METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

Transkript

1 METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 1 z 44

2 Všechny typy prjektů Evidence prcesu přípravy, schválení a revizí Metdiky způsbilých výdajů OP LZZ Vydání Zpracval Zrevidval Schválil Platné d č. Jmén Pdpis Jmén Pdpis Jmén Pdpis Fltýn Fltýn, vr. Pěchučk Pěchučk Šlcvá Šlcvá, vr. vá vá, vr. Revize č Předmět revize Strana Platné d 1. úprava způsbilsti prjektů TA 2. dplnění pvinnsti příjemce značvat dklady 3. úprava nezpůsbilých výdajů 1. zavedení nepřímých nákladů pr grantvé prjekty, rzdělení pravidel pr grantvé a individuální prjekty 2. změna řazení kapitl 3. úprava kapitly Místní cestvné/náklady prjektu 4. dplněny cestvní náhrady pr zaměstnance zahraničních partnerů 5. dplněn ustanvení hledně způsbilsti DPH u zahraničních faktur 1. Dplněn úvd 2. Navýšení limitu pr mzdvé příspěvky 3. dstranění náležitstí pr nákup služeb, dplnění dkazu na D9 4. specifikace dměn v sbních nákladech, dplnění způsbilsti náhrady mzdy při pracvní neschpnsti 5. dplnění pžadavku metdiky pr výpčet pdílu užití zařízení a vybavení pr prjekt 6. upřesnění některých plžek nepřímých nákladů 7. vypuštění plžek nepřímých nákladů z jedntlivých kapitl rzpčtu, infrmace pnechána na jednm místě v kapitle Dplněna mžnst změny jedntkvých mezd 2. upřesnění pužití sukrméh vzidla 3. aktualizace dkazu na per diems 4. navýšení limitu na nákup služeb 5. dplněn ppis situace, kdy předmět drbné stavební úpravy je v nájmu 6. přímá pdpra dplněna mžnst výjimečně zabezpečit stravné pr cílvu skupiny stravenkami 7. upřesnění mžnstí pskytvat mzdvé příspěvky až d výše 100 % mzdvých nákladů, není-li v režimu blk. výjimky 8. upřesnění vykazvání nepřímých nákladů 9. dplněn pstup pr případ nejasnstí hledně mžnsti dpčtu DPH , ,30 15,29 8,23 12,25 9,15,16, 20,21 9,14 9,23 11,24 12, ,29 16,30 16, Pdpis správce kpie Šlcvá, v.r Šlcvá, v.r Šlcvá, v.r Šlcvá, v.r. Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 2 z 44

3 Všechny typy prjektů Zavedena mžnst pskytvatele u GP psunut bdbí realizace prjektu před pdpis rzhdnutí 2. sjedncení terminlgie u jiných veřejných zdrjů 3. dplněny pžadavky na investice 4. mzdvé příspěvky upřesnění pr částečné úvazky 5. úpravy způsbilsti výdajů na dvlenu, zachycení rzsahu práce pr prjekt a pžadavků na zaměstnance v sbních nákladech 6. dplněny přesné aktuálně pužívané pdíly nepřímých nákladů a nutnst vycházet při závěrečném vyúčtvání ze skutečných nákladů 1. Dplnění textu dměnách v sbních nákladech dle metdickéh dpisu č dplnění textace ke způsbilsti dvlené 3. dplnění textace ke způsbilsti náhrady mezd za překážky v práci 4. úprava textace ke způsbilsti náhrady mzdy za dbu pracvní neschpnsti 5. dplnění k dměnám OSVČ 1. dplnění pužívání kurzu u zahraničních faktur 2. dplnění recyklačníh pplatku 3. dplnění textace k nezpůsbilsti dvlené 4. dplnění přenesené daňvé pvinnsti 1. snížení max. pvlenéh úvazku na 1,0 úvazku (u nvých prjektů) resp. 1,2 úvazku (u již realizvaných prjektů) 2. mezení nákupu zařízení a vybavení pr realizační tým prjektu v suladu s úvazky členů realizačníh týmu 3. změna ve způsbilsti nevyčerpané dvlené (dle nvelizvanéh zákníku práce) 4. upřesnění k výpčtu mzdvých příspěvků 5. aktualizace dkazů na nvelizvaný zákník práce 6. aktualizace kapitly č. 1 Obecná pravidla způsbilsti výdajů mžnst využití dalších frem zjedndušenéh vykazvání výdajů 7. úprava pvinnsti vyplnvat pracvní výkazy 8. upřesnění k závaznsti limitů na jedntlivé kapitly rzpčtu 9. vytvření nvé kapitly č. 8 ke Zjedndušenému vykazvání výdajů 10. zpřesnění pužití kurzů CZK/zahraniční měna pr úhradu zahraničních faktur 11. dstranění správních pplatků z nezpůsbilých výdajů 12. Přidání cestvníh pjištění a nákladů na prnájem prstr pr cílvu skupinu v zahraničí mezi způsbilé výdaje v kap a kap upřesnění k předkládání pracvních výkazů 2. upřesnění délky dvlené u pedaggických a akademických pracvníků ve vztahu ke způsbilým výdajům 3. upřesnění způsbu vyplácení náhrad per diems 4. upřesnění k uznatelnsti nákupu výpčetní techniky pr členy RT Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 3 z , 37 34, 39 16, 17, 31 8, 9, 10, 23, , 25 10,26 10,26 10,26,40 9,24 11, 26 13, , 27 17, 33 12, 28 19, 36 10, , 27 9, , , 30 10, 27 11, 28 14, 30 17, Šlcvá, v.r Šlcvá, v.r Kinský, v.r Kinský, v.r Kinský, v.r kap. 2.6, 3.7 mzdvé příspěvky na 19, Kinský, v.r.

4 Všechny typy prjektů 11 vytvřená pracvní mista a udržení pracvních míst nelze pskytnut na výdaje z DPČ a DPP 2. kap. 2.6,3.7 více upřesněn pjem mzdvých nákladů (pzn. pd čaru) 1. kap. 2.6, 3.7 mzdvé příspěvky specifikace výpčtu mzdvých příspěvků při zaměstnávání CS a při úhradě náhrad za účast na vzdělávání 2. kap. 2.6, 3.7 mzdvé příspěvky úpraven výčet mžnstí úhrady mzdvých příspěvků 19, , Kinský, v.r. Revize Zpracval Zrevidval Schválil č. Jmén Pdpis Jmén Pdpis Jmén Pdpis 1 Fltýn, v.r. Pěchučkvá, v.r. Šlcvá, v.r. 2 Fltýn, v.r. Pěchučkvá, v.r. Šlcvá, v.r. 3 Fltýn, v.r. Kratchvílvá, v.r. Šlcvá, v.r. 4 Fltýn, v.r. Kratchvílvá, v.r. Šlcvá, v.r. 5 Fltýn, v.r. Kratchvílvá, v.r. Šlcvá, v.r. 6 Fltýn, v.r. Chuděj, v.r. Šlcvá, v.r. 7 Fltýn, v.r. Chuděj, v.r. Kinský, v.r. 8 Čermák, v.r. Chuděj, v.r. Kinský, v.r. 9 Bábíčkvá, v.r. Chuděj, v.r. Kinský, v.r. 10 Bábíčkvá, v.r. Chuděj, v.r. Kinský, v.r. 11 Bábíčkvá, v.r. Chuděj, v.r. Kinský, v.r. Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 4 z 44

5 Všechny typy prjektů Obsah Úvd Obecná pravidla způsbilsti výdajů Pravidla způsbilsti výdajů pr grantvé prjekty Osbní náklady Cestvné Zařízení a vybavení Nákup služeb Drbné stavební úpravy Přímá pdpra Nepřímé náklady Pravidla způsbilsti výdajů pr individuální prjekty Osbní náklady Cestvné Zařízení a vybavení Místní kancelář/náklady prjektu Nákup služeb Drbné stavební úpravy Přímá pdpra Křížvé financvání Nezpůsbilé výdaje Daň z přidané hdnty DPH Výdaje veřejné správy Zjedndušené vykazvání výdajů...43 Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 5 z 44

6 Všechny typy prjektů Úvd Tent dkument stanvuje pdrbná pravidla způsbilsti výdajů, která jsu platná pr prjekty splufinancvané z Operačníh prgramu Lidské zdrje a zaměstnanst. Pr usnadnění vyplňvání rzpčtu prjektu v aplikaci Benefit7 jsu pravidla způsbilsti výdajů strukturvána pdle jedntlivých kapitl rzpčtu. Vzhledem k tmu, že pr grantvé prjekty byly v rámci zjedndušení administrace prjektů zavedeny nepřímé náklady, pravidla způsbilsti výdajů se dělí d dvu základních blků pr grantvé prjekty (kap. 2) a pr individuální prjekty (kap. 3). Pravidla a pstupy ppsané ve zbývajících kapitlách tét metdiky jsu platné pr všechny typy prjektů. V případě grantvých prjektů realizvaných na základě výzev vyhlášených bez nepřímých nákladů se v případě plžek spadajících mezi nepřímé náklady pužijí pravidla způsbilsti výdajů jinak platná pr prjekty individuální. Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 6 z 44

7 Všechny typy prjektů 1 Obecná pravidla způsbilsti výdajů Pdpra pskytnutá prjektům realizvaným OP LZZ se vztahuje puze na způsbilé výdaje. Výdaje jsu způsbilé pr financvání v rámci OP LZZ, jestliže splňují všechny následující pdmínky: Typ výdaje: výdaj musí být vynalžen na činnsti v suladu s nařízením Evrpskéh parlamentu a rady (ES) č. 1081/2006 Evrpském sciálním fndu, v suladu s nařízením Rady (ES) č. 1083/2006, v suladu s Pravidly způsbilých výdajů (usnesení vlády č. 61/2007) a musí být v suladu s cílem příslušné priritní sy OP LZZ; Účel výdaje: výdaj musí být nezbytný pr realizaci prjektu a musí mít přímu vazbu na prjekt (tj. musí být vynalžen na aktivity v suladu s bsahvu stránku a cíli prjektu); Datum uskutečnění výdaje: výdaj je způsbilý, pkud vznikl (tj. byl realizván plnění) a byl uhrazen v časvém rzmezí s následujícím mezením: Individuální prjekty/prjekty TA za způsbilé výdaje se pvažují výdaje suvisející s realizací vzniklé nejdříve 3 měsíce před předlžením prjektu ke schválení příslušnému článku implementační struktury 1 ; Grantvé prjekty za způsbilé výdaje se pvažují výdaje prjektu vzniklé zpravidla p uzavření právníh aktu pskytnutí pdpry během bdbí, které je v tmt právním aktu definván 2. Způsbilými jsu také výdaje, které byly uskutečněny p uknčení prjektu, ale jejich věcné plnění suvisí s bdbím, ve kterém se prjekt realizval (např. mzdy za pslední měsíc realizace prjektu, úhrada DPH vyplývající z přenesené daňvé pvinnsti). Evidence a prkazvání uskutečněnéh výdaje: výdaj musí skutečně vzniknut, být vynalžen, zaznamenán na bankvních účtech či v pkladně příjemce finanční pdpry neb jeh partnerů, být identifikvatelný a kntrlvatelný a musí být dlžitelný riginály účetních dkladů ve smyslu 11 zákna účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pzdějších předpisů, resp. riginály jiných dkladů ekvivalentní průkazní hdnty. Každý riginál relevantníh účetníh dkladu je příjemce pvinen značit (razítk, text apd.), že se jedná výdaj financvaný z OP LZZ, prjektu č. xxxx. Výjimku z pdmínky skutečnéh zaplacení a z pdmínky dlžitelnsti účetními dklady tvří: dpisy, výdaje v naturáliích 3. Výjimku z pdmínky dlžitelnsti účetními dklady představují nepřímé/režijní náklady, dále standardní stupnice jedntkvých nákladů (dkládají se dkumenty k dsaženým jedntkám stanvených pskytvatelem dtace) a jednrázvé částky 1 V případě prjektů TA předlžených v prvním plletí 2008 jsu výdaje způsbilé d Pskytvatel pdpry může rzhdnut psunutí začátku realizace prjektu a tedy i způsbilsti výdajů na datum před pdpisem Rzhdnutí pskytnutí dtace, nejdříve však na den, kdy výběrvá kmise svým usnesením dpručila prjekt k pdpře. 3 Za výdaje v naturáliích lze pvažvat: pskytnutí výzkumné neb dbrné činnsti; pskytnutí neplacené dbrvlné činnsti. Hdnta tét práce se určuje na základě vynalženéh času prkázanéh ve výkazech práce a bvyklé hdinvé a denní sazby za prvedenu práci. Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 7 z 44

8 Všechny typy prjektů ( lump sums ) dkládají se dkumenty ptvrzující splnění předem definvaných výstupů prjektu. Ostatní pdmínky pr způsbilst výdajů musí být splněny. Efektivita výdaje: výdaj musí být přiměřený (musí dpvídat cenám v čase a místě bvyklým 4 ) a musí být vynalžen v suladu s následujícími principy: hspdárnsti minimalizace výdajů při respektvání cílů prjektu nezbytných pr realizaci prjektu, účelnsti přímá vazba na prjekt a nezbytnst pr realizaci prjektu, efektivnsti maximalizace pměru mezi výstupy a vstupy prjektu. Vyhlašvatel může v rámci výzvy pr předkládání prjektů stanvit limity pr ceny (např. pr sbní náklady, zařízení a vybavení), jež budu pr danu výzvu pvažvány za bvyklé. V případě standardní stupnice jedntkvých nákladů určuje jedntky a jedntkvé ceny pskytvatel dtace. U jednrázvých částek (lump sums) je dtace vyplacena na základě dpředu stanvené jednrázvé částky v suladu s dhdu činnstech a/neb výstupech mezi žadatelem a pskytvatelem pdpry. U nepřímých nákladů se nepsuzuje způsbilst jedntlivéh výdaje má se za t, že tyt výdaje vznikly a jsu způsbilé ve výši dvzené z pdílu nepřímých nákladů na přímých nákladech stanvenéh v Rzhdnutí pskytnutí dtace. Prplaceny budu ve výši tht pdílu na skutečně vynalžených a prkázaných způsbilých přímých nákladech prjektu. 4 Obvyklu se rzumí cena, která by byla dsažena při prdejích stejnéh, ppřípadě bdbnéh majetku neb při pskytvání stejné neb bdbné služby v bvyklém bchdním styku v tuzemsku ke dni cenění. Příjemce je pvinen tut bvyklst pdlžit v případě pchybnstí pskytvatele při žádsti platbu či při kntrle (např. analýzu trhu, cenvým srvnáním). Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 8 z 44

9 Puze grantvé prjekty 2 Pravidla způsbilsti výdajů pr grantvé prjekty Níže uvedená pravidla způsbilsti bsahující využití nepřímých nákladů 5 platí pr grantvé prjekty 6. Výdaje jsu uváděny ve struktuře, v jaké se vyplňuje rzpčet v elektrnické žádsti Benefit7. Uváděné prcentní limity se vztahují k rzpčtu, tj. jsu kntrlvány při schvalvání prjektvé žádsti a pdstatných změn rzpčtu prjektu a při kntrle uskutečněných nepdstatných změn rzpčtu prjektu. Limity nejsu závazné pr strukturu skutečně vyčerpaných způsbilých výdajů s výjimku limitu na nepřímé náklady, jejichž pravidla jsu stanvena v kapitle Osbní náklady výdaje na zaměstnance žadatele a jeh českých prjektvých partnerů, kteří jsu přím zapjeni d realizace prjektu (včetně pracvníků zaměstnaných na základě dhd pracvní činnsti a dhd prvedení práce) 7 ; výdaje musí dpvídat nminálním mzdám 8, event. platům 9 a záknným dvdům na sciální a zdravtní pjištění 10 hrazeným zaměstnavatelem; případné další výdaje na zaměstnance žadatele a jeh českých prjektvých partnerů, které je zaměstnavatel pvinen hradit na základě platných právních předpisů (dvdy d Fndu kulturních a sciálních ptřeb 11, záknné pjištění dpvědnsti zaměstnavatele za škdu při pracvním úrazu neb nemci z pvlání) 12 ; 5 Nepřímé náklady prjektu jsu náklady, které nejsu neb nemhu být jednznačně spjené s knkrétní aktivitu danéh prjektu. Tyt náklady zahrnují zejména náklady spjené s administrací prjektu. Dále mezi ně patří také náklady, které suvisí s prací s cílvu skupinu, nicméně jsu vyknávány v rámci běžných činnstí rganizace příjemce pmci neb českéh partnera a nelze je prt jednznačně přiřadit k aktivitám prjektu. Nepřímé náklady se neprkazují a tudíž se jejich rzpis ani neuvádí d rzpčtu prjektu, jejich výše se dvzuje d přímých nákladů (v předem stanvené knkrétní prcentní výši). V rámci rzpčtu prjektu se způsbilé nepřímé náklady vyjadřují v jedntkách prcent vzhledem k celkvým způsbilým přímým nákladům skutečně vynalženým a prkázaným pdle tét Metdiky způsbilých výdajů OP LZZ p dečtení výdajů na křížvé financvání. 6 V případě grantvých prjektů, u kterých nejsu aplikvány nepřímé náklady (např. výzva k předkládání prjektů byla vyhlášena před zavedením nepřímých nákladů, neb vyhlašvatel výzvy nepřistupil k využití nepřímých nákladů), platí pr grantvé prjekty pravidla způsbilsti výdajů jak pr prjekty individuální. 7 Členvé realizačníh týmu hrazení z kapitly rzpčtu Osbní náklady musí mít uzavřený pracvněprávní vztah s příjemcem neb jeh partnerem, nesmí se jednat zaměstnance agentur práce. 8 Nminální (hrubá) mzda zahrnuje všechny pracvní příjmy (základní mzda neb plat, příplatky a dplatky ke mzdě neb platu, prémie a dměny, náhrady mezd a platů, dměny za pracvní phtvst a jiné slžky mzdy neb platu - neb výdaje spjené s dvlenu a záknnými překážkami v práci), které byly v daném bdbí zaměstnancům zúčtvány k výplatě a představuje pdíl připadající na jednh zaměstnance za měsíc. Jedná se hrubu mzdu, tj. před snížením pjistné na všebecné zdravtní pjištění a sciální zabezpečení, zálhvé splátky daně z příjmů fyzických sb a další záknné neb se zaměstnancem dhdnuté srážky. 9 Plat pdle zákna č. 143/1992 Sb., platu a dměně za pracvní phtvst v rzpčtvých a v některých dalších rganizacích a rgánech 10 Záknné dvdy na sciální a zdravtní pjištění hrazené zaměstnavatelem za své zaměstnance dle platnéh znění zákna č. 589/1992 Sb., resp. č. 592/1992 Sb. 11 Dle vyhlášky MF č. 114/2002 Sb., fndu kulturních a sciálních ptřeb se jedná dvdy d FKSP v rganizačních slžkách státu, ve státních příspěvkvých rganizacích a příspěvkvých rganizacích zřízených územními samsprávnými celky. 12 Pjistné pdle vyhlášky MF č. 125/1993 Sb., kteru se stanví pdmínky a sazby záknnéh pjištění dpvědnsti zaměstnavatele za škdu při pracvním úrazu neb nemci z pvlání (ve znění pzdějších nvel). Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 9 z 44

