Kapitoly z EKONOMICKÉ DEMOGRAFIE

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE, FAKULTA INFORMATIKY A STATISTIKY Kapitoly z EKONOMICKÉ DEMOGRAFIE Felix Koschin

2

3 Obsah Obsah 3

4

5 Kapitola 1 Vymezení 1. Vymezení Ekonomická demografie není zavedená vdní disciplína, dokonce ani zavedená souást njaké vdní disciplíny. To znamená, že se tžko setkáte s njakým jejím všeobecn uznávaným vymezením. Proto mají i tato skripta takový trochu alibistický název je to jakýsi výbr z toho, co bychom pod oznaení ekonomická demografie mohli zaadit. Když už ale existují skripta z ekonomické demografie, bylo by neslušné se alespo o njaké její vymezení pokusit. Demografie vyjádíme-li to strun se zabývá reprodukcí populací a vším, co s ní souvisí. Ekonomická demografie by tedy mohla zkoumat, jak reprodukce populace souvisí s ekonomikou, jak reprodukce ovlivuje ekonomiku a jak ekonomika ovlivuje reprodukci. Takové problémy jsou už dávno bžnou souástí demografie, ale pohled na n bývá mnohdy dá se íci zjednodušený. lovk v nich bývá považován za kus, který je charakterizován typickými demografickými znaky, svým vkem a pohlavím, a pípadn dalšími sociálními charakteristikami. Pro ekonomiku je však podstatný jako kapitál vkládaný do procesu produkce a ten je v takových úvahách postihován jen zídka. Pro tento kapitál se v posledních letech vžilo oznaení lidský kapitál. Pro ekonomickou demografii se tedy nabízí následující vymezení: Ekonomická demografie se zabývá reprodukcí lidského kapitálu a vším, co s ní souvisí. Hned však narazíme na problémy. Prvním je, že na ostatní demografii už toho moc nezbývá má se demografie redukovat v podstat na ekonomickou demografii? Druhý je sám pojem lidského kapitálu, který není jasný a stále se ješt vyvíjí. Z toho plyne, že uvedené vymezení bychom mli chápat jen jako pracovní, pro hrubou orientaci. Jist se od nj v dalším textu nkolikrát odkloníme. Zárove je to upozornní, že mnohé, co bude uvedeno dále, nejsou poznatky provené desetiletími, nkdy jsou to jen myšlenky, které se za as mohou ukázat nepesné, nebo dokonce chybné. Tak tomu bude do té doby, než se ekonomická demografie stane uznávanou disciplínou, nebo spíše uznávanou souástí njaké vdní disciplíny (v tomto pípad asi demografie). 5

6

7 Kapitola 2 Tradiní demografické prognózy 2. Tradiní demografické prognózy Ekonomové potebují pro své úvahy vdt, s kolika lidmi mohou do budoucna poítat pro produkci i kolik lidí by mla produkce uspokojit. Proto se již po dlouhou dobu pro tento úel provádjí prognózy íká se jim demografické prognózy, protože íkají, jaké by mohlo být budoucí vkové a pohlavní složení populace, i spíše obyvatelstva njakého území 1 (vk a pohlaví jsou nejdležitjší demografické charakteristiky). Jsou to tedy prognózy kus, nikoli lidského kapitálu (možná bychom mohli íci, že to jsou prognózy biologického kapitálu), takže podle výše uvedeného vymezení by do ekonomické demografie ani nepatily. Jsou však pirozen základem pro prognózy lidského kapitálu, tak je nezbytné se s nimi seznámit, nehled na poznámku upozorující, že uvedené vymezení ekonomické demografie je pouze pracovní a obas se od nj odchýlíme. Technika demografických prognóz se prakticky nezmnila, stále se v drtivé vtšin jedná o prognózy tak zvanou komponentní metodou. Tmi komponentami jsou ti složky reprodukce populace, totiž její vymírání (úmrtnost), její rozmnožování (porodnost) a její zmny psobené sthováním (migrace); poslední složku mžeme (spíše bychom mli) rozdlit na dv: na zmnu psobenou sthováním z populace (emigrací) a do populace (imigrací). Demografickou prognózu ovšem nemžeme zredukovat jen na techniku jejího provádní, by k tomu jednoduchost, jak se dá s využitím poíta vytvoit, svádí. Každý (skoro) mže s trochou námahy vytvoit prognózu obyvatelstva, když správn dosadí do správných vzorc, ale taková prognóza bude mít v podstat stejnou cenu, jako hádání z kišálové koule. Vytvo- ení korektní prognózy, která bude mít slušnou nadji, že opravdu vypovídá cosi o budoucím vývoji, je práce nejednoduchá a laik by se do ní asi neml pouštt. Mla by sestávat z nkolika krok: 2.1. Identifikace problému. Samozejm musíme naped jasn vymezit obyvatelstvo (obvykle to budou osoby s trvalým pobytem 2 v daném míst), kterého se prognóza bude týkat, to znamená vymezit území a rozhodnout, zda njakou ást obyvatelstva z prognózy vypustíme (napíklad mžeme vynechat vietnamskou komunitu, dojdeme-li k názoru, že se na daném území nehodlá trvale usadit). V pedchozí vt se mluvilo o vymezení obyvatelstva, protože demografické prognózy se zpravidla vytváejí jako prognózy obyvatelstva. Mžeme ovšem chtít vytvoit napíklad prognózu romské populace ta není vymezena územím, ale pi identifikaci budeme postupovat v podstat stejn. Pak musíme vdt, pro prognózu dláme, jaký je její cíl. Od toho se samozejm odvíjí, jak bude podrobná, jaký bude horizont prognózy, zda napíklad vynechá staré obyvatelstvo i kolik bude mít variant. Podrobností máme obvykle na mysli podrobnost vkové struktury. Teoreticky sice mžeme zvolit libovoln široké vkové skupiny, prakticky ovšem pipadají v úvahu bu jednoleté, nebo ptileté vkové skupiny. Dnes už zpravidla není problém získat a zpracovat podrobnou, 1 V demografii se populací rozumí soubor jedinc v jehož rámci dochází k reprodukci. Napíklad obyvatelstvo njakého msta není populací, protože k reprodukce nedochází jen mezi tímto obyvatelstvem, nepochybn jsou do ní zapojeni i obyvatelé okolních sídel. Obyvatelstvo eské republiky bychom mohli prakticky ztotožnit s eskou populací, protože reprodukní svazky s cizinci jsou (alespo donedávna byly) ídké. Na území eské republiky však žije ješt jedna populace Romové, proto bylo v pedchozí vt použito to relativizující prakticky. 2 Trvalý pobyt existuje v našem právním ádu, ale v jiných zemích tomu tak být nemusí. Mže ho nahrazovat njakým zpsobem definované místo obvyklého pobytu. 7

