Pravidla pro žadatele a příjemce

Transkript

1 Operační prgram PRAHA PÓL RŮSTU ČR Verze: 1.1 Datum vydání: Datum účinnsti: Strana 1 z 208

2 Vydal: Hlavní měst Praha Magistrát hlavníh města Prahy, Odbr evrpských fndů Jungmannva 35/29, Praha 1 tel.: Strana 2 z 208

3 Obsah 1. Přehled změn Úvd Definice pužívaných pjmů a zkratek Právní základ a další výchzí dkumentace Právní předpisy EU Evrpské strukturální a investiční fndy Veřejná pdpra Právní předpisy a metdika ČR Zadávání veřejných zakázek Jedntné metdické prstředí pr prgramvé bdbí Kntakty Základní infrmace Obecné pdmínky OP PPR Pdmínky pr jedntlivé priritní sy Priritní sa 1: Psílení výzkumu, technlgickéh rzvje a invací Specifický cíl 1.1: Vyšší míra mezisektrvé splupráce stimulvaná reginální samsprávu Specifický cíl 1.2: Snazší vznik a rzvj znalstně intenzivních firem Priritní sa 2: Udržitelná mbilita a energetické úspry Specifický cíl 2.1: Energetické úspry v městských bjektech dsažené také s využitím vhdných bnvitelných zdrjů energie, energeticky efektivních zařízení a inteligentních systémů řízení Specifický cíl 2.2: Zvyšvání atraktivity užívání městské veřejné dpravy Priritní sa 3: Pdpra sciálníh začleňvání a bj prti chudbě Specifický cíl 3.1: Psílená sciální infrastruktura pr integraci, kmunitní služby a prevenci Specifický cíl 3.2: Psílená infrastruktura pr sciální pdnikání Specifický cíl 3.3: Psílené aktivity pr integraci, kmunitní služby a prevenci Priritní sa 4: Vzdělání a vzdělanst a pdpra zaměstnansti Specifický cíl 4.1: Navýšení kapacity a zkvalitnění předšklníh, základníh a středníh vzdělávání a zařízení pr pskytvání péče děti d 3 let Specifický cíl 4.2: Zvýšení kvality vzdělávání prstřednictvím psílení inkluze v multikulturní splečnsti Specifický cíl 4.3: Zvýšení dstupnsti zařízení péče děti Pdání žádsti pdpru Lhůta pr pdání žádstí Způsb pdání Vytvření nvé žádsti pdpru Editace žádsti pdpru Finalizace a pdpis žádsti pdpru Plná mc Přílhy žádsti pdpru Přílhy předkládané splečně se žádstí pdpru Přílhy předkládané k pdpisu smluvy Pvinné přílhy předkládané nejpzději s první zprávu realizaci prjektu Dtazy týkající se žádsti pdpru Knzultace prjektvých záměrů Strana 3 z 208

4 Kmunikace mezi ŘO a žadatelem Hdncení a výběru prjektů Kntrla přijatelnsti a kntrla frmálních náležitstí Věcné hdncení Ex-ante kntrla Výběr prjektů k pdpře Schválení pdpry v rgánech hl. m. Prahy Příprava a uzavření smluvy financvání Řízení prjektu Zahájení prjektu Infrmace pkrku Partnerské smluvy Realizace prjektu Zprávy realizaci prjektu Uknčení realizace prjektu Předčasné uknčení realizace prjektu ze strany příjemce Předčasné uknčení realizace prjektu ze strany ŘO Udržitelnst prjektu Zprávy udržitelnsti prjektu Změny prjektu Nepdstatné změny prjektu Pdstatné změny prjektu Finanční řízení prjektu Účetnictví prjektu Rzpčet prjektu Změny rzpčtu Pdmínky pr prvádění změn rzpčtu Ddržvání rzpčtu Bankvní účet prjektu Pkladna Finanční tky Ex-ante režim Ex-pst režim Administrace žádsti platbu Kntrly a audity Kntrly prváděné ŘO Administrativní věření Mnitrvací návštěva Kntrla na místě Audity a kntrly prváděné jinými subjekty Pvinnsti žadatele/příjemce a partnera prjektu Důsledky nenaplnění závazků příjemce pdpry a pstupy pr stanvení dvdů za prušení rzpčtvé kázně Finanční dpad u výdajů financvaných v režimu ex-pst Finanční dpad u výdajů financvaných v režimu ex-ante Prušení pdmínek Smluvy financvání/pdmínek realizace s mžnstí náprav Prušení pdmínek Smluvy financvání/pdmínek realizace bez mžnsti náprav Finanční pravy Specifické případy Identifikace pchybení a rle ŘO Strana 4 z 208

5 14.7. Prušení rzpčtvé kázně Definice prušení rzpčtvé kázně Závažná a méně závažná pchybení Přehled dvdů za prušení rzpčtvé kázně Další prušení pdmínek Smluvy financvání/pdmínek realizace Opravné prstředky, stížnsti a jiná hlášení Žádst přezkum Námitky prti prtklu kntrle Odvlání prti platebnímu výměru Stížnsti Ohlášení pdezření na střet zájmů neb krupční jednání Pravidla pr publicitu prjektů Pvinné a nepvinné nástrje publicity Pvinné prvky na pvinných a nepvinných nástrjích Sankce Pravidla pr uplatňvání sankcí u pvinných nástrjů Pravidla pr uplatňvání sankcí u nepvinných nástrjů / vlitelné publicity Způsbilst výdajů Základní principy Věcná způsbilst výdaje Sulad s právními předpisy Ddržení pravidel prgramu a pravidel pdpry Dlžitelnst věcné způsbilsti Přiměřenst výdaje Časvá způsbilst výdaje Místní způsbilst výdaje Dkladvá způsbilst výdaje Vykázání výdaje Úplné vykazvání výdajů Způsbilé výdaje v rámci OP PPR Osbní náklady (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Cestvné (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Cestvní náhrady pr zaměstnance českých subjektů Cestvní náhrady pr zahraniční experty Drbný nedpisvaný hmtný a nehmtný majetek (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Odpisvaný hmtný majetek (způsbilé pr EFRR prjekty) Odpisvaný nehmtný majetek (způsbilé pr EFRR a ESF prjekty) Nákup pužitéh zařízení (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Služby (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Finanční výdaje, správní a jiné pplatky (způsbilé pr EFRR prjekty) Nájem či leasing zařízení, vybavení a budv (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Nákup pzemku (způsbilé pr EFRR prjekty) Přízení stavby (způsbilé pr EFRR prjekty) Věcné příspěvky (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Odpisy (způsbilé pr EFRR a ESF prjekty) Daň z přidané hdnty (způsbilé pr EFRR a ESF prjekty) Přímá pdpra cílvých skupin (způsbilé pr ESF prjekty) Nezpůsbilé výdaje Zvláštní úprava způsbilsti výdaje Strana 5 z 208

6 Veřejná pdpra Prjekty vytvářející příjmy Finanční nástrje Křížvé financvání Pravidla způsbilsti výdajů OP PPR v režimu vykazvání nepřímých nákladů Vymezení nepřímých nákladů v OP PPR Hrizntální principy (dle čl. 7 a 8 becnéh nařízení) Pdpra rvnsti žen a mužů a nediskriminace Udržitelný rzvj Mnitrvání a naplňvání hrizntálních principů Zadávání zakázek v rámci OP PPR Vymezení základních pjmů Definice základních pjmů Vymezení zakázek dle předmětu plnění Vymezení typů zadavatelů Základní zásady pr zadávání zakázek Stanvení předmětu zakázky Stanvení předpkládané hdnty zakázky Dělení předmětu zakázky Změny v průběhu realizace zakázky Druh zakázky dle předpkládané hdnty zakázky Zakázky malé hdnty Zakázky s předpkládanu hdntu nižší než / Kč bez DPH Zakázky s předpkládanu hdntu d / Kč bez DPH a méně než / Kč bez DPH Zakázky vyšší hdnty - s předpkládanu hdntu nejméně / Kč bez DPH Výběrvá řízení - pžadavky a pstupy pr zakázky mim půsbnst ZVZ Druh výběrvéh řízení dle hdnty zakázky Zakázky s předpkládanu hdntu nižší než / Kč bez DPH Zakázky s předpkládanu hdntu d / Kč bez DPH a méně než / Kč bez DPH Zakázky s předpkládanu hdntu nejméně / Kč bez DPH Zadávací pdmínky Pskytvání ddatečných infrmací Otevírání bálek, psuzení a hdncení nabídek Otevírání bálek Psuzení a hdncení nabídek Smluva s ddavatelem Oznámení výsledku výběrvéh řízení Zrušení výběrvéh řízení Zvláštní pravidla pr zadávání zakázek nespadajících pd půsbnst ZVZ Nedstatečný pčet ddavatelů Zadavateli byla pdána puze jedna úplná nabídka Výjimky stanvené v 18 a 19 a 23 ZVZ Opce Dříve uzavřené smluvy Ddatečné ddávky, služby a stavební práce Elektrnická aukce Zakázka pr OP PPR jak sučást suhrnné zakázky rganizace Strana 6 z 208

7 19.6. Zakázky zadávané pdle ZVZ Pskytvání infrmací pskytvateli dtace pr účely kntrly přípravy a realizace zadávacích/výběrvých řízení Před vyhlášením zadávacíh/výběrvéh řízení kntrla zadávacích pdmínek Před zahájením hdncení nabídek Před pdpisem smluvy kntrla průběhu zadávacíh/výběrvéh řízení Změny v průběhu realizace zakázky ddatky ke smluvám Dkumentace k zadávacím/výběrvým řízením předkládaná se zprávu realizaci prjektu Pvinnsti zadavatele k uchvání dkumentace k výběrvým/zadávacím řízením Důsledky prušení Pravidel OP PPR pr zadávání zakázek a stanvení finančních prav Stanvení finančních prav Veřejná pdpra a pdpra de minimis Definice pjmu veřejná pdpra Obecná dpručení Pdpra de minimis Služby becnéh hspdářskéh zájmu Obecné nařízení blkvých výjimkách Rámec pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací Výše a frmy pdpry v rámci OP PPR Indikátry Indikátry prjektu Nastavení indikátrů na výzvě Sankce při nesplnění cílvých hdnt indikátrů Sběr infrmací dsažených hdntách indikátrů Pravidla pr zápis údajů d IS ESF Bagatelní pdpra účastníka prjektu Bagatelnst pdpry Sledvání parametrů týkajících se pdpřených sb a suvisející indikátry Integrvané přístupy Finanční nástrje Zjedndušené metdy vykazvání Příjmy v prjektech Příjmy prjektů dle čl. 61 becnéh nařízení Metdy výpčtu pdpry Metda finanční mezery Principy finanční analýzy Příjmy prjektů mim čl. 61 becnéh nařízení Prjekty pdléhající pravidlům veřejné pdpry Přílhy Strana 7 z 208

8 Část A 1. Přehled změn Uvedená tabulka pskytuje seznam veškerých prvedených změn v předmětném dkumentu prti půvdní verzi. Přehled změn prti verzi 1.0 ze dne Kapitla/str ana Ppis změny Zdůvdnění změny Odpvědnst za správnst změny Datum platnsti/ účinnsti změny Celý dkument Oprava pravpisných chyb, stylistických chyb a zjevných chyb a nepřesnstí Zajištění srzumitelnsti pr žadatele a příjemce Jindřichvá, Sagač Celý dkument Sjedncení pjmů (např. partner s finančním pdílem na rzpčtu) a citací legislativních předpisů Zajištění srzumitelnsti pr žadatele a příjemce Jindřichvá, Sagač Kap. 3 Dplněna zkratka FTE Srzumitelnst zkratky, která je pužívána v textu Sagač Kap. 3 Dplněna definice malých a středních pdniků Ptřeba definice pjmu, který je pužíván v suvislsti s právněnými žadateli a s udržitelnstí prjektů Sagač Kap. 4 D výčtu právních předpisů pr blast veřejné pdpry dplněn Rzhdnutí Kmise (EU) č. 2012/21/EU ze dne 20. prsince 2011, pužití čl. 106 dst. 2 Smluvy fungvání Evrpské unie na státní pdpru ve frmě vyrvnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým pdnikům pvěřeným pskytváním služeb becnéh hspdářskéh zájmu Ptřeba uvedení všech relevantních právních předpisů pr pskytvání pdpry jak platby za službu becnéh hspdářskéh zájmu Jindřichvá Kap. 7 Účet (bankvní účet) prjektu - upřesnění pvinnstí žadatele/příjemce Ptřeba upřesnění pvinnstí suvisejících s účtem (bankvním účtem) prjektu Sagač Kap. 7 Pjištění pvinnst pjištění se vztahuje puze na dluhdbý hmtný majetek Pjištění nehmtnéh majetku a drbnéh hmtnéh majetku se jeví jak neefektivní a Sagač Strana 8 z 208

9 nadbytečné Kap. 7 Pjištění úprava dby pr pvinné pjištění p uknčení realizace prjektu Nutnst uvést d suladu s dbu udržitelnsti prjektu Sagač Kap. 7 Územní alkace prjektu upřesnění pvinnsti u neinvestičních prjektů Srzumitelnst pr žadatele a příjemce, zabránění nesprávným výkladům textu Sagač Kap. 7 Označvání faktur pvinnst značvání faktur zvýrazněna tím, že se nvě uvádí i v kap. 7 Přehlednst pvinnst půvdně uvedena jen v pznámce pd čaru Sagač Kap. 7 Vlná šiřitelnst výstupů pvinnst zajištění vlnéh šíření výstupů prjektů pdpřených z ESF Kap Přílha Pdklady pr eknmické hdncení prjektu vlžení kategrie prjektů d 5 mil. Kč, které nemusí předkládat část pdkladů Kap Přílha Dklady právní subjektivitě žadatele dplnění pdkladu, který mají předkládat městské části hl. m. Prahy Kap Přílha Pdklady pr psuzení finančníh zdraví úprava frmy přílhy a jejíh bsahu Přehlednst pvinnst půvdně uvedena jen v textu smluvy Snížení administrativní zátěže pr malé prjekty. Využití mžnstí stanvených metdickými pkyny NOK. Ptřeba upřesnit frmu přílhy pr daný typ žadatelů/příjemců Snížení administrativní zátěže pr žadatele Sagač Sagač Sagač Sagač Kap Přílha Rzpčet stavebních výdajů prjektu v rámci priritní sy 2 dplněna pvinnst předkládat s tut přílhu i psudek suladu s cenami bvyklými Snaha zabránit vzniku nezpůsbilých výdajů již ve fázi přípravy prjektu samtným žadatelem Sagač Kap Přílha Energetický audit / energetický psudek dplnění nvéh typu přílhy žádsti pdpru Ptřeba pdkladu pr věcné hdncení žádsti pdpru dle kritérií schválených MV Sagač Kap Přílha Certifikát kvality budv SBtlCZ dplnění nvéh typu přílhy žádsti pdpru Ptřeba pdkladu pr věcné hdncení žádsti pdpru dle kritérií schválených MV Sagač Kap Přílha Prhlášení suladu s Nárdní strategií RIS 3 a Reginální invační strategií hl. m. Prahy - dplnění nvéh typu přílhy žádsti pdpru Ptřeba pdkladu pr věcné hdncení žádsti pdpru dle kritérií schválených MV Jindřichvá Kap Zvýšení limitu minimálníh Uvedení d suladu Sagač Strana 9 z 208

10 a 10.4 pčtu bdů z věcnéh hdncení pr získání pdpry z 50 na 60 s pžadavky EK a usnesením MV (netýká se již dříve pdaných žádstí) Kap Upřesnění přílh průběžné a závěrečné ZR prjektu, upřesnění k jakým ZR prjektu jsu dané přílhy relevantní Ptřeba upřesnění přílh ve vztahu k prjektům financvaných z ESF a EEFRR a ke zvýšení přehlednsti pr žadatele a příjemce Jindřichvá Kap Přesun změny prjektu Snížení rzpčtu resp. způsbilých výdajů 15 % a méně, a t v případě, že výše způsbilých výdajů prjektu je nad 20 mil. Kč mezi nepdstatné změny, které stačí hlásit splečně se ZR/ZU Snížení administrativní zátěže pr žadatele Sagač Kap a Dplnění lhůty, ve které se ŘO vyjádří ke změně navrhvané žadatelem Infrmace může být užitečná pr příjemce při plánvání změn Sagač Kap Změny rzpčtu upřesnění prvádění změn rzpčtu Ptřeba upřesnění/zvýšení přehlednsti pr žadatele a příjemce Jindřichvá Kap Dplněn limit pr Rzpčet kapitly 1.3 Drbný nedpisvaný hmtný a nehmtný majetek (Zařízení a vybavení) u ESF prjektů Zajištění větší přehlednsti, limit nebude už muset být nastaven v každé relevantní výzvě Jindřichvá Kap Kapitla dána d suladu s příslušnu částí k bankvnímu účtu v kap. 7, dplněn pravidl pr přepčet částky z cizí měny na CZK Ptřeba upřesnění a větší srzumitelnst pr žadatele a příjemce Jindřichvá Kap Kapitla k pkladně upravena v suvislsti s úpravami v kap. 7. a 12.3 Suvisející úprava napříč kapitlami Jindřichvá Kap Pr aktivitu priritní sy 1 OP PPR upraven režim financvání v suvislsti s aplikací z. 130/2002 Sb., pdpře výzkumu, experimentálníh vývje a invací, ve znění pzdějších předpisů Ptřeba suladu tét pdprvané aktivity se zněním z. 130/2002 Sb. Jindřichvá Kap Kapitla přefrmulvána ve vztahu k aktualizacím návrhů Smluv financvání/pdmínek Ptřeba dát d suladu s příslušnými vzry Smluv financvání/pdmínek realizace Jindřichvá Strana 10 z 208

11 realizace Kap. 16 Pjem perace nahrazen pjmem prjekt Srzumitelnst pr žadatele a příjemce Sagač Kap. 16 Bd 2, písm. a) dplněn dpručení, aby příjemci zveřejnili infrmace již při začátku realizace prjektu Zajištění publicity prjektu c nejdříve Sagač Kap K místní způsbilsti výdajů dplněn, že důvdněných případech je u neinvestičních prjektů fyzická realizace části prjektu mžná i mim území hl. m. Prahy Srzumitelnst pr žadatele a příjemce. Nutná úprava v suvislsti s úpravu územní alkace prjektu v kap. 7 Jindřichvá Kap Z výčtu způsbilých sbních nákladů dstraněn dstupné Tent náklad není v suladu s účelnstí prjektu, hspdárnstí a efektivnstí Jindřichvá Kap Upřesněn, že stanvená pravidla se aplikují na vnitrstátní i zahraniční pracvní cesty přesněny typy pracvních cest způsbilé pr ESF a EFRR prjekty Zlepšení přehlednsti pr žadatele a příjemce z důvdu specifik ESF prjektů, pr které jsu nepřímé náklady relevantní Jindřichvá Kap Aktualizván dkaz na stránku EK se sazbami pr per diems Nutnst aktualizace dkazu na platné znění dkumentu Jindřichvá Kap Dplněna způsbilst dpisvanéh hmtnéh majetku u ESF prjektů v rámci křížvéh financvání Zlepšení přehlednsti pr žadatele a příjemce Jindřichvá Kap D výčtu předmětu nákupu služeb dplněny knferenční pplatky a pplatky suvisející s účastí na veletrhu, dplněny finanční limity pr stravvání/bčerstvení (EFRR prjekty) a ubytvání Zlepšení přehlednsti pr žadatele a příjemce Jindřichvá Kap U mzdvých příspěvků pskytvaných třetím sbám dplněna pvinnst pr příjemce neb partnera s finančním pdílem uzavřít Dhdu pskytnutí mzdvéh příspěvku či bdbnu smluvu Upřesnění a větší srzumitelnst pr žadatele a příjemce Jindřichvá Kap Upřesněny způsbilé typy nákladů v přímé pdpře Větší přehlednst pr žadatele a příjemce Jindřichvá Kap. Dplněn, že d nepřímých Větší přehlednst pr Jindřichvá Strana 11 z 208

12 nákladů je zahrnut zařízení a vybavení (včetně výpčetní techniky) pr pracvní pzice, jejichž sbní náklady jsu hrazeny z nepřímých nákladů žadatele a příjemce Kap Upravena pvinnst zadavatele infrmvat pskytvatele dtace datu hdncení nabídek/zasedání hdnticí kmise u zadávacích řízení d 2 mil. Kč bez DPH v případě zakázek na ddávky a služby a 6 mil. Kč bez DPH v případě zakázek na stavební práce Přítmnst zástupce pskytvatele dtace (v pzici pzrvatele) může pmci dhalit zjevné chyby při hdncení nabídek, a tím může být předejit případným krekcím v případě špatnéh pstupu v administraci zadávacíh řízení ze strany příjemce Jindřichvá Kap Upraven předkládání dkumentů k VZ k ZR prjektu ddávání puze kmpletních dkumenty uknčené/zrušené VZ týkající se zadávacích řízení, které dsud pskytvateli dtace nepskytl Snížení zátěže administrativní Jindřichvá Kap U 4. definičníh znaku veřejné pdpry - Ovlivnění bchdu mezi členskými státy EU dstraněna věta Kmise presumuje naplnění tét pdmínky téměř vždy Odstraněn z důvdu, že EK v něklika rzhdnutích v psledních letech naplnění tht znaku vylučila Jindřichvá Kap Na základě Nařízení Kmise v přenesené pravmci (EU) 2015/1516 ze dne 10. června 2015 byla přidána paušální sazba pr perace financvané z ESI fndů v sektru výzkumu, vývje a invací; dále dšl k upřesnění případů, na které se čl. 61 becnéh nařízení nevztahuje (pdpra de minimis) Nutnst ddržvat platná nařízení Jindřichvá Kap Dplněna kapitla k prjektům pdléhajícím pravidlům veřejné pdpry Dplnění a upřesnění tét blasti v suvislsti s vydaným metdickým stanviskem MMR Jindřichvá Přílha č. 6 Dplnění indikátrů dle aktuální agregační mapy Úplnst infrmací, úprava agregační mapy OP PPR Sagač Strana 12 z 208

13 2. Úvd v rámci Operačníh prgramu Praha pól růstu ČR (dále jen Pravidla ) jsu dkument, který vydává Hlavní měst Praha (Magistrát hlavníh města Prahy - Odbr evrpských fndů), jak řídicí rgán (ŘO) uvedenéh peračníh prgramu. Dkument je určen pr žadatele a příjemce, kteří budu žádat pdpru a čerpat pdpru pskytvanu v rámci Operačníh prgramu Praha pól růstu ČR (dále jen OP PPR ). Pdrbné pdmínky pr předkládání prjektů v rámci knkrétní výzvy budu stanveny v příslušném textu výzvy, tj. např. typy pdprvaných aktivit, právněných žadatelů, vyhlášenu finanční částku atd., který bude zveřejněn na webvých stránkách Pravidla jsu rzdělena na část A, B a C. Část A - Úvdní kapitly dkumentu, které pskytují uživateli základní infrmace dkumentu. Část B - Kapitly, které ppisují prcesně pstupy d přípravy prjektu pr pdání žádsti pdpru, její schválení, resp. uzavření právníh aktu pskytnutí/převdu pdpry, dbu realizace prjektu až d jeh uknčení včetně dby udržitelnsti. Část C - Kapitly, které jsu věnvány průřezvým blastem přípravy a realizace prjektů, které nejsu pevně vázány na prjektvý cyklus neb se jím průběžně prlínají. Zárveň jde blasti, které se mhu lišit v návaznsti na jedntlivé vyhlášené výzvy neb v návaznsti na další specifika pr určitý typ prjektů/příjemců apd., lze tudíž předpkládat, že bude u některých ke změnám dcházet častěji než u kapitl v předchzích částech Pravidel pr žadatele a příjemce. Tat Pravidla, texty jedntlivých výzev, znění prgramvéh dkumentu OP PPR, metdiky a další pdrbné infrmace naleznete na webvých stránkách Pravidla budu aktualizvána vždy dle ptřeby (s hledem na aktualizaci právní úpravy ČR, EU a metdické dkumenty Ministerstva pr místní rzvj a Ministerstva financí). Řídicí rgán OP PPR může tent dkument revidvat vydáním nvé verze. První verzi Pravidel schvaluje Rada hl. m. Prahy, následující revidvané verze schvaluje radní dpvědný za prblematiku fndů EU. Účinnst každé verze je vyznačena na titulní straně tht dkumentu. Všechny dstupné verze jsu k dispzici na webvých stránkách zárveň jsu žadatelé a příjemci pdpry na vydání nvé verze upzrňváni prstřednictvím infrmačníh systému MS Závaznst Pravidla se vztahují vždy na všechny žadatele a příjemce pdpry z OP PPR, a t d data účinnsti. Žadatel/příjemce musí při realizaci prjektu pstupvat vždy pdle aktuálně účinné verze Pravidel uvedené na webvých stránkách Činnsti, které byly prkazatelně zahájeny před vydáním tét verze Pravidel, mhu být dknčeny dle verze, účinné v dbě zahájení těcht činnstí. Činnstí se rzumí dílčí aktivita, kteru lze ještě věcně a prcesně ddělit d předchzí a následující aktivity (např. výběrvé řízení zadávané dle těcht Pravidel, neb zadávací řízení ve smyslu ZVZ). Výjimky Při implementaci OP PPR může djít k situacím, které pravidla stanvená tímt dkumentem a další řídicí dkumentací nepředpkládala. Pkud by řešení takvýcht situací pravidla prgramu (v rzsahu dkumentace uvedené v předchzí větě) neumžňvala, má ŘO mžnst udělit výjimku z pravidel. Tut výjimku může schválit puze ředitel FON MHMP na základě písemné žádsti předlžené zpravidla příjemcem pdpry. Sučástí žádsti musí být důvdnění pr udělení výjimky. Výjimku lze udělit puze za takvých pdmínek, které nepvedu k prušení žádnéh právníh předpisu EU a ČR, ani k prušení pravidel stanvených některým ze závazných metdických dkumentů vydávaných MMR, AO neb PCO či schválených vládu ČR. Rzhdnutí ředitele výjimce jsu evidvána a archivvána pr zajištění auditní stpy, netvří však sučást řídicí dkumentace. Při udělvání výjimek pstupuje ŘO zásadně tak, aby v bdbných případech nevznikaly nedůvdné rzdíly. Strana 13 z 208

14 Pčítání lhůt Pkud jsu lhůty uváděny ve dnech, je zpravidla uveden, zda jde dny pracvní neb kalendářní. Pkud není uveden, že jde pracvní neb kalendářní dny, jde dny kalendářní. Pkud je prvedení určité činnsti neb úknu vázán na lhůtu, tak platí, že se d běhu lhůty nezapčítává den, kdy dšl ke skutečnsti určující pčátek lhůty; t neplatí, jde-li lhůtu určenu pdle hdin; v pchybnstech se za pčátek lhůty pvažuje den následující p dni, němž je jist, že skutečnst rzhdující pr pčátek běhu lhůty již nastala, lhůty určené pdle týdnů, měsíců neb let knčí uplynutím th dne, který se svým značením shduje se dnem, kdy dšl ke skutečnsti určující pčátek lhůty; není-li v měsíci takvý den, knčí lhůta psledním dnem měsíce. 3. Definice pužívaných pjmů a zkratek Pr účely tht dkumentu jsu definvány následující pjmy a zkratky suvisející s OP PPR. Definice pjmů vychází z příslušných legislativních předpisů Evrpské unie. Pjem 3E Absrpční kapacita Administrace platby Alkace Auditní rgán Blkvá výjimka Definice Zásada řádnéh finančníh řízení zahrnuje zásady účelnsti, efektivnsti (neb také účinnsti) a hspdárnsti. Pjem 3E vychází z anglických ekvivalentů Effectiveness Efficiency Ecnmy. Hspdárnst, efektivnst a účelnst definuje zákn č. 320/2001 Sb., finanční kntrle, ve znění pzdějších předpisů. Absrpční kapacita vyjadřuje míru schpnsti peračníh prgramu neb subjektů (zejména ptenciálních žadatelů) řádně využít prstředky pskytvané z ESI fndů. Prces schvalvání žádsti platbu, zahrnující prvtní pdání zjedndušené žádsti platbu žadatelem, její kntrlu ze strany ŘO, včetně případnéh vrácení žádsti platbu příjemci k dpracvání, vystavení plné žádsti platbu v pdbě frmuláře F1 manažerem ŘO, včetně genervání suvisejících detailů platby, její schválení a prplacení příjemci. Objem finančních prstředků z ESI fndů a zdrjů vnitrstátníh splufinancvání určený pr členský stát, cíl, prgram či jeh sučást, rk, případně výzvu. Orgán zdpvědný za zajištění prvádění auditů za účelem věření účinnéh fungvání systému řízení a kntrly prgramů a za vyknávání činnstí v suladu s čl. 127 becnéh nařízení. Jedná se nařízení Kmise (EU) č. 651/2014, které je pužitelné na vymezený kruh přípustných typů veřejné pdpry (tzv. kategrií blkvě vyňaté veřejné pdpry), při jejichž ddržení je daná veřejná pdpra pvažvána za slučitelnu s vnitřním trhem EU a není nutné přistupvat k jejímu detailnímu přezkumu ze strany EK. Strana 14 z 208

15 Pjem Celkvé způsbilé výdaje čištěné příjmy Centrální registr pdpr de minimis Certifikace Cílvá hdnta indikátru Čisté příjmy Dílčí indikátr Ddatečná žádst platbu Ddavatel Dhda partnerství Dsažená hdnta indikátru Definice Celkvé způsbilé výdaje připadající na finanční mezeru/čištěné flat rate (zjištěny jak celkvé způsbilé výdaje p dečtení jiných peněžních příjmů a dečtení celkvých způsbilých výdajů připadající na příjmy dle čl. 61). Centrální registr pdpr maléh rzsahu (de minimis) vznikl k 1. lednu Cílem registru je vytvřit centrální systém pr evidenci pdpr maléh rzsahu (de minimis) pskytnutých na základě přím pužitelných předpisů EU. Správcem a prvzvatelem Centrálníh registru pdpr maléh rzsahu je Ministerstv zemědělství České republiky a splu-gestrem Úřad pr chranu hspdářské sutěže. Centrální registr je dstupný na adrese Certifikací se rzumí ptvrzení správnsti údajů vynalžených výdajích v suladu s předpisy EU a předpisy ČR, předlžených řídicími rgány peračních prgramů Platebnímu a certifikačnímu rgánu. Výsledkem certifikace je zpracvání a zaslání certifikátu vynalžených výdajích splu s výkazem výdajů a s žádstí platbu Platebním a certifikačním rgánem Evrpské kmisi. Na úrvni prjektů je definvána cílvá hdnta jak plán indikátru, k jehž dsažení se žadatel pdpru zavázal vůči pskytvateli pdpry včetně data, kdy má být hdnty dsažen. Rzdíl mezi výnsy zvýšenými případnu zůstatkvu hdntu investice a prvzními náklady prjektu v rámci celéh referenčníh bdbí. Indikátr, který vzniká v rámci rzpadvéh pravidla z primárníh indikátru. Příjemce se k jeh hdntám v žádsti pdpru nezavazuje, ale pr ptřeby detailníh mnitrvání h musí sledvat v rámci realizace prjektu. Pstup, kdy žádst platbu vystavuje ŘO, zejména z důvdu dlišnéh psuzení pstupu snížení způsbilých výdajů ze strany ÚOHS, OFS; pkud ŘO akceptuje stanvisk jinéh subjektu, dplácí příjemci část způsbilých výdajů, která mu byla v rámci kntrly žádsti platbu snížena. Fyzická neb právnická sba, která ddává zbží, pskytuje služby neb prvádí stavební práce. Dkument vypracvaný členským státem za účasti partnerů v suladu s přístupem zalženým na víceúrvňvé správě, který stanví strategii členskéh státu, pririty a patření pr účinné a efektivní využívání ESI fndů za účelem dsahvání cílů strategie Evrpa Hdnta naplnění indikátru (a t v průběhu či p uknčení realizace prgramu / prjektu). Dsažená hdnta je kumulativní údaj d začátku realizace prjektu neb přírůstkvý údaj dle pvahy indikátru a jeh definice. U hdnty naplnění indikátru se sleduje také datum, k němuž byly naměřené hdnty indikátrů platné. V rámci dsažené hdnty indikátru je zhledněna výchzí hdnta indikátru. Strana 15 z 208

16 Pjem Dtace Elektrnické tržiště Evrpské strukturální a investiční fndy Finanční plán prjektu Frma veřejné pdpry Definice Peněžní prstředky státníh rzpčtu, státních finančních aktiv neb Nárdníh fndu pskytnuté právnickým neb fyzickým sbám na stanvený účel a za pdmínek uvedených v rzhdnutí pskytnutí dtace vydané pskytvatelem příjemci dtace ve smyslu zákna č. 218/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech, ve znění pzdějších předpisů, a dále též peněžní prstředky z rzpčtu územních samsprávných celků pskytnuté právnickým neb fyzickým sbám na stanvený účel a za pdmínek uvedených ve smluvě pskytnutí dtace vydané pskytvatelem příjemci dtace ve smyslu zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů, ve znění pzdějších předpisů. Vazba na pjem pdpra (užší vymezení, tzn. pjem pdpra je becnější pjem zahrnující např. i finanční nástrje.). Jedná se nenávratnu frmu pdpry. Webvá aplikace, která umžňuje elektrnické zadávání veřejných zakázek ve stanvených zadávacích řízeních. E-tržiště je plně elektrnický systém, všechny úkny v zadávacím řízení prvádí zadavatel i ddavatel v elektrnické pdbě. Fndy EU určené k realizaci Splečnéh strategickéh rámce: Evrpský fnd pr reginální rzvj (EFRR), Evrpský sciální fnd (ESF), Fnd sudržnsti (FS), Evrpský zemědělský fnd pr rzvj venkva (EZFRV) a Evrpský námřní a rybářský fnd (ENRF). Finanční plán prjektu je pvinná datvá blast žádsti pdpru. Na žádsti pdpru může být zadán autmaticky (pkud je na výzvě vyplněna šablna finančníh plánu), neb ručně žadatelem. U plateb typu ex-ante je ve finančním plánu registrvána jak pžadvaná předpkládaná výše zálhy, tak předpkládaná částka vyúčtvání. Krmě pžadvaných částek žadatel ve finančním plánu též uvádí předpkládané datum pžadvané zálhy a předkládanéh vyúčtvání. U etapvých prjektů mají jedntlivé záznamy finančníh plánu vazbu na příslušnu etapu. Vyjádření pdpůrnéh patření navenek. Z čl. 107 dst. 1 Smluvy fungvání Evrpské unie vyplývá, že veřejná pdpra může nabývat jakýchkliv frem. Příkladem mhu být dtace, úvěry se zvýhdněnu úrkvu sazbu, daňvé úlevy apd. Strana 16 z 208

17 Pjem Definice Hrizntální principy Hspdářský subjekt Indikátrvá sustava Indikátry Indikátry výstupu Integrvané nástrje Integrvaný prjekt Hrizntální principy jsu principy vyplývající z ustanvení čl. 7 a 8 Obecnéh nařízení. Hrizntální principy jsu d realizace plitiky hspdářské, sciální a územní sudržnsti zahrnuty, aby byl mžn dsáhnut udržitelnéh a vyváženéh rzvje reginů pdpřených z ESI fndů. Dvěma hlavními hrizntálními principy, jejichž ddržvání, bude sledván i v rámci OP PPR, jsu: 1. udržitelný rzvj (dsahvání rvnváhy mezi eknmicku, sciální a envirnmentální blastí) 2. rvné příležitsti (rvnst mužů a žen, dstraňvání diskriminace na základě phlaví, rasy, etnickéh půvdu, nábženskéh vyznání, světvéh názru, zdravtníh pstižení, věku neb sexuální rientace). Žádný z prjektů nesmí být v rzpru s těmit hrizntálními principy. Dle čl. 2 becnéh nařízení je hspdářským subjektem jakákli fyzická či právnická sba a statní subjekty, které se pdílejí na prvádění pmci z fndů ESI, s výjimku členskéh státu při výknu veřejných pravmcí Indikátrvá sustava je ucelený a kherentní systém indikátrů prgramu / Dhdy partnerství, který zahrnuje indikátry z úrvně prjektů až na jedntlivé úrvně prgramu či Dhdy partnerství. Indikátrvé sustavy služí k průběžnému i následnému vyhdncvání naplňvání stanvených cílů na jedntlivých úrvních implementace. Indikátrvé sustavy prgramů jsu navázány na indikátrvu sustavu Dhdy partnerství. Indikátr je nástrj pr měření cíle / plánu, pstupu či dsažených efektů jedntlivých úrvní implementace. Indikátr musí být přesně definván a tvří jej kód, název, jasná definice, měrná jedntka včetně ppisu způsbu měření, zdrj údajů, výchzí, cílvá a dsažená hdnta. Pjem indikátr má stejný význam jak jeh český ekvivalent ukazatel. Indikátry určené pr sledvání a vyhdncvání prváděných patření a aktivit, které charakterizují knkrétní činnst. Pdávají infrmace kamžitých výstupech realizace jedntlivých perací / akcí / prjektů v rámci prgramu. Jsu zpravidla vyjadřvány ve fyzikálních jedntkách či pčtu kusů (jak např.: délka pstavených železničních tratí v km, pčet pdpřených firem). Nástrje pr realizaci integrvaných strategií rzvje území Integrvaná územní investice (ITI), Integrvaný plán rzvje území (IPRÚ) a Kmunitně vedený místní rzvj (CLLD). Subr navzájem prvázaných a územně zacílených intervencí z různých priritních s/pririt jednh či více prgramů ESI fndů. Typ prjektu, který je realizvaný v rámci integrvanéh nástrje a naplňuje integrvanu strategii rzvje území. Strana 17 z 208

18 Pjem Investiční pririta Křížvé financvání Limit čerpání pr rk N+3 Malé a střední pdniky Metdické dpručení Metdický pkyn Milníky Míra (intenzita) veřejné pdpry Mnitrvací výbr Definice Pririty specifikvané ve specifických nařízeních k EFRR, ESF a FS, které naplňují jedntlivé tematické cíle definvané v becném nařízení a které mhu být z danéh fndu pdprvány. Princip křížvéh financvání umžňuje v prjektech splufinancvaných z Evrpskéh sciálníh fndu v rámci limitu 10 % finančních prstředků pskytvaných EU na priritní su peračníh prgramu financvat tu část perace, jejíž náklady jsu způsbilé pr pskytnutí pdpry z Evrpskéh fndu pr reginální rzvj, a napak. Musí být ddržena pravidla způsbilsti uplatňvaná na daný fnd a takt financvané výdaje musí být nezbytné k uspkjivému prvedení perace a přím s ní suviset. Křížvé financvání není platné pr prgramy v rámci cíle Evrpská územní splupráce. Minimální bjem finančních prstředků, které musí být předlženy v žádstech průběžnu platbu EK, aby byl naplněn pravidl N+3 v daném rce implementace. Jinými slvy, jedná se výši rčníh závazku pr rk n, kteru je ptřeba vyčerpat d knce rku N+3, sníženu předběžné platby. Pdniky, které zaměstnávají méně než 250 sb a jejichž rční brat nepřesahuje 50 milinů EUR neb jejichž bilanční suma rční rzvahy nepřesahuje 43 miliny EUR, a které sučasně splňují i další kritéria stanvená přílhu I Nařízení Kmise (EU) č. 651/2014. Metdický dkument pr některu z blastí implementace ESI fndů, který je pr jedntlivé OP puze pmůcku, nepředstavuje závazná pravidla. Závazný metdický dkument upravující význačné blasti implementace ESI fndů. Milníky jsu průběžné cíle pr priritní sy/pririty Unie, které vyjadřují zamýšlený pkrk naplánvaný k určitému termínu. Milníky jsu pr každý perační prgram/prgram rzvje venkva stanveny v textu tht prgramu. Mezi milníky patří finanční ukazatele stavu implementace a indikátry výstupů ppř. výsledků a klíčvé krky implementace. Prcentuální pdíl způsbilých výdajů, který může být kmpenzván prstřednictvím veřejných prstředků. Výbr, jehž úklem je psuzvat prvádění prgramu. Mnitrvací výbr plní funkce v suladu s čl. 49 becnéh nařízení a dále specificky dle čl. 110 becnéh nařízení, resp. čl. 74 nařízení EZFRV, neb čl. 113 nařízení ENRF. Členy mnitrvacíh výbru jsu zástupci příslušných řídicích a krdinačních subjektů a partnerů (např. dbry ministerstev, partnerská ministerstva, kraje, bce, nestátní neziskvé rganizace apd.). Strana 18 z 208