10 Puze grantvé prjekty výdaje na dměnu příjemce finanční pdpry neb českéh partnera prjektu, který je OSVČ 13 ; tyt výdaje nesmí přesáhnut bvyklu výši v daném místě, čase a bru. Např. pr prvnání sbních výdajů s bvyklu výší v daném bru, čase a místě lze využít Infrmační systém průměrném výdělku (ISPV). Infrmační systém je dstupný na Zárveň je pskytvatel pdpry (vyhlašvatel dané výzvy) právněn stanvit limity mzdvých výdajů; čas skutečně strávený realizací prjektu je třeba dkladvat pracvními výkazy jedntlivých sb zapjených d realizace (netýká se ddavatelů neb členů realizačníh týmu prjektu, jejichž mzdvé náklady nejsu hrazeny z rzpčtu prjektu). Pracvní výkazy se nevyplňují pr pzice, jejichž vytvření a/neb zajištění výknu pracvní činnsti patří mezi cíle prjektu a nijak nesuvisí se samtnu administrací a řízením prjektu. Náležitsti pracvníh výkazu jsu blíže specifikvány v Pkynech pr vyplňvání mnitrvacích zpráv realizaci prjektu OP LZZ (D10); pkud se zaměstnanec pdílí přím na prjektu puze částí svéh pracvníh úvazku, musí být výdaje suvisející s jeh pracvní činnstí rzděleny na základě prkazatelnéh kritéria na výdaje suvisející s prjektem a na výdaje s prjektem nesuvisející. Pužití zvlenéh kritéria musí být žadatel (partner) schpen kdykliv (v průběhu i p sknčení prjektu) dlžit. Rzsah práce na prjektu je pvinnu náležitstí pracvních smluv 14, dhd a jejich změn. Ve výkazu práce je vykazvaná puze práce uskutečněná na prjektu v rámci určené části úvazku; pracvní úvazky zaměstnance se nesmí překrývat a není mžné, aby byl placen za stejnu práci vícekrát. Pkud je pracvník zapjen d realizace ESF prjektu resp. ESF prjektů je nutné zajistit, aby jeh úvazek byl maximálně 1,0 u danéh zaměstnavatele (tj. sučet veškerých úvazků zaměstnance u zaměstnavatele včetně případných DPP a DPČ nesmí překrčit jeden pracvní úvazek) - tt ustanvení platí puze pr prjekty s Rzhdnutím pskytnutí dtace vydaným p ; prjekty s Rzhdnutím pskytnutí dtace vydaným p , které mají stanvenu závaznst aktuální verze tét příručky, musí zajistit, aby zaměstnanec, který je zapjen d realizace ESF prjektu (prjektů) měl maximálně 1,2 úvazku u danéh zaměstnavatele; pr prjekty s Rzhdnutím pskytnutí dtace vydaným před platí, že jeden pracvník nemůže být zaměstnán na prjektech ESF na více než 1,6 úvazku celkem; Pkud je pracvník zapjen d realizace ESF prjektu (prjektů) jsu na jeh úvazek u danéh zaměstnavatele aplikvány následující limity: a) prjekty s vydaným Rzhdnutím pskytnutí dtace p : maximálně 1,0 úvazku u danéh zaměstnavatele; b) prjekty s vydaným Rzhdnutím pskytnutí dtace p : maximálně 1,2 úvazku u danéh zaměstnavatele; c) prjekty s vydaným Rzhdnutím pskytnutí dtace před : 1,6 úvazku na ESF prjektech. 13 Tent výdaj není výdajem vynalženým na dsažení, zajištění a udržení příjmů. 14 Pstačí uvedení rzsahu práce pr prjekt v náplni práce zaměstnance. 15 Obecné pravidl pr uzavření pracvníh pměru vyplývající ze zákníku práce (zákn č. 262/2006 Sb.), zejména 34b a Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 10 z 44

11 Puze grantvé prjekty U JIŽ REALIZOVANÝCH PROJEKTŮ (VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ O POSKYTNUTÍ DOTACE PŘED ) JSOU PRAVIDLA OMEZUJÍCÍ VELIKOST ÚVAZKU U ZAMĚSTNAVATELE V PŘÍPADĚ ZAPOJENÍ ZAMĚSTNANCE DO REALIZACE PROJEKTU ESF PLATNÁ OD ! dměny pracvníků jsu způsbilým výdajem za pdmínky, že vyplacené dměny pracvníkům pracujícím na prjektu jsu dměnu za splnění mimřádnéh neb zvlášť významnéh úklu apd. 16 Zdůvdnění vyplacených dměn ze strany příjemce je nezbytnu pdmínku jejich způsbilsti. Příjemce rvněž stanví ve svém vnitřním předpisu, klektivní smluvě apd. 17 kritéria, při jejichž splnění lze dměny zaměstnanci pskytnut. Nezpůsbilé jsu pravidelné dměny 18 a dměny nesuvisející s prací na prjektu. Finanční prstředky na dměny členům realizačníh týmu se rzpčtují v kapitle rzpčtu Osbní náklady, na plžce 1.04 Jiné sbní náklady. Pkud nejsu finanční prstředky na dměny sučástí schválenéh rzpčtu prjektu, lze ddatečně tut plžku v rzpčtu prjektu vytvřit a převést na ni ptřebné finanční prstředky z jiných plžek rzpčtu (blíže ke změnám rzpčtu viz D2 Příručka pr příjemce). Maximální částka pr pskytnutí jednrázvé dměny není stanvena. Sučet pskytnutých dměn člena realizačníh týmu v daném kalendářním rce však nesmí překrčit 20 % jeh rční mzdy neb platu, přičemž se zhledňuje délka a výše úvazku zaměstnance na realizaci prjektu. Zdůvdnění pskytnutých dměn člena realizačníh týmu včetně metdiky výpčtu její výše předlží příjemce v nejbližší mnitrvací zprávě. Odměnu nelze pskytnut členům realizačníh týmu, kteří se pdíleli na vzniku nedstatků při realizaci prjektu, a tyt nedstatky nebyly příjemcem řádně zdůvdněny neb zdůvdnění nebyl akceptván ze strany pskytvatele pdpry 19 ; náhrada za čerpanu dvlenu musí být pracvníkvi pukázaná v dbě realizace prjektu, musí příslušet k bdbí realizace prjektu, dále je nutné zhlednit rzsah práce pr prjekt (bude se krátit u pracvníků pracujících částí svéh úvazku na prjektu). Stejně tak je nutné tt zhlednit u náhrady mzdy neb platu. Způsbilým výdajem je náhrada mzdy neb platu za 4 týdny 20 dvlené (neb pměrná část z těcht 4 týdnů). Náhrada mzdy neb platu za nevyčerpanu dvlenu náleží zaměstnanci v rzsahu 4 týdnů 21 (neb pměrné části z těcht 4 týdnů) puze v případě sknčení pracvníh pměru. 16 Odměna musí být pskytnuta v suladu s 134 Zákníku práce č. 262/2006 Sb. a náležitě zdůvdněna. 17 Tent předpis bude předmětem kntrly na místě. 18 Pravidelnu dměnu se rzumí dměna pskytnutá za standardní výsledky práce. 19 Jedná se zejména následující nedstatky: zpždění v harmngramu realizace klíčvých aktivit; neplnění bsahu klíčvých aktivit; nenaplňvání stanvených hdnt mnitrvacích indikátrů; pakvané neddržení harmngramu předkládání mnitrvacích zpráv; zatajvání pdstatných skutečnstí, které by vedly k prplácení nezpůsbilých výdajů. 20 V případě zaměstnanců, kteří mají dle zákníku práce ( 213) nárk na 5 týdnů dvlené v kalendářním rce, je způsbilým výdajem 5 týdnů dvlené, resp. pměrná část z těcht 5 týdnů, pkud na prjektu pracují puze částí svéh úvazku. Obdbně se pstupuje u pedaggických pracvníků a akademických pracvníků vyských škl: způsbilým výdajem je 8 týdnů dvlené v kalendářním rce resp. pměrná část z těcht 8 týdnů, pkud na prjektu pracují puze částí svéh úvazku. 21 V případě zaměstnanců, kteří mají dle zákníku práce ( 213) nárk na 5 týdnů dvlené v kalendářním rce, je způsbilým výdajem 5 týdnů dvlené, resp. pměrná část z těcht 5 týdnů, pkud na prjektu pracují puze částí svéh úvazku. Obdbně se pstupuje u pedaggických pracvníků a akademických pracvníků vyských Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 11 z 44

12 Puze grantvé prjekty náhrada mzdy neb platu (resp. pměrná část) v případě překážek v práci, za které v suladu se zákníkem práce přísluší zaměstnanci náhrada mzdy neb platu hrazená zaměstnavatelem; dále je způsbilým výdajem náhrada mzdy neb platu (resp. pměrná část) za dny dčasné pracvní neschpnsti neb nařízené karantény, ve výši a trvání, ve kterém je zaměstnavatel pvinen tut náhradu mzdy neb platu pskytvat pdle platných právních předpisů. D přímých sbních nákladů nepatří náklady zařazené mezi nepřímé náklady. Obecně se jedná náklady na dměňvání pracvníků, kteří vyknávají v rámci rganizace činnsti zajišťující chd rganizace a nikli primárně realizaci prjektu pdpřenéh z OP LZZ, např. vedení účetnictví, persnalistiku apd. Přesný výčet činnstí, pr které platí, že pkud je zajišťuje pracvník příjemce či českéh partnera, pak náklady na jeh dměňvání patří mezi nepřímé náklady, je uveden v kapitle Vymezení nepřímých nákladů v OP LZZ. 2.2 Cestvné D přímých způsbilých nákladů nepatří náklady zařazené mezi nepřímé náklady. Přesný výčet nákladů vymezených jak nepřímé je uveden v kapitle Vymezení nepřímých nákladů v OP LZZ. Obecně lze říci, že d přímých nákladů v rámci tét kapitly rzpčtu patří cestvné spjené se zahraničním pracvními cestami pracvníků českých subjektů a cestvní náhrady pr zahraniční experty. Veškeré cestvní náhrady a náklady na prvz vzidla spjené s vnitrstátními pracvními cestami patří mezi nepřímé náklady. V případě zahraničních faktur se pr přepčet na CZK pužije: a) kurz ČNB platný ke dni uskutečnění výdaje (tj. standardně uhrazení dané faktury) v případě zaplacení faktury z cizměnvéh účtu; neb: b) kurz kmerční banky, která vede příjemci účet, ke dni uskutečnění výdaje (tj. standardně uhrazení dané faktury) v případě zaplacení faktury v cizí měně z krunvéh účtu Cestvní náhrady pr zaměstnance českých subjektů Způsbilé jsu výdaje spjené s pracvními cestami zaměstnanců příjemce a zaměstnanců českých partnerů při zahraničních cestách, přičemž zaměstnancem se rzumí také sba, která má s příjemcem, ppř. českým partnerem uzavřenu dhdu prvedení práce či pracvní činnsti, pkud je tak v dhdě stanven. Veškeré cestvní náhrady spjené s tuzemskými pracvními cestami patří d nepřímých nákladů a nelze je prt zařadit d rzpčtu d kapitly Cestvné v rámci přímých nákladů. Cestvní náhrady pr zaměstnance českých subjektů členů realizačníh týmu prjektu (zaměstnanci příjemce a českých partnerů, kteří jsu přím zapjeni d realizace prjektu) musí být stanveny v suladu s platnu česku legislativu zákníkem práce č. 262/2006 Sb., a navazujícími předpisy. škl: způsbilým výdajem je 8 týdnů dvlené v kalendářním rce resp. pměrná část z těcht 8 týdnů, pkud na prjektu pracují puze částí svéh úvazku. Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 12 z 44

13 Puze grantvé prjekty Při vyúčtvání pracvních cest se pstupuje pdle vyhlášky MPSV, kteru se pr účely pskytvání cestvních náhrad stanví výše sazeb stravnéh, výše sazeb základních náhrad a výše průměrných cen phnných hmt pr daný rk. Knkrétně pr zahraniční pracvní cesty se dále pstupuje pdle vyhlášky MF základních sazbách stravnéh v cizí měně platné pr daný rk. Způsbilým výdajem je i kapesné, které může zaměstnavatel pskytnut zaměstnancům při zahraniční pracvní cestě v cizí měně d výše 40 % stravnéh. Pracvní cestu se rzumí dba d nástupu zaměstnance na cestu k výknu práce mim sjednané míst výknu práce, včetně výknu práce v tmt místě, d návratu zaměstnance z tét cesty. Cestvní náhrady členů realizačníh týmu při zahraničních cestách jsu zahrnuty v kapitle rzpčtu Cestvné. Cestvné lektrů, kteří zasílají fakturu, musí být zahrnut v kapitle Nákup služeb a cestvné účastníků šklení v kapitle Přímá pdpra Způsbilé druhy cestvních náhrad při zahraniční pracvní cestě Náhrada prkázaných jízdních výdajů Způsbilé jsu výdaje spjené s dpravu na služební cestě, jmenvitě: výdaje za jízdenky veřejné dpravy, místenky, lehátka neb lůžka, letenky, pužití taxi, jízdenky místní hrmadné dpravy, výdaje suvisející s pužitím sukrméh vzidla. Pužití sukrméh vzidla 22 Způsbilé jsu: základní náhrada vyjadřující dhad míry ptřebení vzidla, jejíž výše vychází z vyhlášky Ministerstva práce a sciálních věcí; náhrada za sptřebvané phnné hmty; výše se vypčítá z ceny phnných hmt a sptřeby vzidla dle 158, dst. 3 a 4, zákna č. 262/2006 Sb. Neprkáže-li zaměstnanec cenu phnné hmty dkladem nákupu, vypčte se výše náhrady z průměrné ceny phnné hmty, která je stanvena vyhlášku Ministerstva práce a sciálních věcí. Pr údaj sptřebě vzidla je relevantní technický průkaz. Pužití městské hrmadné dpravy Je mžné hradit výdaje na městsku hrmadnu dpravu. Při zakupení časvých kupnů musí být dlžen, že nákup kupnu je v rámci realizace prjektu levnější než prplácení jedntlivých jízdenek. Pužití letadla Při pužití letadla je způsbilým výdajem letenka v eknmické třídě a přím suvisející pplatky (např. letištní) při letu na vzdálenst větší než 500 km. Pkud jde kratší vzdálenst, je třeba k zakupení letenky suhlas pskytvatele pdpry. Pkud suhlas chybí, lze z prjektu uhradit jen výdaj dpvídající ceně jízdenky v 1. třídě vlaku vyšší kvality (SuperCity, EurCity, InterCity, Express apd.). Náhrada prkázaných výdajů za ubytvání Pr způsbilé výdaje za ubytvání během služebních cest platí, že musí dpvídat cenám v místě bvyklým. 22 Pužití služebníh vzidla představuje plžku prvz vzidla a spadá d nepřímých nákladů (viz kap ). Při pužití sukrméh vzidla je nutn rzlišit cestu se suhlasem zaměstnavatele a na žádst zaměstnavatele dle 157 zákníku práce č. 262/2006 Sb. Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 13 z 44

