VI. STRUKTRURA A VLASTNOSTI KAPALIN
|
|
- Vítězslav Tobiška
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 VI. STRUKTRURA A VLASTNOSTI KAPALIN KAPALINY z molekul konajících tepelný pohyb (potvrzuje difúze, Brownův pohyb) molekuly kmitají (f~10 12 Hz) kolem rovnovážných poloh, které se po velmi krátké době (~ 1 ns) mění (molekula získá v důsledku nahodilých srážek větší E k vymaní se z vlivu silového pole sousedních molekul a zaujme novou rovnovážnou polohu při vyšší teplotě změny častější navenek lepší tekutost uspořádání molekul krátkodosahové (jako látky amorfní), tj. v uspořádání molekul jistá pravidelnost patrná pouze v blízkém okolí vybrané molekuly střední vzdálenosti mezi molekulami malé (~ 1 nm, asi jako u pevných látek) molekuly na sebe působí značnými přitažlivými silami tyto síly mají vliv na vlastnosti kapaliny, zvláště na její povrchovou vrstvu 6.1 Povrchová vrstva a) sféra molekulového působení myšlená koule o poloměru r m kolem vybrané molekuly, v níž na vybranou molekulu působí nezanedbatelnými přitažlivými silami pouze ostatní molekuly uvnitř sféry molekulového působení r m ~ 1nm, tj. několik mezimolekulárních vzdáleností, přitažlivé síly s rostoucí vzdáleností rychle klesají b) povrchová vrstva kapaliny vrstva molekul, jejichž vzdálenost od volného povrchu kapaliny je menší než poloměr sféry molekulového působení r m chová se jako tenká pružná blána způsobeno rozdílným výsledkem (chování) vzájemného působení mezi molekulami uvnitř kapaliny a mezi molekulami v povrchové vrstvě např. žiletka, jehla, mince se na volné hladině vody nepotopí (přestože ρ t > ρ k ) povrch kapaliny se prohne vodoměrka může chodit po hladině c) silové působení molekul na vybranou molekulu uvnitř kapaliny síly, kterými působí ostatní molekuly na vybranou molekulu se navzájem ruší výslednice přitažlivých sil molekul působících na uvažovanou molekulu je nulová v povrchové vrstvě F 1 výslednice sil, kterou působí ostatní molekuly kapaliny na vybranou molekulu F 2 výslednice sil, kterou působí molekuly plynu (vzduch, pára) na vybranou molekulu F 2 F 1 (ρ plynu ρ kap ) F V výslednice sil F 1, F 2 směřuje dovnitř kolmo k volnému povrchu kapaliny na molekuly v povrchové vrstvě kapaliny působí ostatní molekuly silou, která směřuje do kapaliny, volný povrch je kolmý na směr této síly d) k přenesení (posunutí) molekuly z vnitřku kapaliny do povrchové vrstvy musíme vykonat práci k překonání F V projeví se zvýšením potenciální energie molekuly E p
2 e) povrchová energie E část potenciální energie, kterou mají molekuly v povrchové vrstvě navíc ve srovnání s potenciální energií stejného počtu molekul uvnitř kapaliny (jedna ze složek vnitřní energie) snižuje (zvyšuje) se o E se zmenšováním (zvětšováním) povrchu kapaliny o S změna vnitřní energie (povrchové) E = σ S S změna povrchu kapaliny (při stálem V a T) σ povrchové napětí (více další článek, některé hodnoty v tab.) nepůsobí-li na kapalinu vnější síly kapalina daného objemu má snahu mít co nejmenší energii, tedy i povrchovou energii, a tudíž i tvar co nejmenšího povrchu tvar koule (při daném V má koule nejmenší S) např. volné kapky mlhy, rosy kulový tvar 2 kulové kapky rtuti, vody po splynutí větší kulová kapka (větší kapky v důsledku tíhové síly Země mají kapkovitý tvar) f) příklady 1 Odhadněte počet molekul vody ve sféře molekulového působení (poloměr asi 1 nm). Předpokládejte, že molekuly mají tvar koule o průměru 0,28 nm, a že na celkový objem mezer mezi nimi připadá 26 % z celkového objemu sféry. [270] 2 Určete změnu povrchové energie při spojení drobných vodních kapek o průměru 4 μm v jednu velkou kapku průměru 4,0 mm (σ voda, vzduch = 73 mn m 1 ). [3 mj] 3 Jak velká povrchová energie se uvolní, jestliže se při dešti z kapiček průměru 10 5 m vytvoří kapka o průměru 3 mm? (σ voda, vzduch = 73 mn m 1 ) [6, J]
3 4 Rozlomením skleněné trubičky vzniknou ostré hrany. Ty se dají zaoblit zahřátím nad plamenem hořáku. Vysvětlete. zahřátím se z pevného skla stane kapalina a platí, že kapalina daného objemu se snaží zaujmout takový tvar, aby obsah jejího povrchu byl co nejmenší, a tím byla minimální povrchová energie při daném objemu má ze všech geometrických těles nejmenší obsah povrchu koule, tj. hrany získají zaoblený tvar 5 Jaký tvar zaujmou libovolně velké kapky kapaliny v beztížném stavu? kulový tvar, protože na ně nebudou působit žádné vnější síly jako tíhová síla a síla podložky, které by jejich tvar deformovaly 6 Rozhodněte, zda se při slévání malých kapiček do jedné velké kapky teplota kapaliny zmenšuje, zvětšuje, nebo nemění. Své rozhodnutí zdůvodněte. př. dvě kapky rtuti po splynutí větší kulová kapka při splynutí malých kapiček do jedné velké se určitě zmenší povrch kapaliny jako takové, tj. zmenší se povrchová energie o stejnou hodnotu se zvětší ostatní složky vnitřní energie nové velké kapky, tj. vzroste teplota kapky 7 Proč se obtížně svléká mokré oblečení? oblečení se tzv. přilepí na tělo molekuly vody v oblečení vytvoří povrchovou vrstvu, která se snaží zaujímat co nejmenší obsah povrchu, tj. oblečení se k sobě lepí, zmenšuje svůj povrch, přitahuje se k sobě, proto se těžko svléká