19 Pjem Mnitrvání Náklad Nárdní číselník indikátrů pr prgramvé bdbí Nárdní rgán pr krdinaci a řízení Dhdy partnerství Nárdní splufinancvání Nepřímý náklad Definice Mnitrvání je nedílnu sučástí jak prjektvéh a prgramvéh cyklu, ale i realizace Dhdy partnerství. Cílem mnitrvání je průběžné sbírání, třídění, agregvání, ukládání dat a infrmací a zjišťvání stavu a pkrku v realizaci prjektů, peračních prgramů či Prgramu rzvje venkva a Dhdy partnerství a prvnávání získaných infrmací s výchzími hdntami a předpkládaným plánem, i p jeh realizaci (např. indikátry výsledků). Mnitrvání je sustavnu činnstí, která prbíhá během celéh trvání prjektu / prgramu / Dhdy partnerství. V peněžních jedntkách vyjádřená sptřeba eknmickéh zdrje, která je bvykle spjená se sučasným neb buducím výdajem peněz. Ve finanční terminlgii jde snížení hdnty aktiv neb zvýšení pasiv. NČI definuje p metdické a technické stránce subr schválených indikátrů (včetně všech pvinných parametrů (tedy pžadvaných dat) indikátrů). Jedná se nástrj, který v případě nutnsti umžňuje reagvat na ptřeby prgramů a systému mnitrvání a evaluace. Správcem NČI je NOK. Centrální metdický a krdinační rgán pr implementaci prgramů splufinancvaných z ESI fndů v ČR v prgramvém bdbí V uvedené blasti je partnerem pr Evrpsku kmisi za ČR, zabezpečuje řízení Dhdy partnerství na nárdní úrvni, je správcem mnitrvacíh systému MS2014+, je metdickým rgánem v blasti implementace a centrálním rgánem pr blast publicity. Suhrnné značení pr nárdní veřejné zdrje a nárdní sukrmé zdrje, pkud je zapjen d nárdníh splufinancvání. Náklad, který vznikl při realizaci prjektu či v jeh důsledku, ale jeh výše je dvzená nepřím výpčtem. Vzhledem k btížnsti přiřazení výdaje ke knkrétní aktivitě a slžitsti dkladvání těcht výdajů bývá v praxi upřednstňván vykazvání nepřímých nákladů paušální sazbu vztaženu k výši celkvých přímých nákladů. Strana 19 z 208

20 Pjem Nesrvnalst Nestátní neziskvé rganizace (NNO) Nezpůsbilé výdaje Nsitel integrvanéh nástrje Operace Definice Prušení právních předpisů EU neb ČR v důsledku jednání neb pmenutí hspdářskéh subjektu, které vede neb by mhl vést ke ztrátě v suhrnném rzpčtu EU neb ve veřejném rzpčtu ČR, a t zapčtením neprávněnéh výdaje d suhrnnéh rzpčtu EU neb d veřejnéh rzpčtu ČR. V případě vyměření dvdu za prušení rzpčtvé kázně (PRK) dle zákna č. 218/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech a dle zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů, zásadně platí, že v důsledku PRK dšl neb mhl djít ke ztrátě ve veřejném rzpčtu ČR, a t zapčtením neprávněnéh výdaje. Za nesrvnalst se nepkládá prvedení neprávněnéh výdaje na úrvni příjemce, pkud se jedná dtaci pskytvanu v režimu ex-ante a zárveň za předpkladu, že djde k dhalení tht neprávněnéh výdaje a prvedení dstatečné finanční pravy před schválením žádsti platbu. Tyt případy však představují pdezření na PRK a jsu předávány příslušným rgánům finanční správy. Trestný čin spáchaný v suvislsti s realizací prgramů neb prjektů splufinancvaných z rzpčtu EU se vždy pvažuje za nesrvnalst. Splky vyvíjející činnst pdle zákna č. 89/2012 Sb., bčanský zákník, ve znění pzdějších předpisů; becně prspěšné splečnsti zřízené pdle zákna č. 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech, ve znění pzdějších předpisů; církevní právnické sby zřízené pdle zákna č. 3/2002 Sb., církvích a nábženských splečnstech, pkud pskytují zdravtní, kulturní, vzdělávací a sciální služby neb sciálně právní chranu dětí, ve znění pzdějších předpisů; nadace a nadační fndy zřízené pdle zákna č. 89/2012 Sb., bčanský zákník, ve znění pzdějších předpisů; ústavy zřízené pdle zákna č. 89/2012 Sb., bčanský zákník, ve znění pzdějších předpisů. Jedná se výdaje, které nemhu být splufinancvány z ESI fndů, nebť nejsu v suladu s příslušnými předpisy EU, nárdními pravidly neb dalšími pravidly stanvenými příslušným pskytvatelem pdpry či pdmínkami právníh aktu pskytnutí/převdu pdpry. Odpvědný subjekt, zajišťující ve vymezeném území činnsti za účelem přípravy, schválení, realizace a vyhdncvání Integrvané strategie rzvje území. V případě kmunitně vedenéh místníh rzvje (CLLD) se jedná místní akční skupiny (MAS). V případě ITI a IPRÚ je nsitelem IN (1) jádrvé měst aglmerace, (2) dbrvlný svazek bcí, (3) města, která pdepíší smluvu právech a pvinnstech při přípravě a realizaci integrvané strategie, neb (4) města, která uzavřu smluvu dle předchzí varianty při zakmpnvání principu veducíh partnera, jenž bude zmcněn k předem určeným jednáním při realizaci integrvané strategie. Suhrnné značení pr prjekt, smluvu, patření neb skupinu prjektů, které byly vybrány řídicím rgánem dtyčnéh peračníh prgramu či Prgramu rzvje venkva neb z jeh pvěření v suladu s kritérii pr dtyčný prgram a které přispívají k dsažení cílů pririty neb pririt, k nimž se vztahují. Strana 20 z 208

21 Pjem Partneři dle čl. 5 Obecnéh nařízení Písemně Platba ex-ante Platba ex-pst Platební a certifikační rgán Pdnik Pdpra Pskytnutí pdpry Pskytvatel pdpry Definice Subjekty zapjené d přípravy, mnitrvání a evaluace implementace Dhdy partnerství a prgramů v suladu s čl. 5 becnéh nařízení a delegvaným aktem pr kdex chvání. Písemně, neb-li písemnu frmu se rzumí listinná neb elektrnická frma, včetně vé či bdbné kmunikace, přičemž elektrnický pdpis není pvinnu náležitstí. Pstup, kdy příjemce bdrží platbu předem (zpravidla p uzavření právníh aktu pskytnutí pdpry), než dlží jakýkliv výstup/aktivitu prjektu a dklady prkazující úhradu vynalžených výdajů. Takt pskytnutu zálhvu platbu následně příjemce vyúčtuje. Pstup, kdy příjemce může předlžit zjedndušenu žádst platbu až p realizaci prjektvých aktivit (neb jejich části) se sučasným dlžením příslušných dkladů, prkazujících úhradu vynalžených výdajů. Orgán zdpvědný za celkvé finanční řízení prstředků pskytnutých České republice z rzpčtu EU a certifikaci výdajů v suladu s čl. 126 becnéh nařízení. Vymezení žadatele/příjemce jak pdniku ve smyslu článku 107 dst. 1 Smluvy fungvání EU nezávisí na jeh právním pstavení (zda byl zřízen pdle veřejnéh neb sukrméh práva), na způsbu jeh financvání neb eknmické pvaze (tzn. na tm, zda vytváří či nevytváří zisk). Rzhdující pr t, aby byl příjemce pvažván za pdnik, je skutečnst, zda vyknává eknmicku činnst, cž je činnst spčívající v nabídce zbží a/neb služeb na určitém trhu. Pdnikem tak může být splek, bec, neb akcivá splečnst. Pjem pdnik ve smyslu článku 107 dst. 1 Smluvy fungvání EU nelze zaměňvat s pjmem pdnik pdle českéh práva. Pjem, který vyjadřuje becně příspěvek příjemci z EU (fndů ESI) a nárdních zdrjů, dále se dělí na návratnu pdpru (rizikvý kapitál, půjčky, záruky atd.) a nenávratnu pdpru (viz pjem dtace). Tat pdpra se dále člení dle zdrjů financvání (viz pjem zdrj financvání), zastupení jedntlivých zdrjů financvání pak určují pměry financvání. Pdpra se pvažuje za pskytnutu v kamžiku, kdy pdnik získá pdle právníh aktu pskytnutí/převdu pdpry na pdpru právní nárk, a t bez hledu na t, kdy byla pdpra danému pdniku vyplacena. Pskytvatelem pdpry se rzumí hl. m. Praha, které může na základě zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů, ve znění pzdějších předpisů, pskytnut dtaci neb návratnu finanční pmc z veřejných zdrjů. Strana 21 z 208

22 Pjem Pravidl N+3 Právní akt pskytnutí/převdu pdpry Princip partnerství Priritní sa Pr rata vzrec Prfil zadavatele Prjekt Definice Kntrlní nástrj k zajištění plynulsti čerpání finančních prstředků z ESI fndů dle čl. 86 a 136 becnéh nařízení. Jedná se alkaci na rk n, která musí být vyčerpána d knce rku N+3. V případě nesplnění tét pdmínky hrzí ztráta nevyčerpaných finančních prstředků, v terminlgii EU tzv. autmatické zrušení závazku, nebli snížení alkace rku n nevyčerpané finanční prstředky a nemžnst jejich následnéh využití v rámci čerpání ESI fndů členským státem, v tmt případě Česku republiku, resp. dtčeným prgramem. Právní akt, ve kterém je stvrzen pskytnutí pdpry subjektem pskytujícím pdpru vůči příjemci. Blíže specifikuje pdmínky pskytnutí pdpry. Dle vztahu a charakteru pskytvatele pdpry a příjemce může mít různu frmu, mezi hl. m. Prahu a příjemci se jedná Smluvu financvání, ppř. Pdmínky realizace (platí pr dbry MHMP). V suladu s becným nařízením zahrnuje úzku splupráci mezi rgány veřejné správy na nárdní, reginální a místní úrvni, hspdářskými a sciálními partnery a dtčenými rganizacemi bčanské splečnsti. Partneři by měli být aktivně zapjeni v celém cyklu prgramu v přípravě, prvádění, mnitrvání a hdncení prgramu. Základní stavební jedntka peračníh prgramu splufinancvanéh z ESI fndů. Dle příslušných ustanvení becnéh i specifických nařízení k jedntlivým fndům priritní sa naplňuje jeden neb více investičních / jeden neb více tematických cílů. Dle příslušných ustanvení becnéh i specifických nařízení k jedntlivým fndům je priritní sa splufinancvaná z jednh neb více fndů. Určuje pměry, ve kterých se finanční data prjektu (pměry financvání, finanční plán, detaily plateb) rzdělují mezi více kategrií reginu. Elektrnický nástrj definvaný dle 17 písm. w) zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů. Ucelený subr aktivit financvaných z peračníh prgramu či Prgramu rzvje venkva, které směřují k dsažení předem stanvených a jasně definvaných, měřitelných cílů. Prjekt je realizván v určeném časvém hrizntu pdle zvlené strategie a s daným rzpčtem. Strana 22 z 208

23 Pjem Předběžné pdmínky Předfinancvání Přehled zdrjů financvání Přeplatek Příjem Příjemce Přímý náklad Příspěvek Unie Refundace Definice Předběžné pdmínky (ex-ante kndicinality) jsu upraveny v čl. 19 becnéh nařízení. Tent článek zavazuje vymezit v prgramu a v Dhdě partnerství, které z předběžných pdmínek (stanvených v nařízení pr daný fnd a z becných předběžných pdmínek stanvených v přílze XI části II becnéh nařízení) jsu pužitelné pr daný prgram, resp. Dhdu partnerství, a zda jsu tyt pužitelné předběžné pdmínky splněny ke dni předlžení prgramu, resp. Dhdy partnerství Evrpské kmisi (dále též EK). U pdmínek, které nejsu plněny, musí prgram, resp. Dhda partnerství bsahvat patření, jež je nutn přijmut, aby pdmínka byla splněna, dále rgány dpvědné za tat patření a harmngram prvádění těcht patření. Předběžné pdmínky musí být splněny nejpzději d 31. prsince Předfinancvání výdajů, které mají být kryty prstředky z rzpčtu EU, prstředky ze SR, resp. státníh fndu. Přehled zdrjů financvání - je t sučást strukturvaných dat prjektu, kde je zachycena knkrétní výše jedntlivých zdrjů financvání během živtníh cyklu prjektu. Dále je tent přehled zdrjů financvání v knkrétní výši pr jedntlivé zdrje v MS2014+ zbrazen i pr perační prgram a jeh části, glbální grant, finanční nástrj, integrvané strategie. Část pdpry vracená příjemcem mim režim vratek, např. z důvdu vyplacení vyšší zálhy z ŘO, než činí finální vyúčtvání příjemce. Je vždy registrván jak záprná částka a suvisející detail platby má příznak "přeplatek". Přírůstek peněžních prstředků neb peněžních ekvivalentů bez hledu na účel jejich pužití. Veřejný neb sukrmý subjekt zdpvědný za zahájení, realizaci či udržení perace splufinancvané z ESI fndů, který na základě právníh aktu pskytnutí a při splnění v něm stanvených pdmínek předkládá ŘO neb zprstředkujícímu subjektu žádst platbu (resp. jedntnu žádst dtaci) a přijímá nárkvané finanční prstředky z veřejných rzpčtů. Náklad zpravidla přím spjený s určitu pdprvanu aktivitu subjektu a lze u něj stanvit přímu vazbu na tut aktivitu. Část pdpry pskytnuté dané peraci/prgramu z fndů ESI. Dělí se dále dle knkrétních fndů ESI na Fnd sudržnsti (FS), Evrpský fnd pr reginální rzvj (EFRR), Evrpský sciální fnd (ESF), Evrpský sciální fnd - pdpra zaměstnansti mladých (YEI), Evrpský zemědělský fnd pr rzvj venkva (ENZRV), Evrpský námřní rzvjvý fnd (ENRF). Prplacení prstředků státníh rzpčtu z fndů ESI, které byly pužity v rámci předfinancvání perací: Realizuje PCO na základě předlžených a schválených suhrnných žádstí platbu. Strana 23 z 208

24 Pjem Rizik Rvné příležitsti Řídicí rgán Řízení rizik Specifické indikátry Specifický cíl Splečné indikátry Správce MS2014+ Stav finančních prstředků Definice Rizik je chápán jak událst, resp. jev, který může svým negativním půsbením vést k nesplnění neb puze k částečnému naplnění hlavníh cíle prgramu a tím vlivnit schpnst ŘO dsáhnut čekávanéh výsledku a tím i naplňvání cílů Dhdy partnerství. Princip rvných příležitstí patří mezi základní hrizntální pririty (témata) EU. Princip rvných příležitstí znamená ptírání diskriminace na základě phlaví, rasy, etnickéh půvdu, nábženskéh vyznání, víry, zdravtníh pstižení, věku či sexuální rientace. Téma rvných příležitstí se vztahuje i na další znevýhdněné skupiny, jak jsu migranti, dluhdbě nezaměstnaní, sby s nízku kvalifikací, sby z btížně dpravně dstupných blastí, drgvě závislí, prpuštění vězni, abslventi škl aj., suhrnně skupiny hržené sciálním vylučením. Zvláštní důraz je kladen na naplňvání principu rvných příležitstí žen a mužů. Orgán zdpvědný za účelné, efektivní a hspdárné řízení a prvádění peračníh prgramu v suladu se zásadami řádnéh finančníh řízení. Funkcemi řídicíh rgánu peračníh prgramu splufinancvanéh z EFRR, ESF, FS a ENRF může být pvěřen celstátní, reginální neb místní rgán veřejné správy neb veřejný či sukrmý subjekt. Řídicí rgán vyknává činnsti v suladu s čl. 125 becnéh nařízení. Řízení rizik je prces identifikace a vyhdncvání rizik, jejich sledvání, přijímání patření, která vedu k mezení pdstupvaných rizik. Řízení rizik v sbě zahrnuje i dpvědnst za pdstupená rizika a prces neustáléh zefektivňvání celéh systému řízení rizik. Výstupvé a výsledkvé indikátry nad rámec splečných indikátrů stanvených ze strany Evrpské kmise, které jsu sučástí indikátrvé sustavy Dhdy partnerství neb prgramu. Zamýšlená změna, které má být dsažen prstřednictvím aktivit v rámci investiční pririty. Indikátry výstupu a výsledku (v případě fndu EZFRV i dpadu) stanvené z úrvně Evrpské kmise za účelem agregace infrmací v členské zemi a napříč všemi členskými zeměmi EU. Seznam splečných indikátrů je definván v rámci specifických nařízení. Indikátry z tht seznamu musí být v rámci sustavy využívány u všech intervencí tam, kde je t vhdné. Seznam splečných indikátrů a jejich definic je autmaticky sučástí NČI Subjekt pvěřený nastavením a správu MS2014+ a dpvědný za technické řešení a funkčnst MS Objem finančních prstředků v určitém časvém kamžiku implementace prgramu a jedntlivých úrvní prgramu, resp. realizace jedntlivých perací. Strana 24 z 208

25 Pjem Stav platby Strukturální fndy Subjekty krdinace a hrizntálních aktivit Synergie Tematické cíle Udržitelný rzvj Uchazeč Veřejná pdpra Definice Stav platby zachycuje časvý vývj administrace platby - je registrván na frmuláři žádsti platbu a je jedním z atributů umžňujících mnitring administrace plateb. Dílčí fndy EU, určené na pdpru plitiky hspdářské, sciální a územní sudržnsti, tj. Evrpský fnd pr reginální rzvj a Evrpský sciální fnd. NOK, Auditní rgán, Platební a certifikační rgán, Centrální kntaktní bd sítě AFCOS. Věcná vazba mezi dvěma a více prjekty předlženými d dvu či více prgramů stejným neb více žadateli / příjemci, jejichž sučasné, resp. bezprstředně návazné půsbení má ptenciál přinést vyšší efekt ve srvnání se sučtem efektů každéh z prjektů realizvanéh dděleně. Efektivní krdinace těcht vazeb prstřednictvím funkčních krdinačních mechanismů znásbuje příspěvek k naplňvání cílů jedntlivých prgramů ESIF a strategických cílů Dhdy partnerství. Synergie jsu sledvány z úrvně prjektů a představují základ pr sledvání na úrvni prgramů a také Dhdy partnerství. Tematické cíle vymezené v čl. 9 becnéh nařízení. Udržitelným rzvjem se rzumí způsb rzvje, který uvádí d suladu hspdářský a splečenský pkrk s plnhdntným zachváním živtníh prstředí pr další generace. Pžadavky na udržitelný rzvj vyplývají z čl. 8 becnéh nařízení. Ddavatel, který pdal nabídku ve výběrvém řízení zadávaném pdle těcht Pravidel. Ddavatel ve smyslu 17 písm. j) zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů, který pdal nabídku v zadávacím řízení dle tht zákna. Veřejnu pdpru se rzumí každá pdpra pskytnutá v jakékli frmě státem neb z veřejných prstředků, která narušuje neb může narušit hspdářsku sutěž tím, že zvýhdňuje určité pdniky neb určitá dvětví výrby a vlivňuje bchd mezi členskými státy. Pdpra, která splňuje uvedená kritéria, je neslučitelná se splečným trhem EU a tedy zakázaná. Výjimky z becnéh zákazu pskytvání veřejné pdpry mhu být pvleny ve frmě nařízení (např. blkvé výjimky, pdpra de minimis) či na základě individuálníh rzhdnutí Evrpské kmise (tzv. ntifikace). Strana 25 z 208

26 Pjem Veřejný výdaj Vratka Výběrvé řízení Výdaj Výchzí hdnta indikátru Vyjmutí prjektu z financvání Výns Vyplacení pdpry de minimis Výzva Zadavatel Definice Výdaj, který pchází ze SR, státních finančních aktiv, státních fndů, územních rzpčtů, rzpčtu EU, z rzpčtu mezinárdních rganizací zalžených mezinárdní veřejnu smluvu, aneb jakýkli pdbný výdaj. Za pdbný výdaj se pvažuje výdaj pcházející z rzpčtu veřejnprávních subjektů neb sdružení jednh neb více reginálních neb místních rgánů neb veřejnprávních subjektů jednajících v suladu se směrnicí Evrpskéh parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 krdinaci pstupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, ddávky a služby. (Pkud jsu sukrmprávním subjektem pskytvány prstředky, které bdržel d veřejnprávníh subjektu splečně s pvinnstí pskytnut tyt prstředky dalšímu subjektu, jedná se veřejný výdaj.) Vratky představují nárk ŘO/PCO na část prstředků pskytnutých příjemci v případě, že byly tyt prstředky pužity v rzpru s pdmínkami řídicí dkumentace danéh peračníh prgramu, v režimu prušení rzpčtvé kázně, v režimu nesrvnalsti. Pstup zadavatele stanvený v těcht Pravidlech pr žadatele a příjemce, jehž účelem je zadání zakázky, až d uzavření smluvy neb d zrušení výběrvéh řízení. Úbytek peněžních prstředků neb peněžních ekvivalentů bez hledu na účel jejich pužití. Hdnta indikátru naměřená před začátkem realizace prjektu/prgramu. Hdnta se během realizace prjektu/prgramu nemění. Výchzí hdnta indikátru je zhledněna v rámci dsažené hdnty. U statistických indikátrů může djít ke změně výchzí hdnty v případě, že se změní metdika jejich výpčtu a zpětně jsu dpčítávány časvé řady. Rzhdnutí PCO, ŘO neb jinéh dpvědnéh subjektu či rgánu, že prjekt neb jeh část nebude nadále splufinancvána z prstředků z rzpčtu EU. V peněžních jedntkách vyjádřený přírůstek eknmickéh zdrje způsbený realizací výknů subjektu, který je bvykle spjen se sučasným neb buducím příjmem peněz. Pr účely tht metdickéh pkynu je pjem výns zttžněn s pjmem příjem a napak. Opakem výnsu je náklad. Převedení výhdy plynucí bvykle ve frmě finančních prstředků na účet příjemce, případně termín dpuštění pvinné platby apd. Aktivita řídicíh rgánu peračních prgramů vyzývající ptenciální žadatele k pdání žádstí pdpru pdle předem stanvených pdmínek. Žádsti pdpru jsu přijímány ve výzvu stanveném bdbí. Každý příjemce, který během realizace prjektu prvádí výběrvé/zadávací řízení. Strana 26 z 208

27 Pjem Zadávací řízení Zájemce Zjedndušené vykazvání výdajů Zjedndušený prjekt Způsbilý výdaj Žadatel Definice Pstup zadavatele pdle zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů, jehž účelem je zadání veřejné zakázky, a t až d uzavření smluvy neb d zrušení zadávacíh řízení. Ddavatel, který byl ve výběrvém řízení zadávaném pdle těcht Pravidel vyzván zadavatelem k pdání nabídky. Ddavatel ve smyslu 17 písm. n) zákna č. 137/2006 Sb. veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů, který pdal ve stanvené dbě žádst účast v zadávacím řízení dle tht zákna. Způsb vykazvání výdajů prjektu, kdy jsu mezeny pžadavky na finanční reprting (pdklady) a dlžení výdajů ze strany příjemce suvisejícími účetními dklady, příp. jsu tyt pžadavky nahrazeny pdmínku dsažení definvaných milníků a výstupů neb předem stanveným pstupem pr vyčíslení způsbilých výdajů; variantami jsu nepřímé náklady, paušální nebli jedntkvé náklady a jednrázvé částky. Zjedndušeným prjektem je prjekt, který se skládá výhradně ze standardizvaných aktivit definvaných jejich výstupy či výsledky, které jsu stanveny řídicím rgánem a pr které řídicí rgán nastavil v suladu s pravidly pr zjedndušené vykazvání přesnu výši pdpry připadající na jedntlivé aktivity (resp. výstupy či výsledky). Výdaj vynalžený na stanvený účel, v suladu s platným rzpčtem prjektu a v rámci bdbí stanvenéh v právním aktu pskytnutí/převdu pdpry, které jsu v suladu s příslušnými předpisy EU a ČR, příslušným metdickým pkynem NOK a dalšími pravidly stanvenými řídicím rgánem pr daný perační prgram. Žadatelem se rzumí knkrétní subjekt ze skupiny právněných žadatelů, který pdal žádst pdpru. Žadatel přestává být žadatelem v kamžiku, kdy se stane příjemcem, neb když je jeh žádst pdpru vylučena z prcesu schvalvání perací. Zkratka AFCOS AO CLLD Celý název Anti-Fraud Crdinatin Service Auditní rgán Místní rzvj se zapjením místních kmunit Strana 27 z 208

28 Zkratka CZK ČR DP DPČ DPH DPP ECB EFRR EK ENRF ESF ESI fndy, ESIF EU EÚD EUR EZFRV FS FTE IA IČO IP IS IS KP14+ ITI Celý název Kruna česká Česká republika Dhda partnerství Dhda pracvní činnsti Daň z přidané hdnty Dhda prvedení práce Evrpská centrální banka Evrpský fnd pr reginální rzvj Evrpská kmise Evrpský námřní a rybářský fnd Evrpský sciální fnd Evrpské strukturální a investiční fndy Evrpská unie Evrpský účetní dvůr Eur Evrpský zemědělský fnd pr rzvj venkva Fnd sudržnsti Full time equivalent - přepčtený úvazek, vztažený k danému bdbí (jeden FTE se rvná jednmu rku práce zaměstnance, který se při plném úvazku na 100 % věnuje dané činnsti) Interní audit Identifikační čísl Investiční pririta Infrmační systém Slžka mnitrvacíh systému MS2014+ určená pr přístup externích uživatelů Integrvané teritriální investice / Integrvaná územní investice Strana 28 z 208

29 Zkratka MAS MF MMR MS2014+ NACE Celý název Místní akční skupina Ministerstv financí Ministerstv pr místní rzvj Mnitrvací systém MS2014+ Číselník kódů NACE služí ke klasifikaci eknmických činnstí NČI Nárdní číselník indikátrů pr prgramvé bdbí NKÚ NOK NUTS OP OP PPR OSS OSVČ PCO PO PRK PSČ RČ ŘO SOHZ SR SSR Nejvyšší kntrlní úřad Nárdní rgán pr krdinaci a řízení Dhdy partnerství. Zajištěním funkce NOK byl pvěřen Ministerstv pr místní rzvj ČR. Nmenklatura územních statistických jedntek (zkratka z francuzskéh Nmenclature des Unites Territriales Statistiques neb anglickéh Nmenclature f Units fr Territrial Statistics) jsu územní celky vytvřené pr statistické účely Eurstatu (statistický úřad Evrpské unie) pr prvnání a analýzu eknmických ukazatelů, statistické mnitrvání, přípravu, realizaci a hdncení reginální plitiky členských zemí EU. Operační prgram Operační prgram Praha - pól růstu ČR Organizační slžka státu Osba samstatně výdělečně činná Platební a certifikační rgán Priritní sa Prušení rzpčtvé kázně Pštvní směrvací čísl Rdné čísl Řídicí rgán Služby becnéh hspdářskéh zájmu Státní rzpčet Splečný strategický rámec Strana 29 z 208

30 Zkratka ÚOHS ZR prjektu ZVZ ŽP Celý název Úřad pr chranu hspdářské sutěže Zpráva realizaci prjektu Zákn č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů Žádst platbu 4. Právní základ a další výchzí dkumentace Tat kapitla Pravidel stanvuje základní právní rámec pr realizaci OP PPR. Uvedené právní předpisy a metdické dkumenty je třeba vždy pužívat v platném a účinném znění Právní předpisy EU Evrpské strukturální a investiční fndy 1 Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prsince 2013, splečných ustanveních Evrpském fndu pr reginální rzvj, Evrpském sciálním fndu, Fndu sudržnsti, Evrpském zemědělském fndu pr rzvj venkva a Evrpském námřním a rybářském fndu a becných ustanveních Evrpském fndu pr reginální rzvj, Evrpském sciálním fndu, Fndu sudržnsti a Evrpském námřním a rybářském fndu a zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006 (dále jen becné nařízení ) Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prsince 2013, Evrpském sciálním fndu a zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006 (dále jen nařízení ESF ) Nařízení Kmise v přenesené pravmci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014, evrpském kdexu chvání pr partnersku splupráci v rámci evrpských strukturálních a investičních fndů (dále také delegvaný akt ke kdexu chvání ) Zadávání veřejných zakázek Směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady č. 2004/18/ES ze dne 31. března 2004, krdinaci pstupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, ddávky a služby Směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady č. 2004/17/ES ze dne 31. března 2004, krdinaci pstupů při zadávání zakázek subjekty půsbícími v dvětví vdníh hspdářství, energetiky, dpravy a pštvních služeb Směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. únra 2014, udělvání kncesí Směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. únra 2014, zadávání veřejných zakázek a zrušení směrnice 2004/18/ES Směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. únra 2014, zadávání zakázek subjekty půsbícími v dvětví vdníh hspdářství, energetiky, dpravy a pštvních služeb a zrušení směrnice 2004/17/ES 1 Jedná se puze výčet základních předpisů, kmpletní výčet právních předpisů naleznete na Strana 30 z 208

31 Prváděcí nařízení Kmise (EU) č. 842/2011 ze dne 19. srpna 2011, kterým se stanví standardní frmuláře pr zveřejňvání známení v blasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1564/ Veřejná pdpra Pr blast veřejné pdpry platí relevantní ustanvení Smluvy fungvání EU (SFEU), čl. 107, 108 a 109. Blkvé výjimky a pdpra de minimis Nařízení Kmise (EU) č 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v suladu s články 107 a 108 Smluvy prhlašují určité kategrie pdpry za slučitelné s vnitřním trhem Nařízení Kmise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prsince 2013, pužití článků 107 a 108 Smluvy fungvání Evrpské unie na pdpru de minimis Služby becnéh hspdářskéh zájmu Sdělení Kmise Rámec Evrpské unie pr státní pdpru ve frmě vyrvnávací platby za závazek veřejné služby (2011) č. 2012/C 8/03 Nařízení Kmise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012, pužití článků 107 a 108 Smluvy fungvání Evrpské unie na pdpru de minimis udílenu pdnikům pskytujícím služby becnéh hspdářskéh zájmu Rzhdnutí Kmise (EU) č. 2012/21/EU ze dne 20. prsince 2011, pužití čl. 106 dst. 2 Smluvy fungvání Evrpské unie na státní pdpru ve frmě vyrvnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým pdnikům pvěřeným pskytváním služeb becnéh hspdářskéh zájmu 4.2. Právní předpisy a metdika ČR Ústavní zákn č. 23/1991 Sb., Listina základních práv a svbd Zákn č. 89/2012 Sb., bčanský zákník Zákn č. 262/2006 Sb., zákník práce Zákn č. 40/2009 Sb., trestní zákník Zákn č. 141/1961 Sb., trestním řízení sudním (trestní řád) Zákn č. 273/2001 Sb., právech příslušníků nárdnstních menšin a změně některých záknů Zákn č. 248/2000 Sb., pdpře reginálníh rzvje Zákn č. 131/2000 Sb., hlavním městě Praze Zákn č. 117/1995 Sb., státní sciální pdpře Zákn č.435/2004 Sb., zaměstnansti Zákn č. 108/2006 Sb., sciálních službách Vyhláška č. 518/2004 Sb., kteru se prvádí zákn č. 435/2004 Sb., zaměstnansti Vyhláška č. 519/2004 Sb., rekvalifikaci uchazečů zaměstnání a zájemců zaměstnání a rekvalifikaci zaměstnanců Vyhláška č. 176/2009 Sb., kteru se stanví náležitsti žádsti akreditaci vzdělávacíh prgramu, rganizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsb jeh uknčení Zákn č. 312/2002 Sb., úřednících územních samsprávných celků a změně některých záknů Strana 31 z 208

32 Zákn č. 319/2006 Sb., některých patřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v blasti veřejné pdpry, a změně zákna č. 235/2004 Sb., dani z přidané hdnty, ve znění pzdějších předpisů Zákn č. 218/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech a změně některých suvisejících záknů (zákn rzpčtvých pravidlech) Vyhláška č. 323/2002 Sb., rzpčtvé skladbě Zákn č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů Zákn č. 143/2001 Sb., chraně hspdářské sutěže Zákn č. 106/1999 Sb., svbdném přístupu k infrmacím Zákn č. 500/2004 Sb., správní řád Zákn č. 499/2004 Sb., archivnictví a spisvé službě a změně některých záknů Zákn č. 300/2008 Sb., elektrnických úknech a autrizvané knverzi dkumentů Zákn č. 320/2001 Sb., finanční kntrle ve veřejné správě a změně některých záknů (zákn finanční kntrle) Vyhláška č. 416/2004 Sb., kteru se prvádí zákn č. 320/2001 Sb., finanční kntrle ve veřejné správě a změně některých záknů (zákn finanční kntrle) Zákn č. 255/2012 Sb., kntrle (kntrlní řád) Zákn č. 166/1993 Sb., Nejvyšším kntrlním úřadu Zákn č. 456/2011 Sb., finanční správě České republiky Zákn č. 235/2004 Sb., dani z přidané hdnty Zákn č. 586/1992 Sb., daních z příjmů Zákn č. 280/2009 Sb., daňvý řád Zákn č. 563/1991 Sb., účetnictví Vyhláška č. 270/2010 Sb., inventarizaci majetku a závazků Zákn č. 125/2008 Sb., přeměnách bchdních splečnstí a družstev Zákn č. 130/2002 Sb., pdpře výzkumu, experimentálníh vývje a invací z veřejných prstředků a změně některých suvisejících záknů (zákn pdpře výzkumu, experimentálníh vývje a invací) Veřejná pdpra Zákn č. 215/2004 Sb., úpravě některých vztahů v blasti veřejné pdpry a změně zákna pdpře výzkumu a vývje Vyhláška č. 465/2009 Sb., údajích zaznamenávaných d centrálníh registru pdpr de minimis Zákn č. 319/2006 Sb., některých patřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v blasti veřejné pdpry Zadávání veřejných zakázek Zákn č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách Vyhláška č. 230/2012 Sb., kteru se stanví pdrbnsti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rzsah supisu stavebních prací, ddávek a služeb s výkazem výměr Vyhláška č. 232/2012 Sb., pdrbnstech rzsahu důvdnění účelnsti veřejné zakázky a důvdnění veřejné zakázky Vyhláška č. 231/2012 Sb., kteru se stanví bchdní pdmínky pr veřejné zakázky na stavební práce Strana 32 z 208

33 Vyhláška č. 133/2012 Sb., uveřejňvání vyhlášení pr účely zákna veřejných zakázkách a náležitstech prfilu zadavatele Vyhláška č. 162/2011 Sb., způsbu stanvení zvláštních technických pdmínek pr účely zákna veřejných zakázkách Vyhláška č. 328/2006 Sb., kteru se stanví paušální částka nákladů řízení přezkumání úknů zadavatele pr účely zákna veřejných zakázkách Jedntné metdické prstředí pr prgramvé bdbí Metdický pkyn pr přípravu prgramvých dkumentů pr prgramvé bdbí Metdický pkyn pr evaluace v prgramvém bdbí Metdický pkyn zásady tvrby a pužívání indikátrů v prgramvém bdbí Metdický pkyn pr způsbilst výdajů a jejich vykazvání v prgramvém bdbí Metdický pkyn pr řízení rizik ESI fndů v prgramvém bdbí Metdický pkyn pr řízení výzev, hdncení a výběr prjektů v prgramvém bdbí Metdický pkyn pr publicitu a kmunikaci Evrpských strukturálních a investičních fndů v prgramvém bdbí Metdický pkyn prcesů řízení a mnitrvání ESI fndů v MS2014+ (1. a 2. část) Metdický pkyn pr blast zadávání zakázek pr prgramvé bdbí Metdický pkyn pr mnitrvání implementace Evrpských strukturálních a investičních fndů v ČR v prgramvém bdbí Metdický pkyn pr přípravu řídicí dkumentace prgramů v prgramvém bdbí Metdický pkyn k revizi prgramů pr prgramvé bdbí Metdické dpručení pr prjekty vytvářející příjmy v prgramvém bdbí Metdický pkyn pr využití integrvaných nástrjů v prgramvém bdbí Metdické dpručení pr blast veřejné pdpry Metdický pkyn k rzvji lidských zdrjů v prgramvém bdbí a v prgramvém bdbí Strategie pr bj s pdvdy a krupcí v rámci čerpání fndů SSR v bdbí Metdický pkyn finančních tků prgramů splufinancvaných z Evrpských strukturálních fndů, Fndu sudržnsti a Evrpskéh námřníh a rybářskéh fndu na prgramvé bdbí Metdický pkyn certifikace výdajů pr prgramvé bdbí Metdický pkyn pr výkn kntrl v dpvědnsti řídicích rgánů při implementaci Evrpských strukturálních a investičních fndů pr bdbí Pravidla splufinancvání Evrpských strukturálních a investičních fndů v prgramvém bdbí Pravidla řízení a krdinace Dhdy partnerství v prgramvém bdbí Kntakty Řídicí rgán OP PPR: Strana 33 z 208

34 Hlavní měst Praha Magistrát hlavníh města Prahy Odbr evrpských fndů Jungmannva 35/ Praha 1 Webvé stránky: fn@praha.eu Datvá schránka: 48ia97h Telefn: V textu jedntlivých výzev k předkládání žádstí pdpru jsu uvedeny kntakty na knkrétní zaměstnance řídicíh rgánu OP PPR, kteří jsu za příslušnu výzvu dpvědní. Výzvy jsu uveřejňvány prstřednictvím infrmačníh systému IS KP14+ a na webvých stránkách Ke knkrétnímu předlženému prjektu je pté v rámci řídicíh rgánu OP PPR přidělen kntaktní zaměstnanec OP PPR. Infrmace přiděleném zaměstnanci řídicíh rgánu je žadatelům a příjemcům dstupná v infrmačním systému IS KP14+, prstřednictvím kteréh předlžili svu žádst pdpru. Kntakty na všechny zaměstnance řídicíh rgánu OP PPR, včetně infrmace jejich zařazení v rganizační struktuře, jsu k dispzici na 6. Základní infrmace Prgramvý dkument OP PPR byl schválen vládu ČR dne 9. července 2014 a Evrpsku kmisí dne 11. června OP PPR je kncipván jak multifndvý, tedy s pdpru z fndů EFRR a ESF. Vnitřně se člení d 5 priritních s, ty jsu dále rzděleny d tzv. investičních pririt (tematické blasti definvané EU) a specifických cílů. OP PPR ve své priritní se 1 Psílení výzkumu, technlgickéh rzvje a invací (SC 1.2) plánuje využití finančních nástrjů. Věcné zacílení OP PPR je uveden níže: Priritní sa 1: Psílení výzkumu, technlgickéh rzvje a invací (31 % alkace OP, EFRR) aplikvaný výzkum a pdpra invační infrastruktury splupráce veřejných výzkumných institucí se sukrmým sektrem pdpra vzniku a rzvje invujících malých a středních pdniků Priritní sa 2: Udržitelná mbilita a energetické úspry (30 % alkace OP, EFRR) preferenční patření veřejné dpravy a systémy parkvišť Park&Ride energetické úspry veřejných budv a technických zařízení v majetku města a rganizací zřízených či zalžených HMP Priritní sa 3: Pdpra sciálníh začleňvání a bj prti chudbě (14 % alkace OP, EFRR a ESF) pdpra rzvje sciálních služeb a sc. integrace nvé frmy kmunitní služby pdpra sciálníh pdnikání Priritní sa 4: Vzdělání a vzdělanst a pdpra zaměstnansti (21 % alkace OP, EFRR a ESF) pdpra zvýšení kapacit a kvality výuky předšklníh (také zařízení pr výchvu dětí d 3 let), primárníh a sekundárníh vzdělávání zrvnprávnění přístupu ke vzdělání zvýšení dstupnsti zařízení péče děti Strana 34 z 208

