Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor dopravy a silničního hospodářství Jeremenkova 40a, Olomouc

Transkript

1 Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor dopravy a silničního hospodářství Jeremenkova 40a, Olomouc Č.j. KUOK 98566/2017 V Olomouci dne Sp. Zn. KÚOK/91585/2017/ODSH-SH/7559 Oprávněná úřední osoba pro podepisování: Mgr. František Pěruška Oprávněná úřední osoba pro vyřízení: Bc. Martina Lišková Tel: m.liskova@kr-olomoucky.cz ROZHODNUTÍ Doručeno veřejnou vyhláškou Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor dopravy a silničního hospodářství (dále jen krajský úřad ), jako věcně příslušný odvolací orgán podle ustanovení 89 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů a 40 odst. 3 písm. e) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pozemních komunikacích ), přezkoumal na základě společně podaného odvolání PhDr. Karla Halačky, nar , bytem Kpt. Nálepky 610/5, Třebíč a JUDr. Zuzany Halačkové, nar , bytem Kpt. Nálepky 610/5, Třebíč (dále jen odvolatelé ), rozhodnutí Městského úřadu Jeseník, Odboru dopravy a silničního hospodářství, Karla Čapka 1147/10, Jeseník (dále jen silniční správní úřad ), č. j. MJ/24621/2017, Sp. Zn. MJ/18238/2016/55/ODSH/MK ze dne , kterým bylo rozhodnuto o žádosti odvolatelů podané dne ve věci cesty vedoucí přes pozemkové parcely č. 794/2, 798/1, 794/14, 814/6 a 994/2 v k. ú. Ostružná, tak, že podle 51 odst. 3 správního řádu, se žádost o vydání rozhodnutí, že cesta vedoucí po pozemkových parcelách č. 794/2, 798/1, 794/14, 814/6 a 994/2 vše v k. ú. Ostružná, je veřejně přístupnou účelovou komunikací dle 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, a rozhodl takto: Podle ustanovení 90 odst. 5 správního řádu se odvolání odvolatelů ze dne , proti rozhodnutí silničního správního úřadu, č. j. MJ/24621/2017, Sp. Zn. MJ/18238/2016/55/ODSH/MK ze dne z a m í t á a napadené rozhodnutí s e p o t v r z u j e. Účastníci řízení podle ustanovení 27 odst. 1 správního řádu: 1. Karel Halačka, nar , bytem Kpt. Nálepky 610/5, Třebíč 2. Zuzana Halačková, nar , bytem Kpt. Nálepky 610/5, Třebíč KÚOK/91585/2017/ODSH-SH/7559

2 O d ů v o d n ě n í Krajský úřad zjistil z předloženého spisového materiálu následující skutečnosti: Dne podali odvolatelé žádost o vydání deklarujícího rozhodnutí, zda cesta na pozemcích parc. č. 794/2, 798/1, 794/14 a 814/6, vše v k. ú. Ostružná má či nemá charakter účelové komunikace dle 142 správního řádu, tedy že se na předmětných pozemcích nachází veřejně přístupná účelová komunikace dle ust. 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Dnem podání žádosti bylo zahájeno správní řízení. V žádosti uvádějí, že cesta na pozemcích parc. č. 794/2, 798/1, 794/14 a 814/6, vše v k. ú, Ostružná, umožňuje spojení několika rodinných domů s obcí Ostružná a jejich napojení na silnici II/369 a ostatní komunikace, konkrétně dům č. p. 110 v SJM Nezvala Kamila a Nezvalové Hany a SJM Nezvala Tomáše a Maděryčové Kamily, dům č. p. 121 v SJM Nováka Aleše a Novákové Bronislavy a dům na parcele č. 794/15 v SJM Chytila Josefa a Chytilové Jarmily, a umožňující také obhospodařování několika parcel ZPF, např. parcely č. 814/6 v k. ú. Ostružná, je veřejně přístupovou účelovou komunikací dle ust. 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Dne pod č. j. OuO 419/2013 Obecní úřad Ostružná vyzval odvolatele k doplnění předmětné žádosti dle ust. 45 odst. 2 správního řádu o informaci, po kterých parcelách vede předmětná pozemní komunikace, a to od pozemku parc. č. 794/14 k pozemku parc. č. 814/6, vše v k. ú. Ostružná. Žádost byla doplněna dne , a to o pozemek parc. č. 994/2 v k. ú. Ostružná. Dne pod č. j. OuO 468/2013 Obecní úřad Ostružná oznámil všem známým účastníkům řízení zahájení předmětného správního řízení. Obecní úřad provedl řízení a vydal rozhodnutí, č. j. OuO 2/2014, kterým bylo rozhodnuto o tom, že na pozemcích parc. č. 794/2, 798/1, 794/1, 814/6 a 994/2 v k. ú. Ostružná se nenachází pozemní komunikace. Toto rozhodnutí bylo v odvolacím řízení krajským úřadem zrušeno rozhodnutím vedeným pod č. j. KUOK 35965/2014 ze dne Obecní úřad Ostružná opětovně posoudil všechny rozhodné skutečnosti a dne pod č. j. OuO 512/2014 vydal rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o tom, že na pozemcích parc. č. 794/2, 798/1, 794/1, 814/6 a 994/2 v k. ú. Ostružná se nenachází pozemní komunikace. Toto rozhodnutí bylo krajským úřadem v odvolacím řízení opět zrušeno rozhodnutím vedeným pod č. j. KUOK 18039/2015 ze dne Usnesením vedeným pod č. j. KUOK 26734/2016 ze dne krajský úřad na základě námitky podjatosti odvolatelů rozhodl o tom, že Roman Roušal, starosta obce Ostružná je vyloučen z projednávání a rozhodování věci v řízení o určení právního vztahu účelové komunikace nacházející se na pozemcích parc. č. 794/2, 798/1, 794/14, 814/6 a 994/2, vše v k. ú. Ostružná. Vzhledem k tomu, že v rámci Obecního úřadu Ostružná nebylo možné určit jinou oprávněnou úřední osobu, která by nebyla k vyloučené ve vztahu podřízenosti, krajský úřad pověřil vedením řízení jiný věcně příslušný podřízený správní orgán, jehož správní obvod sousedí se správním obvodem nezpůsobilého Obecního úřadu Ostružná, a to usnesením vedeným pod č. j. KUOK 34109/2016 ze dne Jako nový správní orgán příslušný k projednání žádosti odvolatelů krajský úřad určil Městský úřad Jeseník, Odbor dopravy a silničního hospodářství. Po předání spisového materiálu silniční správní úřad provedl nové řízení, v rámci něhož uskutečnil místní šetření na místě předmětných pozemků, provedl výslech svědka, shromáždil velké množství mapových podkladů a vydal rozhodnutí, č. j. MJ/24621/2017, Sp. Zn. MJ/18238/2016/55/ODSH/MK ze dne , kterým bylo rozhodnuto o žádosti odvolatelů podané dne ve věci cesty vedoucí přes pozemkové KÚOK/91585/2017/ODSH-SH/7559

