Analýza potřeb v území

Transkript

1 13 Analýza ptřeb v území Zpracval realizační tým prjektu Krajský akční plán rzvje vzdělávání v Jihčeském kraji České Budějvice, září 2016 Dkument Analýza ptřeb v území byl schválen usnesením č. 8/2016/RSK-5 na 5. zasedání Reginální stálé knference pr území Jihčeskéh kraje dne Tent dkument byl vytvřen v rámci prjektu Krajský akční plán rzvje vzdělávání v Jihčeském kraji (reg. č.: CZ /0.0./0.0/15_002/ )

2 *KUCBX00L3KZ7* KUCBX00L3KZ7 O D B O R Š K O L S T V Í, M L Á D E Ž E A T Ě L O V Ý C H O V Y čísl jednací: KUJCK /2016 spisvá značka: 62239/2016/jap 5 datum: vyřizuje: Mgr. Jana Vnáškvá Pračanvá telefn: Zápis z 3. zasedání Pracvní skupiny Vzdělávání pr území Jihčeskéh kraje, knanéh dne 9. září 2016 d 9.00 hdin v kruhvém sále Zastupitelstva Jihčeskéh kraje, č. 2010, U Zimníh stadinu 1952/2, České Budějvice Přítmní členvé/náhradníci členů: Mgr. Dalibr Carda, Ing. Hynek Čížek, Ph.D., Kateřina Decknervá, Mgr. Zdeňka Erhartvá, Mgr. Břetislav Kábele, Bc. Renata Kamenická, Otakar Kinšt, Ing. Agáta Kčí, Mgr. Jana Kvandvá, Ing. Marta Krejčíčkvá, Mgr. Zdeněk Krejsa, DiS., RNDr. Jana Krejsvá, Mgr. Mirslav Kůs, Ing. Ivan Lukta, Bc. Jiří Machart, Mgr. Radvan Mikeš, PaedDr. Jiří Mravec, Bc. Marta Němcvá, Mgr. Lenka Nvákvá, Ing. Michaela Nvtná, Mgr. Martin Plucha, Mgr. Bc. Milslav Pes, Ing. Lubš Průcha, Ing. Lucie Reitingervá, Ing. Tmáš Smlek, Eva Sukalvá, Bc. Jan Šindelář, Mgr. Karel Štix, PhDr. Václav Švepeš, Ing. Martin Tman, dc. PaedDr. Radka Závdská, Ph.D. Zástupci realizačníh týmu KAP: Ing. Martin Klář, Ing. Michaela Peškvá, Mgr. Jana Vnáškvá Pračanvá Přítmní hsté: Mgr. Rbert Adensam, Mgr. Denisa Hlečkvá, Mgr. Vanda Pánkvá, RNDr. Jarslav Pustina, Bc. Petr Rejnek, PhDr. Olga Vaněčkvá, Mgr. Alexandr Zikmund Prgram: 1. Zahájení, rganizační pkyny 2. Aktuální infrmace průběhu prjektu Krajský akční plán rzvje vzdělávání v Jihčeském kraji (KAP) 3. Analýza ptřeb v území (analýza vývje trhu práce a vzdělávacíh systému v Jihčeském kraji) 4. Analýza ptřeb škl 5. Priritizace ptřeb v území a dpručení pracvních týmů pr PSV 6. Aktuální infrmace stavu rzpracvansti MAP na území Jihčeskéh kraje 7. Předběžný harmngram činnsti d knce rku 2016 a v rce 2017: infrmace dalších krcích a činnstech Pracvní skupiny Vzdělávání v návaznsti na realizaci prjektu KAP, Dkument KAP, plánvané výzvy OP VVV 8. Předpkládaný termín příštíh jednání Pracvní skupiny Vzdělávání U Zimníh stadinu 1952/2, České Budějvice, tel.: , kap@kraj-jihcesky.cz e-pdatelna: psta@kraj-jihcesky.cz, identifikátr DS: kdib3rr, Stránka 1

3 1. Zahájení, rganizační pkyny Jednání zahájila v 9.15 hdin RNDr. Jana Krejsvá, předsedkyně Pracvní skupiny Vzdělávání (dále PSV ). P přivítání a pděkvání přítmným za jejich účast předala slv veducímu ddělení evrpských fndů a strategií Odbru šklství, mládeže a tělvýchvy Krajskéh úřadu Jihčeskéh kraje a veducímu realizačníh týmu (dále RT ) KAP Ing. Hynkvi Čížkvi, Ph.D., který rvněž přivítal členy PSV a hsty a knstatval, že s 31 přítmnými členy je pracvní skupina usnášení schpná. Následně představil prgram jednání a brátil se na přítmné členy, zda mají k prgramu připmínky. Návrh prgramu byl schválen bez připmínek. Usnesení č. 08/2016/PSV-3 Pracvní skupina Vzdělávání pr území Jihčeskéh kraje schvaluje navržený prgram jednání. Usnesení byl schválen knsensuálně, pčet přítmných členů Aktuální infrmace průběhu prjektu Krajský akční plán rzvje vzdělávání v Jihčeském kraji (KAP) Ing. Čížek infrmval PSV vydání Rzhdnutí pskytnutí dtace prjektu KAP dne , tedy 10 měsíců p zahájení prjektu, a navázal ppisem činnsti realizačníh týmu v bdbí d psledníh zasedání, kdy byly dpracvány dkumenty Analýza ptřeb v území, Analýza ptřeb škl. Dále pracvní týmy zapracvaly připmínky zástupců škl a členů PSV d návrhů prjektů a šabln a zpracvaly Dpručení pr PSV pr jedntlivé priritní/klíčvé blasti, na základě nichž RT KAP vypracval dkument Priritizace ptřeb. 3. Analýza ptřeb v území (analýza vývje trhu práce a vzdělávacíh systému v Jihčeském kraji) Tent bd prgramu Ing. Čížek uvedl knstatváním, že Analýza ptřeb v území je pvinnu sučástí prjektu KAP, je kmpilátem již existujících analytických a strategických dkumentů. Je zpracvána v suladu s metdickým listem zpracvaným Nárdním ústavem pr vzdělávání (dále NÚV ) a dále Pstupy KAP, které stanvují pstup jejíh vypracvání. Jejím cílem je zhdncení klíčvých témat pvinných blastí KAP. Je vstupem d dkumentu Priritizace ptřeb, která bude následně vstupem pr dkument Krajský akční plán rzvje vzdělávání. Ing. Čížek se dtázal přítmných na případné připmínky, žádný z členů neměl k dkumentu připmínky. Usnesení č. 09/2016/PSV-3 Pracvní skupina Vzdělávání pr území Jihčeskéh kraje schvaluje znění dkumentu Analýza ptřeb v území. Usnesení byl schválen knsensuálně, pčet přítmných členů Analýza ptřeb škl Ing. Čížek i u tht bdu prgramu uvedl, že je Analýza ptřeb škl pvinnu sučástí prjektu KAP, dkazuje na ni metdika Pstupy KAP. Vychází z výsledků dtazníkvéh šetření, které prváděl NÚV na šklách v bdbí d listpadu 2015 d ledna Při jejím zpracvání RT pstupval dle metdickéh listu NÚV, který stanvil strukturu a tázky, které má analýza zdpvědět. V rámci šetření byla sledvána pvinná i nepvinná témata. Škly uváděly aktuální dsaženu úrveň v jedntlivých blastech pdpry a cílvu úrveň, které by chtěly za 3 rky dsáhnut. Z výsledků dtazníkvéh šetření je zřejmé, že škly v Jihčeském kraji preferují rzvj infrastruktury, pdpru dbrnéh vzdělávání včetně splupráce škl a firem a pdpru plytechnickéh vzdělávání. Dále zmínil, že získaná data jsu rzdělena i dle typů škl, cž je např. v případě gymnázií účelné a napak v některých případech, především u knzervatře, zavádějící. Znvu zpakval, že Analýza ptřeb škl je prpjena s Analýzu v území v dkumentu Priritizace ptřeb. Na závěr tht bdu prgramu se Ing. Čížek zeptal přítmných, zda mají připmínky k Analýze ptřeb škl, žádný z členů PSV dkument nepřipmínkval. U Zimníh stadinu 1952/2, České Budějvice, tel.: , kap@kraj-jihcesky.cz e-pdatelna: psta@kraj-jihcesky.cz, identifikátr DS: kdib3rr, Stránka 2

4 Usnesení č. 10/2016/PSV-3 Pracvní skupina Vzdělávání pr území Jihčeskéh kraje schvaluje znění dkumentu Analýza ptřeb škl. Usnesení byl schválen knsensuálně, pčet přítmných členů Priritizace ptřeb v území a dpručení pracvních týmů pr PSV Tent bd Ing. Čížek věnval ppisu genese a zpracvání dkumentu Priritizace ptřeb. Nejprve pracvní týmy vypracvaly dle metdiky NÚV Dpručení pr PSV, v nichž zdůvdňvaly výběr témat návrhů celkrajských prjektů a šabln. Tyt návrhy byly následně dpracvány na základě připmínek škl a členů PSV. RT KAP na základě všech dříve zmíněných pdkladů (Analýza ptřeb v území, Analýza škl, Dpručení pr PSV) navrhl rzdělení cílů d 3 úrvní důležitsti. Dále Ing. Čížek ppsal strukturu dkumentu a pstup rzdělení d úrvní důležitsti, které je v suladu s metdickým listem NÚV. Pdmínku zařazení cíle d nejvyšší úrvně byl, aby byl identifikván v Analýze ptřeb v území, Analýze ptřeb škl či dalších strategických dkumentech. Na závěr Ing. Čížek pžádal přítmné, pkud mají nějaké připmínky, aby je s hledem na schvalvání dkumentu na zasedání Reginální stálé knference (dále RSK ) dne vyslvili na tmt zasedání. K tét žádsti se připjila i předsedkyně PSV. Ing. Čížek upzrnil také na t, že p samtném vyhlášení výzev bude zřejmě nutné krajské prjekty upravit v suladu s výzvu. O slv se přihlásil Mgr. Kůs, z Asciace základních škl, který zmínil, že zpracvaný MAP má být v suladu s KAPem, v tét suvislsti pstrádá u plytechnickéh vzdělávání prpjení s MŠ. Bez uvedení MŠ u plytechnickéh vzdělávání v KAP nebudu mci MŠ žádat prstředky na plytechnicku výchvu. Ing. Čížek upřesnil půvdní záměr pracvníh týmu respektive prjektvéh návrhu, kdy byl prpjení všech tří stupňů vzdělávání d jednh prjektu pr pracvní tým btížně uchpitelné. S hledem na prpjení KAP s MAP bude připmínka d Priritizace ptřeb zapracvána. Usnesení č. 11/2016/PSV-3 Pracvní skupina Vzdělávání pr území Jihčeskéh kraje schvaluje dkument Priritizace ptřeb v upraveném znění (u pdpry plytechnickéh vzdělávání dplněn prpjení s MŠ). Usnesení byl schválen knsensuálně, pčet přítmných členů Aktuální infrmace stavu rzpracvansti MAP na území Jihčeskéh kraje Slva se ujal Mgr. Martin Plucha, zástupce sekretariátu Reginální stálé knference (dále RSK ), který představil splupráci sekretariátu RSK pr území Jihčeskéh kraje (dále JK ) s MŠMT a MMR respektive IROP a dhdu s MŠMT mapvání zpracvání strategických rámců (dále SR ) v jedntlivých bcích s rzšířenu půsbnstí respektive Místních akčních plánech (dále MAP ). V tét suvislsti sekretariát RSK JK v květnu pzval všechny zpracvatele MAP a seznámil je s představu MŠMT předlžit SR d knce září 2016, zárveň s nimi dmluvil vzájemnu splupráci. Dále Mgr. Plucha zmínil stav pdání žádstí MAP, přičemž v Jihčeském kraji jsu již všechny žádsti schváleny. Následně hvřil SR a mžnsti jeh aktualizace. Svůj příspěvek uzavřel statistickými údaji deslání SR v Jihčeském a statních krajích. 7. Předběžný harmngram činnsti d knce rku 2016 a v rce 2017: infrmace dalších krcích a činnstech Pracvní skupiny Vzdělávání v návaznsti na realizaci prjektu KAP, Dkument KAP, plánvané výzvy OP VVV Slva se pět ujal Ing. Čížek, který uvedl, že nejbližším krkem v rámci prjektu KAP je schvalvání Priritizace ptřeb na zasedání RSK dne , kdy bude schválena s knečnu platnstí. Následvat budu semináře se SŠ, na nichž budu škly seznámeny s priritizací ptřeb, zárveň bude dbrná garantka hvřit zpracvání Plánů aktivit (dále PA ) či Šklních akčních plánů (dále ŠAP ). Upzrnil však, že pdle nejnvějších infrmací v 1. fázi šabln nebudu PA pdmínku jejich čerpání, škly je budu mci čerpat zřejmě na základě vyplněnéh dtazníku. PA se každpádně zpracvávat budu, prtže u 2. fáze šabln bude čerpání právě jimi pdmíněn. U Zimníh stadinu 1952/2, České Budějvice, tel.: , kap@kraj-jihcesky.cz e-pdatelna: psta@kraj-jihcesky.cz, identifikátr DS: kdib3rr, Stránka 3

5

6

7 OBSAH 1 ÚVOD ROZVOJOVÉ PRIORITY KRAJE (AKTÉŘI V ÚZEMÍ) A JEJICH PROMÍTNUTÍ DO OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ DEMOGRAFICKÉ DOPADY NA VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM A TRH PRÁCE V JČK NAPLNĚNOST JEDNOTLIVÝCH ŠKOL A OBORŮ V ČASE ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ VE VYBRANÝCH OBLASTECH V PŘEDCHOZÍM PROGRAMOVÉM OBDOBÍ PODPORA INKLUZE ŘEŠENÍ INKLUZE NA SŠ A PŘECHOD ŽÁKŮ MARGINALIZOVANÝCH SKUPIN ZE ZŠ NA SŠ A DO DALŠÍCH STUPŇŮ VZDĚLÁVÁNÍ ČI NA TRH PRÁCE PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ ŘEŠENÍ PODPORY PODNIKAVOSTI NA ÚZEMÍ KRAJE PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ VČETNĚ SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAMĚSTNAVATELŮ ROZVOJOVÉ PRIORITY KLÍČOVÝCH ZAMĚSTNAVATELŮ KRAJE A JEJICH PROMÍTNUTÍ DO OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ VNÍMÁNÍ SVÉHO VZDĚLÁNÍ ABSOLVENTY NĚKOLIK LET PO UKONČENÍ ŠKOL KVALITA ABSOLVENTŮ ŠKOL NA TRHU PRÁCE A JEJICH UPLATNITELNOST SPOLUPRÁCE ZAMĚSTNAVATELŮ SE ŠKOLAMI V KRAJI PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ VELIKOST ZÁJMU ŽÁKŮ O TECHNICKÉ A PŘÍRODOVĚDNÉ OBORY A ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ OBORY NEJVÍCE POPTÁVANÉ ŽÁKY/RODIČI NEJVÝZNAMNĚJŠÍ PROFESE V KRAJI A VÝVOJ JEJICH ZAMĚSTNANOSTI V ČASE KVALITA A DOSTUPNOST SLUŽEB KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ NA ZŠ A SŠ ROZVOJ ŠKOL JAKO CENTER DALŠÍHO PROFESNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH A ROLE ODBORNÝCH ŠKOL NEPOVINNÁ TÉMATA JAZYKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ ICT KOMPETENCE ČTENÁŘSKÁ A MATEMATICKÁ GRAMOTNOST DALŠÍ TÉMATA DŮLEŽITÁ PRO ÚZEMÍ KRAJE SOUHRN VÝSLEDKŮ PODPORA INKLUZE PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ VČETNĚ SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAMĚSTNAVATELŮ PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ ROZVOJ ŠKOL JAKO CENTER CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NEPOVINNÁ TÉMATA SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK Kapitla: OBSAH 3

