APLIKACE METOD MANAŽERSKÉHO ROZHODOVÁNÍ PŘI DEFINOVÁNÍ PRIORITNÍCH POŽADAVKŮ VELITELE NA ZPRAVODAJSKÉ INFORMACE

Transkript

1 APLIKACE METOD MANAŽERSKÉHO ROZHODOVÁNÍ PŘI DEFINOVÁNÍ PRIORITNÍCH POŽADAVKŮ VELITELE NA ZPRAVODAJSKÉ INFORMACE Pavel Zůna Abstract: The article presents the results of dissertation thesis comprising the analysis of current state of theoretical solutions and practical standard operating procedures of the selection and the determination of the commander s Priority intelligence requirements in relation to the commander s Critical information request in the context of military decisionmaking processes. The work presents the theory of using multi-criteria methods based on the methodology of fuzzy logic in military decision-making processes. The theoretical conclusions are in the work developed into an experimental verification of the application of the fuzzy logic methodology. Based on the results of the exploratory experiments the conclusions and recommendations are drawn for their application in military practice, and the preparation of commanders and staffs of the Czech Armed Forces. Klíčová slova: vojenské rozhodování; vojenské rozhodovací procesy; multikriteriální metody rozhodování; zpravodajské zabezpečení; požadavky velitele na důležité informace, prioritní požadavky na zpravodajské informace. Motto: Oproti minulosti, kdy podmínky ozbrojeného konfliktu byly relativně stálé, jsou vojenské rozhodovací problémy charakterizovány jako špatně strukturované a jsou ovlivněny vysokou mírou nejistoty. Nejistota se projevuje také v tom, že velitelé a štáby neznají, nebo se nemohou dohodnout, na modelu rozhodování, variantách činnosti a jejich kauzálních důsledcích, na prioritách, časových souvislostech apod. Řešení těchto problémů vyžaduje použití nových metod a analytických nástrojů pro podporu rozhodování. Použití nových metod a nástrojů není technická schopnost. Jedná se o schopnost lidí a z tohoto důvodu je příprava flexibilních a adaptabilních velitelů jednou z prioritních schopností, které musí Aliance věnovat velkou pozornost. (genmjr. Roger Renard, zástupce ředitele NATO Research and Technology Agency) 1. Úvod Podporou rozhodování velitelů a štábů se zabývá operační analýza a výzkum, které zahrnují studium vojenských rozhodovacích problémů a procesů. Operační analýza a výzkum poskytují vědecký základ pro zvyšování efektivity a kvality vojenského rozhodování v řadě oblastí. Význam operační analýzy a výzkumu roste s komplexností operačního prostředí a nutností racionálního opodstatnění výběru varianty činnosti a rozhodnutí (Course of Actions, dále jen COAs). Operační analýza rozhodovacího problému a procesního přístupu k jeho řešení je nejen v současném, ale bude i v budoucím komplexním operačním prostředí jedním ze základních nástrojů, které vojenské štáby a velitelé budou 105