14 Puze grantvé prjekty Stravné 23 Přísluší zaměstnanci v závislsti na dbě trvání pracvní cesty. Výši stravnéh na základě zákna č. 262/2006 Sb., zákník práce, ve znění pzdějších předpisů, a vyhlášky Ministerstva práce a sciálních věcí určuje zaměstnavatel zaměstnanci před vysláním na pracvní cestu. Náhrada prkázaných nutných vedlejších výdajů Krmě výše uvedených jsu způsbilým výdajem také další úhrady výdajů přím suvisejících s pracvní cestu. Může jít např. cestvní pjištění, náklady na prnájem prstr v zahraničí pr práci s cílvu skupinu 24, pplatky za pužití telefnu, parkvné, dálniční pplatek, vstupenky na veletrh, pplatky za úschvu zavazadel apd Cestvní náhrady pr zahraniční experty Cestvní náhrady pr zahraniční pracvníky prjektu patří v celé výši mezi přímé náklady. Tyt náhrady, tzv. per diems kryjí náklady na ubytvání, stravné a cestvné v ČR. Per diems pr cizince v ČR se stanvuje pdle sazeb EU publikvaných v pslední aktualizaci na stránce: Z principu náhrady per diems vyplývá, že je lze vyplácet puze v situacích, kdy zahraniční expert zůstává v ČR přes nc 25. V případě, kdy zahraniční expert nezůstává v ČR přes nc, mu náleží paušál na úhradu výdajů spjených s pbytem v ČR ve výši 75 EUR. Pbyt experta lze financvat v režimu per diems aneb v režimu paušálu na denní pbyt bez nclehu, platí, že v rámci jednh pbytu experta v ČR se tyt dva paušály nekmbinují. Pkud náklady za ubytvání hradí přím rganizace, jež experta d ČR pzvala, nikli expert z jemu pskytnutéh per diems, pak paušál pskytnutý expertvi musí být maximálně ve výši, aby splu s náklady na ubytvání nepřevýšil limit per diems. Pr přepčet na CZK se pužije kurz platný v den pskytnutí per diems zahraničnímu expertvi. Dále je způsbilým výdajem výdaj za dpravu experta d ČR a zpět. Výdaje zaměstnanců zahraničních partnerů nejsu způsbilými výdaji prjektu. Jedinu výjimku představují cestvní náhrady těch zaměstnanců zahraničníh partnera, kteří např. prezentují na mezinárdní knferenci v ČR neb jiným způsbem předávají zkušensti partnerům v ČR. V tm případě je rzsah způsbilých cestvních náhrad bdbný jak u zahraničních expertů, tj. je mžn pskytvat per diems na pkrytí nákladů na ubytvání, stravné a cestvné v ČR a hradit cestu zaměstnance zahraničníh partnera d ČR a zpět. Náklady na tuzemské pracvní cesty zaměstnanců příjemce a zaměstnanců českých partnerů patří mezi nepřímé náklady. Náklady na zahraniční pracvní cesty zaměstnanců příjemce a zaměstnanců českých partnerů a cestvní náklady na 23 Zabezpečí-li zaměstnavatel zaměstnanci na pracvní cestě plně bezplatné stravvání, stravné se nepskytuje. Pkud však zaměstnavatel zabezpečí bezplatné stravvání částečně, stravné se úměrně krátí, a t nejméně 25 % a nejvýše 70 % z určené výše stravnéh za každé bezplatně pskytnuté jídl, které má charakter snídaně, běda neb večeře. Míru krácení stravnéh známí zaměstnavatel zaměstnanci před vysláním na pracvní cestu. Pkud tak neučiní, stravné nekrátí. 24 Tent náklad musí být účelný, efektivní a nezbytný pr realizaci prjektu. Vždy musí být splněna pdmínka, že jde prnájem prstr pr cílvu skupinu. 25 Způsbilst pčtu prkazvaných ncí je psuzvána v suvislsti s prkazvanými aktivitami prjektu. Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 14 z 44

15 Puze grantvé prjekty zahraniční experty a případně zaměstnance zahraničních partnerů jsu zahrnuty d přímých nákladů v rámci kapitly rzpčtu Cestvné. 2.3 Zařízení a vybavení Způsbilé v rámci tét kapitly rzpčtu jsu výdaje spjené s nákupem nvéh neb pužitéh vybavení či zařízení hmtné pvahy, které nepatří mezi depisvatelný majetek, není nábytkem, dále dpisy vybavení a zařízení, které nepatří mezi nepřímé náklady, a také veškeré výdaje na nehmtný majetek. Pstup při přizvání zařízení a vybavení blíže specifikvanéh dále v tét kapitle se řídí Metdickým pkynem pr zadávání zakázek (D9). Pkud jsu plžky zařízení a vybavení využívány i k jiným účelům, které přím nesuvisí s cíli prjektu, způsbilá bude puze pměrná část těcht nákladů. Metdika výpčtu tét části musí být zachvána p celu dbu prjektu (vč. závěrečnéh vyúčtvání a případnéh auditu a žadatel ji musí být schpen v průběhu i p sknčení prjektu dlžit). Z prstředků OP LZZ lze v rámci tét kapitly hradit následující výdaje: výdaje spjené s nákupem nvéh, resp. pužitéh vybavení a zařízení 26 (např. pčítačvé vybavení, připjení k síti pr přens infrmací a pčítačů ve šklicích, výcvikvých či výzkumných centrech, vybavení k výuce, strjní zařízení pr výuku či zlepšení dbrných dvednstí a dále nezbytné předměty, které jsu přím a výhradně spjené s účelem prjektu, jak je dhdnut ve schváleném prjektu): výdaje na nákup jedné plžky nvéh vybavení či zařízení drbnéh dluhdbéh hmtnéh majetku (u PC se jednu plžku rzumí celá PC sestava, tj. pčítač, mnitr, klávesnice, myš, základní SW) nesmí přesáhnut částku Kč; výdaje na nákup pužitéh zařízení jsu mžné, ale puze při ddržení následujících pdmínek: prdejce pužitéh zařízení vystaví prhlášení, ve kterém ptvrdí, že tt zařízení nebyl v průběhu uplynulých pěti let získán prstřednictvím dtace z nárdních veřejných zdrjů neb zdrjů EU; kupní cena pužitéh zařízení nesmí přesáhnut jeh tržní cenu 28 a musí být nižší než výdaje na bdbné, avšak nvé zařízení; zařízení musí splňvat platné nrmy a standardy; výdaje na nákup jedné plžky pužitéh zařízení nesmí přesáhnut částku Kč. Pstup pr nákup zařízení se bude řídit záknem veřejných zakázkách 29 pkud se na ně tent zákn vztahuje. Pkud bude předpkládaná cena zakázky menší než limit stanvený v zákně veřejných zakázkách (tzv. pdlimitní zakázky) je při výběru ddavatelů pstupván jak při nákupu služeb viz Metdický pkyn pr zadávání zakázek (D9). 26 Případné recyklační pplatky dle zákna č. 185/2001 Sb., dpadech jsu sučástí přizvací ceny danéh elektrzařízení. 27 Výdaje nad tyt limity lze financvat prstřednictvím křížvéh financvání viz kapitla Tržní cena cena dsahvaná při prdeji a kupi zbží jak výsledek střetu nabídky a pptávky p daném zbží na trhu 29 Zákn č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 15 z 44

16 Puze grantvé prjekty výdaje na nákup drbnéh hmtnéh 30 majetku, který je pr realizaci nezbytný, s výjimku plžek zařazených mezi nepřímé náklady (viz níže); výdaje na nákup výukvéh materiálu; nájem, splátky perativníh leasingu 31 zařízení, vybavení a budv služících ve prspěch cílvé skupiny (nikli pr administraci prjektu) jsu způsbilým výdajem za těcht předpkladů: z výpčtu částky za nájem neb splátky perativníh leasingu musí být zřejmá skutečná rční výše nájemnéh neb splátek perativníh leasingu žadatele, dba, p kteru byl předmět nájmu (perativníh leasingu) pr prjekt využíván a výsledné způsbilé výdaje na nájemné (splátky) perativníh leasingu; smluva nájmu neb perativním leasingu musí být uzavřena přím příjemcem pdpry neb partnerem; nájemce musí prkázat, že leasingvá smluva byla nejhspdárnější metdu k získání předmětu nájmu (pkud bude zjištěn, že např. výdaje za prnájem by byly nižší, nadbytečné výdaje budu dečteny); jen pkud dtaci přijímá nájemce (dtace musí být pužívána na výdaje nájmu); budva, zařízení neb vybavení musí být využívány pr daný prjekt. splátky finančníh leasingu 32 za splnění následujících pdmínek: předmět leasingu je sám sbě způsbilý k financvání z ESF; částka splufinancvaná z OP LZZ nesmí přesáhnut tržní hdntu investice, která je předmětem leasingu; způsbilé jsu puze splátky leasingu, vztahující se k bdbí trvání prjektu. dpisy (amrtizace) vlastníh dluhdbéh hmtnéh 33 a nehmtnéh 34 majetku, který pužívá pr své zapjení d prjektu cílvá skupina a jehž využívání je nezbytné pr realizaci prjektu a přím suvisí s jeh cíli, jsu mžné za splnění následujících pdmínek: k nákupu tht nemvitéh majetku neb zařízení nedšl za přispění dtace z nárdních veřejných zdrjů neb zdrjů EU; dpisy se vztahují výlučně na bdbí realizace prjektu; dpisy byly vypčteny pdle účetníh dpisvéh plánu účetní jedntky; pr způsbilst dpisů musí příjemce dlžit účetním dkladem přizvací cenu majetku, který bude depisvat; za způsbilý výdaj je pvažván dpis maximálně d výše pměrné části rčních dpisů stanvené s přesnstí na měsíce či dny připadající na dbu realizace prjektu; 30 Drbný hmtný majetek samstatné mvité věci, ppř. subry mvitých věcí, jejichž dba pužitelnsti je delší než 1 rk a přizvací cena nižší než Kč 31 Operativní leasing frma nájmu, kdy se p jeh uknčení najatá věc vrací prnajímateli, vlastnické práv na nájemce nepřechází. 32 Finanční leasing zvláštní způsb přízení majetku (p jeh sknčení vlastnické práv přechází na nájemce) bez hledu na výši jeh cenění a dbu pužitelnsti, tent majetek se pdle zákna č. 586/1992 Sb., daních z příjmů, v platném znění, pvažuje za dluhdbý hmtný majetek. 33 Dluhdbý hmtný majetek majetek s dbu pužitelnsti delší než jeden rk a v cenění stanveném účetní jedntku, pvinně však d částky převyšující Kč, - pzemky, budvy, dmy a byty neb nebytvé prstry dále samstatné mvité věci, ppřípadě subry mvitých věcí se samstatným technick eknmickým určením, a věci nabyté nájmem z finančníh leasingu, a t bez hledu na jejich cenění a dbu pužitelnsti. 34 Dluhdbý nehmtný majetek majetek s dbu pužitelnsti delší než jeden rk a v cenění stanveném účetní jedntku, pvinně však d částky převyšující Kč. Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 16 z 44

17 Puze grantvé prjekty z hlediska způsbilsti výdajů se výše rčních dpisů stanví jak pdíl přizvací ceny a příslušné dby depisvání stanvené pdle přílhy č. 1 k záknu č. 586/1992 Sb. a 30 tht zákna pr účely daně z příjmu pr jedntlivé druhy majetku; dpisy se zakruhlují na celé kruny nahru. Vybavení a zařízení 35 a dluhdbý hmtný majetek zakupený i částečně z prstředků OP LZZ musí d dby uknčení prjektu zůstat v majetkvé evidenci příjemce dtace neb jeh partnerů. Pr nákup zařízení a vybavení pr realizační tým prjektu platí, že nárkvat a prplácet lze puze takvu výši nákladů na zařízení a vybavení, která dpvídá předpkládané výši úvazku člena realizačníh týmu ve vztahu k jeh zapjení d realizace prjektu (tj. výši úvazku dle platnéh právníh aktu v dbě nákupu vybavení/zařízení). Úvazky jedntlivých členů realizačníh týmu je mžné sčítat, tj. např. v případě dvu 0,5 úvazků je mžn zakupit z prstředků prjektu dhrmady jeden kus výpčetní techniky 36. Vždy platí, že lze kupit jen jeden druh výpčetní techniky (pkud je zakupen např. stlní pčítač není mžné kupit pr danéh člena realizačníh týmu ještě ntebk apd.). Náklady na kapitlu rzpčtu Zařízení a vybavení nesmí přesáhnut 20 % z celkvých způsbilých přímých výdajů prjektu. V rámci tét kapitly rzpčtu nelze hradit výdaje na depisvatelný hmtný majetek pdle zákna č. 586/1992 Sb., daních z příjmů, v platném znění a dále výdaje na přízení nábytku. Tyt výdaje jsu však způsbilé v rámci kapitly Křížvé financvání (blíže viz kap. 4 Křížvé financvání). Veškeré výdaje na přízení nábytku jsu způsbilé puze v rámci rzpčtvé kapitly Křížvé financvání. Vnitřní členění kapitly rzpčtu Zařízení a vybavení je následující: 1. Nedpisvaný hmtný majetek (d tét kategrie patří výše specifikvaný hmtný majetek s přizvací cenu nižší než Kč za plžku např. standardní PC sestava, drbný hmtný majetek, výukvý materiál a případný leasing těcht plžek) 2. Nedpisvaný nehmtný majetek (d tét kategrie patří výše specifikvaný nehmtný majetek s přizvací cenu nižší než Kč za plžku např. sftware s přizvací cenu d Kč a případný leasing těcht plžek) 3. Odpisvaný nehmtný majetek (d tét kategrie patří výše specifikvaný nehmtný majetek s přizvací cenu vyšší než Kč za plžku např. sftware s přizvací cenu nad Kč a případný leasing těcht plžek) 4. Odpisy hmtnéh a nehmtnéh majetku Také v případě kapitly Zařízení a vybavení platí, že d přímých nákladů nepatří náklady zařazené mezi nepřímé náklady. Hlavními plžkami z blasti kapitly Zařízení a vybavení 35 Netýká se sptřebníh materiálu, tj. materiálu či drbných předmětů, které nemají charakter zařízení neb vybavení, neb jsu určeny k jednrázvé neb pstupné sptřebě a jejich živtnst nepřesahuje dbu 1 rku. 36 Výpčetní techniku se rzumí stlní pčítač, přensný pčítač (ntebk apd.) neb tablet. Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 17 z 44

18 Puze grantvé prjekty zařazenými mezi nepřímé náklady jsu náklady na nákup papírů, psacích ptřeb aj., náklady na sptřební a kancelářský materiál určený pr administraci prjektu, dpisy budv a dpisy zařízení či vybavení pužívanéh k administraci prjektu. Přesný výčet nepřímých nákladů je uveden v kapitle Vymezení nepřímých nákladů v OP LZZ. 2.4 Nákup služeb Výdaje spjené s ddáním služeb jsu způsbilé za ddržení následujících pdmínek: vybrané služby musí přispívat k dsahvání předem stanvenéh účelu prjektu a musí být pr prjekt nezbytné. Pr bližší specifikaci viz kap. 1 Obecná pravidla způsbilsti výdajů a Metdický pkyn pr zadávání zakázek (D9). výdaje plynucí z uzavřených smluv s ddavateli a z plnění vystavených bjednávek nesmí u prjektů vybíraných v rámci grantvých výzev převýšit 60 % způsbilých přímých výdajů prjektu (náklady na subddávky žadatele i partnerů prjektu) 37 pkud nebyl ve výzvě pr předkládání prjektů stanven nižší prcent, resp. pkud pskytvatel dtace nestanví na základě výjimky jinak. Výjimku z tht limitu tvří blasti pdpry 1.1 a 1.2, které jsu svu pvahu natlik specifické, že výdaje plynucí z uzavřených smluv s ddavateli a z plnění vystavených bjednávek nesmí u prjektů vybíraných v rámci grantvých výzev převýšit 70 % způsbilých přímých výdajů prjektu. pstup pr výběr ddavatelů a uzavírání smluv s nimi se bude řídit záknem veřejných zakázkách 38 pkud se na ně tent zákn vztahuje, a Metdickým pkynem pr zadávání zakázek (D9). Předmětem nákupu v rámci kapitly přímých nákladů Služby mhu být zejména: zpracvání analýz, průzkumů, studií; lektrské služby; šklení a kurzy přádané jinými splečnstmi; vytvření nvých publikací, šklicích materiálů neb manuálů, CD, DVD atd. (pzn. nejedná se nákup půvdních děl); prnájem prstr pr práci s cílvu skupinu (např. prnájem učebny, prnájem prstr pr chráněnu dílnu apd.). Také v kapitle Nákup služeb je něklik plžek zařazen mezi nepřímé náklady, a nejsu tedy způsbilé jak přímé náklady. Obecně se jedná náklady na zajištění činnstí spjených s chdem rganizace jak takvé a nikli primárně s realizací prjektu pdpřenéh z OP LZZ, např. vedení účetnictví, persnalistika apd. Přesný výčet služeb zařazených mezi nepřímé náklady je uveden v kapitle Vymezení nepřímých nákladů v OP LZZ. 2.5 Drbné stavební úpravy Výdaje na drbné stavební úpravy jsu způsbilé puze tehdy, pkud cena všech dknčených stavebních úprav v jednm zdaňvacím bdbí nepřesáhne v úhrnu ,- 37 Limit je platný pr strukturu rzpčtu, není aplikván pr kntrlu skutečně vyčerpaných způsbilých výdajů. 38 Zákn č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách. Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 18 z 44

