Metodika a harmonogram optimalizace škol a školských zařízení zřizovaných Jihomoravským krajem

Transkript

1 Metdika a harmngram ptimalizace škl a šklských zařízení zřizvaných Jihmravským krajem Přehled dsud realizvaných změn V průběhu rku 2001 převzal Jihmravský kraj zřizvatelské kmpetence k 278 šklským příspěvkvým rganizacím. V následujících letech prběhla v síti škl a šklských zařízení celá řada změn. K bude kraj zřizvatelem 215 šklských příspěvkvých rganizací, cž je snížení 23 % subjektů. Optimalizace prbíhala něklika způsby. Nejčastější frmu byl slučení dvu neb tří subjektů v jeden. Následně dšl k racinalizaci činnsti tht subjektu. Vše byl sustředěn pd jedn vedení, dle ptřeby byla mezena prvzvaná činnst a čast dšl také k puštění části dsud využívanéh nemvitéh majetku. Pkud se jednal prnajaté nemvitsti, byly vráceny majiteli, jednal-li se nemvitsti Jihmravskéh kraje, byly využity pr jinu příspěvkvu rganizaci zřizvanu krajem neb byly značeny za nadbytečné a nabídnuty k prdeji. V něklika případech, zejména u rganizací, které pskytvaly šklské služby, dšl k jejich zániku a dsud prvzvaná činnst byla utlumena. Další mžnstí byl převd zřizvatelských kmpetencí na bce, ve kterých daný subjekt sídlil. V těcht případech je činnst rganizace v nezměněné míře nabízena dál. Přehled úbytku pčtu ředitelství v jedntlivých skupinách škl a šklských zařízení je uveden v tabulce 1. V tabulce 2 je přehled jedntlivých dsud realizvaných knkrétních změn veducích ke snížení pčtu příspěvkvých rganizací za bdbí d šklníh rk 2001/02 d knce šklníh rku 2009/10. Metdika ptimalizace Při návrhu metdiky ptimalizace škl a šklských zařízení jsu respektvána kritéria stanvená v Dluhdbém záměru vzdělávání a rzvje vzdělávací sustavy Jihmravskéh kraje z únra 2008 (dále DZ). Škly a šklská zařízení jsu vzhledem ke svým specifikům pr tyt účely rzčleněny d 10 skupin. 1. Střední škly Jihmravský kraj bude k zřizvatelem 87 středních škl tzv. hlavníh vzdělávacíh prudu. Jejich ptimalizace bude prbíhat jak kmbinace ptimalizace brvé a institucinální. Na ptimalizaci institucinální, při které již bude realizvána i úprava vzdělávací nabídky dtčených škl, naváže brvá ptimalizace na šklách, kterých se institucinální ptimalizace netýkala. I. Institucinální ptimalizace Základní výchdiska: zachvání dstupnsti středníh vzdělávání v kraji u všebecnéh vzdělávání lze zajistit pměrně rvnměrné pkrytí kraje, u dbrných brů nelze pčítat s rvnměrným pkrytím území, bude nutn za vzděláním djíždět;

2 vytvření, zejména v dbrném vzdělávání, sustavy silných, eknmicky stabilních škl nabízejících různé úrvně středníh vzdělání; tam, kde je t mžné, směřvat k brvě knzistentní nabídce škl. Kritéria: U každé škly bude individuálně psuzván: velikst škly - pčet žáků v denním studiu střední škly; míra dbrnsti, pdle které se na základě skladby vyučvaných brů vzdělání psudí nutnst technickéh vybavení škly a nárčnst rganizace výuky; knzistence vzdělávací nabídky škly bude hdncena pdle pčtu skupin brů, z nichž škla vyučuje jedntlivé bry vzdělání; nákladnst prvzu pdíl finančních prstředků z rzpčtu kraje pskytnutý na prvz rganizace a pčtu žáků denníh studia střední škly a pčtu žáků denníh studia VOŠ; vztah k nemvitstem, ve kterých škla sídlí; spádvst škly, dstupnst středníh vzdělávání v reginu; nutnst investičních akcí v nemvitstech využívaných šklu; pdíl pedaggických pracvníků splňujících dbrnu kvalifikaci pdle zákna č. 563/2004 Sb. pedaggických pracvnících a změně některých záknů, v platném znění, z celkvéh pčtu pedaggických pracvníků rganizace. Výhdy a nevýhdy institucinální ptimalizace: Výhdu je snadnější technická prveditelnst ptimalizace dtčeny jsu puze rušené škly a škly nástupnické, s jejichž vedením je nutn jednat. Ostatní škly mhu zůstat beze změny. Obrvá ptimalizace u slučvaných škl prběhne sučasně se slučením, u statních škl může prběhnut i pzději. Nevýhdu je zřejmá evidentnst ptimalizačních krků zrušit šklu je mnhem btížnější než utlumit br; parciální zájmy reginů vystupují d ppředí a racinální patření spjená s rušením rganizace se míjejí účinkem. II. Obrvá ptimalizace: Základní výchdiska: u jedntlivých úrvní středníh vzdělání: všebecné s maturitní zkušku: dbrné s maturitní zkušku: dbrné s výučním listem bude směřván k pdílům stanveným v DZ (30% : 50% : 20% z přijatých ke studiu na střední škly včetně nástavbvéh studia); pčet přijímaných d denní frmy nástavbvých brů vzdělání bude dpvídat 30% abslventů brů vzdělání s výučním listem; pdíl žáků dcházejících na víceletá gymnázia se bude phybvat klem 12% žáků ZŠ v dpvídajícím ppulačním rčníku;