8

9 1 ÚVOD Předkládaný dkument Analýza ptřeb v území Jihčeskéh kraje, vzniknuvší jak pvinná sučást prjektu Krajský akční plán rzvje vzdělávání v Jihčeském kraji, je kmpilací řady existujících reginálně rzvjvých, hdntících i výzkumných infrmačních zdrjů, a pskytuje tak ucelenu analýzu vývje trhu práce a vzdělávacíh systému v území Jihčeskéh kraje. Jedntlivé kapitly přinášejí dpvědi na tázky týkající se klíčvých i nepvinných témat pr Krajský akční plán pr pdpru z OP VVV/IROP a jsu v suladu s klíčvými tázkami pr analyticku část KAP uvedenými v metdickém dkumentu Pstupy KAP, které rzděluje d sedmi tematických skupin určených dle klíčvých témat KAP, jejichž pdpra je v rámci KAP mandatrní, a jedné skupiny vymezené tématům, jež jsu pr KAP nepvinná. Tent dkument shrnuje aktuální pracvně-vzdělávací situaci Jihčeskéh kraje. Zárveň je základním infrmačním zdrjem služícím realizačnímu týmu KAP a všem aktérům ve vzdělávání jak pdklad k další práci při prcesu krajskéh akčníh plánvání, čímž přispívá k naplňvání cílů prjektu Krajský akční plán rzvje vzdělávání v Jihčeském kraji. Síť středních škl a jejich kapacity s celkvu naplněnstí na úrvni 67 % jsu dstatečné a d rku 2020 JčK nebude tyt kapacity zvyšvat. V blasti brů vzdělávání s maturitní zkušku všebecnéh zaměření nebude kraj navyšvat kapacity 6 a 8letých gymnázií, včetně lyceí. [1] Obrvá skladba středních škl dpvídá sučasným ptřebám trhu práce a jedntlivé bry jsu rvnměrně zastupeny na celém území JčK. Výrazné zásahy ze strany MŠMT d jakéhkli směru vzdělávání (všebecnéh, dbrnéh, technickéh aj.) by se drazily v prušení rvnváhy mezi jedntlivými vzdělávacími segmenty. [1] V blasti brů vzdělání s výučním listem JčK nebude v závislsti na uplatnění abslventů na trhu práce navyšvat kapacity brů vzdělání ve skupinách brů, které mají dluhdbě nezaměstnanst vyšší než průměr nezaměstnaných abslventů v rámci kraje. [1] JčK nebude pvlvat navýšení kapacit maturitních brů středních škl, u kterých nezaměstnanst abslventů dluhdbě překračuje republikvý, resp. krajský průměr neb jejich brvá kapacita je pstačující pr dluhdbé pkrytí ptřeb trhu práce, ani kapacit statních maturitních brů jak v denní frmě, tak i v statních frmách studia, kde bude JčK respektvat puze výměny aktivních brvých kapacit za nvé, vyžádané aktuální reakcí škly na ptřeby trhu práce v daném reginu JčK. [1] JčK d rku 2020 nebude pvlvat zvyšvání kapacit středních škl, knzervatře a šklských zařízení všech zřizvatelů. Rámcvé vzdělávací prgramy vymezují rámec pr tvrbu šklních vzdělávacích prgramů, čímž je šklám umžněn dstatek prstru pr uspkjení knkrétní aktuální ptřeby v daném reginu. Škly tut mžnst plně využívají. Při ptimalizaci kapacit brů středníh vzdělávání bude KÚ přihlížet k tmu, zda abslventi vykazují výrazně vyšší míru nezaměstnansti, než je průměr kraje. V brech vzdělávání, které mají unikátní charakter, bude pstupván dle dhdy MŠMT s Asciací krajů. [1] D struktury brů vzdělání pskytujících střední vzdělání s maturitní zkušku ve střední škle neb vyšší dbrné vzdělání ve vyšší dbrné škle může být nvě zařazen neb kapacitně psílen jen br vzdělání, který bude dpvídat předpkládaným dluhdbým buducím ptřebám trhu práce a pdpřen důvdněným stanviskem zástupce sciálních partnerů (Svazu průmyslu a dpravy, Hspdářské kmry, Agrární kmry). [1] U nástavbvéh studia nebude JčK navyšvat pčet tříd v suladu se schváleným prgramem denníh nástavbvéh studia škl zřizvaných Jihčeským krajem pr šklní rky 2015/2016 až 2017/2018 (usnesení č. 1187/2014/RK-49 ze dne ). Při kncipvání dalšíh prgramu denníh nástavbvéh studia bude KÚ pětvně přihlížet k analýze nezaměstnansti abslventů i v těcht brech. JčK nebude navyšvat kapacity v brech nástavbvéh studia, kde dluhdbá nezaměstnanst abslventů denní frmy vzdělávání v kraji přesahuje 15 %. [1] Síť vyšších dbrných škl a jejich brvá skladba je v rámci JčK dstačující a stabilizvaná. Pčet studentů ve VOŠ neustále klesá. Hlavním důvdem je stále se rzrůstající nabídka a kapacita na VŠ. JčK nebude pdprvat rzšiřvání VOŠ ani transfrmaci jejich frmy na VŠ neb převedení jejich kapacit na SŠ. Při ptimalizaci kapacit brů vyššíh vzdělávání bude KÚ přihlížet k tmu, zda abslventi vykazují výrazně vyšší míru nezaměstnansti, než je průměr kraje. V brech vzdělávání s unikátním charakterem bude pstupván dle dhdy MŠMT s Asciací krajů. [1] Síť jazykvých škl s právem státní jazykvé zkušky s celkvým pčtem 10 škl všech zřizvatelů je dstatečná a JčK nebude dpručvat další zvyšvání kapacit těcht škl. [1]

10 2 ROZVOJOVÉ PRIORITY KRAJE (AKTÉŘI V ÚZEMÍ) A JEJICH PROMÍTNUTÍ DO OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ Kapitla: ROZVOJOVÉ PRIORITY KRAJE (AKTÉŘI V ÚZEMÍ) A JEJICH PROMÍTNUTÍ DO OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ K zřizval JčK 73 středních škl. V JčK zajišťval střední vzdělávání v reginálním šklství ještě dalších 18 subjektů jiných zřizvatelů. [1] Střední škly se v sučasné dbě, z hlediska pčtu nvě přijatých žáků d 1. rčníků, citly na nejnižších hdntách ve své histrii. Z dstupných dat týkajících se pčtu žáků základních škl lze předpkládat, že d šklníh rku 2017/2018 djde v suvislsti s přechdem vyššíh pčtu žáků ze základních na střední škly k pmalému navyšvání (ve srvnání s předcházejícími rky). [1] Střední vzdělávání pršl v minulých letech rzsáhlými zásadními změnami. Základem tht prcesu byla pstupná kurikulární refrma, jejímž cílem byla mdernizace výuky. Všechny střední škly v JčK vyučují pdle schválených RVP, na základě kterých vytvářely pr jedntlivé bry své ŠVP. RVP a také ŠVP přešly d dalšíh stádia, kdy jsu kntinuálně upravvány. Na úpravách ŠVP se mnhdy nepřím pdílí i firmy, se kterými střední škly splupracují. [1] Rada JčK schválila dne (usnesení č. 1024/2013/RK-25) nvý mdel přijímacíh řízení. Ve šklním rce 2013/2014 tak pdle tht mdelu pprvé prběhly písemné přijímací zkušky d prvních rčníků denníh studia na všech typech středních škl zřizvaných JčK v jedntlivých maturitních brech ve všech klech přijímacíh řízení. [1] Cílem zavedení písemných přijímacích zkušek byl především zvýšení vstupní úrvně kvality žáků v maturitních brech, zvýšení prestiže maturitních brů a také zlepšení přístupu žáků k výuce především v 8. a 9. rčníku základní škly. Jedním z čekávaných výsledků je i zvýšení preferencí nematuritních brů na úkr maturitních u určitéh pčtu žáků vstupujících na střední škly. JčK bude i v dalších letech dpručvat knání písemných přijímacích zkušek na všech typech středních škl s maturitními bry, a t až d definitivníh vyřešení nvé pdby přijímacích zkušek dle chystané nvely šklskéh zákna. [1] Zásadními změnami prchází i maturitní zkuška. Nvu maturitní zkušku i nadále tvří dvě části, část splečná a část prfilvá. Žák získá střední vzdělání s maturitní zkušku, jestliže úspěšně vykná bě části maturitní zkušky. Nvá pdba maturitní zkušky byla pprvé spuštěna ve šklním rce 2010/2011. V rce 2012 byla schválena nvela šklskéh zákna, která zavádí puze jednu úrveň btížnsti maturitní zkušky a písemné práce z českéh jazyka a literatury se pravují d šklníh rku 2012/2013 tzv. na škle. V sučasné dbě prbíhá připmínkvé řízení k další nvele šklskéh zákna, která zavádí tři pvinné zkušky splečné části maturitní zkušky (pstupně d rku 2021 a d rku 2024), rzšíření nabídky nepvinných zkušek splečné části, sjedncení hdncení písemných prací z českéh jazyka a literatury a z cizíh jazyka na principu, že je hdntí vždy externí hdntitel (d rku 2017) a frmalizaci žádstí přezkum výsledku MZ. [1] Dluhdbý záměr kraje má následující cíle: pdpra trendů dalšíh rzvje dbrnéh vzdělávání při zachvání cca 25% pdílu na vstupu u všebecnéh vzdělávání (bry gymnázií a lyceí), pdpra rzvje pčtu žáků učebních brů v maximální mžné míře, snaha minimální úbytek těcht žáků a zachvání pměru pčtu žáků studijních a učebních brů na sučasné hdntě 67 : 33 % žáků na vstupu d středních škl (maturitní : učební bry), dále si klade za cíl splupráci středních škl s firmami frmu praxí žáků a stáží pedaggů a rzvj vzdělávání dspělých v rámci systému celživtníh vzdělávání a v nepslední řadě zlepšení vybavení škl, rzvj a pdpru technickéh, přírdvědnéh a jazykvéh vzdělávání SŠ. [1] Navrhvaná patření Prvádět každrčně analýzu vyučvaných brů středníh vzdělávání v kraji jak zásadní pdklad pr změny v rejstříku brů vzdělávání; pdkladem pr tyt změny jsu zpracvávané analýzy ve VZ JčK a taktéž závěry pr změny v síti škl uvedené ve Strategii. Pdpřit rzvj nvých technlgií a vybavenst škl a šklských zařízení a pdpřit zvýšení zájmu studium technicky a přírdvědně zaměřených brů s důrazem na specifika JčK (OP VVV, IROP a krajské dtační prgramy). Pdprvat další vzdělávání dspělých v rámci center vzdělávání při šklách (OP VVV, KAP). Pdpřit využití výuky typu CLIL (výuka některých předmětů v cizím jazyce) na SŠ a pstupně tak ve vybraných SŠ dsáhnut mžnsti vzdělávat i zahraniční žáky (OP VVV). Pdprvat bry vzdělání, které jsu pptávány trhem práce, např. frmu stipendijních prgramů. Vypracvat Akční plán na pdpru technickéh vzdělávání (již splněn, RK JčK schválila , ZK JčK vzal na vědmí ) 6

11 V Jihčeském kraji půsbí k celkem 17 vyšších dbrných škl, z th 13 zřizvaných krajem a 4 sukrmými subjekty. Z celkvéh pčtu 17 vyšších dbrných škl jich je 14 zřízen při středních dbrných šklách (13 krajem, 1 sukrmým subjektem) a 3 jsu samstatné (všechny zřízené sukrmými subjekty). [1] Obry vzdělání vyššíh dbrnéh vzdělávání delší dbu zažívají snižující se zájem uchazečů vzdělávání. Ve šklním rce 2015/2016 nastupil d 1. rčníku vyšších dbrných škl v JčK celkem 610 studentů, cž je 15,4 % méně studentů než ve šklním rce 2014/2015. V suvislsti s dalším pstupujícím demgrafickým prpadem v tét věkvé skupině a s pčetnu nabídku vlných studijních míst na vyských šklách lze v dalších letech čekávat pkles pčtu přijatých. [1] V Českých Budějvicích je 6 ze všech 17 VOŠ, jsu t škly s největším pčtem studentů. Téměř třetina studentů VOŠ studuje v jiné než denní frmě vzdělávání, zpravidla v dálkvé neb kmbinvané, cž svědčí přetrvávajícím zájmu studium při zaměstnání v rámci zvyšvání kvalifikace. [1] Jedním z cílů vzdělávací plitiky státu je těsnější prpjení segmentů středníh šklství s terciárním vzděláváním. V případě vyšších dbrných škl v JčK je většina VOŠ sučástí středních škl, takže prpjenst je dána rganizací škly jak jednh právníh subjektu. Pkud t bude efektivní, JčK bude pdprvat jejich prpjenst s VŠ, především prstřednictvím knkrétních smluv uznání části studia na VOŠ při přijetí ke studiu na VŠ (tzv. prstupnsti studia). Cílem je stabilizace vyššíh dbrnéh vzdělávání při nenavyšvání jejich kapacit jak v denním studiu, tak v statních frmách studia. [1] Navrhvaná patření Pdpřit splupráci VOŠ s JU, VŠTE a statními VŠ v kraji (včetně elkvaných pracvišť statních vyských škl) za účelem zlepšení prstupnsti terciárníh vzdělávání na základě dhd VOŠ s příslušnými VŠ a ve splupráci se sciálními partnery (JHK, ÚP), např. prstřednictvím sektrvých dhd, dtačních prgramů kraje apd. Pdpřit existenci VOŠ se zdravtnickými bry jak bru s jedinečným zaměřením pžadvaným trhem práce. Nepdprvat rzšiřvání kapacit statních VOŠ a transfrmaci jejich frmy na VŠ, ani vznik nvých VOŠ. 1 Dluhdbý záměr vzdělávání a rzvje vzdělávací sustavy v Jihčeském kraji, (2016) Kapitla: ROZVOJOVÉ PRIORITY KRAJE (AKTÉŘI V ÚZEMÍ) A JEJICH PROMÍTNUTÍ DO OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ 7

12 DEMOGRAFICKÉ DOPADY NA VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM A TRH PRÁCE V JČK Strukturu vzdělávací sustavy významným způsbem vlivňuje demgrafický vývj. Vývj pčtu živě narzených byl d pčátku 90. let minuléh stletí vlivněn změnami chvání mladé generace v reprdukčním věku. Od tht bdbí prdnst začala klesat. [1] Graf 1: Pčet živě narzených v JčK Zdrj: ČSÚ (2016) Kapitla: DEMOGRAFICKÉ DOPADY NA VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM A TRH PRÁCE V JčK Mezi lety 1991 až 1996 dšl k pstupnému pklesu v pčtu narzených dětí na území JčK z 8 tis. na 5,5 tis. V následujících pěti letech dšl k ustálení pčtu narzených klem 5,6 tis., d rku 2002 se prjevila zvýšená úhrnná pldnst prti předchzím letům způsbená dkládaným rdičvstvím silných ppulačních rčníků 70. let minuléh stletí a pčet živě narzených stupl k hdntám klem 7 tis. v rce 2008 (graf č. 1). Rk 2008 byl z tht phledu maximální i v celé ČR (119,6 tis.) a vize buducnsti byla ptimistická. Pčínající eknmická krize však byla naknec dluhdbá a ani p letech se úrveň pldnsti nevyrvnala situaci z rku Predikce ČSÚ z rku 2013 čekává další nárůst průměrnéh věku matek při prdu a situace by se neměla změnit až d pčátku 30. let tht stletí. Následný dvacetiletý ppulační pkles se v JčK čekává až k hdntám 5 tis. živě narzených (78 tis. v ČR). Z vývje demgrafické prjekce (graf č. 2) lze knstatvat, že se zastavil růst pčtu dětí vstupujících d MŠ. Svéh demgrafickéh maxima dsáhl pčet dětí navštěvujících MŠ v rce 2014, jedná se prakticky setrvalý stav celkvéh pčtu, který ptrvá až d rku 2020 ( dětí v rce 2013, dětí v rce 2020). Vlně zvýšené prdnsti předcházel něklikaletý pkles pčtu dětí v MŠ dprvázený následným rušením MŠ. Růst pčtu narzených dětí v psledních letech je příčinu nedstatku míst v některých MŠ, který JčK řešil dtační plitiku. [1] Graf 2: Demgrafická prjekce věkvých skupin Zdrj: ČSÚ (2016) 8

13 Klesající trend celkvéh pčtu žáků v ZŠ ustal klem rku 2011, kdy se na 2. stupni ZŠ pkles zastavil a na 1. stupeň začaly nastupvat ppulačně silnější rčníky z MŠ. Dsažení nejvyššíh celkvéh pčtu žáků navštěvujících ZŠ lze nadále čekávat kl rku 2020 ( žáků v rce 2015, v rce 2020). Pdíl žáků dcházejících z 2. stupně ZŠ d víceletých gymnázií činí přibližně 10 %. S čekávaným nárůstem pčtu dětí na 2. stupni ZŠ se bude pstupně snižvat pdíl žáků víceletých gymnázií na příslušných rčnících ZŠ. [1] Pčínaje rkem 2007 dchází k pstupnému, avšak zřetelnému snižvání ppulačníh rčníku ve věku 15 až 16 let tradičně vstupujícíh na SŠ (graf č. 3). Zatímc v 90. letech se věkvá skupina phybvala kl 8 tis. žáků v rčníku, v psledních něklika letech dšl k jejímu pklesu na úrveň cca 5,5 tis. žáků, cž je snížení přibližně 30 %. D středšklskéh vzdělávání v denní frmě vstupují téměř všichni čerství abslventi ZŠ a účastní se h naprstá většina příslušné věkvé ppulace (92 %). [1] Graf 3: Demgrafická prjekce věkvé skupiny 15letých v JčK Zdrj: Vlastní výpčet OŠMT (prstá interplace pčtu živě narzených 15 let) Prudký mezirční demgrafický prpad v pčtech žáků vstupujících d středních škl se prakticky zastavil a v následujících letech budu d středních škl vcházet ppulačně silnější rčníky. Od rku 2017 bude pčet žáků vstupujících d prvních rčníků středních škl pzvlně vzrůstat (důsledek ppulačníh růstu mezi lety 2002 až 2008) s čekávaným maximem v rce 2023 na úrvni rku [1] Věkvá skupina devatenáctiletých a starších tvří ptenciál studentů vstupujících d terciárníh vzdělávání, kterému v reginálním šklství dpvídá studium vyšší dbrné škly. Na tét věkvé kategrii se v příštích letech prjeví pkles pčtu ptenciálních studentů, stejně jak se dříve dtkl segmentu SŠ. Kvantitativní expanze zejména vyských škl a demgrafický pkles dpvídajících věkvých skupin bude mít pravděpdbně za následek další snížení zájmu uchazečů studium na VOŠ ve prspěch studia na VŠ. [1] Naprti tmu ale vystupují jiní dbrníci s tvrzením, že tat vlání p kvalifikvaných dělnících a řemeslnících dkazující se na tradiční kvalitu českých řemesel, jducí ruku v ruce s tuhu mezit přístup nejen k vyskšklskému vzdělaní, ale rvněž i ke gymnaziálnímu, jsu špatná. Největší prblém tkví v tm, že lidé s nižším než maturitním vzděláním mají stabilně nejvyšší dluhdbu i krátkdbu nezaměstnanst a zárveň jsu skupinu, která je nejvíce hržena neúspěchem v pracvním prcesu, nebť nejsu dstatečně vybaveni kmpetencemi, které jim umžní dstát nejen nárkům mderníh trhu práce, ale i nárkům mderníh živta. A české nematuritní vzdělání vybavuje své abslventy nedstatečně. Důkazem je klesající úrveň výsledků českých žáků v mezinárdním srvnání v rámci zemí OECD PIAAC, které ukázal, že dvednsti mladých lidí rstu se zvyšující se úrvní vzdělání, a prt je nerzumné bránit mladým lidem ve vzdělání. Vyučení ttiž dnes již nechrání mladé lidi před nezaměstnanstí. [2] 2 Strakvá, J., (2013) Kapitla: DEMOGRAFICKÉ DOPADY NA VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM A TRH PRÁCE V JčK 9