19 Puze grantvé prjekty Kč na každu jedntlivu účetní plžku majetku 39 (např. výdaje spjené s úpravu pracvníh místa neb které usnadní přístup sbám zdravtně pstiženým). Stavební úpravy přesahující limit ,- Kč za účetní plžku je mžné financvat v rámci křížvéh financvání (viz kap. 4). 2.6 Přímá pdpra Výdaje určené na přímu pdpru jedntlivců (mim mzdvých příspěvků) mhu v rzpčtu prjektu představvat maximálně 20 % celkvých způsbilých přímých výdajů prjektu. Suhrn mzdvých příspěvků není limitván. Mzdvé příspěvky 40 Mzdvé příspěvky jsu způsbilými výdaji prjektu. Pkud přímá pdpra nemá charakter veřejné pdpry s pvinným splufinancváním ze strany příjemce (tj. bez veřejné pdpry, v režimu de minimis neb dle dčasnéh rámce) je finanční pdpra z veřejných prstředků na mzdvé příspěvky pr cílvé skupiny za měsíc práce pvlena až d výše 100 % mzdvých nákladů 41 na zaměstnance, nejvýše však d částky číselně dpvídající trjnásbku základní sazby minimální mzdy za měsíc práce při 40 hdinvé týdenní pracvní dbě 42. Při sjednání kratší pracvní dby dle 80 zákna č. 262/2006 Sb., zákníku práce, se maximální částka finanční pdpry z veřejných zdrjů sníží úměrně rzdílu mezi tut kratší a standardní 40 hdinvu týdenní dbu 43, nesnižuje se všem, pkud je stanvená týdenní pracvní dba v suladu s ustanvením dle 79 dst. 2 zákna č. 262/2006 Sb., zákníku práce, neb byla upravena v suladu 79 dst. 3 zákna č. 262/2006 Sb., zákníku práce. Finanční pdpra z veřejných prstředků na mzdvé příspěvky za dbu účasti zaměstnance na dalším vzdělávání může být pskytnuta až d výše 100 % skutečně vzniklých mzdvých nákladů 44 za dbu, kdy se zaměstnanec účastnil vzdělávání, nejvýše však d výše 39 Pkud má příjemce neb jeh partner s finančním příspěvkem daný majetek v nájmu, lze hradit stavební úpravy z prjektu puze v případě, že je mžnst prvádění stavebních úprav nájemcem šetřena v nájemní smluvě. 40 Mzdvé příspěvky se pskytují zejména na: vytvření pracvních míst (nelze pskytnut na úhradu výdajů z dhd pracích knaných mim pracvní pměr); udržení pracvních míst (nelze pskytnut na úhradu výdajů z dhd pracích knaných mim pracvní pměr); zavádění pružných frem rganizace práce; další frmy zaměstnávání pdprující umístění cílvé skupiny na trh práce (např. pracvní místa na zkušku, práce na zkušku, stáže, praxe apd.); náhradu mzdvých nákladů na zaměstnance zaměstnavateli za dbu účasti zaměstnance na dalším vzdělávání. 41 Mzdvé náklady na zaměstnance nminální (hrubá) mzda zahrnuje všechny pracvní příjmy (základní mzda neb plat, příplatky a dplatky ke mzdě neb platu, prémie a dměny, náhrady mezd a platů, dměny za pracvní phtvst a jiné slžky mzdy neb platu - neb výdaje spjené s dvlenu a záknnými překážkami v práci), které byly v daném bdbí zaměstnanci zúčtvány k výplatě.) + příspěvky zaměstnavatele na (ze zákna pvinné) zdravtní a sciální pjištění a případně další pr zaměstnavatele pvinné (na základě právních předpisů) náklady. 42 Minimální mzda je stanvena nařízením vlády č. 567/2006 Sb., ve znění pzdějších předpisů. Při změně nařízení vlády bude autmaticky změněn i limit pr mzdvé příspěvky. 43 Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., minimální mzdě, nejnižších úrvních zaručené mzdy, vymezení ztíženéh pracvníh prstředí a výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracvním prstředí, stanví, že zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracvní dbu neb který nedpracval v kalendářním měsíci příslušnu pracvní dbu dpvídající stanvené týdenní pracvní dbě, se sazba minimální mzdy a nejnižší úrveň zaručené mzdy snižují úměrně dpracvané dbě. S hledem na tut skutečnst se v případě pracvních míst na částečný úvazek rvněž úměrně snižuje limit přímé pdpry. 44 Tj. hrubé mzdy včetně záknných dvdů zaměstnavatele na zdravtní a sciální pjištění a případných dalších pr zaměstnavatele pvinných - na základě právních předpisů - nákladů. Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 19 z 44

20 Puze grantvé prjekty dpvídající trjnásbku základní sazby minimální mzdy za hdinu práce ( 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb.) násbenému délku účasti zaměstnance na dalším vzdělávání 45. Dprvdná patření Cestvné, ubytvání a stravné cestvní náhrady 46 a stravné 47 účastníků prjektů (tj. cílvé skupiny); cestvní náhrady pr sby nvě začleňvané d zaměstnání; výdaje na ubytvání 48 účastníků prjektů (tj. cílvé skupiny). Příspěvek na péči dítě a další závislé sby Tent příspěvek může být pužit pr úhradu nutných nákladů (ve výši místně bvyklé) spjených s péčí děti neb jiné závislé sby např. při účasti sby pečující ně na šklení (p dbu jeh trvání) neb při nástupu dsud nezaměstnané sby d nvéh zaměstnání (p dbu max. 6 měsíců). Jiné nezbytné náklady cílvé skupiny Zahrnují jiné nezbytné náklady cílvé skupiny pr realizvání jejich aktivit prhlídka zdravtní způsbilsti pr výkn práce (např. v ptravinářství), výpis z rejstříku trestů (např. práce v bezpečnstní agentuře) apd. Příspěvek na zapracvání Příspěvek na zapracvání se pskytuje zaměstnavateli, pkud přijímá d pracvníh pměru uchazeče zaměstnání, kterému je věnvána zvýšená péče (dle zákna č. 435/2004 Sb., zákn zaměstnansti v platném znění). Pskytuje se maximálně p dbu 3 měsíců, přičemž může činit nejvýše plvinu minimální mzdy. 2.7 Nepřímé náklady Obecné vymezení nepřímých nákladů Nepřímé náklady prjektu jsu náklady, které nejsu neb nemhu být přím spjené s knkrétní aktivitu danéh prjektu. Tyt náklady zahrnují náklady spjené s administrací prjektu (přesnější definice viz níže). Dále mezi ně patří také náklady, které suvisí s prací s cílvu skupinu, nicméně vznikají v rámci běžných činnstí rganizace příjemce či českéh partnera, a nelze je prt jednznačně přiřadit k aktivitám prjektu. 45 Délka se vyjadřuje v hdinách (jakžt jedntkách času délce 60 minut), d dby vzdělávání lze řadit i přestávky uskutečněné během vzdělávací akce, pkud nepřekračují bvyklu/ptřebnu dbu. D dby vzdělávání nelze řadit přestávku na jídl a ddech ve smyslu 88 zákna č. 262/2006 Sb., zákníku práce. 46 Cestvní náhrady lze prplácet skutečné náklady na základě předlžených cestvních dkladů. Pkud nelze předlžit cestvní dklady, je mžné prplatit cestvné nejvýše v ceně jízdenky 2. třídy vlaku neb autbusu pr nejkratší spje z místa bydliště d místa knání šklení, místa zaměstnání atd. (cesty sbním autmbilem lze prplácet v sazbách pdle vyhlášky Ministerstva práce a sciálních věcí jak přímu pdpru jen pr úseky bez pužitelné veřejné dpravy). 47 Stravné (v ČR) lze hradit zabezpečené stravvání v cenách místně bvyklých, nejvýše však d úrvně 300,00 Kč za celý den, výjimečně lze stravné přím prplácet až d výše stanvené zákníkem práce (zákn č.262/2006 Sb.). Puze v důvdněných případech (puze pkud není mžné zabezpečit stravvání jiným způsbem) mhu být pskytnuty stravenky v dpvídající výši. O pskytnutí stravenek musí být předlžen dklad pdepsaný pdpřenu sbu. 48 Ubytvání (v ČR) je mžné pr účastníky rezidenčních šklení hradit v úrvni cen místně bvyklých, nejvýše však 1200,00 Kč za nc (bez snídaně). U rekvalifikací hrazených ÚP ČR je limit 1000 Kč za nc (bez snídaně) Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 20 z 44

21 Puze grantvé prjekty V rámci prjektu se způsbilé nepřímé náklady vyjadřují v jedntkách prcent vzhledem k celkvým způsbilým přímým nákladům p dečtení výdajů na křížvé financvání. U nepřímých nákladů se vždy má za t, že tyt náklady vznikly a jsu způsbilé ve výši dvzené z pdílu nepřímých nákladů na přímých nákladech stanvenéh v Rzhdnutí pskytnutí dtace. Prplaceny budu ve výši tht pdílu na skutečně vynalžených a prkázaných způsbilých přímých nákladech prjektu. Nepřímé náklady mhu dsahvat maximálně 20 % přímých způsbilých nákladů prjektu, přičemž pr výpčet pdílu nepřímých nákladů se mezi náklady přímé nezahrnují plžky spadající d kapitly křížvé financvání. Výše pdílu nepřímých nákladů na celkvých způsbilých přímých nákladech je stanvena vyhlašvatelem v rámci každé výzvy pr předkládání prjektů. Aplikace stanvenéh pdílu nepřímých nákladů je pvinná pr všechny prjekty pdpřené v rámci dané výzvy. Prcent může být něklik ve vazbě na velikst prjektů viz tabulka 1. Výše pdílu nepřímých nákladů je vždy stanvena vyhlašvatelem ve výzvě pr předkládání prjektů, nikdy však nebude vyšší než 20 % přímých způsbilých nákladů. Tabulka 1: Intervaly pr stanvení platnéh pdílu nepřímých nákladů ze strany vyhlašvatelů výzev Objem přímých nákladů (bez nákladů, jež spadají d křížvéh financvání) % nepřímých nákladů D 5 mil. Kč % Mezi 5 a 10 mil. Kč % Nad 10 mil. Kč 16 8 % Pzn. Přesné pdíly nepřímých nákladů jsu, resp. budu stanveny v příslušných výzvách pr předkládání prjektů, vždy však jsu, resp. budu v suladu s intervaly v tét tabulce. Tabulka 2: Aktuální pdíly nepřímých nákladů využívané ve všech výzvách pr předkládání prjektů s nepřímými náklady jsu následující: Objem přímých výdajů (bez výdajů, jež % nepřímých nákladů spadají d křížvéh financvání) D 4 mil. Kč včetně 18 % Nad 4 mil. Kč a d 6 mil. Kč včetně 16 % Nad 6 mil. Kč a d 10 mil. Kč včetně 14 % Nad 10 mil. Kč a d 15 mil. Kč včetně 12 % Nad 15 mil. Kč 10 % Pr prjekty, u nichž pdstatná většina nákladů vznikne frmu nákupu služeb d externích ddavatelů, budu způsbilá prcenta nepřímých nákladů uvedená ve výzvě snížena. Tímt patřením se zhledňuje skutečnst, že nákup služeb d externích ddavatelů zpravidla snižuje nárky na technicku pdpru realizace prjektu, jež tvří páteř nepřímých nákladů (např. náklady na prnájem místnstí, platby za elektřinu, apd.). Pdíly pr nepřímé náklady stanvené v jedntlivých výzvách budu sníženy pr prjekty s bjemem nákupu služeb v těcht intencích: Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 21 z 44

22 Puze grantvé prjekty Tabulka 3: Snížení limitu nepřímých nákladů dle pdílu nákupu služeb Pdíl nákupu služeb na celkvých přímých způsbilých nákladech prjektu 49 D 60 % včetně Více než 60 % a méně než 90 % Snížení pdílu nepřímých nákladů vyhlášenéh ve výzvě Platí pdíly nepřímých nákladů stanvené výzvu v návaznsti na tabulku 1 (resp. 2) Snížení na ½ pdílu stanvenéh výzvu 90 % a výše Snížení 100 %, tj. nepřímé náklady se nehradí Pkud je pdíl kapitly Nákup služeb v daném prjektu vyšší než 60 % přímých způsbilých nákladů, pdíl nepřímých nákladů bude snížen prti limitům stanveným ve výzvě. Vyhlašvatel při stanvení závaznéh prcenta vychází z vymezení nepřímých nákladů, z aktuálních cen na trhu a ze zkušenstí s již realizvanými prjekty pdpřenými z ESF. Příslušný pdíl bude stanven fixně na celu dbu realizace prjektu. V případě snížení přímých nákladů (ve vztahu k plánvanému rzpčtu neb v návaznsti na finanční pravu) djde ke snížení částky nepřímých nákladů tak, aby byl zachván dané prcent stanvené v Rzhdnutí pskytnutí dtace. Prtže jak základ pr výpčet právněné výše nepřímých nákladů v prjektu musí být dle nařízení č. 1081/2006 pužity skutečně vzniklé způsbilé výdaje, bude ze strany vyhlašvatele výzvy na základě závěrečnéh vyúčtvání výdajů prjektu věřen, zda struktura skutečně vzniklých způsbilých výdajů není v parametru pdílu nákupu služeb natlik dlišná, že by musel djít ke změně pdílu nepřímých nákladů. Prcent nepřímých nákladů bude dpvídajícím způsbem snížen, pkud na základě vyúčtvání celkvých uskutečněných přímých způsbilých výdajů prjektu bude prjekt patřit d kategrie prjektů s nižším prcentem nepřímých nákladů, než byl stanven na základě plánvanéh rzpčtu prjektu. Prstředky na nepřímé náklady prjektu jsu pskytvány průběžně, vždy splu s prstředky na přímé náklady prjektu. Každá platba příjemci tak bude v sbě zahrnvat prstředky na přímé i na nepřímé náklady, a t v pměru stanveném v Rzhdnutí pskytnutí dtace. Nepřímé náklady příjemce prkazuje prcentuálním pměrem vůči skutečně vynalženým způsbilým přímým nákladům, a t v rámci předlžené mnitrvací zprávy s žádstí platbu. Jestliže pdle závěrečnéh vyúčtvání prjektu částka vyplacená na pkrytí nepřímých nákladů v rámci zálhvání převýší fixní prcent skutečně vynalžených a prkázaných přímých nákladů prjektu, musí být příslušná částka vrácena na účet pskytvatele tak, aby prcentní pdíl nepřímých nákladů stanvený v Rzhdnutí pskytnutí dtace zůstal zachván. 49 Tat tabulka zahrnuje všechny mžnsti, nicméně standardní limit pr nákup služeb pr grantvé prjekty je 60 %, v blastech pdpry 1.1 a 1.2 pak 70 %. Případné navýšení těcht limitů je předmětem výjimky, kteru žádá vyhlašvatel výzvy a která, v případě jejíh udělení, je známena žadatelům v textu příslušné výzvy pr předkládání prjektů. Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 22 z 44

23 Puze grantvé prjekty Vymezení nepřímých nákladů v OP LZZ Plžky zahrnvané d nepřímých nákladů nemhu být vykazvány v rámci přímých nákladů prjektu. Mezi nepřímé náklady patří následující plžky: 1. Náklady na dměňvání pracvníků, kteří v rámci rganizace příjemce pmci neb jeh českéh partnera v suvislsti s prjektem vyknávají níže vymezené aktivity: Vedení účetnictví včetně vedení mezd pracvníků; Vedení rzpčtu; 50 Persnalistika; Zajištění šklení bezpečnsti a chrany zdraví při práci v režimu stanveném právními předpisy ČR; Zajištění vstupních lékařských prhlídek; Zajištění strahy; Zajištění úklidu a čištění; Zajištění pravy a údržby zařízení, vybavení a využívaných nemvitstí; Zajištění publicity pmci z ESF (zejména dle článku 8 nařízení Kmise (ES) č. 1828/2006), včetně mnitringu tisku (např. inzerce, prnájem prstr pr tiskvu knferenci, bčerstvení na tiskvu knferenci, výrba prpagačních předmětů, letáků apd.), s výjimku případů, kdy jsu patření publicity hlavní činnstí prjektu (zejména u prjektů zaměřených na změnu pvědmí cílvé skupiny apd.); Správa pčítačvých sítí a internetvých stránek, včetně jejich aktualizace; Zajištění kpírvání; Zajištění tisku pr administraci prjektu a publicitu. 2. Cestvní náhrady Veškeré cestvní náhrady spjené s vnitrstátními pracvními cestami (není rzhdující, jakým dpravním prstředkem se cesta uskutečnila - např. služebním vzidlem, hrmadnu dpravu, taxi aj.); Veškeré náklady na prvz vzidla k vnitrstátním cestám; Cestvní náhrady spjené s pracvními cestami, jejichž cílem byl zajištění publicity pmci z ESF, a t jak tuzemské, tak zahraniční pracvní cesty 3. Zařízení a vybavení Náklady na nákup papírů (včetně blků), materiálu na laminvání, psacích ptřeb, kancelářských spnek, šannů, desek na dkumenty, CD, DVD, audikazet, videkazet a disket jak nsičů dat (bez hledu na jejich využití v prjektu, tj. zda jsu nezbytné pr administraci prjektu či pr cílvu skupinu); 50 Nepřímým nákladem je vedení rzpčtu v rganizaci, nikli vedení rzpčtu prjektu jak sučást finančníh řízení prjektu. Finanční manažer prjektu, který neprvádí zaúčtvání a zpracvání mezd, patří d přímých nákladů prjektu. Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 23 z 44