2 muset používat k úspěšnému splnění stanovených úkolů. Změny v podmínkách použití malých jednotek kladou kvalitativně jiné nároky na rozhodovací procesy velitelů a štábů. Vedle tradičního rozhodování na základě vyhodnocení bojového úkolu, nepřítele, terénu, času a tzv. vlivu civilního faktoru (dále jen METT-TC) 1, dnes civilní faktor tvoří hlavní prvek operačního prostředí. Operační prostředí, jako terminologický výraz, se stává významnějším objektem zpravodajského zabezpečení než prostor zpravodajské odpovědnosti. Z pohledu dlouhodobých cílů a úkolů vojsk jsou znalost a pochopení situace v operačním prostředí důležitější, než varování před nenadálou činností protivníka. Významně narůstá požadavek na schopnost sbírat, třídit, ukládat a interpretovat informace z operačního prostředí v oblastech politické, ekonomické, vojenské, sociální, infrastruktury, hromadných sdělovacích prostředků a bezpečnosti jako takové (dále jen PEMSII) 2. Pracovní prostředí štábů a štábní postupy jsou ovlivněny rychlým realizováním procesů vedoucích ke splnění úkolu a tím jsou opomíjeny analytické metody a postupy pro zpracování dat a informací potřebných k rozhodnutí. Cyklus rozhodovacích procesů malých jednotek (tzv. Battle Rhythm) ve výhledu hodin je použitelný pouze pro plnění krátkodobých bojových úkolů. Nad tímto cyklem musí probíhat dlouhodobý rozhodovací proces hodnotící pravděpodobný vývoj situace a COAs vlastních sil ve výhledu měsíců až jednoho roku. Pokud není zvládnut a pochopen obsah, tak štábní postupy a jejich dílčí části posilují roli 1 METT-TC Mission, Enemy, Terrain and weather, Troops and support available, Time available, Civil considerations 2 PEMSII Political, Economic, Military, Social, Information, Infrastructure (někdy je doplňováno ještě S Security) 106 subjektivní předpojatosti a hledání jednostranných řešení. Reálné operační nasazení štábů a řešení rozhodovacích problémů vyžaduje zavedení strukturálních rozhodovacích modelů. Tyto modely by měly napomoci při identifikaci kritických součástí rozhodovacích problémů relevantních ke stanoveným operačním úkolům. Navrhování těchto modelů vyžaduje definování rámce rozhodovacího problému, jeho analýzu, logický strukturovaný popis a analýzu podmínek rozhodování. 2. Popis řešeného problému Jiří Fotr a kol., ve své knize Manažerské rozhodování uvádí, že rozhodování je procesem řešení rozhodovacích problémů, jehož hlavním atributem je proces volby, tj. posuzování jednotlivých variant řešení a výběr optimální varianty k její realizaci [3]. Tento teoretický závěr je platný i pro rozhodování ve vojenství, kdy rozhodování je podmíněno požadovaným konečným stavem a je vymezeno znalostí rozdílu mezi skutečným a žádoucím stavem. Charakter vojenských rozhodovacích problémů obsahuje vysokou míru nejistoty a nepředvídatelnosti. Proto je možné je řadit mezi špatně strukturované rozhodovací problémy [2]. U špatně strukturovaných problémů existuje velký počet ovlivňujících faktorů a chování okolního prostředí je charakterizováno značnou mírou nepředvídatelnosti. Pro hodnocení jednotlivých variant řešení existuje velké množství hodnotících kritérií především kvalitativní povahy. Interpretace informací potřebných pro rozhodnutí je velmi obtížná a často i rozporuplná. Subjektivní vnímání pravděpodobnosti vývoje situace a tedy výběr možné varianty činnosti vyjadřuje míru osobního přesvědčení rozhodovatele ve výskyt určité situace,

3 která nastane důsledkem realizace rozhodnutí. Toto osobní přesvědčení rozhodovatele ve výskyt určité situace a jejích kauzálních souvislostí predeterminuje jeho potřebu obdržet další informace, které formuluje jako požadavek. Zpravodajské zabezpečení informačně podporuje rozhodovací procesy právě ve vztahu k potřebě obdržet další informace. Proto jsou pochopení podstaty rozhodovacích problémů a možná aplikace metod multikriteriálního hodnocení při stanovení informačních požadavků důležité pro poskytování zpravodajské podpory. Hlavním cílem disertační práce bylo navrhnout aplikaci metody multikriteriálního hodnocení podporujících rozhodovací procesy při výběru a stanovení priorit požadavků velitele na důležité informace v současném a budoucím operačním prostředí. 3 Současný stav řešené problematiky Místo, role a struktura informačního zabezpečení, včetně zpravodajského zabezpečení, jsou rozpracovány v doktrinálních materiálech, vojenských předpisech a publikacích. Tyto zobecněné přístupy jsou následně prakticky aplikovány a popsány vojenskými štáby v tzv. stálých operačních postupech (Standing Operating Procedures, dále jen SOPs). Určení, výběr a stanovení priorit v požadavcích na informace jsou rozhodovací problémy, které by měly být strukturálně a procesně ujednoceny. Základními doktrinálními dokumenty, které řeší informační podporu, jsou v rámci AČR vojenské publikace Velení a řízení v operacích (Pub , 2006), Štábní práce v operacích, část I. (Pub , 2007), Štábní práce v operacích, část II. (Pub , 2008) a Doktrína zpravodajství (AD-2, 2002). V rámci NATO nebo ozbrojených sil spojenců se jedná o publikace Allied Joint Doctrine for Intelligence; Counterintelligence and Security (AJP-2B), Comprehensive Operational Planning Directive (COPD), americké manuály Intelligence (FM 2-0), Intelligence Preparation of the Battlefield (FM ) a francouzská Méthode de Planification opérationelle (PIA-O5.401). Tyto doktrinální materiály obsahují strukturální a procesní koncept požadavků na informace a metodologii výběru a stanovení priorit požadavků velitele na důležité informace (CCIRs) a prioritních požadavků na zpravodajské informace (PIRs). 3 Z analýzy uvedených národních a zahraničních doktrinálních materiálu vyplývá, že nejsou jednotné, pokud jde o strukturální koncept požadavků na informace a nejsou jednotné ani, pokud jde o procesní koncept jejich stanovení. Na základě analýzy současného stavu řešení problematiky v doktrinálních materiálech a praxi je možné dedukovat závěr, že informační podpora, vyjádřená typy požadavků na informace (Information Requirements IRs) 4, musí zabezpečit dva objekty rozhodování. Za prvé musí zajistit vyplnění kritických mezer ve znalostech ke správnému určení a hodnocení klíčových faktorů operační situace. Za druhé musí zajistit potřebné informace pro vyhodnocení situace ve vztahu ke stanovenému rozhodujícímu bodu (Decisive Point DPs). Při nutnosti zvažovat širší rozsah faktorů operační situace a jejich dopadů na splnění bojového úkolu (mise) roste význam lidského faktoru v rozhodování. Vliv faktoru subjektivního pohledu na situaci a vyvozování závěrů je natolik významný, že je nutné jej zapracovat do metod práce velitelů a štábů. Modely 3 CCIRs Commanders Critical Information Requests, PIRs Priority Intelligence Requirements 4 IRs, CCIRs, PIRs, FFIRs, EEFI 107