14 4 NAPLNĚNOST JEDNOTLIVÝCH ŠKOL A OBORŮ V ČASE Z celkvéh pčtu žáků denní frmy vzdělávání ve středních šklách všech zřizvatelů ve šklním rce 2015/2016 (bez 92 žáků praktických škl a 16 žáků bru J) byl v SOŠ a SOU žáků (70,07 %) a v gymnáziích splečně s knzervatřemi žáků (29,93 %). V brvých skupinách 18, 23, 26, 28, 33, 36, 37, které se dají suhrnně nazvat jak technické, byl celkem žáků, cž je 25,06 % z celkvéh pčtu žáků všech středních škl a 35,76 % z žáků SOŠ a SOU. [31] Tabulka 1: Pčet žáků SŠ v JčK všech zřizvatelů v denní frmě studia d šklníh rku 2008/2009 (vč. žáků praktických škl) 2008/ / / / / / / /16 SOŠ a SOU gymnázia knzervatře celkem změna celk. pčtu Zdrj: MŠMT, KÚ JčK (2016) Ve šklním rce 2015/16 navštěvval z celkvéh pčtu žáků žáků škly zřizvané Jihčeským krajem a žáků škly zřizvané statními zřizvateli. Kapitla: NAPLNĚNOST JEDNOTLIVÝCH ŠKOL A OBORŮ V ČASE Tabulka 2: Vývj pčtu žáků SŠ a knzervatří zřizvaných krajem v denní frmě vzdělávání d šklníh rku 2007/2008 Okres České Budějvice Český Krumlv Tábr Písek Straknice Prachatice Jindřichův Hradec Celkem Zdrj: MŠMT, dbr šklské statistiky, KÚ JčK (2015) Tabulka 3: Vývj pčtu žáků SŠ statních zřizvatelů v denní frmě vzdělávání d šklníh rku 2007/2008 Okres České Budějvice Tábr Písek Straknice Prachatice Jindřichův Hradec Celkem Zdrj: MŠMT, dbr šklské statistiky, KÚ JčK (2015) Pčty žáků v denní frmně vzdělávání ve šklním rce 2015/16 pskytuje tabulka na následující straně. [31] 10

15 Tabulka 4: Pčty žáků v denní frmě vzdělávání dle brvé struktury - šklní rk 2015/2016 zřizvatel kraj statní zřizvatelé bry bry Skupina brů maturitní výuční maturitní výuční Celkem zkuška list zkuška list Celkem Celkem L - L - M, L nást.* H, E M, L nást.* H, E 16 Eklgie a chrana živtníh prstředí Infrmatické bry Strjírenství a strjírenská výrba Elektrtechnika, telekmun. a výp. technika Technická chemie a chemie silikátů Ptravinářství a ptravinářská chemie Zpracvání dřeva a výrba hudebních nástrjů Plygrafie, zpracvání papíru, filmu a ftgrafie Stavebnictví, gedézie a kartgrafie Dprava a spje Speciální a interdisciplinární bry Zemědělství a lesnictví Veterinářství a veterinární prevence Zdravtnictví Eknmika a administrativa Pdnikání v brech, dvětví Gastrnmie, htelnictví a turismus Obchd Práv, právní a veřejnsprávní činnst Osbní a prvzní služby Publicistika, knihvnictví a infrmatika Pedaggika, učitelství a sciální péče Obecně dbrná příprava Umění a užité umění Celkem Z th technické skupiny b Zdrj: zahajvací výkazy k ; MŠMT, ddělení šklství KÚ JčK (2016) L - nást.* - nástavbvé studium tzv. technické skupiny brů 18, 23, 26, 28, 33, 36, 37 V tabulce nejsu uvedeni žáci gymnázií (skupina 79 Obecná příprava), knzervatří, praktických škl a bru J Mezi šklními rky 2014/15 a 2015/16 se pčet žáků středních škl snížil 447, tedy 2,4 %. Přest můžeme identifikvat určité skupiny brů, které mezirčně pčty svých žáků navýšily. Jsu jimi strjírenství a strjírenská Kapitla: NAPLNĚNOST JEDNOTLIVÝCH ŠKOL A OBORŮ V ČASE 11

16 výrba, technická chemie a chemie silikátů, ptravinářství a ptravinářská chemie, dprava a spje, zemědělství a lesnictví, zdravtnictví, práv, právní a veřejnprávní činnst a pedaggika, učitelství a sciální péče. Ptěšitelné je, že více než třetina z nich jsu bry technické. Závažný je ale výrazný mezirční pkles u dalšíh technickéh bru stavebnictví, gedézie a kartgrafie, a t více než 13 %. Celkvě můžeme značit pčet žáků studující technické bry mezi zmiňvanými rky za knstantní, nebť se snížil jen 1,6 %, tj. 110 žáků. Nejvíce žáků SŠ v kraji navštěvuje bry se zaměřením na strjírenství a strjírensku výrbu (2 725), a tudíž i nejvíce ptenciálních abslventů se rekrutuje právě z těcht brů, cž je pzitivní trend veducí k pstupné eliminaci stávajícíh převisu pptávky zaměstnavatelů p těcht pracvnících. Situaci nadále řeší Akční plán na pdpru technickéh vzdělávání. [23] Vývjvá řada pčtu žáků středních škl a knzervatře v denní frmě vzdělávání ukazuje, že za pslední rky dšl k celkvému úbytku žáků (viz tab. č. 10). Až na výjimky je nejmenší pkles žáků na gymnáziích. Celkem stabilní pčet žáků je také v těch šklách, které jsu brvu nabídku svým způsbem v kraji jedinečné. Při kresním prvnání škl zřizvaných krajem (rku 2007/2008 s rkem 2014/2015) je nejmenší úbytek žáků v kresech České Budějvice, Český Krumlv, Jindřichův Hradec a Písek mezi 17 až 19 %, v krese Tábr ubyl 24 % žáků a v kresech Prachatice a Straknice 30 % žáků. Škly statních zřizvatelů nelze takt srvnávat pr jejich malý pčet a nervnměrné rzlžení v kraji. [31] Kapitla: NAPLNĚNOST JEDNOTLIVÝCH ŠKOL A OBORŮ V ČASE 12

17 5 ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ VE VYBRANÝCH OBLASTECH V PŘEDCHOZÍM PROGRAMOVÉM OBDOBÍ OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST Operační prgram Vzdělávání pr knkurenceschpnst (OP VK) byl v gesci MŠMT. Zaměřil se na rzvj vzdělanstní splečnsti za účelem psílení knkurenceschpnsti ČR. Prgram byl hrazen z Evrpskéh sciálníh fndu (85 %) a ze státníh rzpčtu ČR (15 %). [3] Glbální granty Systém OP VK umžnil jeh zaměření také na pdpru jedntlivých reginů ČR. Kraje se v implementační struktuře OP VK staly zprstředkujícími subjekty, které pr své ptřeby realizvaly glbální granty (GG) v rámci tří blastí pdpr spadajících d Priritní sy 1, blasti pdpry 1.1 (Zvyšvání kvality ve vzdělávání), 1.2 (Rvné příležitsti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami v Jihčeském kraji), 1.3 (Další vzdělávání pracvníků škl a šklských zařízení v Jihčeském kraji) a jedné blasti pdpry spadající d Priritní sy 3, tedy 3.2 (Pdpra nabídky dalšíh vzdělávání). [4] V Jihčeském kraji byl v rámci OP VK vyhlášen 21 výzev, kdy se pdařil pr 300 úspěšných subjektů kntrahvat prstředky ve výši celkem ,73 Kč. Více než plvinu úspěšných žadatelů tvřily základní a střední škly. [4] GG 1.1 Aktivity a jejich naplnění Vyhlášenými výzvami se prstřednictvím aktivit pdařil řešit zejména prblematiku zavádění nvých vyučvacích metd a rganizačních frem výuky, implementaci ŠVP, využívání ICT, zkvalitnění výuky cizích jazyků i prblematiku udržitelnéh rzvje, jazykvéh vzdělávání a pdpry technických brů. Částečně byly naplněny aktivity splupráce škl a zaměstnavatelů, partnerství a kariérvéh pradenství. [4] Velmi mál byly zastupeny aktivity splupráce institucí pčátečníh vzdělávání na reginální úrvni s aktéry na trhu práce a splupráce institucí pčátečníh vzdělávání s místní a reginální státní správu a samsprávu s mžnstí uplatnění invativních frem splupráce včetně zapjení škl d kmunitníh rzvje. Stejně nedstatečně byla zastupena aktivita vytváření pdmínek pr dluhdbé hstvání plně kvalifikvaných učitelů cizích jazyků, a t pr slžitější administrativu v suvislsti se zaměstnáváním zahraničních pracvníků a z důvdů finančních nabídek, které nemhly být pr tyt kvalifikvané pracvníky dstatečně zajímavé. Rvněž byly nedstatečně zastupeny aktivity pdpry škl v blasti evaluace, nabídka evaluačních nástrjů a věřvání klíčvých kmpetencí žáků za účelem zvyšvání kvality vzdělávání neb splupráce institucí pčátečníh vzdělávání s aktéry na trhu práce (včetně zahraničních) s mžnstí uplatnění invativních frem splupráce. [4] GG 1.2 Aktivity a jejich naplnění Vyhlášenými výzvami se prstřednictvím aktivit pdařil řešit zejména becná témata - prblematika uplatňvání a zlepšvání rganizačních frem výuky a vyučvacích metd pdprujících rvný přístup ke vzdělání a zvyšvání kmpetencí pedaggických pracvníků pr dstraňvání bariér bránících rvnému přístupu všech jedinců ke vzdělávání. Aktivita Uplatňvání a zlepšvání rganizačních frem výuky a vyučvacích metd pdprujících rvný přístup ke vzdělávání, včetně tvrby individuálních vzdělávacích plánů, využití ICT a e-learningvých aplikací figurvala téměř ve všech předlžených prjektech a čast bývala také uváděna jak aktivita převažující. [4] Jen částečně byla vzhledem k ptřebám kraje naplňvána blast rzšíření nabídky asistenčních, speciálně pedaggických a psychlgických služeb pr žáky se speciálními vzdělávacími ptřebami. Předlžené prjekty se nerientvaly na aktivitu Vzdělávání dětí cizinců (především jazykvé) žijících na území ČR, a t krmě jinéh zřejmě také prt, že pdíl cizinců žijících na území Jihčeskéh kraje je nižší než celstátní průměr. Očekával se více prjektů zaměřených na včasné zajištění minimální garantvané péče děti se scikulturním znevýhdněním. Velmi mál byla naplněna aktivita Pdpra nefrmálníh vzdělávání a kmpetencí v něm získaných, zdknalvání systému vzdělávání pracvníků NNO a středisek vlnéh času, vytváření vzdělávacích mdulů uznatelných jak sučást dalšíh vzdělávání. Puze 2 prjekty se zaměřily na aktivitu Vybudvání záchytné sítě pr sby hržené předčasným dchdem ze systému vzdělávání a těch, c se d systému chtějí navrátit. [4] 3 OP VK, (2015) 4 Analýzy hdntící průběh Glbálních grantů, OEZI KÚ JčK, (2016) Kapitla: ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ VE VYBRANÝCH OBLASTECH V PŘEDCHOZÍM PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 13

18 GG 1.3 Aktivity a jejich naplnění Vyhlášenými výzvami se prstřednictvím aktivit pdařil řešit zejména širká témata další vzdělávání pedaggických pracvníků škl a šklských zařízení a zvyšvání dstupnsti kvality a atraktivity nabídky dalšíh vzdělávání pr pracvníky škl a šklských zařízení. [4] Puze pět prjektů realizval aktivitu Zvyšvání kmpetencí řídících pracvníků škl a šklských zařízení v blasti řízení a persnální plitiky (většina řídících pracvníků abslvuje ttiž funkční, případně některá další předepsaná šklení, nedařil se tedy zajistit dstatečný zájem cílvé skupiny). Téměř nenaplněny zůstaly aktivity Metdická pdpra výuky cizích jazyků, včetně knzultační a pradenské činnsti a tvrby metdických nástrjů a dkumentů v rámci dalšíh vzdělávání pedaggických pracvníků škl a šklských zařízení a aktivita Pdpra prfesníh rzvje pedaggických pracvníků škl a šklských zařízení v blasti výuky technických, přírdvědných brů a řemesel, v blasti výuky cizích jazyků a v cizích jazycích a pr udržitelný rzvj. Jen 1 prjekt se zabýval aktivitu Zvýšení dstupnsti, kvality a atraktivity nabídky dalšíh vzdělávání pr nepedaggické pracvníky škl a šklských zařízení. [4] GG 3.2 Aktivity a jejich naplnění V suhrnu se nejvíce prjektů v tmt GG zabýval aktivitu Pdpra vzdělávací nabídky v blasti dalšíh vzdělávání rzvj vzdělávacích prgramů pr vzdělávání dspělých ve šklách a dalších vzdělávacích institucích, nejmenší zájem byl aktivitu Rzvj sítí a partnerství subjektů půsbících v blasti dalšíh vzdělávání a pradenství a aktivitu Pradenství a metdická pmc při zavádění mderních a invativních vzdělávacích technlgií a metd (pr rganizace půsbící v blasti specializačníh a dalšíh vzdělávání a vzdělávání pr udržitelný rzvj). [4] Kapitla: ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ VE VYBRANÝCH OBLASTECH V PŘEDCHOZÍM PROGRAMOVÉM OBDOBÍ Individuální prjekty statní Z individuálních prjektů statních byl pr Jihčeský kraj významný prjekt Rzvj technickéh vzdělávání v Jihčeském kraji realizvaný d srpna 2013 d června Jednal se prjekt, který se snažil technické vzdělávání pdprvat kmplexně, prt zahrnval jak přízení vybavení, tak vzdělávací a vlnčasvé aktivity suvisející s technickým a přírdvědným vzděláváním. Střední škly zapjené d prjektu si například přídily CNC bráběcí strje, mderní vybavení labratří, virtuální svářecí centra, nářadí pr pracvní činnsti, 3D měřící přístrje či výukvé systémy PASCO pr prvádění zajímavých pkusů a měření, díky nimž může být mnhem atraktivnější výuka přírdvědných předmětů. Zapjené škly rvněž realizvaly technicky zaměřené vlnčasvé kružky, přednášky dbrníků z praxe, exkurze d firem či návštěvy technických památek a blíbených interaktivních expzic, pdbné aktivity pak střední škly nabídly i splupracujícím základním šklám. V mnha případech tak byl plžen základ pr splupráci škl a firem, splupráci středních a základních škl. Hlavní cílvu skupinu prjektu byli žáci celkem 15 partnerských středních škl a žáci cca 100 základních škl, které s těmit středními šklami splupracvaly. Aktivitami prjektu pršl více než žáků středních a základních škl. Celkem byl na prjekt pskytnut přes 111 miliónů Kč, přičemž na investice byl využit téměř 35 mil. Kč a na statní aktivity přes 76 mil. Kč. [5] Prjekty v rámci výzev EU peníze středním šklám a výzev č. 56 a 57 Výsledkem výzvy EU peníze středním šklám (tzv. Šablny) byl v rámci OP VK zavedení nvé blasti pdpry 1.5 s názvem Zlepšení pdmínek pr vzdělávání na středních šklách, jejímž smyslem byl pdpřit rzvj blastí, které se dluhdbě ukazují jak prblematické. Pdpru smi vytipvaných témat a kncentrací finančních prstředků na ně měl djít ke zlepšení situace v blastech: čtenářská a infrmační gramtnst, cizí jazyky, využívání ICT, matematika, dbrné kmpetence, finanční gramtnst, inkluzívní vzdělávání a mentring. Na tut výzvu byla vyčleněna částka 1,5 miliardy Kč a škly ji hjně využívaly, byl realizván více než prjektů. Příjemci především ceňvali mnhem jedndušší administrativu spjenu s realizací prjektů. Ve stejném režimu pak škly využily i prstředky z výzev č. 56 a 57, které se blíže zaměřily na rzvj čtenářství a čtenářské gramtnsti, výuku cizích jazyků jak pr žáky, tak pr pedaggické pracvníky, a na pdpru výuky matematiky, přírdvědných a technických brů. [3] REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS II JIHOZÁPAD 5 Dkumentace prjektu Rzvj technickéh vzdělávání v Jihčeském kraji, (2015) 14