24 Puze grantvé prjekty Náklady na sptřební a kancelářský materiál (jiný než v předchzí drážce) určený pr administraci prjektu (nikli materiál pr cílvu skupinu prjektu), tj. veškerý materiál či drbné předměty, které nemají charakter zařízení neb přístrje neb jsu určeny k jednrázvé neb pstupné sptřebě a jejich živtnst nepřesahuje dbu 1 rku; Náklady na přízení zásb či materiálu pr zajištění bčerstvení pracvníků prjektu neb cílvé skupiny; Náklady na čistící prstředky a nástrje, resp. přístrje (s výjimku případů, kdy je pr své zapjení d prjektu využívá cílvá skupina); Odpisy budv využívaných pr prjekt (pr administraci prjektu i práci s cílvu skupinu); Odpisy zařízení či vybavení, které služí k administraci prjektu (tj. nepužívá h pr své zapjení d prjektu cílvá skupina); Náklady na nájem či perativní leasing zařízení či vybavení, které služí k administraci prjektu (tj. nepužívá h pr své zapjení d prjektu cílvá skupina); Náklady na nákup zařízení a vybavení a sptřebníh materiálu, které jsu přizvány za účelem zajištění publicity pmci z ESF (zejména dle článku 8 nařízení Kmise (ES) č. 1828/2006). 4. Náklady na nákup služeb, jejichž předmětem je: nájemné za prstry využívané k administraci prjektu (včetně publicity prjektu), nikli k práci s cílvu skupinu (např. kancelář prjektu); energie, vdné, stčné v prstrech kanceláře prjektu a dalších prnajímaných nemvitstech využívaných k realizaci prjektu; internetvé a telefnické připjení, pštvné, dpravné, balné; vedení účetnictví včetně vedení mezd pracvníků; vedení rzpčtu 51 ; daňvé a právní pradenství a knzultace; zajištění persnalistiky; zajištění vstupních lékařských prhlídek; zajištění šklení bezpečnsti a chrany zdraví při práci v režimu stanveném právními předpisy ČR; zajištění pravy a údržby zařízení a vybavení a využívaných nemvitstí; Zajištění publicity pmci z ESF (zejména dle článku 8 nařízení Kmise (ES) č. 1828/2006), včetně mnitringu tisku (např. inzerce, prnájem prstr pr tiskvu knferenci, bčerstvení na tiskvu knferenci, výrba prpagačních předmětů, letáků apd.), s výjimku případů, kdy jsu patření publicity hlavní činnstí prjektu (zejména u prjektů zaměřených na změnu pvědmí cílvé skupiny apd.); správa pčítačvých sítí a internetvých stránek, včetně jejich aktualizace; kpírvání 51 Nepřímým nákladem je vedení rzpčtu v rganizaci, nikli vedení rzpčtu prjektu jak sučást finančníh řízení prjektu. Finanční manažer prjektu, který neprvádí zaúčtvání a zpracvání mezd, patří d přímých nákladů prjektu. Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 24 z 44

25 Puze grantvé prjekty tisk pr administraci prjektu a publicitu; bankvní pplatky včetně bankvních pplatků za mezinárdní finanční transakce (zahraniční platby, výběry htvsti v zahraničí, knverzní pplatky atd.); realizace výběrvých řízení nezbytných pr prjekt (inzerce, pradenství atd.); ntářské a správní pplatky nutné pr realizaci prjektu (např. věřvání dkumentů atd.); úklidvé a čisticí služby; straha a pjištění majetku využívanéh k realizaci prjektu. Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 25 z 44

26 Puze individuální prjekty 3 Pravidla způsbilsti výdajů pr individuální prjekty Níže uvedená pravidla způsbilsti bez využití nepřímých nákladů platí pr všechny individuální prjekty. Výdaje jsu uváděny ve struktuře, v jaké se vyplňuje rzpčet v elektrnické žádstí Benefit7. Uváděné prcentní limity jsu kntrlvány na rzpčtu, tj. při schvalvání prjektvé žádsti a pdstatných změn rzpčtu prjektu a při kntrle uskutečněných nepdstatných změn prjektu. Limity nejsu závazné pr strukturu skutečně vyčerpaných způsbilých výdajů. Uváděné prcentní limity neplatí pr výdaje na prjekty technické pmci. 3.1 Osbní náklady výdaje na zaměstnance žadatele a jeh českých prjektvých partnerů, kteří jsu přím zapjeni d realizace prjektu (včetně pracvníků zaměstnaných na základě dhd pracvní činnsti a dhd prvedení práce) 52 ; výdaje musí dpvídat nminálním mzdám 53, event. platům 54 a záknným dvdům na sciální a zdravtní pjištění 55 hrazeným zaměstnavatelem; případné další výdaje na zaměstnance žadatele a jeh českých prjektvých partnerů, které je zaměstnavatel pvinen hradit na základě platných právních předpisů (dvdy d Fndu kulturních a sciálních ptřeb 56, záknné pjištění dpvědnsti zaměstnavatele za škdu při pracvním úrazu neb nemci z pvlání) 57 ; výdaje na dměnu příjemce finanční pdpry neb českéh partnera prjektu, který je OSVČ 58 ; tyt výdaje nesmí přesáhnut bvyklu výši v daném místě, čase a bru. Např. pr prvnání sbních výdajů s bvyklu výší v daném bru, čase a místě lze využít Infrmační systém průměrném výdělku (ISPV). Infrmační systém je dstupný na Zárveň je pskytvatel pdpry (vyhlašvatel dané výzvy) právněn stanvit limity mzdvých výdajů; čas skutečně strávený realizací prjektu je třeba dkladvat pracvními výkazy jedntlivých sb zapjených d realizace (netýká se ddavatelů neb členů 52 Členvé realizačníh týmu hrazení z kapitly rzpčtu Osbní náklady musí mít uzavřený pracvněprávní vztah s příjemcem neb jeh partnerem, nesmí se jednat zaměstnance agentur práce. 53 Nminální (hrubá) mzda zahrnuje všechny pracvní příjmy (základní mzda neb plat, příplatky a dplatky ke mzdě neb platu, prémie a dměny, náhrady mezd a platů, dměny za pracvní phtvst a jiné slžky mzdy neb platu - neb výdaje spjené s dvlenu a záknnými překážkami v práci), které byly v daném bdbí zaměstnancům zúčtvány k výplatě a představuje pdíl připadající na jednh zaměstnance za měsíc. Jedná se hrubu mzdu, tj. před snížením pjistné na všebecné zdravtní pjištění a sciální zabezpečení, zálhvé splátky daně z příjmů fyzických sb a další záknné neb se zaměstnancem dhdnuté srážky. 54 Plat pdle zákna č. 143/1992 Sb., platu a dměně za pracvní phtvst v rzpčtvých a v některých dalších rganizacích a rgánech. 55 Záknné dvdy na sciální a zdravtní pjištění hrazené zaměstnavatelem za své zaměstnance dle platnéh znění zákna č. 589/1992 Sb., resp. č. 592/1992 Sb. 56 Dle vyhlášky MF č. 114/2002 Sb., fndu kulturních a sciálních ptřeb se jedná dvdy d FKSP v rganizačních slžkách státu, ve státních příspěvkvých rganizacích a příspěvkvých rganizacích zřízených územními samsprávnými celky. 57 Pjistné pdle vyhlášky MF č. 125/1993 Sb., kteru se stanví pdmínky a sazby záknnéh pjištění dpvědnsti zaměstnavatele za škdu při pracvním úrazu neb nemci z pvlání (ve znění pzdějších nvel). 58 Tent výdaj není výdajem vynalženým na dsažení, zajištění a udržení příjmů. Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 26 z 44

27 Puze individuální prjekty realizačníh týmu prjektu, jejichž mzdvé náklady nejsu hrazeny z rzpčtu prjektu). Pracvní výkazy se nevyplňují pr pzice, jejichž vytvření a/neb zajištění výknu pracvní činnsti patří mezi cíle prjektu a nijak nesuvisí se samstatnu administrací a řízením prjektu. Náležitsti pracvníh výkazu jsu blíže specifikvány v Pkynech pr vyplňvání mnitrvacích zpráv realizaci prjektu OP LZZ (D10); pkud se zaměstnanec pdílí přím na prjektu puze částí svéh pracvníh úvazku, musí být výdaje suvisející s jeh pracvní činnstí rzděleny na základě prkazatelnéh kritéria na výdaje suvisející s prjektem a na výdaje s prjektem nesuvisející. Pužití zvlenéh kritéria musí být žadatel (partner) schpen kdykliv (v průběhu i p sknčení prjektu) dlžit. Rzsah práce na prjektu je pvinnu náležitstí pracvních smluv 59, dhd a jejich změn. Ve výkazu práce je vykazvaná puze práce uskutečněná na prjektu v rámci určené části úvazku; pracvní úvazky zaměstnance se nesmí překrývat a není mžné, aby byl placen za stejnu práci vícekrát. Pkud je pracvník zapjen d realizace ESF prjektu resp. ESF prjektů je nutné zajistit, aby jeh úvazek byl maximálně 1,0 u danéh zaměstnavatele (tj. sučet veškerých úvazků zaměstnance u zaměstnavatele včetně případných DPP a DPČ nesmí překrčit jeden pracvní úvazek) - tt ustanvení platí puze pr prjekty s právním aktem vydaným p ; prjekty s právním aktem vydaným před musí zajistit, aby zaměstnanec, který je zapjen d realizace ESF prjektu (prjektů) měl maximálně 1,2 úvazku u danéh zaměstnavatele Pkud je pracvník zapjen d realizace ESF prjektu (prjektů) jsu na jeh úvazek u danéh zaměstnavatele aplikvány následující limity: a) prjekty s vydaným právním aktem p : maximálně 1,0 úvazku u danéh zaměstnavatele; b) již realizvané prjekty (vydání právníh aktu před ): maximálně 1,2 úvazku u danéh zaměstnavatele. U JIŽ REALIZOVANÝCH PROJEKTŮ (VYDÁNÍ PRÁVNÍHO AKTU PŘED ) JSOU PRAVIDLA OMEZUJÍCÍ VELIKOST ÚVAZKU U ZAMĚSTNAVATELE V PŘÍPADĚ ZAPOJENÍ ZAMĚSTNANCE DO REALIZACE PROJEKTU ESF PLATNÁ OD ! dměny pracvníků jsu způsbilým výdajem za pdmínky, že vyplacené dměny pracvníkům pracujícím na prjektu jsu dměnu za splnění mimřádnéh neb zvlášť významnéh úklu apd. 61 Zdůvdnění vyplacených dměn ze strany příjemce je nezbytnu pdmínku jejich způsbilsti. Příjemce rvněž stanví ve svém vnitřním předpisu, klektivní smluvě apd. 62 kritéria, při jejichž splnění lze dměny zaměstnanci pskytnut. Nezpůsbilé jsu pravidelné dměny 63 a dměny nesuvisející s prací na prjektu. Finanční prstředky na dměny členům realizačníh týmu se rzpčtují v kapitle rzpčtu Osbní náklady, na plžce Pstačí uvedení rzsahu práce pr prjekt v náplni práce zaměstnance. 60 Obecné pravidl pr uzavření pracvníh pměru vyplývající ze zákníku práce (zákn č. 262/2006 Sb.), zejména 34b a Odměna musí být pskytnuta v suladu s 134 Zákníku práce č. 262/2006 Sb. a náležitě zdůvdněna 62 Tent předpis bude předmětem kntrly na místě. 63 Pravidelnu dměnu se rzumí dměna pskytnutá za standardní výsledky práce. Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 27 z 44

28 Puze individuální prjekty Jiné sbní náklady. Pkud nejsu finanční prstředky na dměny sučástí schválenéh rzpčtu prjektu, lze ddatečně tut plžku v rzpčtu prjektu vytvřit a převést na ni ptřebné finanční prstředky z jiných plžek rzpčtu (blíže ke změnám rzpčtu viz D2 Příručka pr příjemce). Maximální částka pr pskytnutí jednrázvé dměny není stanvena. Sučet pskytnutých dměn člena realizačníh týmu v daném kalendářním rce však nesmí překrčit 20 % jeh rční mzdy neb platu, přičemž se zhledňuje délka a výše úvazku zaměstnance na realizaci prjektu. Zdůvdnění pskytnutých dměn člena realizačníh týmu včetně metdiky výpčtu její výše předlží příjemce v nejbližší mnitrvací zprávě. Odměnu nelze pskytnut členům realizačníh týmu, kteří se pdíleli na vzniku nedstatků při realizaci prjektu, a tyt nedstatky nebyly příjemcem řádně zdůvdněny neb zdůvdnění nebyl akceptván ze strany pskytvatele pdpry 64 ; náhrada za čerpanu dvlenu musí být pracvníkvi pukázaná v dbě realizace prjektu, musí příslušet k bdbí realizace prjektu, dále je nutné zhlednit rzsah práce pr prjekt (bude se krátit u pracvníků pracujících částí svéh úvazku na prjektu). Stejně tak je nutné tt zhlednit u náhrady mzdy neb platu. Způsbilým výdajem je náhrada mzdy neb platu za 4 týdny 65 dvlené (neb pměrná část z těcht 4 týdnů). Náhrada mzdy neb platu za nevyčerpanu dvlenu náleží zaměstnanci v rzsahu 4 týdnů 66 (neb pměrné části z těcht 4 týdnů) puze v případě sknčení pracvníh pměru. náhrada mzdy neb platu (resp. pměrná část) v případě překážek v práci, za které v suladu se zákníkem práce přísluší zaměstnanci náhrada mzdy neb platu hrazená zaměstnavatelem; dále je způsbilým výdajem náhrada mzdy neb platu (resp. pměrná část) za dny dčasné pracvní neschpnsti neb nařízené karantény, ve výši a trvání, ve kterém je zaměstnavatel pvinen tut náhradu mzdy neb platu pskytvat pdle platných právních předpisů. 3.2 Cestvné V případě zahraničních faktur se pr přepčet na CZK pužije: a) kurz ČNB platný ke dni uskutečnění výdaje (tj. standardně uhrazení dané faktury) v případě zaplacení faktury z cizměnvéh účtu; neb: 64 Jedná se zejména následující nedstatky: zpždění v harmngramu realizace klíčvých aktivit; neplnění bsahu klíčvých aktivit; nenaplňvání stanvených hdnt mnitrvacích indikátrů; pakvané neddržení harmngramu předkládání mnitrvacích zpráv; zatajvání pdstatných skutečnstí, které by vedly k prplácení nezpůsbilých výdajů. 65 V případě zaměstnanců, kteří mají dle zákníku práce ( 213) nárk na 5 týdnů dvlené v kalendářním rce, je způsbilým výdajem 5 týdnů dvlené, resp. pměrná část z těcht 5 týdnů, pkud na prjektu pracují puze částí svéh úvazku. Obdbně se pstupuje u pedaggických pracvníků a akademických pracvníků vyských škl: způsbilým výdajem je 8 týdnů dvlené v kalendářním rce resp. pměrná část z těcht 8 týdnů, pkud na prjektu pracují puze částí svéh úvazku. 66 V případě zaměstnanců, kteří mají dle zákníku práce ( 213) nárk na 5 týdnů dvlené v kalendářním rce, je způsbilým výdajem 5 týdnů dvlené, resp. pměrná část z těcht 5 týdnů, pkud na prjektu pracují puze částí svéh úvazku. Obdbně se pstupuje u pedaggických pracvníků a akademických pracvníků vyských škl: způsbilým výdajem je 8 týdnů dvlené v kalendářním rce resp. pměrná část z těcht 8 týdnů, pkud na prjektu pracují puze částí svéh úvazku. Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 28 z 44