4 plánování a řízení operací, uvedené v současných doktrinálních materiálech, obsahují rozhodovací postupy podléhající subjektivnímu faktoru. Schopnost velitelů a štábů pozorovat, vnímat a pochopit operační prostředí je základním předpokladem pro objektivní výběr a stanovení priorit CCIRs a PIRs. Tato schopnost velitelů a štábů musí být podporována organizačními modely rozhodování. Uvnitř těchto modelů jsou doktrinálně navrženy a používány některé metody hodnocení a analýzy. Tyto metody jsou ale velmi zjednodušené a tím se výrazně snižuje jejich účinnost. 4 Hlavní výsledky a přínosy disertační práce V disertační práci jsou vymezeny faktory ovlivňující tvorbu, definována podstata rozhodovacího problému, aplikována metoda multikriteriálního hodnocení založené na teorii fuzzy logiky a navržen model a metoda analýzy a hodnocení faktorů operační situace pro výběr a stanovení priorit CCIRs a PIRs. 4.1 Faktory ovlivňující stanovení CCIRs a PIRs Výběr a stanovení priorit CCIRs a PIRs jsou v současnosti ovlivněny celou řadou faktorů. Na hodnocení faktorů operační situace za účelem výběru a stanovení priorit CCIRs a PIRs mají největší vliv: - změny v operačním prostředí, které spočívají v komplexním systému faktorů majících vliv na tvorbu a výběr COAs. Koncepčně jsou změny v operačním prostředí vyjádřeny komplexním přístupem k operacím 5 ; - zvyšující se komplexnost vojenských rozhodovacích problémů a jejich řešení v rámci stávajících vojenských rozhodovacích procesů; - typ osobnosti rozhodovatele a jeho schopnost řešit komplexní vojenské rozhodovací problémy vychází z původního výkladu Boydovy teorie rozhodovacího cyklu, tzv. OODA Loop; - míra přístupu k naplnění vojenského rozhodovacího cyklu spočívá v trojím účelu procesů plánování a řízení boje. První je dán organizační strukturou štábu vojsk a zabezpečuje plynulý chod procesu, druhý je dán dokumentační administrací rozhodování a řízení, třetí vyjadřuje obsah a posloupnost řešených rozhodovacích problémů; - měnící se okruhy požadovaných informací a tím pádem i měnící se požadavky na zpravodajskou podporu vojenských rozhodovacích procesů. 4.2 Aplikace teorie multikriteriálního hodnocení na výběr a stanovení priorit CCIRs a PIRs Podstata rozhodovacího problému při stanovení CCIRs a následně PIRs spočívá ve výběru odpovídajících faktorů z množiny faktorů operační situace. Cílem je vybrat ty faktory, které odpovídají určeným kritériím. Jako hodnotící kritéria práce definuje: - vliv na úspěšnost splnění úkolu; - pravděpodobnost projevu faktoru v určitém čase nebo časovém úseku, - dostupnost informací k danému faktoru; - čas vymezující urgentnost znalosti stavu faktoru operační situace; - charakter vlivu faktoru vyjadřující, zda projev představuje v daném okamžiku očekávání, příležitost nebo hrozbu. Z množiny faktorů operační situace, jejich stavů a podmínek{f i }, i =1,2, vybíráme faktory f h odpovídající konkrétním hodnotám kritérií. 5 Compehensive Approach to Operations 108