19 Reginální perační prgram (ROP) NUTS II Jihzápad se v předcházejícím prgramvém bdbí zaměřil na výstavbu, reknstrukci a mdernizaci bjektů škl a šklských zařízení veducí k vyšší efektivitě výuky a na přízení a mdernizaci vybavení škl a šklských zařízení veducí k vyšší efektivitě výuky, a t v Priritní se 2: Stabilizace a rzvj měst a bcí, v blasti pdpry 2.4 Rzvj infrastruktury základníh, středníh a vyššíh dbrnéh šklství. Knkrétně byly pdpřeny vybavení a mdernizace tříd, IT infrastruktura, tělcvičny, hřiště, jazykvé a další jinak specializvané [6], [7] učebny, dílny apd. Realizval se přes 100 prjektů, v dbě dknčení analýzy nebyla známa celkvá vyčerpaná částka investičních prstředků za celu blast pdpry, ale např. střední škly, kterých se zúčastnil klem 50, vyčerpaly přes 300 milinů [6], [8] Kč. OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Cílem Operačníh prgramu Živtní prstředí (OP ŽP) byl udržitelné využívání zdrjů energie a prsazvání úspr energie. V blasti pdpry 3.1 byla pdprvána instalace fttermických systémů, ftvltaických článků, tepelných čerpadel aj., v blasti 3.2 byl pdprván snižvání sptřeby energie zateplením bvdvých plášťů budv a střešních knstrukcí, výměna či reknstrukce tvrvých výplní. Priritní sa 3 byla zaměřena na neziskvu sféru, jak byly prjekty bcí, krajů, škl apd. a některé z výzev mezily žadatele právě na subjekty z blasti vzdělávání. [8] Celkvě byl v JčK realizván více než 260 prjektů za více než 2,3 mld. Kč (979 mil. Kč SŠ, 507 mil. Kč ZŠ). [9] 6 Prgramvý dkument Reginální perační prgram NUTS II Jihzápad na bdbí , (2011) 7 Seznam příjemců pdpry z fndů EU blast pdpry 2.4 ROP NUTS II Jihzápad, (2016) 8 Výrční zpráva stavu a rzvji vzdělávací sustavy v Jihčeském kraji za šklní rk 2013/2014, (2015) 9 Seznam schválených prjektů OP ŽP, OEZI KÚ JčK, (2016) Kapitla: ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ VE VYBRANÝCH OBLASTECH V PŘEDCHOZÍM PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 15

20 6 PODPORA INKLUZE 6.1 ŘEŠENÍ INKLUZE NA SŠ A PŘECHOD ŽÁKŮ MARGINALIZOVANÝCH SKUPIN ZE ZŠ NA SŠ A DO DALŠÍCH STUPŇŮ VZDĚLÁVÁNÍ ČI NA TRH PRÁCE Vzdělávací plitika ČR směřuje k systematickému a intenzivnímu zavádění inkluzivníh vzdělávání, které nastlí rvný přístup ke vzdělávání všech dětí, žáků a studentů (dále jen žáků). Cílem je nastavení pzitivních pdmínek pr vzdělávání žáků tak, aby při zabezpečení adekvátních pdpůrných patření nezbytných pr zajištění vzdělávacích ptřeb každéh žáka byl mžné vzdělávání uskutečňvat přednstně v hlavním vzdělávacím prudu. Schválená nvela šklskéh zákna přináší k změny v přístupu ke vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami. Upuští d kategrizace žáků (žáci se sciálním znevýhdněním, žáci se zdravtním znevýhdněním, žáci se zdravtním pstižením), nvě vymezuje žáka se speciálními vzdělávacími ptřebami jak žáka, který k naplnění svých vzdělávacích mžnstí a realizaci práva na vzdělání na rvnprávném základě s statními ptřebuje pdpůrná patření. Ta zahrnují nezbytné úpravy ve vzdělávání a šklských službách dpvídající zdravtnímu stavu, kulturnímu prstředí neb jiným živtním pdmínkám žáka. Zákn deklaruje práv dítěte, žáka a studenta se speciálními vzdělávacími ptřebami na bezplatné pskytvání pdpůrných patření šklu a šklským zařízením. [1] Kapitla: PODPORA INKLUZE Pdpra individuálních vzdělávacích ptřeb Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími ptřebami je realizván frmu vzdělávání ve šklách samstatně zřízených pr žáky se zdravtním pstižením, frmu individuální neb skupinvé integrace ve šklách hlavníh vzdělávacíh prudu a kmbinací něklika frem vzdělávání. [1] Předšklní vzdělávání těžce zdravtně pstižených dětí zajišťují v JčK speciální mateřské škly. Pčet dětí ve speciálních mateřských šklách se prti předchzímu bdbí zvýšil. Sučasný stav speciálních mateřských škl je dstačující, neuvažuje se dalším zvyšvání kapacity speciálních mateřských škl. [1] Základní vzdělávání žáků s mentálním pstižením prbíhá v základních šklách praktických a základních šklách speciálních, které jsu dpravně dstupné žákům na celém území JčK. Pčet žáků základních škl praktických dluhdbě klesá, žáci s lehkým mentálním pstižením jsu více integrváni d škl hlavníh vzdělávacíh prudu. Škly, ve kterých se pčet žáků výrazně sníží, budu redukvány, případně p dhdě s příslušnu bcí bude JčK navrhvat vznik speciálních tříd při základních šklách běžnéh typu. [1] Vzdělávání žáků s těžkými vadami řeči zajišťuje v JčK ZŠ lgpedická, žáci s těžkým sluchvým pstižením se vzdělávají ve škle pr děti a žáky se sluchvým pstižením, vzdělávání žáků s těžkým tělesným pstižením a více vadami pskytují škly pr děti a žáky s tělesným pstižením. Všechny tři typy škl jsu dluhdbě dstatečně naplněné, jejich nabídku je nutné zachvat i d buducna. [1] Nabídka brů středníh vzdělávání pr žáky se zdravtním pstižením v praktických šklách jednletých, dvuletých a dbrných učilištích je vyhvující, neuvažuje se jejím rzšíření; v případě demgrafických změn může djít k jejich redukci. [1] Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími ptřebami jsu integrváni ve všech druzích škl hlavníh vzdělávacíh prudu. V mateřských šklách jsu nejvíce individuálně integrvané děti s vadami řeči, v ZŠ a SŠ žáci s vývjvými pruchami učení. Zejména v základních šklách narůstá pčet individuálně integrvaných těžce zdravtně pstižených žáků, jejichž vzdělávání vyžaduje pdpru asistenta pedagga ve třídě. Ne všechny škly jsu na integraci a splečné vzdělávání (inkluzi) připraveny. Situace se sice zlepšila díky využívání finančních prstředků z dtačních prgramů kraje, rzvjvých prgramů MŠMT a peračních prgramů ESF, ale stále ještě se na mnha šklách nedaří dětem a žákům se speciálními vzdělávacími ptřebami zajistit ptřebnu pdpru ve vzdělávání. Chybí dbrná příprava pedaggických pracvníků v blasti speciální pedaggiky, psychlgie a pedaggick-psychlgickéh pradenství, pskytvání pdpůrných patření, vybavení škl učebními a kmpenzačními pmůckami, bezbariérvý přístup d budv a učeben, finanční prstředky na zajištění pedaggické asistence. [1] Pkud se týká skupinvé integrace, při mateřských a základních šklách hlavníh vzdělávacíh prudu v JčK jsu zřízeny třídy pr děti a žáky se zdravtním pstižením (mentálním, zrakvým, vadami řeči, více vadami, vývjvými pruchami učení). [1] V 15 základních a mateřských šklách s vyšším pčtem žáků se sciálním znevýhdněním jsu zřízeny funkce asistenta pedagga. Činnst asistentů je šklami hdncena pzitivně, vhdné by byl zřídit tyt funkce v dalších šklách. 16

21 Ke zlepšení pdmínek vzdělávání dětí a žáků se sciálním znevýhdněním bude mžné d rku 2016 využívat finanční prstředky z OP VVV. [1] Nvě prblematiku splečnéh vzdělávání a vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími ptřebami včetně žáků nadaných, řeší vyhláška č. 27/2016 Sb., vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami a žáků nadaných. [10] V rámci tét vyhlášky jsu již přesně nastavena pdpůrná patření stupně (část A přílhy vyhlášky) a přehled speciálních učebnic, pmůcek a kmpenzačních pmůcek, které vždy dpvídají stupni pdpůrných patření (část B přílhy vyhlášky). [10] Všechny děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími ptřebami musí prjít d ve dvuleté lhůtě nvu rediagnstiku, takže budu nvě stanvena pdpůrná patření příslušným šklským pradenským zařízením, která již budu nárkvá. [10] 10 Akční plán inkluzivníh vzdělávání na bdbí , (2015) Kapitla: PODPORA INKLUZE 17

22 7 PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ 7.1 ŘEŠENÍ PODPORY PODNIKAVOSTI NA ÚZEMÍ KRAJE Kapitla: PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ Kreativita, nutnst ji rzvíjet a učit se kreativně myslet byl dnedávna výsadu tzv. uměleckých brů a uměleckéh vyučvání. Kreativita byla vnímána jak kvalitní vlastnst výjimečných jedinců. Od tht pjetí se však pmalu upuští a napak v dnešní dbě je kreativita, především v pracvní sféře, velmi ceněnu dvednstí každéh jedince. [11] Kreativita je také sučástí kmpetencí pr pdnikavst. Pjem, který v našem prstředí není zatím velmi zažitý, se čast zaměňuje s pjmem pdnikání. Zatímc ale pdnikání je sustavná samstatná činnst jedince za účelem dsažení zisku, pdnikavst je vnímána jak kmpetence důležitá pr pdnikání. Její pužití je však mnhem širší. [11] Obecnější chápání pjmu kreativita se u nás začal více rzšiřvat se zaváděním knceptu vzdělávání pdle kmpetencí, jehž cílem je, aby učící se jedinec byl schpen efektivně zvládat situace a úkly, které mu budu svěřeny, a aby se pstupně stával samstatnějším při dsahvání sbních i splečenských cílů. V České republice byl tent mdel vzdělávání, který má za cíl krmě předávání brvých znalstí a dvednstí i rzvíjení tzv. klíčvých kmpetencí, zaveden kurikulární refrmu, která navazvala na sučasné trendy ve vzdělávání v zemích EU a OECD. [11] V RVP gymnaziálníh vzdělávání se kreativita bjevuje explicitně v kategrii kmpetencí sciálních a persnálních, kde je vnímána jak nástrj, díky kterému je žák schpen přizpůsbvat se měnícím se živtním a pracvním pdmínkám a vzhledem ke svým mžnstem a schpnstem je vlivňvat. Dále je také vyjádřena v rámci kmpetencí k pdnikavsti, v rámci nichž by si žák gymnázia měl svjit následující dvednsti: [11] - cílevědmě, zdpvědně a s hledem na své ptřeby, sbní předpklady a mžnsti se rzhduje dalším vzdělávání a buducím prfesním zaměření - rzvíjí svůj sbní i dbrný ptenciál, rzpznává a využívá příležitsti pr svůj rzvj v sbním a prfesním živtě - uplatňuje praktivní přístup, vlastní iniciativu a tvřivst, vítá a pdpruje invace RVP pr střední dbrné vzdělávání v části věnvané kmpetencím ve všebecně vzdělávací slžce s pjmy tvřivst/kreativita a pdnikavst téměř nepracují. [11] Krmě důrazu na rzvíjení přensitelných klíčvých kmpetencí přinesla kurikulární refrma také důraz na realizaci tzv. průřezvých témat, tedy tematických kruhů, které prcházejí napříč vzdělávacími blastmi a mají pzitivní vliv na rzvíjení klíčvých kmpetencí žáků. Pr blast kariérvéh vzdělávání je vyčleněn průřezvé téma Člvěk a svět práce, které je zahrnut v rámcvých vzdělávacích prgramech základníh, středníh dbrnéh i gymnaziálníh vzdělávání. V tét vzdělávací blasti základníh vzdělávání se cíleně zaměřuje na praktické pracvní dvednsti a návyky a dplňuje celé základní vzdělávání důležitu slžku nezbytnu pr uplatnění člvěka v dalším živtě a ve splečnsti. Tím se dlišuje d statních vzdělávacích blastí a je jejich určitu prtiváhu. Je zalžena na tvůrčí myšlenkvé spluúčasti žáků. Na prvním stupni jsu vyučvány čtyři tematické kruhy: Práce s drbným materiálem, Knstrukční činnsti, Pěstitelské práce a Příprava pkrmů, přičemž na tvřivst je kladen důraz především v rámci vyučvání Práce s drbným materiálem, kde se má žák mim jiné naučit pracvat s prvky lidvých tradic a různým materiálem za využití tvřivých činnstí. Na druhém stupni je bsah vzdělávacíh bru rzdělen na sm tematických kruhů: Práce s technickými materiály, Design a knstruvání, Pěstitelské práce a chvatelství, Prvz a údržba dmácnsti, Příprava pkrmů, Práce s labratrní techniku, Využití digitálních technlgií, Svět práce. [11] Právě tematický kruh Svět práce je prstrem, kde se dle RVP žáci krmě jinéh mají naučit i základní infrmace pdnikání, a je tudíž vhdný i pr další rzvíjení pdnikavsti a kreativity jak dvednstí pr řízení vlastní kariéry. [11] Také RVP gymnaziálníh vzdělávání bsahují vzdělávací blast Člvěk a svět práce, která se dále dělí na pět tematických kruhů: Trh práce a prfesní vlba, Pracvněprávní vztahy, Tržní eknmika, Nárdní hspdářství a úlha státu v eknmice a Finance. Ani tady se však RVP explicitně rzvji kreativity a pdnikavsti nevěnují. Výuka k pdnikavsti je tady jen latentně bsažena v rámci výuky tematickéh kruhu Tržní eknmika, p jehž abslvvání by měl žák umět rzlišvat a prvnávat praktické využití jedntlivých frem pdnikání, psudit, která frma pdnikání je v knkrétní 11 Vngreyvá, J., (2013) 18

23 situaci nejvýhdnější, psudit výhdy a rizika pdnikání v prvnání se zaměstnáním a uvést, jak pstupvat při zakládání vlastní pdnikatelské činnsti a jak zažádat živnstenské právnění. [11] Stejně tak i RVP dbrnéh vzdělávání ve všech kategriích brů vzdělání se mezují, c se týče výuky k pdnikavsti a kreativitě v ppisu vzdělávací blasti Člvěk a svět práce, jen na pracvněprávní prblematiku sukrméh pdnikání. [11] Kreativita a pdnikavst jsu tradičně vnímány jak kmpetence spjaté s půsbením v tzv. kreativních a kulturních průmyslech a jak kmpetence přím suvisející s pdnikáním. V suvislsti s celsplečenskými změnami v 21. stletí a přím v návaznsti na nejisttu, kteru vyvlala eknmická krize, se kreativitě a pdnikavsti velmi čast mluví jak nejdůležitějších dvednstech 21. stletí. Ve Sdělení evrpské kmise pr členské státy je explicitně vyjádřená i návaznst tzv. pdnikatelskéh vzdělávání na zaměstnatelnst mladých lidí, tedy názr, že kmpetence k pdnikání jsu velice důležité nejen pr buducí pdnikatele, nýbrž pr každéh jedince, jelikž mu mhu napmáhat při řízení vlastní kariéry. [11] V pslední dbě se v dbrných kruzích mnh diskutuje kreativitě a pdnikavsti jak hybné síle eknmickéh růstu. Odbrníci nejen z řad kreativních a kulturních průmyslů upzrňují na nedstatek kreativníh vzdělávání na šklách i v samtném kurikulu. Na tut bavu reaguje i nvý strategický rámec pr evrpsku splupráci v blasti vzdělávání a dbrné přípravy Vzdělávání a dbrná příprava 2020 (ET 2020). Jedním ze čtyř strategických cílů je i cíl zlepšit kreativitu a invace, včetně pdnikatelských schpnstí, na všech úrvních vzdělávání a dbrné přípravy. [11] Nejvyužívanější nástrje pr výuku kreativity a pdnikavsti v České republice jsu prjektvá výuka, fiktivní firmy a Junir Achievement. [11] Výchva k pdnikavsti zahrnuje všechny výukvé metdy směřující k psílení pdnikatelských přístupů a pstupů, znalstí a dvednstí. Pdnikavý učitel je takvý, který ve své výuce zdůrazňuje eknmické aspekty prbírané látky. Pzitivní mtivace učitelů je nutná pr začlenění pdpry pdnikavsti d výuky včetně dpručení a zajištění více praktické výuky, která bude zajímavější a lépe přijatelná ze strany studentů. [12] Hlavní výzvu v blasti pdpry pdnikavsti je pmci naplnit záměr EK definvaný ve strategii Evrpa 2020 [13], že d knce rku 2020 musí mít každý žák prakticku zkušenst s výchvu k pdnikavsti. [12] Tent záměr škly v Jihčeském kraji naplňují tak, že začleňují výchvu k pdnikavsti d všebecnéh i dbrnéh vzdělávání, ať už prstřednictvím prjektvé výchvy neb aplikací eknmických aspektů d neeknmických předmětů. V blasti rzvje pdnikavsti, kreativity a iniciativy narážejí především na nedstatečnu mtivaci žáků, jejich mylné představy tržním prstředí a nedstatečný ucelený systém pr realizaci výchvy k těmt kmpetencím. Pr pdpru výchvy k pdnikavsti by prt uvítaly finanční prstředky na pdpru šklních prjektů a mžnst výměny zkušenstí pedaggů a příkladů dbré praxe různých škl ptřebných k mtivaci žáků v blasti pdnikavsti a kreativity. 12 Hula, L. a Kubica, J., (2016) 13 Strategie Evrpa 2020, (2010) Kapitla: PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ 19