29 Puze individuální prjekty b) kurz kmerční banky, která vede příjemci účet, ke dni uskutečnění výdaje (tj. standardně uhrazení dané faktury) v případě zaplacení faktury v cizí měně z krunvéh účtu Cestvní náhrady pr zaměstnance českých subjektů Výdaje na pracvní cesty zahrnují jízdní výdaje, výdaje na ubytvání, stravné a nutné vedlejší výdaje (např. parkvné, pplatky spjené s pracvní cestu, platby za telefn, fax apd. jen na základě prkázaných plateb) pracvníků příjemce a českých partnerů, kteří jsu přím zapjeni d realizace prjektu. Cestvní náhrady pr zaměstnance českých subjektů musí být stanveny v suladu s platnu česku legislativu zákníkem práce č. 262/2006 Sb., a navazujícími předpisy. Cestvní náhrady členů realizačníh týmu jsu zahrnuty v kapitle rzpčtu Cestvné. Cestvné lektrů, kteří zasílají fakturu, musí být zahrnut v kapitle Nákup služeb a cestvné účastníků šklení v kapitle Přímá pdpra. Při vyúčtvání tuzemských pracvních cest se pstupuje pdle vyhlášky MPSV, kteru se pr účely pskytvání cestvních náhrad stanví výše sazeb stravnéh, výše sazeb základních náhrad a výše průměrných cen phnných hmt pr daný rk. Při vyúčtvání zahraničních pracvních cest se dále pstupuje pdle vyhlášky MF základních sazbách stravnéh v cizí měně platné pr daný rk. Způsbilým výdajem je i kapesné, které může zaměstnavatel pskytnut zaměstnancům při zahraniční pracvní cestě v cizí měně d výše 40 % stravnéh. Pracvní cestu se rzumí dba d nástupu zaměstnance na cestu k výknu práce mim sjednané míst výknu práce, včetně výknu práce v tmt místě, d návratu zaměstnance z tét cesty Způsbilé druhy cestvních náhrad Náhrada prkázaných jízdních výdajů Způsbilé jsu výdaje spjené s dpravu na služební cestě, jmenvitě: výdaje za jízdenky veřejné dpravy, místenky, lehátka neb lůžka, letenky, pužití taxi, jízdenky místní hrmadné dpravy, výdaje suvisející s pužitím sukrméh vzidla. Pužití sukrméh vzidla 67 Způsbilé jsu: základní náhrada vyjadřující dhad míry ptřebení vzidla, jejíž výše vychází z vyhlášky Ministerstva práce a sciálních věcí; náhrada za sptřebvané phnné hmty; výše se vypčítá z ceny phnných hmt a sptřeby vzidla dle 158, dst. 3 a 4, zákna č. 262/2006 Sb. Neprkáže-li zaměstnanec cenu phnné hmty dkladem nákupu, vypčte se výše náhrady z průměrné ceny phnné hmty, která je stanvena vyhlášku Ministerstva práce a sciálních věcí. Pr údaj sptřebě vzidla je relevantní technický průkaz. Pužití městské hrmadné dpravy 67 Pužití služebníh vzidla představuje plžku prvz vzidla a spadá d kapitly Místní kancelář/náklady prjektu. Při pužití sukrméh vzidla je nutn rzlišit cestu se suhlasem zaměstnavatele a na žádst zaměstnavatele dle 157 zákníku práce č. 262/2006 Sb. Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 29 z 44

30 Puze individuální prjekty Je mžné hradit výdaje na městsku hrmadnu dpravu. Při zakupení časvých kupnů musí být dlžen, že nákup kupnu je v rámci realizace prjektu levnější než prplácení jedntlivých jízdenek. Pužití letadla Při pužití letadla je způsbilým výdajem letenka v eknmické třídě a přím suvisející pplatky (např. letištní) při letu na vzdálenst větší než 500 km. Pkud jde kratší vzdálenst, je třeba k zakupení letenky suhlas pskytvatele pdpry. Pkud suhlas chybí, lze z prjektu uhradit jen výdaj dpvídající ceně jízdenky v 1. třídě vlaku vyšší kvality (SuperCity, EurCity, InterCity, Express apd.). Náhrada prkázaných výdajů za ubytvání Pr způsbilé výdaje za ubytvání během služebních cest platí, že musí dpvídat cenám v místě bvyklým. Stravné 68 Přísluší zaměstnanci v závislsti na dbě trvání pracvní cesty. Výši stravnéh na základě zákna č. 262/2006 Sb., zákník práce, ve znění pzdějších předpisů, a vyhlášky Ministerstva práce a sciálních věcí určuje zaměstnavatel zaměstnanci před vysláním na pracvní cestu. Náhrada prkázaných nutných vedlejších výdajů Krmě výše uvedených jsu způsbilým výdajem také další úhrady výdajů přím suvisejících s pracvní cestu. Může jít např. cestvní pjištění, náklady na prnájem prstr v zahraničí pr práci s cílvu skupinu 69, pplatky za pužití telefnu, parkvné, dálniční pplatek, vstupenky na veletrh, pplatky za úschvu zavazadel apd Cestvní náhrady pr zahraniční experty Cestvní náhrady pr zahraniční experty, tzv. per diems kryjí náklady na ubytvání, stravné a cestvné v ČR. Per diems pr cizince v ČR se stanvuje pdle sazeb EU publikvaných v pslední aktualizaci na stránce: Z principu náhrady per diems vyplývá, že je lze vyplácet puze v situacích, kdy zahraniční expert zůstává v ČR přes nc 70. V případě, kdy zahraniční expert nezůstává v ČR přes nc, mu náleží paušál na úhradu výdajů spjených s pbytem v ČR ve výši 75 EUR. Pbyt experta lze financvat v režimu per diems aneb v režimu paušálu na denní pbyt bez nclehu, platí, že v rámci jednh pbytu experta v ČR se tyt dva paušály nekmbinují. Pkud náklady za ubytvání hradí přím rganizace, jež experta d ČR pzvala, nikli expert z jemu pskytnutéh per diems, pak paušál pskytnutý expertvi musí být maximálně ve výši, aby splu s náklady na ubytvání nepřevýšil limit per diems. Pr přepčet na CZK se pužije kurz platný v den pskytnutí per diems zahraničnímu expertvi. Dále je způsbilým výdajem výdaj za dpravu experta d ČR a zpět. 68 Zabezpečí-li zaměstnavatel zaměstnanci na pracvní cestě plně bezplatné stravvání, stravné se nepskytuje. Pkud však zaměstnavatel zabezpečí bezplatné stravvání částečně, stravné se úměrně krátí, a t nejméně 25 % a nejvýše 70 % z určené výše stravnéh za každé bezplatně pskytnuté jídl, které má charakter snídaně, běda neb večeře. Míru krácení stravnéh známí zaměstnavatel zaměstnanci před vysláním na pracvní cestu. Pkud tak neučiní, stravné nekrátí. 69 Tent náklad musí být účelný, efektivní a nezbytný pr realizaci prjektu. Vždy musí být splněna pdmínka, že jde prnájem prstr pr cílvu skupinu 70 Způsbilst pčtu prkazvaných ncí je psuzvána v suvislsti s prkazvanými aktivitami prjektu. Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 30 z 44

31 Puze individuální prjekty Výdaje zaměstnanců zahraničních partnerů nejsu způsbilými výdaji prjektu. Jedinu výjimku představují cestvní náhrady těch zaměstnanců zahraničníh partnera, kteří např. prezentují na mezinárdní knferenci v ČR neb jiným způsbem předávají zkušensti partnerům v ČR. V tm případě je rzsah způsbilých cestvních náhrad bdbný jak u zahraničních expertů, tj. je mžn pskytvat per diems na pkrytí nákladů na ubytvání, stravné a cestvné v ČR a hradit cestu zaměstnance zahraničníh partnera d ČR a zpět. 3.3 Zařízení a vybavení Způsbilé v rámci tét kapitly rzpčtu jsu výdaje spjené s nákupem nvéh neb pužitéh vybavení či zařízení hmtné pvahy, které nepatří mezi depisvatelný majetek, není nábytkem, a také veškeré výdaje na nehmtný majetek. Pstup při přizvání zařízení a vybavení blíže specifikvanéh dále v tét kapitle se řídí Metdickým pkynem pr zadávání zakázek (D9). Pkud jsu plžky zařízení a vybavení využívány i k jiným účelům, které přím nesuvisí s cíli prjektu, způsbilá bude puze pměrná část těcht nákladů. Metdika výpčtu tét části musí být zachvána p celu dbu prjektu (vč. závěrečnéh vyúčtvání a případnéh auditu a žadatel ji musí být schpen v průběhu i p sknčení prjektu dlžit). Z prstředků OP LZZ lze v rámci tét kapitly hradit následující výdaje: výdaje spjené s nákupem nvéh, resp. pužitéh vybavení a zařízení 71 (např. pčítačvé vybavení, připjení k síti pr přens infrmací a pčítačů ve šklicích, výcvikvých čí výzkumných centrech, vybavení k výuce, strjní zařízení pr výuku či zlepšení dbrných dvednstí a dále nezbytné předměty, které jsu přím a výhradně spjené s účelem prjektu, jak je dhdnut ve schváleném prjektu): výdaje na nákup jedné plžky nvéh vybavení či zařízení drbnéh dluhdbéh hmtnéh majetku (u PC se jednu plžku rzumí celá PC sestava, tj. pčítač, mnitr, klávesnice, myš, základní SW) nesmí přesáhnut částku Kč; výdaje na nákup pužitéh zařízení jsu mžné, ale puze při ddržení následujících pdmínek: prdejce pužitéh zařízení vystaví prhlášení, ve kterém ptvrdí, že tt zařízení nebyl v průběhu uplynulých pěti let získán prstřednictvím dtace z nárdních veřejných zdrjů neb zdrjů EU; kupní cena pužitéh zařízení nesmí přesáhnut jeh tržní cenu 73 a musí být nižší než výdaje na bdbné, avšak nvé zařízení; zařízení musí splňvat platné nrmy a standardy; výdaje na nákup jedné plžky pužitéh zařízení nesmí přesáhnut částku Kč. Pstup pr nákup zařízení se bude řídit záknem veřejných zakázkách 74 pkud se na ně tent zákn vztahuje. Pkud bude předpkládaná cena zakázky menší než limit stanvený v zákně veřejných zakázkách (tzv. pdlimitní zakázky) je při výběru ddavatelů pstupván jak při nákupu služeb viz Metdický pkyn pr zadávání zakázek (D9). 71 Případné recyklační pplatky dle zákna č. 185/2001 Sb., dpadech jsu sučástí přizvací ceny danéh elektrzařízení. 72 Výdaje nad tyt limity lze financvat prstřednictvím křížvéh financvání viz kapitla Tržní cena cena dsahvaná při prdeji a kupi zbží jak výsledek střetu nabídky a pptávky p daném zbží na trhu 74 Zákn č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 31 z 44

32 Puze individuální prjekty výdaje na nákup drbnéh hmtnéh 75 majetku, který je pr realizaci nezbytný,; výdaje na nákup výukvéh materiálu; nájem, splátky perativníh leasingu 76 zařízení, vybavení a budv jsu způsbilým výdajem za těcht předpkladů: z výpčtu částky za nájem neb splátky perativníh leasingu musí být zřejmá skutečná rční výše nájemnéh neb splátek perativníh leasingu žadatele, dba, p kteru byl předmět nájmu (perativníh leasingu) pr prjekt využíván a výsledné způsbilé výdaje na nájemné (splátky) perativníh leasingu; smluva nájmu neb perativním leasingu musí být uzavřena přím příjemcem pdpry neb partnerem; nájemce musí prkázat, že leasingvá smluva byla nejhspdárnější metdu k získání předmětu nájmu (pkud bude zjištěn, že např. výdaje za prnájem by byly nižší, nadbytečné výdaje budu dečteny); jen pkud dtaci přijímá nájemce (dtace musí být pužívána na výdaje nájmu); budva, zařízení neb vybavení musí být využívány pr daný prjekt. splátky finančníh leasingu 77 za splnění následujících pdmínek: předmět leasingu je sám sbě způsbilý k financvání z ESF; částka splufinancvaná z OP LZZ nesmí přesáhnut tržní hdntu investice, která je předmětem leasingu; způsbilé jsu puze splátky leasingu, vztahující se k bdbí trvání prjektu. dpisy (amrtizace) vlastníh dluhdbéh hmtnéh 78 a nehmtnéh 79 majetku, jehž využívání je nezbytné pr realizaci prjektu a přím suvisí s jeh cíli, jsu mžné za splnění následujících pdmínek: k nákupu tht nemvitéh majetku neb zařízení nedšl za přispění dtace z nárdních veřejných zdrjů neb zdrjů EU; dpisy se vztahují výlučně na bdbí realizace prjektu; dpisy byly vypčteny pdle účetníh dpisvéh plánu účetní jedntky; pr způsbilst dpisů musí příjemce dlžit účetním dkladem přizvací cenu majetku, který bude depisvat; za způsbilý výdaj je pvažván dpis maximálně d výše pměrné části rčních dpisů stanvené s přesnstí na měsíce či dny připadající na dbu realizace prjektu; z hlediska způsbilsti výdajů se výše rčních dpisů stanví jak pdíl přizvací ceny a příslušné dby depisvání stanvené pdle přílhy č. 1 k záknu č. 75 Drbný hmtný majetek samstatné mvité věci, ppř. subry mvitých věcí, jejichž dba pužitelnsti je delší než 1 rk a přizvací cena nižší než Kč 76 Operativní leasing frma nájmu, kdy se p jeh uknčení najatá věc vrací prnajímateli, vlastnické práv na nájemce nepřechází 77 Finanční leasing zvláštní způsb přízení majetku (p jeh sknčení vlastnické práv přechází na nájemce) bez hledu na výši jeh cenění a dbu pužitelnsti, tent majetek se pdle zákna č. 586/1992 Sb., daních z příjmů, v platném znění, pvažuje za dluhdbý hmtný majetek 78 Dluhdbý hmtný majetek majetek s dbu pužitelnsti delší než jeden rk a v cenění stanveném účetní jedntku, pvinně však d částky převyšující Kč, - pzemky, budvy, dmy a byty neb nebytvé prstry dále samstatné mvité věci, ppřípadě subry mvitých věcí se samstatným technick eknmickým určením, a věci nabyté nájmem z finančníh leasingu, a t bez hledu na jejich cenění a dbu pužitelnsti. 79 Dluhdbý nehmtný majetek majetek s dbu pužitelnsti delší než jeden rk a v cenění stanveném účetní jedntku, pvinně však d částky převyšující Kč. Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 32 z 44

33 Puze individuální prjekty 586/1992 Sb. a 30 tht zákna pr účely daně z příjmu pr jedntlivé druhy majetku; dpisy se zakruhlují na celé kruny nahru; výdaje na pravu 80 a údržbu puze pkud suvisejí s plžkami, které jsu uvedeny jak způsbilé výdajvé plžky ve schválené žádsti. Vybavení a zařízení 81 a dluhdbý hmtný majetek zakupený i částečně z prstředků OP LZZ musí d dby uknčení prjektu zůstat v majetkvé evidenci příjemce dtace neb jeh partnerů. Pr nákup zařízení a vybavení pr realizační tým prjektu platí, že nárkvat a prplácet lze puze takvu výši nákladů na zařízení a vybavení, která dpvídá předpkládané výši úvazku člena realizačníh týmu ve vztahu k jeh zapjení d realizace prjektu (tj. výši úvazku dle platnéh právníh aktu v dbě nákupu vybavení/zařízení). Úvazky jedntlivých členů realizačníh týmu je mžné sčítat, tj. např. v případě dvu 0,5 úvazků je mžn zakupit z prstředků prjektu dhrmady jeden kus výpčetní techniky 82. Vždy platí, že lze kupit jen jeden druh výpčetní techniky (pkud je zakupen např. stlní pčítač není mžné kupit pr danéh člena realizačníh týmu ještě ntebk apd.). Náklady na kapitlu rzpčtu Zařízení a vybavení nesmí přesáhnut 20 % z celkvých způsbilých výdajů prjektu. V rámci tét kapitly rzpčtu nelze hradit výdaje na depisvatelný hmtný majetek pdle zákna č. 586/1992 Sb., daních z příjmů, v platném znění a dále výdaje na přízení nábytku. Tyt výdaje jsu však způsbilé v rámci kapitly Křížvé financvání (blíže viz kap. 4 Křížvé financvání). Veškeré výdaje na přízení nábytku jsu způsbilé puze v rámci rzpčtvé kapitly Křížvé financvání. Vnitřní členění kapitly rzpčtu Zařízení a vybavení je následující: 1. Nedpisvaný hmtný majetek (d tét kategrie patří výše specifikvaný hmtný majetek s přizvací cenu nižší než Kč za plžku např. standardní PC sestava, drbný hmtný majetek, výukvý materiál a případný leasing těcht plžek) 2. Nedpisvaný nehmtný majetek (d tét kategrie patří výše specifikvaný nehmtný majetek s přizvací cenu nižší než Kč za plžku např. sftware s přizvací cenu d Kč a případný leasing těcht plžek) 3. Odpisvaný nehmtný majetek (d tét kategrie patří výše specifikvaný nehmtný majetek s přizvací cenu vyšší než Kč za plžku např. sftware s přizvací cenu nad Kč a případný leasing těcht plžek) 80 Oprava - pravu se zde rzumí dstranění účinku částečnéh fyzickéh ptřebení neb pškzení za účelem uvedení d předchzíh neb prvzuschpnéh stavu; uvedením d prvzuschpnéh stavu se rzumí prvedení pravy i s pužitím jiných než půvdních materiálů, dílů, sučástí neb technlgií, pkud tím nedjde k technickému zhdncení; 81 Netýká se sptřebníh materiálu, tj. materiálu či drbných předmětů, které nemají charakter zařízení neb vybavení, neb jsu určeny k jednrázvé neb pstupné sptřebě a jejich živtnst nepřesahuje dbu 1 rku. 82 Výpčetní techniku se rzumí stlní pčítač, přensný pčítač (ntebk apd.) neb tablet. Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 33 z 44