4 6.2 Povrchová síla, povrchové napětí a) povrchová síla F působí v místech ohraničení povrchu kapaliny a má směr tečny k povrchu kapaliny např. pohyblivá příčka na rámečku s mýdlovou blánou se posune o x působením povrchové síly F odvození vztahu: F vykoná práci, povrchová energie E se zmenší o práci W W = 2 F x E = σ 2 S = 2σ l x (mýdlová blána má 2 povrchy) (mýdlová blána má 2 povrchy) W = E 2 F x = 2σ l x F = σ l velikost povrchové síly F při daném povrchovém napětí σ je přímo úměrná délce okraje povrchové blány l b) experimentální důkazy existence povrchových sil smyčka z niti na bláně uvnitř protrhneme blánu před protržením: povrchové síly (F p ) se ruší (působí vně i uvnitř smyčky) po protržení: F p uvnitř smyčky zaniknou, F p vně působí kolmo k niti a směřuje od středu smyčky niť se napne do kroužku (obloučku) c) povrchové napětí σ ze silového hlediska z energetického hlediska (čl. 6.1) F = σl σ = F E = σ S σ = E l S [σ] = N m =N m 1 [σ] = J m 2 =J m 2 (=N m m 2 =N m 1 ) [W = Fs J = N m] je rovno podílu velikosti povrchové síly F a délky l okraje povrchové blány, na který působí povrchová síla kolmo k povrchu kapaliny závisí na druhu kapaliny, na prostředí nad povrchem kapaliny, na teplotě (s rostoucí t klesá) lze snížit přidáním tzv. smáčedla (např. mýdlo, saponáty) teplá voda se smáčedlem se při praní, mytí dostane lépe ke špíně, rychleji ji rozpustí a umyje některé hodnoty v MFChT např. voda vzduch σ 73 mn m 1 při 20 C, ethanol vzduch σ 22 mn m 1 d) experimentální důkaz, že σ saponátu < σ vody mezi povoskovaná papírová tělesa plovoucí na vodě kápneme jar v místě kápnutí se zmenší povrchová síla působící na tělesa výslednice povrchových sil u šipky směřuje doleva, u druhého doprava pohyb těles ve směrech výslednic σ saponátu < σ vody
5 e) tvoření kapek při vytékání kapaliny z kapiláry se zvětšováním kapky se zvětšuje i tíhová síla F G působící na kapku podél obvodu povrchu blány působí povrchové síly F p při vyrovnání F G a F p a následném zvětšení F G se v místě krčku kapka odtrhne F G = F p mg = σl mg = σπd σ = mg πd l = πd určení průměru krčku d obtížné pro stejnou kapiláru pro různé kapaliny je d téměř stejné lze d d (nepřesnost) d < d vztah používáme spíše pro porovnání σ různých kapalin (viz př. 5 a praktické cvičení) f) příklady 1 Pohyblivá příčka délky 50 mm v rámečku s mýdlovou blánou ve svislé poloze je v rovnovážném stavu, je-li zatížena závažím hmotnosti 400 mg. Vypočítejte a) velikost povrchové síly působící na příčku v jednom povrchu, b) přírůstek povrchové energie obou stran blány, jestliže příčku posuneme z rovnovážné polohy po dráze 2,0 cm. [2 mn, 80 μn] 2 Kruhová smyčka z nitě o průměru 1,0 cm je vytvořena na mýdlové bláně. Určete povrchovou sílu na obvodu smyčky, je-li povrchové napětí mýdlového roztoku ve vodě 4,2 mn m 1. [2,64 mn] 3 Z tlustostěnné kapiláry vnějšího průměru 3,41 mm odkapalo 100 kapek vody o celkové hmotnosti 8,11 g. Určete povrchové napětí vody ve styku se vzduchem při dané teplotě. [74,3 mn m 1 ]
6 4 Z kapiláry vnitřního průměru 1,8 mm odkapává voda. Kolik kapek je v 1 cm 3? (g = 9,81 m s 2, σ voda, vzduch = 73 mn m 1 ) [24] 5 Z úzké tlustostěnné trubičky odkapalo 100 kapek vody o celkové hmotnosti 5,0 g. Stejnou trubičkou za stejné teploty odkapalo 50 kapek glycerínu celkové hmotnosti 2,0 g. Jaký je poměr povrchových napětí obou kapalin při téže teplotě? [5/4] 6 Když se má vyčistit benzinem na látce mastná skvrna, doporučuje se napřed navlhčit benzinem okolí skvrny a pak teprve nakapat benzin na mastnou skvrnu a vysušit ji. Jak zdůvodníte tento postup, víte-li, že benzin s rozpuštěným tukem má větší povrchové napětí než čistý benzin? protože čistý benzin má menší povrchové napětí než benzin s rozpuštěným tukem, pak když nakapeme benzin na mastnou skvrnu ohraničenou čistým benzinem, povrchové síly na skvrně jsou větší než okolní povrchové síly skvrna se stáhne do sebe, zmenší se, jakoby vystoupne a mastná skvrna se lépe odsaje 7 Proč se rozpuštěný tuk na povrchu polévky nerozteče, ale plave na ní ve tvaru kroužků? protože povrchové napětí rozpuštěného tuku je větší než povrchové napětí vody, tj. povrchové síly rozpuštěného tuku jsou větší, proto tuk drží pohromadě, zaujímá tvar s co nejmenší povrchovou energií, tj. kroužky
7 6.3 Jevy na rozhraní pevného tělesa a kapaliny, kapilarita a) při styku kapaliny se stěnou nádoby dochází v blízkosti stěny k zakřivení volného povrchu kapaliny (v povrchové vrstvě) např. voda ve skleničce rtuť ve skleničce vytváří dutý meniskus vytváří vypuklý meniskus kapalina smáčí stěny kapalina nesmáčí stěny vysvětlení: na rozhraní kapaliny, vzduchu a stěny nádoby působí na molekulu v její sféře působení molekuly kapaliny silou F 1 částice stěny nádoby silou F 2 molekuly plynu silou F 3 (lze zanedbat) tíhová síla F G (lze zanedbat) výsledná síla F V = F 1 + F 2 rovnovážný stav nastane, pokud je směr kolmý k volnému povrchu kapaliny jestliže výsledná síla má směr ven z kapaliny do kapaliny dutý meniskus kapaliny smáčí stěny vypuklý meniskus kapalina nesmáčí stěny b) stykový úhel θ (théta) úhel, který svírá povrch kapaliny s povrchem stěny pro skutečné (reálné) kapaliny smáčející nesmáčející spec. případy: pro dokonale smáčející ϑ = 0 nesmáčející θ = π 0 < ϑ < π 2 (sklo, voda: θ = 8 ) π 2 < ϑ < π (sklo, rtuť: θ = 128 ) c) užití v praxi impregnace látek (stan, deštník, nepromokavé oblečení, ) psaní (inkoust + čistý papír mastný papír) d) kapilární tlak p k přídavný tlak pod zakřiveným povrchem kapaliny (při stěnách nádoby, u kapek, bublin, v kapilárách) způsobený pružností povrchové vrstvy u volného povrchu kapaliny je nepřímo úměrný poloměru R (koule, bubliny) tvaru kulového vrchlíku (příp. koule u tenké kulové bubliny u kapky, bubliny) s 1 povrchem (mydlinová) se 2 povrchy p k = 2σ R p k = 4σ R
