2000 INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ

Transkript

1 INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ

2 ReferenËnÌ informaënì st edisko Vröovick 65, Praha 10 EKO VIS INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ RoËnÌk X Ë. 2 Vyd no ve spolupr ci s»esk m ekologick m stavem

3

4 Obsah strana STUDIE A SOUBORN INFORMACE...5 Mezin rodnì dokumenty a v sledky mezin rodnìch setk nì t kajìcì se v chovy, vzdïl v nì, osvïty a pr ce s ve ejnostì v oblasti ûivotnìho prost edì...5 INFORMACE Z EU/ES EKOLOGICK MONITOR. KR TK ZPR VY ZE ZAHRANI»NÕCH PERIODIK...50 EKOLOGICK MONITOR. KR TK ZPR VY ZE ZAHRANI»NÕCH PERIODIK...66 PÿEHLED ODBORN CH AKCÕ V OBLASTI éivotnõho PROSTÿEDÕ SEZNAM»ASOPISŸ OBJEDNAN CH STÿEDISKY VIS RESORTU A SPOLUPRACUJÕCÕCH ORGANIZACÕ V ROCE EKO VIS. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ 3

5

6 Studie a soubornè informace»esk ekologick stav oddïlenì osvïty Vröovick 65, Praha 10 Mezin rodnì dokumenty a v sledky mezin rodnìch setk nì t kajìcì se v chovy, vzdïl v nì, osvïty a pr ce s ve ejnostì v oblasti ûivotnìho prost edì Praha, 1999

7

8 Studie a soubornè informace VODEM Z vïry mezin rodnìch konferencì a setk nì vyjad ujì pozn nì, ûe stïûejnìm bodem pèëe o ûivotnì prost edì jev chova, vzdïl v nì, osvïta a informovanost lidì o stavu a v voji ûivotnìho prost edì. Znalosti o ûivotnìm prost edì, vytv enì pozitivnìch postoj a n cvik dovednostì v oblasti pèëe o ûivotnì prost edì jsou obsahem ekologickè v chovy, vzdïl v nì a osvïty. Od p elomu 60. a 70. let se zaëìn na mezin rodnìm poli uûìvat termìn Ñenvironmental educationì, vëeö- tinï Ñv chova a vzdïl v nì k pèëi o ûivotnì prost edìì. V souëasnè angliëtinï jetakè uûìv n pojem Ñpublic participationì ( Ëast ve ejnosti) nebo Ñpublic awarenessì (povïdomì ve ejnosti). V ËeötinÏ se od roku 1985 uûìv pojem Ñekologick v chovaì, kter m zd raz- Úovat podstatu v chovy smï ujìcì k pochopenì prov zanosti vztah v prost edì (dr. KvasniËkov ). V sou- ËasnÈ dobï sena mezin rodnìm poli prosazujetermìn Ñeducation for sustainable development - v chova k trvale udrûitelnèmu rozvojiì, kter signalizuje prov - zanost ekologickè v chovy s v chovou k pochopenì soci lnìch, ekonomick ch, kulturnìch a dalöìch z konitostì v vojespoleënosti. PÿEHLED UéÕVAN CH ZKRATEK CSD = Commission on Sustainable Development (Komise pro udrûiteln rozvoj)»e =»esk ekologick stav EECONET = (European Ecological Network) Evropsk ekologick sìù EIA = Environmental Impact Assessment (Posuzov nì vliv na ûivotnì prost edì) EHK = Evropsk hospod sk komise EHS = EvropskÈ hospod skè spoleëenstvì ES = EvropskÈ spoleëenstvì EU = Evropsk unie EPOC = Environmental Policy Committee (V bor pro ûivotnì prost edì) EV = ekologick v chova EVV = ekologick v chova a vzdïl v nì (ekvivalent anglickèho Ñenvironmental educationì) EVVO = ekologick v chova, vzdïl v nì a osvïta G-7 = 7 nejvyspïlejöìch zemì svïta G-77 = rozvojovè zemï a»ìna, p edsed Tanz nie GATT = General Agreement on Tariffs and Trade (Vöeobecn dohoda o clech a obchodu) GEF = Global Environmental Facility HDP = hrub dom cì produkt ILO = International Labor Organization (Mezin rodnì organizace pr ce) IPF = Mezivl dnì panel o lesìch IPPC = Integrated Pollution, Prevention and Control (Integrovan prevence a omezov nì zneëiöùov nì) IUCN = The World Conservation Union (SvÏtov svaz ochrany p Ìrody) MAI = Multilateral Agreement on Investment (Multilater lnì dohoda o investicìch) NGO = non-goverment organization (nevl dnì organizace) OECD = Organization on Economic Co-operation and Development (Organizace pro ekonomickou spolupr ci a rozvoj) OSN = Organizace spojen ch n rod SVE = st ednì a v chodnì Evropa UNCED = United Nations Conference of Environment and Development (Konference spojen ch n rod o ûivotnìm prost edì a rozvoji) UNDP = United Nations Development Programme (Program Spojen ch n rod pro rozvoj) UNESCO = United Nations Education, Science and Cultural Organization (Organizace OSN pro vzdïl - v nì, vïdu a kulturu) UNEP = United Nations Environment Programme (Program Spojen ch n rod pro ûivotnì prost edì) UNGASS = United Nations General Assembley Special Session (Zvl ötnì zased nì ValnÈho shrom ûdïnì Spojen ch n rod ) WHO = World Health Organization (SvÏtov zdravotnick organizace) WTO = World Trade Organization (SvÏtov obchodnì organizace) WWF = World Wildlife Fund ép = ûivotnì prost edì 5-AP = 5. akënì program EKO VIS. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ 7

9 Studie a soubornè informace SEZNAM DOKUMENTŸ ÿìmsk smlouva , z Ì - Mezin rodnì konference vl dnìch expert o ochranï a racion lnìm vyuûìv nì zdroj biosfèry, Pa Ìû, Francie , Ëerven/Ëervenec - Mezin rodnì semin o ekologickè v chovï v uëebnìch osnov ch ökol, Carson City, Nevada, USA , listopad - 1. evropsk konference o EV, Ruschlikon, äv carsko , Ìjen - Dokument ÑPeËujeme o Zemiì (Caring for the Earth - A Strategy for Sustainable Living) Rada Evropy schv lila rezoluci ÑZav dïnì princip ochrany p Ìrody do v chovy a vzdïl v nìì Konference OSN o ûivotnìm prost edì, Stockholm, ävèdsko formulov n Program ekologickè Ëinnosti EvropskÈho spoleëenstvì UNEP ve spolupr ci s UNESCO zaëaly spoleënï realizovat program IEEP (Mezin rodnì program v oblasti ekologickèho vzdïl v nì) Charta z bïlehradskèho semin e o ekologickè v chovï = ÑBÏlehradsk chartaì, BÏlehrad, Jugosl vie Deklarace Mezivl dnì konference o ekologickè v chovï, UNESCO-UNEP, Tbilisi T etì Ekologick program ES , 1. Ëervence - Jednotn evropsk akt Z vïry z Mezin rodnìho kongresu o v chovï a p ÌpravÏ odbornìk v oblasti ûivotnìho prost edì ÑDeset let po Tbilisiì, Moskva Rezoluce Rady ES k pokraëov nì a realizaci ekologickè politiky a akënìho programu ES Rezoluce Rady ES a ministr ökolstvì k ekologickè v chovï, Brusel, Belgie Zahajuje Ëinnost Evropsk agentura pro ûivotnì prost edì (EEA) zpr vy UNEP ÑEkologickÈ perspektivy do roku 2000ì a ÑNaöe spoleën budoucnostì Charta pro novou Evropu podepsan z stupci vl d evropsk ch zemì na konferenci KBSE, Pa Ìû, Francie , 6. nora - vstupujev platnost mluva o pr vech dìtïte(schv leno ) PrvnÌ ministersk konference éivotnì prost edì pro Evropu, Dob Ìö,»SFR DoporuËenÌ ze zased nì Rady ministr Rady Evropy k rozvoji ekologickè v chovy ve ökolsk ch systèmech KomiseES vyd v Zpr vu ÑEkologick v chovaì , Ëerven - Summit ZemÏ, Rio de Janeiro, BrazÌlie , Ìjen - SvÏtov kongres k v chovï a komunikaci v oblasti ûivotnìho prost edì, Toronto, Kanada Deklarace o ûivotnìm prost edì a rozvoji - ÑDeklarace z Riaì, Rio de Janeiro, BrazÌlie...13 P t akënì program ES pro ûivotnì prost edì ÑSmÏrem k udrûitelnostiì, na obdobì Smlouva o EvropskÈ unii Rezoluce Rady EvropskÈho spoleëenstvì a z stupc vl d Ëlensk ch st t k Programu koncepce a Ëinnosti ES vevztahu k ûivotnìmu prost edì a trvaleudrûitelnèmu rozvoji , dubna - Ekologick akënì program pro st ednì a v chodnì Evropu (dokument p ijat druhou konferencì ministr ûivotnìho prost edì), Lucern, äv carsko...16 strana 8 EKO VIS. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ

10 Studie a soubornè informace Parky pro ûivot - Akcepro chr nïn zemì v EvropÏ , 1. nora - Evropsk dohoda , Ìjna - T etì konference ministr éivotnì prost edì pro Evropu, Sofie, Bulharsko , Ëervenec - Mezivl dnì semin Commonwealthu o environment lnìm vzdïl v nì, Bradford, Velk Brit nie Mezin rodnì setk nì v AtÈn ch , listopad - Mezin rodnì workshop k EVVO a povïdomì ve ejnosti o trvale udrûitelnèm rozvoji, Pr honiceu Prahy,»R...20 Studie o environment lnìch a ökolnìch iniciativ ch (ENSI - The Study on Environmental and School Initiative) , Ëerven - BÌl kniha , Mezin rodnì konference o v chovï, 45. zased nì, Mezin rodnì kongresovè centrum éeneva, äv carsko , listopadu - Sympozium Agenda 21 - Udrûitelnost - V zva (VÌdeÚsk deklarace), VÌdeÚ, Rakousko , ledna - Mezin rodnì konference ÑPerspektivy trvale udrûitelnèho zp sobu ûivotaì, Olomouc,»R , Ëervna zvl ötnì zased nì ValnÈho shrom ûdïnì OSN (UNGASS) naz vanè ÑSummit ZemÏ IIì nebo takè ÑRio + 5ì, New York, USA , nora - Lok lnì iniciativy pro udrûitelnè vzorce spot eby, VÌdeÚ, Rakousko...29 ÑAgenda 2000ì , 19. nora - Zased nì sekce pro v chovu»eskè komise pro UNESCO, Pa Ìû, Francie , nora - Konference Zelen p te st ednì a v chodnì Evropy, Krakov, Polsko , b ezna - Konference ÑBiodiverzita a trvale udrûiteln venkovì, Lond n, Velk Brit nie , b ezna - Mezin rodnì konference o vodï a trvale udrûitelnèm rozvoji, Pa Ìû, Francie , dubna - Zased nì V boru pro politiku ûivotnìho prost edì Organizace pro hospod skou spolupr ci a rozvoj (OECD EPOC), Pa Ìû, Francie , 20. dubna - 1. kvïtna - 6. zased nì komise OSN pro udrûiteln rozvoj, New York, USA , kvïtna - IV. zased nì Konference smluvnìch stran dohody OSN o biologickè diverzitï, Bratislava, Slovensko , Ëervna - mluva o p Ìstupu k informacìm, Ëasti ve ejnosti na rozhodov nì a p Ìstupu k pr vnì ochranï v z leûitostech ûivotnìho prost edì, Aarhus, D nsko , Ëerven - Protokol o perzistentnìch organick ch polutantech k mluvï o d lkovèm zneëiöùov nì ovzduöì p ech zejìcìm hranice st t, Aarhus, D nsko , listopad - SmÏ ov nì k mìstnìmu udrûitelnèmu rozvoji ve st ednì a v chodnì EvropÏ, Sofie, Bulharsko , 28. z Ì - Mezin rodnì deklarace o ËistöÌ produkci, Soul, Korea , ledna - CeloevropskÈ setk nì expert o udrûitelnèm rozvoji a ekologickè osvïtï, vzdïl v nì a v chovï, Soesterberg, NizozemÌ , 6. dubna - semin p i p Ìleûitosti vyd nì z vïreënè zpr vy OECD ÑHodnocenÌ politiky ûivotnìho prost edì»rì, Pr honice u Prahy,»esk republika , kvïtna - konference VzdÏl v nì a v chova v oblasti ûivotnìho prost edì v EvropÏ, Brusel, Belgie , nora - Hannoversk konference 2000, Hannover, Spolkov republika NÏmecko...48 EKO VIS. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ 9

11 Studie a soubornè informace PÿEHLED ÿìmsk smlouva Smlouva byla podeps na v roce 1957 a v platnost vstoupila v roce JejÌm cìlem bylo integrovat spoleën trh öesti z padoevropsk ch zemì (Belgie, Francie, It lie, Lucembursko, NÏmecko, Nizozemsko) s v hledem na vybudov nì velkèho spoleënèho trhu. Z hlediska ép lzekonstatovat, ûesmlouva postr dala pr vnì z klad k vyd v nì pr vnìch p edpis o ochranï ép, protoûepot ebnè pravomoci neupravovala. Bylo moûnè op Ìt se jen o Ël. 100, v nïmû jednìm z obecn ch cìl smlouvy bylo ÑtrvalÈ zlepöenì ûivotnìch a pracovnìch podmìnekì. 1968, z Ì - Mezin rodnì konference vl dnìch expert o ochranï a racion lnìm vyuûìv nì zdroj biosfèry, Pa Ìû, Francie Po adatel: UNESCO Konference byla rozdïlena na t i sekce, z toho 1 sekce byla vïnov na v chovï a vzdïl v nì, byl zdezpracov n 1. souborn materi l o principech a kolech EVV. 1970, Ëerven/Ëervenec - Mezin rodnì semin o ekologickè v chovï v uëebnìch osnov ch ökol, Carson City, Nevada, USA Po adatel: IUCN - UNESCO V z vïreënè zpr vï byla formulovan prvnì öiroce pojat a öirocep ijìman definice v chovy k pèëi o ûivotnì prost edì: ÑV chova k pèëi o ûivotnì prost edì je proces pozn v nì hodnot a vyjasúov nì z kladnìch princip za Ëelem vytv enì poznatk a p Ìstup nezbytn ch k porozumïnì a docenïnì vz jemn ch vztah mezi ËlovÏkem, jeho kulturou a jeho biofyzik lnìm okolìm. V chova k pèëi o ûivotnì prost edì zahrnuje i praxi v rozhodov nì a vlastnì formulov nì pravidel chov nì a jedn nì vevïcech t kajìcìch sekvality ûivotnìho prost edì.ì 1971, listopad - 1. evropsk konference o EV, Ruschlikon, äv carsko Po adatel: IUCN, komise pro v chovu Z vïreën zpr va byla vyd na jako publikace IUCN v roce1972, byl zdeformulov n n vrh na z ÌzenÌ alternativnì vojenskè sluûby pro pèëi o ûivotnì prost edì. 1971, Ìjen - Dokument ÑPeËujeme o Zemiì (Caring for the Earth - A Strategy for Sustainable Living) ÑPeËujeme o Zemiì je z kladnì dokument svïtovè strategie trvale udrûitelnèho ûivota, tento materi l p ipravilo a vydalo IUCN vespolupr ci s UNEP a WWF. Kapitola ÑZmÏna osobnìch p Ìstup a praktikì uv dì: ÑAby p ijali etiku pro trvale udrûitelnè ûitì, musejì lidè p ezkoumat svè hodnoty a zmïnit svè chov nì. SpoleËnost musì prosazovat hodnoty, kterè podporujì tuto etiku, a zpochybúovat ty, kterè nejsou shodnè s trvale udrûiteln m zp sobem ûivota. Informace musejì b t öì eny prost ednictvìm ökolnìho i mimoökolnìho vzdïl v nì a v chovy tak, aby sepot ebnè akcesetkaly se öirok m porozumïnìm.ì ZajÌmav jetakè kapitola ÑPoskytov nì moûnostì obcìm peëovat o jejich vlastnì ûivotnì prost edìì, kde se Ìk, ûeobcepot ebujì tyto t i druhy akcì: Ëinnou kontrolu nad sv mi vlastnìmi z leûitostmi vëetnï bezpeënèho p Ìstupu ke zdroj m a p imï enèho podìlu na jejich obhospoda ov nì, d lepr vo Ëastnit serozhodov nì a v chovu a vzdïl v nì. (Pozn.:»esk verze je k dispozici v»e, odd. osvïty.) Rada Evropy schv lila rezoluci ÑZav dïnì princip ochrany p Ìrody do v chovy a vzdïl v nìì Konference OSN o ûivotnìm prost edì, Stockholm, ävèdsko Bylo doporuëeno urychlenè vypracov nì mezin rodnìho programu EV formulov n Program ekologickè Ëinnosti EvropskÈho spoleëenstvì UNEP ve spolupr ci s UNESCO zaëaly spoleënï realizovat program IEEP (Mezin rodnì program v oblasti ekologickèho vzdïl v nì) Charta z bïlehradskèho semin e o ekologickè v chovï = ÑBÏlehradsk chartaì, BÏlehrad, Jugosl vie Po adatel: UNESCO PrvnÌ mezin rodnì dokument vïnovan speci lnï EVV, poprvè formulujeosm hlavnìch princip EVV: ï uvaûovat o ép v jeho celistvosti - p ÌrodnÌ i ËlovÏkem vytvo enè, ï b t celoûivotnìm procesem, ï b t interdisciplin rnì, ï zd razúovat aktivnì Ëast v prevenci a eöenì ekologick ch problèm, ï zkoumat problèmy z glob lnìho hlediska, ale p itom vïnovat pozornost, region lnìm rozdìl m, ï se zamï it na souëasnè i perspektivnì situace, ï zkoumat veöker r st a rozvoj z hlediska v voje ép, 10 EKO VIS. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ

12 Studie a soubornè informace ï hl sat v znam a nezbytnost mìstnì, n rodnì a mezin rodnì spolupr ce. (Dle publikace»e ovsk, J. - Z vesk, A.: Stezky k p ÌrodÏ. Praha, SPN 1989.) Deklarace Mezivl dnì konference o ekologickè v chovï, UNESCO-UNEP, Tbilisi Z vïreën dokument z prvnìho jedn nì na rovni vl d o EVV, deklarace rozvìjì principy formulovanè v ÑBÏlehradskÈ chartïì a û d ËlenskÈ st ty, aby se EVV stala souë stì st tnì vzdïl vacì politiky a aby st ty v tèto oblasti navz jem spolupracovaly. Byl zdevypracov n Druh Program ekologickè Ëinnosti ES. (Pozn.: Text deklarace je p etiötïn nap. ve sbornìku ÑPropaganda a ovlivúov nì postoj obyvatel k pèëi o ûivotnì prost edìì z konference»svts v Olomouci 1987.) T etì Ekologick program ES 1986, 1. Ëervence - Jednotn evropsk akt RozhodujÌcÌ vliv na zmïnu Ëinnosti EHS v oblasti ûivotnìho prost edì mïlo p ijetì JednotnÈho evropskèho aktu (z kona) v roce1986, kter vstoupil v platnost 1. Ëervence Uveden z kon zakotvil pot ebnè pravomoci v oblasti ép a doplnil smlouvu o p Ìsluön ustanovenì v samostatnè novè hlavï (nynì XVI - d Ìve VII) Z vïry z Mezin rodnìho kongresu o v chovï a p ÌpravÏ odbornìk v oblasti ûivotnìho prost edì ÑDeset let po Tbilisiì, Moskva Po adatel: UNESCO-UNEP Z vïry konference zd razúujì odpovïdn p Ìstup lidì k eöenì rozpor souëasnèho svïta. V chodiskem je v chova, kter musì usilovat o zmïny v hierarchii hodnot, ovlivúovat etickè z sady lidì a vèst k postupnèmu utv enì ekologickè kultury. TÈto v chovï je nezbytnè poskytnout n leûitou prioritu. MusÌ zahrnovat vzdïl nì, kter m se ovlivúuje p edevöìm racion lnì str nka ËlovÏka, i v chovu p sobìcì na jeho city, v li a aktivitu. RozhodujÌcÌm Ëinitelem v EVV je pedagogick pracovnìk, jehoû kvalifikaci je nezbytnè vïnovat mimo- dnou pozornost. To set k i vedoucìch pracovnìk ve ökolstvì. Z kladem systematickè ekologickè v chovy musì b t ökola, alezd razúujesetèû d leûitost mimoökolnì EV. D leûitè je vytvo enì dobr ch podmìnek pro EVV. DoporuËujesena rovni ökol, region i mezin rodnì rovni vytv et centra pro EVVO, kter budou zaruëovat vysokou odbornou a metodickou kvalitu, koordinaci, spolupr ci i systematick v zkum. (Pozn.: Excerpov no z ËeskÈho textu z vïr signovanèho D. KvasniËkovou ve sbornìku ÑEkologick v chova v Ëinnosti n rodnìch v bor a resort ì z konference»svts v Praze 1988.) Rezoluce Rady ES k pokraëov nì a realizaci ekologickè politiky a akënìho programu ES Mezi prioritnì oblasti jsou za azeny i v chova, profesion lnì vzdïl v nì a odborn p Ìprava v oblasti ûivotnìho prost edì Rezoluce Rady ES a ministr ökolstvì k ekologickè v chovï, Brusel, Belgie Na shrom ûdïnì byli Ëastni minist i ökolstvì zemì ES. Rezoluce se t k zejmèna ökolskè EVV. P edpokl d, ûevöechny oblasti v chovy a vzdïl v nì majì p ispït k zavedenì EVV na ökol ch, bere na vïdomì poûadavek na ekologickè vzdïl v nì pedagog a souhlasì s p ijetìm princip EVV asjejìmzavedenìm ve vöech zemìch ES srovnateln m zp sobem. DoporuËuje Ëlensk m zemìm: ï prosazovat ekologickou v chovu na vöech stupnìch ökol a vypracovat taktiku ekologickè v chovy dostupnou vöem ökol m a dalöìm institucìm, ï vïnovat pozornost ekologickè v chovï p i navrhov nì ökolnìch osnov, zajistit pre- i postgradu lnì vzdïl nì pro uëitele a zajistit v ukovè materi ly pro û ky. (Pozn.:»esk v tah z rezoluce je souë stì usnesenì vl dy»r Ë. 232/92 k Strategii st tnì podpory ekologickè v chovy v»r na 90. lèta.) Zahajuje Ëinnost Evropsk agentura pro ûivotnì prost edì (EEA) zpr vy UNEP ÑEkologickÈ perspektivy do roku 2000ì a ÑNaöe spoleën budoucnostì V obou materi lech se upozorúuje na klìëovou lohu ekologickè v chovy vzhledem k perspektiv m v voje na Zemi Charta pro novou Evropu podepsan z stupci vl d evropsk ch zemì na konferenci KBSE, Pa Ìû, Francie V chartï semj. Ìk : ÑZd razúujemev znam dob e informovanè spoleënosti jako p edpokladu pro to, aby ve ejnost i jednotlivci mohli p ich zet s iniciativami ke zlepöenì ûivotnìho prost edì. Za tìmto Ëelem se zavazujeme, ûe budeme podporovat ekologickè povïdomì ve ejnosti a ekologickou v chovu a vzdïl v nì, jakoû i informov nì ve ejnosti o ekologickèm v znamu politick ch koncepcì, pl n a program.ì (Pozn.: Text Ë sti charty je souë stì usnesenì vl dy»r Ë. 232/92 k Strategii st tnì podpory ekologickè v chovy v»r na 90. lèta.) EKO VIS. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ 11

