Macrofauna průměr těla > 2mm

Transkript

1 Macrofauna průměr těla > 2mm

2

3 Molusca Měkýši Měkké nečlánkované tělo druhů v půdě Gastropoda pulmonata asi druhů celosvětově z toho asi polovina žije v půdě

4 Měkké nečlánkované tělo, s vápenitou schránkou, krevní oběh je otevřený, vylučování metanefridie, ústa vybavena radulou, nervová soustava původně žebříčkovitá značně centralizovaná, často hermafroditi

5

6 Helix pomatia Cepaea hortensis Isognomostoma isognomostomos Laciniaria

7 Arion subfuscus Limax cinereoniger Bielzia coerulans Arion rufus Limax maximus Arion lusitanicus

8 Euchondrus desertorum z Negevské poště (Israel) je velý 12 mm. Je významný herbivor lišejníků, podílí se na uvolňování dusíku do půdy.

9

10 Žížaly Oligochaeta, Anellida Celosvětově asi 6,000 druhů ve 20ti čeledích.např. Moniligastridae, Glossoscolecidae, Lumbricidae, Ocnerodrilidae, *Acanthodrilidae, *Octochaetidae, Benhamiidae, *Megascolecidae, Eudrilidae u nás jen Lumbricidae. Většinou detritofágové víjmečně draví (Agriodrilus and Phagodrilus) It may be doubted whether there are any other animals which have played so important a part in the history of the world, as have these lowly creatures [Charles Darwin, 1881]

11 Oligochaeta jsou segmentovaní kroužkovci s prostornou tělní dutinou (coelom) která plní funkci hydroskeletu. Dosahují velikosti od několika cm do 2-4 m. Narozdíl od Polychaeta, Oligochaeta nemají parapodia, mají 4 štětečky set na každém segmentu každá stětiška obsahuje asi 25 chaet. Mohou se natoahovat a smršťovat pomocí podélných a okružních svalu. Jsou hermaphroditi, mají vnější oplodnění skladují sperma v spermathecách. Clitellum vylučujie "cocoon" do něhož jsou uloženy vajíčka a spermie. Mají uzavřený oběhový system. Ventrální céva vede krev posteriorně, dorsální anteriorně Mohou regenerovat chybějící segmenty

12 Chlorocruorin (zelený, červený) mnoho mioglobinových jednotek abnormální hem 3600kDa Erythrocruorin

13 Pod zemí se pohybují vlnovitými kontrakcemi těla, kterými se tělo smršťuje a prodlužuje zkrácená část je širší a zakotvuje tělo v půdě pohyb v půdě je usnadněn produkcí slizu

14 Ekologické skupiny žížal

15 Epigeické druhy žijí v opadu nebo v povrchových vrstvách půdy nepříznivé období roku přečkají v kokonech Dendrobeaena octaedra rychlý vývoj nebudují chodby nebo jsou chodby jen při povrchu živí se org. hmotou rychlý průchod potravy střevem Lumbricus rubellus

16 Endogeické druhy žijí v hlubších vrstvách půdy nepříznivé období roku přečkají v hlubších vrstvách půdy pomalý vývoj Aporectodea calliginosa budují chodby nebo jsou chodby živí se org. hmotou v půdě pomalý průchod potravy střevem A. rosea světle zbarvené

17 Anetické druhy žijí v hlubších vrstvách půdy alo potravu scánějí na povrchu nepříznivé období roku přečkají v hlubších vrstvách půdy středně rychlý vývoj budují chodby živí se org. hmotou na povrchu půdy rychlý průchod potravy střevem Lumbricus terrestris velké pigmentované zbarvené

18 Význam žížal pro půdu modifikují chemické vlastnosti půdy calciferní žlázy - zvyšování ph zvyšují dostupnost řady živin N, P, K, Urychlují fixaci dusíku Podporují tvorbu půdních agregátů Zvyšují stabilitu agregátů a schopnost půdy zadržovat vodu jiné druhy nohou agregáty destabilizovat Podporují aeraci půdy Mohou podporovat minaralizaci, humifikaci a stabiliyaci organické hmoty v půdě Podílejí se na promíchávání organických a minerálních horizontů Bioturbace.

19 Megascolides australis průměr těla 2-3cm délka 1-4m

20 Onychophora Drápkovci Asi 200 známých druhů žije v tropech a na jižní polokouli Mají řadu vlastností typických pro Anelida a Arthropoda tělo je článkované, bez exoskeletu pokryté sametovými chloupky drápky chitinózní dýchají trachejemi dravci imobilizují kořist lepivou substancí

21 Arhropoda Členovci Tělo vybavené exoskeletem inpregnovaným chitinem otevřený krevní oběh chitinové pláty spojené ohebnými spoji článkované nohy Hmyz a Myriapoda mají nohy jednoduché (Uniramia) Korýši nohy ze dvou větví vnější typicky žábra, vnitřní kráčivá. Arachnida jednoduchá noha ale patrné rudimenty druhé větve

22 Crustacea korýši Velká skupina vodních členovců, několik zástupců proniklo na souš

23 Isopoda celosvětově 4500 mořských druhů 500 sladkovodních 500 terestrických Tělo rozděleno do 3 částí hlava (= cephalon), hruď, a zadeček (= pleon). První segment hrudi srostlý s hlavou ybývajícíh 7 volných článků (pereonitů) nese po páru uniramních nohou pereopods, adaptovaných k chůzy. Zadeček 5 článků plus poslední sloučený s telsonem, kyždý článek nese pád dvouramenných nohou. Na hlavě složené oči a dva páry tykadel. První funguje jako chemorecetor druhý mechanoreceptor. Ústní ústrojí se sestává y mandibul, maxill 1, maxill 2, a maxilliped. Maxillipedy jsou modifikovanýmy nohami 1 hrudního článku.

