná opatení pro realizaci zámru. Použité podklady 1. Anonymus, 2001: Píruka o kvtnatých loukách a pírodních rostlinách v krajin i na zahrad. Planta Naturalis, 67 str. 2. Banaš M., 2011: Biologické hodnocení zámru Rozvoj lyžaského areálu Severka. Biologické hodnocení dle 67 zákona 114/1992 Sb. v platném znní. Ekogroup Olomouc. 98 stran 3. Banaš M., 2011a: Posouzení vlivu zámru Rozvoj lyžaského areálu Severka na evropsky významné lokality a ptaí oblasti podle 45i zákona 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny v platném znní. Ekogroup Olomouc. 80 stran 4. Guth J. (2002): Metodika mapování biotop soustavy Natura 2000 a Smaragd (3.vydání). - AOPK R, Praha. 5. Chytrý M., Kuera T., Koí M. (eds.), 2001: Katalog biotop eské republiky. Agentura ochrany pírody a krajiny R, Praha. 6. Kaler Z., 2011: Obnova infrastruktury, vodovod Kinov pro Ski areál Severka. Prvodní a souhrnná technická zpráva vetn mapového zákresu. 9 stran 7. KÚ Moravskoslezského kraje Ostrava, 2001: Územní plán VÚC Beskydy 8. KÚ Moravskoslezského kraje, 2003: Územní generel infrastruktury cestovního ruchu v Beskydech návrh ešení. 9. Lesy R, 2011: Spolené stanovisko les R a Správy CHKO Beskydy k akci Rozvoj lyžaského areálu Severka ze dne

59 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 59 z Mstský úad Jablunkov, odbor ÚPS, 2011: Vyjádení úadu územního plánování z hlediska územního plánu..j. MEJA/19331/2011 ze dne Nohel V., 2011: Rozvoj lyžaského areálu Severka. Prvodní a souhrnná technická zpráva pro DÚR vetn mapového zákresu. 21 stran 12. Quitt, 1990: Meteorologický atlas R 13. Sineko, 2008: istírna odpadních vod Bio Cleaner. Technický list zaízení. Sineko Ostrava, 3 strany 14. Skácel, 2010: Terénní šetení spojené s dokumentací lokality. 15. Správa CHKO Beskydy, 2011: Posouzení vlivu na evropsky významné lokality a ptaí oblasti..j. 229/BE/ Stalmachová B. (2002): , (ZM 1: ), závrená zpráva k mapování biotop soustavy Natura 2000 a Smaragd. - [Ms., 18 pp. Depon. in: AOPK R, Praha].

60 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 60 z 78 ást E. Porovnání variant ešení zámru Investiní zámr Lyžaský areál Severka je technicky po konzultacích s investorem, projektantem a orgánem ochrany pírody, zástupci obce Dolní Lomná, vlastníky dotených parcel a lesním hospodáem zpracován jako jednovariantní. Lokalitní varianty nebyly uvažovány, nebo se jedná o modernizaní zásah do stávajícího lyžaského areálu, který je na zájmové lokalit provozován již historicky od 50. let 20. Století. Jeho nejvýznamnjší ástí je výstavba dvousedakové lanové dráhy v trase pvodní lanové dráhy, která byla v minulosti zrušena. Rozvoj areálu obsahuje i další položky pro zvýšení provozní bezpenosti zaízení a uživatelského komfortu návštvník s odpovídajícím zajištním dopravní dostupnosti, zajištní potebné infrastruktury vetn možnosti výroby technického snhu, obnovu vodovodu a likvidace komunální vody a doplnním odstavných ploch pro osobní automobily s kapacitou 133 míst v pším dosahu lyža se sportovním vybavením. Alternativní posouzení je možné jako nulová varianta, tedy ponechání souasné situace bez zamýšleného investiního zámru. Uvedené ešení by konzervovalo stávající stav nevyhovujícího sportovn rekreaního areálu, který je na hranici technické únosnosti a bez nutné investice a oživení lokality by se tato ást CHKO Beskydy stala lokalitou bez možnosti využití jejího krajinného potenciálu pro cestovní ruch, nebo zájemci o lyžaské vyžití již v souasnosti pesouvají svj zájem do stedisek s vysokou atraktivitou a moderním vybavením, která nabízejí služby a zimní volnoasové aktivity na vysoké úrovni a s dobrou dopravní dostupností. Odliv zájemc a omezení podmínek pro cestovní ruch by se negativn projevilo i v celkové sociální a ekonomické situaci obce Dolní Lomná. ást F. Doplující údaje Mapová píloha se zákresem zámru je uvedena v pílohách. Samostatn bylo jako jeden z podklad zpracováno biologické hodnocení lokality s ohledem na potenciální pítomnost chránných prvk pírody a eliminaci negativního ovlivnní jejich populací a autorizované hodnocení vlivu zámru na pedmty ochrany soustavy Natura 2000, jejich plné znní je uvedeno v pílohách.