8 experiment: 2 bubliny různého poloměru spojíme menší se zmenšuje, větší se zvětšuje kapilární tlak pro menší R je větší (nepřímá úměrnost) e) vnitřní tlak (ve srovnání s vodorovným povrchem kapaliny) pod povrchem dutým je menší o kapilární tlak p k vypuklým je větší o kapilární tlak p k f) kapilarita jev spočívající ve zvýšení nebo snížení hladiny v kapiláře (capillus latinsky vlas úzká trubice malého vnitřního průměru, v biologii) způsobeno kapilárním tlakem p k u kapalin stěny: smáčející nastane nesmáčející kapilární elevace kapilární deprese zvýšení volné hladiny kapaliny snížení volné hladiny kapaliny v kapiláře (elevo = výše zvedám) v kapiláře (deprimo = stlačuji) pod dutým [vypuklým] povrchem tvaru polokoule o poloměru R je vnitřní tlak menší [větší] o kapilární kapalina vystoupí [klesne] o výšku h, při které je hydrostatický tlak p h stejný jako kapilární p k (p k a p h jsou v rovnováze) p h = p k hgρ = 2σ R h = 2σ Rρg zvýšení (snížení) je nepřímo úměrné poloměru kapiláry R (a hustotě kapaliny ρ a přímo úměrné σ) g) význam v praxi vzlínavost vody z hloubky do povrchových vrstev vypařuje se (zabraňujeme oráním, okopáváním rozrušujeme kapiláry) zvyšujeme válcováním (např. po zasetí semen) vzlínání kapalin do knotů (pórovité látky), do stěn staveb při špatné izolaci pronikání živných roztoků z kořenů do vrcholků rostlin
9 h) příklady 1 Jaký tlak má vzduch v kulové bublině o průměru 1 μm v hloubce 5,0 m pod hladinou vody, je-li atmosférický tlak hpa? (σ voda, vzduch = 73 mn m 1, g 10 m s 2 ) [0,44 MPa] 2 Jaký je kapilární tlak uvnitř mydlinové bubliny o průměru 2,0 cm (σ mýd, vzd = 40 mn m 1 )? [16 Pa] 3 Jaký je vnitřní průměr kapiláry, jestliže v ní voda vystoupila do výšky 2,0 cm nad volnou hladinu vody v širší nádobě? (g = 9,81 m s 2, σ voda, vzduch = 73 mn m 1, ρ voda = kg m 3 ) [1,5 mm] 4 Do jaké výšky vystoupí voda v kapiláře, která má vnitřní průměr 2 mm? (σ voda, vzduch = 73 mn m 1, g = 9,81m s 2, ρ voda = kg m 3 ) [1,5 mm] 5 Vypočítejte povrchové napětí benzínu při styku se vzduchem, jestliže v kapiláře s vnitřním průměrem 0,40 mm vystoupí benzín do výšky 3,0 cm nad hladinu v širší nádobě. (ρ benzín = 700 kg m 3, g 10 m s 2 ) [21 mn m 1 ]
10 6.4 Teplotní objemová roztažnost kapalin a) teplotní objemová roztažnost kapalin fyzikální jev, kdy při změně teploty se mění objem kapaliny u většiny kapalin se objem zvětšuje s rostoucí teplotou (u vody ne anomálie vody) různé kapaliny se roztahují různě (za jinak stejných podmínek), což charakterizuje tzv. teplotní součinitel objemové roztažnosti β obecně větší než u pevných látek, hodnoty v MFChT, např. při 20 C: voda β = 1, K 1, petrolej β = 9, K 1, líh β = K 1 b) výsledný objem pro malé teplotní rozdíly odvození (jako u pevných látek): V = V 0 + V = V 0 + V 0 β t = V 0 (1 + β t) V = V 0 (1 + β t) pro velké teplotní rozdíly V = V 0 [1 + β 1 t + β 2 2 ( t) 2 ] např. rtuť β 1 = 1, K 1, β 2 = K 1 c) hustota mění se také se změnou teploty u většiny klesá s rostoucí teplotou (mimo vodu) ρ ρ 0 (1 β t) V 0 počáteční objem V konečný objem t = t t 0 teplotní rozdíl d) využití kapalinové teploměry (rtuťové, lihové) kapalinový sloupec mění svou výšku a z polohy jeho horního konce odečteme danou teplotu používáme teploměry s různými měřicími rozsahy a dělením stupnice termostatické ventily u radiátorů v hlavici speciální tekutina (velké β) zvýšení teploty zvětšení V vznik tlakové síly, která se přenáší na kuželku uzavírající přítok teplé vody (a naopak) e) anomálie vody objem se při zahřívání vody z 0 C na 4 C (přesněji 3,98 C) zmenšuje, až od 4 C se zvětšuje jako u ostatních kapalin (při asi 8 C má stejný objem jako při 0 C) hustota vody se tedy od 0 C do 4 C zvětšuje klesá ke dnu vysvětlení: led při 0 C úplně neroztaje drobné krystalky ledu, u nichž jsou střední vzdálenosti molekul větší než v kapalném skupenství od 0 C do 4 C postupně mizí zmenšování středních vzdáleností objem klesá, hustota roste při dalším růstu teploty t nad 4 C se střední vzdálenosti zvětšují objem V roste, hustota ρ klesá
11 význam anomálie vody: umožňuje život vodních živočichů a rostlin v zimním období nevýhody: zmrzlá voda způsobuje praskání potrubí, zdiva, f) příklady 1 Ve vodě při teplotě 10 C plave těleso tak, že je celé ponořeno. Bude těleso plavat, jestliže vodu zahřejeme? při teplotě 10 C se voda chová jako ostatní kapaliny s rostoucí teplotou se zvětšuje její objem a zároveň klesá její hustota na počátku těleso plave celé ponořené do vody, tj. hustota tělesa je stejná jako hustota vody jestliže vodu ještě více zahřejeme, pak klesne její hustota, tj. hustota tělesa je nyní větší než hustota vody a těleso tak začne klesat ke dnu 2 Ocelový sud vnitřního objemu 100 l je naplněn petrolejem až po okraj. Jaký objem má petrolej, který vyteče ze sudu, jestliže se teplota soustavy zvýší o 40 C (K). Užijte vztah pro malé teplotní rozdíly, β = 9, K 1 ). 3 Při teplotě 20 C má rtuť hustotu kg m 3. Jakou hustotu má při teplotách 0 C a 100 C? V daném teplotním intervalu je β = 1, K 1. [ kg m 3, kg m 3 ]
12 4 Železný hrnec o objemu 5 l je po okraj naplněn vodou při teplotě 20 C. Kolik vody z něj vyteče po ohřevu na 100 C? (β vody = 1, K 1, α Fe = 1, K 1 ) [57,6 ml] 5 V teploměru je rtuť o objemu 1 ml. Určete, o kolik se změní výška rtuti v trubici o průřezu 0,2 mm 2 při zvýšení teploty o 10 C (β = 1, K 1 ). [9 mm] 6 Rtuť v teploměru má objem 2 ml. O kolik se zvýšila teplota, jestliže po zahřátí rtuť v trubičce o průřezu 0,2 mm 2 vystoupila o 2 cm? (β = 1, K 1 ). [11 C]