5 { : 0,5 0,5 2 1 } fh i f u( f ) p( f ) d( f ) = Kde u(f) je hodnota kritéria vlivu na úspěšnost splnění úkolu; p(f) je hodnota kritéria pravděpodobnosti projevu faktoru a d(f) je hodnota kritéria dostupnosti informací o faktoru. Takto získanou podmnožinu faktorů { f h}; h= 1, 2,..., je nutné podrobit dalšímu hodnocení pomocí kritérií času a charakteru vlivu faktoru. Obrázek 1: Aplikovaný postup stanovení CCIRs v rámci analýzy úkolu Návrh procesního modelu hodnocení je zakomponován do stávajících procesů operačního plánování. 4.3 Experimentální ověření použitelnosti aplikované metody multikriteriálního hodnocení Experimentálně byla ověřena použitelnost navrhované metody multikriteriálního hodnocení faktorů operační situace za účelem výběru a stanovení priorit CCIRs a následně PIRs. Na základě provedení a analytického vyhodnocení výsledků experimentu lze vyvodit následující podstatné závěry: - komplexnost operačního prostředí má přímý vliv na schopnost jedince objektivně posoudit faktory operační situace. Tento závěr potvrzuje obsahové zaměření hodnotící tabulky faktor dedukce závěr obsažené v alianční direktivě COPD; 109

6 - komplexnost operačního prostředí vyjádřena rámcem faktorů operační situace PEMSII nebo ASCOPE, a způsob jejich hodnocení pomocí tabulky faktor dedukce závěr vyžadují aplikaci vědecké metody pro hodnocení významu jednotlivých faktorů a jejich priorit; - výsledky experimentu potvrzují platnost teorie Boydova rozhodovacího cyklu ve smyslu vlivu typu osobnosti, jeho vzdělání a zkušeností na analýzu a syntézu dostupných informací hodnocení faktorů operační situace; Obrázek 2 Počet a rozptyl preferencí faktorů operační situace subjekty - Výsledky experimentu potvrdily vyslovenou hypotézu, že použití aplikované metody multikriteriálního hodnocení založené na teorii fuzzy logika ovlivní výběr a stanovení priorit CCIRs a PIRs. Rozdíl mezi výsledky použití standardní doktrinální a aplikované metody multikriteriálního hodnocení se projevil v rozdílnosti preferencí, rozptylu hodnot vlivu faktoru na úspěšnost splnění úkolu a v rozdílu výběru faktorů ve vztahu k lokálnímu nebo globálnímu dopadu na splnění úkolu; - Aplikovaná metoda multikriteriálního hodnocení založená na teorii fuzzy logika přinesla snížení rozptylu názorů na stanovení priorit CCIRs a PIRs. Výběr a hodnocení CCIRs a následně PIRs z množiny faktorů operační situace je možné provádět s využitím tabulky faktor dedukce závěr za předpokladu, že faktory operační situace budou zarámovány oblastmi PEMSII, ASCOPE a/nebo METT-TC. Kolektivní výběr množiny faktorů a jejich multikriteriální hodnocení přináší výsledky, které jsou objektivnější, než výběr a hodnocení provedené jedincem. 5. Závěr Práce autora rozvíjí vědní obor aplikací teorie řízení, respektive teorie rozhodování se zaměřením na vojenské rozhodovací procesy. Přínos spočívá ve vymezení vlivu operačního prostředí na hodnocení faktorů operační situace a v navržení metody multikriteriálního hodnocení těchto faktorů pro výběr a stanovení priorit požadavků na informace. Práce rozvíjí teorii vojenského rozhodování o vliv subjektivního faktoru na výběr 110