61 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 61 z 78 ást G. Všeobecn srozumitelné shrnutí netechnického charakteru Název: Rozvoj lyžaského areálu Severka, dále Lyžaský areál Severka Charakter: Pedmtem zámru Lyžaský areál Severka je výstavba nové lanové dráhy v trase pvodní zrušené lanové dráhy, zaízení pro jímání vody pro výrobu technického snhu, akumulaní nádrže, potrubních a kabelových tras, obslužné stanice lanové dráhy se sociálním zázemím a restauraním provozem, odstavné plochy vozidel s kapacitou 133 stání, technického objektu areálu, istírny odpadních vod a sociálního zaízení pro veejnost v horské oblasti umístné cca 3 km jižné od obce Dolní Lomná u zakonení místní komunikace, na pozemcích vlastnných R Lesy eské republiky a sdružením vlastník v blízkosti státní hranice R SR. Budoucí kapacita zámru Lyžaský areál Severka je 1440 os/hod, celkem vetn stávajících dopravních lyžaských zaízení 2990 os/hod, stravovací kapacita s pedpokládaným výdejem do 200 jídel/den a odstavnou plochou pro 133 osobních automobil. Celková výsledná kapacita návštvnosti areálu je osob. Provoz lanové dráhy bude probíhat pouze v zimním období. Technické ešení parkovacích ploch ve spodní ásti plochy zámru Lyžaský areál Severka a jeho umístní vetn finální navržené kapacity bylo projednáno se zástupci píslušných orgán a vzhledem k místní terénní konfiguraci je rozdleno na dílí ásti, které jsou samostatn pístupné. Nezbytné ásti budou dle projektové dokumentace zpevnny válcovanou struskou. Úelem realizace zámru Lyžaský areál Severka je vybudování nové dvousedakové lanové dráhy v trase pvodní lanové dráhy, která byla v dívjší dob zrušena. Další objekty budou sloužit pro doplnní stávající infrastruktury historicky provozovaného lyžaského areálu a pro zajištní funknosti dopravního zaízení, zasnžování plochy lyžaské sjezdové dráhy zajištní potebné dopravní dostupnosti areálu, zvýšení komfortu a bezpenosti uživatel a zajištní ochrany složek životního prostedí. Svým umístním má investiní zámr Lyžaský areál Severka za cíl dopravn zpístupnit již dlouhodob historicky provozovaný lyžaský areál pro motorizované uživatele, zvýšit celkovou technickou úrove lyžaského areálu z hlediska jeho uživatel vetn dosažení potebného standartu provozní bezpenosti a doplnit potebnou infrastrukturu pro zajištní