Vlastnosti kapalin. Povrchová vrstva kapaliny
Struktura a vlastnosti kapalin Vlastnosti kapalin, Povrchová vrstva kapaliny Jevy na rozhraní pevného tělesa a kapaliny Kapilární jevy, Teplotní objemová roztažnost Vlastnosti kapalin Kapalina - tvoří
VíceKAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník
KAPALINY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Kapaliny Krátkodosahové uspořádání molekul. Molekuly kmitají okolo rovnovážných poloh. Při zvýšení teploty se zmenšuje doba setrvání v rovnovážné
VíceSTRUKTURA A VLASTNOSTI KAPALIN
STRUKTURA A VLASTNOSTI KAPALIN Struktura kapalin je něco mezi plynem a pevnou látkou Částice kmitají ale mohou se také přemísťovat Zvýšením teploty se a tím se zvýší tekutost kapaliny Malé vzdálenosti
Více2 Jevy na rozhraní Kapilární tlak Kapilární jevy Objemová roztažnost kapalin 7
Obsah Obsah 1 Povrchová vrstva 1 2 Jevy na rozhraní 3 2.1 Kapilární tlak........................... 4 2.2 Kapilární jevy........................... 5 3 Objemová roztažnost kapalin 7 1 Povrchová vrstva
VíceLOGO. Struktura a vlastnosti kapalin
Struktura a vlastnosti kapalin Povrchová vrstva kapaliny V přírodě velmi často pozorujeme, že se povrch kapaliny, např. vody, chová jako pružná blána, která unese např. hmyz Vysvětlení: Molekuly kapaliny
VíceStruktura a vlastnosti kapalin
Struktura a vlastnosti kapalin (test version, not revised) Petr Pošta pposta@karlin.mff.cuni.cz 24. listopadu 2010 Obsah Povrchová vrstva Jevy na rozhraní Kapilární tlak Kapilární jevy Objemová roztažnost
VíceKAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda
KAPALINY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Vlastnosti molekul kapalin V neustálém pohybu Ve stejných vzdálenostech, nejsou ale vázány Působí na sebe silami: odpudivé x přitažlivé Vlastnosti kapalin
Více1. Molekulová stavba kapalin
1 Molekulová stavba kapalin 11 Vznik kapaliny kondenzací Plyn Vyjdeme z plynu Plyn je soustava molekul pohybujících se neuspořádaně všemi směry Pohybová energie molekul převládá nad energii polohovou Každá
VíceZavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově. 06_5_ Struktura a vlastnosti kapalin
Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 06_5_ Struktura a vlastnosti kapalin Ing. Jakub Ulmann 5 Struktura a vlastnosti kapalin 5.1 Povrchové napětí
VíceLaboratorní práce č. 2: Určení povrchového napětí kapaliny
Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Laboratorní práce č. 2: Určení povrchového napětí kapaliny G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY G Gymnázium Hranice
VícePřipravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Hydrostatika
Připravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Hydrostatika OPVK CZ.1.07/2.2.00/28.0220, "Inovace studijních programů zahradnických oborů s důrazem na jazykové a odborné dovednosti a konkurenceschopnost
Více3.3 Částicová stavba látky
3.3 Částicová stavba látky Malé (nejmenší) částice látky očekávali nejprve filozofové (atomisté) a nazvali je atomy (z řeckého atomos = nedělitelný) starověké Řecko a Řím. Mnohem později chemici zjistili,
VíceSTRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK A KAPALIN
STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK A KAPALIN 18. POVRCHOVÁ VRSTVA KAPALIN, KAPILÁRNÍ ELEVACE, DEPRESE Autor: Ing. Eva Jančová DESS SOŠ a SOU spol. s r. o. POVRCHOVÉ NAPĚTÍ - Povrchové napětí je efekt, při kterém
VíceMezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid
Mezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid Mezi krystalické látky patří: a) grafit b) diamant c) jantar d) modrá skalice Mezi krystalické látky patří: a) rubín
Více4. Kolmou tlakovou sílu působící v kapalině na libovolně orientovanou plochu S vyjádříme jako
1. Pojem tekutiny je A) synonymem pojmu kapaliny B) pojmem označujícím souhrnně kapaliny a plyny C) synonymem pojmu plyny D) označením kapalin se zanedbatelnou viskozitou 2. Příčinou rozdílné tekutosti
VíceJEVY NA ROZHRANÍ PEVNÉHO TĚLESA A KAPALINY
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Dagmar Horká MGV_F_SS_1S3_D17_Z_MOLFYZ_Jevy_na_rozhrani_pevneho_tel esa_a_kapaliny_pl Člověk a příroda Fyzika
VíceTransportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny
Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny Hustota toku Zatím jsme studovali pouze soustavy, které byly v rovnovážném stavu není-li soustava v silovém poli, je hustota částic stejná
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast. Termika Číslo a název materiálu VY_32_INOVACE_0301_0220 Anotace
VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632
VíceMOLEKULOVÁ FYZIKA KAPALIN
MOLEKULOVÁ FYZIKA KAPALIN Struktura kapalin Povrchová vrstva kapaliny Povrchová energie, povrchová síla, povrchové napětí Kapilární tlak Kapilarita Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. STRUKTURA KAPALIN Tvoří
VíceSTRUKTURA KAPALIN STRUKTURA KAPALIN
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 18. 5. 2013 Název zpracovaného celku: STRUKTURA KAPALIN STRUKTURA KAPALIN Struktura kapalin, povrchová vrstva kapaliny: Každá molekula kapaliny
Více34_Mechanické vlastnosti kapalin... 2 Pascalův zákon _Tlak - příklady _Hydraulické stroje _PL: Hydraulické stroje - řešení...