3 pdíl brů skupiny 82 (Umění a užité umění) se nebude dále zvyšvat; v suvislsti s pklesem pčtu žáků se bude směřvat ke snížení tht pdílu; budu sledvány zájmy kraje jak celku (výjimku jsu technické bry vázané jednznačně na výrbní pdniky reginu) budu prefervány před zájmy mikrreginů. Kritéria: Jedntlivé bry vzdělání na šklách budu psuzvány pdle těcht kritérií: naplněnst tříd (tj. průměrný pčet žáků na třídu v jedntlivých brech vzdělání); bude přihlížen k jedinečnsti bru vzdělání v kraji (tj. pčet škl, které jej nabízejí), bude přihlížen i k pdprvaným brům vzdělání s VL ; u jedinečných brů vzdělání s nízkým průměrným pčtem žáků na třídu bude se sciálními partnery prjednán, zda je nutné je zachvat; napak budu vytipvány bry vzdělání, které se vyskytují na více šklách a na některých z nich mají nízký pčet žáků na těcht šklách budu utlumeny; bude sledván zájem bry vzdělání pdle pdílu pčtu přihlášek v 1. kle k pčtu přijímaných d jedntlivých brů a pdle pčtu devzdaných zápisvých lístků k datu ; v suvislsti s vyským pdílem brů skupiny 82 (Umění, užité umění) bude zvlášť sledván zájem tyt bry vzdělání. Výhdy a nevýhdy institucinální ptimalizace: výhdu je jemnější uchpení prcesu ptimalizace utlumením brů na vhdných šklách djde k institucinální ptimalizaci samspádem ; nevýhdu jsu prakticky kamžité dpady d persnální situace na škle dbrníci na utlumvané bry na škle knčí; nevýhdu je rizik, že se utlumí bry na dbře fungujících šklách, cž by mhl vést k jejich úpadku. Při využití bu metd ptimalizace je třeba přihlížet ke knkrétní situaci škly a zvlit nejvhdnější řešení, které by vedl k vytvření stabilní a eknmicky silné sustavy středních škl, která je schpná zajistit kvalitní a dstupné střední vzdělání. 2. Vyšší dbrné škly Jihmravský kraj je v sučasné dbě zřizvatelem 11 vyšších dbrných škl. Puze jedna je samstatná, statní jsu sdruženy pd jedn ředitelství se střední šklu. Situace vyšších dbrných škl je v psledních letech diskutvána na celstátní úrvni zejména ve vztahu ke stále se rzšiřující nabídce bakalářskéh vzdělání na vyských šklách. V tét situaci kraj: - nebude rzšiřvat síť VOŠ ani nebude zvyšvat jejich kapacity bude zachván stávající stav;