62 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 62 z 78 potebných funkcí hlavních objekt areálu. Projektovaný zámr je pociován jako nezbytný pro zajištní další funknosti areálu i do budoucna za situace, kdy jsou potenciálním návštvníkm v okolí nabízeny i jiné lyžaské možnosti v lokalitách, které jsou vybaveny moderním zaízením a odpovídajícím zázemím po stránce funknosti a uživatelského komfortu. Zámr je umístn mimo souvisle zastavné ásti obce Dolní Lomná s trvalým osídlením. Plocha vymezená pro zámr Lyžaský areál Severka leží v CHKO Beskydy ve III zón ochrany a okrajov zasahuje do plochy II. zóny ochrany. Na základ terénního šetení a biologického hodnocení lokality nebyly zjištny okolností, které by principiáln vyluovaly realizaci zámru Lyžaský areál Severka a indikovaly nevratné riziko poškození chránných ástí pírody. Vypouštní vyištných odpadních vod pedstavuje urité riziko pro ovlivnní kvality vodního ekosystému, avšak pro minimalizaci tohoto vlivu existují možnosti pro ištní odpadní vody po stránce technického zajištní procesu ištní i po stránce stanovení limit zbytkového zneištní, které jsou z hlediska recipientu Kinovského potoka pijatelné a dotený vodní ekosystém nepoškodí a neovlivní negativn nepimeným zpsobem ekologické funkce tohoto recipientu. Pi respektování stanovených kompenzaních opatení je na lokalit realizace projektu Lyžaský areál Severka pípustná. Místní populace obce Dolní Lomná nebude výstavbou ani provozem zámru Lyžaský areál Severka negativn dotena nad pípustnou míru, pro uritou ást populace bude vliv zámru Lyžaský areál Severka pozitivní jako zdroj pracovních míst, pípadn jako iniciátor sekundárních pracovních píležitostí a jeden z motor pro rozvoj cestovního ruchu v této oblasti Beskyd. Vlastní zámr Lyžaský areál Severka se uplatní vi obyvatelstvu a jejich sociální situaci prakticky pouze kladnými vlivy v této oblasti, které spoívají v oblasti rozvoje turistického ruchu a využití potenciálu území, kde je tento areál dlouhodob provozován. Rozvoj areálu vyvolá potebu uritého potu sezónních pracovních sil, které budou pocházet zejména z nejbližší obce Dolní Lomná. Bude se jednat pedevším o nekvalifikované pracovní síly pi ostraze odstavné plochy, obsluze zázemí pro návštvníky apod. Zámr Lyžaský areál Severka pedstavuje zajištní potebného rozvoje sportovního a rekreaního zaízení pro zajištní jeho dlouhodobé konkurenceschopnosti a podporu cestovního ruchu v oblasti, která má pro jeho využívání vysoký potenciál. Jediný potenciáln negativní vliv provozu zámru Lyžaský areál Severka pedstavuje provoz liniového zdroje zneištní ovzduší (doprava), který bude procházet obcí Dolní Lomná a z obce Dolní Lomná smrem k areálu. Intenzita tohoto liniového zdroje nebude významná (viz kapitola Doprava) a za pedpokladu

63 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 63 z 78 dodržování pedpis platných v silniním provozu nepedstavuje významné riziko pro veejné zdraví. V prbhu provozu zaízení se akce Lyžaský areál Severka na kvalit ovzduší ve vzdálenjších místech významn neprojeví. Provoz liniového zdroje zneištní ovzduší bude málo intenzivní a nepedstavuje riziko významného ovlivnní kvality ovzduší v okolí dotené komunikace smrem k obci Dolní Lomná. Hydraulické ovlivnní povrchové vody je v období nízkých vodních stav v potoku Kinov nutno uvažovat. Pro zajištní minimálního potebného prtoku v této vodotei jsou odbrné objekty pro vodovod i pro akumulaní nádrž sloužící pro výrobu technického snhu navrženy tak, aby byl technicky preferován minimální sananí prtok na úkor možností odbr vody. Provoz zámru Lyžaský areál Severka bude i zdrojem zneištní povrchové vody z OV Lomná. Tato OV bude odvádt vyištné komunální odpadní vody ze spodní ásti areálu potrubím, které bude zaústno do výtoku pebytené vody z pepadu akumulaní nádrže pro výrobu technického snhu. Pro minimalizaci zneištní i eutrofizaního vlivu zámru bude za OV BIOCLEANER BC 50 zaazen zemní filtr. Tento zpsob technického ešení ištní odpadních vod u v povodí toku Lomná úspšn provozován i u jiných objekt. Negativní vliv zámru na pdu a horninové prostedí se nepedpokládá. Hlavní potenciální vlivy na faunu, flóru a ekosystémy se mohou projevit kvalitativn a kvantitativn v rozsahu, který je sumarizován v biologickém hodnocení (v píloze oznámení) v kapitole 5.2.: Zájmové území lyžaského areálu Severka je potenciáln cennou lokalitou ohrožené flóry, pestože zde v souasné podob zcela pevládají antropicky výrazn narušené, asto ruderalizované plochy. Na charakteru vegetace zájmového území jsou zcela zjevné stopy výraznjšího mechanického narušování v minulosti i v souasnosti. V ešeném území a v jeho širším okolí byl aktuáln zaznamenán, anebo je v posledních letech znám (relevantní údaje ve vztahu k ešenému zámru) výskyt celkem 92 druh obratlovc. Z toho byly zaznamenány ti druhy obojživelník, ti druhy plaz, 66 druh pták a 20 druh savc. ada z tchto druh nebyla zjištna pímo na ploše dotené navrženým zámrem, druhy se asto vyskytují v okolí, cenné druhy pedevším v lesních porostech v okolí sjezdovky. Z dvodu zjištného výskytu nkolika zvlášt chránných druh v prostoru nkterých navržených stavebních objekt (oekávaný zásah do biotopu druh) je žádoucí požádat o udlení výjimky z ochranných podmínek tchto zvlášt chránných taxon v souladu se znním 56 a zákona. 114/1992 Sb., v platném znní. Pi bližší analýze jednotlivých navržených stavebních objekt lze za potenciáln ásten konfliktní z hlediska možného ovlivnní cenných druh rostlin, živoich a jejich biotop považovat navržený objekt SO 03 Akumulaní nádrž, SO 02