8 Tradiní demografické prognózy Kapitola 2 tj. jednoletou vkovou strukturu, ale dláme-li prognózu za malý územní celek, tedy pro menší poet obyvatel, pak koeficienty, které pi výpotu prognózy používáme, mohou být za jednotky vku nespolehlivé, zatížené relativn velkou náhodnou chybou v tom pípad je vhodnjší zvolit ptiletý vkový interval. Horizont prognózy je asový okamžik, do kterého prognózu dláme (mžeme ho udávat bu absolutn napíklad konec roku 2050, nebo relativn napíklad 30 let; ani bez explicitního upesnní nemže dojít k omylu). Mžeme rozlišit prognózy krátkodobé, stedndobé a dlouhodobé. Za krátkodobé považujeme prognózy, které odhadují vliv souasných kulturních vzorc a souasné technické úrovn. Obvykle bývají omezeny horizontem 10 let to je doba po níž by se pípadné kulturní a technické zmny mohly zaít uplatovat. Pro delší prognózy už musíme alespo teoreticky odhadovat dv vci, kulturní a technické zmny a jejich dsledky. Jsou to už tedy prognózy nepochybn mén spolehlivé a do jisté míry hypotetické (zatímco ty krátkodobé by mohly být považovány za realistické). Za hranici oddlující stedndobé a dlouhodobé prognózy se obvykle považuje 25 let, ale toto íslo není možné chápat jako njaké dogma. Z toho, co bylo eeno, vyplývá, že pro rozhodování mají smysl prognózy krátkodobé. Prognózy stedndobé a dlouhodobé už mohou poskytnout jen jakousi hrubou pedstavu o dalším vývoji. Zkušenost nás bohužel uí, že zpravidla mylnou. Prognóza mže být specifická tím, že je zamena jen na urité vkové skupiny. Napíklad prognóza pro školské orgány nemusí ešit problémy spojené s vyššími vkovými skupinami, mže napíklad konit u vku 30 let. Jiná prognóza mže být ale naopak zamena na starší vkové skupiny a v takovém pípad máme výhodu, že nemusíme odhadovat poty narozených, které jsou obvykle zdrojem nejvtších nepesností to ovšem ješt závisí na vzdálenosti horizontu prognózy. Je zvykem vypracovávat demografické prognózy ve variantách zpravidla to bývají varianty ti a asto se oznaují jako optimistická, realistická a pesimistická. Nkdy se konstruují jen varianty optimistická a pesimistická, nkdy bývá variant i pt. To vše by se ale mlo týkat prognóz stedndobých a dlouhodobých. Odbratel krátkodobé prognózy, který se podle ní chce rozhodovat, by asi nebyl potšen více variantami považoval by za alibistické, že rozhodnutí, které oekával od tvrce prognózy, tvrce naopak penáší na nj. To ovšem neznamená, že výsledná jediná varianta by nemohla být doplnna njakými mezemi spolehlivosti (aplikace obvyklých statistických metod poskytuje obvykle meze z hlediska dalšího rozhodování prakticky nepijatelné). Dále musíme ješt íci, jaké údaje budeme potebovat, i spíše zjistit, jaké údaje jsou k dispozici, protože obvykle bychom si páli podrobnjší údaje, než je možné získat. Budou to jednak údaje o vkové a pohlavní struktue za vtší územní celky (poínaje vtšími msty) bývají k dispozici z bilance obyvatelstva, kterou provádí eský statistický úad, za menší jen ze sítání lidu, pípadn z místních zdroj, jako jsou napíklad volební seznamy (jejich využití však naráží na problémy práce s citlivými údaji); eský statistický úad je schopen bilancovat vkovou a pohlavní strukturu i za menší územní celky, ale pro její nespolehlivost ji nepublikuje jednak údaje o úmrtnosti, plodnosti a migraci ty také umí poskytnout eský statistický úad (bu je publikuje, nebo za úplatu vypote), ale za menší územní celky už budou zatíženy relativn velkou náhodnou chybou, proto by bylo nerozumné vyžadovat je v píliš velké podrobnosti. Nejnovjší údaje o vkové a pohlavní struktue mohou být jen pedbžné, proto je nkdy vhodnjší použít údaje starší, speciáln u malých územních celk je vhodné využít relativn pesných údaj z posledního sítání lidu. To znamená, že za práh prognózy, tj. za asový okamžik, od kterého prognózu poítáme, asto nevolíme nejerstvjší možné datum. Práh prognózy obvykle volíme jako konec i poátek roku (v každém pípad je to plnoc z 31. prosince na 1. ledna), pípadn sted roku, ale mže to být teba i 1. záí, konstruujeme- 8