7 a preference požadovaných informací. Práce rozvíjí vědní obor tím, že aplikuje teoretické poznatky multikriteriálního hodnocení a vyvozuje závěry pro vojenské rozhodovací procesy. Využitelné výsledky výzkumu je možné rozdělit do oblastí: a) Analýzy stávajících zahraničních a aliančních doktrinálních materiálů řešících výběr a stanovení priorit CCIRs a PIRs a jejich porovnání s národními doktrinálními materiály. Závěry z analýzy je možné využít jako doporučení při zpracování nového vydání vojenských publikací řady Pub Velení a řízení v operacích; b) Analýzy a zhodnocení dopadu teoretických základů vojenského rozhodování, teorie multikriteriálního hodnocení a vlivu operačního prostředí na výběr a stanovení priorit CCIRs a PIRs; c) Aplikace metody multikriteriálního hodnocení založené na teorii fuzzy logika. Navržením modelu hodnocení faktorů operační situace pro stanovení CCIRs a PIRs v rámci vojenských rozhodovacích procesů v procesu operačního plánování. Dále navržení hodnotících kritérií pro výběr a stanovení priorit CCIRs a PIRs; d) Experimentálního ověření hypotézy, že multikriteriální metody hodnocení podporující rozhodování kladně ovlivní výběr a stanovení priorit CCIRs a PIRs na úrovni štábu vojsk AČR. Experiment současně potvrdil, že navržená metoda je použitelná a přináší lepší výsledky než standardní doktrinální metody. Výsledky experimentu potvrzují, že použití metody multikriteriální metody hodnocení založené na teorii fuzzy logika pro rozhodování ve vojenských rozhodovacích procesech je možné a může výrazně eliminovat subjektivní faktor. Jejich použití je ale limitováno celou řadou podmínek, které musí být pro jejich použití splněny. První podmínkou a současně omezujícím faktorem je dostupný čas. V průběhu krizového plánovacího procesu a v průběhu řízení boje nikdy nebude dost času na přípravu nástrojů pro multikriteriální hodnocení. Využití je možné jen tehdy, pokud budou nástroje předem připraveny již v průběhu předběžného operačního plánování na konkrétní plánovací situace formou standardních operačních postupů. Faktor dostupného času lze nahradit přípravou, a to buď ve formě softwarových aplikací, do kterých se zaznamenávají potřebná data, přípravou specialistů štábu vojsk. Druhou podmínkou je, že uživatelé těchto nástrojů jim musí rozumět a musí znát jejich silné a slabé stránky. Toho lze dosáhnout jen teoretickou a praktickou přípravou na odpovídající kvalitativní úrovni a to jak v technické, tak intelektuální. Na operačním štábu technické věci, přípravu dokumentů a podpůrných produktů řeší administrátoři ve funkcích rotmistrů a praporčíků. Tito by museli umět s nástroji zacházet, což vyžaduje určité matematické znalosti a znalosti nástrojů MS Office. Intelektuální rovina je zajištěna připraveností vyšších důstojníků, kteří se podílí na rozhodování a přípravě podkladů pro rozhodnutí. Vyšší důstojníci by měli rozumět procesům řízení a chápat takové pojmy jako jsou dobře a špatně strukturované rozhodovací problémy, rozhodování za nejistoty, vliv funkce utility při rozhodování, postoj k riziku apod. Bez toho, že by si uvědomovali nástrahy rozhodovacích procesů, nelze metody rozhodování použít. Třetí podmínkou je zajištění kompetentnosti velitelů a štábů k rozhodování. Velitelé a štáby budou kompetentní pouze tehdy, jestliže budou mít dostatečné vzdělání a zkušenosti. Podle Beckmanovy hierarchie 111

8 znalostí [1], rozhodovatelé musí umět interpretovat dostupná data, abstrahovat a aplikovat z nich podstatné a relevantní informace k příslušnému rozhodovacímu problému. Na základě získaných znalostí a zkušeností musí být schopni interpretovat informace v souladu s platnými doktrinálními principy, omezeními danými například pravidly pro nasazení sil, a dokázat vše aplikovat na konkrétní podmínky operačního prostředí. Tím dosáhnou expertní schopnost, ke které je nutné přidat schopnost vést podřízené a distribuovat jim v odpovídající formě svou expertní znalost. Takto definovanou kompetenci nelze získat pouhým studiem ani pouhou praxí. Je potřeba kombinovat jak vzdělávání, tak zkušenosti a praxi. Dále se ukazuje jako potřebné rozpracovat teorii a metodologii práce virtuálních skupin štábu vojska, především Skupiny koordinace zpravodajského zabezpečení (Joint Intelligence Coordination Group. Přestože zahraniční doktrinální materiály existenci těchto skupin uvádí a jsou zřizovány v rámci mnohonárodních štábů, tak národní doktrinální materiály o nich nehovoří. V případě Skupiny koordinace zpravodajského zabezpečení se jedná o komplexní problém získávání a vyhodnocování informací, ke kterému by měly přispívat všechny prvky průzkumu vojska, prvek CIMIC, politický a právní poradce atd. Literatura [1] Beckman, Thomas; Liebowitz, Jay. Knowledge organizations : What every manager should know. Florida: CRC Press, s. ISBN [2] Campaign Planning Handbook AY 09. Carlisle, Pensylvania : US Army War College, s. [3] Fotr, Jiří, et al. Manažerské rozhodování: postupy, metody a nástroje. Vydání I. Praha: Ekopress, s.r.o., s. ISBN [4] SOP EU OHQ(FHQ). Standard Operation Procedure of the EU Operational Headquarters. Postupim: EU OHQ Postupim, not specified s. 112