34 Puze individuální prjekty 4. Odpisy hmtnéh a nehmtnéh majetku 3.4 Místní kancelář/náklady prjektu Výdaje za místní kancelář/náklady prjektu představují nezbytné výdaje spjené s realizací prjektu splufinancvanéh z OP LZZ. Tat plžka rzpčtu zahrnuje následující dva druhy výdajů: 1. režijní výdaje nájem kanceláře, nákup vdy, paliv (krmě phnných hmt) a energie, internet, úklid a údržba, apd. režijní výdaje jsu způsbilé za pdmínky, že jejich základem jsu skutečné výdaje přím suvisející s realizací prjektu splufinancvanéh z OP LZZ a jsu určeny v pměru dané činnsti za pmci nestranné a právněné metdy 83. Režijní výdaje musí být prkazatelně dlženy a metdika výpčtu musí být zachvána p celu dbu prjektu včetně závěrečnéh vyúčtvání a případnéh auditu; z výpčtu částky za nájem musí být zřejmý pdíl skutečné rční výše nájemnéh žadatele, které je nárkván k prplacení v rámci prjektu, 84 a dba, p kteru bude kancelář/část budvy pr prjekt využívána. Výsledné způsbilé výdaje na nájemné, pplatky za nákup vdy, paliv a energie, internet, úklid a údržbu by měly být stanveny bdbně. 2. administrativní výdaje prvz vzidla, sptřební zbží a prvzní materiál, telefn, fax a pštvné u pplatku za telefn a fax musí být mžné prvedení plžkvé kntrly za knkrétní telefn a fax; sučástí sptřebníh materiálu mhu být takvé plžky, jak jsu např. pštvné, kancelářské ptřeby a jiné výdaje, u kterých může žadatel prkázat, že jsu pr účelné uskutečnění prjektu nezbytné. Výdaje v kapitle místní kancelář/náklady prjektu mhu činit maximálně 7 % celkvých způsbilých výdajů prjektu Nákup služeb Výdaje spjené s ddáním služeb jsu způsbilé za ddržení následujících pdmínek: vybrané služby musí přispívat k dsahvání předem stanvenéh účelu prjektu a musí být pr prjekt nezbytné. Pr bližší specifikaci viz kap. 1 Obecná pravidla způsbilsti výdajů a Metdický pkyn pr zadávání zakázek (D9). pstup pr výběr ddavatelů a uzavírání smluv s nimi se bude řídit záknem veřejných zakázkách 86 pkud se na ně tent zákn vztahuje, a Metdickým pkynem pr zadávání zakázek (D9). D skupiny výdajů Nákup služeb též patří: 83 Oprávněná metda výpčtu režijních výdajů - např. rzpčet sptřebvané elektrické energie na jedntlivé sptřebiče, rzpčet sptřebvanéh tepla pdle vytápěné plchy kanceláří, dílen apd. 84 Dpručuje se částky nárkvané k prplacení vyjadřvat primárně pdílem z celkvých nákladů žadatele a abslutní částku jak rientační k datu zpracvání metdy výpčtu režijních výdajů, aby např. při změně celkvé rční výše nájemnéh nemusela být metda výpčtu režijních výdajů aktualizvána. 85 Limit je platný pr strukturu rzpčtu, není aplikván pr kntrlu skutečně vyčerpaných způsbilých výdajů. 86 Zákn č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 34 z 44

35 Puze individuální prjekty výdaje vyplývající přím ze smluvy financvání, např. výdaje spjené s publicitu, se specifickým hdncením prjektu, pjištěním, audit prjektu; jiné výdaje, např. výdaje na ntářské pplatky, právní pradenství, znalecké psudky a další výše nespecifikvané služby, pkud přím suvisejí s činnstí a pkud jsu nezbytné k jejímu prvedení. 3.6 Drbné stavební úpravy Výdaje na drbné stavební úpravy jsu způsbilé puze tehdy, pkud cena všech dknčených stavebních úprav v jednm zdaňvacím bdbí nepřesáhne v úhrnu ,- Kč na každu jedntlivu účetní plžku majetku 87 (např. výdaje spjené s úpravu pracvníh místa neb které usnadní přístup sbám zdravtně pstiženým). Stavební úpravy přesahující limit ,- Kč za účetní plžku je mžné financvat v rámci křížvéh financvání (viz kap. 4). 3.7 Přímá pdpra Výdaje určené na přímu pdpru jedntlivců (mim mzdvých příspěvků) mhu v rzpčtu prjektu představvat maximálně 20 % celkvých způsbilých výdajů prjektu. Suhrn mzdvých příspěvků není limitván. Mzdvé příspěvky 88 Mzdvé příspěvky jsu způsbilými výdaji prjektu. Pkud přímá pdpra nemá charakter veřejné pdpry s pvinným splufinancváním ze strany příjemce (tj. bez veřejné pdpry, v režimu de minimis neb dle dčasnéh rámce) je finanční pdpra z veřejných prstředků na mzdvé příspěvky pr cílvé skupiny za měsíc práce pvlena až d výše 100 % mzdvých nákladů 89 na zaměstnance, nejvýše však d částky číselně dpvídající trjnásbku základní sazby minimální mzdy za měsíc práce při 40 hdinvé týdenní pracvní dbě 90. Při sjednání kratší pracvní dby dle 80 zákna č. 262/2006 Sb., zákníku práce, se maximální částka finanční pdpry z veřejných zdrjů za měsíc práce sníží úměrně rzdílu mezi tut kratší a standardní 40 hdinvu týdenní dbu 91, nesnižuje se všem, 87 Pkud má příjemce daný majetek v nájmu, lze hradit stavební úpravy z prjektu puze v případě, že je mžnst prvádění stavebních úprav nájemcem šetřena v nájemní smluvě. 88 Mzdvé příspěvky se pskytují zejména na: vytvření pracvních míst (nelze pskytnut na úhradu výdajů z dhd pracích knaných mim pracvní pměr); udržení pracvních míst (nelze pskytnut na úhradu výdajů z dhd pracích knaných mim pracvní pměr); zavádění pružných frem rganizace práce; další frmy zaměstnávání pdprující umístění cílvé skupiny na trh práce (např. pracvní místa na zkušku, práce na zkušku, stáže, praxe apd.); náhradu mzdvých nákladů na zaměstnance zaměstnavateli za dbu účasti zaměstnance na dalším vzdělávání. 89 Mzdvé náklady na zaměstnance nminální (hrubá) mzda (zahrnuje všechny pracvní příjmy (základní mzda neb plat, příplatky a dplatky ke mzdě neb platu, prémie a dměny, náhrady mezd a platů, dměny za pracvní phtvst a jiné slžky mzdy neb platu - neb výdaje spjené s dvlenu a záknnými překážkami v práci), které byly v daném bdbí zaměstnanci zúčtvány k výplatě.) + příspěvky zaměstnavatele na (ze zákna pvinné) zdravtní a sciální pjištění a případně další pr zaměstnavatele pvinné (na základě právních předpisů) náklady. 90 Minimální mzda je stanvena nařízením vlády č. 567/2006 Sb., ve znění pzdějších předpisů. Při změně nařízení vlády bude autmaticky změněn i limit pr mzdvé příspěvky. 91 Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., minimální mzdě, nejnižších úrvních zaručené mzdy, vymezení ztíženéh pracvníh prstředí a výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracvním prstředí, stanví, že zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracvní dbu neb který nedpracval v kalendářním měsíci příslušnu Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 35 z 44

36 Puze individuální prjekty pkud je stanvená týdenní pracvní dba v suladu s ustanvením dle 79 dst. 2 zákna č. 262/2006 Sb., zákníku práce, neb byla upravena v suladu 79 dst. 3 zákna č. 262/2006 Sb., zákníku práce. Finanční pdpra z veřejných prstředků na mzdvé příspěvky za dbu účasti zaměstnance na dalším vzdělávání může být pskytnuta až d výše 100 % skutečně vzniklých mzdvých nákladů 92 za dbu, kdy se zaměstnanec účastnil vzdělávání, nejvýše však d výše dpvídající trjnásbku základní sazby minimální mzdy za hdinu práce ( 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb.) násbenému délku účasti zaměstnance na dalším vzdělávání 93. Dprvdná patření Cestvné, ubytvání a stravné cestvní náhrady 94 a stravné 95 účastníků prjektů (tj. cílvé skupiny); cestvní náhrady pr sby nvě začleňvané d zaměstnání; výdaje na ubytvání 96 účastníků prjektů (tj. cílvé skupiny). Příspěvek na péči dítě a další závislé sby Tent příspěvek může být pužit pr úhradu nutných nákladů (ve výši místně bvyklé) spjených s péčí děti neb jiné závislé sby např. při účasti sby pečující ně na šklení (p dbu jeh trvání) neb při nástupu dsud nezaměstnané sby d nvéh zaměstnání (p dbu max. 6 měsíců). Jiné nezbytné náklady cílvé skupiny Zahrnují jiné nezbytné náklady cílvé skupiny pr realizvání jejích aktivit prhlídka zdravtní způsbilsti pr výkn práce (např. v ptravinářství), výpis z rejstříku trestů (např. práce v bezpečnstní agentuře) apd. Příspěvek na zapracvání Příspěvek na zapracvání se pskytuje zaměstnavateli, pkud přijímá d pracvníh pměru uchazeče zaměstnání, kterému je věnvána zvýšená péče (dle zákna č. 435/2004 Sb., pracvní dbu dpvídající stanvené týdenní pracvní dbě, se sazba minimální mzdy a nejnižší úrveň zaručené mzdy snižují úměrně dpracvané dbě. S hledem na tut skutečnst se v případě pracvních míst na částečný úvazek rvněž úměrně snižuje limit přímé pdpry. 92 Tj. hrubé mzdy včetně záknných dvdů zaměstnavatele na zdravtní a sciální pjištění a případných dalších pr zaměstnavatele pvinných - na základě právních předpisů - nákladů. 93 Délka se vyjadřuje v hdinách (jakžt jedntkách času délce 60 minut), d dby vzdělávání lze řadit i přestávky uskutečněné během vzdělávací akce, pkud nepřekračují bvyklu/ptřebnu dbu. D dby vzdělávání nelze řadit přestávku na jídl a ddech ve smyslu 88 zákna č. 262/2006 Sb., zákníku práce. 94 Cestvní náhrady lze prplácet skutečné náklady na základě předlžených cestvních dkladů. Pkud nelze předlžit cestvní dklady, je mžné prplatit cestvné nejvýše v ceně jízdenky 2. třídy vlaku neb autbusu pr nejkratší spje z místa bydliště d místa knání šklení, místa zaměstnání atd. (cesty sbním autmbilem lze prplácet v sazbách pdle vyhlášky Ministerstva práce a sciálních věcí jak přímu pdpru jen pr úseky bez pužitelné veřejné dpravy). 95 Stravné (v ČR) lze hradit zabezpečené stravvání v cenách místně bvyklých, nejvýše však d úrvně 300,00 Kč za celý den, výjimečně lze stravné přím prplácet až d výše stanvené zákníkem práce (zákn č.262/2006 Sb.). Puze v důvdněných případech (puze pkud není mžné zabezpečit stravvání jiným způsbem) mhu být pskytnuty stravenky v dpvídající výši. O pskytnutí stravenek musí být předlžen dklad pdepsaný pdpřenu sbu. 96 Ubytvání (v ČR) je mžné pr účastníky rezidenčních šklení hradit v úrvni cen místně bvyklých, nejvýše však 1200,00 Kč za nc (bez snídaně). U rekvalifikací hrazených ÚP ČR je limit 1000 Kč za nc (bez snídaně) Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 36 z 44

37 Puze individuální prjekty zákn zaměstnansti v platném znění). Pskytuje se maximálně p dbu 3 měsíců, přičemž může činit nejvýše plvinu minimální mzdy. Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 37 z 44

38 Všechny typy prjektů 4 Křížvé financvání Křížvé financvání je umžněn čl. 34, dst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 a představuje de fact výjimku z pravidel pr způsbilst výdajů. Smyslem křížvéh financvání je umžnit v prjektech financvaných z ESF úhradu také některých výdajů, které jsu bvykle způsbilými výdaji puze v rámci pravidel financvání z Evrpskéh fndu pr reginální rzvj, za pdmínky, že tyt výdaje jsu nezbytné pr dsažení cílů realizvaných prjektů a mají přímu vazbu na tyt prjekty. Při uplatnění křížvéh financvání musí být splněny následující základní pdmínky: na výdaje spadající d limitu pr křížvé financvání je stanven limit 9 % z celkvé alkace na priritní su; na aktivity v blasti sciální integrace dle čl. 3, dst. 1, (c) (i) nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 ESF, se limit stanvuje ve výši 14 % prstředků alkvaných na tyt aktivity; na jeden prjekt může být v rámci křížvéh financvání využit až 40 % z celkvých způsbilých výdajů. Maximální prcentní pdíly stanvené pr jedntlivé priritní sy nesmí být překrčeny s hledem na celkvé certifikvané způsbilé výdaje za celý perační prgram. Maximální prcentní pdíl stanvený pr prjekt nesmí být překrčen s hledem na bjem jeh schválenéh rzpčtu způsbilých výdajů. Výdaje spadající d křížvéh financvání Výdaje na nákup zařízení a vybavení hmtné pvahy s dbu pužitelnsti nad 1 rk a přizvací cenu 97 nad 40 tis. Kč za plžku, pkud splňuje následující pdmínky: - musí se jednat speciální vybavení neb zařízení, které není mžné přídit v nezbytné kvalitě za cenu nižší než 40 tis. Kč; - zařízení neb vybavení musí být pužíván k realizaci aktivit, na kterých se pdílí cílvá skupina (např. šklení, výuka, praxe, práce, výcvik atd.) Výdaje na nábytek bez hledu na výši přizvací ceny Stavební úpravy, které jsu reknstrukcí 98 neb mdernizací, 99 pkud převýšily u jedntlivéh majetku v úhrnu ve zdaňvacím bdbí částku 40 tis. Kč, a jsu prváděny za účelem usnadnění přístupu a phybu sbám zdravtně pstiženým neb úpravy výukvých, tréninkvých neb pracvních prstr pužívaných na realizaci aktivit s cílvu skupinu. Při přizvání investic v rámci křížvéh financvání (tj. plžek v první a třetí drážce) je třeba pčítat s tím, že již v žádsti finanční pdpru je nutné infrmvat vyhlašvatele výzvy investičním záměru pr stavební akci (plžky v třetí drážce). Seznam dkumentů, jejichž přilžení k žádsti je vyžadván, je uveden v Příručce pr žadatele (D1). Dále během realizace prjektu musí příjemce infrmvat pskytvatele pdpry vždy před zahájením investiční akce (plžky v první a třetí drážce). Seznam pžadvaných 97 Pr neplátce DPH se přizvací cenu rzumí cena včetně DPH. Pr plátce DPH se přizvací cenu rzumí cena včetně té části DPH, u níž příjemce, příp. partner nemá nárk na dpčet u finančníh úřadu. 98 Reknstrukcí se rzumí zásahy d majetku, které mají za následek změnu jeh účelu neb technických parametrů. Za změnu technických parametrů se nepvažuje jen samtná záměna pužitéh materiálu. 99 Mdernizací se rzumí rzšíření vybavensti neb pužitelnsti majetku. Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 38 z 44

39 Všechny typy prjektů dkumentů, které se předkládají splu s mnitrvací zprávu před zapčetím investiční akce, je uveden v Pkynech pr vyplňvání mnitrvacích zpráv (D10). Nábytkem se v rámci křížvéh vybavení bez hledu na velikst a účel pužití rzumí: Stly, lavice, pracvní desky Židle, křesla, phvky, pstele včetně matrací Skříně, plice, závěsné skříňky včetně kuchyňských, truhlice Vestavěné skříně s přizvací cenu d 40 tis. Kč (vestavěné skříně s vyšší přizvací cenu jsu technickým zhdncením nemvitsti) Věšáky a zrcadla vlně stjící i závěsné Nábytkvé stěny a pdbné sestavy Nábytkem nejsu: Textilní a jiné dplňky, které nejsu pevnu sučástí nábytku a bez nichž je nábytek plně funkční (např. sedáky, lůžkviny, ubrusy atd.) Pdlahvé krytiny včetně kberců bez hledu na jejich velikst Záclny a závěsy včetně zařízení služícíh k jejich uchycení Výdaje nespadající d křížvéh financvání Výdaje patřící d blasti pmci ESF, a t včetně: Výdajů na nákup nehmtnéh majetku bez hledu na přizvací cenu Odpisů Výdaje za stavební úpravy, které jsu reknstrukcí neb mdernizací, pkud nepřevýšily u jedntlivéh majetku v úhrnu ve zdaňvacím bdbí částku 40 tis. Kč; Výdaje na nákup pzemků; Výdaje na nákup budv, dmů a bytvých či nebytvých prstr; Výdaje na nákup vzidel; Výdaje na věci nabyté nájmem z finančníh leasingu bez hledu na jejich cenění a dbu pužitelnsti; Výdaje na nákup zařízení a vybavení s dbu pužitelnsti nad 1 rk a přizvací cenu nad 40 tis. Kč, pkud je mžné je přídit v nezbytné kvalitě za cenu nižší než 40 tis. Kč, neb není pužíván k realizaci aktivit, na kterých se pdílí cílvá skupina (např. kpírvací zařízení); Výdaje za stavební úpravy, které jsu reknstrukcí neb mdernizací, pkud převýšily u jedntlivéh majetku v úhrnu ve zdaňvacím bdbí částku 40 tis. Kč, a jejichž účelem není usnadnění přístupu a phybu sbám zdravtně pstiženým neb úpravy výukvých, tréninkvých a pracvních prstr pužívaných na realizaci aktivit s cílvu skupinu, ale např. puze úprava prstr kanceláře prjektu apd. Vyhlašvatel může v textu výzvy mezit, za jakým účelem bude v jedntlivých priritních sách křížvé financvání využit. Pravidla pr vymezení křížvéh financvání v textech výzev Vyhlašvatel v textu výzvy stanví: Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 39 z 44