34_Mechanické vlastnosti kapalin... 2 Pascalův zákon... 2 35_Tlak - příklady... 2 36_Hydraulické stroje... 3 37_PL: Hydraulické stroje - řešení... 4 38_Účinky gravitační síly Země na kapalinu... 6 Hydrostatická
VíceZákladem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:
Molekulová fyzika zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení částic, ze kterých se látky skládají. Termodynamika se zabývá zákony přeměny různých forem energie
VíceDUM č. 12 v sadě. 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia
projekt GML Brno Docens DUM č. 12 v sadě 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia Autor: Vojtěch Beneš Datum: 03.05.2014 Ročník: 1. ročník Anotace DUMu: Kapaliny, změny skupenství Materiály
VíceMěření povrchového napětí
Měření povrchového napětí Úkol : 1. Změřte pomocí kapilární elevace povrchové napětí daných kapalin při dané teplotě. 2. Změřte pomocí kapkové metody povrchové napětí daných kapalin při dané teplotě. Pomůcky
VíceStruktura a vlastnosti kapalin
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 7 Struktura a vlastnosti kapalin
VíceVLASTNOSTI KAPALIN. Část 2. Literatura : Otakar Maštovský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskijevič; MECHANIKA TEKUTIN František Šob; HYDROMECHANIKA
HYDROMECHANIKA LASTNOSTI KAPALIN Část 2 Literatura : Otakar Maštovský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskijevič; MECHANIKA TEKUTIN František Šob; HYDROMECHANIKA lastnosti kapalin: Molekulární stavba hmoty Příklad
VíceZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK
ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK TÁNÍ A TUHNUTÍ - OSNOVA Kapilární jevy příklad Skupenské přeměny látek Tání a tuhnutí Teorie s video experimentem Příklad KAPILÁRNÍ JEVY - OPAKOVÁNÍ KAPILÁRNÍ JEVY - PŘÍKLAD Jak
VíceMěření povrchového napětí kapalin a kontaktních úhlů
2. Přednáška Interakce mezi kapalinou a vlákenným materiálem Měření povrchového napětí kapalin a kontaktních úhlů Eva Kuželová Košťáková KCH, FP, TUL 2019 ADHEZE KAPALIN K PEVNÝM LÁTKÁM Povrchové napětí
Více7. MECHANIKA TEKUTIN - statika
7. - statika 7.1. Základní vlastnosti tekutin Obecným pojem tekutiny jsou myšleny. a. Mají společné vlastnosti tekutost, částice jsou od sebe snadno oddělitelné, nemají vlastní stálý tvar apod. Reálné
VíceÚvod. K141 HYAR Úvod 0
Úvod K141 HYAR Úvod 0 FYZIKA MECHANIKA MECH. TEKUTIN HYDRAULIKA HYDROSTATIKA HYDRODYNAMIKA Mechanika tekutin zabývá se mechanickými vlastnostmi tekutin (tj. silami v tekutinách a prouděním tekutin) poskytuje
VíceMěření teplotní roztažnosti
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření teplotní roztažnosti Úvod Zvyšování termodynamické teploty
VíceMol. fyz. a termodynamika
Molekulová fyzika pracuje na základě kinetické teorie látek a statistiky Termodynamika zkoumání tepelných jevů a strojů nezajímají nás jednotlivé částice Molekulová fyzika základem jsou: Látka kteréhokoli
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Termika VY_32_INOVACE_0301_0212 Teplotní roztažnost látek. Fyzika 2. ročník, učební obory Bez příloh
VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632
VíceMECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník
MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Mechanika kapalin a plynů Hydrostatika - studuje podmínky rovnováhy kapalin. Aerostatika - studuje podmínky rovnováhy
VíceCELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO.
CELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO. 01) Složení látek opakování učiva 6. ročníku: Všechny látky jsou složeny z částic nepatrných rozměrů (tj. atomy, molekuly,
VíceSTRUKTURA A VLASTNOSTI KAPALIN
I N V E S T I C E D O O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í STUKTUA A VLASTNOSTI KAPALIN. Povrchové napětí a) yzikání jev Povrch kapain se chová jako napjatá pružná membrána (důkaz vodoměrka, maé kapičky koue)
VíceMechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny
Mechanika tekutin Tekutiny = plyny a kapaliny 1 Zařazení mechaniky tekutin 2 Rozdělení tekutin 3 Základní pojmy Tekutina je pojem zahrnující kapaliny a plyny. Je to spojité prostředí, které je homogenní
VíceMolekulové jevy Molekula Mezimolekulové síly Koheze a adheze Kapalina Povrchové napětí Povrchová energie Molekulový tlak Kapilární tlak
Molekulové jevy Molekula Mezimolekulové síly Dosah molekulových sil Lenardův-Jonesův potenciál Druhy mezimolekulových potenciálních energií Koheze a adheze Koheze Adheze Kapalina Struktura kapalin Vlastnosti
Více5. Duté zrcadlo má ohniskovou vzdálenost 25 cm. Jaký je jeho poloměr křivosti? 1) 0,5 m 2) 0,75 m 3) Žádná odpověď není správná 4) 0,25 m
1. Vypočítejte šířku jezera, když zvuk šířící se ve vodě se dostane k druhému břehu o 1 s dříve než ve vzduchu. Rychlost zvuku ve vodě je 1 400 m s -1. Rychlost zvuku ve vzduchu je 340 m s -1. 1) 449 m
VíceBIOMECHANIKA. Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D.
BIOMECHANIKA 8, Disipativní síly II. (Hydrostatický tlak, hydrostatický vztlak, Archimédův zákon, dynamické veličiny, odporové síly, tvarový odpor, Bernoulliho rovnice, Magnusův jev) Studijní program,
Více1141 HYA (Hydraulika)
ČVUT v Praze, fakulta stavební katedra hydrauliky a hydrologie (K141) Přednáškové slidy předmětu 1141 HYA (Hydraulika) verze: 09/2008 K141 FSv ČVUT Tato webová stránka nabízí k nahlédnutí/stažení řadu
Více5. Stavy hmoty Kapaliny a kapalné krystaly
a kapalné krystaly Vlastnosti kapalin kapalných krystalů jako rozpouštědla Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti kapaliny nestálé atraktivní interakce (kohezní síly) mezi molekulami,
VíceHydromechanické procesy Hydrostatika
Hydromechanické procesy Hydrostatika M. Jahoda Hydrostatika 2 Hydrostatika se zabývá chováním tekutin, které se vzhledem k ohraničujícímu prostoru nepohybují - objem tekutiny bude v klidu, pokud výslednice
VíceMechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny
Mechanika tekutin Tekutiny = plyny a kapaliny Vlastnosti kapalin Kapaliny mění tvar, ale zachovávají objem jsou velmi málo stlačitelné Ideální kapalina: bez vnitřního tření je zcela nestlačitelná Viskozita
VíceSBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH
SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA TERMODYNAMICKÁ TEPLOTNÍ STUPNICE, TEPLOTA 1) Převeďte hodnoty v
VícePraktikum I Mechanika a molekulová fyzika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č. XIV Název: Studium teplotní závislosti povrchového napětí Pracoval: Matyáš Řehák
VíceMechanické vlastnosti kapalin a plynů. opakování
Mechanické vlastnosti kapalin a plynů opakování 1 Jakým směrem se šíří tlak? 2 Chlapci si zhotovili model hydraulického lisu podle obrázku. Na písty ručních stříkaček působí stejnou silou. Který chlapec
VíceKapalné skupenství. newtonovské viskozita závisí pouze na teplotě nenewtonovské viskozita závisí i na gradientu rychlosti
Kapalné skupenství Kapalné skupenství nestálé aktraktivní interakce (kohezní síly) mezi molekulami umožňující neuspořádaný translační pohyb tvar odpovídající tvaru nádoby (mají hladinu) částice blízko
VíceLOGO. Molekulová fyzika
Molekulová fyzika Molekulová fyzika Molekulová fyzika vysvětluje fyzikální jevy na základě znalosti jejich částicové struktury. Jejím základem je kinetická teorie látek (KTL). KTL obsahuje tři tvrzení:
VícePřehled otázek z fyziky pro 2.ročník
Přehled otázek z fyziky pro 2.ročník 1. Z jakých základních poznatků vychází teorie látek + důkazy. a) Látka kteréhokoli skupenství se skládá z částic molekul, atomů, iontů. b) Částice se v látce pohybují,
VíceMěření teplotní roztažnosti
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření teplotní roztažnosti Úvod Zvyšování termodynamické teploty
VíceMolekulová fyzika a termika:
Molekulová fyzika a termika: 1. Měření teploty: 2. Délková roztažnost a Objemová roztažnost látek 3. Bimetal 4. Anomálie vody 5. Částicová stavba látek, vlastnosti látek 6. Atomová hmotnostní konstanta
VíceFYZIKA 6. ročník 1_Látka a těleso _Vlastnosti látek _Vzájemné působení těles _Gravitační síla... 4 Gravitační pole...
FYZIKA 6. ročník 1_Látka a těleso... 2 2_Vlastnosti látek... 3 3_Vzájemné působení těles... 4 4_Gravitační síla... 4 Gravitační pole... 5 5_Měření síly... 5 6_Látky jsou složeny z částic... 6 7_Uspořádání
VíceCvičení Na těleso působí napětí v rovině xy a jeho napěťový stav je popsán tenzorem napětí (
Cvičení 11 1. Na těleso působí napětí v rovině xy a jeho napěťový stav je popsán tenzorem napětí ( σxx τ xy τ xy σ yy ) (a) Najděte vyjádření tenzoru napětí v soustavě souřadnic pootočené v rovině xy o
VíceVnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna.
Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. A) Výklad: Vnitřní energie vnitřní energie označuje součet celkové kinetické energie částic (tj. rotační + vibrační + translační energie) a celkové polohové energie
VíceAdhezní síly v kompozitech
Adhezní síly v kompozitech Nanokompozity Pro 5. ročník nanomateriály Fakulta mechatroniky Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2010 Vazby na rozhraní
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. = (pascal) tlak je skalár!!! F p = =
MECHANIKA TEKUTIN I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Tekutiny zahrnují kapaliny a plyny. Společnou vlastností tekutin je, že částice mohou být snadno od sebe odděleny (nemají vlastní
VíceFYZIKA. Hydrostatika. KAPALINY Vlastnosti kapalin P1 Pascalův zákon Hydrostatický tlak P2 P3 P4 P5 Archimédův z. P6 P7 P8 P9 P10 Karteziánek
Brno 2007 1 Jak je z obrázku patrné, původní studijní pomůcka (opora) vznikla v roce 1992 pro opakování středoškolské fyziky. Pro výrobu byl použit autorský systém Genie, jehož výstupem jsou DOSové aplikace.