13 Studie a soubornè informace 1991, 6. nora - vstupuje v platnost mluva o pr - vech dìtïte (schv leno )»l. 29, bod 1.: St ty, kterè jsou smluvnì stranou mluvy, seshodujì, ûev chova dìtïtem smï ovat k Ñv chovï zamï enè na posilov nì cty k p ÌrodnÌmu prost edìì (dlepìsm. e). (Zdroj: ASPI, Mezin rodnì smlouvy, MnohostrannÈ mezin rodnì smlouvy, Mezin rodnì smlouvy o lidsk ch pr vech, sdïlenì Ë. 104/1991 Sb.) PrvnÌ ministersk konference éivotnì prost edì pro Evropu, Dob Ìö,»SFR Byla iniciov na feder lnìm ministrem ûivotnìho prost edì»eskoslovenska Ing. Josefem Vavrouökem. Vyzvala ke komplexnìmu zhodnocenì evropskèho ûivotnìho prost edì a p ijala z mïr k vypracov nì Programu ûivotnìho prost edì pro Evropu. Byla vypracov na zpr va éivotnì prost edì v EvropÏ: hodnocenì z Dob Ìöe. Zde jsou formulov ny nejv znamnïjöì problèmy ûivotnìho prost edì dot kajìcì se Evropy jako celku. Dob ÌöskÈ hodnocenì tvo Ì z klad Programu ûivotnìho prost edì pro Evropu (Environmental Programmefor Europe- EPE) - viz 1995, Sofie DoporuËenÌ ze zased nì Rady ministr Rady Evropy k rozvoji ekologickè v chovy ve ökolsk ch systèmech Vyslovuje p esvïdëenì, ûe ekologick v chova a vzdïl v nì je jeden z nejlepöìch zp sob jak obnovit rovnov hu mezi jednotlivcem a p Ìrodou a jak zajistit rozumnè vyuûìv nì zdroj. V chova a vzdïl v nì by mïly zahrnovat nejen rozvìjenì znalostì a porozumïnì ekologick m z konitostem, ale takè prosazov nì pozitivnïjöìch individu lnìch postoj k p ÌrodÏ a prost edì. DoporuËenÌ d le shled v pot ebu zv öenè pozornosti ekologickè v chovï v osnov ch a jejì prolnutì vöemi p edmïty. Zd razúuje etick p Ìstup, emocion lnì a citov vztah k prost edì. Zahrnuje vyuûìv nì aktivnìch a participativnìch vyuëovacìch metod, vyuûìv nì mimoökolnìch za ÌzenÌ pro EVVO, p Ìpravu a dalöì vzdïl v nì uëitel, vytvo enì v chovn ch are l p i ökol ch pro praktickè aktivity, vytvo enì infrastruktury pro pomoc uëitel m a dalöìm nositel m ekologickè v chovy Komise ES vyd v Zpr vu ÑEkologick v chovaì Je zaloûena na zpr v ch jednotliv ch Ëlensk ch zemì o hlavnìch opat enìch p ijat ch po rezoluci ES z roku Analyzuje aktivity jednotliv ch Ëlensk ch st t (s v bïrem p Ìklad ) a aktivity na rovni ES, stanovuje hlavnì oblasti Ëinnosti. Sumarizuje novè iniciativy Ëlensk ch zemì v oblasti EVVO, jako je definov nì n rodnìch koncepcì (p Ìklady Skotska, Irska, äpanïlska, NizozemÌ, Francie, Vl mska a It lie), opat enì ke koordinaci aktivit (p Ìklady koordinujìcìch org n v NizozemÌ, Valonsku, NÏmecku, It lii a äpanïlsku), zavedenì praktick ch projekt EVVO na region lnì a mìstnì rovni, zesìlenì spolupr ce mezi partnersk mi organizacemi (ökolami, volen mi z stupci, ve ejnou spr vou, profesion ly a nevl dnìmi organizacemi). Zaznamen v trendy propojenì EV s dalöìmi oblastmi v chovy, nap. zdravotnì, k lidsk m pr v m apod. ÿìk, ûeevv Ñm b t povaûov na za integr lnì a z - kladnì souë st vzdïl nì kaûdèho evropskèho obëana, musì b t co nejrychleji posìlena na vöech rovnìch v chovnï-vzdïl vacìho systèmu, m mìt interdisciplin rnì charakter, m b t povaûov na za d leûit prost edek k propojenì v chovnï-vzdïl vacìch institucì s komunitou okolo nich a k posìlenì z jmu û k a student o mìstnì ekologickè problèmy a rozmanitost a zvl ötnosti jejich regionu. Zvl ötnì pozornost m b t vïnov na zejmèna zesìlenì p Ìpravy a dalöìho vzdïl v nì uëitel v oblasti ekologickè v chovyì. V z vïrech zd razúuje nutnost p echodu od dobrovolnè k institucionalizovanè EVVO, od experiment lnìho stadia do stadia, kdy jeevvo dostupn vöem. ES m zajistit finanënì podporu pro experiment lnì iniciativy, zahrnout EVVO do program ES: v mïnnè pobyty ml deûe, specialist v oblasti v chovy (ARION), student ve vyööìm a vysokoökolskèm vzdïl v nì (ERASMUS), spolupr ce univerzit a podnikatelskè sfèry (COMETT), programy pro rozvoj vysokoökolskèho a vyööìho stupnï vzdïl v nì vev chodnì EvropÏ (TEMPUS), zlepöit informovanost o projektech EVVO, rozvinout mezin rodnì spolupr ci. 1992, Ëerven - Summit ZemÏ, Rio de Janeiro, BrazÌlie 1992, Ìjen - SvÏtov kongres k v chovï a komunikaci v oblasti ûivotnìho prost edì, Toronto, Kanada Agenda 21 je hlavnìm v sledn m dokumentem Summitu ZemÏ - Konference OSN o ûivotnìm prost edì a rozvoji (UNCED) v Ëervnu Kapitola 36 se zab v p Ìmo rozvojem ekologickèho vzdïl v nì, v chovy, z jmu ve ejnosti, profesion lnìho vzdïl v nì a odbornè p Ìpravy. Tato oblast je postavena na roveú finanënìch zdroj, technologiì, 12 EKO VIS. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ

14 Studie a soubornè informace vïdy, mezin rodnì spolupr ceatd. Kapitola jerozdïlena na Ë sti: a) ZmÏna orientace v chovy smïrem k trvale udrûitelnèmu rozvoji, b) Zvyöov nì povïdomì ve ejnosti, c) Rozvoj profesion lnìho vzdïl v nì a odbornè p Ìpravy. V Ë sti a) sekonstatuje, ûev chova jepovaûov na za klìëovou pro öì enì trvale udrûitelnèho rozvoje. Materi l zd razúuje lohu ökolnì i mimoökolnì v chovy, zamï enì na p Ìrodu i spoleënost, integraci EVVO do vöech disciplin, vyuûitì tradiënìch i neform lnìch metod a efektivnìch prost edk komunikace. Vypl vajì z toho mj. n sledujìcì koly: ï vl dy by bïhem 3 let mïly aktualizovat nebo p ipravit strategie k za azenì EVVO jako pr ezovèho oboru do v chovy a vzdïl v nì na vöech rovnìch, ï st ty by mïly ustavit n rodnì poradnì a koordinaënì org ny pro EV se zastoupenìm r zn ch ekologick ch, rozvojov ch, v chovnï-vzdïl vacìch iniciativ vëetnï nevl dnìch organizacì, ï org ny odpovïdnè za v chovu a vzdïl v nì by s odpovìdajìcì pomocì obëansk ch skupin a nevl dnìch organizacì mïly zajistit p Ìpravu a dalöì vzdïl v nì uëitel, pracovnìk v mimoökolnì v chovï a ÌdicÌch pracovnìk v oblasti v chovy, ï org ny odpovïdnè za v chovu a vzdïl v nì by mïly podporovat ovï ov nì inovativnìch v chovn ch a v ukov ch metod, ï do 2 let by mïl b t na rovni OSN vytvo en ucelen p ehled o v chovn ch programech a mïl by b t p ipraven nov program v r mci existujìcìho Mezin rodnìho programu ekologickè v chovy (IEEP - spoleënèho projektu UNESCO a UNEP), ï mïla by vzniknout nebo b t posìlena region lnì a n rodnì centra pro interdisciplin rnì v zkum a v chovu a vzdïl v nì v nauk ch o ûivotnìm prost edì a rozvoji, ï mïla by b t podporov na mimoökolnì v chova od mìstnì po n rodnì roveú, ï org ny odpovïdnè za v chovu a vzdïl v nì by mïly s pomocì nevl dnìch organizacì rozvinout programy v chovy a vzdïl v nì dospïl ch. V Ë sti t kajìcì sefinanënìho zajiötïnì sedoporuëuje mj. d t tèto oblasti vyööì prioritu v rozdïlov nì rozpoëtu a chr nit ji p ed restriktivnìmi z sahy a zajistit posun v r mci existujìcìch rozpoët pro v chovu a vzdïl v nì. (Pozn.: Origin l anglickè verze a p eklad ÑKonference OSN o ûivotnìm prost edì a rozvoji, dokumenty a koment e, Management press, Praha 1993ì jsou k dispozici v»e, odd. osvïty, struën souhrn v ËeötinÏ je publikov n nap. ve Zpravodaji 7/1992.) Deklarace o ûivotnìm prost edì a rozvoji - ÑDeklarace z Riaì, Rio de Janeiro, BrazÌlie StruËn dokument vydan na z vïr Konference OSN o ûivotnìm prost edì a rozvoji (UNCED) v Ëervnu 1992 obsahuje27 z sad, z nichû jsou k problematiceevvo relevantnì zejmèna n sledujìcì: Z sada 10 Ot zky ûivotnìho prost edì se nejlèpe eöì za Ëasti vöech zainteresovan ch obëan na vöech rovnìch. Na n rodnì rovni musì mìt kaûd jednotlivec dn p Ìstup k informacìm t kajìcìm se ép, kterè jsou v drûenì ad, vëetnï informacì o nebezpeën ch l tk ch a Ëinnostech probìhajìcìch v jeho komunitï. MusÌ mìt takè moûnost podìlet se na rozhodovacìm procesu. St ty musejì podporovat a napom hat rozvoji vïdomì a Ëasti ve ejnosti tìm, ûe budou v öirokèm mï Ìtku zp Ìstup- Úovat informace. MusÌ b t umoûnïn efektivnì p Ìstup k pr vnìm a administrativnìm akt m vëetnï vyrovn nì a odökodnïnì Z sada 21 Tv rëì schopnosti, ide ly a odvaha mlad ch lidì v celèm svïtï musejì b t mobilizov ny pro vytvo enì glob lnìho partnerstvì, jeû by umoûnilo dos hnout trvale udrûiteln rozvoj a zajiötïnì lepöì budoucnosti pro vöechny lidi. (Pozn.:»esk text je publikov n nap. ve Zpravodaji 7/1992.) P t akënì program ES pro ûivotnì prost edì ÑSmÏrem k udrûitelnostiì, na obdobì Tento program navazuje na p edchozì Ëty i programy, kterè byly p ijìm ny vûdy na obdobì 4-5let,v adï ohled se od nich vöak liöì. Program byl souë stì p Ìprav EU na UNCED, jehoû cìlem bylo p ijetì novèho spoleënèho - glob lnìho - pohledu na ûivotnì prost edì, na jeho ochranu a zlepöov nì v souvislosti vyööì kvalitou ûivota obyvatel celè zemïkoule. OdpovÌdal vöak takè na jedn nì UruguyajskÈho kola GATT a odr ûel podstatnè zmïny v evropskè hospod skè integraci (p Ìprava jednotnèho vnit nìho trhu ES a vznik EU na z kladï MaastrichtskÈ smlouvy). V tèto souvislosti b v Ëasto zmiúov n fakt jistèho omezenì suverenity p i vstupu do Unie na jednè stranï a jist kompenzace tohoto procesu v d sledku st le rostoucìho pocitu soun leûitosti a solidarity mezi jejìmi Ëlensk mi st ty, rozvoje region lnì politiky a meziregion lnì spolupr cea zvl ötï usnadnïnì spolupr ces dalöìmi svïtov mi seskupenìmi ekonomickèho, resp. jinèho charak- EKO VIS. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ 13