4 - celkvé řešení bude přijat až p vyřešení situace VOŠ v rámci republiky. 3. Škly samstatně zřízené pr děti a žáky se zdravtním pstižením Jihmravský kraj zřizuje 43 škl samstatně zřízených pr děti a žáky se zdravtním pstižením, z th 5 rganizací vyknává puze činnst střední škly. Tyt rganizace čast sdružují pd jedním ředitelstvím něklik škl a šklských zařízení. Systém výchvy a vzdělávání dětí a žáků se zdravtním pstižením je vzhledem k různým typům a stupňům pstižení velmi kmplikvaný a k jeh ptimalizaci je třeba přistupvat citlivě a v delším časvém hrizntu. Je třeba sledvat vývj škl a šklských zařízení pr děti a žáky se zdravtním pstižením: v návaznsti na demgrafický vývj; v návaznsti na prinkluzivní a printegrační trendy ve šklství; v návaznsti na nvé právní předpisy; v návaznsti na pčty a typy pstižení žáků vzdělávaných ve šklách a využívajících šklské služby ve šklských zařízeních a pdle th realizvat ptimalizační krky k zajištění vzdělávacích ptřeb dětí a žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami. V sučasné dbě aktuální prblémy budu řešeny v těcht blastech: Mateřské škly samstatně zřízené pr děti se zdravtním pstižením - pr děti s vadami řeči: záměr zajistit lgpedicku péči v Jihmravském kraji v městě Brně a v Rsicích ve třídách samstatně zřízených pr děti se zdravtním pstižením (lgpedických třídách) na běžných mateřských šklách zřizvaných bcemi. Škly a šklská zařízení pr vzdělávání dětí a žáků se sluchvým pstižením: kapacity škl pr děti a žáky se sluchvým pstižením jsu nenaplněny. Demgrafický pkles se prmítá i d pčtu dětí a žáků se sluchvým pstižením. Sučasně se vlivem nvých mderních diagnstických metd daří dhalvat zdravtní prblémy brzy p narzení dítěte a je tedy mžné ihned vlit ptimální kmpenzační prgramy k dstranění kmunikačních prblémů, které sluchvě pstižení a neslyšící mají. Díky tmu jsu děti integrvány v běžných základních šklách; hledání ptimálníh řešení pr vytvření vzdělávacích pdmínek pr děti a žáky se sluchvým pstižením, škly jsu pměrně malými právními subjekty, základní škla sídlí v prnajatém bjektu, kde je placen pměrně vyský nájem i prvz, střední škla se ptýká s klesajícím pčtem žáků. Škly při zdravtnických zařízeních, zejména při zdravtnických zařízeních zřizvaných Jihmravským krajem: nemcniční péče dznala za pslední rky významných změn, na které je třeba reagvat i v blasti škl, které pskytují vzdělávání hspitalizvaným dětem a žákům. Snižuje se průměrná délka pbytu dětí v nemcnicích, dchází k různým specializacím nemcnic. Pvinnstí ředitelů základních škl vyplývající z 50 dst. 3 šklskéh zákna je stanvit žákvi, který se nemůže pr svůj zdravtní stav p dbu delší než 2 měsíce účastnit

5 vyučvání, takvý způsb vzdělávání, který dpvídá mžnstem žáka, neb mu může pvlit vzdělávání pdle individuálníh vzdělávacíh plánu pdle 18. Je tedy nutné psudit, d jaké míry a za jakých pdmínek je nezbytně nutné škly při nemcnicích prvzvat. 4. Pradenská zařízení Jihmravský kraj zřizuje 5 pedaggick-psychlgických praden jak samstatné právní subjekty a 9 speciálně pedaggických center, z nichž žádné není samstatným právním subjektem, ale všechna půsbí pd jedním ředitelstvím se šklami. V blasti pradenských zařízení budu řešeny následující prblémy: Oblast pskytvání pradenských služeb v pedaggick-psychlgických pradnách: bude se pkračvat ve sjedncení činnsti pedaggick-psychlgických praden, diagnstiky a výkaznictví v Jihmravském kraji s hledem na dstranění disprprcí ve financvání činnsti, za předpkladu zachvání dstupnsti péče klienty; ve výhledu bude zvážen institucinální řešení PPP v jihvýchdní části Jihmravskéh kraje. Oblast pskytvání pradenských služeb ve speciálně pedaggických centrech: na základě pžadavků praxe bude aktualizván pskytvání pradenských služeb ve speciálně pedaggických centrech a ve zřizvacích listinách škl, při kterých speciálně pedaggická centra vyknávají činnst, budu (v případě ptřeby) přesně vymezeny typy pstižení, pr která budu speciálně pedaggická centra pskytvat své služby. 5. Dětské dmvy Jihmravský kraj zřizuje 9 samstatných dětských dmvů a 5 dětských dmvů, které půsbí pd jedním ředitelstvím se šklami samstatně zřízenými pr děti a žáky se zdravtním pstižením. V tét blasti je mžné vytipvat následující prblémy: je nutn dknčit stavební úpravy v dětských dmvech tak, aby vyhvvaly pdmínkám zákna č. 109/2002 Sb., výknu ústavní výchvy neb chranné výchvy ve šklských zařízeních a preventivně výchvné péči ve šklských zařízeních, v platném znění, právním nrmám, kterými se stanvují hygienické pžadavky na prstry a prvz škl, předšklních a šklských zařízení a na prstry a prvz zařízení a prvzven pr výchvu a vzdělávání dětí a mladistvých, které ukládají pdstatné změny v materiálních pdmínkách existence dětskéh dmva; u rganizací, kde se nepdaří uvést využívané nemvitsti d suladu s právními předpisy je nutn řešit jejich další perspektivu. 6. Střediska vlnéh času Jihmravský kraj je zřizvatelem 23 SVČ. Čast jde velmi malé rganizace, 15 z nich měl v rce 2009 rzpčtván méně než 10 zaměstnanců (přepčtených na plné úvazky). Obcím byl pakvaně nabízen převd zřizvatelských kmpetencí k těmt rganizacím. U SVČ je navrhván:

6 - u rganizací, které mají v psledních třech letech rzpčtván přepčtený pčet zaměstnanců nižší než 7, bude nabídnut bci převd zřizvatelských kmpetencí; - nebude-li mít bec zájem převzetí SVČ, bude slučen s jinu příspěvkvu rganizací zřízenu krajem. 7. Základní umělecké škly Jihmravský kraj zřizuje 42 základních uměleckých škl, v rámci ptimalizace se v tét skupině škl dsud neprvedly téměř žádné krky. V DZ z rku 2008 byl schválen zachvání stávajícíh pdílu žáků ZUŠ z celkvéh pčtu žáků ZŠ, tehdy tent pdíl činil 30,5 %, cž je pdíl v rámci republiky velmi vyský. V letšním šklním rce pdíl činí již 33%, navíc je situace v jedntlivých kresech značně dlišná viz tabulka 3. Při stávajícím způsbu financvání šklství vzrůstající pdíly žáků v ZUŠ významně zatěžují rzpčet tzv. přímých nákladů na vzdělávání. Financvání žáka v individuálním hudebním bru ( Kč NIV/žáka) je téměř tak drahé, jak financvání žáka 1. stupně ZŠ na velkých šklách ( Kč NIV/žáka). U ZUŠ je navrhván: - nepvlvat tzv. frmální přesuny kapacit, kdy se nenaplněná kapacita jedné ZUŠ přesune na jinu ZUŠ, tam je naplněna nvými žáky; - nerzšiřvat síť míst výknu činnsti ve městě Brně, mim Brn puze ve zvlášť důvdněných případech s velmi špatnu dpravní dstupnstí a dstatečně velkým zázemím pr výběr žáků; - snížit výkny na pčty reálně přijatých ve šklním rce 2009/10 tzv. reálné výkny - upravit reálné výkny ZUŠ tak, aby byl ddržen pdíl žáků ZUŠ z celkvéh pčtu žáků ZŠ stanvený v DZ, tj. s přihlédnutím k situaci v jedntlivých kresech průměrně 3%. 8. Dmvy mládeže Převážná většina dmvů mládeže zřizvaných Jihmravským krajem je sdružena pd jedn ředitelství se střední šklu. Z celkvéh pčtu 45 dmvů mládeže jsu puze dva samstatné. Ve většině reginů je stávající nabízená kapacita ubytvání vyšší, než je pptávka p tét službě. Optimalizace dmvů mládeže bude řešena v suvislsti s ptimalizací sítě středních škl tak, aby ve všech reginech zůstal ubytvání pr žáky středních škl dstupné. 9. Jazykvé škly Činnst jazykvé škly zřizvané krajem vyknává jeden samstatný subjekt a tři jazykvé škly jsu sdruženy pd jedn ředitelství se střední šklu. Samstatná jazykvá škla sídlí v bjektu střední a vyšší dbrné škly. Její slučení pd jedn ředitelství s příslušnu střední a vyšší dbrnu šklu by s největší pravděpdbnstí vedl k efektivnějšímu využívání prstr, neznamenal by však žádný významnější eknmický příns.

7 10. SSŠ a Zařízení pr DVPP V Jihmravském kraji v sučasné dbě půsbí 4 zařízení tht typu. Na základě analýzy pskytvaných služeb bude rzhdnut případných dalších institucinálních změnách v síti těcht rganizací. Harmngram ptimalizace Prjednání matriálu Metdika a harmngram ptimalizace škl a šklských zařízení zřizvaných Jihmravským krajem v KVV březen 2010 VVVZ duben 2010 RJMK VVVZ červen 2010 ZJMK Vytipvání škl a šklských zařízení dtčených ptimalizací, návrh knkrétních změn v suladu se schválenu metdiku d X Prjednání navrhvaných změn s dtčenými rganizacemi d Prjednání navrhvaných změn s místními samsprávami d XX Prjednání navrhvaných změn s dalšími sciálními partnery (ÚP, RRLZ aj.) d Předlžení knkrétních návrhů d RJMK únr Předlžení knkrétních návrhů d ZJMK duben 2011 Navrhvané změny by byly realizvány k Vysvětlivky: X termín byl zvlen tak, aby mhly být zhledněny údaje ze statistických výkazů za šklní rk 2010/11 XX termín byl zvlen tak, aby se k navrženým změnám mhla vyjádřit nvě zvlená samspráva