Víceměření teploty Molekulová fyzika a termika Teplotní délková roztažnost V praxi úlohy
měření teploty Molekulová fyzika a termika rozdíl mezi stupnicí celsiovskou a termodynamickou př. str. 173 (nové vydání s. 172) teplo(to)měry roztažnost látek rtuťový, lihový, bimetalový vodivost polovodičů
Více3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj
3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj a) tepelný děj přechod plynu ze stavu 1 do stavu tepelnou výměnou nebo konáním práce dále uvaž., že hmotnost plynu m = konst. a navíc
VíceKapka kapaliny na hladině kapaliny
JEVY NA ROZHRANÍ TŘÍ PROSTŘEDÍ Kapka kapaliny na hladině kapaliny Na hladinu (viz obr. 11) kapaliny (1), nad níž je plynné prostředí (3), kápneme kapku jiné kapaliny (2). Vzniklé tři povrchové vrstvy (kapalina
VícePRAKTIKUM... Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Odevzdal dne: Seznam použité literatury 0 1. Celkem max.
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM... Úloha č. Název: Pracoval: stud. skup. dne Odevzdal dne: Možný počet bodů Udělený počet bodů Práce při měření 0 5 Teoretická
VíceDynamika. Dynamis = řecké slovo síla
Dynamika Dynamis = řecké slovo síla Dynamika Dynamika zkoumá příčiny pohybu těles Nejdůležitější pojmem dynamiky je síla Základem dynamiky jsou tři Newtonovy pohybové zákony Síla se projevuje vždy při
VíceMechanika kapalin a plynů
Mechanika kapalin a plynů Petr Pošta pposta@karlin.mff.cuni.cz 24. listopadu 2010 Obsah Tekutiny Tlak Tlak v kapalině vyvolaný vnější silou Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou Tlak v kapalině vyvolaný
VíceTUHÉ TĚLESO. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník
TUHÉ TĚLESO Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Tuhé těleso Tuhé těleso je ideální těleso, jehož objem ani tvar se účinkem libovolně velkých sil nemění. Pohyb tuhého tělesa: posuvný
VíceLátkové množství n poznámky 6.A GVN
Látkové množství n poznámky 6.A GVN 10. září 2007 charakterizuje látky z hlediska počtu částic (molekul, atomů, iontů), které tato látka obsahuje je-li v tělese z homogenní látky N částic, pak látkové
VíceMechanické vlastnosti kapalin hydromechanika
Mechanické vlastnosti kapalin hydromechanika Vlastnosti kapalných látek nemají vlastní tvar, mění tvar podle nádoby jsou tekuté, dají se přelévat jejich povrch je vodorovný se Zemí jsou téměř nestlačitelné
VíceMolekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů
Molekulová fyzika a termika Přehled základních pojmů Kinetická teorie látek Vychází ze tří experimentálně ověřených poznatků: 1) Látky se skládají z částic - molekul, atomů nebo iontů, mezi nimiž jsou
VíceDigitální učební materiál
Evidenční číslo materiálu: 516 Digitální učební materiál Autor: Mgr. Pavel Kleibl Datum: 22. 1. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Energie Téma:
Více13 otázek za 1 bod = 13 bodů Jméno a příjmení:
13 otázek za 1 bod = 13 bodů Jméno a příjmení: 4 otázky za 2 body = 8 bodů Datum: 1 příklad za 3 body = 3 body Body: 1 příklad za 6 bodů = 6 bodů Celkem: 30 bodů příklady: 1) Sportovní vůz je schopný zrychlit
VíceIdeální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory
Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední
VíceARCHIMÉDŮV ZÁKON. Archimédův zákon
ARCHIMÉDŮV ZÁKON. Už víme, že v kapalině zvedneme těleso s menší námahou než na vzduchu. Na ponořené těleso totiž působí svisle vzhůru vztlaková síla, která těleso nadlehčuje (působí proti gravitační síle).
VíceKinetická teorie ideálního plynu
Přednáška 10 Kinetická teorie ideálního plynu 10.1 Postuláty kinetické teorie Narozdíl od termodynamiky kinetická teorie odvozuje makroskopické vlastnosti látek (např. tlak, teplotu, vnitřní energii) na
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast. Termika Číslo a název materiálu VY_32_INOVACE_0301_0214 Anotace
VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632
VíceR2.213 Tíhová síla působící na tělesa je mnohem větší než gravitační síla vzájemného přitahování těles.
2.4 Gravitační pole R2.211 m 1 = m 2 = 10 g = 0,01 kg, r = 10 cm = 0,1 m, = 6,67 10 11 N m 2 kg 2 ; F g =? R2.212 F g = 4 mn = 0,004 N, a) r 1 = 2r; F g1 =?, b) r 2 = r/2; F g2 =?, c) r 3 = r/3; F g3 =?