15 Studie a soubornè informace teru na stranï druhè. Ochrana ûivotnìho prost edì je sdìlenou odpovïdnostì a kompetencì Evropsk ch spoleëenstvì a jejich Ëlensk ch st t. Program vöak tèû zd razúujety oblasti a Ëinnosti, v niû je loha SpoleËenstvÌ nezastupiteln. 5. akënì program pro ûivotnì prost edì p edstavuje z kladnì politicko-strategick dokument Unie pro oblast ûivotnìho prost edì nejmènï v obdobì a vzhledem ke svè komplexnosti pravdïpodobnï i pro dalöìch let. Program vych zì z principu subsidiarity a principu integrity. Vyûaduje integraci aspekt ochrany ûivotnìho prost edì do vöech strategiì a politik Unie. P itom se p edpokl d rovnocenn spolupr ce st tu, soukromè podnikatelskè sfèry a öirokè ve ejnosti. loha st tu spoëìv p edevöìm v navrhov nì a p ijìm nì legislativyavneposlednì adï takè v oblasti hospod skèho pl nu, v zemnìm pl nov nì, p i ÌzenÌ trhu pomocì daúovè politiky, p i ÌzenÌ vzdïl vacìho a ökolicìho procesu, p i poskytov nì informacì, p i udïlov nì st tnì podpory a p i vykon v nì dohledu a kontroly. lohou mìstnìch a region lnìch org n je zejmèna v kon funkcì Ñp ÌsluönÈho aduì a praktickè aplikaceprincipu subsidiarity. Podnikatelsk sektor m ûe spolupracovat na z kladï dohod uzav en ch se st tem, podìlet se na plnïnì z vïr vyt Ëen ch st tem, nebo vyvìjet vlastnì iniciativu nad r mec sv ch povinnostì. StanovenÌ r mce a dosahu zmìnïn ch dobrovoln ch dohod vöak musì b t lohou st tu. ÑNov p Ìstupì d v p ednost aktivnì, vst ÌcnÈ a dobrovolnè spolupr ci vöech v öe jmenovan ch skupin, spolupr ci vych zejìcì ze znalostì strategiì a cìl a d le metod, prost edk a n stroj k jejich dosaûenì p ed jednostrann m na izov nìm, ne stupnou kontrolou p edpis a n sledn m (Ëasto m lo nebo i opaënï Ëinn m), sankcionov nìm vedoucìm navìc nez Ìdka k daleko ökodlivïjöìmu obch zenì p edpis. Podnikatelsk sektor i öirok ve ejnost musejì b t p edevöìm plnï a spr vnï informov ny, aby na z kladï toho mohly aktivnï p ispìvat k rozhodov nì. MusejÌ vöak b t k takovèmu postupu takè vhodnï motivov ny. 5. akënì program lzeshrnout do n sledujìcìch pïti klìëov ch prvk : ï integrace hledisek ochrany ûivotnìho prost edì do dalöìch politik SpoleËenstvÌ, ï rozöì enì souboru n stroj pouûìvan ch k ochranï ûivotnìho prost edì vëetnï n stroj ekonomick ch, ï partnersk Ëast p i realizaci - Unie, administrativ Ëlensk ch st t, ve ejnosti a soukromèho sektoru - zaloûen na sdìlenì odpovïdnosti, ï p ijìm nì, zav dïnì a d raznè uplatúov nì komunit rnì i harmonizovanè legislativy Ëlensk ch st t, ï nevyhnutelnost mezin rodnì spolupr ce, v nìû by UniemÏla zd raznit svou vedoucì lohu a posìlit svou iniciativu. Z jem programu je soust edïn p edevöìm na: ï udrûitelnè nakl d nì a hospoda enì s p ÌrodnÌmi zdroji, mj. na öetrnè hospoda enì s p dou a vodou, zachov nì p ÌrodnÌ a krajinnè rozmanitosti a ohleduplnè vyuûìv nì pob eûnìch zûn, ï integrovan p Ìstup kekontrolezneëiötïnì ûivotnìho prost edì a p edch zenì vzniku odpad, ï omezenì spot eby energie z jejìch neobnoviteln ch zdroj, ï zlepöenì ÌzenÌ mobility, mj. na racion lnì pl nov nì rozmìstïnì dopravnìch tepen a efektivnì vyuûìv nì dopravnìch prost edk, ï p ijetì opat enì ke zlepöenì kvality ûivotnìho prost edì ve mïstech a p ÌmÏstsk ch oblastech, ï zlepöenì zdravotnìho stavu a zv öenì pocitu bezpeënosti u obyvatel, mj. na lepöì hodnocenì rizik a jejich ÌzenÌ a jadernou bezpeënost a ochranu proti oz enì. CÌleakËnÌho programu jsou soust edïny do tïchto ekonomick ch sektor : pr mysl, energetika, doprava, zemïdïlstvì a cestovnì ruch. Ochrana ûivotnìho prost edì musì b t zaloûena p edevöìm na p esvïdëenì o jejì nikoliv pouze nutnosti, ale i vöeobecnè v hodnosti, kter je demonstrov na nap Ìklad pr vï plnïnìm z vïr 5. akënìho programu (AP). Z toho takè vych zì komision lnì n vrh revize 5AP - Ñnov akënì pl n EU pro ûivotnì prost edìì. Jako nejz vaûnïjöì oblasti stanovì nov akënì pl n n sledujìcì: D sledn aplikace principu integrity v sektorech zd raznïnèho z jmu: v zemïdïlstvì, dopravï, energetice, pr myslu a turismu. TakovÈ rozöì enì souboru n stroj, kterè by skuteënï posìlilo smï ov nì k udrûitelnèmu rozvoji (vyuûìv nì trûnìch mechanism, vyuûìv nì n stroj horizont lnìho z bïru - informace, dialog z ËastnÏn ch skupinö, efektivnì vyuûitì finanënìch mechanism Unie), zv öenì Ëinnosti evironment lnì legislativy, podpora aktivit souvisejìcìch s informovanostì a vzdïl v nìm laickè i odbornè ve ejnosti, posìlenì vedoucì a iniciativnì roleuniev mezin rodnìm kontextu, s d razem na spolupr ci se zemïmi st ednì a v chodnì Evropy. 14 EKO VIS. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ

16 Studie a soubornè informace JenutnÈ pokraëovat a prohloubit Ëinnosti soust edïnè k eöenì jednotliv ch dìlëìch tèmat 5AP, jako jsou p edevöìm: ï klimatickè zmïny, ï poökozov nì ozonovè vrstvy ZemÏ, ï acidifikacea kvalita ovzduöì, ï nakl d nì s vodnìmi zdroji, ï nakl d nì s odpady, ï ochrana proti hluku, ï ochrana p Ìrody a zachov nì biodiverzity, ï komplexnì p Ìstup k nakl d nì s chemick mi l tkami a p Ìpravky. Z toho takè vypl vajì konkrètnì cìleakënìho pl nu: ï redukcea postupn stabilizaceprodukcesklenìkov ch plyn, zvl ötï CO 2, ï zv öen d raz na eliminaci plyn poökozujìcìch ozonovou vrstvu ZemÏ, ï st lè sledov nì kvality okolnìho ovzduöì a stupnï acidifikace, formulacestrategiekezjiötïnì kritick ch z tïûì, stanovenì kvalitativnìch cìl pro vybranè polutanty, v voj spoleën ch postup pro sledov nì a hodnocenì kvality ovzduöì, ï vytvo enì komplexnì strategie k nakl d nì s vodnìmi zdroji, zaloûenè na integr lnìm pl nov nì a ÌzenÌ nakl d nì sezdroji povrchovè i podzemnì vody, sledov nì kvalitativnìch i kvantitativnìch hledisek nakl d nì s vodnìmi zdroji k zajiötïnì udrûitelnèho p Ìstupu k tïmto zdroj m, ï aktualizace komplexnì komunit rnì strategie k nakl d nì s odpady, s d razem na vyhodnocenì a vyuûitì v sledk dosavadnìch projekt a program, podpora trhu s recykl ty, zvl ötï na podkladï vyuûitì v sledk anal zy ûivotnìho cyklu v robk, dalöì rozvoj a aplikacekoncepcekoncepceodpovïdnosti v robce, uplatnïnì principu sdìlenè odpovïdnosti, ï komplexnì p Ìstup k ochranï proti hlukov m emisìm, ï ochrana p Ìrody a biologickè rozmanitosti, ï komplexnì r mec pro ÌzenÌ rizik, ï dopracov nì aktualizacelegislativy pro nakl d nì a nebezpeën mi chemik liemi zvl ötï v mezin rodnìm kontextu, ï p ijetì opat enì k nakl d nì s pesticidy pro zemïdïlskè i nezemïdïlskè Ëely, ï omezenì Ëi vylouëenì toxick ch l tek a p Ìpravk z bïûnèho pouûìv nì, ï sledov nì nov ch technologiì z hlediska usmïrúov nì jejich vhodnèho a nekonfliktnìho vyuûìv nì. Z vïr P vodnì stanovisko novè komisa ky pro ûivotnì prost edì, kter pl n p ebìrala, bylo zaloûeno na pochyb ch o jeho splnitelnosti. Od poë tku svèho p sobenì poukazovala i na mnohomluvnost a nepr hlednost environment lnìch p edpis SpoleËenstvÌ. U zrodu novèho akënìho pl nu byla jiû komisa ka Bjerregard p Ìtomna, nicmènï hodnotit ho lzeobdobnï, pokud si neuvïdomìme, ûe5ap jeplnïn. Jevöak plnïn trochu jinak, neû (nap. na UNCED) se p vodnï zam ölelo; je plnïn p edevöìm tam, kde nejv znamnïjöì skupina - v robnì, obchodnì a energetickè spoleënosti - vidì v hodnost jeho plnïnì i za souëasn ch politick ch a legislativnìch podmìnek. (Zpracov no s vyuûitìm publikace: KoËÌkov, P.: Evropsk Unie a ûivotnì prost edì. Ostrava, Montanex 1998.) Smlouva o EvropskÈ unii Maastrichtsk smlouva (k jejìmu podpisu doölo v nizozemskèm mïstï Maastricht) vstoupila v platnost 1. ledna Tento akt p edstavuje novou etapu evropskè integrace, kter navazuje na pov leën v voj. Smlouva upravujea doplúujeÿìmskou smlouvu z roku 1957 o z ÌzenÌ EHS. Stanovila t i etapy vytv enì EvropskÈ hospod skè a mïnovè uniea zakl d principy politickè unie. Ot zk m ép je vïnov na v preambuli Ë st obsahujìcì ustanovenì o odhodl nì Ñnapom hat ekonomickèmu a soci lnìmu pokroku n rod v r mci zavröov nì vnit nìho trhu i posìlenì soudrûnosti a ochrany ép, prov dït politiku zabezpeëujìcì pokrok v ekonomickè oblasti, kter prov zì paralelnï pokrok v ostatnìch oblastechì. D lejevyj d eno rozhodnutì ÑpokraËovat v procesu vytv enì mezi n rody Evropy st leuûöìho svazku, v nïmû jsou rozhodnutì ËinÏnaì. Protoûe Smlouva o zaloûenì Evropsk ch spoleëenstvì v aktu lnìm platnèm znïnì vesmyslu zmïn zakotven ch Jednotn m evropsk m aktem z roku 1987 a zmïn proveden ch Maastrichtskou smlouvou z roku 1992 vymezuje adu z vaûn ch kol pro ép, citujeme ty jejì Ël. nebo ustanovenì, kterè jsou z hlediska pèëe o ép d leûitè:»l. 2 definuje kol Ñpodporovat harmonick a vyv - ûen rozvoj hospod sk ch ËinnostÌ ve SpoleËenstvÌ, trval a neinflaënì hospod sk r st respektujìcì épö.ì. V Ël. 3 smlouva stanovuje nïkterè Ëinnosti, kterè vedou k dosaûenì cìl. Mezi nimi je uvedena i politika v oblasti ûivotnìho prost edì. EKO VIS. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ 15

17 K d leûit m cìl m SpoleËenstvÌ pat Ì kromï ochrany a zlepöov nì kvality prost edì, ochrany lidskèho zdravì a efektivnìho i racion lnìho vyuûìv nì p ÌrodnÌch zdroj takè Ñpodpora opat enì na mezin rodnì rovni ËelÌcÌch region lnìm a celosvïtov m problèm m épì (viz Ël. 130r, odst. 1). Principy jednotnè politiky ép upravuje smlouva Ël. 130r a 130t, jeû formulujì z kladnì cìle a principy politiky ép (princip p edbïûnè opatrnosti, princip prevence, princip integrity a princip zneëiöùovatel platì). V Ël. 130s (odst. 2) jsou zvl öù vyëlenïny oblasti a odchyln postup rozhodov nì u nïkter ch p edpis p edevöìm fisk lnì povahy, opat enì, kter se t kajì zemnìho pl nov nì, vyuûìv nì p dy, s v jimkou nakl d nì s odpady, a opat enì obecnè povahy, d le opat enì t kajìcì se hospoda enì s vodnìmi zdroji a opat enì ovlivúujìcì ËlenskÈ st ty p i v bïru energetick ch zdroj a z kladnì skladbu jejich z sobov nì energiì. Mezi d leûit ustanovenì smlouvy pat Ì financov nì politiky ép a podmìnky vyuûìv nì tzv. Fondu soudrûnosti (Cohesion Found) slouûìcìho k poskytov nì finanënìch prost edk na projekty v ép a transevropsk ch sìtì t kajìcìch sedopravnì infrastruktury. V souvislosti s touto smlouvou jenutnè uvèst, ûeklade d raz na vyv ûen ekonomick a soci lnì rozvoj region SpoleËenstvÌ. Vych zì se z pozn nì, ûe nerovnomïrnost v vojejejednou zezjevn ch p ÌËin environment lnï destruktivnìch aktivit a jejich geografickèho soust edïnì v zaostal ch regionech n slednï p ednostnï vyuûìvan ch a devastovan ch. Zdroj: Smlouva o EvropskÈ unii, Smlouva o zaloûenì EvropskÈho spoleëenstvì. Praha, Victoria publishing Studie a soubornè informace Rezoluce Rady EvropskÈho spoleëenstvì a z stupc vl d Ëlensk ch st t k Programu koncepce a Ëinnosti ES ve vztahu k ûivotnìmu prost edì a trvale udrûitelnèmu rozvoji Dokument navazuje na p edchozì dokumenty ES a zejmèna na jedn nì a dokumenty Konference OSN o ûivotnìm prost edì a rozvoji (UNCED) v Ëervnu Rada ES a z stupci vl d Ëlensk ch st t ES souhlasì, ûedosaûenì trvaleudrûitelnèho rozvojevyûaduje v znamnè zmïny v souëasn ch zp sobech rozvoje, v roby, spot eby a chov nì. V Ë sti I. jsou jako hlavnì aktè i ochrany ûivotnìho prost edì identifikov ny org ny ve ejnè spr vy, podniky a öirok ve ejnost. Jedna z oblastì, kde org ny st tnì spr vy a samospr vy mohou hr t rozhodujìcì roli, je informovanost ve ejnosti, jejì v chova a p Ìprava odbornìk. Kapitola 7.5 ÑVe ejn informovanost, v chova a vzdïl v nìì konstatuje vzr stajìcì z jem ve ejnosti o problematiku ûivotnìho prost edì a pot ebu ucelenè strategie informov nì ve ejnosti. Jako nutn podmìnka pro odpovïdnè rozhodov nì spot ebitel je uvedena nutnost dnèho oznaëov nì v robk v robci a zn mka Ñekologicky öetrn v robekì zav dïn postupnï v zemìch ES. Zd raznïna jed leûitost ökolnì v chovy a vzdïl v nì, kde je v chozìm materi lem pro spoleënè silì zemì ES rezoluce k ekologickè v chovï z roku Program poûaduje jejì rychlejöì realizaci. ÑNauka o ép - aù uû jako samostatn p edmït nebo integrovan do studia p ÌrodnÌch a spoleëensk ch vïd nebo spojen s v ukou jin ch p edmït pro kaûdodennì ûivot - obëanskè nauky, politick ch nauk, pr myslov ch vztah, zdravotnì v chovy - by mïla b t zahrnuta nejpozdïji do roku 2000 do vöech osnov z kladnìch a st ednìch ökol a co nejd Ìve po tomto datu zahrnuta mezi p edmïty, z nichû lze volitelnï skl dat zkouöky. Aby sedos hlo tïchto cìl, budenutnè bez odkladu iniciovat ustavenì univerzitnìch kurz a letnìch ökol, program a publikacì pro vzdïl v nì uëitel a v voj ekologickè literatury a uëebnìch pom cek.ì Kapitola 7.6 ÑProfesion lnì vzdïl v nì a odborn p Ìpravaì shrnujepoûadavky na odbornou p Ìpravu ve ve ejnèm i soukromèm sektoru (rozhodov nì a management, vodnì hospod stvì, spory energie a hospoda enì s odpady, monitorov nì standard, provoz odpadov ch center a ËistÌren odpadnìch vod, EIA...).» st I. obsahuje i tabulku opat enì do roku 2000, kter zahrnuje mj. integraci EVVO do vöech z kladnìch a st ednìch ökol prost ednictvìm takov ch ËinnostÌ, jako jenap. pedagogick v zkum, p Ìprava v ukov ch materi l, ökolenì uëitel, zaëlenïnì EVVO do osnov.» st III. za azujemezi priority Ñinformovanost, v chovu a profesion lnì vzdïl v nì vöech hospod sk ch subjekt ì. 1993, dubna - Ekologick akënì program pro st ednì a v chodnì Evropu (dokument p ijat druhou konferencì ministr ûivotnìho prost edì), Lucern, äv carsko Souhrn: Mezi bezprost ednì investiënì priority je mj. za azeno zajiötïnì prost edk na Ñbudov nì institucìì, vëetnï Ñpodpory zav dïnì ekologick ch p edmït do ökolnìch osnov a do program ökolenì p i zamïstn nìì. Po zajiötïnì zmìnïn ch opat enì lze pl novat kr tkodobè investice v prioritnìch oblastech, mezi nïû 16 EKO VIS. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ

18 Studie a soubornè informace pat Ì i Ñrozvoj sbïru, interpretace a rozöi ov nì ekologick ch informacìì kapitola ÑBudov nì lepöìch institucìì: Jako jedna zeöesti oblastì jev tèto kapitoleza azena ÑKapacita managementu, v chova a vzdïl v nìì (d le ÑAngaûovanost pro ûivotnì prost edìì, ÑPr vnì a institucion lnì normyì, ÑEkologick monitoringì, ÑOmezujÌcÌ faktory Ëinnosti politik a realizace projekt,ì ÑRozvoj nov ch partnersk ch vztah a zapojenì soukromèho sektoruì). Konstatujesezde, ûenavzdory urëitè tradici ekologickè v chovy v zemìch st ednì a v chodnì Evropy je vöak Ñd raz kladen na odbornè znalosti a nikoliv na dovednosti ÌdicÌ a politickè a na uvïdomïnì öirokè ve ejnostiì. ÑEkologick v chova a vzdïl v nì musì v zemìch st ednì a v chodnì Evropy Ëelit adï spoleën ch problèm, jimiû jsou zejmèna: ï nedostatek z jmu ve ejnosti, kter se projevuje mal m prodejem publikacì o ûivotnìm prost edì a takè mal m zapojenìm, sdïlovacìch prost edk, ï malè poûadavky na ekologickou v chovu a vzdïl - v nì (zvl ötï na vysok ch ökol ch), kterè souvisejì s nìzkou prioritou d vanou ekologick m ot zk m, ï nedostatek koordinace v chovnï vzdïl vacìch institucì s ministerstvy, kter majì zodpovïdnost za ekologickou v chovu a vzdïl v nì, ï zpoûdïnì p i p ÌpravÏ osnov, uëebnìch materi l, uëebnic, program vzdïl v nì uëitel a ostatnìch nezbytnostì, ï odpor k ekologickèmu vzdïl v nì u tïch manaûer a vl dnìch ednìk, kte Ì nejsou p Ìmo zapojeni do ekologickèho managementu, ale kte Ì majì siln vliv na ekonomickou reformu (nap. zamïstnanci ministerstva financì, ÌdicÌ pracovnìci tov ren, pracovnìci obecnìch ad ), ï nedostatek zkuöenostì se z padnìmi zp soby organizov nì ekologickè v chovy a vzdïl v nì, kter vedez padnì donory k dojmu, ûeposkytnut finanënì i odborn pomoc je nedostateënï vyuûìv na, a proto nemajì z jem o rozöi ov nì tèto pomoci.ì Pro zlepöenì ekologickè v chovy a vzdïl v nì se navrhujì Ëty i kroky: ï vypracov nì p ehledu institucì zapojen ch do ekologickè v chovy a vzdïl v nì a rozhodnutì, jak zlepöit jejich Ëinnost, ï revize a inovace uëebnìch program na vöech rovnìch, ï v voj uëebnìch metod pro specifickè cìlovè skupiny, ï vyhodnocenì finanënìch poûadavk, dostupnè finanënì zdroje a hospoda enì s financemi. D lejet eba vytvo it a zavèst program ekologickèho vzdïl v nì pro vysocepostavenè ÌdicÌ pracovnìky na st tnì i mìstnì rovni (vëetnï ministr, jejich n mïstk, editel velk ch podnik ). ÑD leûit m cìlem ekologickè v chovy a vzdïl v nì je zv öenì uvïdomïnì obyvatelstva a jeho aktivnì Ëasti v ekologickè politice. Je dobrè zapojit co nejöiröì okruh profesion lnìch pedagogick ch pracovnìk, nevl dnìch organizacì a sdïlovacìch prost edk.ì kapitola ÑPriority ekologick ch v daj ì: ObsahujeoddÌl ÑInvesticea v chova s d razem na dvojì ziskì, v nïmû sekonstatuje, ûeñinvesticejenutno doprovodit v daji na management, vzdïl v nì pracovnìk a na dalöì programy, kterè budou maximalizovat p Ìnos pro ûivotnì prost edìì. z vïreën kapitola ÑZ kladnì doporuëenìì: Navrhuje mj. Ñreorganizovat priority ve ve ejn ch v dajìchì a v r mci toho Ñfinancovat ökolenì, st ûe a v mïnnè programy, pom hat zav dïnì osnov ekologickè v chovy a vzdïl v nì a finanënï podporovat dalöì aktivity, kter mi jsou budov ny kapacity na lok lnì rovniì. D lejev tèûekapitoleza azen oddìl ÑRozvoj manaûersk ch kapacit, v cvik a vzdïl v nìì (zdejemj. doporuëeno, ûe by ÑzemÏ st ednì a v chodnì Evropy mïly ustavit sìù n rodnìch institucì zapojen ch do ökolenìì) Parky pro ûivot - Akce pro chr nïn zemì v EvropÏ Po adatel: IUCN Dokument, kter je jednìm z ady region lnìch akënìch pl n Komisepro n rodnì parky a chr nïn zemì (CNPPA) SvÏtovÈho svazu ochrany p Ìrody (IUCN) jako souë st Programu IUCN pro chr nïn zemì a EvropskÈho programu IUCN a kter je v sledkem IV. svïtovèho kongresu o parcìch (Caracas, Venezuela 1992).» st IV jenazv na ÑVytv et klima pro spïchì, podkapitola Podpora ve ejnosti chr nïn m zemìm zd vodúuje, proë pracovat s ve ejnostì a jak (Ñtrvale udrûitelnè vyuûìv nì p ÌrodnÌch zdroj m z sadnì souvislost s kaûdodennìm ûivotem kaûdèho ËlovÏka - i toho, kdo nikdy nenavötïvuje a nikdy ani netouûì po n vötïvï chr nïnèho zemìì) a podkapitola V chova EKO VIS. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ 17