35 Priritní sa 5: Technická pmc (4 % alkace OP, ESF) zajištění kvalitníh řízení prgramu Část B 7. Obecné pdmínky OP PPR Níže jsu uvedeny becné pdmínky a základní pravidla pr pskytnutí pdpry, které musí splnit žadatel/příjemce a další subjekty zapjené d realizace prjektu. Nejedná se úplný výčet pravidel a pdmínek, které musí žadatel/příjemce splnit ty jsu bsaženy v celém dkumentu Pravidel, textu příslušné výzvy a ppř. ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace. Žadatel/Příjemce tedy vždy musí plnit pdmínky vyplývající ze všech těcht dkumentů, nikliv puze pdmínky uvedené v tét kapitle. Níže uvedené pdmínky zahrnují pžadavky na prjekt, jeh realizaci a případně udržitelnst. V závislsti na svém charakteru jsu předmětem věřvání ze strany ŘO ve fázi před pskytnutím pdpry (viz zejména kap. 9.3, 10.1, 10.2, 10.3), ve fázi p pskytnutí pdpry (viz kap. 13.1) neb v bu fázích. V případě, že je některá z becných pdmínek pdrbněji rzpracvána v dalším textu Pravidel, je v tét kapitle uveden puze dkaz na příslušnu kapitlu. V případě pdmínek, které nejsu blíže rzpracvány v dalším textu Pravidel, je přím v tét kapitle u pdmínky uveden, jakým způsbem je třeba ji naplnit, ppř. charakteristika th, c přesně je předmětem dané pdmínky. Navazující kapitla 8 pak uvádí další pdmínky specifické pr jedntlivé priritní sy OP PPR. Respektvání strategie OP PPR Prjekt musí plně respektvat stanvenu strategii OP PPR. Předkládané prjekty musí zahrnvat kvantifikvané cíle (stanvené prgramem) v míře, která dpvídá finančnímu pdílu prjektu na realizaci příslušnéh specifickéh cíle OP PPR. Každý prjekt musí ddržvat, tj. drážet vliv na rvné příležitsti a udržitelný rzvj. Sulad s legislativu Žadatel/příjemce musí při předkládání, realizaci a mnitrvání (administraci) prjektu pstupvat pdle platné legislativy EU a ČR (veřejné zakázky, hspdářská sutěž, živtní prstředí, dkladvání a účetnictví apd.). Respektvání relevantních nárdních a reginálních strategií Prjekt musí dále plně respektvat platné strategické dkumenty nárdní a reginální úrvně, které jsu pr něj relevantní. Jedná se například Manuál tvrby veřejných prstranství hl. m. Prahy v případě prjektů, jejichž sučástí budu stavební práce zasahující d veřejných prstranství. Finanční a eknmické zdraví žadatele Na majetek žadatele nesmí být vyhlášen knkurs. Prti majetku žadatele pdpru nemůže být veden výkn rzhdnutí, žadatel pdpru nemůže být v úpadku či likvidaci. Suběh dtací Pdpra pskytnutá prjektu realizvaná v rámci OP PPR není slučitelná s pdpru pskytnutu na týž prjekt z jinéh dtačníh prgramu z prstředků EU ani z jiných nárdních veřejných zdrjů, s výjimku stanvenéh pdílu splufinancvání. Strana 35 z 208

36 Pdpisem Smluvy financvání příjemce stvrzuje, že nečerpá žádnu další dtaci, pdpru, finanční příspěvek neb jim bdbné z prstředků EU ani z jiných nárdních veřejných zdrjů, s výjimku stanvenéh pdílu splufinancvání. Příjemce v průběhu realizace prjektu dkládá ddržvání tht svéh závazku frmu čestnéh prhlášení. Sučasné předlžení žádstí pdpru z různých prgramů není vylučen. V případě, že příjemce pžádal na prjekt neb na jeh část pdpru z jiných prgramů, má pvinnst známit tut skutečnst pskytvateli pdpry. V případě přiznání a následnéh přijetí pdpry z jinéh dtačníh prgramu bude příjemci pdpra v rámci OP PPR zrušena. Finanční krytí prjektu Žadatel/příjemce je pvinen v případě pskytvání dtace frmu tzv. ex-pst platby zajistit finanční krytí celéh prjektu neb minimálně krytí etapy s nejvyšším finančním bjemem (u více-etapvých prjektů). Žadatel je pvinen dlžit relevantní dklady k zajištění financvání prjektu (výpis z účtu, příslib úvěru, smluva půjčce či jiný relevantní dklad) v dbě tzv. ex-ante kntrl. Účet (bankvní účty) prjektu Žadatel/příjemce může pr účely prjektu užívat jakýkli vlastní bankvní účet u kterékli kmerční banky, neb si může zřídit pr prjekt zvláštní bankvní účet/pdúčet u kterékli kmerční banky, který bude pužívat výhradně pr příjmy a výdaje spjené s realizací prjektu. Pkud si žadatel/příjemce nezřídí zvláštní/samstatný bankvní účet pr účely prjektu a bude pr příjmy a výdaje spjené s prjektem pužívat vlastní bankvní účet, je pvinen vést k tmut bankvnímu účtu ddělenu účetní evidenci (analytický pdúčet) v suladu s pdmínkami pr vedení účetnictví. Žadatel/příjemce je pvinen pskytvat výpisy z bankvníh účtu prjektu ke kntrle řídicímu rgánu se žádstí platbu. V případě, že je žadatel/příjemce hlavní měst Praha neb městská část, může pr všechny individuální prjekty financvané z prgramu OP PPR zřídit jeden splečný bankvní účet/pdúčet, zachycující veškeré výdaje a příjmy spjené se všemi individuálními žádstmi hlavníh města Prahy neb městské části. Platby týkající se jedntlivých prjektů je nutné na bankvním výpisu rzlišit buď pstupem dhdnutým s banku neb pdle jejich bvyklé praxe. V případě, že žadatel/příjemce pr prjekty financvané z prgramu OP PPR pužívá více bankvních účtů, je nutné, aby všechny tyt účty byly uvedeny ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace. Bezhtvstní výdaje prjektu mhu být hrazeny i z jinéh bankvníh účtu příjemce neb partnera než je uveden ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace. Při prkazvání pvinně vykazvaných výdajů prjektu musí být každá úhrada prkázána kpií výpisu th bankvníh účtu, ze kteréh byla platba skutečně prvedena. Přitm musí být z výpisu zřejmé, že se jedná bankvní účet příjemce/partnera. Za kntrlu uskutečnění plateb z účtu partnera je dpvědný příjemce. Je nutné dlžit dpvídající převd prstředků z účtu příjemce na účet partnera a zárveň je nutné dlžit úhradu z účtu partnera ddavateli, prt dpručujeme partnera k tét pvinnsti zavázat v partnerské smluvě. Žadatel/příjemce nesmí platit ddavatelům neb zhtvitelům v htvsti, ani šekem, s výjimku nevyhnutelných plateb v htvsti (zejména cestvní náhrady, přímá pdpra cílvé skupině, apd.). Dkladem prvedení těcht plateb jsu pkladní dklady. Bankvní pplatky spjené s vedením bankvníh účtu/pdúčtu prjektu jsu způsbilým výdajem u prjektů financvaných z EFRR 2. Vedení účetnictví a daňvé evidence 2 U prjektů financvaných z ESF se jedná nepřímý náklad. Strana 36 z 208

37 Příjemce je pvinen vést ddělenu účetní evidenci (středisk, zakázka, činnst) pr prjekt v rámci OP PPR a pskytvat z ní pžadvané údaje všem kntrlním rgánům a dále vést účetnictví v suladu se záknem č. 563/1991 Sb., účetnictví, ve znění pzdějších předpisů. Příjemci, kteří nevedu účetnictví pdle tht zákna, jsu pvinni vést daňvu evidenci pdle zákna č. 586/1992 Sb., dani z příjmu, ve znění pzdějších předpisů, v případě finanční pmci OP PPR rzšířenu ddatečné pžadavky: příslušný dklad musí splňvat předepsané náležitsti účetníh dkladu ve smyslu zákna č. 563/1991 Sb., účetnictví, ve znění pzdějších předpisů, předmětné dklady musí být správné, úplné, průkazné, srzumitelné a průběžně písemně vedeny způsbem zaručujícím jejich trvalst, při kntrle pskytne žadatel/příjemce kntrlním rgánům na vyžádání daňvu evidenci v plném rzsahu, uskutečněné příjmy a výdaje jsu analyticky vedeny ve vztahu k příslušnému prjektu, ke kterému se váží, tzn. že na dkladech musí být jednznačně uveden, ke kterému prjektu se vztahují. Důležité je správné zaúčtvání investičních a neinvestičních nákladů prjektu. Zaúčtvání musí být v suladu s becně platnými právními předpisy týkajícími se tét prblematiky 3. Příjemci musí být schpni průkazně všechny perace dkladvat dle relevantních nařízení EU při následných kntrlách a auditech. Zajištění majetkprávních vztahů V prjektu musí být vyjasněny suvisející majetkprávní vztahy. Žadatel tut pvinnst dkládá při předlžení žádsti pdpru relevantními přílhami, blíže viz kap , bd 5. Odkrytí vlastnické a vládací struktury právnických sb V suladu s Dhdu partnerství mezi ČR a EU a s hledem na princip transparentnsti a zamezení ptenciálníh střetu zájmů jsu žadatelé pvinni dkrýt jejich vlastnicku strukturu při předlžení žádsti pdpru. Prjekty, resp. jejich předkladatelé, u nichž by dšl ke střetu zájmu, neb nebudu mci vlastnicku strukturu prkázat, nemůžu získat pdpru. Pvinnst dkrýt vlastnicku a vládací strukturu plní žadatelé dlžením přílhy Infrmace vlastnické a vládací struktuře právnické sby k žádsti pdpru (viz kap. 9.3) a případně též na vyžádání kntrlních subjektů při kntrlách a auditech. Pjištění Žadatel/příjemce pdpry je pvinen pjistit veškerý pjistitelný dluhdbý hmtný majetek 4 přizvaný z finanční pmci OP PPR prti jeh pškzení, zničení a ztrátě pté, kdy se tent majetek stane způsbilým k pjištění. Výše pjistné částky by neměla být nižší než hdnta majetku přizvanéh z finanční pmci OP PPR. Z důvdu zajištění udržitelnsti prjektu musí být pjištění majetku zajištěn p dbu minimálně 5 let d pslední platby příjemci (pr malé a střední pdniky 3 rky d pslední platby příjemci). V případě nepjistitelnéh majetku je žadatel/příjemce pvinen dlžit ptvrzení tm, že tent majetek nelze pjistit. Ddržení pravidel pr případné zapjení partnerů D přípravy neb realizace prjektu mhu být zapjeni tzv. partneři prjektu. Partnerství s dalšími subjekty může výrazně bhatit prjekt a napmci tmu, že prjekt přinese něc zcela nvéh. 3 včetně ddržvání vyhlášky č. 323/2002 Sb., rzpčtvé skladbě v případě subjektů, kterých se t týká 4 pdrbnější definice hmtnéh majetku viz např. 26, dst. 2 zákna č. 586/1992 Sb., daních z příjmů, ve znění pzdějších předpisů Strana 37 z 208

38 Samtné zapjení partnerů d prjektů pvinné není, tj. prjekt partnery mít nemusí. Pkud ale partneři prjektu existují, musí být zapjeni v suladu s dále uvedenými pravidly. Partneři se musí pdílet na realizaci věcných aktivit prjektu. Způsb zapjení může být finanční, materiální, frmu dbrných služeb neb nejlépe kmbinací více způsbů. Frma partnerství není předepsána, ale pr hdncení zapjení partnera je třeba dlžit dvustranný právní akt (smluva / dhda partnerství v prjektu). Za partnera prjektu nelze v žádném případě pvažvat rganizace zakládané či zřizvané žadatelem/příjemcem a zakládající rganizace žadatele/příjemce, cž bude hdntitelem prvěřván. Statutární zástupce žadatele/příjemce nemůže být sučasně statutárním zástupcem partnera. Partnerství nesmí nahrazvat zabezpečení běžné administrace prjektu (zejména zpracvání zpráv realizaci a udržitelnsti prjektu, finanční řízení prjektu, účetnictví, administrativní agendu apd.), předmětem partnerství nesmí být ani pskytvání běžných služeb (publicity prjektu, výpčetní služby, účetní služby apd.), ani ddání zbží. Partnerství není vztahem, kdy příjemce neb partner zajišťují v prjektu takvé aktivity, které mhu být běžně na trhu pskytnuty jak služby dalšími subjekty (např. realizace jazykvých kurzů, kurzy práce s výpčetní techniku, kmunikační dvednsti apd.). Je-li uzavřena dhda partnerství mezi příjemcem a partnerem, musí být ddržen sulad plnění pdle takvét dhdy s legislativními pstupy v ČR, a t zejména v blasti zadávání veřejných zakázek a hspdářské sutěže. Musí být prkazatelně zdůvdněn výběr partnera, vysvětlen a ppsán výstup/příns partnera jak v etapách, tak v celém prjektu (tzn., že partner není v prjektu ddavatelem zbží či služeb). Pr rzhdvání zapjení partnera je pdstatné zdůraznit, že dpvědnst za realizaci prjektu má vždy příjemce, aniž by přitm byla narušena dpvědnst partnera za ddržvání becně závazných vnitrstátních předpisů a pravidel spjených s čerpáním finančních zdrjů z ESI fndů. Příjemce vůči hlavnímu městu Praze garantuje, že prjekt je realizván pdle pravidel OP PPR a v suladu s pdepsanu Smluvu financvání/pdmínkami realizace. Pr partnera v přiměřené míře (v závislsti na knkrétních ustanveních dhdy s příjemcem partnerství) platí stejné pdmínky a pravidla jak pr žadatele / příjemce pr pskytnutí pdpry, zejména pkud jde vedení účetnictví a daňvé evidence, způsbilst výdajů a ddržvání pdmínek pr zadávání veřejných zakázek. ŘO kntrluje materiály dkládající deklarvané partnerství, jakž i ddržení těcht pdmínek. V průběhu realizace prjektu není mžné d prjektu zahrnut nvéh partnera, který nebyl uveden ve schválené prjektvé žádsti. Rzlišují se dva typy partnerů: Partner s finančním pdílem na rzpčtu Pr tent typ partnerství musí být uzavřena písemná smluva partnerství. Tent typ partnera přijímá prstřednictvím příjemce část finanční pdpry, tj. v suladu se smluvu partnerství je partnervi pskytván finanční plnění za jeh pdíl na realizaci částí věcných aktivit prjektu. Partnerem s finančním pdílem může být puze právnická sba se sídlem v ČR. Partner bez finančníh pdílu na rzpčtu Tent typ partnera se pdílí na realizaci věcných aktivit prjektu např. frmu knzultací, dbrné garance apd., ale není mu pskytván žádné finanční plnění za účast na realizaci prjektu. Partnerem bez finančníh příspěvku může být právnická sba se sídlem v EU. Pr tent typ partnerství becně není nutné smluvu/dhdu partnerství v prjektu uzavírat. Pkud však žadatel předkládá žádst pdpru d specifickéh cíle OP PPR, kde je partnerství v prjektu předmětem hdntících kritérií a žadatel, chce za partnerství v prjektu získat příslušné bdy, musí smluvu/dhdu partnerství v prjektu uzavřít a následně dlžit i v případě partnerů bez finančníh plnění. Uchvání příspěvku z ESI fndů Blíže viz kap Uchvání dkladů suvisejících s realizací prjektu (archivace) Žadatel/příjemce musí uchvávat veškeré dklady suvisející s realizací prjektu a jeh financváním (v riginále neb ve verzích na becně přijímaných nsičích dat, jejichž shda s riginálem je řádně Strana 38 z 208

39 věřena) p dbu minimálně 10 let p bdržení závěrečné platby a sučasně minimálně p dbu tří let d 31. prsince následujícíh p předlžení účetní závěrky, v níž jsu výdaje na prjekt/peraci uvedeny ( začátku běhu tét lhůty má ŘO pvinnst příjemce infrmvat). Dkumentace musí být vedena přehledně a musí být lehce dsažitelná. P celu dbu archivace musí příjemce zajistit, aby v případě žádsti ŘO/Evrpské kmise předlžení dkumentů byla veškerá relevantní dkumentace pskytnuta. Obdbně musí být k archivaci ptřebných dkumentů (pdle kapitly těcht Pravidel a 155 ZVZ) zavázáni ve smluvách s žadatelem/příjemcem ddavatelé relevantních služeb. Při zániku příjemce v bdbí před uplynutím lhůty pr archivaci musí být s územně příslušným státním blastním archivem prjednán zabezpečení archivace. O tmt jednání musí být ŘO infrmván. Jeli právních nástupců více a nedjde-li mezi nimi k dhdě, rzhdne převzetí spisvny neb správníh archivu příslušný správní úřad na úseku archivnictví a výknu spisvé služby dhlížející na prvádění skartačníh řízení. Pkud dkumenty zanikajícíh subjektu nepřebírá jeh právní nástupce, musí být řídicímu rgánu umžněn výběr důležitých dkumentů. Archivvána musí být především následující dkumentace (seznam je puze indikativní a není vyčerpávající): Text Smluvy financvání/pdmínek realizace, její změny a ddatky, včetně přílh Texty smluv s partnery (pkud byly uzavírány), jejich změny a ddatky Čestná prhlášení pskytnuté pdpře de minimis předlžená jinými subjekty, kterým příjemce udělil pdpru maléh rzsahu de minimis; známení pskytnutí pdpry de minimis jiným subjektům příjemcem finanční pdpry Výběrvá řízení: slvení ddavatelů neb způsb pskytnutí/předání zadávací dkumentace uchazečům; zadávací dkumentace; nabídky d ddavatelů, jejich vyhdncení hdntící kmisí (zápisy); čestná prhlášení nestrannsti a mlčenlivsti sb, které se pdílely na hdncení a výběru; známení výsledku výběrvéh řízení uchazečům, kteří předlžili nabídku; smluvy neb bjednávky a jejich ddatky Externí výdaje: ddací listy, předávací listy či jiné dkumenty prkazující převzetí předmětu ddávky; faktury a dklady platbách či úhradách faktur Interní výdaje: mzdvé výdaje (pracvní smluva/dhda prvedení práce/dhda pracvní činnsti; výkaz práce; mzdvé listy, výplatní pásky; dklady vyplacení mzdy a záknných dvdů v členění na hrubu mzdu, zálhy daně a výdaje na sciální a zdravtní pjištění, případně metdika stanvení pměrné (alikvtní) části mzdy dpvídající práci na prjektu); interní dklady; apd. Materiální výstupy prjektu: tisky, audi a videnahrávky, apd. V případě, že jsu výdaje financvány z prjektu puze částečně, na základě zvlené metdy, je nutné archivvat tut metdiku a způsb jejíh schválení dpvědnu sbu. Příjemci a partneři jsu pvinni ukládat a archivvat dkumenty pdle závazných právních předpisů ČR. Ukládání a archivace se řídí zejména těmit právními předpisy: zákn č. 563/1991 Sb., účetnictví, ve znění pzdějších předpisů, zákn č. 582/1991 Sb., rganizaci a prvádění sciálníh zabezpečení, ve znění pzdějších předpisů, zákn 235/2004 Sb., dani z přidané hdnty, ve znění pzdějších předpisů, zákn č. 589/1992 Sb., pjistném na sciální zabezpečení a příspěvku na státní plitiku zaměstnansti, ve znění pzdějších předpisů, zákn č. 592/1992 Sb., pjistném na všebecné zdravtní pjištění, ve znění pzdějších předpisů, zákn č. 499/2004 Sb., archivnictví a spisvé službě, ve znění pzdějších předpisů. Na základě legislativy ČR je nutné některé typy dkumentů uchvávat déle než je stanven evrpsku legislativu, např. mzdvé listy až p dbu 30 let. Vzhledem k tmu, že jsu veškeré relevantní dkumenty důležitým průkazním materiálem, musí příjemce pdpry a jeh partneři při jejich ukládání pstupvat velmi bezřetně a musí zajistit, aby při jakékli případné kntrle mhly být dkumenty pužity jak důkazní prstředek. Strana 39 z 208

40 Kntrly a sankce Pužití pskytnuté dtace včetně plnění závazných údajů a indikátrů prjektu pdléhá kntrle dle zákna č. 320/2001 Sb., finanční kntrle ve veřejné správě a změně některých záknů, ve znění pzdějších předpisů, a dle zákna č. 255/2012 Sb., kntrle (kntrlní řád), v platném znění. Blíže viz kap. 13. Způsbilst výdajů Pdmínky způsbilsti výdajů jsu blíže uvedeny v kap. 17. Případné nezpůsbilé výdaje prjektu budu vždy hrazeny ze zdrjů příjemce. Veškeré výdaje, které nejsu v suladu se způsbilými výdaji prjektu neb výdaje vzniklé v průběhu realizace prjektu, které mají charakter způsbilých výdajů, avšak půjdu nad rámec rzpčtvaných výdajů prjektu (vícenáklady), je příjemce pvinen hradit ze svých vlastních zdrjů. Příjmy prjektu U prjektů, které generují příjmy, je stanvena výše dtace tak, aby byl zabráněn pskytnutí nenáležitých výhd příjemci, tj. nadměrnému financvání prjektu. Tímt je zajištěn, aby příjemce pmci bdržel puze takvu výši prstředků, která je nutná k úspěšné realizaci prjektu. Skutečná výše čistých příjmů a výdajů bude pravidelně mnitrvána ŘO. Blíže viz kap. 25. Územní alkace prjektu Prjekt musí být realizván na území hlavníh města Prahy: u investičních prjektů je místem realizace vždy míst fyzické realizace prjektu; u neinvestičních prjektů platí, že by měly být fyzicky realizvány na území hl. m. Prahy, v důvdněných případech je fyzická realizace části prjektu mžná i mim území hl. m. Prahy. Fyzická realizace křížvéh financvání musí prbíhat výhradně na území hl. m. Prahy. Prjekty musí být realizvány výhradně pr cílvu skupinu, která splňuje pdmínky územní způsbilsti pr hl. m. Prahu. Územní způsbilstí cílvé skupiny se rzumí, že sby musí splňvat předepsanu vazbu na hl. m. Prahu (vždy tu, která je pr danu skupinu relevantní): zaměstnanci vyknávají svu pracvní činnst z více než 50 % na území hl. m. Prahy; děti, žáci mají trvalé bydliště v Praze, neb se účastní výuky, které se převážně uskutečňuje ve vzdělávacích zařízeních na území hl. m. Prahy; pedaggičtí pracvníci vyknávají svu pracvní činnst z více než 50 % na území hl. m. Prahy; Etapizace prjektů U prjektů financvaných z fndu EFRR je etapizace dle níže uvedených pravidel závazná. Sledvaným bdbím (viz blíže kap ) je u těcht prjektů etapa. U prjektů financvaných z fndu ESF etapizace pvinná není. Prjekt je v tmt smyslu pvažván za jedn-etapvý. Sledvaným bdbím (viz blíže kap ) je u těcht prjektů každých 6 měsíců realizace prjektu. Žadatel je pvinen v žádsti vyplnit, zda se bude jednat prjekt jedn-etapvý či více-etapvý. Etapa se vymezuje časvě (datum zahájení a uknčení etapy) a věcně, vymezením aktivit a jedntlivých způsbilých výdajů v každé etapě s určením výše jejich hdnty. Etapa musí tvřit lgický kntrlvatelný celek (např. výkpvé zemní práce, plžení pvrchu, atd.) neb ucelené aktivity. Žadatel je pvinen prjekt etapizvat, pkud prjekt splňuje sučasně tyt pdmínky: Strana 40 z 208

41 jedná se prjekty financvaný z fndu EFRR, dba realizace je delší než 6 měsíců. Výjimku z pvinnsti etapizace mají prjekty, které budu dknčeny d 6 měsíců d schválení pdpry Zastupitelstvem hl. m. Prahy. Před pdpisem smluvy nesmí být uknčena první etapa prjektu. Maximální délka jedné etapy je 6 měsíců. Etapy se nesmí překrývat a musí na sebe přím navazvat (mezi etapami nesmí být časvá mezera). Ddržvání pravidel veřejné pdpry Blíže viz kap. 20 Dba realizace prjektů Blíže viz kap Audit prjektu Pkud celkvé plánvané výdaje (způsbilé i nezpůsbilé výdaje dle rzpčtu prjektu) na prjekt předkládaný v rámci OP PPR přesahují 90 mil. Kč včetně DPH, má příjemce pvinnst prvést nezávislý závěrečný audit tht prjektu. Smluva s autrizvaným auditrem je pžadvána nejpzději s předlžením první žádsti platbu. Audit musí být prveden certifikvanu auditrsku firmu (členem mezinárdně uznávanéh rgánu auditrů) 5. Audit se prvádí p uknčení realizace prjektu před pdáním závěrečné žádsti platbu, resp. závěrečné zprávy realizaci prjektu. Audit se týká všech výdajů prjektu (způsbilých i nezpůsbilých) s výjimku výdajů na pvinný audit prjektu. Zpráva auditra musí být připjena k závěrečné žádsti platbu. Výdaje spjené s prvedením závěrečnéh auditu u prjektu je mžné zařadit mezi způsbilé výdaje prjektu. Označvání faktur Příjemce je pvinen zajistit, aby jeh ddavatelé v suvislsti s prjektem předkládali k prplacení puze faktury, které bsahují název a čísl prjektu. Vlná šiřitelnst prduktů V rámci prjektů, pdpřených z ESF, je příjemce pvinen zabezpečit vlné šíření takvých prduktů prjektu, u kterých lze předpkládat, že budu užitečné rganizacím, jež řeší bdbné ptřeby reginu hlavníh města Prahy, resp. ptřeby cílvé skupiny jak řešil příjemce v prjektu pmcí prstředků z OP PPR. Hlavní měst Praha jak prdukty s ptenciálem pdpřit cíle OP PPR vlným šířením vymezil: metdické dkumenty pr přípravu a realizaci vzdělávacích kurzů a pradenství, včetně snv kurzů a bdbných materiálů, metdické dkumenty a pmůcky pr přípravu a realizaci vzdělávání na ZŠ, SŠ, VOŠ neb VŠ, včetně snv kurzů a bdbných materiálů, 5 Při výběru autrizvanéh auditra resp. auditrské splečnsti je mžné vycházet ze seznamu auditrů vedených Kmru auditrů ČR ( Strana 41 z 208

42 metdické a pdpůrné materiály pr přípravu business plánů subjektů sciální eknmiky a subjektů kategrie spin-ff firem, metdické, infrmační, učební a výukvé dkumenty a pmůcky pr práci s cílvu skupinu neb pr cílvu skupinu, výsledky becných a specifických analýz prblémvých blastí, které částečně neb zcela pkrývají regin hlavníh města Prahy, tj. analýzy které nejsu zaměřeny puze na situaci v knkrétní rganizaci, výstupy z knferencí, seminářů a bdbných akcí (např. sbrníky, příklady dbré praxe apd.), které v rámci prjektu přádá příjemce pdpry neb jeh partner; d tét kategrie nepatří prezentace (ve frmátu Pwer Pint a bdbných) určené na tyt akce. Příjemce předává hl. m. Praze prdukty v elektrnické frmě splu se Závěrečnu zprávu realizaci prjektu. V případech, kdy není z technických důvdů mžné prdukt předat v elektrnické frmě na běžném nsiči dat, pstačuje pskytnut hl. m. Praze v elektrnické pdbě puze ty slžky výstupu, u kterých je předání na nsiči dat technicky mžné (např. v případech e-learningu nelze předat ty parametry výstupu, které d něj vnáší lektr tím, že reaguje na činnst studenta). Obdbně platí tt ustanvení pr zpřístupnění prduktu na webvých stránkách rganizace příjemce neb stránkách partnera neb webvých stránkách prjektu (viz níže). Vlnu šiřitelnst výše vymezených prduktů prjektu má příjemce pvinnst zajistit dvěma cestami: 1. Příjemce je pvinen pskytnut dbru Evrpských fndů Magistrátu hl. m. Prahy prdukt prjektu v elektrnické frmě za účelem umístění prduktu na webvých stránkách určených hlavním městem Prahu a umžnění jeh stahvání třetími sbami; příjemce se pdpisem Smluvy financvání/pdmínek realizace zavazuje, že v případě, kdy by prdukt prjektu pdléhal chraně z autrskéh zákna, vypřádá s autry takvéh díla všechna práva a závazky dle autrskéh zákna; stejný závazek je příjemce pvinen přenést na případné partnery v rámci realizace prjektu. Příjemce sučasně ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace stvrzuje, že pkud některý z prduktů prjektu naplní znaky díla chráněnéh autrským záknem, pskytuje hlavnímu městu Praze právnění s takvým dílem v plném rzsahu nakládat a užívat je, tzn. zejména pskytvat je třetím subjektům. 2. Příjemce je pvinen prdukt prjektu v elektrnické frmě umístit na webvých stránkách své rganizace neb stránkách partnera neb webvých stránkách prjektu pdpřenéh z OP PPR a umžnit jeh stahvání třetími sbami. Závazek k vlné šiřitelnsti výše vymezených prduktů prjektu se nevztahuje na prjekty, kterým jsu prstředky pskytvány v režimu veřejné pdpry neb režimu de minimis. 8. Pdmínky pr jedntlivé priritní sy Níže jsu uvedeny typy a příklady aktivit, které mají být pdprvány, určení hlavních cílvých skupin a druhů žadatelů/příjemců v suladu s prgramvým dkumentem OP PPR Priritní sa 1: Psílení výzkumu, technlgickéh rzvje a invací Specifický cíl 1.1: Vyšší míra mezisektrvé splupráce stimulvaná reginální samsprávu Klíčvým cílem je pdpřit mezisektrvu splupráci mezi veřejnu správu, výzkumnými rganizacemi a pdniky na reginální úrvni a zvýšit její četnst, finanční bjem a kvalitu. Cílem je Strana 42 z 208

43 začít v reginu pužívat nvé, dsud nevyužívané neb mál využívané pdpůrné nástrje, které dpručuje Reginální invační strategie hl. m. Prahy. Typy a příklady pdprvaných aktivit Pdpra aktivit veducích ke kmercializaci výsledků výzkumu pmcí věření prveditelnsti a kmerčníh ptenciálu a jejich zavedení d praxe ( prf-f-cncept ) činnsti suvisející s mapváním aplikvatelnsti a průzkumem trhu a zájmu aplikační sféry činnsti veducí ke vzniku funkčníh vzrku/prttypu, nalezení strategickéh kmerčníh partnera, patentvání a případně vznik nvé spin-ff firmy Prjekty zadávání veřejných zakázek v předbchdní fázi (PCP) 6 a invační pptávky veřejnéh sektru (PPI) vývj nvých řešení, dpvídajících ptřebám veřejnéh sektru, v knkurenčním prstředí ve střednědbém a dluhdbém hrizntu Prjekty splupráce výzkumnéh sektru s aplikační sféru Hlavní cílvé skupiny nástrje na psílení mezisektrvé splupráce (např. invační vuchery) pkračvací vuchery na rzvj již navázanéh kntaktu vuchery na zapjení d mezinárdní splupráce Výzkumné rganizace Pdnikatelské subjekty Městská samspráva Typy žadatelů/příjemců Hlavní měst Praha Městské části hl. m. Prahy Organizace zřízené a zalžené hl. m. Prahu a městskými částmi Výzkumné rganizace (pdle definice Rámce Splečenství pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací) Pdnikatelské subjekty Nestátní neziskvé rganizace Prfesní a zájmvá sdružení Finanční rámec finanční pdpra bude pskytvána frmu dtace, budu využity finanční nástrje např. ve frmě půjček, záruk, kapitálu (seed-kapitál), případně v kmbinaci se subvencemi úrkvých sazeb neb subvencemi pplatků za záruky; splufinancvání z EFRR u prjektů, které splňují znaky veřejné pdpry, budu aplikvány předpisy EU stanvující hrní hranici financvání takvéh prjektu z veřejných zdrjů knkrétní výše splufinancvání je stanvena vždy přím v textu příslušné výzvy, zveřejněné na webvých stránkách 6 za pdržení pdmínek stanvených v bdě 2.3 Rámce pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací Strana 43 z 208

44 Specifický cíl 1.2: Snazší vznik a rzvj znalstně intenzivních firem Cílem intervence je pmci znalstně intenzivním pdnikům v pčátečních fázích jejich rzvje, kdy se rzhduje jejich další existenci. Typy a příklady pdprvaných aktivit Zvyšvání kvality a efektivity fungvání vědecktechnických parků, včetně inkubátrů rzšiřvání a zkvalitňvání prstrvých kapacit, specifickéh zařízení a vybavení rzvj lidských zdrjů VTP při pskytvání specializvaných služeb pr firmy, např. v blasti strategickéh řízení a managementu invací, pradenství v blasti zvyšvání pptávky, chrany a využití práv duševníh vlastnictví, navazvání a rzvíjení výzkumné splupráce, kmercializace výsledků výzkumu, přístupu ke kapitálu apd. Vznik a rzvj kapacit pskytujících prgresivní služby pr pdnikatele (MSP) zkvalitnění nabídky vybraných služeb pr pdniky Rzvj invačních firem v pčátečních bdbích jejich živtníh cyklu psílení aktivit malých a středních pdniků v blasti výzkumu, vývje a invací Hlavní cílvé skupiny Výzkumné rganizace Pdnikatelské subjekty Městská samspráva Typy žadatelů/příjemců Hlavní měst Praha Městské části hl. m. Prahy Organizace zřízené a zalžené hl. m. Prahu a městskými částmi Výzkumné rganizace (pdle definice Rámce Splečenství pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací) Pdnikatelské subjekty Nestátní neziskvé rganizace Prfesní a zájmvá sdružení Finanční rámec finanční pdpra bude pskytvána frmu dtace; splufinancvání z EFRR u prjektů, které splňují znaky veřejné pdpry, budu aplikvány předpisy EU stanvující hrní hranici financvání takvéh prjektu z veřejných zdrjů knkrétní výše splufinancvání je stanvena vždy přím v textu příslušné výzvy, zveřejněné na webvých stránkách Priritní sa 2: Udržitelná mbilita a energetické úspry Strana 44 z 208

45 Specifický cíl 2.1: Energetické úspry v městských bjektech dsažené také s využitím vhdných bnvitelných zdrjů energie, energeticky efektivních zařízení a inteligentních systémů řízení Obsahem specifickéh cíle je snižvání energetické nárčnsti bjektů a technických zařízení služících pr zajištění prvzu městské veřejné a silniční dpravy a dále realizací piltních prjektů přeměny energeticky nárčných veřejných budv na budvy s téměř nulvu sptřebu energie (příp. na budvy v pasivním energetickém standardu) s integrvanými inteligentními systémy. Typy a příklady pdprvaných aktivit Zvyšvání energetické efektivity v rámci bjektů a technických zařízení pr zajištění prvzu městské veřejné dpravy zefektivnění využití rekupervané elektrické energie z klejvých vzidel (využití superkapacitrů) výměna přívdních klejnic v síti metra za energeticky méně nárčné (např. hliníkvé klejnice) renvace světlvacích sustav, instalace vhdných a energeticky efektivních zařízení využívající bnvitelné zdrje energie, instalace systémů nucenéh větrání s rekuperací dpadníh tepla v rámci bjektů pr zajištění městské veřejné dpravy Zvyšvání energetické efektivity v rámci bjektů a technických zařízení pr zajištění prvzu městské silniční dpravy snížení energetické nárčnsti technických zařízení (např. prsvětlených dpravních značení, výměna sdíkvých svítidel v rámci světlvací sustavy apd.) úsprné světlení parkvišť P+R úsprné patření na svislém dpravním značení (velkých dálkvých návěstí) a přechdů pr chdce snížení energetické nárčnsti světelných signalizačních zařízení Realizace piltních prjektů přeměny energeticky nárčných městských budv na budvy s téměř nulvu sptřebu energie (příp. na budvy v pasivním energetickém standardu) s integrvanými inteligentními systémy, které umžní centralizaci plnhdntnéh sledvání, vládání a plánvání funkcí zařízení budv Hlavní cílvé skupiny Vlastníci a uživatelé bjektů, ve kterých budu realizvána energeticky úsprná patření Typy žadatelů/příjemců Hlavní měst Praha Organizace zřízené a zalžené hl. m. Prahu Dpravní pdnik hl. m. Prahy, a.s. Technická správa kmunikací hl. m. Prahy Organizace pr výzkum a šíření znalstí (pdle definice Rámce Splečenství pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací) Finanční rámec finanční pdpra bude pskytvána frmu dtace; splufinancvání z EFRR u prjektů, které splňují znaky veřejné pdpry, budu aplikvány předpisy EU stanvující hrní hranici financvání takvéh prjektu z veřejných zdrjů Strana 45 z 208

46 knkrétní výše splufinancvání je stanvena vždy přím v textu příslušné výzvy, zveřejněné na webvých stránkách Specifický cíl 2.2: Zvyšvání atraktivity užívání městské veřejné dpravy Typy a příklady pdprvaných aktivit Realizace záchytných parkvišť systému P+R (park & ride) u stanic a zastávek drážní dpravy, případně včetně dplňkvých služeb úschvy jízdních kl B+R (bike & ride) vybavení areálu neb bjektu parkviště příjezdy z místní uliční sítě k realizvanému parkvišti bezbariérvé pěší přístupy d realizvanéh parkviště P+R k návazné drážní dpravě světlení a značení parkviště v dpvídajícím rzsahu parkvací místa s mžnstí dbíjení elektrmbilů Opatření pr preferenci pvrchvé městské veřejné dpravy v uličním prvzu realizace nvéh ddělení tramvajvéh pásu d uličníh prvzu, realizace neb vyznačení vyhrazených jízdních pruhů pr autbusy, úpravy světelných signalizačních zařízení pr preferenci tramvají neb pr preferenci autbusů (s využitím systému aktivní detekce) dplňkvě patření k rychlejšímu a bezpečnějšímu nástupu a výstupu na zastávkách tramvají a autbusů (tzv. vídeňské zastávky, zastávkvé mysy, časvé strůvky, zvýšení nástupních hran apd.) úpravy pr zajištění chybějícíh bezbariérvéh přístupu k řešeným zastávkám a také úpravy bezbariérvéh přístupu a řešených zastávek k usnadnění jejich pužívání sbami se specifickým tělesným pstižením, zejména se zrakvým pstižením), úpravy dpravníh značení a úpravy režimu parkvání směřující k plynulejšímu průjezdu tramvají neb autbusů dplňkvě instalace zařízení pr aktivní detekci v autbusech městské veřejné dpravy nasazvaných d prvzu na řešených úsecích Hlavní cílvé skupiny Obyvatelé a návštěvníci města Typy žadatelů/příjemců Hlavní měst Praha Městské části hl. m. Prahy Organizace zřízené a zalžené hl. m. Prahu a městskými částmi hl. m. Prahy Dpravní pdnik hl. m. Prahy, a.s. Technická správa kmunikací hl. m. Prahy Správa železniční dpravní cesty ROPID / právnická sba zalžená kraji a bcemi pr plnění úklů při zřizvání a rganizaci integrvaných veřejných služeb v přepravě cestujících (dle zák. 194/2010 Sb. veřejných službách v přepravě cestujících) Finanční rámec finanční pdpra bude pskytvána frmu dtace Strana 46 z 208