24 8 PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ VČETNĚ SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAMĚSTNAVATELŮ 8.1 ROZVOJOVÉ PRIORITY KLÍČOVÝCH ZAMĚSTNAVATELŮ KRAJE A JEJICH PROMÍTNUTÍ DO OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ Kapitla: PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ VČETNĚ SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAMĚSTNAVATELŮ Ze všebecnéh hlediska jsu velmi důležité tzv. klíčvé kmpetence, jimiž se rzumí takvé znalsti, schpnsti a dvednsti, které jsu přensitelné mezi jedntlivými prfesemi a umžňují větší pružnst (flexibilitu) a přizpůsbivst (adaptabilitu) pracvníků na trhu práce a napmáhají také uplatnění v běžném živtě. [14] Z rzhvrů s pracvníky persnálních agentur na celstátní úrvni vyplývá, že t, které vlastnsti, schpnsti a dvednsti jsu nejvíce žádané, závisí především na knkrétní pracvní pzici. Přest je mžné vytipvat kmpetence, které jsu pdle vyjádření persnálních agentur vyžadvány u uchazečů zaměstnání v největší míře. Zárveň se ale pměrně čast bjevuje názr, že ptřebné jsu všechny uvedené klíčvé kmpetence. [14] Některé z kmpetencí nejsu v pžadavcích zaměstnavatelů výslvně uvedeny, ale autmaticky se předpkládá, že jimi bude vhdný kandidát vybaven (např. práce s výpčetní techniku). Jedná se především určité vyšší pzice, kde se vybavenst uchazeče určitými schpnstmi pkládá za samzřejmu a uváděné pžadavky se týkají spíše speciálnějších či specifičtějších nárků, znalstí a dvednstí. [14] Mezi kmpetence, které se pdle vyjádření pracvníků persnálních agentur vyskytují mezi pžadavky zaměstnavatelů nejčastěji, jednznačně patří zběhlst v cizích jazycích, kmunikační schpnsti, adaptabilita a flexibilita, či týmvý duch. Značný význam je rvněž přikládán zkušenstem v pužívání výpčetní techniky a chtě učit se. [14] Zběhlst v cizích jazycích patří mezi nejžádanější kmpetence jak v případě vyskškláků, tak středškláků. Suvisí t nejenm s tím, že služeb persnálních agentur využívá mnžství zahraničních firem, ale také se sučasnými trendy a četnými kntakty českých firem se zahraničím. Důležitá je přitm hlavně aktivní znalst a schpnsti se v cizím jazyce drzumět. [14] Kmunikační schpnsti - jsu další kmpetencí, která je řazena na nejvyšší patra žebříčku důležitsti. Jde velice širký pjem, který zahrnuje nejenm ústní a písemný prjev (resp. vyjadřvací schpnsti), ale je velice úzce prvázaný i se schpnstí prezentace a sebeprezentace, se schpnstí bhájit svůj názr, se zásadami slušnéh chvání a mezilidskými vztahy. [14] Adaptabilita a flexibilita - pr zaměstnavatele je důležité, aby nví zaměstnanci byli schpni přizpůsbvat se nvému prstředí a pracvním pdmínkám, pružně reagvat na měnící se ptřeby firmy a dané pzice, případně byli chtni přizpůsbit se firemním hdntám. [14] Zběhlst v pužívání výpčetní techniky z phledu agentur je žádána hlavně p středšklácích i vyskšklácích. Jde ale dvednst, která čast ani není výslvně pžadvána, jelikž se autmaticky předpkládá, že jí uchazeč bude dispnvat. V některých případech je vyžadvána znalst základníh kancelářskéh balíku, v jiných se bjevují pžadavky na vládání specializvanéh sftwaru, záleží především na charakteru dané pzice. [14] Ochta učit se pr zaměstnavatele je důležité, aby pracvníci byli tevřeni nvým pznatkům, byli chtni rzšiřvat si vědmsti a prhlubvat svu kvalifikaci. Zejména v pdmínkách neustáléh vývje je nesmírně důležité, aby pracvníci byli schpni se těmt změnám přizpůsbvat a c nejrychleji si dplňvat ptřebné znalsti a dvednsti. [14] Týmvá práce - pžadvána je hlavně d vyučených a středškláků s maturitu. U vyskšklských pzic se předpkládá, že mají více individuální charakter a čast u nich bývá důležitější například schpnst nést zdpvědnst. [14] Dle publikace Uplatnění abslventů škl na trhu práce 2014 si ptenciální zaměstnavatelé přejí navýšit kmpetence abslventů SŠ bzvláště v blastech nesení zdpvědnsti, umění jednat s lidmi splečně s kmunikačními dvednstmi, řešení prblémů, či vypřádáním se se stresem. Nejvíce by se dle ptenciálních 14 Infabslvent, (2016) 20

25 zaměstnavatelů měli rzvíjet abslventi s maturitní zkušku, a t více než vyučení i vyskškláci. U vyučených je pchpitelné, že ptenciální zaměstnavatelé na tut skupinu abslventů nekladu přehnané nárky, u kmpetencí vyskškláků se již d začátku čekává, že budu na vyské úrvni, a tudíž není takvý tlak na jejich další zvyšvání. [15] Nejčastěji pptávané prfese v Jihčeském kraji Mezi tyt prfese můžeme zařadit bráběče CNC strjů, nástrjaře, knstruktéry, strjníky, zedníky, mntážní dělníky, seřizvače, svářeče, zámečníky, elektrikáře (silnprud, slabprud), elektrtechniky, elektrmechaniky, IT pracvníky, lakýrníky, mechaniky, řidiče prfesinály mezistátní i vnitrstátní dpravy a stavebních strjů atd. Ve službách jsu pptáváni pracvníci d směnných prvzů, jedná se zejména kuchaře, číšníky, prdavače, pracvníky strahy, uklízeče. Pr tyt jmenvané prfese připravil Úřad práce České Budějvice na bdbí rzsáhlé rekvalifikace. Bhužel ale rekvalifikace na technické a řemeslné prfese je mezi uchazeči zájem velmi malý. Nejvíce nezaměstnaných pršl v JčK v rce 2015 rekvalifikací základy bsluhy sbníh pčítače, kurzem pr získání prfesní způsbilsti řidiče a řidičskéh [16], [20] právnění C, C + E, D, T, ppřípadě kurzem bsluha elektr a mt vzíku. Klíčvým prblémem je absence technicky vzdělaných pracvníků v JčK. Sučasně s technicku dbrnstí zaměstnavatelé vyjádřili pptávku p pracvnících se znalstí německéh a anglickéh jazyka. [7] Z řeči knkrétních čísel, která pskytl dtazníkvé šetření Jihčeské hspdářské kmry a Jihčeské splečnsti pr rzvj lidských zdrjů,.p.s., Predikce ptřeb trhu práce v Jihčeském kraji 2015, pak vyplývá, že bry, ve kterých firmy v sučasnsti nejvíce pstrádají zaměstnance, jsu strjírenství a strjírenská výrba, v níž nedstatek pracvníků identifikuje 38 % dtázaných firem, dále je t elektrtechnika, telekmunikační a výpčetní technika se 14 % a se 13 %, bchd splečně s textilní výrbu a děvnictvím. Těmt průzkumům dpvídá i struktura brů předpkládaných pracvních pzic, které budu zaměstnavatelé v nadcházejících letech nejvíce pptávat. [16] Pptávka p pracvní síle se v blízké buducnsti ještě zvýší díky sučasnému silnému růstu české eknmiky, jenž byl ve třetím čtvrtletí 2015 s mezirčním růstem 4,7 % nejsilnější d rku Růst české eknmiky ptvrzuje i výsledek dtazníkvéh šetření Jihčeské hspdářské kmry z rku 2016, pdle něhž v hrizntu příštích 5 let plánuje nabírat nvé zaměstnance 88 % dtázaných firem. [16] Směrem d buducna k nadcházejícímu příchdu průmyslu 4.0 se čekává vyská pptávka zejména p systémvých architektech, kteří budu kmbinvat tradiční technické vzdělání se sftwarvu excelencí a kreativitu, a dále p specialistech v blasti rbtiky. [16] Jihčeský kraj se rzhdl pdpřit abslventy v nejvíce pptávaných brech pskytnutím stipendia, a t prstřednictvím grantvéh prgramu Stipendijní mtivační prgram pr žáky středních škl ve vybraných učebních brech. Cílem grantu je nejen zvýšení zájmu dané učební bry, ale také mtivace žáků ke zlepšení dcházky, minimalizaci nemluvené absence, zlepšení studijních výsledků a zabránění předčasnému uknčení vzdělávání. Ve šklním rce 2013/2014 byla zahájena druhá etapa tht grantvéh prgramu, který je určen pr žáky nastupující d prvních rčníků pdprvaných brů ve šklních letech 2013/2014, 2014/2015, 2015/2016 s pstupným uknčením ve šklním rce 2017/2018. Pdprvány jsu následující bry: strjní mechanik, nástrjář, bráběč kvů, autlakýrník, pekař, malíř a lakýrník, klempíř, tesař, zedník, pkrývač, řezník uzenář, elektrmechanik pr zařízení a přístrje. Tat pdpra bude pkračvat svu 3. etapu d šklníh rku 2016/17 d šklníh rku 2020/2021. [31] Tabulka 5: Největší zaměstnavatelé v Jihčeském kraji (2014/2015) zaměstnavatel pčet zaměstnanců Rbert Bsch, spl. s r.., České Budějvice 3 800* Krajské ředitelství plicie Jihčeskéh kraje > Nemcnice České Budějvice, a.s Jihčeská univerzita v Českých Budějvicích DURA Autmtive CZ, k.s., Blatná Vdňanská drůbež, a.s., Vdňany Uplatnění abslventů škl na trhu práce 2014, (2015) 16 Predikce ptřeb trhu práce v Jihčeském kraji , (2016) Kapitla: PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ VČETNĚ SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAMĚSTNAVATELŮ 21

26 MADETA a. s., České Budějvice 1 463** Grz-Beckert Czech s.r.., České Budějvice VLTAVA-LABE-PRESS, a.s., České Budějvice > Nemcnice Tábr, a.s. 828 *údaj k , **vč. prvzvny Pelhřimv Zdrj: ÚP České Budějvice a ARES [17] Největší mezirční nárůst pracvníků zaznamenala českbudějvická firma Rbert Bsch, spl. s r.. Jedná se firmu s nejvyšším pčtem zaměstnanců v Jihčeském kraji, která se věnuje vývji, výrbě a prdeji dílů pr autmbilvý průmysl. Z jihčeských firem půsbících mim kres České Budějvice zaznamenala největší nárůst v pčtu pracvníků během rku 2015 firma DURA Autmtive CZ, k.s., zabývající se rvněž výrbu dílů a příslušenství pr mtrvá vzidla. Jedná se nejvýznamnějšíh zaměstnavatele kresu Straknice, který půsbí dluhdbě na pracvištích v Blatné a ve Straknicích a pr příští rk předpkládá další navyšvání pčtu zaměstnanců. K významnějšímu navýšení pčtu pracvníků prti minulému rku dšl i v Nemcnici České Budějvice, a.s. [21] 8.2 VNÍMÁNÍ SVÉHO VZDĚLÁNÍ ABSOLVENTY NĚKOLIK LET PO UKONČENÍ ŠKOL Kapitla: PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ VČETNĚ SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAMĚSTNAVATELŮ 22 Z důvdu neexistence reginálně specifických dat, která by bsahvala infrmace tm, jak studenti hdntí vlastní vzdělání p abslvvání střední škly, pužíváme pr nastínění tét prblematiky pr tut část analýzy ptřeb v území výsledků z publikace J. Trhlíkvé Přechd abslventů středních škl na trh práce - srvnání situace abslventů učebních a maturitních brů 2014, jež tyt relevantní infrmace na celstátní úrvni pskytuje. Můžeme knstatvat, že rzdíly v hdncení získaných kmpetencí v kategrii vyučených a abslventů maturitních brů jsu relativně malé. Jak vyučení, tak i vyučení, kteří pkračvali v maturitním nástavbvém studiu, stejně jak abslventi maturitních brů hdntí sledvané kmpetence převážně pzitivně, přitm nejlépe jsu hdnceny dbrné teretické znalsti a všebecné znalsti. Určité rzdíly mezi sledvanými kategriemi najdeme v hdncení dbrných praktických znalstí a dále schpnsti pracvat v týmu, které pzitivněji hdntí vyučení. Dluhdbě slabým místem šklní přípravy zůstává úrveň cizíh jazyka. Tu relativně hůře psuzují abslventi, kteří pkračvali ve vzdělávání, ať už v nástavbvém studiu (55 %) neb terciárním vzdělávání (58 %). [18] Ve srvnání s předchzími šetřeními se ukazuje pzitivní trend subjektivně lepšíh hdncení zejména v blasti práce s PC v kategrii vyučených, kde tehdy získanu úrveň práce na PC hdntil příznivě jen 35 % vyučených abslventů. V sučasném šetření jsu výsledky prakticky vyrvnané, spkjenst vyjádřil (3 rky d uknčení studia) 77 % abslventů učebních brů a 79 % abslventů maturitních brů (kategrie M). Nejslabším místem šklní přípravy zůstávají znalsti cizíh jazyka. Zatímc v kategrii vyučených se subjektivně jazykvé znalsti zlepšily, v kategrii abslventů maturitních brů zůstává hdncení jazykvých znalstí dluhdbě na stejné, tedy pměrně nízké úrvni. [18] Dtázáním abslventů, jaku kategrii, resp. úrveň vzdělání by zvlili při mžnsti svji vzdělanstní vlbu zpakvat, dpvěděli abslventi středníh vzdělání s maturitní zkušku (kategrie M) v 70 % bdbně, tedy pět vlbu středníh vzdělání s maturitní zkušku, přibližně 20 % abslventů by zvlil studium středníh vzdělání s dbrným výcvikem a maturitní zkušku (kategrie L0, příp. L5) a 8 % by preferval všebecné vzdělávání na gymnáziu. V kategrii vyučených, kteří nepkračvali v nástavbvém studiu, byla spkjenst s půvdní vzdělávací vlbu pdstatně nižší, knkrétně puze 33 % dtázaných by znvu zvlil učební br, 43 % by preferval střední vzdělání s dbrným výcvikem a maturitní zkušku a 22 % respndentů mžnst studia středníh vzdělání s maturitní zkušku - kategrie M. [18] Větší ambice vyjádřili vyučení, kteří pkračvali v nástavbvém studiu. Zde by si učební br bez maturity pětvně zvlil puze 5 % respndentů, přibližně 60 % by dal přednst střednímu vzdělání s dbrným výcvikem a maturitní zkušku (kategrie L0, příp. L5). [18] 17 Administrativní registr eknmických subjektů, (2015) 18 Přechd abslventů středních škl na trh práce srvnání situace abslventů učebních brů a maturitních brů, (2014)

27 V tét suvislsti je třeba zdůraznit, že se jedná subjektivní vyjádření abslventů, které neznamená, že by abslventi skutečně tut vlbu učinili, ani že by nárčnější vzdělávací prgram zvládli. Na druhu stranu je tent výsledek vyjádřením nespkjensti, která může suviset jak s individuálními důvdy, pravděpdbně ale dráží i splečenské a eknmické faktry, jak jsu nižší prestiž, vyšší míra nezaměstnansti, nižší platvé hdncení, nevhdné pracvní pdmínky a pdbně. [18] Suhrnně můžeme knstatvat, že tradičně pdstatně spkjenější jsu abslventi maturitních brů kategrie M (svji vlbu by zpakval klem 70 % z nich) než abslventi učebních brů, z nichž by učební br zvlil pdle svéh vyjádření jen přibližně 33 %. Část vyučených by při hyptetické pakvané vlbě prefervala maturitní studium kategrie M (22 % vyučených a 31 % vyučených, kteří pkračvali v nástavbvém studiu). [18] Odkazvaná publikace rvněž zjišťuje, jakým způsbem abslventi získali svu první pracvní pzici. Prvnání kategrie vyučených a abslventů středních škl s maturitní zkušku ukazuje, že pdíl frmálních a nefrmálních kanálů veducích k získání prvníh zaměstnání je bdbný, liší se všem ve struktuře. V bu kategriích byl nejčastějším způsbem získání zaměstnání využití kntaktů a pmci rdičů a příbuzných (klem 30 %). Abslventi učebních brů častěji navštěvvali a sbně slvvali firmy. Na základě návštěvy ve firmě získal první zaměstnání 23 % abslventů učebních brů prti 16 % abslventů maturitních brů. Také internet, zřejmě v suvislsti s charakterem nabízených míst, častěji využili abslventi maturitních brů. [18] 8.3 KVALITA ABSOLVENTŮ ŠKOL NA TRHU PRÁCE A JEJICH UPLATNITELNOST Abslventi škl jsu ve velké míře hrženi nezaměstnanstí. Dluhdbá nezaměstnanst u tét skupiny je nebezpečná zejména v tm, že pkud včas nedjde k vytvření pracvních návyků, hrzí vedle nepříznivých eknmických dpadů i významné negativní sciální účinky, především vznik závislsti na sciálních dávkách, kdy se nezaměstnaný stává klientem sciálníh státu a tut situaci chápe jak nrmální stav. [1] Vůči statním uchazečům zaměstnání jsu znevýhdněni nedstatkem praxe, chybějícími pracvními návyky a minimem zkušenstí, prt je míra nezaměstnansti abslventů škl vyšší než celkvá míra nezaměstnansti. Na druhu stranu ve srvnání se staršími kategriemi pracvníků mají abslventi i řadu přednstí, především pak vyšší flexibilitu, schpnst se učit, zpravidla lepší schpnst pracvat s výpčetní techniku a zvládnut cizí [1], [19] jazyk. Uplatnitelnst abslventů je becně tím lepší, čím vyšší je jejich vzdělání. Prti minulým rkům se však situace mění. Zatímc ještě v rce 2013 čerství abslventi bez praxe jen těžk hledali uplatnění na trhu práce, nyní ně firmy stjí a zaměřují na ně své nábrvé aktivity. Pdniky se mnhem více rientují na splupráci se šklami a aktivně tak vstupují d frmvání ideálníh prfilu abslventa, který by více dpvídal ptřebám trhu práce, cž se aktuálně prjevuje na jejich klesající míře nezaměstnansti (viz dále). [16] Phled z pačné strany na prblematiku zaměstnávání abslventů, tedy phled zaměstnavatelů, pskytuje Predikce ptřeb trhu práce v Jihčeském kraji Z dtazníkvéh šetření mezi jihčeskými zaměstnavateli vyplývá, že 66,2 % slvených zaměstnává abslventy, zbylých 33,8 % nikliv. V cestě k zaměstnání abslventů stjí chybějící kmpetence, jakými jsu vyšší úrveň praktické přípravy, lgické myšlení, rganizace práce a chta manuálně pracvat. [16] Míra nezaměstnansti byla k v Jihčeském kraji pátá nejnižší v rámci ČR (3,88 %). Tat situace je nejpříznivější d rku Jedním z pzitivních faktrů, které mají vliv na nízku nezaměstnanst, krm živení eknmiky, je (s hledem na průmyslvé zaměření reginu) jeh strategická plha spčívající ve splečné hranici s Rakuskem a Německem. Tat plha umžňuje investrům rientvat některé výrby ze susedních států právě na území Jihčeskéh kraje. Jihčeský regin se rvněž pyšní různrdu dvětvvu strukturu hspdářství, která nabízí velký výběr pracvních mžnstí. Ke knci června 2016 byla v kraji nejnižší průměrná nezaměstnanst v krese Jindřichův Hradec (2,64 %). Velmi nízké hdnty vykázaly i kresy Písek a Prachatice, a t 3,26, resp. 3,17 %. V krese České Budějvice byl v tmt bdbí bdbně nízký pdíl nezaměstnaných 3,35 %. V rámci kraje dsáhl nadprůměrné hdnty kres Straknice s 4,56% pdílem, dále pak i kres Tábr s pdílem nezaměstnaných 5,25 %. Nejhrší stav byl zaznamenán v krese Český Krumlv, jenž je s průměrnu míru nezaměstnansti 5,60 % jediným kresem Jihčeskéh kraje, který v tét statistice 19 Výrční zpráva stavu a rzvji vzdělávací sustavy v Jihčeském kraji za šklní rk 2014/2015, (2016) Kapitla: PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ VČETNĚ SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAMĚSTNAVATELŮ 23

28 převyšuje celrepublikvý průměr 5,24 %. K byl v JčK pr uchazečů práci dstupných 9 [20], [16] 291 vlných pracvních pzic, na jedn vlné pracvní míst tak připadal 1,90 uchazeče. Vývj rční průměrné míry nezaměstnansti v kresech JčK přibližuje následující tabulka. Její průměrné celkrajské hdnty se v pčátku druhé plviny minuléh desetiletí blížily 3 %, v následujících letech se kvůli dpadům celsvětvé hspdářské krize takřka zdvjnásbily, ale d rku 2015 začínají pět klesat. [20] Tabulka 6: Rční průměrná nezaměstnanst v kresech Jihčeskéh kraje Okres České Budějvice 3,1 3,1 2,7 2,4 3,9 4,4 4,5 4,7 5,4 5,6 4,4 Český Krumlv 7,2 6,7 5,2 4,6 6,9 7,5 7,5 7,7 8,9 8,8 7,3 Tábr 4,3 4,4 3,6 3,2 5,6 6,8 7,0 6,8 7,4 7,6 6,5 Písek 5,6 5,3 3,8 3,2 4,8 5,3 5,1 5,1 5,9 5,8 4,4 Jindřichův Hradec 5,1 4,8 3,6 2,6 4,8 5,4 5,1 5,0 6,2 5,9 4,6 Prachatice 4,6 4,0 3,0 2,8 4,4 4,9 4,6 5,0 5,4 5,2 4,0 Straknice 5,4 5,1 4,3 3,9 5,9 6,7 6,8 6,8 7,7 7,3 5,9 Jihčeský kraj 4,6 4,4 3,5 3,1 4,9 5,6 5,6 5,7 6,5 6,4 5,2 Zdrj: ÚP, 2016 Nezaměstnanst abslventů je všebecně vlivňvána celu řadu eknmických, demgrafických a sciálních faktrů. Mezi ty, které lze zařadit d přímé spjitsti s trhem práce, patří celkvá eknmická situace v zemi, celkvá nezaměstnanst, stav nabídky vlných pracvních míst a pměr mezi pptávku a nabídku p pracvní síle. [1] Kapitla: PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ VČETNĚ SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAMĚSTNAVATELŮ 24 Pstavení abslventů vstupujících na trh práce významným způsbem závisí na knkrétní reginální situaci, na přítmnsti zahraničních investrů neb rzvji dvětví v reginu a dalších skutečnstech. Je tedy ptřeba již na pčátku vlby studia kvalitně infrmvat žáky jedntlivých brech vzdělání, mžnstech uplatnění a prblémech s tím suvisejících, aby své rzhdnutí studvat daný br zvážili i s hledem na buducnst a mžnsti uplatnění p uknčení studia. Tyt infrmace získávají žáci především d výchvných pradců škl, kteří jsu v kntaktu s ÚP. Ke zvýšení infrmvansti také přispívá internetvý prtál nabízející pmc při hledání vzdělávací a prfesní dráhy. Ukazuje se, že navzdry tmu, že zaměstnavatelé čast čekávají úzce prfilvanu pracvní sílu pr knkrétní nabízené pzice, uplatnění snáze naleznu abslventi s rzsáhlejší prfilací a širkým kruhem klíčvých kmpetencí a flexibilitu. Ti jsu pak schpni se lépe prsadit na pracvním trhu a lépe reagvat na měnící se pžadavky zaměstnavatelů a jejich ptřeby. [1] Z hlediska uplatnitelnsti abslventa na trhu práce je velku výhdu, pkud žáci již v průběhu vzdělávacíh prcesu abslvují praxi ve firmách a získají tak praktické zkušensti s reálným pracvním prstředím. Splupráce škl a firem tak zvyšuje uplatnitelnst abslventů na trhu práce, jejich knkurenceschpnst a umžňuje žákům navázat kntakt s buducím zaměstnavatelem a získávat dbrné kmpetence. [1] Hlavním ukazatelem uplatnitelnsti abslventů je míra jejich nezaměstnansti. Míra nezaměstnansti je v JčK v případě abslventů středních dbrných škl tradičně nižší než celstátní průměr. Mezirční prvnání míry nezaměstnansti abslventů v jedntlivých brvých skupinách přinesl zjištění, že míra nezaměstnansti v brvých skupinách neustále klísá. V některých případech je t však způsben nízkým pčtem abslventů, kdy se míra nezaměstnansti významně mění s každým nezaměstnaným. [1] JčK bude i nadále splupracvat s Jihčesku hspdářsku kmru, Reginální agrární kmru Jihčeskéh kraje, zaměstnavatelskými svazy a dalšími sciálními partnery s cílem pdpřit snížení nezaměstnansti abslventů především středních dbrných učilišť a středních dbrných škl. Ve splupráci s ÚP bude sledvat situaci na trhu práce a v návaznsti na t nebude rzšiřvat nabídku stejných neb příbuzných brů, napak bude pdprvat bry s dbrnu přípravu a přensitelnými dvednstmi, se kterými jsu jejich abslventi schpni se rychle přizpůsbit nestabilitě a nejisttě na trhu práce. Zárveň při ptimalizaci kapacit brů středníh vzdělání nebude zvyšvat kapacity brů, jejichž abslventi dluhdbě vykazují výrazně vyšší míru 20 ČSÚ ČB, (2016)

29 nezaměstnansti, než je průměr kraje. JčK bude nadále pdprvat splupráci škl s firemním sektrem tak, aby se zvýšila knkurenceschpnst abslventů a jejich uplatnitelnst v praxi. [1] Nízká nezaměstnanst v Jihčeském kraji je z phledu uchazečů zaměstnání pvzbudivu zprávu, všem z phledu zaměstnavatelů se jedná nepříznivý vývj právě s hledem na jejich aktuální ptřebu hledat kvalifikvané pracvníky, kteří ubývají, neb nejsu vůbec. Vzhledem k tmu, že pdniky zpravidla pptávají knkrétní pracvní pzice, které jsu dluhdbě nedstatkvé, je nutn připustit, že v knkrétních pptávaných pzicích se nabídka s pptávku neptkává. [16] Míra nezaměstnansti čerstvých abslventů je vypčítána jak pdíl nezaměstnaných abslventů na celkvém pčtu abslventů. Tent ukazatel není zcela přesný, jelikž je ve jmenvateli pužit celkvý pčet abslventů bez hledu na t, klik z nich pkračuje v dalším studiu a nepřechází na trh práce. Přesný pčet abslventů, kteří skutečně přejdu na trh práce a získají neb hledají pracvní uplatnění, by však statisticky byl velmi btížně kvantifikvatelný. [21] Z dluhdbéh hlediska míra nezaměstnansti abslventů v JčK kpíruje vývj míry nezaměstnansti v ČR. Ačkliv lze d rku 2011 pzrvat pkles v pčtech nezaměstnaných abslventů, dchází v rce 2013 v nezaměstnansti abslventů k dalšímu nárůstu způsbenému druhu vlnu eknmické recese. Vývj v rce 2014 a pčátkem rku 2015 naznačuje výrazné zlepšení situace. Pkud srvnáme maximální hdnty pčtu nezaměstnaných abslventů v rce 2014, můžeme vidět, že jsu na velmi pdbné úrvni, jak tmu byl v rce 2007, cž by mhl indikvat návrat k pklesům nezaměstnansti dluhdbějšíh charakteru. [21] Míra nezaměstnansti abslventů v kraji byla již tradičně pd celstátním průměrem, a t jak v případě abslventů se středním vzděláním s výučním listem (JčK k ,5 %, ČR 13,7 %), tak abslventů se středním vzděláním s maturitní zkušku (JčK k ,2 %, ČR 8,1 %). Napak mírně nad celstátním průměrem byla míra nezaměstnansti u abslventů vyšších dbrných škl (JčK k ,8 %, ČR 7,5 %). JčK se splu s Plzeňským krajem řadí mezi kraje s nejnižší míru nezaměstnansti abslventů. [21] Abslventi a mladiství se na celkvé nezaměstnansti kraje k pdíleli 4,9 %, (k t byl 5,6 %). [21] Nezaměstnanst abslventů škl se sleduje jak u jedntlivých kategrií středníh a vyššíh dbrnéh vzdělání, tak v rámci kategrie také pdle skupin brů vzdělání. U většiny skupin brů platí, že abslventi s vyšší úrvní vzdělání vykazují nižší míru nezaměstnansti. [21] Nejvyšší nezaměstnansti již tradičně dsahují abslventi se středním vzděláním s výučním listem, zejména pak abslventi brvých skupin Ptravinářství a ptravinářská chemie (16,8 %), Gastrnmie, htelnictví a turismus (13,1 %) a Obchd (13,0 %). Napak nízku míru nezaměstnansti vykazuje br Stavebnictví, gedézie a kartgrafie (6,7 %), skupina brů Zemědělství a lesnictví (6,8 %) a strjírenské a elektrtechnické bry (7,6 % a 7,5 %). [21] Velmi dbré pstavení na trhu práce mají abslventi strjírenských a elektrtechnických brů středních dbrných škl (1,3 % a 4,8 %). Nízku míru nezaměstnansti mají také abslventi s maturitním vysvědčením v brvé skupině Pedaggika, učitelství a sciální péče (4,1 %). [21] Prblém s uplatněním mají abslventi brvých skupin Zpracvání dřeva a výrba hudebních nástrjů (21,2 %), Ptravinářství a ptravinářská chemie (18,8 %) a Eklgie a chrana živtníh prstředí (18,5 %). [21] Mezi abslventy vyššíh dbrnéh vzdělání vykazují nejnižší míru nezaměstnansti abslventi brů strjírenských (3,8 %), nulvá nezaměstnanst je u brů elektrtechnických a brů skupin Dprava a spje a Pedaggika, učitelství a sciální péče. Napak v brech Práv, právní a veřejnsprávní činnst dsahuje nezaměstnanst 14,3 % a ve skupině brů Eklgie a chrana živtníh prstředí 12,5 %. [21] Na snížení pčtu abslventů v evidenci kntaktních pracvišť ÚP Jihčeskéh kraje měla pdíl, zejména v první plvině rku 2015, skutečnst, že se dařil umisťvat abslventy d zaměstnání v rámci prgramů zaměřených na abslventy a mladé lidi d 30 let, zejména Vzdělávejte se pr růst! pracvní příležitsti a Odbrná praxe pr mladé d 30 let v Jihčeském kraji. Nadále trvá zájem mladých lidí další studium na vyských šklách. Mladí lidé čast využívají zjedndušenéh přístupu na trhy práce států EU a zúčastňují se prgramů, stáží a studijních pbytů v členských státech EU. [21] 21 Analýza stavu a vývje trhu práce v Jihčeském kraji za rk 2015, Krajská pbčka ÚP ČR v Českých Budějvicích, (2016) Kapitla: PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ VČETNĚ SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAMĚSTNAVATELŮ 25

30 Prblémy abslventů a mladistvých při jejich uplatnění na trhu práce v rce 2015 byly způsbené disprprcinalitu mezi vzděláním abslventů a pžadavky zaměstnavatelů. Dluhdbě se prjevuje nedstatek především technicky vzdělaných sb. Obecně klesá zájem mladých lidí řemeslnu a manuální práci. U abslventů se dále čast setkáváme s nereálnými pžadavky na nástupní mzdu či s představu kamžitéh nástupu d vyšší pracvní pzice. Mladiství uchazeči, zejména se základním vzděláním, mívají nedstatečnu mtivací najít zaměstnání nezřídka pramenící z nedknale nastavenéh systému sciálních dávek a také určitu smířenstí se situací, kdy stát pvažují za instituci, která se ně pstará téměř za každé situace. [21] Graf 4: Míra zaměstnansti mladých sb ve věku let v krajích ČR v rce 2014 (v %) Mravskslezský Ústecký Olmucký Karlvarský ČR Vysčina Zlínský Králvéhradecký Jihčeský Kapitla: PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ VČETNĚ SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAMĚSTNAVATELŮ 26 Zdrj: ČSÚ-VŠPS, 2015 Míra zaměstnansti mladých lidí ve věku let je v Jihčeském kraji s hdntu 60,9 % lehce nadprůměrná. Tabulka 7: Přehled nezaměstnansti abslventů škl v Jihčeském kraji k Jihmravský Plzeňský Středčeský Hl. m. Praha Pardubický Liberecký Skupina brů Eklgie a chrana živtníh prstředí Infrmatické bry Hrnictví a hrnická gelgie, hutnictví a slévárenství Strjírenství a strjírenská výrba Střední vzdělání s výučním listem - H, E Abs 2014 NZ mn Z JčK v % mn Z ČR v % Střední vzdělání s maturitní zkušku M, L, L nást. Abs 2014 NZ mn Z JčK v % mnz ČR v % Abs 2014 Vyšší dbrné vzdělání N NZ mnz JčK v % mnz ČR v % ,5 12, ,5 8, ,2 10,2 2,4 2, ,6 10, ,3 6, ,8 7,6

31 Skupina brů Střední vzdělání s výučním listem - H, E Abs 2014 NZ mn Z JčK v % mn Z ČR v % Střední vzdělání s maturitní zkušku M, L, L nást. Abs 2014 NZ mn Z JčK v % mnz ČR v % Abs 2014 Vyšší dbrné vzdělání N 2 Elektrtechnika, telekmunik. a ,5 7, ,8 8,5 18 0,0 7,6 6 výp. technika 2 Technická chemie a chemie 4 0,0 10,8 10,3 8,3 8 silikátů 2 Ptravinářství a ptravinářská ,8 13, ,8 16,9 10,0 9 chemie 3 Textilní výrba a děvnictví 20,3 20,8 1 3 Kžedělná a buv. výrba 0,0 66,7 2 a zpracvání plastů 3 Zpracvání dřeva a výrba ,0 11, ,2 14, ,1 11,1 3 hudebních nástrjů 3 Plygrafie, zpracvání papíru, 10, ,4 15,3 4 filmu a ftgrafie 3 Stavebnictví, gedézie ,7 16, ,7 8,9 16,1 6 a kartgrafie 3 Dprava a spje 4 0,0 12, ,9 10,2 13 0,0 4,3 7 3 Speciální a interdisciplinární bry ,8 23, ,5 10,0 13,2 9 4 Zemědělství a lesnictví ,8 13, ,3 12, ,4 8,6 1 4 Veterinářství a veterinární ,7 11,8 3 prevence 5 Zdravtnictví 13, ,1 6, ,2 3,4 3 6 Filzfie, telgie 20,0 1 6 Eknmika a administrativa ,4 10, ,3 9,5 3 6 Pdnikání v brech, dvětví ,5 15,5 12,4 4 6 Gastrnmie, htelnictví ,1 17, ,3 14, ,5 12,9 5 a turismus 6 Obchd ,0 16, ,3 18,5 13,8 6 6 Práv, právní a veřejnsprávní ,8 11, ,3 10,7 8 činnst 6 Osbní a prvzní služby ,1 17, ,0 22,0 9 7 Publicistika, knihvnictví a ,5 14,3 12,6 2 infrmatika 7 Pedaggika, učitelství a sciální ,8 21, ,1 8,1 17 0,0 4,0 5 péče 7 Obecně dbrná příprava ,8 6,9 8 7 Obecná příprava (gymn. K) ,3 3,8 9 8 Umění a užité umění ,7 12, ,0 11, ,0 11,0 2 Celkem ,5 13, ,2 8, ,8 7,5 Zdrj: NÚV Praha Vysvětlivky: Abs 14 pčet abslventů škl v kraji (2014) NZ pčet abslventů v kraji, kteří jsu čerstvě nezaměstnaní v kraji (duben 2015) mnz míra nezaměstnansti abslventů škl (duben 2015) Z tabulky výše vyplývá, že nezaměstnanst abslventů je v JčK nad republikvým průměrem markantně vyšší puze v dvětvích Eklgie a chrana živtníh prstředí, Ptravinářství a ptravinářská chemie, Práv, právní a veřejnsprávní činnst a Umění a užitné umění. NZ mnz JčK v % mnz ČR v % Kapitla: PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ VČETNĚ SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAMĚSTNAVATELŮ 27

32 Ze sběru infrmací abslventech maturitních brů středních škl zřizvaných Jihčeským krajem, který prběhl pdruhé v řadě v letech 2010 a 2011 a jenž ukázal, že se svými výsledky příliš neliší d prvníh sběru, vyplývá, že tat data jsu z časvéh hlediska variabilní jen velmi mál. Jedinu markantní změnu, na kteru sběr pukázal, byl puze pkles celkvéh pčtu abslventů. Ve všech statních sledvaných údajích jsu v prcentním vyjádření jen minimální rzdíly. Tabulka 8: Pčty abslventů denníh studia maturitních brů (bez nástaveb) za šklní rk 2010/2011 a jejich rzdělení pdle místa půsbení Kapitla: PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ VČETNĚ SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAMĚSTNAVATELŮ 28 Skupiny brů vzdělání ve středním vzdělávání 1 Eklgie a chrana 6 živtníh prstředí 1 Infrmatické bry 8 2 Strjírenství a strjírenská 3 výrba 2 Elektrtechnika, telekmunik. a výp. technika 6 2 Technická chemie a 8 chemie silikátů 2 Ptravinářství a 9 ptravinářská chemie 3 Textilní výrba a 1 děvnictví Zpracvání dřeva a 3 výrba hudebních 3 nástrjů 3 Plygrafie, zpracvání 4 papíru, filmu a ftgrafie 3 Stavebnictví, gedézie a 6 kartgrafie 3 Dprava a spje 7 3 Speciální a 9 interdisciplinární bry 4 Zemědělství a lesnictví 1 4 Veterinářství a veterinární 3 prevence 5 Zdravtnictví 3 6 Eknmika a 3 administrativa 6 Pdnikání v brech, 4 dvětví 6 Gastrnmie, htelnictví 5 a turismus 6 Obchd 6 6 Práv, právní a 8 veřejnsprávní činnst 6 Osbní a prvzní služby 9 7 Publicistika, knihvnictví 2 a infrmatika 7 5 Pedaggika, učitelství a sciální péče Pčet abslventů denníh studia maturitních brů (bez nástavbvéh studia) pdle skupin brů šk. rk 2010/2011 Rzdělení pčtu abslventů pdle místa půsbení p uknčení SŠ přijatí na VŠ přijatí na VOŠ v zaměstnán í v evidenci ÚP jinde abslventi, kterých škla nemá infrmaci

33 Skupiny brů vzdělání ve středním vzdělávání Pčet abslventů denníh studia maturitních brů (bez nástavbvéh studia) pdle skupin brů šk. rk 2010/2011 Rzdělení pčtu abslventů pdle místa půsbení p uknčení SŠ přijatí na VŠ přijatí na VOŠ v zaměstnán í v evidenci ÚP jinde abslventi, kterých škla nemá infrmaci 7 Obecně dbrná příprava (lycea) 8 Umění a užité umění Obecná příprava (gymnázia) Celkem ,34 100,00% 7,99% 13,54% 1,57% 1,91% 10,65% % Zdrj: OŠMT, KÚ JčK (2012) Pznámka: Skupina brů 18 Infrmatické bry je nvá, bez abslventů. Z vyskéh prcenta žáků SŠ přijatých na VŠ je ale zárveň velký pdíl těch, kteří nejsu schpni vyskšklské studium zdárně abslvvat a pstupně jsu nuceni VŠ pustit. Ke studiu se stále hlásí více než 80 % abslventů brů středních škl uknčených maturitní zkušku a v JčK je více než 70 % těcht abslventů ke studiu přijat. Pkud se zaměříme jen na gymnazisty, zjistíme, že jich na VŠ pkračuje téměř 90 %. C se týká abslventů jiných brů, pak jich pkračuje na VŠ 52 %. [22] Na vyské škly tak častěji vstupují i abslventi, kteří studium v prvních dvu letech mnhdy vzdají. Vyský pdíl dchdů ze studia však nemusí svědčit puze nižší úrvni uchazečů, ale může vypvídat také skutečnsti, že stávající prgramy vyských škl nenaplnily čekávání uchazečů. Ke studiu na vyské škle je přijímán stále více uchazečů, patnáct prcent studentů však dchází bez diplmu. Jak ptvrzuje analýza Nárdníh ústavu pr vzdělávání (NÚV), nejúspěšnější jsu při studiu gymnazisté, nejméně úspěšní napak abslventi nástavbvých brů středních dbrných učilišť. [15] 8.4 SPOLUPRÁCE ZAMĚSTNAVATELŮ SE ŠKOLAMI V KRAJI Předpkladem pr t, aby žáci získávali dpvídající pracvní kmpetence uplatnitelné na trhu práce, je především prmítnutí pžadavků zaměstnavatelů d vzdělávacích prgramů. K tmu lze využít již existujícíh systému sektrvých rad frmulujících pžadavky na prfesní kvalifikace NSK a zapracvat je i d pčátečníh dbrnéh vzdělávání. Knkrétním nástrjem, kterým lze d buducna zajistit dstatek kvalifikvaných dbrníků, jsu např. sektrvé dhdy. Na základě sciálníh partnerství a ve splupráci s reginálními aktéry jsu definvána stěžejní témata vlivňující rzvj lidských zdrjů a nabídku a pptávku na trhu práce. Tat témata jsu pužita k vytvření a uzavření příslušných sektrvých dhd ve dvu úrvních nárdní a reginální. [1] Výchdiskem reginálních sektrvých dhd je suhrn ptřeb na trhu práce v daném hspdářském sektru, a t především v krátkdbém časvém hrizntu. Reginální sektrvá dhda jasně vymezuje prstředky pr naplnění těcht ptřeb, rle a závazky jedntlivých aktérů a harmngram aktivit veducích k naplnění stanvených cílů. T vše za předpkladu samstatnéh řešení klíčvých aktérů reginu zaměstnavatelů, dbrů, institucí, škl. [1] V JčK byly pdepsány tři sektrvé dhdy, první dvě v rce 2012, třetí v rce 2015: [1] Sektrvá dhda pr br strjírenství na bdbí Cílem sektrvé dhdy v bru strjírenství v JčK je zlepšvání pdmínek pr výuku technických brů a řemesel, včetně zvyšvání mtivace žáků ke vzdělávání se v těcht brech, splupráce základních škl se středními šklami technickéh zaměření a zaměstnavatelsku sféru směřující k mtivaci žáků vzdělávat se v technických brech. [1] 22 Strategie rzvje šklství Jihčeskéh kraje v hrizntu d rku 2020, (2011) Kapitla: PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ VČETNĚ SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAMĚSTNAVATELŮ 29

34 Kapitla: PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ VČETNĚ SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAMĚSTNAVATELŮ Sektrvá dhda pr br keramika na bdbí v České republice se zaměřením na reginy: Karlvarský kraj, Plzeňský kraj, Jihčeský kraj Sektrvá dhda pr br keramika a k ní připjení zaměstnavatelé chtějí d buducna zajistit dstatečný pčet kvalifikvaných pracvníků pr keramické bry. Prstřednictvím centralizace vzdělávání keramických brů Technlgie silikátů a Výtvarné zpracvání keramiky a prcelánu ve vybraných šklách v Jihčeském, Plzeňském a Karlvarském kraji a nastavením pdmínek pr další vzdělávání v keramických brech by měl být zaručen dstatečný pčet abslventů, a tím také zachván tt tradiční české řemesl. V Jihčeském kraji je knkrétním výstupem tét dhdy tevření nvě zapsanéh bru H/01 Výrbce a dekratér keramiky na Střední uměleckprůmyslvé škle v Bechyni, d kteréh nastupili první žáci ve šklním rce 2013/2014. [1] Reginální sektrvá dhda pr Jihčeský kraj v blasti elektrtechniky a energetiky Cílem sektrvé dhdy je zajistit více kvalifikvaných abslventů škl a další vzdělávání na trhu práce v tét blasti, pdpřit větší prvázanst vzdělávání s praxí a zajistit kvalitní připravenst abslventů škl dle pžadavků zaměstnavatelů. Záměrem dhdy je ukázat širké veřejnsti, že elektrtechnika a energetika patří mezi bry zajímavé, invativní a především perspektivní z phledu trhu práce. Hlavním patřením, které pvede ke splnění stanvených cílů, je především nastavení úzké splupráce všech zapjených aktérů. Realizátři se zaměří nejen na pdpru pčátečníh šklství v elektrtechnických a energetických brech, ale i na blast dalšíh vzdělávání. [1] Krmě sektrvých dhd byla v JčK realizvána řada dalších prjektů zaměřených na rzvj lidských zdrjů, např. prjekt Psplu (pdpra splupráce škl a firem se zaměřením na dbrné vzdělávání v praxi), Impuls pr kariéru (zatraktivnění technických brů a mtivace žáků ke studiu na technických šklách), Rzvj technickéh vzdělání v Jihčeském kraji (investiční a metdická pdpra při zajišťvání vzdělávání v technických brech) a další. [1] JčK splupracuje se sciálními partnery (především s JHK, RAK ČR, ÚP a dalšími) na vytváření a zlepšvání pdmínek splupráce škl a firem, které mhu být buducími zaměstnavateli abslventů. V psledních letech dšl ke zlepšení splupráce právě na úrvni škl a firem. Tat kperace začíná být rk d rku na stále lepší úrvni, ze strany škl je přizpůsbena nabídka vzdělávání s hledem na ptřeby firem a na druhé straně firmy se začínají aktivně pdílet na samtné výuce, zejména v blasti pskytvání praxí a dbrných znalstí. V Jihčeském kraji se tat splupráce bjevuje především v průmyslvém dvětví. JčK prvádí analýzy pdpr a splupráce zaměstnavatelské sféry se SŠ. Škly jsu pdprvány finančními prstředky na šklní i mimšklní aktivity, mdernizaci učeben, firmy pskytují zařízení, sptřební materiál, půjčují strje, příručky a technicku dkumentaci, rganizují bezplatná šklení pr učitele i žáky, umžňují nákup materiálu se slevu a další. Čast pskytují žákům tzv. pdnikvá stipendia v případě, že mají zájem žáky s příslušným vzděláním (Rbert Bsch, spl. s r.., Metrstav a.s., MOTOR JIKOV Grup a.s., Jihstrj a.s., ČD Carg a.s., Linde Phny s.r.. a další), přispívají na ubytvání, stravvání, jízdné d škly, učební pmůcky atd. Přímá a knkrétní kmunikace se zaměstnavatelem či pdnikem je v kmpetenci ředitele škly. Splupráce škl a firem čast vlivňuje i tvrbu šklních vzdělávacích prgramů, které jsu pak zpracvávány s přihlédnutím ke knkrétním pdmínkám [1], [16] vytvářeným firmami pr daný br. Je žáducí, aby hlavně základní škly splupracvaly s technickými středními šklami, firmami a řemeslníky v kruhu své půsbnsti, nebť bez kntaktu s průmyslvu realitu se mtivace jejich žáků nezvýší. [23] Zaměstnavatelé by nejraději zvýšili pdíl praxe žáků během studia přím v jejich firmě, rádi by se i splupdíleli na bsahu ŠVP a jsu i chtni se finančně pdílet na zajištění dbrné přípravy buducích abslventů. [16] Většina z dminantních zaměstnavatelů v Jihčeském kraji aktivně splupracuje se SŠ či má alespň snahu takvát partnerství d buducna navázat. Jedná se primárně pdniky s pptávku p uchazečích s technickým vzděláním, kde jsu firmy chtny se pdílet na praktické výchvě těcht studentů (i frmu stipendia) a p uknčení studia čerstvým abslventům nabídnut mžnst stáléh zaměstnání (BRISK Tábr a.s., ČEVAK a.s., E.ON Česká republika, s. r.., Grz-Beckert Czech s.r.., MOTOR JIKOV Grup a.s.). [31] Tht tématu se dtýká i Akční plán na pdpru technickéh vzdělávání Stěžejním cílem tht akčníh plánu je zvýšení zájmu žáků základních škl vzdělání technickéh směru. Pžadavkem je ptřeba rzšířit nácvik manuálních zručnstí již v rámci mateřských a základních škl. Na základních šklách v rámci vzdělávací blasti Člvěk a svět práce zvýšit pdíl nácviku manuálních zručnstí minimálně v kruzích jak jsu práce s technickými materiály, design a knstruvání, pěstitelské práce a chvatelství, prvz a údržba dmácnsti či 30

35 práce s labratrní techniku. Tent akční plán bsahuje patření, která pvedu ke zlepšení nastíněné situace. Jedná se : [23] - patření Jihčeské hspdářské kmry, Jihčeské splečnsti pr rzvj lidských zdrjů, Jihčeskéh kraje a úřadu práce, která vyplynula především z analýzy technickéh vzdělávání v rámci kraje, dále patření k následnému návrhu Reginální sektrvé dhdy elektrtechnika a energetika Jihčeskéh kraje a dalších aktivit těcht institucí - nvá patření Jihčeskéh kraje, která budu prstřednictvím dtačníh prgramu pdněcvat a pdprvat aktivity ke zvýšení zájmu technické vzdělávání - využívání a zavádění již věřených pznatků z realizvaných aktivit a prjektů (např. POSPOLU) v rámci Jihčeskéh kraje - zlepšení infrmvansti malých a středních firem daňvém zvýhdnění pr firmy splupracující se šklami na dbrném vzdělávání, zvýšení mtivace malých a středních firem k účasti na pdpře dbrnéh vzdělávání - dtační prgram "Stipendia" Pdpra žáků a studentů vyhdncení, pdpra realizace pkračující třetí etapy prgramu d šklníh rku 2016/2017 d šklníh rku 2020/ pdpra výchvných pradců splupráce KÚ, JHK, ÚP a firem - pdpra plytechnické výchvy na MŠ, ZŠ - pdpra celživtníh vzdělávání v blasti technických prfesí - sektrvé dhdy (viz výše) Tent závěr vychází z dtazníkvéh šetření JHK, z něhž vyplynul, že malé pdniky se k nabídce praxí žákům staví skepticky. Praxi umžňuje jen 45 % dtázaných firem. [16] Téměř plvina firem, které se zúčastnily dtazníkvéh šetření JHK, nepskytuje dbrné praxe/výcvik a ani je neplánuje během následujícíh rku. T samzřejmě musí mít své důvdy. Nejčastější bariéru, se kteru se ptýká většina firem, je rganizační a časvá nárčnst pr firmu. Tent prblém uvedl ve své dpvědi celkem 47 % respndentů. Prblémy činí i absence škly s pžadvaným brem (44 %) či nezájem ze strany studentů (41 %). Stjíme tedy před vážnu tázku, jak žáky a studenty více mtivvat k zájmu další studium a získávání tlik nezbytných a firmami vysce ceněných pracvních zkušenstí. Dalším velice čast zmiňvaným prblémem je nedstatečné persnální a materiální zajištění ve firmě, která jen s btížemi hledá pracvníka, kteréh by mhla uvlnit na pzici instruktra praktickéh vyučvání (37 %). [16] 23 Akční plán na pdpru technickéh vzdělávání pr rk 2016, (2016) Kapitla: PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ VČETNĚ SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAMĚSTNAVATELŮ 31

36 Graf 5: Nejčastější frmy splupráce firem a škl Zdrj: Predikce ptřeb trhu práce v Jihčeském kraji , (2016) Jak již vyplynul z předchzích kapitl, stěžejním nedstatkem čerstvých abslventů učilišť, středních a vyských škl je dbrný výcvik a dbrná praxe získaná během studia. Nyní se nabízí tázka, jak zmíněné bariéry dstranit neb jim předejít tak, aby byla praxe během studia pr žáky a studenty zajištěna v dstatečné míře a byly získány dbrné znalsti adekvátní danému studijnímu bru. [16] Kapitla: PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ VČETNĚ SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAMĚSTNAVATELŮ Z prvedenéh průzkumu je patrné, že zaměstnavatelé jsu chtni se pdílet na frmvání kmpetencí abslventů zejména středních dbrných škl a učilišť, ale neumí neb nejsu schpni sami tut splupráci efektivně navazvat. Jak nejčastější návrhy pr zlepšení stávajícíh stavu uvádějí zaměstnavatelé splupráci na ŠVP, vyšší pdíl praxe ve firmách, ale také zárveň zajištění dstatečné dbrné úrvně dbrníků, kteří se na vzdělání těcht žáků pdílejí. [16] 32

37 9 PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ 9.1 VELIKOST ZÁJMU ŽÁKŮ O TECHNICKÉ A PŘÍRODOVĚDNÉ OBORY A ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ V rce 2015 byl Svazem průmyslu a dpravy zpracván celrepublikvý průzkum, z něhž mim jiné vyplynula dbrá pvěst technickéh vzdělávání mezi rdiči. Pjí se s ním představy mderních brech a vyspělých technlgiích. Bhužel i přes čekávání, že se průmyslu bude dařit lépe, vize d buducna spíše ukazují na klesající zájem technické vzdělávání. Důvdem může být nedstatečná infrmvanst rdičů technickém vzdělávání a tedy i nejasné představy buducím uplatnění abslventů na trhu práce. K samtným dětem a žákům se tak čast výhdy technickéh vzdělávání nedstanu, pkud jim je sám rdič nedkáže představit. Sučasné šklství pdle rdičů nedkáže budvat v dětech zájem technické vzdělání, který je ptřeba vytvářet již d základní škly. Chybí aktivity, které by na šklách dkázaly děti seznámit s technickými bry a rzvíjet jejich nadání. [24] Mžnsti zvýšení zájmu technické bry [24] - Pracvat na rzpznání a rzvíjení technickéh zájmu a talentu u žáků již d základní škly - Zatraktivnit výuku matematiky, fyziky a chemie, včetně exkurzí (science centra, exkurze d tváren, d škl) - Přádání dílen (praktických hdin) na ZŠ ve splupráci s dbrnými šklami tak, aby žáky tyt činnsti zaujaly (zapjení mderní techniky) - Jasná a srzumitelná kmunikace představení knkrétních pzic, zapjení reálných sb d prpagace a reference abslventů i zaměstnavatelů Mžnsti prpagace jedntlivých technických škl [24] - Osbní kntakt a zkušensti jsu nenahraditelné - Praxe a splupráce s úspěšnými firmami rdiče zaujme - Dkázat, že technické bry nejsu jen pr chlapce Graf 6: Nejdůležitější faktry pr rdiče při výběru škly pr své ptmky (2015) Zdrj: výsledky výzkumu pr Rk průmyslu a technickéh vzdělávání, listpad 2015 in Technické vzdělávání v ČR, 2015 [24] 24 Svaz průmyslu a dpravy Technické vzdělávání v ČR, (2015) Kapitla: PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ 33