64 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 64 z 78 Jímání vody a lokáln také nkteré ásti dalších lokalit navržených SO (nap. SO 01 Lanová dráha, SO 04 Potrubní a kabelové trasy). Pro minimalizaci negativního dotení konkrétních druh a jejich biotop (viz kap. 4, kap. 5.2) realizací jednotlivých stavebních objekt byla navržena sada konkrétních doporuení (viz kap. 6, kap. 5.2). Pedevším se jedná o doporuení k provádní stavebních prací, technické podob výsledných objekt (nap. u SO 03), pípadn doporuení pro zvážení pípadného pemístní nkterých navržených stavebních objekt (SO 03, SO 06). Akoliv byla v ešeném území (dotený pozemek a jeho okolí) zaznamenána ada druh rostlin a živoich, vetn druh zvlášt chránných, lze pedpokládat, že realizace pedloženého zámru, pi zapracování doporuených opatení, nebude mít na tyto druhy významný negativní vliv. Dvodem je skutenost, že navržená zmírující opatení jsou reálná a úinn eší minimalizaci možného ovlivnní bioty zájmového území. Lze proto konstatovat, že pi respektování navržených zmírujících opatení nebudou zjištné druhy organism a jejich biotopy realizací zámru významn negativn doteny. Na základ posouzení pedloženého zámru lze konstatovat, že realizaci uvedeného zámru lze, pi dodržení konkrétních doporuení definovaných v kap. 6 a kap. 5.2, akceptovat. Krajinný ráz nebude zamýšlenou investiní akcí Lyžaský areál Severka významn negativn ovlivnn. Zámr Lyžaský areál Severka nebude vytváet krajinnou dominantu, která by pevyšovala okolní smrkové porosty nebo mnila pohledové vlastnosti vrcholové partie v blízkosti horní stanice lanové dráhy. Architektonické ešení objekt bude obsahovat prvky, které jsou pro budovy v oblasti Beskyd charakteristické a žádoucí. Na základ hlukové studie, která je uvedena v píloze Oznámení, nebudou pekroeny platné limity hlunosti, které jsou stanoveny píslušnou legislativou pro ochranu veejného zdraví exponované populace. Na základ celkového vyhodnocení vlivu zámru Lyžaský areál Severka na životní prostedí a pi realizaci navržených kompenzaních opatení je možno konstatovat, že - realizace investiního zámru je z hlediska ochrany životního prostedí pijatelná, - krajinný ráz zstane nezmnn, - realizace investiního zámru nebude mít významné negativní vlivy na veejné zdraví, za pedpokladu technického vyešení stabilní prjezdnosti píjezdové komunikaci k lyžaskému areálu v zimním období Vzhledem k rozsahu zámru Lyžaský areál Severka lze dvodn pedpokládat, že negativní vlivy na vodní hospodáství, na horninové a pdní prostedí, na chránné ásti