19 Studie a soubornè informace veökol ch sevïnujevyuûitì park pro ekologickou v chovu (ÑChr nïn zemì nabìzejì v teënè uëebny pod öir m nebem k vzdïl v nì v öirokè adï obor..., mïla by b t mnohem vìce vyuûìv na pro v chovu cestou bezprost ednì zkuöenosti.ì). (Pozn.: Ëesk i anglick verze k dispozici v»e, odd. osvïty) 1995, 1. nora - Evropsk dohoda Evropsk dohoda zakl d spolupr ci mezi Evropsk mi spoleëenstvìmi a jejìmi Ëlensk mi zemïmi na stranï jednè a»eskou republikou na stranï druhè; podeps na byla 4. Ìjna 1993, vstoupila v platnost po ratifikaci vöemi parlamenty Ëlensk ch zemì 1. nora Vych zìmez citacì z EvropskÈ dohody t kajìcìch se ép. ZaËneme preambulì, kde jsou definov ny cìle dohody, n slednï p ipomeneme ty Ël. dohody, kterè bezprost ednï souvisejì se ép. CÌledohody, jak jeuv dì preambule: ï poskytnout vhodn r mec pro politick dialog umoûúujìcì rozvoj tïsn ch politick ch vztah mezi stranami, ï podporovat rozvoj obchodu a harmonick ch vztah mezi stranami, a tìm posìlit i dynamick hospod sk rozvoj a prosperitu»r, ï poskytnout z kladnu pro finanënì a technickou pomoc SpoleËenstvÌ»eskÈ republice, ï vytvo it vhodn r mec pro postupnou integraci»eskè republiky do SpoleËenstvÌ,»R bude za tìm Ëelem p sobit ke splnïnì nutn ch podmìnek. Hlava I. - Politick dialog Ñ...mezi stranami sezahajujepravideln dialogì.»l. 3 - konstatuje zaëlenïnì»r do skupiny zemì, kterè zìsk vajì pravidelnè informace o ot zk ch projedn - van ch v evropskè spolupr ci, jakoû i v mïnu informacì vevztahu k dosaûenì cìl.»l. 4 - P idruûenì zahrnuje p echodnè obdobì (maxim lnï deset let) rozdïlenè do dvou po sobï jdoucìch etap, z nichû kaûd trv v z sadï 5 let. PrvnÌ etapa zaëìn vstupem dohody v platnost. Hlava II. - VöeobecnÈ z sady»l. 7 - BÏhem obdobì dvan cti mïsìc, kterè budou p edch zet uplynutì prvnì etapy, se sejde Rada p idruûenì, aby rozhodla o p echodu do druhè etapy, jakoû i o moûn ch zmïn ch, kterè by mohly nastat, pokud jde o obsah ustanovenì, jimiû sebude Ìdit druh etapa... Hlava III. oddìl IV - SpoleËn ustanovenì»l. 30, 31 - Tato Dohoda nevyluëuje z kazy nebo omezenì dovozu, v vozu nebo tranzitu zboûì z d vod ve- ejnè mor lky, politiky nebo nebezpeënosti, ochrany zdravì a ûivota lidì, zvì at nebo rostlin, ochrany neobnoviteln ch p ÌrodnÌch zdroj, ochrany n rodnìho bohatstvì, umïleckè, historickè nebo archeologickè hodnoty nebo ochrany duöevnìho, pr myslovèho a obchodnìho vlastnictvì nebo vypl vajìcìch z p edpis o zlatï a st Ìb e. Tyto z kazy a omezenì se nesmïjì st t n stroji svèvolnè diskriminace nebo skrytèho omezenì obchodu mezi stranami... Hlava IV. oddìl III - Sbliûov nì pr va»l SmluvnÌ strany uzn vajì, ûed leûitou podmìnkou pro ekonomickè zapojenì»r do SpoleËenstvÌ je sbliûov nì st vajìcìch a budoucìch pr vnìch p edpis»r s pr vnìmi p edpisy SpoleËenstvÌ.»R vyvine silì k zajiötïnì postupnè sluëitelnosti sv ch pr vnìch p edpis s pr vnìmi p edpisy SpoleËenstvÌ. Hlava IV. oddìl III - Sbliûov nì pr va»l Sbliûov nì pr va budezahrnovat zejmèna tato odvïtvì: celnì pr vo, firemnì pr vo, bankovnì pr vo, danï a vedenì Ët obchodnìch spoleënostì, duöevnì vlastnictvì, ochranu pracovnìk na pracoviöti, finanënì sluûby, pravidla soutïûe, ochranu zdravì a ûivota lidì, zvì at a rostlin, ochranu spot ebitele, nep ÌmÈ zdanïnì, technick pravidla a technickè normy, z kony a p edpisy o jadernè energii, dopravu a ép. Hlava IV. oddìl III - Sbliûov nì pr va»l SpoleËenstvÌ poskytne»r technickou pomoc pro uskuteëúov nì tïchto opat enì. Hlava VI. - Hospod sk spolupr ce»l Pr myslovè normy - Strany budou spolupracovat s cìlem dos hnout plnè shody»r s technick mi p edpisy SpoleËenstvÌ, s evropskou normalizacì a s postupy pro posuzov nì shody. Hlava VI. - Hospod sk spolupr ce»l éivotnì prost edì - Strany budou spolupracovat a posilovat svou spolupr ci v oblasti ép a lidskèho zdravì, kterou povaûujì za prioritnì. Spolupr ce se budet kat: ï ËinnÈho monitorov nì hladin zneëiötïnì, informaënìch systèm a stavu ép, ï boje proti region lnìmu zneëiötïnì ovzduöì p ekra- ËujÌcÌmu hranice, ï trvale nosnèho, ËinnÈho a ekologicky efektivnìho vyuûìv nì energie a jejì v roby, bezpeënosti pr myslov ch z vod, rozvojep Ìsluön ch technologiì a v robnìch proces, ï klasifikace chemik liì a bezpeënèho zach zenì s nimi, 18 EKO VIS. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ

20 Studie a soubornè informace ï ËinnÈho p edch zenì a sniûov nì zneëiötïnì vod, zvl ötï zdroj pitnè vody a vodnìch tok p ech - zejìcìch hranice, ï sniûov nì odpad, jejich navr cenì do obïhu a bezpeënèho ukl d nì (vëetnï radioaktivnìch odpad ), ï vlivu zemïdïlstvì na ép, eroze p dy, ochrany les, flûry a fauny, obnovy ekologickè stability venkova, ï zemnìho pl nov nì vëetnï stavebnìho a urbanistickèho pl nov nì, ï uûìv nì ekonomick ch a fisk lnìch n stroj, ï glob lnì zmïny klimatu a jejìho odvr cenì, ï uvïdomov nì si v znamu ép a v chovy k nïmu, ï mezin rodnìch mluv ép. Spolupr cesebudeuskuteëúovat prost ednictvìm: ï v mïny informacì a odbornìk z oblasti p ed v nì Ëist ch technologiì, rozvoje informaënìch systèmu a ép, ï program odbornè p Ìpravy, ï spoleënè v zkumnè Ëinnosti, ï sbliûov nì pr va, ï spolupr ce na region lnì rovni (vëetnï spolupr ce v r mci EvropskÈ agentury pro ép, aû bude z Ìzena SpoleËenstvÌm), ï rozvoje strategiì, zvl ötï vzhledem ke glob lnìm a klimatick m ot zk m. 1995, Ìjna - T etì konference ministr éivotnì prost edì pro Evropu, Sofie, Bulharsko Konference p ijala tyto dokumenty: ï KomplexnÌ zpr vu o financov nì ûivotnìho prost edì (mj. byly zemï SVE vyzv ny, aby z Ìdily nebo posilovaly svè fondy ûivotnìho prost edì), ï Zpr vu ÑéivotnÌ prost edì v EvropÏ: HodnocenÌ z Dob Ìöe (Europeís Environment: The Dob Ìö Assessment)ì, publikov no na ja e1995, poprvè souhrnnï zpracov n stav ép v EvropÏ v letech (Pozn.: Je ve St edisku ve ejn ch informaënìch sluûeb SVIS»eskÈho ekologickèho stavu). ï Program ûivotnìho prost edì pro Evropu (Environmental Programme for Europe -EPE). Program uv dì dlouhodobè priority ochrany ûivotnìho prost edì na celoevropskè rovni, m slouûit jako r mec pro dokonalejöì koordinaci n rodnìch a mezin - rodnìch snah o zlepöenì ûivotnìho prost edì v celè EvropÏ. DoporuËenÌ EPE, t kajìcì se EVVO a zapojenì ve ejnosti: - vyuûìvat smïrnici EHK o p Ìstupu k informacìm t kajìcìm seép a o Ëasti ve ejnosti p i rozhodov nì v ot zk ch ép s respektov nìm vöech omezenì v jejich pouûìv nì..., - zajistit zaëlenïnì hledisek ép do rozhodovacìho procesu vëetnï poûadavku efektivnosti..., uplatnïnì principu p edbïûnè opatrnosti i principu zneëiöùovatel platì..., podniknout dalöì kroky na podporu souëinnosti mezi ministerstvy, parlamenty, podnikatelskou a pr myslovou sfèrou, nevl dnìmi organizacemi (NGO) a ostatnìmi velk mi skupinami, - vyzvat vl dy... aby hledaly cesty... vytv enì systèmu spot eby öetrnèho k ûivotnìmu prost edì. SamostatnÈ kapitoly (v bïr): VöeobecnÈ ot zky Informace(... pom hat transformujìcìm sezemìm p i zvyöov nì potenci lu pro rozvoj sìtï s informacemi o ûivotnìm prost edì,... vyvìjet Ëinnost na p Ìsluön ch rovnìch (mezin rodnì, subregion lnì, n rodnì, mìstnì) k zaplnïnì informaënìch mezer,... vytv et nov a posilovat existujìcì region lnì environment lnì centra, aby se zlepöil p Ìstup k informacìm o ûivotnìm prost edì...). Ëast ve ejnosti (Aplikovat SmÏrnici EHK o dostupnosti informacì t kajìcìch seûivotnìho prost edì a Ëasti ve ejnosti p i rozhodov nì v ot zk ch ûivotnìho prost edì...). MeziresortnÌ spolupr ce (... Politika ûivotnìho prost edì se musì st t p edmïtem pozornosti celè vl dy..., usilovat o plnou Ëast vöech sektor spoleënosti na Ëinnostech smï ujìcìch k udrûitelnèmu rozvoji). Vytv enì dalöìho potenci lu a velkè skupiny ï... vytv enì potenci lu zahrnuje lidskè, vïdeckè, technickè, organizaënì, institucion lnì i surovinovè moûnosti urëitè zemï, ï... nov p Ìstup vyûaduje, aby vöechny velkè skupiny vëetnï org n mìstnì samospr vy, nevl dnìch ekologick ch organizacì, organizacì ûen a ml deûe, odbor, zemïdïlc, podnikatelskè, pr myslovè a finanënì sfèry seaktivnï zapojily do ekologicky orientovanèho ÌzenÌ, realizace politick ch opat enì a zvyöov nì ekologickèho povïdomì, ï podporovat systèmy ekologickè v chovy, zdroje pro tuto v chovu, novè uëebnì metody a novè smïry sjednocov nì ekologickè v chovy na vöech rovnìch, ï posilovat centra ekologickè v chovy a rozvoje potenci lu slouûìcì pr myslu, kter majì pom hat p i tvorbï systèm ekologicky orientovanèho ÌzenÌ, program ËistöÌ v roby a ËistöÌch v robk, jakoû i pod v nì zpr v o ekologickèm chov nì a jeho v voji. EKO VIS. INFORMA»NÕ ZPRAVODAJ 19