38 Největší důraz kladu rdiče při zvažvání buducíh pvlání svých dětí na perspektivnst uplatnění, zájem dítěte, technické zázemí a vybavenst škly. Zapjení expertů d výuky ani splupráce s firmami v bru není pr rdiče priritu. [24] Všebecnými mtivátry ke studiu technických brů pak jsu: perspektivnst uplatnění, nižší knkurence v technických brech než v humanitních (platí i uplatnění), některé technické bry jsu vnímány jak jistta zaměstnání d buducna a větší důraz na praxi. [24] Napak mezi bariéry výběru technických brů patří, že žáci ani rdiče příliš nevědí, c si pd jedntlivými technickými bry představit, rychlý vývj techniky, který způsbuje rychlu ztrátu hdnty technickéh vzdělání, pkud zaměstnanec na chvíli přestane pracvat v bru (typicky ženy na rdičvské dvlené), technické škly nejsu pvažvány za prestižní a navíc jsu t škly nárčné. Žák rvněž musí mít technický talent, případně být zručný. [24] Z dtazvání rdičů na četnst dstupnsti nejrůznějších technických aktivit na základních a středních šklách je patrný akutní nedstatek takvýcht aktivit. Vesměs dbré hdncení si vyslužily puze dny tevřených dveří, a t jak na ZŠ tak i SŠ, jejichž nabídku hdntí jak uspkjivu přibližně plvina dtázaných rdičů. Na druhu stranu jim ve šklách chybí exkurze d průmyslvých pdniků, kružky s technickým zaměřením či veřejné diskuse a prezentace s úspěšnými lidmi v bru. [24] Kapitla: PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ 34

39 10 ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ Dluhdbý trend vývje trhu práce ukazuje, že čím dál více lidí je nucen vyknávat jiná pvlání než ta, pr která by je měla předurčvat získaná kvalifikace. Dle šetření Nárdníh ústavu pr vzdělávání z rku 2013 týkajícíh se využití kvalifikace abslventů středních škl na trhu práce si p sknčení střední škly našl práci ve svém bru jen 45 % dtázaných abslventů brů vzdělávání s výučním listem a 35 % dtázaných abslventů brů vzdělávání s maturitní zkušku. Tyt výsledky pukazují na vzrůstající význam celživtníh učení a ptřebnst kariérvéh pradenství. Z výsledků analýz také vyplývá, že přibližně plvina abslventů si při změně bru vystačila se všebecnými znalstmi a že abslventi ve svém prvním zaměstnání nejvíce využívali právě tzv. měkké dvednsti, cž jsu výsledky, které čím dál tím více platí i pr úrveň vzdělání s výučním listem. [11] 10.1 OBORY NEJVÍCE POPTÁVANÉ ŽÁKY/RODIČI V Jihčeském kraji patřily ve šklním rce 2015/2016 mezi nejvyhledávanější skupiny brů krmě všebecných gymnázií strjírenství a strjírenská výrba (911 žáků prvních rčníků), gastrnmie, htelnictví a turismus (643), zemědělství a lesnictví (637), elektrtechnika, telekmunikační a výpčetní technika (422), eknmika a administrativa (349) a stavebnictví, gedézie a kartgrafie (333). Nízký zájem byl prjevván zejména skupiny brů publicistika, knihvnictví a infrmatika (11), plygrafie, zpracvání papíru, filmu a ftgrafie (35), technická chemie a chemie silikátů (36), dprava a spje (54) či eklgie a chrana živtníh prstředí (56). D prvních rčníků technických skupin brů nastupil v rce 2015 celkem žáků, tj. 35,4 % ze všech žáků prvních rčníků. V rce 2014 t byl žáků (34,5 %) a v rce žáků (34,3 %), tudíž tent pdíl během psledních tří let nepatrně narůstá, nebť pčet žáků směřujících d technických brů je stabilní prti úbytku dětí v rčnících způsbenému demgrafickým pklesem. [31] Pptávka na sekundárním trhu práce se neustále mění, prblémem je např. aktuální nedstatek abslventů ještě před pár lety neperspektivníh bru textilní výrba a děvnictví, které se p těžkých časech levných dvzů z asijských zemí pět vrací d centra pzrnsti lkálních zaměstnavatelů. [15] Výsledky sumarizující vlbu knkrétníh bru z celstátníh průzkumu z rku 2014 uvádíme níže. [15] Tabulka 9: Důvdy vlby bru kategrie středníh vzdělání s výučním listem (H) pdle vybraných skupin brů vzdělání Kategrie H Zájem br Snadné uplatnění Finanční hdncení Zájem zaměstnavatelů v místě bydliště Přání rdičů Špatné studijní výsledky Nepřijetí d jinéh bru Blízkst škly strjírenství a strjírenská výrba elektrtechnika, telekmunikace a VT stavebnictví, gedézie a kartgrafie gastrnmie, htelnictví a turismus 80 % 55 % 46 % 28 % 23 % 17 % 9 % 40 % 77 % 52 % 52 % 39 % 29 % 10 % 10 % 26 % 65 % 45 % 48 % 23 % 25 % 25 % 13 % 25 % 75 % 47 % 29 % 20 % 29 % 33 % 28 % 41 % 66 bchd 58 % 29 % 11 % 11 % 24 % 35 % 31 % 47 % 69 sbní a prvzní služby 86 % 48 % 26 % 8 % 12 % 14 % 14 % 22 % H bez rzlišení skupiny brů Zdrj: Uplatnění abslventů škl na trhu práce % 44 % 31 % 21 % 26 % 24 % 19 % 36 % 10.2 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ PROFESE V KRAJI A VÝVOJ JEJICH ZAMĚSTNANOSTI V ČASE V rce 2014 ČSÚ v Jihčeském kraji evidval 300,6 tis. pracujících, z nichž byly knkrétně dle specifikace CZ-NACE dle Výběrvéh šetření pracvních sil (VŠPS) nejvýznamnější, čili nejvíce zastupené, prfese v následujících dvětvích: zpracvatelský průmysl (27,2 %), velkbchd a malbchd; pravy a údržba mtrvých vzidel (11,5 %), Kapitla: ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ 35

40 stavebnictví (9,8 %), veřejná správa a brana; pvinné sciální zabezpečení (7,1 %), zdravtní a sciální péče (6,6 %) a vzdělávání s pdílem 6,2 %. Vývj těcht hdnt v minulých bdbích zachycuje tabulka níže. [26] Tabulka 10: Zaměstnaní v NH pdle dvětví CZ-NACE (VŠPS) v Jihčeském kraji % pdíl 2012 % pdíl 2013 % pdíl 2014 Zaměstnaní celkem (v tis. sb) 295,2 295,6 300,6 100,0 100,0 100,0 z th: A Zemědělství, lesnictví a rybářství 16,5 17,0 15,8 5,6 5,8 5,3 B Těžba a dbývání 0,9 0,0 0,5 0,3 0,0 0,2 C Zpracvatelský průmysl 83,2 79,9 81,7 28,2 27,0 27,2 D E Výrba a rzvd elektřiny, plynu, tepla a klimatizvanéh vzduchu Zásbvání vdu; činnsti suvisející s dpadními vdami, dpady a sanacemi 6,6 5,5 6,0 2,2 1,9 2,0 2,0 2,4 2,6 0,7 0,8 0,9 F Stavebnictví 32,1 31,7 29,6 10,9 10,7 9,8 G Velkbchd a malbchd; pravy a údržba mtrvých vzidel 37,2 32,8 34,7 12,6 11,1 11,5 H Dprava a skladvání 18,7 19,2 15,9 6,3 6,5 5,3 I Ubytvání, stravvání a phstinství 10,9 11,4 14,6 3,7 3,9 4,9 J Infrmační a kmunikační činnsti 4,4 2,7 3,4 1,5 0,9 1,1 K Peněžnictví a pjišťvnictví 7,6 7,3 4,3 2,6 2,5 1,4 L Činnsti v blasti nemvitstí 1,0 1,9 1,6 0,3 0,6 0,5 M Prfesní, vědecké a technické činnsti 7,7 10,4 10,6 2,6 3,5 3,5 N Administrativní a pdpůrné činnsti 4,0 4,9 5,8 1,4 1,6 1,9 O Veřejná správa a brana; pvinné sciální zabezpečení 19,6 20,2 21,4 6,6 6,8 7,1 P Vzdělávání 15,5 16,9 18,7 5,2 5,7 6,2 Q Zdravtní a sciální péče 16,8 19,4 19,7 5,7 6,6 6,6 R Kulturní, zábavní a rekreační činnsti 3,9 4,2 4,6 1,3 1,4 1,5 S Ostatní činnsti 4,8 5,9 7,3 1,6 2,0 2,4 Zdrj: ČSÚ V psledních letech celkvý pčet pracujících v Jihčeském kraji nepatrně narůstá. Největší změny v zastupení jedntlivých dvětví CZ-NACE můžeme identifikvat u tří největších skupin, jež jsu ve znamení klesajícíh trendu. Mezi rky 2012 a 2014 zaznamenal největší pkles pdíl zastupení zpracvatelskéh průmyslu (-1,0 prcentníh bdu), velkbchd a malbchd; pravy a údržba mtrvých vzidel a stavebnictví (bě -1,1 p. b.) splečně s peněžnictvím a pjišťvnictvím (-1,2 p. b.). Napak, pmineme-li statní činnsti, nejvíce získala dvětí: prfesní, vědecké a technické činnsti splečně se zdravtní a sciální péčí, které bě získaly +0,9 p. b., nadále vzdělávání (+1,0 p. b.) a ubytvání, stravvání a phstinství (+1,2 p. b.), které těží z rstucíh pčtu návštěvníků jižních Čech. [25] Kapitla: ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ V JčK jsu velmi nadprůměrně zastupena dvětví zemědělství, lesnictví a rybářství, ubytvání, stravvání a phstinství, výrba a rzvd elektřiny, plynu, tepla a klimatizvanéh vzduchu, cž je dán gegrafickými pdmínkami kraje, které s sebu nesu jak značnu turisticku atraktivitu, tak i rzdrbenu sídelní strukturu, a v nepslední řadě i přítmnstí JET. Dalším nadprůměrně zastupeným dvětvím je stavebnictví. Zcela dminantní úlhu jak v kraji, tak v celé republice sehrává zpracvatelský průmysl. Kraj na druhu stranu za republikvým pdílem zastupení výrazně zastává v terciérních i kvarterních dvětvích peněžnictví a pjišťvnictví a infrmační a kmunikační činnsti. Z důvdu maléh nerstnéh bhatství rvněž i v těžbě a dbývání. [26] 25 ČSÚ, (2016) 26 ČSÚ-VSPŠ, (2015) 36

41 Vzdělanstní struktura Specifikem Jihčeskéh kraje je nadprůměrný pčet byvatel s vyskšklským a úplným středním vzděláním. Takt vzdělaní lidé si ptm lépe hledají zaměstnání, cž také přispívá k nízké nezaměstnansti kraje. [1] Tabulka 11: Úrveň vzdělání zaměstnanců v Jihčeském kraji v rce 2015 (v %) Vzdělání Celkem Muži Ženy Základní vzdělání 5,0 4,3 6,1 Střední bez maturity 39,2 46,6 29,3 Střední s maturitu 37,1 33,0 42,5 Vyskšklské 18,7 16,2 22,1 Zdrj: Reginálně specifická data, NÚV, 2016 Nejmenší pdíl v zastupení mezi zaměstnanci má v kraji základní vzdělání s pdílem 5,0 % pracujících, střední vzdělání bez maturity má celkem 39,2 % pracvníků, středním vzděláním s maturitním vysvědčením dispnuje prakticky stejný pdíl zaměstnanců. Vyskškláci se na zaměstnansti v JčK pdílí necelými devatenácti prcenty. [27] Rzlžení pracvní síly v Jihčeském kraji, která ke knci rku 2015 čítala 306,2 tis. zaměstnanců, tedy 5,6 tis. více než v rce předešlém, d hspdářských sektrů prezentuje následující tabulka. Dminantním sektrem je, jak v celé České republice, terciér sektr služeb, s 53,3% pdílem. Druhým nejvíce zastupeným sektrem je sekundér, jenž krmě průmyslu zahrnuje ještě rzvd elektřiny a tepla splečně se stavebnictvím, který v kraji reprezentuje 40,6% pdíl pracujících. Nejméně zastupeným sektrem je primér zahrnující zemědělství, ryblv, lesnictví a těžbu, který se na hspdářské struktuře pdílí 6,0 %. [21] Tabulka 12: Pdíl zaměstnansti v sektrech nárdníh hspdářství v JčK v rce 2015 Sektry (v tis. zaměstnanců) Celkem Muži Ženy Zemědělství 18,6 14,0 4,5 Průmysl 124,3 87,5 36,8 Služby 163,3 69,5 93,8 Zdrj: Analýza stavu a vývje trhu práce v Jihčeském kraji za rk 2015, Krajská pbčka ÚP ČR v Českých Budějvicích, 2016 Z prvnání zastupení jedntlivých hspdářských sektrů v JčK s celrepublikvým průměrem za rk 2014 vyplývá díky reginálním specifikům výrazné, takřka dvjnásbě vyšší zastupení primárníh sektru i lehce vyšší pdíl sekundéru a zárveň výrazně nižší zastupení terciérníh sektru. Ze změn mezi rky 2013 a 2014 je patrný i neustálý [1], [26] pzvlný psun hspdářství směrem k terciérnímu sektru. Graf 7: Pdíl zaměstnaných v jedntlivých sektrech nárdníh hspdářství v ČR a JčK v rce 2014 Zdrj: ČSÚ-VŠPS, Buducnst prfesí, (2011) Kapitla: ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ 37

42 10.3 KVALITA A DOSTUPNOST SLUŽEB KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ NA ZŠ A SŠ Kariérvé pradenství je pradenstvím v blasti prfesní a vzdělávací vlby. Tat činnst může být vyknávána jak samstatná prfese kariérvéh pradce neb může být zahrnuta v rámci pradenské činnsti výchvnéh pradce, speciálníh pedagga, šklníh psychlga, učitele atp. Pněvadž ani v tét specifické tázce neexistují reginálně specifická data pr Jihčeský kraj, jsme pět nuceni využít dbrnu studii na celrepublikvé úrvni, knkrétně práci autrek P. Drahňvské a I. Eliášvé. [28] Datvá základna se sice mezuje jen na 4 kraje vybrané pdle míry nezaměstnansti (2 s nízku a 2 s vysku), leč právě díky pdbné míře nezaměstnansti v JčK s vybranými kraji Hl. m. Praha a Plzeňským, lze výsledky vztáhnut i na JčK. Z výzkumu vyplývá, že kariérví pradci jsu sučasně v drtivé míře případů ve škle rvněž zaměstnáni jak běžní učitelé a zárveň jak výchvní pradci, kteří se starají i rdinné a sbní prblémy žáků. A právě tt vidí Nárdní dhda jak prblém, nebť právě kvůli řešení zmíněných prblémů nechce řada žáků využívat služeb výchvných pradců v blasti kariéry, aby je statní žáci neviděli vcházet d těcht dveří a mylně se nedmnívali, že mají nějaké sbní prblémy či ptíže s učením. Z tht důvdu se jeví jak velmi vhdné ddělit činnst výchvných a kariérvých pradců na ZŠ i SŠ. [29] Z výzkumu rvněž vyplývá, že na ZŠ s kariérvým pradenstvím dětem pmáhají vlastně jen kariérví pradci splečně s malým pčtem učitelů. T je velký rzdíl prti stavu na šklách středních, kde studentům s jejich vlbu pmáhají takřka všichni - kariérví pradci i běžní učitelé. Splečně s nimi i asi čtvrtinvý pdíl šklních psychlgů a speciálních pedaggů, kteří byli na ZŠ v tmt směru zcela marginalizváni. Vyšší zaangažvanst středšklskéh persnálu si můžeme vysvětlit vyšším akcentem na kariérní rzvj a buducí pracvní živt na SŠ než tmu je na ZŠ. C d názrů dstatečnsti kariérvéh pradenství nejsu mezi ZŠ a SŠ větší rzdíly. [28] Graf 5: Dstatečnst kariérvéh pradenství na vlastní škle SŠ (%) Kapitla: ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ Zdrj: Analýza práce a ptřeb pradců z rku 2011 Oblastí, kteru je nutné nejvíce vylepšit, je úrveň infrmací kariérvém pradenství na internetvých stránkách jedntlivých škl, ppřípadě zvýšení pvědmí kariérvém pradenství mezi rdiči či statními sbami mim šklu 28 Drahňvská, P. a Eliášvá, I., Analýza práce a ptřeb pradců v blasti kariérvéh pradenství na šklách, (2011) 29 Nárdní dhda, str. 10, (2015) 38