47 splufinancvání z EFRR u prjektů, které splňují znaky veřejné pdpry, budu aplikvány předpisy EU stanvující hrní hranici financvání takvéh prjektu z veřejných zdrjů knkrétní výše splufinancvání je stanvena vždy přím v textu příslušné výzvy, zveřejněné na webvých stránkách Priritní sa 3: Pdpra sciálníh začleňvání a bj prti chudbě Specifické cíle 3.1 pr blast sciálníh začleňvání a 3.2 pr blast sciálníh pdnikání jsu financvány z EFRR, specifický cíl 3.3 zaměřený na psílení sudržnsti na úrvni místních kmunit je financván z ESF Specifický cíl 3.1: Psílená sciální infrastruktura pr integraci, kmunitní služby a prevenci Specifický cíl 3.1 je naplňván prstřednictvím tří blastí aktivit. První je investiční pdpra prjektů zřizvání či rzšiřvání stávajících sciálních služeb (investice d reknstrukcí, prav, rzšíření, vybavení apd.) pr sby bez dmva i pr sby hržené bezdmvectvím a citající se v krizi. Druhu blast představuje investiční pdpra vzniku a rzšíření prjektů aktivizujících místní kmunity a rzvíjejících invativní přístupy v blasti integrace (zejména kulturně kmunitní centra). Třetí blast zahrnuje pdpru reknstrukcí, prav a úprav bytů na byty sciálníh bydlení (prjekty zacílené na diferencvané frmy sciálníh bydlení) s důrazem na prevenci a řešení prblematiky bezdmvectví. Typy a příklady pdprvaných aktivit Zvyšvání kapacit služeb pr bezdmvce a sby hržené bezdmvectvím a nacházející se v krizi zřizvání nvých a rzšiřvání stávajících prstr sciálních služeb pr sby bez dmva i pr sby hržené bezdmvectvím a citající se v krizi (např. bezprahvá a nízkprahvá centra a azylvé dmy, dmy na půl cesty a denní centra v kmbinaci s hygienickými centry - prádelny, umývárny, talety -apd.) za účelem navýšení kapacit jedntlivých služeb investice d zařízení a vybavení jedntlivých sciálních služeb pr sby bez dmva i pr sby hržené bezdmvectvím a citající se v krizi (např. bezprahvá a nízkprahvá centra a azylvé dmy, dmy na půl cesty a denní centra v kmbinaci s hygienickými centry - prádelny, umývárny, talety - apd.) za účelem zvýšení jejich efektivity a kvality Zvyšvání kapacit nízkprahvých a kulturně kmunitních center pskytujících zázemí pr sciálně aktivizační aktivity zřizvání nvých a rzšiřvání stávajících center a prstr kmunitníh živta (kulturně kmunitní centra, místní instituce i neinstitucinalizvané prjekty aktivizující živt místních i nadmístních kmunit a zaměřených na lkální prjekty sciální integrace skrze kmunitní aktivity) investice d budv (reknstrukce, přestavba, úprava, rzšíření bjektů), zařízení a vybavení vznik nvých či rzšiřvání stávajících invativních prjektů kmunitníh živta a integrace (kulturně kmunitní centra a prstry místníh kmunitníh živta a sciální integrace různé veliksti a šíře záběru) - investice d budv (reknstrukce, přestavba, úprava, rzšíření bjektů), zařízení a vybavení pdprující prjekty místních aktérů (kluby, splky apd.) v blasti kmunitníh živta a lkální integrace) pdpra stávajících institucí místníh živta (knihvny, škly, kulturní dmy, dmy dětí a mládeže apd.) při rzšiřvání záběru aktivit na prjekty aktivizace místních kmunit a psilvání místní sciální sudržnsti (včetně splupráce jedntlivých Strana 47 z 208

48 subjektů) investice d budv (reknstrukce, přestavba, úprava, rzšíření bjektů), zařízení a vybavení přím a výhradně pr účely kulturně kmunitních, aktivizačních a integračních aktivit a prjektů (samstatně prvzvaných či ve splupráci s statními lkálními aktéry, rganizacemi apd.) Pdpra reknstrukcí, prav a úprav bytů na byty systému sciálníh bydlení a bje prti bezdmvectví (včetně chráněnéh, tréninkvéh a následnéh bydlení). Hlavní cílvé skupiny Seniři Osby se zdravtním pstižením (tělesným, mentálním, smyslvým, duševním, kmbinvaným) Rdiny (a děti a mládež) v nepříznivé sciální situaci (vč. např. rdin s jedním rdičem samživitelem/samživitelku) Příslušníci menšin Bezdmvci a sby hržené bezdmvectvím Typy žadatelů/příjemců Hlavní měst Praha Městské části hl. m. Prahy Organizace zřízené a zalžené hl. m. Prahu a městskými částmi hl. m. Prahy Nestátní neziskvé rganizace Finanční rámec finanční pdpra bude pskytvána frmu dtace splufinancvání z EFRR u prjektů, které splňují znaky veřejné pdpry, budu aplikvány předpisy EU stanvující hrní hranici financvání takvéh prjektu z veřejných zdrjů knkrétní výše splufinancvání je stanvena vždy přím v textu příslušné výzvy, zveřejněné na webvých stránkách Specifický cíl 3.2: Psílená infrastruktura pr sciální pdnikání Specifický cíl 3.2 směřuje k vytvření udržitelnéh prstředí pr rzvj sciálníh pdnikání a stimulaci sciálních invací v tét blasti, a t prstřednictvím investiční pdpry stávajících či vznikajících sciálních pdniků. Prefervány jsu zejména integrační sciální pdniky, jejichž veřejně prspěšným cílem je zaměstnávání a sciální začleňvání sb znevýhdněných na trhu práce z důvdu jejich sciální či zdravtní situace. Pdprvány jsu také stávající a nvě zakládané chráněné dílny a zařízení chráněnéh zaměstnávání. Typy a příklady pdprvaných aktivit Vznik a rzvj sciálních pdniků a prjektů pskytujících pracvní příležitsti pr znevýhdněné a btížně zaměstnatelné skupiny byvatel v Praze (včetně chráněných dílen) vznik a rzšíření sciálních pdniků a jejich činnsti, a t včetně rzšíření na více cílvých skupin či na větší pčet uživatelů (zakládání nvých, ale i rzšiřvání existujících sciálních pdniků, bnva a přízení vybavení a zařízení, prpjvání Strana 48 z 208

49 sciálníh pdnikání s různými frmami sciálních služeb jak např. chráněné a azylvé bydlení a různými frmami kmunitních intervencí (zejm. v rámci kulturně kmunitních center a prstr kmunitníh živta a sciální integrace) zakládání nvých a rzšiřvání stávajících chráněných dílen a zařízení chráněnéh zaměstnávání (včetně investic d vybavení, zařízení apd.). Hlavní cílvé skupiny Osby se zdravtním pstižením (tělesným, mentálním, smyslvým, duševním, kmbinvaným) Osby v nepříznivé sciální situaci (vč. např. rdiče samživitelé/samživitelky) a sby v krizi (včetně bětí trestné činnsti), hržené závislstmi, vracející se z institucinální péče apd. Příslušníci menšin Bezdmvci a sby hržené bezdmvectvím Typy žadatelů/příjemců Hlavní měst Praha Městské části hl. m. Prahy Organizace zřízené a zalžené hl. m. Prahu a městskými částmi hl. m. Prahy Nestátní neziskvé rganizace Pdnikatelské subjekty (u kterých se předpkládá veřejně prspěšný záměr) Finanční rámec finanční pdpra bude pskytvána frmu dtace splufinancvání z EFRR u prjektů, které splňují znaky veřejné pdpry, budu aplikvány předpisy EU stanvující hrní hranici financvání takvéh prjektu z veřejných zdrjů knkrétní výše splufinancvání je stanvena vždy přím v textu příslušné výzvy, zveřejněné na webvých stránkách Specifický cíl 3.3: Psílené aktivity pr integraci, kmunitní služby a prevenci Specifický cíl 3.3 pdpruje sciálně intervenční a aktivizační prjekty půsbící na úrvni místních kmunit a invativní prjekty, jež psilují participaci byvatel, včetně sciálně vylučených, vylučením hržených a citajících se v krizi, na živtě místníh splečenství, rzvj místníh splečenství a prpjvání služeb a činnsti za účelem předcházení sciálnímu vylučení určitých skupin byvatel a psilvání místní sciální sudržnsti. Typy a příklady pdprvaných aktivit Pdpra vzniku a činnsti kulturně-kmunitních center a prstr kmunitníh živta a prjektů aktivizace místních kmunit (zejména ale nikli puze sb vylučených, hržených a v krizi) za účelem psilvání místní sciální sudržnsti pdpra činnstí a jedntlivých prjektů a pdpra aktivit v rámci kulturně kmunitních center a center kmunitníh živta a jejich prpjvání, a t včetně: sciálních, kulturních, envirnmentálních a phybvých aktivit sciálně aktivizujících jedntlivé skupiny byvatel, prpjujících je navzájem (a zalžených na principu zdla ) a přispívajících k rzvji místníh splečenství a jeh živta. pdpra nízkprahvých a bezprahvých prstr pr jedntlivé skupiny byvatel i jejich setkávání Strana 49 z 208

50 pdpra sciálníh pdnikání v rámci prjektů kulturně kmunitních center a prjektů aktivizace místních kmunit pdpra prjektů prpjujících existující veřejné kulturní, sprtvní, vzdělávací instituce a centra služeb s nvými invativními prjekty a aktivitami místních kmunit (kulturně kmunitních center), které rzšíří prtfli aktivit dané rganizace další cílvé skupiny a kmunitně aktivizační, sciální a kulturní činnsti pdpra prpjvání sciálních služeb s kulturně kmunitními prjekty a sciálně rientvanými intervencemi přesahujícími rámec sciálních služeb pdpra prjektů a aktivit psilujících místní bčansku angažvanst, aktivitu a živt místníh splečenství, včetně center setkávání, předávání zkušenstí mezi jedntlivými skupinami byvatel, psilujících sužití v daném susedství, sdílení, iniciujících a praktikujících dbrvlné kmunitně a lkálně rientvané aktivity a činnsti apd. Hlavní cílvé skupiny Cílvé skupiny zahrnují byvatele místních kmunit s důrazem kladeným na sby sciálně vylučené a sciálním vylučením hržené a citající se v krizi Typy žadatelů/příjemců Hlavní měst Praha Městské části hl. m. Prahy Organizace zřízené a zalžené hl. m. Prahu a městskými částmi hl. m. Prahy Nestátní neziskvé rganizace Pdnikatelské subjekty (u kterých se předpkládá veřejně prspěšný záměr) Finanční rámec finanční pdpra bude pskytvána frmu dtace splufinancvání z ESF u prjektů, které splňují znaky veřejné pdpry, budu aplikvány předpisy EU stanvující hrní hranici financvání takvéh prjektu z veřejných zdrjů knkrétní výše splufinancvání je stanvena vždy přím v textu příslušné výzvy, zveřejněné na webvých stránkách Priritní sa 4: Vzdělání a vzdělanst a pdpra zaměstnansti Specifický cíl 4.1 je financván z EFRR, specifické cíle 4.2 a 4.3 jsu financvány z ESF Specifický cíl 4.1: Navýšení kapacity a zkvalitnění předšklníh, základníh a středníh vzdělávání a zařízení pr pskytvání péče děti d 3 let Specifický cíl je navržen s hlavním důrazem na řešení nedstatečné kapacity zařízení péče děti d 3 let, která suvisí se sníženu schpnstí pražských vzdělávacích zařízení absrbvat pptávku p kapacitách. Nedstatečná kapacita zařízení pr péči děti d 3 let v první řadě suvisí s mžnstí rdičů ke včasnému návratu na trh práce. Typy a příklady pdprvaných aktivit Strana 50 z 208

51 Vytvření nvých míst ve stávajících a budvání nvých zařízení pr pskytvání péče děti d 3 let v denním režimu, neb v bjektech mateřských škl Pdpra vzniku nvých frem alternativní nerdičvské předšklní péče (včetně dětí d 3 let) Vytvření nvých tříd ve stávajících bjektech mateřských a základních škl za cílem vytvření nvých kapacit vzdělávání dětí zpravidla d 3 let Zvýšení kvality vybavení tříd a učeben s důrazem na sbní a inkluzívní výuku v mateřských, základních i středních šklách za účelem rvnměrnéh rzvje vzdělávacích zařízení v Praze přizpůsbení škl ptřebám žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami včetně scikulturně znevýhdněných žáků a dále šklám s prkazatelným nedstatkem ptřebné infrastruktury, jež bude dlžen na základě místních akčních plánů přízení specifických výukvých a kmpenzačních pmůcek pr práci s dětmi a další ptřebná infrastruktura pr zkvalitnění zázemí škl pr práci s dětmi včetně dplnění vhdnéh vybavení pr práci s dvuletými dětmi a dplňkvých úprav prstr pr zajištění bezpečnsti v mateřských šklách přízení vybavení pr zajištění rzvje dbrných i přensitelných klíčvých kmpetencí v blastech kmunikace v cizích jazycích a v blasti technických a řemeslných brů, přírdních věd a schpnsti práce s digitálními technlgiemi, za účelem zvýšení kvality vzdělávání ve vazbě na buducí uplatnění na trhu práce a ptřeby sladění nabídky a pptávky na reginálním trhu práce Pdpra rzvje kinestetické inteligence a phybvých aktivit jak druhu nefrmálníh vzdělávání realizvanéh na šklách infrastruktura v blasti mdernizace a úprav vybavení tělcvičen a dalších vnitřních či venkvních prstr využívaných pr aktivity v blasti tělesné výchvy a sprtu, včetně úpravy hřišť a nákupu sprtvních pmůcek a dalšíh vybavení nezbytných pr uzpůsbení pdmínek a vzdělávací nabídky pr začleňvání žáků speciálními vzdělávacími ptřebami, včetně žáků se scikulturním znevýhdněním Hlavní cílvé skupiny Děti a žáci (včetně předšklní péče) včetně dětí se speciálními vzdělávacími ptřebami Rdiče, resp. záknní zástupci dětí a žáků Pedaggičtí pracvníci a pracvníci škl a šklských zařízení Odbrní a terénní pracvníci a další pracvníci rganizací půsbících ve vzdělávání Typy žadatelů/příjemců Hlavní měst Praha Městské části hl. m. Prahy Organizace zřízené a zalžené hl. m. Prahu a městskými částmi hl. m. Prahy Vzdělávací zařízení Nestátní neziskvé rganizace Pdnikatelské subjekty Finanční rámec finanční pdpra bude pskytvána frmu dtace splufinancvání z EFRR u prjektů, které splňují znaky veřejné pdpry, budu aplikvány předpisy EU stanvující hrní hranici financvání takvéh prjektu z veřejných zdrjů Strana 51 z 208

52 knkrétní výše splufinancvání je stanvena vždy přím v textu příslušné výzvy, zveřejněné na webvých stránkách Specifický cíl 4.2: Zvýšení kvality vzdělávání prstřednictvím psílení inkluze v multikulturní splečnsti Specifický cíl má kmplementárně pdprvat změny jak vzdělávacích prgramů s hledem na prinkluzivitu vzdělávání, tak prstřednictvím dbrnsti a schpnstí pedaggických pracvníků, pdpru krků pr zhledňvání a rzvje individuálních ptřeb každéh žáka ve vzdělávacím prcesu a zvyšvání mtivace ke studiu a t zejména vytvářením pzitivníh šklníh klimatu s pchpením pr hetergenitu a multikulturalitu. Cílem je nastartvat změnu, která se prmítne d větší kvality a zárveň rvnprávnění v přístupu ke vzdělávání jak základníh předpkladu rzvje sudržné a knkurenceschpné městské splečnsti. Typy a příklady pdprvaných aktivit Rzvj pdmínek pr inkluzivní vzdělávání frmu zavádění principů multikulturní výchvy na šklách rzvj a realizace vzdělávacích prgramů škl zaměřených na zkvalitnění pdmínek pr vzdělávání s důrazem na zhledňvání ptřeb pr začleňvání scikulturně znevýhdněných žáků a v prstředí multikulturní třídy, jak např. rzšiřvání hdin výuky sbnstní a sciální výchvy, vytváření plánů multikulturní výchvy a jejich zavádění d výuky na šklách apd. rzvje sciálních a bčanských kmpetencí, kmpetencí k udržitelnému rzvji a rzvj kulturníh pvědmí dětí a žáků zavádění mderních metd výuky s důrazem na blast prjektvéh a kreativníh vzdělávání, mezipředmětvé splupráce, celšklských prjektů s cílem psilvání kritickéh myšlení, tvřivsti, iniciativy, schpnsti řešení prblémů apd Psílení kmunitní rle škl na základě splupráce vzdělávacích zařízení (předšklních, základních a středních škl) s neziskvým sektrem, kulturními a sprtvními institucemi a městsku správu na vzdělávání a jejich zapjení d vzdělávacíh prcesu pdpra rzvje a realizace vzdělávacích prgramů zaměřených na blast pdpry integrace menšin, multikulturní výchvy dětí a žáků se zapjením relevantních partnerů za účelem psilvání sciální sudržnsti, chápání a respektvání scikulturní rzmanitsti a vztahu k klnímu prstředí pdpra vlnčasvých aktivit v rámci nefrmálníh vzdělávání např. frmu kulturních a sprtvních aktivit, hudebních, divadelních představení, sprtvních událsti, festivalů, besed, sutěží apd. s akcentem na interkulturní dialg, przumění a tleranci dlišných kultur pdpra zájmvéh a nefrmálníh vzdělávání jak frmy začleňvání dětí a žáků hržených šklním neúspěchem včetně rmských žáků rzvíjení partnerství a splupráce vzdělávacích zařízení s relevantními partnery z blasti neziskvých rganizací, místních iniciativ a veřejné správy za účelem realizace a hdncení výše uvedených vzdělávacích prgramů Zvyšvání kmpetencí pedaggických pracvníků, pracvníků rganizací půsbících ve vzdělávání pr inkluzivní, invativní a kvalitní výuku pdpra rzvje a realizace prgramů dalšíh vzdělávání zaměřených na zvyšvání kmpetencí pedaggických pracvníků v blasti práce s hetergenní třídu, zavádění principů multikulturní výchvy d vzdělávacích prgramů škl, práce se žáky s dlišným mateřským jazykem apd. rzvíjení kmpetencí pedaggů v blasti mderních metd výuky za účelem využití a věření nvých způsbů výuky multikulturní výchvy na šklách Strana 52 z 208

53 rzvj kmpetencí pedaggů specificky navázaných na ptřeby vzdělávání v multikulturním prstředí města a zhledňvání integrace sb s dlišným scikulturním kntextem pdpra prgramů zaměřených na sdílení dbré praxe, pdpra vzájemnéh učení v rámci splupráce škl, zřizvatelů, rdičů a dalších aktérů půsbících v blasti výchvy a vzdělávání Hlavní cílvé skupiny Děti a žáci (včetně předšklní péče) včetně žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami Rdiče, resp. záknní zástupci dětí a žáků Pedaggičtí pracvníci a pracvníci škl a šklských zařízení Odbrní a terénní pracvníci a další pracvníci rganizací půsbících ve vzdělávání Typy žadatelů/příjemců Hlavní měst Praha Městské části hl. m. Prahy Organizace zřízené a zalžené hl. m. Prahu a městskými částmi hl. m. Prahy Vzdělávací zařízení Nestátní neziskvé rganizace Finanční rámec finanční pdpra bude pskytvána frmu dtace splufinancvání z ESF u prjektů, které splňují znaky veřejné pdpry, budu aplikvány předpisy EU stanvující hrní hranici financvání takvéh prjektu z veřejných zdrjů knkrétní výše splufinancvání je stanvena vždy přím v textu příslušné výzvy, zveřejněné na webvých stránkách Specifický cíl 4.3: Zvýšení dstupnsti zařízení péče děti V rámci specifickéh cíle bude pdprván zvýšení dstupnsti cenvě přijatelných a kvalitních zařízení a služeb péče děti, a t se zaměřením na děti d tří let. Typy a příklady pdprvaných aktivit Rzvj zařízení péče děti zřizvaných hl. m. Prahu, městskými částmi a rganizacemi zřízenými a zalženými hl. m. Prahu a městskými částmi hl. m. Prahy pdpra vybudvání a prvzu, nastavení kvality a následnéh rzvje sítě služeb péče děti typu dětské skupiny, dětských klubů, případně dalších typů, s důrazem na pkrytí stávající absence služeb pr děti d tří let, případně pr starší děti dle aktuální demgrafické situace vzdělávání sb pracujících v pdpřených zařízeních péče děti a sb pskytujících resp. připravujících se na pskytvání služeb péče děti Hlavní cílvé skupiny Rdiče dětí d 6 let Děti d 6 let Odbrní pracvníci a další pracvníci zařízení péče děti d 6 let Strana 53 z 208

54 Typy žadatelů/příjemců Hlavní měst Praha Městské části hl. m. Prahy Organizace zřízené a zalžené hl. m. Prahu a městskými částmi hl. m. Prahy Finanční rámec finanční pdpra bude pskytvána frmu dtace splufinancvání z ESF u prjektů, které splňují znaky veřejné pdpry, budu aplikvány předpisy EU stanvující hrní hranici financvání takvéh prjektu z veřejných zdrjů knkrétní výše splufinancvání je stanvena vždy přím v textu příslušné výzvy, zveřejněné na webvých stránkách 9. Pdání žádsti pdpru Žádsti pdpru mhu být předkládány na základě výzvy k předkládání žádstí. Výzva, resp. text výzvy, je základní dkument bsahující infrmace pdmínkách pr získání pdpry. Výzva musí být v suladu s prgramem. Výzvu vyhlašuje hlavní měst Praha, schválení vyhlášení výzvy frmálně prvádí usnesením Rada hl. m. Prahy, která sučasně schvaluje pdmínky výzvy. Vyhlášení výzvy představuje prces zveřejnění a nabytí účinnsti výzvy. V rámci prgramvéh bdbí je na úrvni každéh specifickéh cíle plánván vyhlášení dvu či více výzev, a t v závislsti na čerpání prstředků alkvaných na danu priritní su a specifický cíl. Vyhlášení výzvy je zveřejněn: v MS2014+ na internetvých stránkách a Rzlišují se tzv. klvé a průběžné výzvy: klvé sutěžní výzvy; pdané žádsti pdpru prjektu sutěží a jsu prvnávány mezi sebu. K pdpře jsu vybírány žádsti, které splní pdmínky výzvy v přadí d nejlepší pdle výsledku věcnéh hdncení až d vyčerpání alkace dané výzvy. Výběr žádstí pdpru prjektu se prvádí až p dknčení věcnéh hdncení všech prjektů. průběžné nesutěžní výzvy; pdané žádsti pdpru prjektu nesutěží mezi sebu, ale jsu hdnceny a případně vybírány k pdpře průběžně. Hdncení může začít hned p pdání žádsti neb v termínu stanveném výzvu. Žádsti musí splnit pdmínky prcesu schvalvání alespň ve stanveném minimálním rzsahu. Žádsti, které splní pdmínky prcesu schvalvání alespň ve stanveném minimálním rzsahu, jsu vybírány k pdpře v tm přadí, v jakém byly pdány, a t až d vyčerpání alkace dané výzvy. Výzva je vyhlášena na delší dbu a knčí bvykle vyčerpáním alkace. Vyhlášené výzvy, resp. dkumentace k výzvě, se mění puze výjimečně v důvdněných případech. Případné změny výzev zadává ŘO p jejich schválení d MS2014+, prstřednictvím kteréh je změna zveřejněna na zastřešujících webvých stránkách a známena žadatelům v dané výzvě. Změna je rvněž uveřejněna na webvých stránkách Lhůta pr pdání žádstí Lhůta pr pdání žádstí pdpru je vždy uvedena v textu knkrétní výzvy na internetvých stránkách a v MS Obecně všem platí, že datum uknčení příjmu žádstí pdpru může nastat nejdříve 4 týdny p datu vyhlášení výzvy a výzva musí zárveň být zveřejněna Strana 54 z 208

55 minimálně 30 kalendářních dnů před datem zahájení příjmu žádstí pdpru v suladu s ustanvením 10c, dst. 1 zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů. Žádsti, které nejsu pdány ve stanvené lhůtě, nemhu být zařazeny d prcesu hdncení a výběru prjektů. Pkud je ve výzvě uvedena lhůta v hdinách, např. d 12 hdin, jedná se lhůtu d 12:00:00 přesně Způsb pdání Žádsti pdpru prjektu jsu pdávány jednklvě. Žadatel tedy vždy pdává celu kmpletně vyplněnu žádst včetně všech relevantních přílh najednu. Žádst se vyplňuje a pdává výhradně v elektrnické frmě prstřednictvím aplikace MS2014+, d které vstupuje přes prtál žadatele ISKP14+ na adrese Žadatelé, kteří vstupují d aplikace pprvé, se musí zaregistrvat. Pr úspěšnu registraci je vyžadván vyplnění registračních údajů a věření pmcí kntrlníh kódu, který žadatel bdrží SMS zprávu. Při registraci je žadatel a jím vyplněné rganizace věřvány i vůči základním registrům. ŘO dpručuje prvést registraci s dstatečným předstihem, aby mžné prdlení při registraci nelimitval žadatele ve včasném pdání žádsti. P prvedení registrace se žadatel již může pakvaně přihlašvat d MS2014+ pmcí uživatelskéh jména a hesla. P přihlášení může žadatel neb zástupce žadatele s příslušným právněním v aplikaci MS2014+ v suvislsti pdáním žádsti pdpru prvádět tyt akce: vytvření nvé žádsti pdpru, kpírvání žádsti pdpru za účelem přensu dat ze stávající d nvě zalžené žádsti pdpru, mazání (dsud nepdané) žádstí pdpru, editace údajů (nepdané neb vrácené ve změnvém řízení) žádsti pdpru, kpírvání údajů z prfilu uživatele d (nepdané) žádsti pdpru, spuštění kntrly vyplněnsti dat na (nepdané neb vrácené ve změnvém řízení) žádsti pdpru, finalizace (nepdané neb vrácené ve změnvém řízení) žádsti pdpru, zrušení finalizace (nepdané neb vrácené ve změnvém řízení žádsti pdpru, schválení a pdepsání (nepdané neb vrácené ve změnvém řízení) žádsti pdpru, pdání žádsti pdpru na ŘO, náhled na data žádsti pdpru Následně v průběhu prcesu hdncení a výběru prjektů může dále nahlížet na výsledky hdncení žádsti pdpru, ppř. pdat žádst přezkum rzhdnutí. ŘO zveřejňuje na webvých stránkách uživatelské příručky a manuály, v nichž je pdrbněji ppsán, jak má žadatel v prstředí MS2014+ pracvat Vytvření nvé žádsti pdpru Aplikace MS2014+ zbrazuje za účelem mžnsti vytvření a pdání žádsti pdpru základní parametry všech aktuálně platných výzev tj. vyhlášených a tevřených pr vytváření/pdávání žádstí pdpru. Vedle th je zbrazen i indikativní pčet aktuálně pdaných žádstí pdpru a zůstatek finanční alkace nezarezervvané dsud pdanými žádstmi pdpru. Žadatel/Zástupce žadatele, který chce zalžit nvu žádst pdpru, vybírá příslušnu výzvu a nvu žádst pdpru zakládá ve vazbě k ní, takže každá nvá žádst se přím váže k dané knkrétní výzvě. Strana 55 z 208

56 Elektrnický frmulář, v němž žadatel vytváří nvu žádst pdpru, se může mírně lišit v závislsti na typu prjektu neb pdmínkách dané knkrétní výzvy. V závislsti na typu prjektu neb pdmínkách dané knkrétní výzvy se mhu lišit také pžadavky na předlžení přílh žádsti pdpru. Pkud jsu v rámci dané knkrétní výzvy vyžadvány specifické přílhy k žádsti pdpru, je tt uveden v textu příslušné výzvy. Pžadavky na bsah jedntlivých přílh pkud jsu vyžadvány je blíže uveden v kap Žádst pdpru musí být vyplněna v předepsaném elektrnickém frmuláři přím v MS Editace žádsti pdpru D kamžiku finalizace je žádst pdpru dstupná k editaci žadateli/zástupci žadatele s příslušným právněním. Prces finalizace je mžné zvrátit (zamítnutím prvedeným sbu právněnu k pdpisu), pdání žádsti pdpru na ŘO zvrátit nelze. P pdání je žádst pdpru dstupná d dby pdepsání Smluvy financvání/pdmínek realizace puze ve změnvém řízení zahájeném z pdnětu žadatele neb ŘO (např. úprava kntaktních údajů žadatele, dplnění údajů/dkumentů vyžádaných v průběhu hdncení žádsti). Změnvé řízení vede k vytvření nvé aktuální verze žádsti P pdpisu Smluvy financvání/pdmínek realizace již žádst pdpru není přístupná k editaci. Žádsti pdpru, které nebyly pdány na ŘO, je mžné smazat Finalizace a pdpis žádsti pdpru Finalizace žádsti předchází pdpisu a pdání žádsti pdpru. Představuje ptvrzení správnsti a úplnsti dat v žádsti pdpru ze strany žadatele/zástupce žadatele. Z tht nelze p prvedení finalizace žádst pdpru dále editvat. Finalizace prbíhá jak před pdáním žádsti pdpru na ŘO, tak i v rámci případných pzdějších změn prjektu. Finalizvanu žádst musí následně žadatel/zástupce žadatele pdepsat elektrnickým pdpisem. Žádst smí elektrnicky pdepsat puze statutární zástupce žadatele, případně k pdpisu právněná fyzická sba (becně musí být každá žádst pdpru pdepsána všemi sbami dle bchdníh rejstříku či bdbné evidence. V případě, že je žadatelem fyzická sba, je tat sba zárveň sbu právněnu k pdpisu žádsti svým elektrnickým pdpisem). V případě, že žádst pdepisuje více sb, pstupují pdle předem nastavenéh přadí. Pkud žadatel/zástupce žadatele, který má žádst pdepsat, s její pdbu neb vyplněnými dat nesuhlasí, tak žádst nepdepíše a vrátí ji zpět k přepracvání, tj. zruší její finalizaci. Pté, c je finalizvaná žádst pdepsaná žadatelem/zástupcem, resp. všemi právněnými sbami, je tm žadatel/zástupce žadatele s příslušným právněním v aplikaci MS2014+ infrmván a může žádst včetně všech přílh pdat elektrnicku cestu na ŘO. Žádst pdpru musí být pdepsána platným elektrnickým pdpisem žadatele neb zástupce žadatele Plná mc Pr jedntlivé úkny na žádsti pdpru a následně i administraci prjektu jsu vyžadvána pdpisvá práva. Pkud žadatel chce delegvat pdpisvá práva na někh jinéh (zástupce žadatele), musí mu tat práva předat plnu mcí. Předání plné mci musí být zaznamenán v MS2014+, a t buď s využitím předpřipravených šabln přím v aplikaci, neb vlžením skenu věřené plné mci. Strana 56 z 208

57 V případě využití předpřipravených šabln přím v aplikaci je nutné, aby žadatel jak zmcnitel i zástupce žadatele jak zmcněnec měli platný elektrnický pdpis. V případě vlžení skenu plné mci, která byla vytvřena mim aplikaci MS2014+ je nutné, aby žadatel následně předlžil na ŘO plnu mc i v analgvé, tj. papírvě frmě, neb aby se jednal sken, který byl d elektrnické frmy převeden autrizvanu knverzí. Plná mc vytvářená mim aplikaci MS2014+ musí být věřená a svým bsahem musí pkrývat minimálně všechny údaje, které jsu bsaženy v předpřipravených šablnách v aplikaci MS Přílhy žádsti pdpru Pkud není dále uveden jinak, musí být přílhy předlženy přím jak přílhy žádsti pdpru v MS2014+ v elektrnické pdbě, tj. analgvé dkumenty musí být převedeny tzv. autrizvanu knverzí. 7,8 Ve výjimečných případech mhu být rzsáhlé přílhy, které není mžné neb efektivní převést d elektrnické frmy (např. Prjektvá dkumentace viz bd 6 níže), v analgvé frmě pdány sbně. Přílhy v analgvé frmě, patřené štítkem s údaji žadateli, názvem prjektu, ppř. rvněž i číslem žádsti pdpru, žadatelé pdávají na pdatelně Magistrátu hl. m. Prahy, a t d knce termínu stanvenéh výzvu pr předkládání žádstí pdpru. O tm, kde je takvá přílha v analgvé frmě ulžena, musí být uveden záznam v žádsti pdpru Přílhy předkládané splečně se žádstí pdpru Přesný výčet přílh z níže uvedených, které je nutné v rámci dané výzvy předlžit, je vždy uveden v textu dané výzvy. Žadatel tedy nepředkládá vždy všechny níže uvedené přílhy, ale předkládá puze ty, které jsu uvedeny ve výzvě. Může přitm djít k situaci, že ačkliv je přílha ve výzvě becně vyžadvána, není pr knkrétní daný prjekt relevantní (např. prhlášení pdpře de minimis). V tm případě je níže uveden, že se přílha předkládá dle charakteru prjektu. 3. Pdklady pr eknmické hdncení prjektu - studie prveditelnsti/cba U prjektů, které splňují níže uvedené limity, je vyžadván předlžení pdkladů pr finanční a eknmické hdncení prjektu. Pdklady se rzumí studie prveditelnsti a finanční analýza neb eknmická analýza (CBA): Dkument Kdy se zpracvává C zahrnuje Studie prveditelnsti, včetně specifikace výdajů a příjmů prjektu v realizační a prvzní fázi prjektu, avšak bez finanční a eknmické analýzy Studie prveditelnsti včetně finanční analýzy a zjedndušené U prjektů d 5 mil. Kč celkvých způsbilých výdajů U prjektů d 5 mil. Kč (včetně) d 100 mil. Kč celkvých způsbilých výdajů 1) Studii prveditelnsti, zpracvanu dle Metdiky zpracvání Studie prveditelnsti, která je zveřejněna na webu 1) Studii prveditelnsti, zpracvanu dle Metdiky zpracvání Studie 7 Autrizvanu knverzí se rzumí úplné převedení dkumentu bsaženéh v datvé zprávě (z tzv. datvé schránky) d dkumentu v listinné pdbě a věření shdy bsahu těcht dkumentů a připjení věřvací dlžky. Autrizvanu knverzi dkumentů prvádějí Kntaktní místa veřejné správy - Czech POINT. 8 Pkud bude žadatel předkládat v rámci jedné výzvy a jedné blasti pdpry 2 a více prjektů, je mžné, aby dklady, které jsu ttžné pr všechny prjekty ve vztahu k subjektu žadatele, byly dlženy 1krát v riginále neb věřené kpii a zařazeny d značenéh prjektu např. č. 1. V dalších prjektech je mžné dlžit puze prstu kpii těcht dkladů. V prjektu, ve kterém bude dlžena prstá kpie, musí být sučasně uveden, kde lze riginál (věřenu kpii) těcht dkladů nalézt. Strana 57 z 208

58 eknmické analýzy zpracvané v mdulu CBA v MS2014+ Studie prveditelnsti včetně finanční analýzy a eknmické analýzy zpracvané v mdulu CBA v MS2014+ U prjektů d 100 mil. Kč (včetně) celkvých způsbilých výdajů prveditelnsti, která je zveřejněna na webu 2) Finanční analýzu, zpracvanu v mdulu CBA v MS ) Zjedndušenu eknmicku analýzu, zpracvanu v mdulu CBA v MS Průvdce zpracváním finanční analýzy a zjedndušené eknmické analýzy je sučástí Metdiky zpracvání Studie prveditelnsti OP PPR. 1) Studii prveditelnsti, zpracvanu dle Metdiky zpracvání Studie prveditelnsti, která je zveřejněna na webu 2) Finanční analýzu, zpracvanu v mdulu CBA v MS ) Eknmicku analýzu v plném rzsahu, zpracvanu v mdulu CBA v MS Průvdce zpracváním finanční analýzy a eknmické analýzy v plném rzsahu je sučástí Metdiky zpracvání Studie prveditelnsti OP PPR. Metdika zpracvání Studie prveditelnsti je uvedena na webvých stránkách Finanční a eknmicku analýzu žadatel/zástupce žadatele vyplňuje přím d připravenéh frmuláře v MS2014+ v mdulu CBA. Průvdce zpracváním finanční analýzy, zjedndušené eknmické analýzy a eknmické analýzy v plném rzsahu je sučástí Metdiky zpracvání Studie prveditelnsti OP PPR. Finanční analýzu, zaměřenu primárně na udržitelnst prjektu, jeh živtaschpnst a zjištění, zda není přefinancván, musí žadatel zpracvat pr všechny prjekty vytvářející příjmy pdle článku 61 becnéh nařízení (více viz Metdika zpracvání Studie prveditelnsti). Přílhu nepředkládají žadatelé u těch prjektů, u kterých výše investičních výdajů nepřesahuje 50 % celkvých způsbilých výdajů prjektu. V případě vybraných aktivit v priritní se 2 je v rámci tét přílhy, tj. studie prveditelnsti, pžadván i dlžení certifikátu kvality budv SBtlCZ (případy, kdy je nutné dkládat tent certifikát a pdrbnsti něm jsu uvedeny v Metdice zpracvání Studie prveditelnsti). Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS U finanční a eknmické analýzy, zpracvané v mdulu CBA v MS2014+, zajistí žadatel její prpjení s příslušnu žádstí pdpru přes MS Dklady právní subjektivitě žadatele: Strana 58 z 208

59 městské části dklad přidělení IČ; rganizace zřízená, či zalžená hl. m. Prahu zřizvací listina, statut (případně jiný ficiální dklad legalizující činnst rganizace, ze kteréh vyplývá charakter činnsti, zřizvatel rganizace); Správa železniční dpravní cesty zřizvací listina; Hspdářské kmry, nestátní neziskvé rganizace a další nepdnikatelské rganizace zakladatelská smluva, stanvy, výpis z bchdníh rejstříku (případně jiný ficiální dklad legalizující činnst rganizace, ze kteréh vyplývá charakter činnsti, zřizvatel rganizace); pdnikající fyzické sby a právnické sby předlží výpis z bchdníh rejstříku (který nesmí být starší jak 90 kalendářních dní před datem pdání žádsti), ppř. z jinéh rejstříku, ve kterém je daná rganizace zapsána. OSVČ předlží živnstenský list. Pkud žadatel předkládá žádst pdpru d priritní sy 1, předlží prstu kpii výpisu z RES (ROS). Tímt výpisem žadatel dkládá, že má činnst CZ NACE, která je předmětem prjektu, zapsánu (platí pr FO, PO i OSVČ) 9 ; hlavní měst Praha nedkládá žádný dklad právní subjektivitě. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Analgvé dkumenty musí být d elektrnické frmy převedeny autrizvanu knverzí. 5. Infrmace vlastnické a vládací struktuře žadatele Žadatel musí s hledem na princip transparentnsti a zamezení ptenciálníh střetu zájmů dkrýt vlastnicku a vládací strukturu při předlžení žádsti pdpru. Dlžení vlastnické struktury musí bsahvat alespň identifikaci: 1. sb zastupujících právnicku sbu s uvedením právníh důvdu zastupení, 2. sb s pdílem v tét právnické sbě, 3. sb, v nichž má přímý pdíl, a infrmaci výši tht pdílu. Správnst a úplnst údajů stvrzuje statutární zástupce pdpisem. Závazný vzr infrmace vlastnické a vládací struktuře žadatele je uveden v přílze Pravidel. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Analgvé dkumenty musí být d elektrnické frmy převedeny autrizvanu knverzí. 6. Dklad na prkázání vlastnickéh, neb jinéh (vymezenéh) práva k majetku Všichni žadatelé předlží: výpis z katastru nemvitstí, ve kterém je nemvitst vkládaná d prjektu zapsaná (a t i v případě, že tat nemvitst není ve vlastnictví žadatele), snímek z katastrální mapy. Výpis z katastru nemvitstí a snímek z katastrální mapy nesmí být starší než 90 kalendářních dnů před datem pdání žádsti pdpru; d snímku katastrální mapy žadatel musí přesně vymezit (zakreslit) pzemky/bjekty, kterých se daný prjekt týká); pkud žadatel není vlastníkem dtčených nemvitstí, předlží dklady suhlasu vlastníků s realizací prjektu, a t pdle knkrétníh případu: 9 V případě, že žadatel příslušnu CZ-NACE zapisuje d RESu (ROSu) nvě, dlží kpii žádsti zápis a sučasně vyjádření tm, že bude tat činnst zapsána. Strana 59 z 208