65 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 65 z 78 pírody ani na veejné zdraví realizací zámru Lyžaský areál Severka nebudou významn doteny. Bhem jednotlivých fází pípravy a realizace investiního zámru je však nutno respektovat opatení a podmínky uvedené v píslušné kapitole Oznámení (D IV.). Datum zpracování oznámení: 24. duben 2012 Jméno, píjmení, bydlišt a telefon zpracovatele oznámení a osob, které se podílely na zpracování dokumentace: RNDr. Alexander Skácel, CSc., Prkopnická 24, Ostrava Tel , skacel.alex@seznam.cz Podpis zpracovatele oznámení: RNDr. Marek Banaš, PhD. vliv na soustavu Natura 2000 a biologické hodnocení zámru Adresa: Ekogroup Czech s.r.o., Polívkova 15, Olomouc Tel , banas@ekogroup.cz RNDr. Vladimír Suk hluková studie Adresa: Koneného 10, Ostrava Tel

66 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 66 z 78 ást H. Pílohy 1. Mapová situace lokality a situování investiního zámru Lyžaský areál Severka v širším okolí 2. Podrobná situace lokality 3. Zonace CHKO v dotené oblasti 4. Výez územního plánu obce Dolní Lomná zmna Technické ešení zámru Lyžaský areál Severka budoucí stav 6. Hodnocení vlivu zámru Lyžaský areál Severka na soustavu Natura Biologické hodnocení zámru Lyžaský areál Severka 8. Vyjádení píslušného stavebního úadu k zámru z hlediska souladu se schválenou územn plánovací dokumentací 9. Hluková studie zámru Lyžaský areál Severka 10. Rozptylová studie zámru Lyžaský areál Severka 11. Fotografické pílohy Foto. 1: Plocha sportovního zaízení Lyžaský areál Severka bhem provozu Foto. 2: Budoucí odstavná plocha zámru Lyžaský areál Severka

67 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 67 z 78 Píloha. 1 Mapová situace lokality a situování investiního zámru Lyžaský areál Severka v širším okolí Píloha. 2 Podrobná situace lokality

68 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 68 z 78 Píloha. 3 Zonace CHKO Beskydy v dotené oblasti

69 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 69 z 78 Píloha. 4 Výez územního plánu obce Dolní Lomná - zmna. 7 (Urbanistické Stedisko Ostrava)

70 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 70 z 78 Píloha. 5 Technické ešení zámru Lyžaský areál Severka budoucí stav (Noheleng, Frýdek Místek)

71 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 71 z 78

72 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 72 z 78 Píloha. 6 Hodnocení vlivu zámru Lyžaský areál Severka na soustavu Natura 2000 (RNDr. Marek Banaš, PhD.) zaazeno samostatn jako volný výtisk

73 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 73 z 78 Píloha. 7 Biologické hodnocení zámru Lyžaský areál Severka (RNDr. Marek Banaš, PhD.) zaazeno samostatn jako volný výtisk

74 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 74 z 78 Píloha. 8 Vyjádení píslušného stavebního úadu k zámru z hlediska souladu se schválenou územn plánovací dokumentací

75 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 75 z 78

76 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 76 z 78 Píloha. 9 Hluková studie zámru Lyžaský areál Severka (RNDr. Vladimír Suk)

77 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 77 z 78 Píloha. 10 Rozptylová studie zámru Lyžaský areál Severka (RNDr. Alexander Skácel, CSc.) zaazeno samostatn jako volný výtisk

78 Skácel A., 2012: Rozvoj lyžaského areálu Severka, Oznámení dle pílohy. 3 zák.. 100/2001 Sb. str. 78 z 78 Píloha. 11 Fotografické pílohy Foto. 1: Plocha sportovního zaízení Lyžaský areál Severka bhem provozu Foto. 2: Budoucí odstavná plocha zámru Lyžaský areál Severka