40 Všechny typy prjektů 1. Maximální bjem prstředků, které mhu být v rámci výzvy přiděleny na realizaci prjektů; 2. Maximální bjem prstředků, které mhu být v rámci výzvy přiděleny pr křížvé financvání. Tent maximální bjem však nepřesáhne 9 % z prstředků alkvaných na danu výzvu. V případě výzvy zaměřené na aktivity v blasti sciální integrace dle čl. 3, dst. 1, (c) (i) nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 ESF nepřesáhne maximální bjem prstředků pr křížvé financvání 14 % z prstředků alkvaných na danu výzvu; 3. Garantvaný maximální pdíl způsbilých výdajů prjektu, které mhu být hrazeny z křížvéh financvání. Tent garantvaný pdíl však nepřesáhne 3 % ze způsbilých výdajů prjektu. V případě výzvy zaměřené na aktivity v blasti sciální integrace dle čl. 3, dst. 1, (c) (i) nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 ESF nepřesáhne garantvaný pdíl 5 % ze způsbilých výdajů prjektu; 4. Maximální pdíl způsbilých výdajů prjektu, které mhu být hrazeny z křížvéh financvání včetně garantvanéh maximálníh pdílu z předchzíh bdu. Výši maximálníh pdílu stanvuje vyhlašvatel příslušné výzvy. Maximální pdíl na prjekt nesmí včetně garantvanéh maximálníh pdílu (bd 3) přesáhnut výši 40 % způsbilých výdajů prjektu. Vyhlašvatel však v každém případě musí zajistit, že celkvé limity prstředků přidělených na křížvé financvání v rámci dané výzvy budu ddrženy 100. Garantvaným maximálním pdílem se rzumí: V případě, že prjekt uspěje v rámci výběrvéh prcesu a pkud jeh plánvané výdaje dpvídají aktivitám prjektu a respektují pravidla hspdárnsti, garantuje vyhlašvatel pskytnutí pdpry i na navrženu část výdajů spadajících d křížvéh financvání. Maximálním pdílem se rzumí: I když prjekt uspěje v rámci výběrvéh prcesu a jeh plánvané výdaje dpvídají aktivitám prjektu a respektují pravidla hspdárnsti, není garantván, že pdpra bude pskytnuta i na jeh část navrženu jak aktivitu spadající d křížvéh financvání přesahující maximální garantvaný pdíl. Vyhlašvatel při pskytvání pdpry na negarantvanu část křížvéh financvání musí zhlednit celkvý pdíl prstředků na křížvé financvání v rámci dané výzvy a relevantnst pžadvanéh křížvéh financvání vzhledem k plánvaným aktivitám prjektu. Vyhlašvatel může v textu výzvy stanvit mezení účelu využití křížvéh financvání. Prjekt, jehž rzpčet způsbilých nákladů bsahuje vyšší než maximální garantvaný pdíl křížvéh financvání, může být pdpřen puze za splnění následujících pdmínek: Pdíl křížvéh financvání na způsbilých výdajích prjektu nesmí být vyšší než maximální pdíl způsbilých výdajů prjektu stanvený v textu výzvy; Prstředky vymezené na křížvé financvání, které dsud nebyly přiděleny jiným prjektům, dstačují na pkrytí ptřeb křížvéh financvání prjektu; Prstředky pžadvané pr křížvé financvání nad garantvaný limit budu využity výhradně ve prspěch cílvé skupiny prjektu, nikli např. na výdaje vynalžené na administraci prjektu. 100 Ačkli maximální limit pr křížvé financvání na jeden prjekt je 40 %, celkvá výše prstředků na křížvé financvání v rámci celé výzvy nesmí překrčit 9 %, resp. 14 %. Pkud tedy bude v rámci výzvy vybrán k pdpře prjekt (prjekty) s vyšším křížvým financváním než 9 %, resp. 14 %, musí vyhlašvatel výzvy úměrně snížit výši křížvéh financvání u dalších prjektů tak, aby byl uvedený limit na úrvni celé výzvy ddržen. Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 40 z 44

41 Všechny typy prjektů V případě, že prstředky vymezené na křížvé financvání, které dsud nebyly přiděleny jiným prjektům (resp. prjektům s vyšším bdvým hdncením v rámci výzvy), nedstačují z části neb vůbec na pkrytí ptřeb křížvéh financvání prjektu, může být tent prjekt pdpřen puze v případě, že chybějící prstředky křížvéh financvání nebudu zařazeny d rzpčtu prjektu a žadatel je nahradí z vlastních, příp. jiných zdrjů. Prjekt, jehž rzpčet způsbilých nákladů bsahuje nanejvýš maximální garantvaný pdíl křížvéh financvání, může být pdpřen bez hledu na bjem prstředků určených na křížvé financvání přidělených jiným prjektům. Tent garantvaný pdíl křížvéh financvání je zaručen pr každý prjekt vybraný k realizaci, pkud jeh plánvané výdaje dpvídají aktivitám prjektu a respektují pravidla hspdárnsti. 5 Nezpůsbilé výdaje Nezpůsbilé výdaje jsu výdaje, které nebyly vynalženy v suladu s cíli prjektu. Dále se jedná výdaje, které nejsu přiměřené a nejsu vynalženy v suladu s principem hspdárnsti, efektivnsti a účelnsti neb v suladu s evrpsku neb česku legislativu. Za nezpůsbilé výdaje jsu rvněž pvažvány výdaje, které nevznikly neb nebyly skutečně vynalženy mezi a a které není mžné dkladvat příslušnými účetními dklady neb které nebyly zaznamenány na bankvních účtech příjemce. Příspěvek z ESF nelze knkrétně pskytnut na tyt výdaje: daň z přidané hdnty s nárkem na dpčet 101 ; úrky z úvěrů, není-li dtace úrků z úvěru frmu pdpry; nákupy vzidel, infrastruktury, nemvitstí a pzemků; výdaje na zaměstnance, kteří se na prjektu nepdílejí přím; výdaje vzniklé mim časvý rámec způsbilsti výdajů; pkuty, finanční tresty a právní výlhy suvisející s právním sprem; jiné daně (silniční daň, daň z nemvitstí, daň darvací, daň dědická apd.); správní pplatky, které nemají přímu vazbu na realizaci určitéh prjektu (výpis z katastru nemvitstí, výpis z bchdníh rejstříku apd.); výdaje, které jsu sučástí likvidace splečnsti, nedbytné phledávky a jiné; výdaje na právní spry vzniklé v suvislsti s určitým prjektem, např. výdaje na uhrazení sudníh pplatku, na přízení důkazů, na právní zastupení v případě spru; dstupné; platby příspěvků d sukrmých penzijních fndů; peněžitá pmc v mateřství; statní sciální výdaje na zaměstnance, ke kterým nejsu zaměstnavatelé pvinni dle zvláštních právních předpisů (příspěvky na penzijní připjištění, živtní pjištění, dary k živtním jubileím, příspěvky na rekreaci apd.); nedbytné phledávky; nájemné, kdy je žadatel vlastníkem nemvitsti neb ji užívá zdarma; debetní úrky 102, výdaje směnečné a jiné čistě finanční výdaje; 101 Tj. daň z přidané hdnty neb její část, pkud existuje záknný nárk na její dpčet. 102 Debetní úrk úrk z dlužné částky na bankvním účtu. Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 41 z 44

42 Všechny typy prjektů výdaje spjené s přípravu prjektu (platby knzultantům, kteří pmáhají s vyplňváním žádstí finanční pdpru z OP LZZ); smluvy splátkvém prdeji; smluvy s ddavateli (event. ddávky na základě vystavené bjednávky), které: nepřináší navýšení přidané hdnty prjektů; jsu uzavřeny s knzultanty neb zprstředkvateli, v nichž je platba definvána jak prcentní sazba z celkvých nákladů prjektu, pkud tat platba není ptvrzena příjemcem pmci dkazem na skutečnu hdntu pskytnuté práce či služby; jsu více než dvjúrvňvé (např. smluvy zprstředkvání). rezervy na mžné buducí ztráty a dluhy; kurzvé ztráty; další výdaje suvisející se smluvu perativníh leasingu (daň, marže prnajímatele, výdaje na refinancvání, režijní výdaje, pjišťvací výlhy); výdaje na každdenní řízení, mnitrvání a kntrly žadatele (nesuvisející přím s prjektem prváděly by se i bez jeh realizace); jakýkli výdaj, který zcela zřetelně nesuvisí s činnstí splufinancvanu ze strukturálních fndů neb který není mžn dlžit písemnými dklady; činnsti, které již v rámci jiných dtačních titulů financvaných z nárdních veřejných zdrjů neb zdrjů EU pdpru dstávají; náklady, které při realizaci prjektu vznikají zahraničním partnerům; náhrada mzdy neb platu za dvlenu v trvání přesahujícím základní výměru (tj. 4 týdny dvlené), resp. stanvenu délku dvlené u těch zaměstnanců, kterým není mžné dvlenu prdlužit dle platných právních předpisů; dávky nemcenskéh v případě dčasné pracvní neschpnsti neb nařízené karantény neb náhrada mzdy neb platu v případě dčasné pracvní neschpnsti neb nařízené karantény ve výši neb trvání přesahujícím pvinnu náhradu mzdy neb platu hrazenu ze strany zaměstnavatele dle platných právních předpisů. 6 Daň z přidané hdnty DPH Finanční příspěvek (dtace) pskytnutý na schválený prjekt splufinancvaný z Evrpskéh sciálníh fndu, ze státníh rzpčtu, z rzpčtu bcí, příp. z jiných zdrjů (úplata za pskytvaná plnění v rámci prjektu apd.) není předmětem daně a nezahrnuje se d bratu pr registraci. Určení způsbilsti DPH se liší pr plátce a neplátce DPH: plátce DPH způsbilým výdajem je ta část DPH, kde plátce nemá nárk na dpčet při splnění becných pdmínek způsbilsti výdajů: tj. existence nárku na dpčet daně v pměrné výši, pkud plátce DPH přijatá zdanitelná plnění pužije jak pr uskutečnění své eknmické činnsti, tak pr účely s ní nesuvisející (pměrná činnst dpvídá rzsahu pužití pr eknmicku činnst); dále je za způsbilý výdaj pvažvána daň z přidané hdnty, která není pvažvána za pměrnu část nárku na dpčet; a dále daň z přidané hdnty na vstupu, pkud plátce DPH nemá mžnst nárkvat si dpčet daně na vstupu (za předpkladu splnění základních principů pr uznání způsbilých výdajů a za pdmínky, že se daň z přidané hdnty vztahuje k plněním, která jsu sama pvažvána za způsbilá); neplátce DPH daň z přidané hdnty je pvažvána za způsbilý výdaj (za předpkladu splnění základních principů pr uznání způsbilých výdajů a za pdmínky, Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 42 z 44

43 Všechny typy prjektů že se daň z přidané hdnty vztahuje k plněním, která jsu sama pvažvána za způsbilá). Pr nárkvání DPH v případě zahraničních faktur platí stejná pravidla jak v případě nárkvání prplacení českých účetních dkladů. Nárkvat DPH zaplacenu za zbží a služby v zahraničí a dále ze všech úhrad, které byly uskutečněny bezhtvstně z ČR d zahraničí lze u příslušnéh zahraničníh finančníh úřadu. DPH, kteru může plátce DPH vyžádat zpět, nelze nárkvat k prplacení v rámci prjektu. V suvislsti se změnu zákna č. 235/2004 Sb., DPH, s účinnstí d 1. ledna 2012 dchází k zahrnutí stavebních a mntážních prací d režimu přenesené daňvé pvinnsti z ddavatele na příjemce plnění 103. V případě pužití přenesené daňvé pvinnsti se DPH stává způsbilým výdajem, a může být tedy zahrnut d příslušné žádsti platbu a prplacen ze strany pskytvatele, teprve v kamžiku, kdy příjemce v mnitrvací zprávě se žádstí platbu prkáže splnění daňvé pvinnsti, tj. řádné pdání daňvéh přiznání a rvněž úhradu vlastní daňvé pvinnsti 104. V případě nejasnstí hledně mžné uplatnitelnsti dpčtu DPH na výdaje vzniklé v rámci prjektu dpručujeme brátit se s dtazem na místně příslušný finanční úřad. 7 Výdaje veřejné správy Při realizaci glbálníh grantu a prjektu splufinancvanéh z Evrpskéh sciálníh fndu jsu způsbilé následující výdaje veřejné správy: Výdaje na dbrné služby pskytvané veřejnu správu. Náklady je nutn fakturvat buď příjemci pmci neb ptvrdit na základě dkladů se stejnu průkazní hdntu umžňující určení skutečných nákladů uhrazených veřejnými službami v průběhu realizace prjektu. Výdaje spjené s realizací glbálníh grantu neb prjektu včetně výdajů spjených s pskytváním služeb rgánu veřejné správy, který je sám příjemcem pmci a který prvádí určitu činnst na svůj účet, aniž by se bracel na vnější dbrné pracvníky neb jiné pdniky. Příslušné výdaje se musí vztahvat k danému prjektu, vzniknut v průběhu realizace prjektu, být přím a skutečně zaplacené a musí být ptvrzeny prstřednictvím dkladů umžňující určení skutečných nákladů uhrazených příslušným rgánem. Výdaje na dbrné služby a výdaje spjené s realizací prjektu mhu bsahvat puze způsbilé výdaje prjektu. Výdaje spjené s realizací glbálních grantů mhu bsahvat jen ty způsbilé výdaje prjektu, které mají pr glbální grant význam. 8 Zjedndušené vykazvání výdajů Zjedndušené vykazvání výdajů pr ESF je legislativně upraven v čl. 11 dst.3 písm. (b) Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006, Evrpském sciálním fndu a zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999, ve znění Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (ES) č. 396/2009). 103 Z pvahy prjektů OP LZZ je nezbytné upzrnit, že mntáž vlně stjícíh nábytku není přenesenu daňvu pvinnstí (dále viz 92e zákna č.235/2004 Sb.). 104 V případě, že bjednatel stavebních prací (příjemce prjektu) je neplátce DPH, bude uplatněn stejný pstup jak dsud, tj. částka za pskytnuté plnění bude fakturvána včetně DPH a dvedena ddavatelem stavebních prací. Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 43 z 44

44 Všechny typy prjektů Existují následující tři způsby zjedndušenéh vykazvání výdajů: 1. nepřímé náklady vykazvané paušálně (blíže viz kap. 2.7 tét příručky): náklady, které nejsu neb nemhu být přím spjené s knkrétní aktivitu danéh prjektu - běžně pužívané u grantvých prjektů OP LZZ již d r. 2008; 2. standardní stupnice jedntkvých nákladů: celkvá výše dtace na prjekt je dána sučinem předem definvané jedntkvé ceny a pčtu vykázaných (realizvaných) jedntek dané aktivity (např. šklení); 3. jednrázvé částky (lump sums): dtace je vyplacena na základě dpředu stanvené jednrázvé částky v suladu s dhdu činnstech a/neb výstupech mezi žadatelem a pskytvatelem pdpry (lze aplikvat puze na malé prjekty d EUR) Vzhledem k sučasnému stavu implementace zjedndušenéh vykazvaní výdajů d českéh právníh řádu ( 14 dst. 8 zákna č. 218/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech) lze výše uvedené způsby zjedndušenéh vykazvání výdajů pužít puze pr grantvé prjekty (realizvané prstřednictvím Rzhdnutí pskytnutí dtace), nicméně pkud bude upravena česká legislativa, Řídicí rgán se bude zabývat mžnstí využití zjedndušenéh vykazvání výdajů také pr statní právní akty, kterými se pskytuje pdpra z ESF. Veškeré výzvy pr předkládání prjektů realizvaných prstřednictvím zjedndušenéh vykazvání výdajů musí schválit Řídicí rgán OP LZZ (pkud není sám vyhlašvatelem dané výzvy). Přesná pravidla pr prjekty realizvané prstřednictvím zjedndušenéh vykazvání výdajů (např. stanvení jedntek a jedntkvých cen u standardní stupnice jedntkvých nákladů atd.) musí být definvány ex-ante, nejpzději však v kamžiku vyhlášení dané výzvy pr předkládání prjektů). Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka: 44 z 44