60 smluvu nájmu, příp. pdnájmu, smluvu výpůjčce, smluvu smluvě buducí nájemní na dbu realizace a udržitelnsti prjektu a suhlas vlastníka s realizací prjektu; kupní smluvu, smluvu buducí kupní smluvě (není-li nemvitst przatím zapsána v katastru nemvitstí na žadatele); pkud prjekt předkládá rganizace zřízená neb zalžená hl. m. Prahu a vlastníkem příslušnéh majetku je hl. m. Praha, musí být dlžen písemný suhlas zřizvatele/zakladatele s realizací prjektu; dklad zřízení věcnéh břemene (věcná břemena zapsaná v katastru nemvitstí musí být dlžena dklady, ze kterých lze věřit, zda pstavení právněnéh umžňuje v ptřebném rzsahu s příslušnu nemvitstí nakládat), smluvu zřízení věcnéh břemene (není-li nemvitst zapsána v katastru nemvitstí) neb smluvu smluvě buducí, ve které se vlastník zaváže ke zřízení věcnéh břemene v případě realizace prjektu; u reknstrukce existujících linivých staveb (u dčasnéh zábru pzemků) smluvu nájmu, příp. pdnájmu, smluvu smluvě buducí nájemní nejméně na dbu realizace prjektu/stavby; u reknstrukce existujících linivých staveb (s trvalým zábrem stávajících pzemků) suhlas vlastníka s realizací prjektu/stavby a smluvu nájmu, příp. pdnájmu, smluvu smluvě buducí nájemní nejméně na dbu realizace prjektu/stavby a čestné prhlášení žadatele udržitelnsti prjektu; u existujících linivých staveb (bez stavebních prací, puze dpravní značení) musí být práva k nemvitsti prkázána suhlasem vlastníka s realizací prjektu; pkud prjekt předkládá městská část a vlastníkem příslušnéh majetku je hl. m. Praha, musí mít městská část tent majetek svěřený d své správy neb vypůjčen; v případě, že městská část nemá v dbě pdání žádsti svěřený příslušný majetek d své správy/vypůjčen, dlží kpii žádsti svěření/výpůjčku majetku pdanu na Odbr evidence, správy a využití majetku MHMP (schválenu zastupitelstvem městské části v případě svěření, radu neb případně zastupitelstvem městské části v případě výpůjčky); dba výpůjčky musí být stanvena minimálně na dbu udržitelnsti prjektu, tj. na bdbí 5 let d pslední platby příjemci; knečné schválení/převedení majetku d správy/výpůjčky majetku městské části předlží žadatel před pdpisem smluvy, v případě svěření majetku dlží kpii žádsti změnu zápisu v katastru nemvitstí; p prvedené změně v katastru nemvitstí předlží žadatel výpis z listu vlastnictví; pkud prjekt předkládá hl. m. Praha, které je vlastníkem příslušnéh majetku, ale tent majetek je svěřen d správy městské části, musí být dlžen dejmutí tht majetku ze svěřené správy městské části neb smluva pravňující hl. m. Prahu příslušný majetek užívat minimálně p dbu realizace a udržitelnsti prjektu; pkud prjekt předkládá rganizace zřízená neb zalžená hl. m. Prahu a vlastníkem příslušnéh majetku je hl. m. Praha, musí být dlžen písemný suhlas zřizvatele/zakladatele s realizací prjektu. v případě, že žadatel vkládá d realizace prjektu majetek (a t i v případě nájemníh vztahu u všech žadatelů, s výjimku městských částí Prahy, u nichž je přípustná i výpůjčka k majetku hl. m. Prahy), ke kterému je zřízen zástavní práv neb je tent majetek jinak právně zatížen (např. na základě uzavřené smluvy pskytnutí úvěru, zřízenéh předkupníh práva, služebnstí, smluvy smluvě buducí kupní, neb v případě, kdy byl vydán předběžné patření vztahující se k majetku, případně žalba pdaná na žadatele s dpadem na majetek vztahující se k prjetu, atd.), musí žadatel existenci takvéht závazku (případě vznik takvéh závazku d buducna Strana 60 z 208

61 p dbu udržitelnsti prjektu) v rámci tét pvinné přílhy uvést a prkázat, že tt zástavní práv či jiný závazek vůči další straně nehrzí realizaci prjektu. Např. žadatel dlží dklad zástavníh věřitele, svědčující, že zástavní dlužník plní řádně a včas svůj dluh vůči věřiteli (a zástavní věřitel není právněn uspkjit se ze zpeněžení zástavy), neb žadatel prkáže, že k uzavření smluvy smluvě buducí djde až v dbě p sknčení udržitelnsti prjektu, případně je žadatel pvinen jiným relevantním způsbem prkázat řídicímu rgánu, že zástavní práv, neb jiný právní titul ppsaný výše (vztahující se k majetku, který je zahrnut d realizace prjektu) nehrzí realizaci prjektu p stanvenu dbu. Pkud žadatel neuvede některu z výše uvedených skutečnstí (vztahujících se k majetku), neb neprkáže (nedlží), že z výše uvedených titulů (zástava, smluva smluvě buducí, služebnsti, atd.) nemůže djít k hržení realizace prjektu, má se za t, že nesplnil pdmínku stanvenu k prkázání vlastnických vztahů. pkud žadatel dkládá pravmcné stavební pvlení již při předlžení žádsti: nemusí předkládat dklady suhlasu vlastníků s realizací prjektu dle knkrétních případů výše uvedených (viz výše třetí drážka), musí předlžit výpis z katastru nemvitstí a snímek z katastrální mapy (dle první a druhé drážky výše); musí dlžit čestné prhlášení statutárníh zástupce udržitelnsti prjektu; pkud je prjekt realizván i na jiných pzemcích/budvách (které nejsu zahrnuty d předlženéh pravmcnéh stavebníh pvlení), musí být předlžen výpis z katastru nemvitstí a snímek z katastrální mapy (dle první a druhé drážky výše a je nutné prkázat vlastnické vztahy k těmt pzemkům / budvám dle třetí drážky výše) na těcht pzemních/budvách. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Analgvé dkumenty musí být d elektrnické frmy převedeny autrizvanu knverzí. V případě výpisu z katastru nemvitstí a snímku z katastrální mapy stačí prstý sken dkumentu. 7. Pdklady pr psuzení finančníh zdraví hlavní měst Praha suhlas věcně příslušnéh člena Rady hl. m. Prahy s předlžením žádsti pdpru (závazný vzr je uveden na internetvých stránkách statní subjekty - Frmulář pr hdncení finančníh zdraví (závazné vzry jsu uvedeny na internetvých stránkách Vzry frmuláře se liší dle typu žadatele. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Analgvé dkumenty musí být d elektrnické frmy převedeny autrizvanu knverzí. 8. Prjektvá dkumentace 10 u staveb vyžadujících hlášení ( 104 dst. 1 písm. a) d) zákna č. 183/2006 Sb., stavební zákn, ve znění pzdějších předpisů) neb stavební pvlení ( 108 stavebníh zákna) bude dlžena dkumentace v rzsahu pdle přílhy č. 1, příp. přílhy č. 4 vyhl. č. 499/2006 Sb. (průvdní zpráva, suhrnná technická zpráva, situace stavby, dkladvá část, zásady rganizace výstavby, dkumentace bjektů); Prjektvá dkumentace pr stavby uvedené výše, musí být zpracvána sbu právněnu k prjektvé činnsti pdle ust. 158 a 159 stavebníh zákna 10 Pkud žadatel předkládá v rámci aktuální výzvy prjekt, který již neúspěšně předlžil v předchzí výzvě, může se v rámci tét přílhy dkázat na prjektvu dkumentaci, která byla sučástí tht prjektu a je platná. V předkládaném prjektu musí být sučasně uveden dkaz na předchzí prjekt (název, registrační čísl), kde lze riginál (věřenu kpii) těcht dkladů nalézt. Strana 61 z 208

62 (prjektantem). Prjektant musí být sbu autrizvanu pdle zákna č. 360/1992 Sb., výknu pvlání autrizvaných architektů a výknu pvlání autrizvaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pzdějších předpisů, pr příslušný br prjektvání a prvádění staveb ( 5 dst. 3) zákna 360/1992 Sb.) shdný s charakterem psuzvané stavby. Dkumentace musí být prjektantem značena v suladu s ust. 13 dst. 3) zákna č. 360/1992 Sb. u staveb vyžadujících hlášení ( 104 dst. 2 písm.e) i) a n) bude dlžena dkumentace v rzsahu uvedeném v 105 dst. 2) a 3) stavebníh zákna (situační náčrt pdle katastrální mapy s vyznačením umístění, hranic se susedními pzemky, plhy stavby a jednduché stavební neb mntážní výkresy specifikující navrhvanu stavbu neb terénní úpravy); u staveb, k jejichž prvedení není vyžadván hlášení ani stavební pvlení ( 103 stavebníh zákna), avšak vyžadují územní suhlas, bude dlžena dkumentace v rzsahu uvedeném v 96 dst. 3 stavebníh zákna (jednduchý technický ppis záměru s příslušnými výkresy); u staveb, které lze prvádět bez hlášení a nevyžadují územní suhlas ( 79 dst. 2) stavebníh zákna), bude dlžena dkumentace v rzsahu náčrtu a jednduchéh technickéh ppisu stavebních prací; tt zjedndušení se nevztahuje na stavby uvedené v 79 dst. 3 stavebníh zákna (kulturní památky, stavby v památkvé rezervaci neb v chranném pásmu nemvité kulturní památky); nutný rzsah dkumentace musí být prjednán s příslušnými rgány státní památkvé péče pdle zákna č. 20/1987 Sb., státní památkvé péči, ve znění pzdějších předpisů. Prjektvá dkumentace uvedená výše může být zpracvána, pkud se nejedná práce na kulturních památkách ( 79 dst. 4) stavebníh zákna), krmě, prjektanta, i sbu, která splňuje kvalifikační pžadavky uvedené v 159 dst. 3 stavebníh zákna. Tat sba musí frmu čestnéh prhlášení uvést splnění svých kvalifikačních pžadavků a uvést, pr které stavby, jakéh charakteru a rzsahu v přecházejících třech letech zpracvala ptřebnu dkumentaci. Tt prhlášení bude sučástí předkládané dkumentace. Prjektvá dkumentace musí dstatečně pdrbně specifikvat mnžství a typ pužitých materiálů, ppř. rzsah prací tak, aby ŘO mhl nezávisle věřit, že uvedené ceny dpvídají cenám v místě a čase bvyklým a prjekt je v suladu s principy hspdárnsti, účelnsti a efektivnsti. Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se zpravidla v analgvé frmě sbně na pdatelně Magistrátu hl. m. Prahy, a t d knce termínu stanvenéh výzvu pr předkládání žádstí pdpru. O tm, kde je přílha v analgvé frmě ulžena, musí být v žádsti pdpru v MS2014+ uveden záznam. V případě, že přílha není rzsáhlá, lze ji předlžit také v elektrnické frmě jak přílhu žádsti přím v MS2014+, a t jak prstý sken dkumentu. 9. Rzpčet stavebních výdajů prjektu Plžkvý rzpčet stavby musí bsahvat minimálně následující plžky: kód plžky, název plžky, název plžky (ppis), měrná jedntka, mnžství, cena/mj, celkem v Kč; stavební rzpčet dpručujeme předlžit v členění dle cenvé sustavy ÚRS Praha, tak, aby byl mžné psuzení a prvnání jedntlivých kncvých plžek rzpčtu dle struktury např. URS (neb RTS). Rzpčet zahrnuje jak způsbilé, tak nezpůsbilé výdaje a tyt jsu v rámci tht rzpčtu zřetelně dděleny. V případě žádstí pdpru předkládaný v rámci priritní sy 2 musí být žadatelem v rámci tét přílhy dlžen i nezávislý znalecký psudek, jehž bsahem bude psuzení, zda výdaje v rzpčtu dpvídají cenám v místě a čase bvyklým. Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě ve frmátu xls jak přílha žádsti v MS Strana 62 z 208

63 10. Územní suhlas, územní rzhdnutí a další dkumenty (dle zákna č. 183/2006 Sb., stavební zákn, ve znění pzdějších předpisů) územní suhlas dle 78 a 96 neb územní rzhdnutí (s dlžku nabytí právní mci s datem nejpzději v den uknčení výzvy k předkládání žádstí pdpru) dle a 92; pkud žadatel předlží splu s žádstí platné pravmcné stavební pvlení dle 115, nemusí již dkládat územní rzhdnutí neb veřejnprávní smluvu s vyznačením data účinnsti smluvy stavebním úřadem dle 78a neb vyjádření stavebníh úřadu, že pvlení stavby rzhdne v rámci splečnéh územníh a stavebníh řízení dle 94a neb vyjádření stavebníh úřadu, že stavba pdléhá hlášení ( 104 dst. 1 stavebníh zákna) a zárveň nepdléhá územnímu suhlasu, ani územnímu rzhdnutí neb vyjádření stavebníh úřadu, že suhlas s prvedením hlášenéh stavebníh záměru vydá ve splečném řízení vydání územníh suhlasu a s pvlením hlášenéh stavebníh záměru dle 96a neb pkud prjekt nevyžaduje dle zákna č. 183/2006 Sb., stavební zákn, v platném znění ani jeden z výše zmiňvaných dkumentů, musí být dlžen jednznačné písemné vyjádření stavebníh úřadu, že záměr nepdléhá výše uvedeným pstupům a práce je mžné prvést bez hlášení; tt vyjádření může být např. sučástí územně plánvací infrmace, kteru žadatel stavební úřad pžádá dle 21. V případě, že prjekt byl již zahájen, resp. byla zahájena etapa, která bsahuje stavební práce, musí být dlžen pravmcné stavební pvlení neb suhlas stavebníh úřadu s prvedením hlášené stavby atd. Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Analgvé dkumenty musí být d elektrnické frmy převedeny autrizvanu knverzí. 11. Dklad partnerství smluva neb dhda s partnery vymezující jejich úlhu v prjektu, práva a pvinnsti, finanční tky; pkud není smluva s partnerem uzavřena při předlžení žádsti pdpru, předlží žadatel puze např. dhdu neb smluvu smluvě buducí. Samtná smluva partnerství musí být uzavřena nejpzději d 2 měsíců d zahájení realizace prjektu, blíže viz kap ; tent dklad je vyžadván, jsu-li d prjektu zahrnuti partneři (jeh přípravy, realizace, financvání neb prvzvání) s finančním pdílem na rzpčtu. U partnerů bez finančníh pdílu na rzpčtu je vyžadván puze tehdy, pkud žadatel předkládá žádst pdpru d specifickéh cíle OP PPR, kde je partnerství v prjektu předmětem hdntících kritérií a žadatel, chce za partnerství v prjektu získat příslušné bdy; Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Analgvé dkumenty musí být d elektrnické frmy převedeny autrizvanu knverzí. 12. Energetický audit / energetický psudek energetickým auditem se rzumí audit dle ust. 2, dst. 1, písm. n) zákna č. 406/2000 Sb., hspdaření energií, ve znění pzdějších předpisů. Obsah energetickéh auditu je blíže definván ve vyhlášce č. 480/2012 Sb., energetickém auditu a energetickém psudku. Strana 63 z 208

64 energetický audit musí být prveden 6 a méně měsíců před datem pdání žádsti energetickým psudkem se rzumí psudek dle ust. 2, dst. 1, písm. ) zákna č. 406/2000 Sb., hspdaření energií, ve znění pzdějších předpisů. Obsah energetickéh psudku je blíže definván ve vyhlášce č. 480/2012 Sb., energetickém auditu a energetickém psudku. Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Analgvé dkumenty mhu být předlženy jak prstý sken dkumentu (tj. není nutný převd autrizvanu knverzí). 13. Stanvisk k psuzení vlivů na živtní prstředí knzultačním místem je dbr chrany prstředí Magistrátu hl. m. Prahy; EIA - stanvisk k psuzení vlivu na živtní prstředí (EIA) je vydáván pdle zákna č. 100/2001 Sb., psuzvání vlivů na živtní prstředí; Natura u prjektů v rámci OP PPR, které mají jakýkliv fyzický dpad d krajiny, musí žadatelé prkázat ptvrzením rgánu chrany přírdy, že prjekt nemůže mít významný vliv na lkality Natura 2000 a v případě, že tyt rgány vliv předem nevylučí, musí mít ptvrzení prvedení hdncení pdle ustanvení zákna č. 114/1992 Sb., chraně přírdy a krajiny, ve znění pzdějších předpisů. (Uvedená ptvrzení musí mít prjekty bez hledu na t, zda d lkalit sustavy Natura 2000 fyzicky zasahují či zda leží mim ně.); Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Dklady k EIA a Natura 2000 nemusí předkládat ti žadatelé, jejichž prjekt vyžaduje územní rzhdnutí neb stavební pvlení, které byl předlžen již při předlžení vlastní žádsti a v rámci něhž byla prblematika vlivu prjektu na živtní prstředí prvěřena. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Analgvé dkumenty mhu být předlženy jak prstý sken dkumentu (tj. není nutný převd autrizvanu knverzí). 14. Prhlášení suladu s Nárdní strategií RIS3 11 a Reginální invační strategií hl. m. Prahy 12 Přílha k žádsti pdpru, v níž žadatel uvede, jak prjekt navazuje na klíčvé blasti změny bsažené v jedntlivých strategiích a přispívá k plnění jejich cílů. Prjekt musí být dále realizván v suladu s alespň jednu z následujících kategrií: generické znalstní dmény Nárdní RIS3 strategií klíčvá dvětví aplikace Nárdní RIS3 strategie klastry aktivit (dmény specializace) Reginální invační strategie hl. m. Prahy. výzvu definvaná témata věcnéh zaměření (stanvena RO jak pdmnžina předchzích kategrií). Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Vzr tét přílhy je k dispzici na webu Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Analgvé dkumenty mhu být předlženy jak prstý sken dkumentu (tj. není nutný převd autrizvanu knverzí). 15. Příslib splufinancvání z rzpčtu městských částí / státních fndů v případě splufinancvání z rzpčtu městské části usnesení zastupitelstva městské části pskytnutí příslušnéh pdílu z rzpčtu městské části a suhlas Zastupitelstva městské části s předlžením žádsti pdpru (závazný vzr je 11 k dispzici na 12 k dispzici na Strana 64 z 208

65 uveden na internetvých stránkách v případě splufinancvání ze státních fndů - smluvu či příslib pskytnutí prstředků ze státních fndů. vyjádření zástupce ředitele MHMP pr finanční blast k schpnsti městské části financvat svůj pdíl na prjektu (závazný vzr je uveden na internetvých stránkách Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Analgvé dkumenty musí být d elektrnické frmy převedeny autrizvanu knverzí. 16. Čestné prhlášení plnění pdmínek Rámce pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací (2014/C 198/01) týká se puze žádstí pdpru na prjekty týkající se výzkumu, vývje a invací, které splňují pdmínky Rámce pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací (2014/C 198/01) závazný vzr frmuláře je uveden na internetvých stránkách Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Analgvé dkumenty musí být d elektrnické frmy převedeny autrizvanu knverzí. 17. Pdnikatelský plán Pdnikatelský plán zahrnuje minimálně tyt části a infrmace: ppis a harmngram pdnikatelských aktivit p dbu realizace a udržitelnsti prjektu s důrazem na sciální aspekty pdnikání a zapjení cílvých skupin, akční plán na dbu realizace prjektu, materiální, technické a persnální zajištění, analýzu trhu, analýzu rizik, marketingvý plán, finanční plán p dbu realizace a udržitelnsti prjektu. Metdiky pr zpracvání pdnikatelskéh plánu jsu uvedeny na webvých stránkách Pkud žadatel předkládá studii prveditelnsti neb CBA (viz bd č. 1), která bsahuje některé výše uvedené plžky, uvede v plánu u dané plžky puze dkaz na knkrétní část ve studii prveditelnsti. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Čestné prhlášení pdpře de minimis u prjektů zakládajících veřejnu pdpru a realizvaných dle pravidla de minimis (závazný vzr je uveden na internetvých stránkách Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Analgvé dkumenty musí být d elektrnické frmy převedeny autrizvanu knverzí Přílhy předkládané k pdpisu smluvy 1. Ohlášení stavby neb stavební pvlení neb jiné dkumenty (dle zákna č. 183/2006 Sb., stavební zákn, ve znění pzdějších předpisů) Strana 65 z 208

66 suhlas stavebníh úřadu s prvedením hlášenéh stavebníh záměru ( 106) neb jak sučást splečnéh územníh suhlasu a suhlasu s prvedením hlášenéh stavebníh záměru ( 96a) neb, stavební pvlení s dlžku nabytí právní mci;( 115), a t jak samstatné rzhdnutí neb jak sučást rzhdnutí ve splečném územním a stavebním řízení ( 94a) neb veřejnprávní smluvu s vyznačením data účinnsti stavebním úřadem ( 116) neb známení žadatele prvedení stavby dlžené certifikátem autrizvanéh inspektra s vyznačením vzniku právnění stavebním úřadem na kpii známení ( 117). 2. Změna v účelu užívání stavby pkud je změna pdmíněna dknčením stavby ( 126), pstupuje se pdle charakteru stavby, tj. žadatel dkládá územní suhlas neb územní rzhdnutí, hlášení neb stavební pvlení neb veřejnprávní smluvu neb známení prvedení stavby dlžené certifikátem autrizvanéh inspektra atd. (nvý způsb užívání musí být patrný z těcht dkumentů), pkud změna užívání stavby není pdmíněna změnu dknčené stavby ( 127), žadatel dkládá suhlas stavebníh úřadu se změnu užívání stavby k nvému účelu. 3. Kpie smluvy bankvním účtu, na který bude zasílána pdpra Pvinné přílhy předkládané nejpzději s první zprávu realizaci prjektu 1. Smluva s autrizvaným auditrem u prjektů s celkvými náklady včetně DPH nad 90 mil. Kč audit musí být prveden před pdáním závěrečné Zprávy realizaci prjektu Dtazy týkající se žádsti pdpru Knzultace prjektvých záměrů V případě sbních knzultací prjektvých záměrů je třeba ddržvat pkyny uvedené v textu příslušné výzvy (dstupné na internetvých stránkách a knzultaci s příslušným zaměstnancem si vždy předem dmluvit Kmunikace mezi ŘO a žadatelem MS2014+ umžňuje kmunikaci mezi žadatelem/zástupcem žadatele a ŘO prstřednictvím mdulu Interních depeší p celu dbu živtníh cyklu žádsti pdpru/prjektu. V mdulu žadatele/zástupce žadatele vytváří, psílá a dstává zprávy, tzv. depeše. Záznam kmunikace je v MS2014+ dstupný pr žadatele i další subjekty, kterým žadatel nastaví přístupvá práva (např. zástupce žadatele). Žadatel musí mít v MS2014+ zadánu minimálně jednu vu adresu, která služí pr zasílání tzv. ntifikací. Ntifikace jsu upzrnění, že žadateli byla v aplikaci MS2014+ dručena depeše. ŘO zasílá žadateli prstřednictvím depeší v MS2014+ i některé velmi důležité infrmace jeh žádsti/prjektu. Na dručení některých depeší je přitm vázán běh lhůt (např. lhůta pr pdání žádsti přezkum). Aby žadatel neprmeškal tyt lhůty, musí dručené depeše sledvat. Právě k tmut mu služí výše zmíněné ntifikace. Strana 66 z 208

67 10. Hdncení a výběru prjektů Pté, c jsu žádsti pdpru řádně pdány, prchází prcesem schvalvání, který zajišťuje ŘO. Účelem prcesu je vyhdntit prjekty, ppsané v žádstech pdpru, a vybrat z nich ty, kterým se pskytne finanční pdpra. Prces schvalvání se skládá z tzv. hdncení a výběru prjektů. Ty se dále dělí na tyt dílčí prcesy: 1. Kntrla přijatelnsti a kntrla frmálních náležitstí 2. Věcné hdncení 3. Ex-ante kntrla 4. Výběr prjektů k pdpře 5. Schválení pdpry v rgánech HMP 6. Příprava a uzavření smluvy Prces schvalvání prbíhá jak tzv. jednklvé hdncení. Jednklvým hdncením se rzumí mdel, kdy veškeré údaje nutné pr hdncení jsu žadatelem předlženy v jeden kamžik v rámci jedné žádsti pdpru, ačkliv t nevylučuje dlžení některých údajů nutných pr hdncení (např. prstřednictvím přílh) pzději v průběhu prcesu schvalvání prjektů. Následně prbíhá celý prces schvalvání prjektů Kntrla přijatelnsti a kntrla frmálních náležitstí P přijetí žádsti pdpru je prváděna jak jeden splečný krk kntrla přijatelnsti a frmálních náležitstí, jejímž cílem je zejména psuzení základních věcných pžadavků kladených na prjekt v příslušné výzvě, hdntitelnsti žádsti pdpru a naplnění nezbytných administrativních pžadavků. Kntrla přijatelnsti a kntrla frmálních náležitstí prbíhají pdle kntrlníh seznamu, bsahujícíh kritéria schválená Mnitrvacím výbrem OP PPR. Předmětem kntrly přijatelnsti je věření, zda prjekt uvedený v žádsti je v suladu s pdmínkami výzvy a případně rvněž t, zda jsu údaje uvedené v žádsti úplné a pravdivé. V případě nesplnění jednh kritéria při kntrle přijatelnsti, ppř. uvedení neúplných a nepravdivých údajů je žádst pdpru vyřazena z dalšíh prcesu hdncení (tj. nejsu dále kntrlvány frmální náležitsti ani prveden věcné hdncení). Předmětem kntrly frmálních náležitstí je věření, zda žádst pdpru splňuje nezbytné administrativní pžadavky (např. předlžení právněnu sbu) a základní předpklady pr prvedení věcnéh hdncení (např. dlžení všech přílh). V případě nesplnění jednh či více kritérií při kntrle frmálních náležitstí je žadatel jednu vyzván k dplnění (nikliv k dpracvání) žádsti pdpru přes MS2014+ a t ve lhůtě 5 pracvních dnů d data dručení výzvy. Tat lhůta může být řídicím rgánem prdlužena v případě výjimečných klnstí a řádně důvdněné žádsti prdlužení lhůty ze strany žadatele. Nebude-li náprava sjednána neb nebude-li sjednána ve stanvené lhůtě, je žádst pdpru vyřazena z dalšíh prcesu hdncení. Pkud u žádsti djde k nesplnění jak pravitelných, tak nepravitelných kritérií, není žadatel vyzýván k nápravě pravitelných, prtže i přes případné napravení by žádst byla následně vyřazena kvůli nepravitelným kritériím. O výsledku stavu žádsti p tét fázi hdncení je žadatel infrmván prstřednictvím MS2014+ ve lhůtě nejpzději d 10-ti pracvních dní d uknčení kntrly přijatelnsti a kntrly frmálních náležitstí všech žádstí v případě klvých výzev a d 10-ti pracvních dní d uknčení kntrly přijatelnsti a frmálních náležitstí příslušné žádsti v případě průběžných výzev. V případě, že žádst nesplnila pdmínky kntrly přijatelnsti a frmálních náležitstí, bsahuje infrmace výsledku: výsledek dané fáze hdncení a výběru prjektů, tj. závěr, že žádst nesplnila pdmínky kntrly přijatelnsti a frmálních náležitstí, je vyřazena z dalšíh hdncení a nezíská tak pdpru, Strana 67 z 208

68 důvdy pr vyřazení žádsti pdpru či nedpručení prjektu k financvání, tj. uvedení na základě nesplnění jakéh kritéria/jakých kritérií ŘO žádst vyřadil z dalšíh hdncení, detailní výsledky hdncení a výběru prjektu, včetně důvdnění hdncení jedntlivých kritérií, infrmace pravných prstředcích, tj. mžnsti pžádat přezkum rzhdnutí ŘO za pdmínek stanvených Pravidly pr žadatele a příjemce (viz kap. 15). Žadatel, jehž žádst byla vyřazena, může pdat prstřednictvím MS2014+ žádst přezkum rzhdnutí vyřazení, a t nejpzději d 14-ti kalendářních dní de dne dručení infrmace vyřazení (blíže viz kapitla 15). Lhůta pr prvedení kntrly přijatelnsti a kntrly frmálních náležitstí všech přijatých žádstí, zpravidla nepřesahuje 4 týdny. V případě řešení žádstí přezkum ze strany žadatelů se lhůta prdlužuje další 4 týdny, u slžitějších případů pak až 8 týdnů Věcné hdncení Cílem věcnéh hdncení pak je vyhdntit kvalitu prjektů a umžnit jejich srvnání právě pdle kvality. Věcné hdncení prbíhá u těch žádstí, které nebyly vyřazeny při kntrle přijatelnsti a kntrle frmálních náležitstí. Věcné hdncení je prváděn pdle kritérií schválených Mnitrvacím výbrem OP PPR. Kritéria mhu být hdntící (za splnění/nesplnění se přidělují bdy) i kmbinvaná (za splnění/nesplnění se přidělují bdy, při nesplnění minimální hranice bdů je žádst pdpru vyřazena z prcesu schvalvání). Kritéria pr věcné hdncení tvří nedílné sady, které se bsahvě liší dle priritních s a případně i specifických cílů. Kritéria věcnéh hdncení jsu dále rzdělena pdle pžadavků na dbrnu způsbilst hdntitele na kritéria, která jsu hdncena interními hdntiteli a kritéria, která jsu hdncena externími hdntiteli. V případě externích hdntitelů mhu být kritéria ještě dále rzdělena pdle pžadavků na knkrétní věcné zaměření. Interní a externí hdntitelé přidělují jedntlivými žádstem pdpru bdy v závislsti na míře splnění jedntlivých kritérií věcnéh hdncení a zaznamenávají je d elektrnickéh frmuláře v MS2014+, a t včetně uvedení jasnéh a srzumitelnéh důvdnění svéh psuzení. Všechna kritéria jsu nezávisle hdncena dvěma hdntiteli (tj. buď dvěma interními, neb dvěma externími hdntiteli, kteří nesmí hdncení prvádět splečně ani splečně knzultvat, ani jej vzájemně nevidí v MS2014+) a každé hdncení musí být následně ještě zkntrlván zaměstnancem Oddělení prjektů, který se nepdílel ani na jednm z bu hdncení daných kritérií v příslušné žádsti a vystupuje v rli schvalvatele hdncení (tj. kntrluje kvalitu, úplnsti a metdicku správnst prvedenéh hdncení). Bdy přidělené v celé žádsti se následně sečtu. Výsledný pčet bdů, který žádst získává v rámci věcnéh hdncení, je autmaticky vypčten v MS2014+ jak aritmetický průměr bu nezávislých hdncení žádsti. Pkud při hdncení žádsti vznikne rzpr mezi hdnceními dvu nezávislých hdntitelů, dchází k zapjení dalšíh hdntitele, tzv. arbitra, který zpracuje arbitrážní hdncení. Rzprem se rzumí stav, kdy mezi dvěma: hdnceními téhž kritéria, existuje takvý rzdíl, že jeden z hdntitelů přidělí minimální pčet bdů a druhý hdntitel přidělí maximální pčet bdů pr dané kritérium, hdnceními téhž kmbinvanéh kritéria, existuje takvý rzdíl, že jeden z hdntitelů v daném kmbinvaném kritériu vyřazuje žádst pdpru a druhý hdntitel nikliv, kmpletními hdnceními, tzn. sučtem bdů za všechna kritéria dhrmady, existuje rzdíl větší než 10 bdů v případě žádstí pdpru z fndu EFRR a 25 bdů v případě žádstí pdpru z fndu ESF. Arbitrážní hdncení je třetím nezávislým hdncením žádsti a prbíhá analgicky jak standardní hdncení. Ze všech zpracvaných hdncení včetně arbitrva pté MS2014+ vylučuje t hdncení, které je d statních nejvzdálenější pčítán z výsledku na úrvni celéh hdncení, nikli z výsledků v rámci jedntlivých kritérií. V případě, že důvdem zapjení arbitra je rzpr mezi dvěma Strana 68 z 208

69 hdnceními téhž kritéria (tj. rzpr na úrvni kritéria, nikliv celéh hdncení viz výše), je předmětem arbitrva hdncení puze dané kritérium a ze zpracvaných hdncení včetně arbitrva je vylučen t hdncení, které je d statních nejvzdálenější pčítán z výsledku v rámci danéh kritéria. V případě shdných dchylek mezi všemi třemi se výjimečně při výběru prjektů vychází ze všech tří hdncení, tj. hdncení bu hdntitelů i arbitra. V rámci OP PPR je pužíván puze výše ppsaný způsb zapjení arbitra. Hdntitelé, kteří přidělují bdy za splnění kritérií, jsu experty na danu prblematiku. Hdntitel nesmí mít žádnu vazbu na žadatele neb partnery, která by při hdncení žádsti mhla vést ke zvýhdnění, neb znevýhdnění. Výběr knkrétníh hdntitele ke knkrétní žádsti je pkud t pčet hdntitelů se zaměřením na danu prblematiku dvluje prváděn zcela nestraně, prstřednictvím lsvání v MS ŘO stanvuje pr celkvé hdncení minimální bdvu hranici, kteru musí žádst splnit. Minimální výsledný pčet bdů, který musí žádst v rámci věcnéh hdncení získat, aby mhla být pdpřena za pdmínky, že t bjem finančních prstředků alkvaných na danu výzvu umžní je 60 bdů ze 100. Pkud by maximální mžný pčet bdů byl více než 100, představuje minimální výsledný pčet bdů, nutný pr případnu pdpru, alespň 60 % z maximálníh pčtu bdů p zakruhlení na celá čísla 13. Pdpřeny mhu být puze ty žádsti, které splní bdvu hranici a sučasně nebyly v rámci věcnéh hdncení v žádném z kmbinvaných kritérií vyřazeny. O výsledku věcnéh hdncení, je žadatel infrmván prstřednictvím MS2014+ nejpzději d 10-ti pracvních dní d uknčení věcnéh hdncení všech žádstí v případě klvých výzev a d 10-ti pracvních dní d uknčení věcnéh hdncení příslušné žádsti v případě průběžných výzev. Infrmace výsledku bsahuje: výsledný pčet bdů a závěr, zda žádst splnila minimální pdmínky pr pskytnutí pdpry (tj. získala minimální výsledný pčet bdů a sučasně nebyla v rámci žádnéh z kmbinvaných kritérií vyřazena), jestliže je žádst vyřazena, pak i důvdy pr vyřazení žádsti pdpru, tj. nesplnění pvinnsti získání minimálníh výslednéh pčtu bdů neb vyřazení v rámci některéh z kmbinvaných kritérií, detailní výsledky hdncení a výběru prjektu, včetně důvdnění hdncení jedntlivých kritérií, infrmace pravných prstředcích, tj. mžnsti pžádat přezkum rzhdnutí ŘO za pdmínek stanvených Pravidly pr žadatele a příjemce. Žadatel, který nesuhlasí s vyřazením v rámci některéh z kmbinvaných kritérií neb výsledným pčtem bdů, které jeh žádst získala, může pdat prstřednictvím MS2014+ žádst přezkum rzhdnutí, a t nejpzději d 14-ti kalendářních dní de dne dručení infrmace výsledku (blíže viz kapitla 15). Lhůta pr prvedení věcnéh hdncení všech relevantních žádstí zpravidla nepřesahuje 6 týdnů. V případě řešení žádstí přezkum ze strany žadatelů se lhůta prdlužuje další 4 týdny, u slžitějších případů pak až 8 týdnů. Pkud je výsledné bdvé hdncení žádsti pdpru nižší než 60 bdů (neb alespň 60 % z maximálníh pčtu bdů v případě, že ten je více než 100 bdů), daná žádst 13 Pr žádsti pdpru předlžené v rámci výzev vyhlášených před platí minimální limit 50 bdů (resp. 50 % max. pčtu bdů) Strana 69 z 208

70 nemůže být pdpřena Ex-ante kntrla Ex-ante kntrla, prváděná frmu administrativníh věření, prbíhá u všech žádstí, které nebyly vyřazeny v předchzích fázích prcesu schvalvání. Cílem ex-ante kntrly, prváděné frmu administrativníh věření, je věření způsbilých výdajů a výběr těch žádstí, u nichž je vhdné prvést kntrlu na místě. Cílem ex-ante kntrly, prváděné frmu kntrly na místě, je věření způsbilých výdajů, plnění dalších pdmínek a skutečnstí uvedených v žádsti pdpru. Sučástí ex-ante kntrly, prváděné frmu administrativníh věření, je vždy kntrla způsbilsti výdajů uvedených v žádsti pdpru. Při psuzení způsbilsti výdajů jsu zhledněna případná dpručení hdntitelů z věcnéh hdncení (zejména u kritérií, která se týkají aspektu efektivnsti prjektu). V případě pchybnstí způsbilsti výdajů, ppř. pchybnstí hledně délky realizace prjektu neb realizaci klíčvých aktivit, může ŘO stanvit pžadavky na úpravu žádsti pdpru. Žadatel následně musí prvést úpravu žádsti pdpru ve lhůtě a d pdby dle pžadavků ŘO. Pkud žadatel úpravu neprvede, pkračuje bvykle kntrla ex-ante frmu kntrly na místě. Tent pstup se pužije, pkud má ŘO nadále pchybnsti způsbilsti výdajů, ppř. dalších ptenciálních nesrvnalstech, které pvažuje za vhdné věřit před přidělením pdpry. V případě, že pžadvané úpravy nesuvisí s ptenciálními nesrvnalstmi a dle názru ŘO není prvedení kntrly na místě nutné, může být žádst pdpru pstupena v prcesu hdncení a výběru prjektů dále jak tzv. prjekt s výhradu. T znamená, že žádst může prcházet dalšími fázemi prcesu, ale prjekt může bdržet pdpru až p prvedení pžadvaných úprav žádsti. Pkud žadatel nadále dmítá tyt úpravy prvést, nebude s ním uzavřena Smluva financvání a prjekt nezíská finanční pdpru. Ex-ante kntrla, prváděná frmu kntrly na místě, resp. kntrly dle zákna č. 255/2012 Sb., kntrlní řád, v platném znění, prbíhá puze u žádstí vybraných na základě výsledků předchzích fází prcesu schvalvání a dále též na základě výsledků ex-ante kntrly prváděné frmu administrativníh věření. V případě zjištění prušení pdmínek stanvených výzvu či Pravidly pr žadatele a příjemce v rámci ex-ante kntrly prváděné frmu kntrly na místě se příslušná žádst pdpru vyřazuje z prcesu výběru prjektů. Žádst pdpru se z prcesu výběru prjektů vyřazuje rvněž tehdy, pkud žadatel neb partner neumžní prvedení ex-ante kntrly. Prti závěrům ex-ante kntrly prváděné frmu kntrly na místě lze pdat námitky pstupy pr prvádění kntrly a pdání námitek blíže ppisuje kap Lhůta pr prvedení ex-ante kntrly frmu administrativníh věření všech relevantních žádstí zpravidla nepřesahuje 4 týdny. Lhůta pr prvedení ex-ante kntrly frmu kntrly na místě všech přijatých žádstí zpravidla nepřesahuje 8 týdnů d uknčení administrativníh věření, a t v závislsti na vypřádání případných námitek k závěrům kntrly na místě Výběr prjektů k pdpře Výběr prjektů k pdpře prbíhá u těch žádstí, které nebyly vyřazeny z prcesu schvalvání v předchzích krcích, a tedy splnily pdmínky všech částí fáze hdncení prjektů zařazených d prcesu hdncení. Cílem výběru prjektů je vybrat na základě výsledků věcnéh hdncení takvé prjekty, které přispějí k plnění věcných a finančních cílů prgramu. Prces výběru prjektů k pdpře se liší v závislsti na typu výzvy: U průběžných výzev jsu žádsti pdpru prjektu hdnceny a případně vybírány k pdpře průběžně. Žádsti, které splní pdmínky prcesu schvalvání alespň ve stanveném minimálním rzsahu, jsu vybírány k pdpře v tm přadí, v jakém byly pdány, a t až d vyčerpání alkace dané výzvy. U klvých výzev jsu žádsti pdpru prjektu, které splní pdmínky prcesu schvalvání alespň ve stanveném minimálním rzsahu, seřazeny na základě výsledků věcnéh Strana 70 z 208