Více6. Mechanika kapalin a plynů
6. Mechanika kapalin a plynů 1. Definice tekutin 2. Tlak 3. Pascalův zákon 4. Archimedův zákon 5. Rovnice spojitosti (kontinuity) 6. Bernoulliho rovnice 7. Fyzika letu Tekutiny: jejich rozdělení, jejich
VíceArchimédův zákon, vztlaková síla
Variace 1 Archimédův zákon, vztlaková síla Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Vztlaková síla,
VíceKapalné skupenství. newtonovské viskozita závisí pouze na teplotě nenewtonovské viskozita závisí i na gradientu rychlosti
Kapalné skupenství Kapalné skupenství nestálé atraktivní interakce (kohezní síly) mezi molekulami umožňující neuspořádaný translační pohyb tvarodpovídajícítvarunádoby (majíhladinu) částice blízko sebe,
VíceZákladní poznatky. Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo
Molekulová fyzika a termika Základní poznatky Základní poznatky Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo Termika = část fyziky zabývající se studiem vlastností látek a jejich změn souvisejících s teplotou
VíceTeplotní roztažnost. Teorie. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Teplotní roztažnost Teorie Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Teplotní roztažnost souvisí se změnou rozměru zahřívaného těles Při zahřívání se tělesa zvětšují, při ochlazování
VíceAdhezní síly. Technická univerzita v Liberci Kompozitní materiály, 5. MI Doc. Ing. Karel Daďourek 2008
Adhezní síly Technická univerzita v Liberci Kompozitní materiály, 5. MI Doc. Ing. Karel Daďourek 2008 Vazby na rozhraní Mezi fázemi v kompozitu jsou rozhraní mezifázové povrchy. Možné vazby na rozhraní
Více6. Jaký je výkon vařiče, který ohřeje 1 l vody o 40 C během 5 minut? Měrná tepelná kapacita vody je W)
TEPLO 1. Na udržení stále teploty v místnosti se za hodinu spotřebuje 4,2 10 6 J tepla. olik vody proteče radiátorem ústředního topení za hodinu, jestliže má voda při vstupu do radiátoru teplotu 80 ºC
VícePříklady z hydrostatiky
Příklady z hydrostatiky Poznámka: Při řešení příkladů jsou zaokrouhlovány pouze dílčí a celkové výsledky úloh. Celý vlastní výpočet všech úloh je řešen bez zaokrouhlování dílčích výsledků. Za gravitační
VíceMechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin
Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin a plynů Kinematika tekutin Hydrostatika Hydrodynamika Kontinuum Pro vyšetřování
VíceIII. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ
III. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ 3.1 Ideální plyn a) ideální plyn model, předpoklady: 1. rozměry molekul malé (ve srovnání se střední vzdáleností molekul). molekuly na sebe navzálem silově nepůsobí (mimo
Více23_ 2 24_ 2 25_ 2 26_ 4 27_ 5 28_ 5 29_ 5 30_ 7 31_
Obsah 23_ Změny skupenství... 2 24_ Tání... 2 25_ Skupenské teplo tání... 2 26_ Anomálie vody... 4 27_ Vypařování... 5 28_ Var... 5 29_ Kapalnění... 5 30_ Jak určíš skupenství látky?... 7 31_ Tepelné motory:...
VíceF8 - Změny skupenství Číslo variace: 1
F8 - Změny skupenství Číslo variace: 1 1. K vypařování kapaliny dochází: při každé teplotě v celém jejím objemu pouze při teplotě 100 C v celém objemu kapaliny pouze při normální teplotě a normálním tlaku
VíceNěkolik poznámek o povrchovém napětí
Několik poznámek o povrchovém napětí ZDENĚK BOCHNÍČEK Přírodovědecká fakulta MU, Brno, Kotlářská 2, 611 37 Abstrakt V příspěvku je navržen alternativní středoškolský výklad vzniku povrchového napětí včetně
VíceŘešení úloh krajského kola 60. ročníku fyzikální olympiády Kategorie A Autoři úloh: J. Thomas (1, 2, 3), V. Vícha (4)
Řešení úloh krajského kola 60. ročníku fyzikální olympiády Kategorie A Autoři úloh: J. Thomas 1,, ), V. Vícha 4) 1.a) Mezi spodní destičkou a podložkou působí proti vzájemnému pohybu síla tření o velikosti
VíceTermodynamika 2. UJOP Hostivař 2014
Termodynamika 2 UJOP Hostivař 2014 Skupenské teplo tání/tuhnutí je (celkové) teplo, které přijme pevná látka při přechodu na kapalinu během tání nebo naopak Značka Veličina Lt J Nedochází při něm ke změně
VíceInterakce mezi kapalinou a vlákenným materiálem
3. přednáška Interakce mezi kapalinou a vlákenným materiálem OPAKOVÁNÍ Soudržnost dvou spojovaných ploch, tedy vazba mezi pevným povrchem vláken a adhezivem (pojivem) je chápána jako ADHEZE. Primární i
VíceZáklady fyziky + opakovaná výuka Fyziky I
Ústav fyziky a měřicí techniky Pohodlně se usaďte Přednáška co nevidět začne! Základy fyziky + opakovaná výuka Fyziky I Web ústavu: ufmt.vscht.cz : @ufmt444 1 Otázka 8 Rovinná rotace, valení válce po nakloněné
VícePovrchové napětí KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI
KATEDRA EXPERIMETÁLÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI Fyzikální praktikum z molekulové fyziky a termodynamiky Povrchové napětí Úvod Molekuly kapaliny se vzájemně přitahují kohezními
VíceSTRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK
STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK 1. Druhy pevných látek AMORFNÍ nepravidelné uspořádání molekul KRYSTALICKÉ pravidelné uspořádání molekul krystalická mřížka polykrystaly více jader (krystalových zrn),
VícePraktikum I Mechanika a molekulová fyzika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č. IV Název: Určení závislosti povrchového napětí na koncentraci povrchově aktivní látky
VíceFyzika je přírodní věda, která zkoumá a popisuje zákonitosti přírodních jevů.
Fyzika je přírodní věda, která zkoumá a popisuje zákonitosti přírodních jevů. Násobky jednotek název značka hodnota kilo k 1000 mega M 1000000 giga G 1000000000 tera T 1000000000000 Tělesa a látky Tělesa
VíceVariace. Mechanika kapalin
Variace 1 Mechanika kapalin Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Pascalův zákon, mechanické vlastnosti
VíceMechanika - síla. Zápisy do sešitu
Mechanika - síla Zápisy do sešitu Síla a její znázornění 1/3 Síla popisuje vzájemné působení těles (i prostřednictvím silových polí). Účinky síly: 1.Mění rychlost a směr pohybu 2.Deformační účinky Síla
VícePříklad 5.3. v 1. u 1 u 2. v 2
Příklad 5.3 Zadání: Elektron o kinetické energii E se srazí s valenčním elektronem argonu a ionizuje jej. Při ionizaci se část energie nalétávajícího elektronu spotřebuje na uvolnění valenčního elektronu
VíceZáklady molekulové fyziky a termodynamiky
Základy molekulové fyziky a termodynamiky Molekulová fyzika je částí fyziky, která zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného silového působení částic, z nichž jsou
Více