9 Kapitola 2 Tradiní demografické prognózy -li prognózu pro školské úely. K tomuto datu musíme nkdy údaje pepoítat napíklad sítání lidu nebývá k zaátku, stedu i konci roku Popis obyvatelstva (populace) Dív než se pustíme do prognózy, musíme mít jasno, jaké je demografické chování obyvatelstva, jehož budoucí velikost a strukturu chceme odhadovat. To znamená, že si musíme udlat pedstavu o jeho úmrtnosti a plodnosti, a to nejen souasných, ale i o nedávném vývoji, abychom mohli posoudit trendy. Úmrtnost a plodnost a jejich trendy nejlépe posoudíme na syntetických charakteristikách. Pro úmrtnost je asi nejvhodnjší stední délka života (samozejm rozlišená podle pohlaví) a pro plodnost úhrnná plodnost; to proto, že tyto charakteristiky se bžn poítají i pro jiné obyvatelstvo i populace, a je tedy možné je porovnávat. Protože se však v posledních desetiletích výrazn mnila i vková struktura úmrtnosti a plodnosti, bude asi nezbytné pohled pes syntetické charakteristiky doplnit i dalšími mírami. Pro úmrtnost pipadají v úvahu napíklad stední délka života 60-, 70- a 80letých a normální délka života, pro plodnost pak graf specifických plodností a prmrný, pípadn modální vk matky pi porodu. Protože demografické chování eské populace se po roce 1990 výrazn zmnilo, mly by pro pedstavu o tendencích stait údaje za posledních 10 až 15 let. Na druhé stran vývoj po roce 1990 zapadá do dlouhodobých tendencí (mžeme ho považovat za výkyv vyvolaný mimoádnou situací), takže pro stedn- a dlouhodobou prognózu bychom mli zkoumat delší asovou adu, alespo 30letou. To se ovšem týká prognóz celých populací, nikoli prognózy obyvatel msta i okresu. Dlouhé asové ady potebujeme i v pípad, že chceme úmrtnost (tu spíše výjimen) a plodnost analyzovat podle generací (kohort), protože práv kohortní analýza by mohla být klíem k pochopení takových zmn, k jakým u nás došlo v 90. letech minulého století. Krom úmrtnosti a plodnosti je teba si udlat ješt pedstavu o migraci. Bohužel migrace obvykle nevykazuje žádné jasné tendence. Bývá výrazn ovlivnna momentální situací na trhu práce a bydlení a ta se mže rychle mnit. I když tedy z takových údaj žádnou tendenci o emigraci a imigraci zpravidla nevyteme, poskytnou nám alespo základní pedstavu o jejich rozsahu. K tomu nám ovšem staí relativn krátká, eknme 10letá asová ada. Pokud jde o dlouhodobou prognózu, pak bývá zajímavý i pohled na souhrnný efekt úmrtnosti, plodnosti a migrace, totiž na celkový poet obyvatel a jeho trend. V tom pípad ale potebujeme dlouhou asovou adu. 9