71 hdncení dle výslednéh pčtu bdů, které žádst získala (d nejvyššíh p nejnižší). K pdpře jsu následně vybrány žádsti s nejvyšším pčtem bdů, a t až d vyčerpání prstředků alkvaných na danu výzvu. V případě, že se v seznamu vyskytují dvě neb více žádstí pdpru prjektu se stejným pčtem bdů, a prstředky alkvané na danu výzvu by umžňvaly pdpřit puze část z nich, navýší ŘO tyt prstředky tak, aby mhly být pdpřeny všechny tyt žádsti se stejným pčtem bdů. V bu případech platí, že žádst pdpru prjektu může být vybrána k pdpře puze tehdy, pkud nebyla vyřazena v žádném z kmbinvaných kritérií a získala alespň 60 bdů (neb alespň 60 % z maximálníh pčtu bdů v případě, že ten je více než 100 bdů) 14 v rámci věcnéh hdncení. Žádsti pdpru prjektu, které nebyly vyřazeny v žádném z kmbinvaných kritérií a získaly minimálně 60 bdů (neb alespň 60 % z maximálníh pčtu bdů v případě, že ten je více než 100 bdů), ale nemhu být vybrány k pdpře z důvdu vyčerpání alkace dané výzvy, jsu zařazeny d zásbníku prjektů jak tzv. náhradní prjekty. Náhradním prjektům může být pdpra přidělena ddatečně, pkud např. některý z dříve vybraných prjektů ztratí pdpru zájem. Výše pdpry pr náhradní prjekty může být nižší, než byl půvdně uveden v dané výzvě, a t v závislsti na výši prstředků, jež jsu ddatečně k dispzici. O tm, zda jeh žádst je neb není vybrána k pdpře příp. že je prjekt zařazen mezi tzv. náhradní prjekty, je žadatel infrmván prstřednictvím MS2014+ ve lhůtě nejpzději d 10-ti pracvních dní d uknčení fáze výběru prjektů. V tét fázi již žadatel nemůže pžádat přezkum rzhdnutí ŘO mžnst pžádat přezkum výslednéh pčtu bdů žadatel má ve fázi věcnéh hdncení, blíže viz kap Ve fázi výběru prjektů není již mžné měnit hdncení prjektů stanvené ve fázi hdncení prjektů (výjimku jsu případy, kdy žádst přezkum rzhdnutí byla shledána přezkumnu kmisí jak právněná a na základě tht rzhdnutí dšl ke změně hdncení prjektu). Lhůta pr prvedení výběru prjektů všech relevantních žádstí, zpravidla nepřesahuje 1 týden Schválení pdpry v rgánech hl. m. Prahy Výběr prjektů k pdpře je schvalván v rgánech hl. m. Prahy. Orgány hl. m. Prahy, které výběr prjektů k pdpře prjednávají a schvalují, jsu: Výbr pr evrpské fndy Zastupitelstva hl. m. Prahy, Rada hl. m. Prahy, Zastupitelstv hl. m. Prahy. Na jednání rgánů hl. m. Prahy je předlžena suhrnná infrmace dsavadním průběhu schvalvání žádstí pdpru prjektu v rámci příslušné výzvy. Infrmace shrnuje údaje předlžených žádstech (v případě klvých výzev jde všechny žádsti pdpru v dané výzvě), ppisuje průběh hdncení a výběru prjektů, u neúspěšných žádstí rvněž zdůvdnění th, prč nejsu vybrány k pdpře. Výbr pr evrpské fndy zastupitelstva hl. m. Prahy a Rada hl. m. Prahy beru na vědmí předlžené materiály a vyjadřují suhlas s výběrem prjektů. Knečné schválení výběru prjektů prvádí Zastupitelstv hl. m. Prahy. Prjednávání v Zastupitelstvu hl. m. Prahy je veřejné. Usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy a zápis z jednání jsu dstupné na internetvých stránkách Orgány hl. m. Prahy mhu v případě nvých závažných skutečnstí, které nebyly známy v průběhu předchzích etap hdncení a výběru prjektů (např. závažné pdezření na prušení zákna a další bdbná prušení pdmínek pr pskytnutí pdpry), navrhnut dčasné pzastavení schvalvacíh prcesu té žádsti, které se nvé infrmace týkají. Sučástí návrhu na pzastavení musí vždy být pdrbné zdůvdnění a stanvení lhůty, d kdy se prjednávání pzastavuje. Pzastavení schvaluje Zastupitelstv hl. m. Prahy. 14 Pr žádsti pdpru předlžené v rámci výzev vyhlášených před platí minimální limit 50 bdů (resp. 50 % max. pčtu bdů) Strana 71 z 208

72 O výsledku prjednání a schválení pdpry v rgánech hl. m. Prahy je žadatel infrmván prstřednictvím: usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy a zápisu z jednání, které jsu zveřejněny na internetvých stránkách (viz výše), výzvy k uzavření Smluvy financvání/pdmínek realizace (blíže viz kap. 10.6). V případě, že by Zastupitelstv hl. m. Prahy neschválil výběr (tj. nikliv puze nepzastavil prces) žádsti pdpru, která úspěšně pršla všemi předchzím fázemi prcesu schvalvání, může žadatel pdat prstřednictvím MS2014+ žádst přezkum rzhdnutí vyřazení, a t nejpzději d 14-ti kalendářních dní de dne dručení infrmace výsledku prjednání a schválení pdpry (blíže viz kapitla 15). Lhůta pr schválení pdpry v rgánech hl. m. Prahy, zpravidla nepřesahuje 6 týdnů Příprava a uzavření smluvy financvání Žadatelé, jejichž žádsti pdpru prjektu pršly úspěšně celým prcesem hdncení a výběru prjektů, jsu d 2 týdnů d schválení pdpry v Zastupitelstvu hl. m. Prahy vyzváni k uzavření Smluvy financvání, ppř. Pdmínek realizace (týká se žádstí hl. m. Prahy). Smluva financvání 15 /Pdmínky realizace představují základní právní rámec a vymezují práva a pvinnsti příjemce dtace na jedné straně a řídicíh rgánu prgramu na straně druhé. Sučástí výzvy k uzavření Smluvy financvání/pdmínek realizace může být výzva k dlžení dkumentů, které jsu pr uzavření nutné. Přesný seznam dkladů je vždy bsažen v zasílané výzvě. Jedná se zpravidla dkumenty uvedené v kap , případně dplňující dkumenty pr pskytnutí veřejné pdpry (např. prhlášení veliksti pdniku pr pdpru vyplácenu v režimu blkvé výjimky apd.). Žadatel je pvinen dručit tyt dkumenty d termínu stanvenéh v zasílané výzvě, bvykle d 15-ti pracvních dnů d dručení. V případě, že žadatel nedručí všechny pžadvané dklady v bezvadném stavu ve stanvené lhůtě, je upzrněn na uplynutí termínu k dručení všech pdkladů. Pkud d 30-ti kalendářních dnů de dne deslání tét výzvy k pskytnutí pdkladů nezbytných pr přípravu smluvy financvání nedručí všechny pžadvané dklady v bezvadném stavu, nedchází k uzavření Smluvy financvání/pdmínek realizace a žadatel ztrácí nárk na pdpru. O tét skutečnsti je žadatel písemně infrmván d 10-ti pracvních dnů d uplynutí termínu stanvenéh ve výzvě. Pkud je pskytnutí pdpry dané žádsti pdmíněn určitu úpravu prjektu, vycházející z věcnéh hdncení neb ex-ante kntrly (např. snížením plánvaných výdajů v určité části rzpčtu či úpravu některé z klíčvých aktivit apd.), je splu s výzvu k uzavření Smluvy financvání/pdmínek realizace zaslána také specifikace úprav, které je nutné prvést. Jedná se úpravy, které hdntitelé neb ŘO navrhli tak, aby neměly negativní vliv na pčet bdů, které prjekt získal v rámci věcnéh hdncení. Prvedení pžadvaných úprav prjektu v tét fázi všem nevede ke zvýšení pčtu bdů v rámci věcnéh hdncení platí půvdní hdncení. ŘO OP PPR splu se zasláním infrmace pžadvané úpravě dpručí, jak změnu frmálně prvést (např. přepracváním rzpčtu, zpracváním detailníh přehledu výstupů a výsledků apd.) a stanví termín, d kdy je třeba úpravu prvést bvykle d 15-ti pracvních dnů d dručení. Pkud žadatel pžadvané úpravy neprvede ve stanveném termínu, nebude s ním uzavřena Smluva financvání a prjekt nezíská finanční pdpru. Na základě údajů uvedených v žádsti pdpru, ppř. žádsti pdpru upravené dle připmínek ŘO vycházejících z věcnéh hdncení neb ex-ante kntrly vypracuje ŘO OP PPR návrh Smluvy financvání/pdmínek realizace a pšle jej elektrnicky žadateli. Smluva financvání/pdmínky 15 Smluva financvání je veřejnprávní smluvu a vztahují se na ni příslušná ustanvení zákna č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pzdějších předpisů. Řešení sprů ze Smluvy financvání má gesci Odbr 12 Ministerstva financí ČR - Financvání územních rzpčtů a prgramvé financvání, resp. pvěřené ddělení dbru, které vyknává půsbnst Ministerstva financí. Strana 72 z 208

73 realizace jsu vždy připravvány dle vzru pr příslušnu výzvu, schválenéh Radu hl. m. Prahy (schválený vzr je zveřejněn na internetvých stránkách v archivu usnesení Rady HMP). Žadatel je pvinen ptvrdit či vznést připmínky na úpravu neb dplnění se zněním Smluvy financvání/pdmínek realizace d termínu stanvenéh v interní depeši deslané v MS2014+, a t d 5 pracvních dnů de dne zaslání. ŘO následně zpracuje finální verzi Smluvy financvání (Pdmínek realizace) a v MS2014+ dchází k pdpisu běma stranami. ŘO uzavře Smluvu financvání/pdmínky realizace tak, aby byla splněna celkvá lhůta týkající se prcesu schvalvání, tj. 7 měsíců, nejpzději však d 3 měsíců de dne, kdy žadatel předlží v řádné pdbě všechny pdklady, které případně byly pr uzavření Smluvy financvání/pdmínek realizace ze strany ŘO pžadvány. Jestliže byl vytvřen zásbník prjektů a djde ke vzniku nevyužitých finančních prstředků, alkvaných na výzvu např. z důvdu úprav rzpčtu prjektu, nezájmu jiných žadatelů uzavření Smluvy financvání, nedručení pdkladů nezbytných pr přípravu Smluvy financvání, rzhdne ŘO využití těcht prstředků na financvání náhradních prjektů, tj. žádstí ze zásbníku prjektů. Uvlněné (nevyužité) prstředky nabízí ŘO žadatelům, jejichž žádsti byly d zásbníku zařazeny, a t v přadí pdle pčtu bdů získaných v rámci věcnéh hdncení. Pkud je výše uvlněných prstředků nižší než částka pdpry nutná pr prjekt v zásbníku, není zpravidla pdpra prjektu, který by měl být pdpřen jak další v přadí, nabízena. Lze přikrčit k nabídnutí pdpry s tím, že zbývající prstředky ptřebné na realizaci prjektu mhu být kryty vlastními zdrji žadatele. Pkud žadatel tut nabídku dmítne, mhu být prstředky nabídnuty dalšímu prjektu v přadí analgicky. Pkud další v přadí přijme nabídku, nemá už v buducnu při navýšení alkace v zásbníku nárk na zvýšení částky. Stejný pstup platí i pr prvníh v přadí, pkud nabídku přijme, tzn. nemá nárk při dalším navýšení alkace pr zásbník k získání vyšší částky. Zásbník prjektů je aktivní d dne vyhlášení nvé výzvy k předkládání žádstí pdpru v rámci příslušnéh specifickéh cíle. 11. Řízení prjektu V rámci řízení prjektu ddržují příjemce i ŘO níže uvedená pravidla, pvinnsti a lhůty, které se vážu k jedntlivým fázím realizace Zahájení prjektu Zahájením realizace prjektu se rzumí datum stanvené jak zahájení prjektu ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace. Návrh předpkládanéh data zahájení se uvádí d žádsti pdpru prjektu. Je důležité, aby žadatel při plánvání zahájení zhlednil délku prcesu schvalvání žádstí, která činí zpravidla 7 měsíců. Zárveň se dpručuje, aby zahájení realizace byl stanven vždy na začátek kalendářníh měsíce, prtže se tak usnadní prkazvání nákladů na mzdy apd. Platí, že náklady jsu způsbilé, jestliže vznikly v dbě realizace prjektu a byly skutečně uhrazeny mezi dnem předlžení prjektvé žádsti a dnem předlžení závěrečnéh vyúčtvání prjektu, nejpzději však 31. prsince 2023 (způsbilsti výdajů se blíže věnuje kapitla 17). Tt pravidl umžňuje, aby byl prjekt zahájen ještě před tím, než je na něj schválena pdpra. Pkud všem žadatel následně neuspěje v prcesu schvalvání žádstí pdpru prjektu, musí zahájený prjekt financvat z vlastních zdrjů. Prjekt musí být zahájen nejpzději ve lhůtě stanvené v textu příslušné výzvy k předkládání žádstí. Pkud výzva lhůtu pr zahájení prjektů nestanví, musí být prjekt prkazatelně zahájen d 6-ti měsíců d schválení pdpry Zastupitelstvem hl. m. Prahy Infrmace pkrku Příjemce má pvinnst infrmvat ŘO zahájení realizace prjektu. Aby splnil tut pvinnst, musí příjemce ŘO předlžit Infrmaci pkrku v realizaci prjektu (IP prjektu), a t při ddržení níže uvedených pdmínek a lhůt. Cílem je pskytnut ŘO údaje zahájení prjektu, případně stavu realizace prjektu a určení prblémů v bdbí mezi uzavřením Smluvy financvání/pdmínek realizace a pdáním IP prjektu. IP prjektu bsahuje ppis činnstí za první dva měsíce realizace. Strana 73 z 208

74 Příjemce má pvinnst předlžit IP prjektu d 15. dne třetíh měsíce realizace prjektu, a t prstřednictvím elektrnickéh frmuláře v MS IP prjektu nebsahuje žádst platbu ani vyúčtvání nákladů prjektu. Infrmaci zahájení realizace prjektu je příjemce pvinen předlžit d 15. dne třetíh měsíce realizace prjektu prstřednictvím MS Infrmace pkrku bsahuje zejména: infrmace místě realizace prjektu (prstr pr administrativní zázemí a prstr, kde budu pskytvány služby pdpřeným sbám) a právním vztahu příjemce k těmt prstrám (majetek příjemce, nájem apd.); infrmace bsazení prjektvéh týmu zaměstnanci, včetně pracvněprávních vztahů; infrmace zahájení realizace klíčvých aktivit, které měly být zahájeny během prvních dvu měsíců realizace prjektu; infrmace uzavření smluv partnerství s prjektvými partnery; ppis prblémů, které se vyskytly v suvislsti se zahájením prjektu, a způsb jejich řešení. Pté, c příjemce pdá infrmaci na ŘO, prvede ŘO kntrlu dané infrmace. Předmětem kntrly jsu frmální náležitsti, věcný bsah infrmace a stav prjektu. Kntrlvány jsu zejména údaje uvedené v infrmaci a v přilžených dkumentech, a dále data v MS2014+, která je příjemce pvinen ŘO předkládat. Kntrla infrmace prbíhá frmu administrativníh věření, blíže viz kap V případě ptřeby navazuje na administrativní věření ještě i kntrla na místě, blíže viz. kap Teprve p prvedení všech nezbytných kntrl může ŘO danu infrmaci schválit. Kntrlu infrmace prvede ŘO ve lhůtě 40 pracvních dnů d jejíh předlžení. V případě vrácení infrmace příjemci k dplnění či dpracvání se lhůta pzastavuje Partnerské smluvy Pkud jsu d prjektu zapjeni partneři a tt partnerství je upraven smluvu/dhdu partnerství v prjektu (případy, kdy je nutné upravit partnerství tímt způsbem jsu uvedeny v kap. 7, bd Ddržení pravidel pr případné zapjení partnerů a kap , bd č. 11), musí být smluva/dhda partnerství v prjektu uzavřena d 2 měsíců d zahájení realizace prjektu. Obsahem smluvy/dhdy partnerství v prjektu musí být minimálně: rzdělení kmpetencí mezi příjemcem a partnerem v rámci prjektu; pvinnsti partnera vyplývající z prjektu (kpírují becné pvinnsti příjemce stanvené ve Smluvě financvání, např. vedení ddělenéh účetnictví prjektu, ddržvání pravidel publicity, ddržvání pravidel pr výběr ddavatele, strpění kntrly, pvinnst archivvat dkumenty apd.); nastavení finančních pdmínek partnerství (rzpčet nákladů partnera, termíny předlžení vyúčtvání nákladů, termíny pskytnutí pdpry příjemcem partnervi, dpvědnst za škdu apd.). Odpvědnst za realizaci prjektu má na základě Smluvy financvání příjemce. Příjemce vůči hlavnímu městu Praze garantuje, že prjekt je realizván pdle pravidel OP PPR a v suladu se Smluvu financvání. Jeh pvinnstí tedy je věřvat si, zda aktivity realizvané partnery splňují všechna relevantní pravidla. Příjemce se ve vztahu k partnerům d jisté míry chvá jak hlavní měst Praha vůči příjemci; tj. musí mít přehled realizvaných aktivitách, přehled realizvaných a plánvaných nákladech, musí si věřit, že vykázané náklady partnervi skutečně vznikly atd. Pskytvání peněz vždy prbíhá mezi hlavním městem Prahu a příjemcem, a pkud partner pruší pravidla OP PPR, hrzí, že bude adekvátně snížena pdpra pskytvaná na prjekt příjemci. Strana 74 z 208

75 ŘO becně dpručuje, aby nastavení splupráce mezi příjemcem a partnerem měl frmu písemnéh dkumentu vždy, tj. i v případech, kdy uzavření a dlžení smluvy/dhdy partnerství v prjektu není pvinné. Předejde se tím nedrzuměním a kmplikacím v případě, kdy djde k persnálním změnám v rganizaci příjemce neb partnera Realizace prjektu Realizace prjektu musí být dknčena nejpzději ve lhůtě stanvené v textu příslušné výzvy k předkládání žádstí. Pkud výzva lhůtu pr dknčení realizace nestanví, musí být prjekt dknčen nejpzději d 30-ti měsíců d schválení pdpry Zastupitelstvem hl. m. Prahy. Realizace prjektu nesmí být uknčena před pdpisem Smluvy financvání/pdmínek. Z hlediska dby realizace se rzlišují: zahájení realizace prjektu = den, kdy začne realizace aktivit prjektu dknčení realizace prjektu = den, kdy sknčí realizace aktivit prjektu neb pskytvání služeb pdle časvéh harmngramu prjektu Dknčením prjektu se rzumí prkazatelné uzavření všech aktivit prjektu. Tut skutečnst je nutné dlžit krmě vlastních výstupů prjektu též věřitelnými důkazy dsažení cílů prjektu (např. předávacím prtklem, klaudačním suhlasem, certifikací, prezenční listinu, ftdkumentací apd.). finanční dknčení prjektu = den, kdy budu dknčeny všechny platby spjené s realizací prjektu a příslušné prstředky budu převedeny na účet příjemce. závěrečné vyhdncení akce = musí být zahájen d 30 kalendářních dnů p dknčení realizace prjektu (viz výše) předlžením závěrečné zprávy realizaci prjektu a musí být dknčen d data uvedenéh ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace Zprávy realizaci prjektu Příjemce má pvinnst průběžně infrmvat ŘO realizaci prjektu. Příjemce musí ŘO předkládat zprávy realizaci prjektu, a t při ddržení níže uvedených pdmínek a lhůt. Cílem zpráv je pskytnut ŘO aktuální infrmace stavu a pkrku realizace danéh prjektu, případně určení prblémů, které se vyskytují v průběhu jeh realizace ve sledvaném bdbí. Pkud se v průběhu bdbí realizace vyskytnu závažné klnsti, týkající se prjektu, jeh cílů a dknčení (např. s příjemcem je zahájen inslvenční řízení), je příjemce pvinen nich infrmvat ŘO ihned, jakmile nastanu, a nikliv až v nejbližší zprávě realizaci. Příjemce pdává ŘO tyt zprávy realizaci prjektu: Průběžná zpráva realizaci prjektu (dále Průběžná ZR prjektu) - zpráva předkládaná v průběhu realizace prjektu za dané sledvané bdbí, kterým je buď etapa prjektu (pkud prjekt byl etapizván) neb každých 6 měsíců d zahájení realizace prjektu (pkud prjekt etapizván nebyl). U prjektů s ex-pst financváním se předkládá splečně se žádstí platbu s dlženými pžadvanými dklady. U prjektů s ex-ante financváním se předkládá splečně s vyúčtváním prstředků pskytnutých na předfinancvání a s další žádstí platbu dalších finančních prstředků na předfinancvání. Závěrečná zpráva realizaci prjektu (dále Závěrečná ZR prjektu) zpráva předkládaná na knci realizace prjektu za dané sledvané bdbí, kterým je buď pslední etapa prjektu (pkud prjekt byl etapizván) neb bdbí d pslední schválené Průběžné ZR prjektu d pdání tét zprávy (pkud prjekt etapizván nebyl). U prjektů s ex-pst financváním se předkládá splečně s pslední žádstí platbu s dlženými pžadvanými dklady. U prjektů s ex-ante financváním se předkládá splečně s vyúčtváním prstředků pskytnutých na předfinancvání. Strana 75 z 208

76 Závěrečná zpráva za celé bdbí realizace prjektu (dále Závěrečná ZR prjektu za celé bdbí realizace) zpráva, která se předkládá za celé bdbí realizace prjektu, avšak nenahrazuje výše uvedené zprávy (ty musí příjemce předlžit také). Týká se puze prjektů, které splňují alespň jednu z níže uvedených pdmínek: bjem celkvých způsbilých výdajů prjektu dle Smluvy financvání/pdmínek realizace přesahuje 100 mil. Kč, u prjektu p pslední žádsti platbu, resp. vyúčtvání, pkračuje fyzická neb finanční realizace akce, jejíž sučástí prjekt byl. U těcht prjektů se na knci prjektu předkládá standardní Závěrečná ZR prjektu. Teprve p uknčení fyzické neb finanční realizace akce, jejíž byl prjekt sučástí, příjemce předlží Závěrečnu ZR za celé bdbí realizace prjektu, a t d 30-ti dnů d uknčení akce. Účelem tét zprávy je především pskytnutí dstatečných pdkladů tm, že nedšl ke dvjímu financvání prjektu neb jeh aktivit. Průběžnu i Závěrečnu ZR prjektu je nutné předlžit nejpzději d 30-ti kalendářních dnů d uknčení příslušnéh sledvanéh bdbí. V případě, že je příjemce pvinen předkládat zprávu z nezávisléh auditu prjektu, předkládá závěrečnu ZR prjektu nejpzději d 60 kalendářních dnů d uknčení realizace prjektu. Platí, že pdání v přadí další ZR prjektu je mžné až p schválení předchzí ZR prjektu. ZR předkládá příjemce prstřednictvím elektrnickéh frmuláře v MS D frmuláře příjemce vyplní údaje, týkající se těcht blastí (pkud jsu údaje předvyplněné autmaticky, musí je příjemce zkntrlvat): Průběžná a Závěrečná ZR prjektu: 1. Základní infrmace prjektu 2. Infrmace zprávě 3. Kntaktní údaje ve věci zprávy 4. Infrmace prcesu schvalvání prjektu 5. Infrmace pkrku v realizaci prjektu ve sledvaném bdbí 6. Infrmace pkrku v realizaci klíčvých aktivit ve sledvaném bdbí 7. Infrmace plnění indikátrů 8. Infrmace plnění aktivit zjedndušenéh prjektu 9. Infrmace firemních prměnných (pzn. bsahem puze Závěrečné ZR prjektu) 10. Infrmace plnění harmngramu 11. Infrmace plnění synergie (pzn. bsahem puze Závěrečné ZR prjektu) 12. Infrmace plnění hrizntálních principů 13. Infrmace příjmech 14. Infrmace pkrku ve veřejných zakázkách 15. Infrmace kntrlách prvedených u příjemce v bdbí, za které je tat zpráva vykazvána (mim kntrl z úrvně pskytvatele dtace) 16. Infrmace zajištění pvinné publicity 17. Infrmace případných prblémech, které se vyskytly v realizaci prjektu v průběhu bdbí, za které je tat zprávy vykazvána 18. Čestná prhlášení Závěrečná ZR za celé bdbí realizace prjektu: 1. Základní infrmace prjektu 2. Infrmace zprávě Strana 76 z 208

77 3. Kntaktní údaje ve věci zprávy 4. Infrmace prcesu schvalvání prjektu 5. Infrmace průběhu realizace prjektu 6. Infrmace plnění klíčvých aktivit 7. Infrmace plnění harmngramu 8. Infrmace zajištění prvzu / údržby výstupů prjektu p jeh uknčení 9. Infrmace plnění indikátrů 10. Infrmace firemních prměnných 11. Infrmace plnění synergie 12. Infrmace plnění hrizntálních principů 13. Infrmace příjmech 14. Infrmace veřejných zakázkách 15. Vyhdncení celkvých nákladů akce 16. Infrmace kntrlách prvedených u příjemce v průběhu realizace prjektu (mim kntrl z úrvně pskytvatele dtace) 17. Infrmace zajištění pvinné publicity 18. Infrmace případných prblémech, které se vyskytly v průběhu realizace prjektu 19. Čestná prhlášení Přílhy průběžné a závěrečné ZR prjektu (není-li uveden, že jde kpii, jde riginály neb úředně věřené kpie, přičemž analgvé dkumenty musí být převedeny autrizvanu knverzí): 1. Žádst platbu 2. Kpie dkladů suvisející se zadávacím řízením na ddavatele (nepředkládá se, byl-li již předlžen) 3. Kpie uzavřených smluv s ddavateli (nepředkládá se, byl-li již předlžen) 4. Ptvrzené 16 kpie účetních dkladů 17 nad Kč k supiskám (za sledvané časvé bdbí) 5. Kpie výpisů z běžnéh účtu příjemce/partnera určenéh pr prjekt (za sledvané časvé bdbí) s vyznačením příslušné platby včetně přadvéh čísla v supisce účetních dkladů; nedkládají se platby týkající se úhrad mezd (dkládají se čestným prhlášením) 6. Kpie dkladů prkazující plnění smluvních vztahů s ddavateli (např. certifikáty k pužitým materiálům a technlgiím, klaudační suhlas, předávací prtkly předání a převzetí díla, pkud je relevantní a vyplývá ze smluvy s ddavatelem; datum pdepsání prtklu předání a převzetí díla nesmí překrčit termín uknčení realizace předmětné akce uvedený ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace 7. Kpie pracvních smluv nvých zaměstnanců, pracvní náplně nvých zaměstnanců, dklad přihlášení nvéh zaměstnance na zdravtní a sciální pjištění (týká se puze nvých zaměstnanců, pkud jsu sledváni v rámci indikátrů) 8. Pracvní výkazy za sledvané bdbí u členů realizačníh týmu (v rámci ESF prjektů platí jen pracvníky hrazené z přímých nákladů). 9. Přehled výpčtu přepčtenéh stavu zaměstnanců příjemce/partnerů (přepčtený stav zaměstnanců pžadujeme 6 měs. před začátkem prjektu) 16 Účetní dklady budu převedeny autrizvanu knverzí; případně právněná účetní ptvrdí suhlas kpie účetních dkladů s riginálem a pdepíše elektrnicky; případně při dlžení prstých kpií účetních dkladů dnesu příjemci FM riginál účetních dkladů ke kntrle 17 ŘO je pvinen prplácet puze faktury, které jsu značeny názvem a číslem prjektu Strana 77 z 208

78 10. Zpráva auditra u prjektu s celkvými výdaji nad 90 mil. Kč - předkládá se u závěrečné ZR prjektu 11. Ověřená kpie 18 zápisů z kntrlních dnů v případě staveb (za sledvané časvé bdbí) 12. Kpie výpisu z katastru nemvitstí, nabývací smluvy (v případě nákupu nemvitstí) 13. Supiska účetních dkladů (vyplňuje se přím v MS2014+) 14. Seznam účetních dkladů v částce d Kč 15. Účetní sestava za sledvané bdbí (předkládá se ke každé ZR prjektu) 16. Rzpis mzdvých výdajů pdepsaný zdpvědným účetním za mzdy a úhrady 17. Rzpis cestvních náhrad 18. Ppis vedení ddělenéh účetnictví (puze v 1. ZR prjektu) 19. Výpčet maximální dtace pr prjekty vytvářející příjmy (mim flat rate) - puze u závěrečné ZR prjektu 20. Suhrnná infrmace realizvaném prjektu (předkládá se u závěrečné ZR prjektu) 21. Kpie pjistné smluvy 19 (nejpzději k závěrečné ZR prjektu) 22. Pdklady dkládající skutečnu výši příjmů a prvzních nákladů realizvaných v rámci prjektu/etapy u prjektů vytvářející příjmy 23. Kpie partnerských smluv (dkládá se k IP prjektu) Pté, c příjemce pdá zprávu realizaci na ŘO, prvede ŘO kntrlu dané zprávy. Předmětem kntrly jsu frmální náležitsti, věcný bsah zprávy a stav prjektu. Kntrlvány jsu zejména údaje uvedené ve zprávě a v dkumentech, které jsu přílhu zprávy, a dále data v MS2014+, která je příjemce pvinen ŘO předkládat. Kntrla zprávy prbíhá frmu administrativníh věření, blíže viz kap V případě ptřeby navazuje na administrativní věření ještě i kntrla na místě, blíže viz. kap Teprve p prvedení všech nezbytných kntrl může ŘO danu zprávu schválit. Kntrlu zprávy a žádsti platbu prvede ŘO ve lhůtě 40 pracvních dnů d jejíh předlžení. V případě vrácení zprávy příjemci k dplnění či dpracvání se lhůta pzastavuje. Pkud z kntrly závěrečné zprávy realizaci prjektu vyplyne, že příjemce na uskutečnění způsbilých nákladů prjektu nevyužil veškeré finanční prstředky, které mu v rámci finanční pdpry byly pskytnuty (týká se prjektů, kde jsu pskytvány platby ex ante), zašle ŘO výzvu k navrácení těcht prstředků a příjemce je pvinen předmětné finanční prstředky ve stanveném termínu vrátit Uknčení realizace prjektu K datu uknčení realizace prjektu, které je uveden ve Smluvě financvání, musí být uknčena realizace veškerých prjektvých aktivit. P tmt datu ještě může djít k platbě za plnění, která se vážu k dbě realizace prjektu (budu např. vyplaceny mzdy realizačníh týmu za pslední měsíc realizace prjektu), ale aktivity prjektu už být realizvány nemhu. Pr způsbilé náklady platí, že mhu být uhrazeny i v dbě mezi uknčením prjektu a datem předlžení Závěrečné ZR prjektu, ale musí mít přímu suvislst s aktivitami prjektu Předčasné uknčení realizace prjektu ze strany příjemce Předčasné uknčení realizace prjektu je pdstatná změna prjektu, blíže viz kap V případě, že prjekt i přes dřívější uknčení dsáhne plánvaných výstupů a výsledků, ŘO změnu uknčení termínu realizace psudí a rzhdne, zda je kvůli ní nutné v suladu s kap uzavřít ddatek ke Smluvě financvání/pdmínky realizace. Příjemce je pvinen p dsuhlasení změny termínu 18 Případně stačí puze ptvrzení, že kpie je v suladu s riginálem 19 Dkládá se puze u investičních prjektů (prjektů pdpřených z EFRR) Strana 78 z 208

79 uknčení realizace zpracvat a předlžit závěrečnu ZR v termínu uvedeném v kap Předlžení i kntrla tét závěrečné ZR prbíhá standardním způsbem jak tmu je u běžných závěrečných ZR. Předčasné uknčení realizace prjektu v situacích, kdy nebudu splněny plánvané výstupy a výsledky prjektu, je umžněn puze na základě ddatku ke Smluvě financvání/nvých Pdmínek realizace. Tent pstup lze aplikvat puze ve výjimečných případech a puze ze závažných důvdů. Příjemce v tmt případě musí pdat návrh na předčasné uknčení realizace prjektu. Žádst musí být předlžena písemně a musí bsahvat pdrbné zdůvdnění návrhu. Pkud ŘO uzná žádst jakžt důvdněnu, uzavře s příjemcem ddatek ke Smluvě financvání/nvé Pdmínky realizace, na základě kteréh/nichž bude realizace prjektu uknčena. Ddatek bude/nvé Pdmínky realizace budu bsahvat zásady finančníh vypřádání pskytnuté pdpry. Výše prstředků, které bude mít příjemce za pvinnst vrátit, bude stanvena v závislsti na tm, jaku část prjektu se pdařil úspěšně a v suladu s půvdní Smluvu financvání/půvdními Pdmínkami realizace realizvat. V návaznsti na knkrétní specifika danéh prjektu může ddatek/ mhu nvé Pdmínky realizace bsahvat přesnu částku prstředků, kteru musí příjemce pukázat zpět hlavnímu městu Praze, aneb ustanvení, že příjemce za účelem závěrečnéh vyúčtvání předlží závěrečnu ZR; v tm případě bude částka celkvých způsbilých výdajů prjektu stanvena až na základě výsledků kntrly závěrečné ZR Předčasné uknčení realizace prjektu ze strany ŘO ŘO je právněn uknčit prjekt v případě, že: k danému kamžiku přestal splňvat kritéria přijatelnsti, platná ke dni vyhlášení prgramu/výzvy (tj. např. splnění definice právněných příjemců, apd. neb příjemce pakvaně nepředkládá IP/ZR/ZU prjektu včetně průběžnéh vyúčtvání nákladů prjektu a všech suvisejících dkladů v pžadvaných termínech a frmátu. Splu s infrmací uknčení prjektu je ze strany ŘO příjemci zaslána výzva k vyúčtvání využití prstředků, které byly na prjekt pskytnuty (a t ve frmě závěrečné ZR prjektu). Na základě kntrly tét ZR je příjemce případně následně vyzván k navrácení prstředků. Výše prstředků, které má za pvinnst vrátit, je stanvena v závislsti na tm, jaku část prjektu se pdařil úspěšně a v suladu se Smluvu financvání realizvat. Příjemce je pvinen vrátit tyt prstředky v termínu a způsbem stanveným ŘO (zpravidla d 30 kalendářních dní bezhtvstním bankvním převdem). ŘO je dále právněn pzastavit žádst platbu v případě, že byl u příjemce dtace zahájen inslvenční řízení neb vznikl pdezření na jiný typ nesrvnalsti (prušení pdmínek Pravidel pr žadatele a příjemce aneb jiných právních předpisů ČR a EU ze strany příjemce dtace, které může mít finanční dpad). Pkud již byla příjemci prplacena dtace neb její část, nesmí příjemce dtace v bdbí realizace prjektu či bdbí udržitelnsti prjektu vstupit d likvidace a ani nesmí byt rzhdnut prhlášení knkurzu na jeh majetek. Pkud tyt skutečnsti nastanu, je příjemce dtace pvinen infrmvat nich ŘO Udržitelnst prjektu Udržitelnst prjektu je dba, p kteru musí příjemce udržet výstupy prjektu v suladu s čl. 71 Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013. Tat pvinnst se však vztahuje puze na některé prjekty pdprvané v rámci OP PPR. Pkud je pdmínka udržitelnsti pr prjekt relevantní, je tt vždy stanven ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace. Obecně platí, že udržitelnst se týká prjektů zahrnujících investici d infrastruktury neb investici d prdukce, tj. prjektů financvaných z EFRR, ppř. prjektů, u kterých pvinnst udržitelnsti vyplývá z pdmínek Strana 79 z 208

80 pskytnutí veřejné pdpry. Prjektů financvaných z ESF se udržitelnst becně netýká, resp. týká se jich puze v případě, že vyplývá z pdmínek pskytnutí veřejné pdpry. Při nesplnění pvinnsti udržitelnsti stanvené ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace a/neb suvisejících pvinnstí uvedených v Pravidlech pr žadatele a příjemce je příjemci ulžen vrácení finanční pdpry neb její části. Pr splnění pvinnsti udržitelnsti prjektu a jeh výstupů musí příjemce ddržvat níže uvedené pdmínky. Majetek, přízený z pskytnuté dtace, nesmí být p dbu 5 let de dne pslední platby příjemci (pr malé a střední pdniky p dbu 3 let), převeden příjemcem pdpry na jinéh majitele neb pužit na jiné účely nesuvisející přím s prjektem. Majetek nesmí být zatěžván žádnými věcnými právy třetích sb, včetně zástavníh práva. Pdpra může být zachvána puze tehdy, jestliže v bdbí 5 let de dne pslední platby příjemci (pr malé a střední pdniky v bdbí 3 let), nedšl k pdstatné změně prjektu, která vlivňuje jeh pvahu neb pdmínky prvádění neb pskytuje nějaké firmě neb veřejnému subjektu nepatřičnu výhdu a která je výsledkem buď změny v pvaze vlastnictví nějaké sučásti infrastruktury neb uknčení či přemístění nějaké prduktivní činnsti Zprávy udržitelnsti prjektu V suvislsti s udržitelnstí prjektu má příjemce pvinnst průběžně infrmvat ŘO zajištění udržitelnsti prjektu. Příjemce musí ŘO předkládat zprávy udržitelnsti prjektu, a t při ddržení níže uvedených pdmínek a lhůt. Cílem zpráv je pskytnut ŘO aktuální infrmace zajištění udržitelnsti danéh prjektu, případně určení prblémů, které se vyskytují ve sledvaném bdbí. Pkud se v průběhu bdbí udržitelnsti vyskytnu závažné klnsti, týkající se prjektu, jeh cílů a udržitelnsti (např. s příjemcem je zahájen inslvenční řízení), je příjemce pvinen nich infrmvat ŘO ihned, jakmile nastanu, a nikliv až v nejbližší zprávě udržitelnsti. Zprávy udržitelnsti prjektu pdává příjemce p celu dbu udržitelnsti, a t vždy za každých uplynulých 12 měsíců pčítaných d pslední platby příjemci, resp. d data, kdy prjekt nabyl v MS2014+ stav Prjekt finančně uknčen ze strany ŘO. Příjemce pdává ŘO tyt zprávy udržitelnsti prjektu: Průběžná zpráva udržitelnsti prjektu (dále Průběžná ZU prjektu) příjemce je pvinen předlžit tut zprávu vždy za každých uplynulých 12 měsíců, pčítaných d data, kdy prjekt nabyl v MS2014+ stav Prjekt finančně uknčen ze strany ŘO. Zprávu musí předlžit d 10- ti pracvních dnů d uplynutí výše uvedené lhůty. Závěrečná zpráva udržitelnsti prjektu (dále Závěrečná ZU prjektu) příjemce je pvinen předlžit tut zprávu p uknčení bdbí udržitelnsti, pčítanéh d data, kdy prjekt nabyl v MS2014+ stav Prjekt finančně uknčen ze strany ŘO. Zprávu musí předlžit d 10-ti pracvních dnů d uplynutí bdbí udržitelnsti. V psledním rce udržitelnsti tat zpráva nahrazuje průběžnu zprávu udržitelnsti prjektu. Platí, že pdání v přadí další ZU prjektu je mžné až p schválení předchzí ZU prjektu. ZU předkládá příjemce prstřednictvím elektrnickéh frmuláře v MS D frmuláře příjemce vyplní údaje, týkající se těcht blastí (pkud jsu údaje předvyplněné autmaticky, musí je příjemce zkntrlvat): 1. Základní infrmace prjektu 2. Infrmace zprávě 3. Kntaktní údaje ve věci zprávy 4. Infrmace plnění udržitelnsti prjektu 5. Infrmace plnění indikátrů Strana 80 z 208

81 6. Infrmace firemních prměnných 7. Infrmace plnění synergie 8. Infrmace plnění hrizntálních principů 9. Infrmace příjmech 10. Infrmace kntrlách prvedených u příjemce v bdbí, za které je tat zpráva vykazvána (mim kntrl z úrvně pskytvatele dtace) 11. Infrmace zajištění pvinné publicity 12. Infrmace případných prblémech, které se vyskytly v dbě udržitelnsti prjektu 13. Čestná prhlášení Příjemce musí věřit předvyplněné plžky frmuláře zprávy udržitelnsti, vyplnit relevantní plžky, nahrát případné přílhy, prvést finalizaci zprávy, zprávu elektrnicky pdepsat a předat ji prstřednictvím MS2014+ k psuzení na ŘO. Pté, c příjemce pdá zprávu udržitelnsti na ŘO, prvede ŘO kntrlu dané zprávy. Předmětem kntrly jsu frmální náležitsti, věcný bsah zprávy a stav prjektu. Kntrlvány jsu zejména údaje uvedené ve zprávě a v dkumentech, které jsu přílhu zprávy, a dále data v MS2014+, která je příjemce pvinen ŘO předkládat. Kntrla zprávy prbíhá frmu administrativníh věření, blíže viz kap V případě ptřeby navazuje na administrativní věření ještě i kntrla na místě, blíže viz. kap Teprve p prvedení všech nezbytných kntrl může ŘO danu zprávu schválit. Kntrlu zprávy prvede ŘO ve lhůtě 40 pracvních dnů d jejíh předlžení. V případě vrácení zprávy příjemci k dplnění či dpracvání se lhůta pzastavuje Změny prjektu Změny prjektu mhu nastat během celéh prjektvéh cyklu/živtníh cyklu prjektu, tj. d pdání žádsti pdpru prjektu, přes realizaci prjektu až p uknčení prjektu, ppř. uknčení bdbí udržitelnsti prjektu a mhu se tedy týkat jak žadatelů, tak příjemců. V případě změn prjektu před uzavřením Smluvy financvání/pdmínek realizace platí, že změny prjektu prvádět nelze. Výjimku jsu puze změny neb úpravy, k nimž je žadatel vyzván ze strany ŘO v rámci prcesu schvalvání žádstí pdpru prjektu (např. dlžení přílh při kntrle frmálních náležitstí, úprava rzpčtu při ex-ante kntrle atd.) a dále případné změny kntaktních údajů žadatele. V případě změn prjektu p uzavření Smluvy financvání/pdmínek realizace platí, že prjekt musí být realizván tak, aby byl zcela v suladu s tím, c je uveden právě ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace. Odchylky v realizaci prjektu d th, c stanvuje Smluva financvání/pdmínky realizace, se pak rzlišují dle závažnsti na tzv. pdstatné a nepdstatné změny: nepdstatné změny nevyžadují schválení ŘO, jsu vzaty puze na vědmí. Nepdstatné změny se dále dělí na ty, které: je příjemce pvinen nahlásit ŘO bez zbytečnéh prdlení (nejpzději d 5-ti pracvních dnů d data, kdy ke změně dšl), pstačuje nahlásit ŘO až splečně se zprávu realizaci/zprávu udržitelnsti prjektu. pdstatné změny vždy vyžadují schválení ŘO. Pdstatné změny se dále dělí na ty, které: nevyžadují uzavření ddatku ke Smluvě financvání/nvých Pdmínek realizace, vyžadují uzavření ddatku ke Smluvě financvání/nvých Pdmínek realizace. Definice a příklady pdstatných a nepdstatných změn jsu blíže uvedeny v následujících kapitlách. Pr všechny změny (tj. pdstatné i nepdstatné) platí, že žadatel/příjemce je vždy musí řádně známit ŘO. O pdstatnu změnu v prjektu musí příjemce pžádat vždy předem. Pkud tak příjemce neučiní a pruší pdmínky stanvené Smluvu financvání/pdmínkách realizace, ŘO t bude psuzvat Strana 81 z 208