24

25 Jsou saprofágové, živý se opadem a asociovanou organickou hmotou. V některých ekosystémech významní primární destruenti opadu u Některých byla demonstrována přítomnost celulázy Pouštní druhy významné při zatahování org. zbytků do půdy

26 Ligidium hypnorum Oniscus asellus Armadillidium vulgare Porcelio scaber

27 Arachnida Pavoukovci Tělo rozděleno do dvou hlavních oddílů prosoma and the opisthosoma. Prosoma nese 6 párů končetin. První pár je přeměněn v chelicery. Druhý modifikován různým způsobem. U štírů tvoří pedipalpy u jiných zakrněl u samců pavouků tvoří kopulační orgán. Cheliceráti nemají tykadla. Dýchají vzdušnými vaky (modifikovaný žábra) spojená trachejemi se vyduchem.

28 Palpigradi Bičovci Solifugae Solifugy

29 Skorpionida Štíři Druhý pár končetin přeměněn v klíšťkovité pedipalpy. Na konci zadečku jedová žláza mají až 6 párů oči jejich kutikula v UV světle fluoreskuje. Významný predátoři zejména v aridních oblastech U nás jeden druh patrně zavlečený

30 Pavouci (Araneae) druhů, u nás 800 druhů velikost 0,5 mm do 90 mm. Tělo složeno z hlavohrudi a zadečku, připojen stopkou osm kráčivých končetin. Klepítka (chelicery) jsou dvoučlánkové a ústí do nich vývod jedové žlázy. Mají osm očí Mají snovací bradavky, původně modifikované končetiny Na končetinách mají pak hřebínek, spřádají. Pavouci jsou draví Trávení je mimotělní Dýchání plicní vaky a keříčkovitě větvená tracheální soustava.

31 Lycosidae Xerolicosa nemoralis Salticidae

32 Opiliones Sekáči Velmi dlouhé ktáčivé nohy prosoma a opisthosomaspojeny, nemají jedové ani snovací žlázy. U některých druhů prvních 5 hrudních štítků srostlých scutum, druhý pár nohou delší než ostatní slouží jako tykadla. Ústní ústrojí (stomotheca) umožňuje pohlcování kousků potravy. Tvořena výběžky padipalpů a prvního pátu noh. Jeden pár oří uprostžed hlavy míří do strany Obrané žlazy (ozopores). Nemají vydušné vakz dýchjí trachejemi. Spirakuly meyi 4 párem nohou Gonopore na spodu cephalothoraxu, kopulace přímá samci mají penis samice. Velikost těla okolo 7 mm Jsou to všežravci, menší bezobratlý detrit. Mitopus morio

33 Myriapoda Mají mnoho nohou od 750 (Illacme plenipes) do méně než 10. Jeden pár kusadel a jednoduché oči. Tomaosvariho orgány kutikula dýchají trachejemi Pauropoda Symphyla Diplopoda Chilopoda

34 Diplopoda Dva párz nohou na většině tělních článků, celkem (max 750) noh na hlavě tzkadla, Tomosvaryho organy a jednoduché ocely. Mají obrané žlázy produkující tekutou nebo plynou obranou látku HCN pro člověka většinou neškodnou. Jsou to saprofágové živí se mrtvou org. hmotou.

35 Polyxenus lagurus Glomeris hexasticha Polydesmus angustus Iulidae

36 Chilopoda Stonožky Predátoři, mnohočlankové tělo (až 170 článků) na každém článku pár nohou. Nohy na straně těla, které je dosroventrálně zploštělé. První pár nohou přeměněn v kusadlové nožky s jedovou žlázou.výjmečně je udáváno umrtí člověka po kousnutí stonožkou. Jsou to dravci. Hlava opatřena tykadly Tomosvariho orgán. Na konci těla vlečné nohy Největší Scolopendra gigantea dorůstá 30 cm

37

38 Lithobiomorpha Scutigeromorpha Scoloprendromorpha Geophilomorpha

39 Hmyz Insecta 10 6 druhů 80% všech metazoí 10-1 mm až 10 2 mm max 76 cm vymřelé dnes 30 cm

40

41 Archaeognatha Thysanura Složené oči se ve předu dotýkají skáčí dozadu pohybem zadečku tělo kryto šupinkami živý se detritem řasami lišejníky Tělo kryto šupinkami. Na konci těla 3 štěty živí se mrtvou org. hmotou

42 Orthoptera Dermaptera

43 Dictyoptera (šváby a termiti) Termiti nejrozšířenější skupina hmyzu v tropech. Živí se dřevem, mají schopnost rozkládat celulózu jednak díky vlastním celulázám jednak díky symbiontům, flagellata ale u Termitidae, (60% všech druhů) houby a další org. Armitermes meridionalis

44 Hemiptera Ploštice (Heteroptera) Auchenothyncha křísy, cikády Sternorhyncha mšice Bodavě savé ústní ústrojí herbivoři, některé ploštice dravci

45 Neuroptera

46 Coleoptera

47 Diptera

48 Mecoptera

49 Hymenoptera

50 Formicidae mravenci Pogonomyrmex badius

51 Vertebrata Gopherus polyphemus Talpa europea

52 Otázky?