82 jak nesrvnalst a může rzhdnut výši dvdu za prušení rzpčtvé kázně. Změny příjemce znamuje ŘO prstřednictvím frmuláře žádsti změnu v MS Žádst změnu zakládá příjemce v mdulu Administrace prjektu Žádst změnu, kde vybere datvé blasti, které hdlá změnit. Z vybraných blastí dat je sestaven frmulář žádsti změnu, d kteréh příjemce zanese změněná data. P vyplnění změn a kntrle je třeba prvést finalizaci (žádst změnu je znepřístupněna k editaci) a pdpis právněnu sbu. Pdání na ŘO může prběhnut autmaticky p pdpisu neb k určenému datu. Pdanu žádst změnu nelze smazat, lze ji všem stáhnut, a t v tm případě, pkud ještě nebyla schválena/ptvrzena ze strany ŘO. V průběhu prcesu schvalvání/ptvrzvání žádsti změnu ze strany ŘO lze pdat další žádst změnu, jestliže je předmětem změny jiná datvá blast neb plžka než u předchzí žádsti Nepdstatné změny prjektu Příjemce pdpry může při realizaci pstupvat dlišně d schválenéh prjektu jenm v případech, kdy změny prvedené prti půvdnímu schválenému prjektu neznamenají změnu v cílech prjektu ani v indikátrech. Takvé změny (viz vymezení níže) může příjemce (či partner) prvést dle svéh uvážení. Z hlediska pvinnsti infrmvat změně se rzlišují dvě skupiny nepdstatných změn. První skupinu nepdstatných změn představují změny, které je příjemce pvinen nahlásit ŘO bez zbytečnéh prdlení (nejpzději d 5-ti pracvních dnů) d data, kdy ke změně dšl. Výčet změn z tét kategrie: Změna kntaktní sby prjektu (vč. změny kntaktních údajů - telefn, ) či adresy pr dručení písemnstí Změna v sbách vyknávajících funkci statutárníh rgánu příjemce Změna adresy realizace, pkud není tat adresa definvána přím ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace Druhu skupinu nepdstatných změn pstačuje nahlásit ŘO až splečně se zprávu realizaci/zprávu udržitelnsti prjektu, a t vždy v rámci té zprávy, kteru příjemce předkládá za sledvané bdbí, ve kterém k nepdstatné změně dšl. Knkrétně jsu za nepdstatné změny, které pstačuje hlásit splečně se zprávu realizaci/zprávu udržitelnsti prjektu, pvažvány: Změna harmngramu realizace prjektu, která nevlivní cíle, indikátry prjektu, rzpčet prjektu a celkvu délku realizace prjektu, Úprava pstupu realizace klíčvé aktivity, která však nevlivní její charakter, cíle, rzpčet a celkvu délku realizace prjektu, Změna slžení realizačníh týmu, Uzavření a změny partnerských smluv, Změna týkající se plátcvství daně z přidané hdnty příjemce či partnera prjektu. V případě snížení rzpčtu resp. způsbilých výdajů 15 % a méně, a t v případě, že výše způsbilých výdajů prjektu je nad 20 mil. Kč (dle Smluvy financvání/pdmínek realizace). Řídicí rgán se k navrhvané změně vyjádří ve lhůtě 10 pracvních dnů a infrmuje příjemce dtace pstupu, který bude následvat. Nepdstatné změny u údajů, které jsu validvatelné (např. lze je věřit vůči Základním registrům ČR), se prpíší d dat žádsti autmaticky bez nutnsti ptvrzvání/schvalvání ze strany ŘO. Ostatní nepdstatné změny jsu ze strany ŘO puze ptvrzvány při splnění frmálních náležitstí žádsti změnu tj. ŘO neprvádí jejich schvalvání. Ihned p prvedení ptvrzení jsu změny prmítnuty v prjektu. Strana 82 z 208

83 Pdstatné změny prjektu Pdstatné změny jsu takvé změny, které vždy vyžadují schválení ze strany ŘO. Pdstatné změny se dále dělí pdle th, zda je nutné kvůli nim uzavírat ddatek ke Smluvě financvání/nvé Pdmínky realizace. Změny, které nevyžadují uzavření ddatku ke Smluvě financvání/nvých Pdmínek realizace: Úprava rzpčtu prjektu - přesun v etapách, přesuny uvnitř kapitl rzpčtu (mezi plžkami), přesuny mezi kapitlami rzpčtu, Prdlužení neb zkrácení délky prjektu méně než 62 kalendářních dní včetně, Další změny, které nezakládají ddatek a nejsu jinde uvedeny. Změny, které vyžadují uzavření ddatku ke Smluvě financvání/nvých Pdmínek realizace: Změna sídla příjemce pdpry, Změna názvu a právní frmy příjemce, Prdlužení neb zkrácení délky prjektu více jak 62 kalendářních dní, Změna bankvníh účtu příjemce, Změna prjektvých indikátrů (blíže viz kap. 21.1), V případě snížení rzpčtu resp. způsbilých výdajů více jak 15 %, puze v případě, že výše způsbilých výdajů prjektu je nad 20 mil. Kč (dle Smluvy financvání/pdmínek realizace), Změna adresy realizace prjektu, pkud je tat adresa uvedena přím ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace, Další změny, které mění údaje ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace a nejsu jinde uvedeny. Pdstatné změny prcházejí prcesem schvalvání. ŘO je může schválit neb zamítnut. Pkud jsu změny schváleny, prmítnu se d dat prjektu až p schválení žádsti změnu ze strany ŘO a případném uzavření ddatku. Řídicí rgán se k navrhvané změně vyjádří ve lhůtě 10 pracvních dnů a infrmuje příjemce dtace pstupu, který bude následvat. Pkud je pdána žádst pdstatnu změnu a datum platnsti změny spadá d sledvanéh bdbí, za které má být pdána zpráva realizaci/zpráva udržitelnsti, musí být nejprve ze strany ŘO schválena žádst změnu. Teprve pté může být vytvřena a pdána zpráva realizaci/zpráva udržitelnsti (příjemce se v tmt případě nedpustil prušení pdmínek Smluvy financvání/pdmínek realizace z titulu nepředlžení, resp. pzdníh předlžení zprávy realizaci/zprávy udržitelnsti). Pkud je při pdání žádsti pdstatnu změnu již rzpracvána zpráva realizaci/zpráva udržitelnsti, je příjemce infrmván tm, že ji nelze pdat, d dby uknčení schvalvacíh prcesu žádsti změnu, a nutnsti prvést pté aktualizaci dat v rzpracvané zprávě. V případě, že nahlášená změna spadá svým datem platnsti d definvanéh sledvanéh bdbí, není mžné v dbě d pdání žádsti změnu na ŘO d jejíh ptvrzení/schválení a případně d uzavření ddatku vytvářet nvé a pdávat již rzpracvané zprávy realizaci/zprávy udržitelnsti. V případě zpětnéh prmítnutí pdstatné změny může být pzastavena výplata prstředků příjemci za účelem psuzení dpadu změny na výplatu prstředků. 12. Finanční řízení prjektu Účetnictví prjektu Příjemci jsu pvinni vést účetnictví neb daňvu evidenci v suladu s platnými právními předpisy ČR. Příjemci, kteří vedu účetnictví pdle zákna č. 563/1991 Sb., účetnictví, ve znění pzdějších předpisů, vedu účetnictví způsbem, který zajistí jednznačné přiřazení účetních plžek ke Strana 83 z 208

84 knkrétnímu prjektu, tj. zejména výnsů a nákladů a zařazení d evidence majetku (u příjemců pstupujících pdle 38a zákna účetnictví se jedná přiřazení zejména příjmů a výdajů a zařazení d evidence majetku). Příjemci, kteří nevedu účetnictví pdle zákna č. 563/1991 Sb., účetnictví, ve znění pzdějších předpisů, jsu pvinni vést daňvu evidenci pdle zákna č. 586/1992 Sb., daních z příjmů, ve znění pzdějších předpisů, rzšířenu níže uvedené pžadavky, které budu uvedeny v příslušném právním aktu pskytnutí/převdu pdpry, a t tak, že: 1. pvedu ddělenu evidenci neb dpvídající kód ke všem příjmům a výdajům, majetkům a dluhům s jednznačnu vazbu k příslušnému prjektu; 2. příslušný dklad musí splňvat předepsané náležitsti účetníh dkladu ve smyslu 11 zákna účetnictví (s výjimku bdu f) pr subjekty, které nevedu účetnictví, ale daňvu evidenci) neb předepsané náležitsti daňvéh dkladu ve smyslu zákna dani z přidané hdnty; 3. předmětné dklady musí být správné, úplné, průkazné, srzumitelné a průběžně chrnlgicky vedené způsbem zaručujícím jejich trvalst; 4. při kntrle příjemce pskytne na vyžádání kntrlnímu rgánu daňvu evidenci v plném rzsahu. Příjemci musí být schpni průkazně všechny plžky dkladvat při následných kntrlách a auditech Rzpčet prjektu Rzpčet prjektu příjemce zpracvává d frmuláře žádsti pdpru, který je mu v návaznsti na vyhlášení výzvy dstupný v infrmačním systému KP14+. Rzpčet vychází primárně z vyčíslení předpkládaných výdajů prjektu pdle jedntlivých kategrií vyčleněných ve frmuláři. Rzpčet prjektu musí být rzepsán d jedntlivých plžek, příp. pdplžek příslušných kapitl natlik pdrbně, aby z něh byl zřejmé, jaké přímé výdaje jsu v prjektu plánvány. Prjekt, jehž rzpčet přímých výdajů nebude dstatečně pdrbný, riskuje, že nebude z prstředků OP PPR pdpřen. V případě stavebních prjektů předkládá žadatel splečně s prjektvu dkumentací plžkvý stavební rzpčet, který zahrnuje veškeré práce, jejich mnžství, druh a jakst, které jsu nutné k prvedení stavby. Rzpčet bsahuje krycí list rzpčtu, rekapitulaci (sumáře p stavebních dílech), plžkvý rzpčet a plžkvý výkaz výměr. Rzpčet zahrnuje jak způsbilé, tak nezpůsbilé výdaje a tyt jsu v rámci tht rzpčtu zřetelně dděleny. Nepřímé náklady jsu zejména výdaje spjené s administrací prjektu (přesnější definice viz kapitla ). Krmě administrace sem mhu být zařazeny také výdaje, které suvisí s prací s cílvu skupinu, nicméně jsu vyknávány v rámci běžných činnstí rganizace příjemce či partnera, a nelze je prt jednznačně přiřadit k aktivitám prjektu, prtže puze určitý pdíl patří d prjektu. Nepřímé náklady se neprkazují, jejich výše se dvzuje d přímých výdajů. Tabulka: Základní struktura rzpčtu EFRR prjektu 1. NEINVESTIČNÍ ZPŮSOBILÉ VÝDAJE CELKEM 1.1 Osbní náklady 1.2 Cestvné 1.3 Drbný nedpisvaný hmtný a nehmtný majetek Nedpisvaný hmtný majetek Nedpisvaný nehmtný majetek 1.4 Služby 2. INVESTIČNÍ ZPŮSOBILÉ VÝDAJE CELKEM 2.1. Pzemky, stavby a úpravy plch Strana 84 z 208

85 2.2. Odpisvaný hmtný majetek 2.3 Odpisvaný nehmtný majetek 3. ZPŮSOBILÉ VÝDAJE CELKEM 4. NEZPŮSOBILÉ VÝDAJE CELKEM 5. CELKOVÉ VÝDAJE PROJEKTU Tabulka: Základní struktura rzpčtu ESF prjektu 1. NEINVESTIČNÍ ZPŮSOBILÉ VÝDAJE CELKEM 1.1 Osbní náklady 1.2 Cestvné 1.3 Drbný nedpisvaný hmtný a nehmtný majetek Nedpisvaný hmtný majetek Nedpisvaný nehmtný majetek 1.4 Služby 1.5 Přímá pdpra 2. INVESTIČNÍ ZPŮSOBILÉ VÝDAJE CELKEM 2.1. Křížvé financvání Stavební úpravy Odpisvaný hmtný majetek 2.2 Odpisvaný nehmtný majetek 3. PŘÍMÉ NÁKLADY VČETNĚ KŘÍŽOVÉHO FINANCOVÁNÍ 4. NEPŘÍMÉ NÁKLADY 5. ZPŮSOBILÉ VÝDAJE CELKEM 6. NEZPŮSOBILÉ VÝDAJE CELKEM 7. CELKOVÉ VÝDAJE PROJEKTU Změny rzpčtu Při realizaci prjektu mhu být prváděny změny rzpčtu prjektu. Každý přesun mezi plžkami v rzpčtu prjektu musí být řídicímu rgánu nahlášen jak změna v MS Pr prvedení změny rzpčtu je nutný předchzí suhlas ŘO. Změnu rzpčtu se rzumí úprava rzpčtu - přesun v etapách, přesuny uvnitř kapitl rzpčtu (mezi plžkami) a přesuny mezi kapitlami rzpčtu. Tyt změny nesmí narušit charakter a hlavní záměr prjektu a musí být pr prjekt nezbytné a efektivní. Každá změna rzpčtu, musí být řádně důvdněna. V rámci změn rzpčtu je při ddržení pravidel pr změny rzpčtu mžné vytvřit, upravit neb zrušit (puze pdkapitly mim základní struktury rzpčtu) plžku rzpčtu prjektu. Při vytváření nvých plžek i při navyšvání už existujících plžek rzpčtu je nutné respektvat ceny a mzdy v místě, čase a dvětví bvyklé Pdmínky pr prvádění změn rzpčtu Při prvádění pdstatných i nepdstatných změn rzpčtu musí být ddrženy následující pdmínky: Strana 85 z 208

86 pdíl nepřímých nákladů vzhledem k přímým nákladům prjektu včetně nákladů na křížvé financvání stanvený ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace musí respektvat pravidla OP PPR a nelze jej nikdy změnit 20 ; rzpčet prjektu nemůže být p jeh schválení navýšen; při přesunu mezi plžkami rzpčtu nesmí být překrčen stanvené prcent vybraných způsbilých výdajů (např. nákup pzemků max. d 10 % celkvých způsbilých výdajů prjektu, atd.); rzpčet kapitly Křížvé financvání nesmí překrčit limit celkvéh rzpčtu přímých nákladů prjektu, který je stanven v textu příslušné výzvy; změny musí být nezbytné pr realizaci prjektu a v suladu s jeh cíli. Rzpčet kapitly 1.3 Drbný nedpisvaný hmtný a nehmtný majetek (Zařízení a vybavení) u ESF prjektů nesmí překrčit 30 % celkvých přímých nákladů prjektu Ddržvání rzpčtu Čerpání prstředků v rámci jedntlivých plžek schválenéh rzpčtu nemůže být vyšší než rzpčet plžky. V případě, že by hrzil překrčení rzpčtvané částky u některé plžky, musí být prvedena rzpčtvá změna (přesuny mezi plžkami) tak, aby čerpání plžky nepřevýšil částku, která je na ní v rzpčtu vyhrazena. Celkvé překrčení rzpčtu také není mžné Bankvní účet prjektu Příjemce se rzhdne, zda pr realizaci prjektu zřídí samstatný bankvní účet či pdúčet, neb bude pužívat již existující bankvní účet své rganizace. Příjemce nahlásí tent příslušný bankvní účet, na který ŘO pskytuje příjemci prstředky pdpry nejprve před vydáním právníh aktu, v případě změny i následně. Identifikace bankvníh účtu je vždy uvedena ve Smluvě financvání prjektu/pdmínkách realizace. Pr realizaci prjektu je mžné zřídit samstatný bankvní účet či pdúčet neb pužívat již existující bankvní účet. Příjemce je pvinen na účet uvedený ve Smluvě financvání prjektu přijímat platby d řídicíh rgánu OP PPR na realizaci prjektu. Ostatní příjmy prjektu (tj. bezhtvstní příjmy prjektu a dvdy htvstních příjmů z pkladny, pkud nebyly využity na úhradu bezhtvstních plateb prjektu a další přijaté platby suvisející s prjektem vratky, přeplatky atd.) mhu být přijímány na jiný bankvní účet příjemce. Při prkazvání bezhtvstních příjmů prjektu musí být každý příjem prkázán kpií výpisu th bankvníh účtu, na který byla platba skutečně přijata. Přitm musí být z výpisu zřejmé, že se jedná bankvní účet příjemce. Bezhtvstní výdaje prjektu mhu být hrazeny i z jinéh bankvníh účtu příjemce neb partnera, než je uveden ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace. Při prkazvání pvinně vykazvaných výdajů prjektu musí být každá úhrada prkázána kpií výpisu th bankvníh účtu, ze kteréh byla platba skutečně prvedena. Přitm musí být z výpisu zřejmé, že se jedná bankvní účet příjemce/partnera. Za kntrlu uskutečnění plateb z účtu partnera je dpvědný příjemce. Je nutné dlžit dpvídající převd prstředků z účtu příjemce na účet partnera a zárveň je nutné dlžit úhradu z účtu partnera ddavateli, prt dpručujeme partnera k tét pvinnsti zavázat v partnerské smluvě. 20 Pdíl musí dpvídat schválené sazbě, nicméně abslutní výše nepřímých nákladů se může pdle ptřeby změnit tak, aby byl stanvený pdíl zachván. Strana 86 z 208

87 V případně přepčtu částky z cizí měny na CZK platí tat pravidla: a) V případě úhrady z cizměnvéh účtu: kurz ČNB platný ke dni uskutečnění výdaje. b. V případě úhrady výdaje vyčíslenéh dkladem v cizí měně z krunvéh účtu: kurz kmerční banky, která vede účet platný ke dni uskutečnění výdaje. Žadatel/příjemce nesmí platit ddavatelům neb zhtvitelům v htvsti, ani šekem, s výjimku nevyhnutelných plateb v htvsti (zejména cestvní náhrady, přímá pdpra cílvé skupině, apd.). Dkladem prvedení těcht plateb jsu pkladní dklady Pkladna V prjektu je mžné ve výjimečných případech uvedených v kap. 7. Obecné pdmínky OP PPR a kap Bankvní účet prjektu prvádět výdaje a příjmy htvstně, všem vždy v suladu s platnými právními předpisy. 21 Příjemce ani partner nejsu pvinni vést pr prjekt samstatnu pkladnu na htvstní výdaje a příjmy Finanční tky Prjekt může být financván v režimu ex-ante neb ex-pst. V rámci priritní sy 1 OP PPR bude využíván režim ex-pst s výjimku aktivit a priritní sy 1. Ex-pst režim je využíván u prjektů v rámci priritní sy 2 OP PPR a ex-ante režim je vyhrazen pr prjekty v rámci priritní sy 3 a 4 OP PPR, eventuálně v rámci aktivity priritní sy 1. Pvinnst splufinancvat vymezují Pravidla splufinancvání Evrpských strukturálních a investičních fndů v prgramvém bdbí , které schválila vláda ČR svým usnesením č. 583 ze dne 14. července Ex-ante režim Prstředky jsu pskytvány zálhvě, tj. před uskutečněním výdaje z úrvně příjemce, za pdmínky dpvídajícíh průběžnéh prkazvání nákladů prjektu. Příjemce zasílá ŘO vyúčtvání žádstí ex-ante platbu a žádst ex-ante platbu (žádst platbu bsahuje přehled využití prstředků a žádst další finanční prstředky), ve lhůtách, které jsu stanveny ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace (p uknčení etapy prjektu, p uknčení celéh prjektu). Finanční prstředky na náklady prjektu budu příjemci pskytvány na základě zálhvéh principu a vykázaných výdajů až d výše 100 % schválené pdpry z prstředků OP PPR. Harmngram pskytvání prstředků ex-ante je následující: 1) První zálhvá platba Prstředky ve výši způsbilých výdajů 1. etapy prjektu jsu u ex-ante financvaných prjektů pskytvány na základě příjemcem akceptvané Smluvy financvání/pdmínek realizace (tj. frmulář F1 v MS2014+ zakládá a schvaluje ŘO bez th, aby příjemce pžádal platbu). Přesnu výši tét zálhy stanví ŘO v právním aktu. Tat zálhvá platba je pskytnuta p nabytí platnsti Smluvy financvání/pdmínek realizace (p pdpisu běma stranami), případně pkud se jedná prjekt, který bude zahájen pzději než 1 měsíc d pdpisu Smluvy financvání/pdmínek realizace nejpzději k datu zahájení prjektu. 2) Další zálhvé platby Každá následující platba bude vypčtena jak rzpčet následující etapy (n+1) sečtena s 50 % rzpčtu etapy (n+2) zhledněná vyúčtvání aktuální etapy n. Přesnu výši tét platby stanví na základě kntrly vzniklých výdajů prjektu ŘO. 21 Limity pr platby v htvsti stanvuje zákn č.254/2004 Sb., mezení plateb v htvsti, v platném znění. V 4 dst. 1 zákn stanvuje, že platby nad Kč je nutné prvádět bezhtvstně. Strana 87 z 208

88 3) Závěrečná platba Zálhvé platby budu pskytvány až d výše 100 % schválené pdpry. 4) Vyúčtvání P předlžení Závěrečné ZR prjektu djde k vyúčtvání pskytnutých zálh. Na základě vyúčtvání Závěrečné ZR prjektu bude příjemci zaslána závěrečná platba neb bude vyzván k navrácení nevyužité dtace na účet HMP. Ačkliv pskytnutí druhé a následných zálh je pdmíněn prkázáním skutečně vzniklých výdajů prjektu, vždy se na platby pskytvané ŘO příjemci nahlíží jak na zálhvé. V situaci, kdy příjemce prjektu financvanéh v režimu ex-ante z důvdu nedstatku zálhvě pskytnutých prstředků na jeh účtu uhradí výdaj prjektu nejprve z jiných zdrjů než dtace, není pvažvána za změnu typu financvání prjektu (vždy se jedná ex-ante typ financvání) Ex-pst režim Prstředky v režimu ex-pst jsu pskytvány teprve pté, c příjemce výdaj uhradil, prkázal a výdaj byl z úrvně ŘO schválen. Příjemce zasílá žádsti platbu ve lhůtách stanvených ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace (p uknčení etapy prjektu, p uknčení celéh prjektu). Žádst platbu musí být dlžena pžadvanými dklady (zejména zaplacenými fakturami a výpisy z účtu). ŘO prvádí věcnu kntrlu žádsti platbu a psuzuje právněnst fakturace. Na základě prvedených kntrl vystavuje žádst platbu (frmulář F1) a prhlášení schválení a následně příkaz k prplacení způsbilých výdajů prjektu (frmulář F2). ŘO prvede tyt činnsti ve lhůtě 40 pracvních dnů. Pkud se vyskytne v žádsti platbu chyba, bude žádst platbu vrácena příjemci k dpracvání. V tét chvíli bude přerušena stanvená lhůta 40 pracvních dní. UCT MHMP plní ve lhůtě d 10 pracvních dnů d bdržení žádsti platbu finanční závazky vyplývající ze Smluvy financvání/pdmínek realizace, tj. zajišťuje převd prstředků z rzpčtu hl. m. Prahy určených na financvání prjektů splufinancvaných z rzpčtu EU na účet příjemce, dle zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů. Všechny platby na realizaci prjektů v režimu ex-pst i v režimu ex-ante s výjimku první zálhy se uskutečňují ve vazbě na vyúčtvání výdajů prjektu předlženéh příjemcem. Přesnu výši těcht plateb stanví na základě kntrly vzniklých výdajů prjektu ŘO. Na kntrlu žádsti, vystavení platebníh/příjmvéh pukazu a jeh předání UCT MHMP má ŘO lhůtu 40 pracvních dnů. UCT MHMP zajišťuje převd prstředků ve prspěch příjemce d 10 pracvních dní schválení příslušnéh frmuláře F1. Z příčin, které nemhu zaměstnanci ŘO bezprstředně vlivnit, mhu být lhůty pr vyplacení ex-ante plateb ze strany ŘO pzastaveny z důvdu selhání mnitrvacíh a účetníh systému, a dále v důsledku absence rzpčtvých patření kvůli nezasedání vlených rgánů HMP Administrace žádsti platbu Žádsti platbu předkládané příjemci jsu zpracvávány, dále schvalvány/zamítnuty ŘO, který zárveň prvádí veškeru administraci žádsti platbu. Následně jsu žádsti platbu prpláceny v CZK. Celkvá dba administrace žádsti platbu d jejíh bdržení ze strany ŘO d předání vystavenéh prhlášení schválení finančnímu útvaru nepřekrčí 40 pracvních dnů. V případě, že předlžená žádst platbu neb pžadvané pdklady bsahují nedstatky neb jsu neúplné, má ŘO pvinnst identifikvat všechny případné nedstatky. Pžadvané dklady dlžené k žádsti platbu: uhrazené faktury včetně výpisů z účtu, resp. ptvrzené kpie jedntlivých účetních dkladů Ptvrzenu kpií dkladu předkladatel deklaruje jeh sulad s riginálem. ŘO je pvinen prplácet puze faktury, které jsu značeny názvem prjektu a číslem prjektu. Strana 88 z 208

89 13. Kntrly a audity Kntrly prváděné ŘO Pvinnst ŘO prvádět kntrly prjektů a žádstí pdpru prjektů vyplývá z čl. 125 nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 v platném znění. ŘO prvádí kntrly za účelem pskytnutí přiměřené záruky účinnsti, účelnsti a hspdárnsti prjektů, splehlivsti výkaznictví, chrany majetku a infrmací, předcházení pdvdům a nesrvnalstem, jejich dhalvání a náprava a následná patření reagující na tyt pdvdy a nesrvnalsti, jakž i náležité řízení rizik suvisejících s legalitu a správnstí uskutečněných perací, s přihlédnutím k víceleté pvaze prgramů a k pvaze dtyčných plateb. Z výše uvedenéh je nutné zdůraznit přiměřenst záruky, kteru kntrla pskytuje. Právě kvůli přiměřensti nelze dvdit, že pkud kntrla prvedená ŘO nezjistila žádné nedstatky, je prjekt ve všech hledech zcela v přádku. Za prjekt nadále dpvídá žadatel/příjemce a jeh prjekt může pzději být pdrben kntrle neb auditu ze strany jiných subjektů (blíže viz kap. 13.2), které mhu dspět k dlišným závěrům než ŘO. Kntrly prváděné ŘO se rzlišují na následující základní typy: administrativní věření, mnitrvací návštěva, kntrla na místě Administrativní věření Administrativní věření je jeden z mžných úknů předcházejících kntrle ve smyslu 3 zákna č. 255/2012 Sb., kntrle (kntrlní řád), v platném znění. Jedná se zjišťvání, zda je prvedení kntrly na místě nezbytné či nikli, a t na základě dkumentů předlžených žadatelem/příjemcem na ŘO. Ukáže-li se, že nic nenasvědčuje nutnsti prvedení kntrly na místě, je tm puze přízen záznam a kntrla na místě se nezahajuje. V tmt smyslu představuje administrativní věření zjedndušení výknu kntrl tam, kde je t mžné a vhdné. Administrativní věření všem nesluží jak náhrada kntrly na místě! Žadatel/Příjemce v rámci administrativníh věření splupracuje s ŘO na bázi dbrvlnsti. Administrativní věření se pužívá jak ve fázi před uzavřením Smluvy financvání/pdmínek realizace, tak p jejich uzavření, tj. v dbě realizace a udržitelnsti prjektu, zejména se využívá při kntrle zpráv realizaci a udržitelnsti prjektu. Všechny zprávy realizaci/infrmace pkrku/zprávy udržitelnsti prjektu a všechny jejich přílhy (tj. i žádst platbu), které příjemce předkládá ke schválení na ŘO musí prjít kntrlu prváděnu frmu administrativníh věření. Průběh administrativníh věření Administrativní věření před pdpisem Smluvy financvání/pdmínek realizace je blíže ppsán v samstatné kap Následující text se týká puze administrativníh věření p pdpisu Smluvy financvání/pdmínek realizace. Příjemce v suladu s kap (resp neb ) předlží ŘO zprávu realizaci/infrmaci pkrku v realizaci/zprávu udržitelnsti prjektu. ŘO věří úplnst a správnst předlžených dkumentů a infrmace stavu realizace/udržitelnsti prjektu, které dkumenty bsahují. Ilustrativní výčet věřvaných údajů pdle typu zprávy je uveden níže. V závislsti na nedstatcích, které jsu při věřvání zjištěny, může administrativní věření prbíhat různě: Pkud ŘO nezjistí při věřvání dkumentů žádný nedstatek, uvede t v záznamu administrativním věření. Pkud ŘO zjistí při věřvání dkumentů nedstatek, který pvažuje za dstranitelný, pšle prstřednictvím MS2014+ žadateli/příjemci výzvu k dstranění zjištěnéh nedstatku a stanví přiměřenu lhůtu pr dstranění. Ve výzvě je krmě ppisu zjištěnéh nedstatku a lhůty pr dstranění uvedena infrmace dpadu na způsbilst výdajů a ptřebná frma nápravy nedstatku. Strana 89 z 208

90 V případě, že žadatel/příjemce nedstatek v dané lhůtě nedstraní, ŘO nedstatek uvede v záznamu administrativním věření. Záznam administrativním věření je využit jak pdklad pr navazující kntrlu na místě. Pkud všem žadatel/příjemce vyjádří suhlas s neprplacením/krácením výdajů, které s nedstraněným nedstatkem suvisí, nemusí být navazující kntrla na místě prvedena. Pkud ŘO zjistí při věřvání dkumentů nedstatek, který pvažuje za nedstranitelný, nepsílá žadateli/příjemci výzvu a nedstatek uvede v záznamu administrativním věření. Záznam administrativním věření je využit jak pdklad pr navazující kntrlu na místě. Administrativní věření knčí vytvřením záznamu, který může být využit jak pdklad pr navazující kntrlu na místě. Pkud nejsu nedstatky zjištěné při administrativním věření dstraněny, dchází zpravidla v návaznsti na uknčení administrativníh věření k zahájení kntrly na místě, která může být zaměřena puze na prvěření nedstatků zjištěných při administrativním věření, neb může být zaměřena i na celkvý skutečný stav realizace prjektu, a t z prvzních i finančních hledisek včetně legality a správnsti jedntlivých uskutečněných činnstí a transakcí. Data zjištěná při administrativním věření zadává ŘO d MS Pkud žadatel/příjemce nesuhlasí s nedstatky zjištěnými při administrativním věření neb se závěry administrativníh věření becně, může svůj nesuhlas vyjádřit až pdáním námitek k navazující kntrle na místě. Administrativní věření infrmací pkrku v realizaci prjektu V rámci administrativníh věření infrmací pkrku v realizaci prjektu ŘO věřuje zejména, zda: jsu ddrženy frmální náležitsti infrmace a jsu přilženy všechny relevantní přílhy, infrmace bsahuje všechny údaje prjektu za příslušné mnitrvané bdbí, ppisvané aktivity jsu v suladu se schválenu žádstí pdpru prjektu a uzavřenu Smluvu financvání/pdmínkami realizace, jsu plněny indikátry prjektu, jsu ddrženy ustanvení Smluvy financvání/pdmínek realizace a právní předpisy EU a ČR, které jsu pr prjekt dle názru ŘO relevantní, infrmace bsahuje sdělení případných prblémech při realizaci prjektu a navrhvaná patření, která byla neb budu přijata. Administrativní věření zpráv realizaci prjektu a žádstí platbu V rámci administrativníh věření zpráv realizaci prjektu a žádstí platbu ŘO věřuje zejména, zda: jsu ddrženy frmální náležitsti zprávy a jsu přilženy všechny relevantní přílhy, a t včetně dkladů suvisejících se zadávacími a výběrvými řízeními (viz kap a dále též kap. 19), zpráva bsahuje všechny infrmace prjektu za příslušné mnitrvané bdbí, ppisvané aktivity jsu v suladu se schválenu žádstí pdpru prjektu a uzavřenu Smluvu financvání/pdmínkami realizace, jsu plněny indikátry prjektu, jsu ddrženy ustanvení Smluvy financvání/pdmínek realizace a právní předpisy EU a ČR, které jsu pr prjekt dle názru ŘO relevantní, příjemce ddržel pstupy pr zadávání veřejných zakázek (viz kap. 19), zpráva bsahuje infrmace případných prblémech při realizaci prjektu a navrhvaná patření, která byla neb budu přijata, Strana 90 z 208

91 finanční prstředky uvedené v žádsti platbu byly vynalženy k danému účelu dle Smluvy financvání/pdmínek realizace, finanční prstředky uvedené v žádsti platbu byly vynalženy hspdárně a efektivně, výdaje vykázané v žádsti platbu jsu způsbilé dle daných pravidel. Administrativní věření zpráv udržitelnsti prjektu V rámci administrativníh věření zpráv udržitelnsti prjektu ŘO věřuje zejména, zda: jsu ddrženy frmální náležitsti zprávy a jsu přilženy všechny relevantní přílhy, zpráva bsahuje všechny infrmace prjektu za příslušné mnitrvané bdbí a navazuje na předchzí zprávu udržitelnsti prjektu, jsu plněny indikátry prjektu, které má příjemce dle Smluvy financvání/pdmínek realizace dsáhnut, jsu ddrženy ustanvení Smluvy financvání/pdmínek realizace a právní předpisy EU a ČR, které jsu pr prjekt dle názru ŘO relevantní, je majetek přízený v rámci prjektu stále ve vlastnictví příjemce a je ddržván mezení převdu vlastnických práv k majetku přízenému v rámci prjektu/perace, příjemce vhdnu frmu dlžil ddržení udržitelnsti Mnitrvací návštěva Mnitrvací návštěva je jedním z mžných úknů předcházejících kntrle ve smyslu 3 zákna č. 255/2012 Sb., kntrle (kntrlní řád), v platném znění. Jedná se zjišťvání, zda je prvedení kntrly na místě nezbytné či nikli, a t při fyzické návštěvě zaměstnanců ŘO na místě realizace prjektu, v sídle žadatele/příjemce, ppř. partnera neb na jiném místě suvisejícím s prjektem. Ukáže-li se, že nic nenasvědčuje nutnsti prvedení kntrly na místě, je tm puze přízen záznam a kntrla na místě se nezahajuje. V tmt smyslu představuje mnitrvací návštěva zjedndušení výknu kntrl tam, kde je t mžné a vhdné. Mnitrvací návštěva všem nesluží jak náhrada kntrly na místě! Žadatel/Příjemce v rámci mnitrvací návštěvy splupracuje s ŘO na bázi dbrvlnsti. Mnitrvací návštěva se pužívá jak před uzavřením Smluvy financvání/pdmínek realizace, tak i p uzavření Smluvy financvání/pdmínek realizace, tj. v dbě realizace a udržitelnsti prjektu. ŘO využívá mnitrvací návštěvy puze jak dplňkvý způsb věřvání prjektů, a t dle aktuálních ptřeb. O průběhu mnitrvací návštěvy a zjištěných skutečnstech, ppř. nedstatcích, přídí příslušný zaměstnanec ŘO záznam. Pkud nejsu případné nedstatky zjištěné při mnitrvací návštěvě dstraněny, dchází zpravidla v návaznsti na její uknčení k zahájení kntrly na místě, která může být zaměřena puze na prvěření nedstatků zjištěných při mnitrvací návštěvě, neb může být zaměřena i na celkvý stav realizace prjektu, a t z prvzních i finančních hledisek včetně legality a správnsti jedntlivých uskutečněných činnstí a transakcí. Záznam z mnitrvací návštěvy může v rámci navazující kntrly na místě služit jak pdklad pr kntrlní zjištění. Pkud žadatel/příjemce nesuhlasí s nedstatky zjištěnými při mnitrvací návštěvě neb se závěry mnitrvací návštěvy becně, může svůj nesuhlas vyjádřit až pdáním námitek k navazující kntrle na místě Kntrla na místě Kntrla na místě vyknává ŘO v suladu s čl. 125 dst. 5 písm. b nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, v platném znění; 8a zákna č. 320/2001 Sb., finanční kntrle, ve znění pzdějších předpisů a zákna č. 255/2012 Sb., kntrle (kntrlní řád), v platném znění. Kntrla na místě je způsb výknu kntrly, který se prvádí pdle pstupu stanvenéh kntrlním řádem. Pstup kntrly a suvisející práva a pvinnsti jsu uvedeny níže. Pjem kntrla na místě Strana 91 z 208

92 vychází z evrpské legislativy, pkud t všem ŘO pvažuje za vhdné a ddrží všechny náležitsti kntrly vyplývající z kntrlníh řádu, nemusí být kntrla prvedena přím v místě realizace prjektu neb v místě sídla žadatele/příjemce. Sučástí kntrly na místě napak bývá i věření dkumentů a dkladů suvisejících s prjektem a věření dat v infrmačních systémech (např. účetní systém příjemce). V prjektech, ve kterých figuruje partner s finančním pdílem na rzpčtu (tj. partner, jehž výdaje jsu hrazeny z pdpry pskytnuté na prjekt), je příjemce pvinen zavázat partnera, aby také n umžnil kntrlu. Kntrly na místě lze rzdělit v závislsti na fázi realizace prjektu na tři základní druhy: ex-ante předběžná kntrla, která prbíhá před uzavřením Smluvy financvání/pdmínek realizace, interim průběžná kntrla, která prbíhá v dbě realizace prjektu, resp. před finančním dknčením prjektu, ex-pst následná kntrla, která prbíhá v dbě udržitelnsti prjektu, resp. p sknčení realizace prjektu. Všechny tři druhy mhu prbíhat buď jak plánvané (kntrly, které ŘO plánuje v rámci Plánu kntrl) neb jak neplánvané kntrly (např. pkud ptřeba prvedení kntrly vyplyne za závěrů administrativníh věření, ppř. jiných úknů předcházejících kntrle ve smyslu 3 kntrlníh řádu a dále též na základě pdání známení pdezření na prušení rzpčtvé kázně neb spáchání trestnéh činu). Průběh kntrly na místě Průběh výknu kntrly na místě u žadatele/příjemce vychází z předmětu resp. zaměření knkrétní kntrly. Předmět kntrly dle jejíh druhu je uveden níže (výčet bdů, týkající se předmětu, není taxativní, ale puze ilustrativní). Kntrlu prvádějí bvykle dva neb více zaměstnanců ŘO. Kntrly se v důvdněných případech a při ddržení ustanvení kntrlníh řádu mhu krmě zaměstnanců ŘO účastnit i další sby, tzv. přizvané sby ve smyslu 6 kntrlníh řádu. Pkud není důvd prvést nehlášenu kntrlu, je příjemce (či partner) připravvané kntrle vždy dpředu infrmván je mu dručen Oznámení zahájení kntrly na místě, a t bvykle minimálně 48 hdin před zahájením. Kntrla je zahájena buď předlžením pvěření ke kntrle na místě neb dručením známení zahájení kntrly splečně s pvěřením ke kntrle/seznamem kntrlujících. Pkud je kntrla zahájena bez přítmnsti příjemce (partnera), je zahájení infrmván ddatečně v suladu s ust. 5 dst. 3 kntrlníh řádu. Příjemci (partnervi) je dále dručen neb předán Pučení kntrlvané sby jejích právech a pvinnstech při kntrle a dále i Čestné prhlášení nepdjatsti kntrlujících sb. Kntrla bvykle prbíhá ve dvu blcích: kntrla věcné realizace prjektu, kntrla finanční realizace prjektu. Kntrla věcné realizace se zaměřuje na sledvání plánu realizace jedntlivých aktivit prjektu, zjišťvání stavu jejich plnění, dsahvání plánvaných výstupů a výsledků a sulad průběhu realizace prjektu se Smluvu financvání/pdmínkami realizace. Kntrla finanční realizace prjektu se zaměřuje na kntrlu efektivity využití přidělených prstředků a kntrlu čerpání těcht prstředků. Zejména se sleduje sulad čerpání přidělených prstředků s platným rzpčtem, vedení ddělenéh účetnictví přímých výdajů prjektu a příjmů prjektu, existence účetních dkladů, účelnst, hspdárnst a způsbilst vynalžených výdajů, příp. nákladů. Kntrla prbíhá v suladu s kntrlním řádem a ustanveními právech a pvinnstech kntrlvané sby, s nimiž byl příjemce (partner) jak kntrlvaná sba na začátku kntrly seznámen. Při kntrle na místě jsu zjištěné skutečnsti zaznamenávány d kntrlních listů. Kntrlní listy, vyplněné a pdepsané zaměstnanci ŘO, kteří kntrlu prvedli a kntrlní listy vyplnili, jsu dkladem prvedení šetření a pdkladem pr sepsání prtklu. Strana 92 z 208

93 Výsledným dkumentem průběhu kntrly na místě a zjištěných skutečnstech je prtkl kntrle. Při jeh zpracvání vychází zaměstnanci ŘO z kntrlníh listu a ze všech dalších relevantních dkumentů a zjištění. Prtkl kntrle vyhtví ŘO ve lhůtě 30 dnů, ve zvlášť slžitých případech 60 dnů d prvedení psledníh kntrlníh úknu (viz níže). Prtkl kntrle je pté příjemci (partnervi) dručen, přičemž pr dručvání prtklu platí pravidla daná záknem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pzdějších předpisů, a t včetně tzv. fikce dručení (jestliže si adresát ulžené písemnsti písemnst ve lhůtě 10 dnů de dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnst se pvažuje za dručenu psledním dnem tét lhůty). Pr nápravu nedstatků zjištěných během kntrly může být v prtklu stanvena lhůta. O přijetí a splnění patření k dstranění jedntlivých nedstatků je příjemce (neb partner) pvinen písemně infrmvat d 5 pracvních dnů d uplynutí lhůty, která byla pr dstranění nedstatků stanvena. ŘO je právněn prvěřit, zda skutečně dšl k dstranění nedstatků. Prti kntrlním zjištěním uvedeným v prtklu kntrle může příjemce (partner) pdat písemné a zdůvdněné námitky, a t ve lhůtě 15 dnů de dne dručení prtklu. O řádně pdaných námitkách rzhduje veducí kntrlní skupiny či ředitel Magistrátu hl. m. Prahy, a t ve lhůtě 30 dnů de dne jejich dručení (ve zvlášť slžitých případech se tat lhůta prdlužuje dalších 30 dnů). Kntrla je uknčena v kamžiku, kdy: vyprší termín pr pdání námitek a žádné námitky vůči prtklu nebyly předlženy, se příjemce (partner) vzdá práva na pdání námitek, je příjemci (partnervi) dručen rzhdnutí hlavníh města Prahy námitkách, prti kterému už se nelze dvlat tj. vypřádání námitek ze strany ředitele Magistrátu hl. m. Prahy, jsu námitky předány k vyřízení správnímu rgánu pdle kntrlníh řádu. Kntrla na místě ex-ante V rámci ex-ante kntrly na místě ŘO věřuje zejména, zda: skutečný stav připravensti žadatele dpvídá stavu deklarvanému v žádsti pdpru, je žadatel schpen splnit všechny závazné pdmínky stanvené příslušnu výzvu k pdání žádstí finanční pdpru, jsu ddrženy právní předpisy EU a ČR, které jsu pr prjekt dle názru ŘO relevantní, plánvaný a připravvaný prjekt je v suladu s plánvaným rzpčtem, plánvaný a připravvaný prjekt je v suladu s uzavřenými smluvami, žadatel zavedl vhdné a přiměřené systémy pr dkladvání výdajů a aktivit týkajících se danéh prjektu. Kntrla na místě interim V rámci interim kntrly na místě ŘO věřuje zejména, zda: prjekt, resp. uskutečněné či prbíhající aktivity prjektu jsu realizvány v suladu s relevantní legislativu EU a ČR a s pdmínkami stanvenými Smluvu financvání/pdmínkami realizace, uskutečněné či prbíhající aktivity prjektu jsu v suladu s aktivitami uvedenými v žádsti pdpru, vykázané finanční prstředky prjektu jsu v suladu se schváleným rzpčtem, výdaje jsu skutečně způsbilé a řádně vykazvané, je ddržen případný limit křížvéh financvání, Strana 93 z 208

94 vykázané finanční prstředky byly skutečně vynalženy a průkazně dlženy, a t v suladu se Smluvu financvání/pdmínkami realizace, zbží a služby byly ddány v suladu s předmětem smluvy a parametry, které byly hdnceny při výběru ddavatele, jsu naplňvány indikátry prjektu, je řádně vedena dkumentace suvisející s realizvaným prjektem, příjemce vede průkazně ddělené účetnictví (zejména náklady a výnsy a/neb příjmy a výdaje k danému prjektu, které jsu pr pskytvatele veřejné finanční pdpry rzhdující) neb pužívá účetní kód pr všechny transakce suvisející s prjektem neb vede ddělenu daňvu evidenci, daňvé dklady mají ptřebné náležitsti pdle zákna č. 235/2004, dani z přidané hdnty, ve znění účinném v dbě, kdy byl výdaj uskutečněn, příjemce ddržel pstupy pr zadávání veřejných zakázek (blíže k veřejným zakázkám viz kap. 19), byla a jsu ddržena pravidla publicity prjektu. Kntrla na místě ex-pst V rámci ex-pst kntrly na místě ŘO věřuje zejména, zda: výsledek prjektu dpvídá bsahu Smluvy financvání/pdmínek realizace, byly naplněny a ppř. jsu naplňvány a sledvány indikátry prjektu v suladu se Smluvu financvání/pdmínkami realizace, jsu ddrženy becné pdmínky pdpry stanvené Smluvu financvání/pdmínkami realizace, jsu řádně uchvávány dklady a dkumentace, které s prjektem suvisí, byla a jsu ddržena pravidla publicity prjektu Audity a kntrly prváděné jinými subjekty Kntrlní systém OP PPR je dvustupňvý. První stupeň zajišťuje ŘO (blíže viz kap. 13.1). U vybraných prjektů však může být prvedena rvněž kntrla druhéh stupně. Druhý stupeň kntrl zajišťují jiné subjekty, které k tmu pravňuje příslušná legislativa. Jedná se : auditní rgán knkrétně dbr Auditní rgán Ministerstva financí ČR, který vyknává funkci auditníh rgánu a prvádí kntrly v suladu s čl. 127 nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, v platném znění. Auditní rgán může některé úkly spjené s kntrlu vzrku prjektů delegvat na jiný subjekt, Nejvyšší kntrlní úřad prvádí kntrly v suladu se záknem č. 166/1993 Sb., Nejvyšším kntrlním úřadu, ve znění pzdějších předpisů, Evrpský účetní dvůr prvádí kntrly v suladu s čl. 287 Smluvy fungvání Evrpské unie, Evrpsku kmisi prvádí kntrly a audity v suladu s čl. 75 čl. 127 nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, v platném znění. Každý z výše uvedených kntrlních rgánů má vlastní pstupy, jak kntrly prvádí. I pr tyt kntrly však platí, že pkud není důvd prvést nehlášenu kntrlu, je příjemce (či partner) vždy dpředu připravvané kntrle infrmván. Strana 94 z 208

95 13.3. Pvinnsti žadatele/příjemce a partnera prjektu Žadatel/příjemce a partner prjektu jsu pvinni umžnit v plném rzsahu pskytvateli, resp. jiným kntrlním rgánům, prvedení kntrly účetnictví a realizace prjektu, jak vyplývá ze zákna č. 320/2001 Sb., finanční kntrle ve veřejné správě, ve znění pzdějších předpisů. Příjemce/partner prjektu je dále pvinen zajistit (úpravu tét pvinnsti ve smluvě s ddavatelem neb frmu ddatku ke smluvě), aby jeh ddavatelé pskytli kntrlním rgánům infrmace a dklady týkající se ddavatelských činnstí suvisejících s realizací prjektu (dle ust. 2 e) zákna č. 320/2001 Sb., finanční kntrle ve veřejné správě. Pkud je u příjemce/partnera prváděna kntrla prjektu jiným subjektem, je příjemce/partner pvinen infrmvat tm ŘO. P uknčení kntrly je příjemce/partner pvinen pskytnut ŘO neprdleně kpii kntrlníh prtklu/kntrlní zprávy s uvedením všech zjištění (netýká se kntrl prváděných AO, u nichž AO dává zprávy ŘO na vědmí). Infrmace suvisející s kntrlu je příjemce pvinen zaznamenat d MS Dpručuje se, aby příjemce knzultval s ŘO případná zjištění z auditů a kntrl prváděných jinými subjekty, a t ještě před uplynutím lhůty pr pdání námitek. Z knzultace mhu vyplynut pdněty, které mhu být užitečné při zpracvávání případných námitek. 14. Důsledky nenaplnění závazků příjemce pdpry a pstupy pr stanvení dvdů za prušení rzpčtvé kázně Příjemce je pvinen ddržvat všechna ustanvení Smluvy financvání/pdmínek realizace. Pkud je zjištěn, že příjemce pdpry neddržel pravidla, která jsu pr daný prjekt na základě Smluvy financvání/pdmínek realizace závazná, má takvé prušení zpravidla finanční dpad. Pdle fáze prjektu, ve které je nedstatek identifikván, jsu dlišné i prcesy prmítnutí finančníh dpadu d prjektu. Při vypřádání prušení pdmínek Smluvy financvání/pdmínek realizace záleží na tm, zda se v suvislsti s prušením Smluvy financvání/pdmínek realizace jedná výdaje dsud neschválené (tedy například vykazvané v právě předlžené ZR prjektu), neb již schválené a prplacené. Finanční dpad se může prjevvat tím, že určitý výdaj není schválen jak způsbilý (neb je ddatečně vyjmut ze způsbilých výdajů, pkud už dříve k jeh schválení v rámci žádsti platbu dšl) neb je aplikvána sankce za nedstatky, které nemají přímu vazbu na knkrétní výdaj (např. za pzdní pdání ZR prjektu) Finanční dpad u výdajů financvaných v režimu ex-pst V případě, že ŘO identifikuje u ex-pst financvanéh prjektu, že výdaj zařazený d žádsti platbu není způsbilý a nebyl dsud schválen jak způsbilý, vyřadí daný výdaj ze žádsti platbu (tzn. nedjde k prplacení výdaje). Vyřazením nezpůsbiléh výdaje z žádsti platbu je pchybení napraven Finanční dpad u výdajů financvaných v režimu ex-ante V případě, že ŘO u prjektu financvanéh v režimu ex-ante identifikuje, že výdaj, na který byla pužita tzv. zálhvá platba, není způsbilý, musí pstupvat pdle zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů, a zajistit navrácení dtčených prstředků d příjemce. ŘO může přistupit k vymžení pskytnutých prstředků následujícími způsby: a) zadržením/neprplacením dpvídající částky z některé z následujících zálhvých plateb; b) vyzváním příjemce, aby dtčenu částku dbrvlně převedl na účet pskytvatele; c) vymáháním prstředků prstřednictvím rzhdnutí prušení rzpčtvé kázně; příjemci je v tmt případě ulžen dvd 22 prstřednictvím rzhdnutí Platební výměr na dvd za prušení rzpčtvé kázně (mim pvinnsti dvdu může být příjemci v relevantních 22 V suladu se zněním a pravidly zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů Strana 95 z 208

96 případech vyměřen i penále za každý den prdlení s úhradu dvdu). Pkud financvání prjektu zahrnuje nepřímé náklady, vyčíslují se pchybení způsbená využitím prstředků na nezpůsbilý výdaj částku dpvídající pdílu nepřímých nákladů platnu pr daný prjekt. U pchybení, která nejsu navázána na knkrétní výdaj, ale jedná se sankci např. za pzdní ddání ZR prjektu, k navyšvání sankce částku dpvídající pdílu nepřímých nákladů nedchází Prušení pdmínek Smluvy financvání/pdmínek realizace s mžnstí náprav Pkud příjemce pruší ustanvení Smluvy financvání/pdmínek realizace a je mžná náprava, vyzve h ŘO k prvedení nápravy a stanví lhůtu k nápravě pdle charakteru prušení. Takvý případ může nastat např. během administrace průběžných ZR prjektu. Příjemce je vyzván k nápravě nedstatků ZR prjektu. Pkud nedstatky nenapraví, nejsu mu pžadvané výdaje uznány jak způsbilé Prušení pdmínek Smluvy financvání/pdmínek realizace bez mžnsti náprav Bez hledu na režim financvání prjektu (ex-ante či ex-pst) jakmile je identifikván, že výdaj, který byl v některé z dříve předlžených žádstí platbu schválen jak způsbilý, ve skutečnsti nesplňuje pravidla způsbilsti, musí: a) djít k vrácení dtčených prstředků, b) djít k evidenci pchybení jak nesrvnalsti Finanční pravy V případě, kdy je při kntrle ZR prjektu zjištěn nedstatek, který vlivňuje výši způsbilých výdajů prjektu a nelze jej ze strany příjemce napravit, jsu v přesně vymezených situacích aplikvány tzv. finanční pravy. Princip finanční pravy spčívá v tm, že určitu část dtčenéh výdaje hradí příjemce z vlastních zdrjů (mim rzpčet prjektu) a puze zůstatkvá část dtčenéh výdaje je zařazena d způsbilých výdajů prjektu. Při aplikaci finanční pravy zakruhluje ŘO tak, že částka mim způsbilé výdaje se zakruhluje na 2 desetinná místa nahru. Finanční pravy jsu aplikvány na dsud neschválené a neprplacené výdaje v rámci ŽP. Při aplikaci finanční pravy platí, že výdaj, který je identifikván jak nezpůsbilý (tedy v tmt případě prcentní pdíl celkvéh výdaje) je při celkvém vyúčtvání prjektu chápán zárveň jak výdaj, který byl již prkázán, a tedy nemůže být prkazván pakvaně. Nezpůsbilý výdaj značený jak finanční prava tedy snižuje celkvu pdpru pskytvanu z OP PPR. V rámci zachvání rvnéh přístupu musí být finanční dpad bdbný, jak by se jednal vyměření dvdu v případě prušení rzpčtvé kázně. Finanční pravy aplikvané za nedstatečné naplnění indikátrů při závěrečném vyúčtvání prjektu jsu aplikvány na celkvu částku pdpry dle Smluvy financvání/pdmínek realizace. Jestliže je finanční pravu snížená částka pdpry stále vyšší než skutečně vyčerpané prstředky pdpry (prkázané náklady), nemá finanční prava reálný finanční dpad Specifické případy Trestný čin Nejčastěji se jedná pdvd; v případě pdezření na spáchání trestnéh činu se pstupuje v suladu s ust. 22 dst. 6 zákna č. 320/2001 Sb., finanční kntrle, a v suladu s ust. 8 zákna č. 141/1961 Sb., trestníh řádu (znamvací pvinnst). Strana 96 z 208

97 Pchybení týkající se pravidel pr zadávání zakázek Rzlišují se řízení, která nespadají pd půsbnst ZVZ a řízení v půsbnsti tht zákna. V případě, že se jedná pdezření na prušení ZVZ, který spčívá v pdezření na spáchání správníh deliktu dle ust. 120 ZVZ, předá ŘO pdnět (písemný návrh stěžvatele dle ust. 113 ZVZ) k přezkumání úknů zadavatele k Úřadu pr chranu hspdářské sutěže. Za spáchání správníh deliktu Úřad pr chranu hspdářské sutěže ulží pkutu. Tt všem nemá dpad na způsbilst výdajů, pkuta za správní delikt neřeší vzniklé nezpůsbilé výdaje, ani způsbilé výdaje prjektu nesnižuje a nezapčítává se d částky dvdu za prušení rzpčtvé kázně Identifikace pchybení a rle ŘO Pchybení/nedstatky můžu být identifikvány ŘO, ale sučasně také všemi dalšími rgány právněnými ke kntrle prjektu. Kntrlní zjištění jsu mezi těmit subjekty sdílena a navíc platí pvinnst, aby ŘO respektval a zajistil navrácení prstředků, které jsu dtčeny kntrlními zjištěními identifikvanými Evrpsku kmisí, Evrpským účetním dvrem a Ministerstvem financí (Auditním rgánem neb Platebním a certifikačním rgánem). U kntrlních zjištění identifikvaných Nejvyšším kntrlním úřadem je ŘO právněn djít k jinému závěru, ale puze v případě, že prvede svu vlastní kntrlu na místě, která dlišné závěry ptvrdí Prušení rzpčtvé kázně Definice prušení rzpčtvé kázně V suladu s ustanvením 22 dst. 1 zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů, ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn č. 250/2000 Sb. ) je prušením rzpčtvé kázně každé neprávněné pužití neb zadržení peněžních prstředků pskytnutých jak dtace z rzpčtu hl. m. Prahy. V suladu se záknem č. 250/2000 Sb., knkrétně dle ust. 22 dst. 6 je pvinen pskytvatel písemně vyzvat příjemce dtace k prvedení patření k nápravě, je-li pchybení napravitelné. V případech, kdy náprava pchybení není mžná 23, neb příjemce nezjedná nápravu ve stanveném termínu, pskytvatel příjemce vyzve k vrácení dtace neb její části ve stanvené lhůtě. Pkud příjemce neuhradí dtčené prstředky nesrvnalsti na základě výzvy, jedná se prušení rzpčtvé kázně pdle zákna č. 250/2000 Sb. V tmt případě hl. m. Praha ulží příjemci dvd Závažná a méně závažná pchybení Ve smyslu ust. 10a dst. 6 zákna č. 250/2000 Sb., jsu za méně závažná prušení pvažvána pchybení, která jsu vymezena v Přehledu dvdů za prušení rzpčtvé kázně, u nichž je stanvena sazba nižšíh dvdu dle ust. 10a dst. 5 písm. i) zákna č. 250/2000 Sb.). T znamená, že lze ulžit nižší dvd (nižší než 100 %), než dvd, který dpvídá výši neprávněně pužitých neb zadržených peněžních prstředků. U závažných pchybení nelze stanvit nižší dvd a sazba dvdu činí 100 % pskytnuté dtace Přehled dvdů za prušení rzpčtvé kázně V případě, že byl rzhdnut prušení rzpčtvé kázně dle zákna č. 250/2000 Sb. bude dvd a i případné penále za prušení rzpčtvé kázně vyměřen ve výši stanvené tímt záknem a v suladu se stanvením snížených dvdů za prušení rzpčtvé kázně příjemců pdpry z OP 23 Náprava není mžná i v případech, kdy z důvdu chyby dšl ke schválení způsbilých výdajů prjektu (na základě předlžené a následně schválené ZR prjektu) v částce vyšší, než dpvídá skutečnsti. Strana 97 z 208

98 PPR a méně závažných prušení smluvy, které bude sučástí Smluvy financvání/pdmínek realizace. V případě aktualizace stanvení snížených dvdů za prušení rzpčtvé kázně příjemců pdpry z OP PPR a méně závažných prušení smluvy, je příjemce pvinen řídit se aktuální verzí, která bude zveřejněna na internetvých stránkách Příjemce je pvinen se jím řídit d data jejich zveřejnění, pkud nich bude pskytvatelem písemně vyrzuměn. Stanvení snížených dvdů za prušení rzpčtvé kázně příjemců pdpry z OP PPR a méně závažných prušení smluvy a všechny následné aktualizace jsu před vydáním vždy schváleny vlenými rgány hl. m. Prahy. Příjemce pdpisem Smluvy financvání/pdmínek realizace stvrzuje, že byl seznámen s tímt stanvením snížených dvdů za prušení rzpčtvé kázně příjemců pdpry z OP PPR a méně závažných prušení smluvy platným v dbě uzavření tét smluvy a suhlasí, že pskytvatel je právněn seznam snížených dvdů za prušení rzpčtvé kázně příjemců pdpry z OP PPR a méně závažných prušení smluvy jednstranně na základě usnesení Rady hl. m. Prahy p celu dbu trvání tét smluvy dplňvat nvé typy pchybení s tím, že jejich platné znění bude vždy uveřejněn na výše uvedených internetvých stránkách a příjemce bude jejich změně infrmván písemnu frmu. V případě prušení rzpčtvé kázně je příjemce pvinen dle ust. 22 dst. 4 zákna 250/2000 Sb. uhradit dvd/penále za prušení rzpčtvé kázně. V případě, že příjemce nedvede prstředky ve stanvené výši a termínu, hl. m. Praze přísluší další krky k vymáhání prstředků prstřednictvím exekučníh, případně inslvenčníh vymáhání phledávky Další prušení pdmínek Smluvy financvání/pdmínek realizace V případě, že ŘO rzhdne, že se jedná prušení pvinnstí stanvených tut smluvu, nicméně nejedná se prušení rzpčtvé kázně dle zákna č. 250/2000 Sb., je příjemce pvinen na základě výzvy pskytvatele vrátit prstředky dtčené tímt prušením pvinnstí, a t ve lhůtě a způsbem stanvenými výzvu. 15. Opravné prstředky, stížnsti a jiná hlášení Žádst přezkum Pkud žadatel pdá žádst pdpru a není spkjen s výsledkem dané fáze prcesu schvalvání žádstí, může využít pravný prstředek a pžádat přezkum rzhdnutí ŘO. Musí přitm však ddržet níže uvedené pdmínky. Žádst přezkum rzhdnutí je elektrnické pdání, jímž žadatelé vyjadřují nespkjenst s rzhdnutím řídicíh rgánu prgramu ve fázi hdncení a výběru prjektů. Pdat žádst přezkum rzhdnutí prti výsledku dané části prcesu hdncení a výběru prjektů může každý žadatel, jehž žádst neprjde kntrlu přijatelnsti a frmálních kritérií neb získá v rámci věcnéh hdncení dle názru žadatele nedpvídající pčet bdů, a t nejpzději d 14-ti kalendářních dní de dne dručení známení výsledku dané části prcesu prstřednictvím MS Pdání žádsti přezkum prbíhá v MS Žadatel zde vyplní jedntný frmulář žádsti přezkum, prvede jeh autrizaci a dešle jej prstřednictvím MS2014+ na ŘO. Vzr jedntnéh frmuláře žádsti přezkum je uveden v přílze. Žadatel musí přesně vyplnit, prč žádá přezkum rzhdnutí, tj. s hdncením jakých knkrétních kritérií a tázek nesuhlasí, z jakých důvdů nesuhlasí, čím může svůj nesuhlas dlžit a jaký výsledek v rámci přezkumání rzhdnutí čekává. Na žádsti přezkum, které nesplní pdmínky stanvené v tét kapitle (viz infrmační rámeček níže) nebude brán zřetel! Žádst přezkum musí splňvat tyt náležitsti: pdat ji může puze žadatel, jehž žádst neprjde kntrlu přijatelnsti a frmálních kritérií neb získá v rámci věcnéh hdncení dle názru žadatele Strana 98 z 208

99 nedpvídající pčet bdů, musí být pdána nejpzději d 14-ti kalendářních dní de dne dručení známení výsledku dané části prcesu prstřednictvím MS2014+, žadatel ji musí pdat tak, že v MS2014+ vyplní a dešle na ŘO jedntný frmulář žádsti přezkum, žadatel v ní musí přesně vyplnit: prč žádá přezkum rzhdnutí, tj. s hdncením jakých knkrétních kritérií a tázek nesuhlasí, z jakých důvdů nesuhlasí, čím může svůj nesuhlas dlžit, jaký výsledek v rámci přezkumání rzhdnutí čekává. Žádsti přezkum, které splní pdmínky stanvené v tét kapitle, prjednává přezkumná kmise zřízená ŘO. Přezkumná kmise p prjednání žádstí přezkum rzhduje tm, zda jim vyhví neb nevyhví. Přezkumná kmise rzhduje nadplviční většinu všech přítmných členů. Členy přezkumné kmise jsu zástupci ŘO a případně i externí dbrníci. Rzhdvat výsledku přezkumu rzhdnutí v přezkumné kmisi nesmí sba, která prváděla hdncení prjektů, které jsu předmětem dané žádsti přezkum rzhdnutí. Z jednání přezkumné kmise je přízen záznam, který bsahuje datum a čas začátku jednání, jmenný seznam účastníků, stručný ppis bsahu žádsti přezkum rzhdnutí, včetně identifikace žádsti pdpru, sby vylučené z rzhdvání dané žádsti přezkum, rzhdnutí přezkumné kmise (infrmace tm, kd a jak hlasval), včetně zdůvdnění. Lhůta pr vyřízení žádsti přezkum rzhdnutí ze strany ŘO je stanvena na 30 kalendářních dnů de dne dručení žádsti přezkum. U slžitějších případů může být lhůta prdlužena na 60 kalendářních dnů. O případném prdlužení lhůty a jeh důvdech je žadatel infrmván před uplynutím lhůty standardní prstřednictvím MS Neddržení lhůty pr vyřízení žádsti přezkum se nemůže dvlávat ten, kd jej způsbil. O rzhdnutí přezkumné kmise, týkající se jeh žádsti přezkum, je žadatel vyrzuměn prstřednictvím MS Sučástí vyrzumění je infrmace způsbu a závěrech pršetření žádsti přezkum, rzhdnutí přezkumné kmise (zda byla žádst přezkum rzhdnutí shledána důvdnu, částečně důvdnu či nedůvdnu) a zdůvdnění rzhdnutí. Pkud přezkumná kmise rzhdne právněnsti žádsti přezkum, pstupuje se pdle předmětu žádsti přezkum a knkrétníh výrku přezkumné kmise takt: Rzhdne-li přezkumná kmise, že má být praven půvdní hdncení (prvádí půvdní hdntitel/hdntitelé), neb zpracván zcela nvé hdncení (prvádí nvý hdntitel/hdntitelé), zajistí ŘO prvedení pravy půvdníh hdncení neb zpracvání nvéh hdncení. Pstupuje při tm bdbně jak při zajištění běžnéh hdncení žádsti pdpru. Výše uvedené se může v závislsti na rzhdnutí přezkumné kmise týkat jak celéh hdncení žádsti, tak i jen knkrétních jedntlivých kritérií hdncení. Výsledkem pravy půvdníh hdncení neb nvéh hdncení může být i takvé hdncení, které je pr žadatele ještě méně příznivé než půvdní (např. nižší výsledný pčet bdů, než žádst pdpru půvdně získala). V případě žádsti přezkum rzhdnutí ZHMP zajistí ŘO přípravu nvéh materiálu k prjednání pr vlené rgány hl. m. Prahy, v němž se daná žádst pětvně značí za vybranu k pdpře. Sučástí důvdvé zprávy materiálu je ppis th, prč je žádst vleným rgánům znvu předlžena ke schválení a jaké důvdy vedly přezkumnu kmisi k tmu, že žádsti přezkum vyhvěla. Schválení výběru žádsti je pté znvu prjednán v rgánech hl. m. Prahy. Strana 99 z 208

100 Výsledkem pravy půvdníh hdncení neb nvéh hdncení může být i takvé hdncení, které je pr žadatele ještě méně příznivé než půvdní (např. nižší výsledný pčet bdů, než žádst pdpru půvdně získala) Námitky prti prtklu kntrle Prti prtklu kntrle může žadatel/příjemce pdat námitky, blíže viz kap Odvlání prti platebnímu výměru Prti platebnímu výměru může příjemce pdat dvlání v suladu s ust. 109 a násl. zákna č. 280/2009, daňvý řád, ve znění pzdějších předpisů (dále daňvý řád ). ŘO při řešení dvlání pstupuje v suladu s ust. 113 daňvéh řádu Stížnsti Pkud chce žadatel/příjemce neb bčan pdat stížnst, která se týká činnsti hlavníh města Prahy a jeh rgánů v suvislsti s peračním prgram Praha pól růstu ČR, může tak učinit prstřednictvím běžných pstupů pr tyt případy, zavedených v rámci hl. m. Prahy. Pdání stížnsti na činnst rgánů hl. m. Prahy se prvádí způsbem ppsaným na webvých stránkách hl. m. Prahy, viz adresa níže. Zde jsu rvněž uvedeny další pdrbné infrmace včetně pravidel pr přijímání a vyřizvání petic a stížnstí pdaných rgánům hlavníh města Prahy. tml Ohlášení pdezření na střet zájmů neb krupční jednání Pkud chce žadatel/příjemce neb bčan pdat hlášení pdezření na střet zájmů neb krupční jednání v suvislsti s peračním prgramem Praha pól růstu ČR, může tak učinit prstřednictvím běžných pstupů pr tyt případy, zavedených v rámci hl. m. Prahy: Může vyplnit dtazník s pdnětem k pršetření dmněléh krupčníh jednání a vhdit jej d sběrnéh Prtikrupčníh bxu, který je umístěn v přízemí budvy Magistrátu hl. m. Prahy v Jungmannvě ulici a na Mariánském náměstí. Frmulář dtazníku je vlně k dispzici přím u Prtikrupčníh bxu. Dtazník s pdnětem lze pdat annymně neb i s uvedením sbních údajů v případě, že chce znamvatel zaslat infrmaci výsledku pršetření. Může vyplnit dtazník s pdnětem k pršetření dmněléh krupčníh elektrnicky prstřednictvím Prtikrupčníh prtálu hl. m. Prahy na adrese Dtazník s pdnětem lze pdat annymně neb i s uvedením sbních údajů v případě, že chce znamvatel zaslat infrmaci výsledku pršetření. Závěry z pršetření pdnětů jsu zveřejňvány na výše uvedených webvých stránkách Prtikrupčníh prtálu. Část C 16. Pravidla pr publicitu prjektů Základní pravidla pr publicitu a prpagaci ESI fndů vychází z Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady č. 1303/2013, která jsu dále upřesněna v Metdickém pkynu pr publicitu a kmunikaci ESI fndů v prgramvém bdbí Strana 100 z 208

101 Příjemce není právněn jakkliv bránit prpagaci zrealizvanéh prjektu, pkud tat prpagace nebude vyžadvat jeh sučinnst. Pkud prpagace prjektu bude vyžadvat sučinnst příjemce, je pvinen ji pskytnut v rzumné míře, a t tak, že nepnese žádné další finanční náklady na tut sučinnst. 1. V rámci všech infrmačních a kmunikačních patření dává příjemce najev pdpru na prjekt z ESI fndů tím, že zbrazuje znak Unie, dkaz na Unii a dkaz na fnd neb fndy, z nichž je prjekt pdprván. Vztahuje-li se infrmační neb kmunikační patření k jednmu neb něklika prjektům splufinancvaným z více než jednh fndu, neb aktivitám multifndvých prgramů, mezi něž se Operační prgram Praha pól růstu ČR řadí, lze dkaz nahradit dkazem na ESI fndy. 2. Během prvádění prjektu je příjemce pvinen infrmvat veřejnst pdpře získané z fndů tím, že: a. zveřejní na své internetvé stránce, pkud takvá stránka existuje, stručný ppis prjektu, včetně jejích cílů a výsledků a zdůrazní, že je na daný prjekt pskytvána finanční pdpra d Unie. ŘO dpručuje uvést ppis prjektu na webvých stránkách již při začátku realizace prjektu a v případě změn infrmace aktualizvat; b. umístí p zahájení realizace prjektu alespň jeden plakát s infrmacemi prjektu (minimální velikst A3) 24, včetně finanční pdpry d Unie, na místě snadn viditelném pr veřejnst, jak jsu např. vstupní prstry budvy. Pkud příjemce realizuje více prjektů v jednm místě 25 z jednh prgramu, je mžné pr všechny tyt prjekty umístit puze jeden plakát min. veliksti A3. Plakát se umisťuje v případě prjektů: které jsu financvány z ESF; které jsu financvány z EFRR, jejichž celkvá výše pdpry nepřesáhla EUR; které jsu financvány z EFRR, jejichž celkvá výše pdpry přesáhla EUR a prjekt spčíval v nákupu hmtnéh předmětu; které jsu financvány z EFRR, jejichž celkvá výše pdpry přesáhla EUR a prjekt nespčíval v nákupu hmtnéh předmětu neb ve financvání infrastruktury či stavebních prací. c. V případě prjektů pdprvaných z ESF a ve vhdných případech 26 prjektů pdprvaných z EFRR příjemce zajistí, aby subjekty, které se na prjektu pdílí, byly tmt financvání infrmvány. Každý dkument týkající se prvádění prjektu, jenž je pužit pr infrmvání veřejnsti neb pr cílvé skupiny pdpřeném prjektu neb jeh části, včetně jakéhkliv ptvrzení účasti neb jinéh ptvrzení, musí bsahvat prhlášení tm, že prgram byl pdprván z danéh fndu / Evrpských strukturálních a investičních fndů. Tat pvinnst je zcela splněna tím, že příjemce bude pdpřeném prjektu refervat zbrazením znaku EU splu s názvem fndu/fndů a prgramu 27. Výše uvedený způsb je dpručenu nejjedndušší variantu. Lze však pužít i jiný způsb v suladu s Nařízením 1303/ Plakát může být nahrazen nsičem, kde budu infrmace zbrazeny písemně a trvale (např. deska, billbard, apd.) při ddržení minimální veliksti A3. 25 V případech, kdy nelze umístit plakát v místě realizace prjektu (např. prjekty zaměřené na sciální práci v terénu, apd.) je mžné prjekt umístit v sídle příjemce. 26 Vhdnými případy se rzumí šklení, knference, semináře a wrkshpy. 27 Lgem EU je myšlen znak EU splu s názvem fndu/ů, přip. prgramu/ů. Strana 101 z 208

102 d. Při prvádění prjektu pdprvanéh z EFRR příjemce vystaví na místě dbře viditelném pr veřejnst dčasný billbard (p dbu realizace prjektu) značné veliksti 28 pr každu prjekt, který spčívá ve financvání infrastruktury neb stavebních prací a u něhž celkvá výše pdpry přesahuje EUR. e. V případě prjektů pdprvaných z ESF v rámci Iniciativy na pdpru zaměstnansti mladých lidí příjemce pdpry zajistí, aby subjekty, které se na prjektu pdílí, byly pdpře prstřednictvím ESF a zvláštních přídělů pr Iniciativu na pdpru zaměstnansti mladých lidí výslvně infrmvány. Jakýkli dklad týkající se prvádění prjektu, vydaný pr veřejnst neb pr účastníky, včetně ptvrzení účasti, neb jakékli jiné ptvrzení týkající se takvéh prjektu bsahuje prhlášení tm, že prjekt byl pdprván v rámci Iniciativy na pdpru zaměstnansti mladých lidí. V takvých případech bude takt pvinnst zajištěna tím, že příjemce bude pužívat lg EU, sučástí kteréh bude také dkaz na tut iniciativu. 3. Nejpzději d tří měsíců p dknčení prjektu vystaví příjemce stálu pamětní desku neb stálý billbard značných rzměrů v místě snadn viditelném pr veřejnst pr každý prjekt, který splňuje bě tat kritéria: a) celkvá výše pdpry na prjekt přesahuje EUR; b) prjekt spčívá v nákupu hmtnéh předmětu neb ve financvání infrastruktury či stavebních prací. Na desce neb billbardu musí být uveden název a hlavní cíl prjektu. Prvedení desky, billbardu neb plakátu musí být v suladu s Manuálem jedntnéh vizuálníh stylu ESI fndů v prgramvém bdbí (dále také Manuál jedntnéh vizuálníh stylu ) Pvinné a nepvinné nástrje publicity Pvinné nástrje jsu: Dčasný billbard (p dbu realizace prjektu) Stálá pamětní deska/billbard Plakát minimální veliksti A3 Všechny statní kmunikační nástrje a aktivity spadají mezi nepvinné nástrje / vlitelnu publicitu. Při využití všech pvinných i nepvinných nástrjů/vlitelné publicity musí být respektvána grafická pravidla pr jejich zpracvání (viz kap. 16.2) Pvinné prvky na pvinných a nepvinných nástrjích Příjemce na všech nástrjích publicity uvede tyt prvky pvinné publicity: Znak EU Název Evrpská unie 28 Dpručená velikst dčasnéh billbardu je standardní eurfrmát 2,4x5,1 m. Další specifikace billbardu a stálé pamětní desky bude sučástí Manuálu jedntnéh vizuálníh stylu ESI fndů. 29 Manuál jedntnéh vizuálníh stylu ESI fndů stanvuje pravidla pužívání grafických prvků a definuje jedntný vizuální styl pr prgramvé bdbí Jeh sučástí jsu minimální pžadavky na zpracvání pvinných nástrjů publicity. Materiál dsud nebyl schválený na PS publicita. D jeh schválení není tt ustanvení platné. Jakmile bude Manuál schválen, ŘO zpracuje na jeh základě vlastní manuál vizuální identity přím pr Operační prgram Praha pól růstu ČR, který bude závazný pr žadatele a příjemce. Strana 102 z 208

103 Odkaz na ESI fndy Odkaz na prgram Lg hlavníh města Prahy Obecná pravidla pr pužívání lg: a) Grafické nrmy pr znak Unie a vymezení standardních barev tvří přílhu č. II prváděcíh nařízení, která je transpnvána d Manuálu jedntnéh vizuálníh stylu včetně kmbinace znaku Unie a textvé části d lga EU 30. b) Lga se vždy umisťují tak, aby byla zřetelně viditelná. Jejich umístění a velikst musí být úměrné rzměrům pužitéh materiálu neb dkumentu. c) Lga se vždy umísťují tak, aby řazením hrizntálně vedle sebe neb vertikálně pd sebe ddržvala následující pravidl pzici: Lg EU je vždy na první pzici zleva v hrizntálním řazení a na nejvyšší pzici ve vertikálním řazení. Lg ŘO (hl. m. Prahy), je umístěn na druhé pzici. d) Lg/znak EU musí mít vždy nejméně stejnu velikst jak všechna statní pužitá lga. e) Při řazení něklika lg za sebu se musí vždy ddržvat chranné zóny jedntlivých lg. f) Lga musí být zbrazvaná na internetvých stránkách vždy v barevném prvedení a ve všech statních případech je pužit barevné prvedení kdykli je t mžné. Mnchrmaticku verzi lze pužít puze v důvdněných případech. Za důvdněný případ pužití mnchrmatickéh lga lze pvažvat případy, kdy jsu materiály tištěny na běžných kancelářských tiskárnách, a další případy, kdy materiál barvenu variantu neumžňuje, neb by pužití barevné verze lg byl nehspdárné, neeklgické či neestetické. g) Přízení černbílé kpie barevnéh riginálu se nepvažuje za neddržení pravidel publicity. h) U nepvinných nástrjů se pvinnst uvedení dkazu na fnd nevztahuje na malé prpagační předměty, kde zbrazení plné verze není technicky prveditelné. Minimální rzměry lga EU definuje Manuál jedntnéh vizuálníh stylu. Knkrétní pvinnsti pr pužívání lg u jedntlivých typů nástrjů/případů: 1. Pvinné nástrje (plakát, dčasný billbard, stálá pamětní deska) U pvinných nástrjů se pužijí puze 2 lga: znak EU se slvním dkazem Evrpská unie, dkazem na ESI fndy a názvem Operačníh prgramu (vše bsažen již v samtném lgu EU) lg hl. m. Prahy Nikde na nástrji není mžné pužít další lga!!! Příklad: 30 Lgem EU rzumí znak EU včetně všech pvinných textů. Strana 103 z 208