3 parcely č. 794/2, 798/1, 794/14, 814/6 a 994/2 v k. ú. Ostružná, tak, že podle 51 odst. 3 správního řádu, se žádost o vydání rozhodnutí, že cesta vedoucí po pozemkových parcelách č. 794/2, 798/1, 794/14, 814/6 a 994/2 vše v k. ú. Ostružná, je veřejně přístupnou účelovou komunikací dle 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zamítá. Proti tomuto rozhodnutí podali odvolatelé společné odvolání ze dne , podané prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne , ve kterém uvádějí, že se správní orgán nevypořádal s faktem, že cesta přes parcely dotčené tímto řízením pokračuje i dále, uvádějí, kudy cesta vede, na které pozemky a cesty navazuje. Tato část cesty zajišťovala dopravní dostupnost pro mnohem širší okruh osob. Uvádějí, že cesta je stálá a patrná v terénu, zajišťovala dopravní obsluhu blíže neurčeném okruhu subjektů. Pouze v případě cesty na pozemku parc. č. 814/6 v k. ú. Ostružná se ztotožňují s tím, že slouží pouze potřebě účastníků řízení. Z provedených důkazů vyplývá, že cesta byla užívána k dopravní obslužnosti jejich domů dříve, než pozemky zakoupila společnost ARTAQUA, již v 50. letech. Souhlas vlastníka je rozhodný z doby počátku jejího užívání. Souhlas k obecnému užívání byl dle názoru odvolatelů dán a na tom nic nemění ani skutečnost ve věci stavby na pozemku parc. č. 794/15 v k. ú. Ostružná, kdy v roce 1997 společnost ARTAQUA podmínila svůj souhlas se stavbou s tím, že nebudou užívány její pozemky. Naopak vlastníci pozemků 794/4, 994/2 a 814/8 svůj nesouhlas do dnešního dne nevyslovili. Poukazují na skutečnost, že ARTAQUA pozemky pod cestou koupila v roce 1995 a dva roky v užívání nebránila. Koleje vyjeté v různých směrech jsou způsobeny umístěním překážek (balíky slámy). Uvádějí, že cestu přes mostek minulý vlastníci nepoužívali a vedou přes pozemky v soukromém vlastnictví. Dále poukazují na neinformování vlastníků všech ohledávaných pozemků. Vzhledem ke skutečnosti, že silniční správní úřad zmíněnému odvoláním nevyhověl, postoupil je v souladu s ust. 88 odst. 1 správního řádu spolu se spisovým materiálem a svým stanoviskem k dané věci krajskému úřadu písemností ze dne (doručeno osobně dne ). Přezkoumávání rozhodnutí v odvolacím řízení je upraveno ustanovením 81 a následnými správního řádu, pokud zvláštní zákon nestanoví jiný postup. Z této právní úpravy mj. vyplývá, že účastník řízení může proti rozhodnutí podat odvolání. Odvolání je třeba podat ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, a to u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Včas podané a přípustné odvolání má odkladný účinek. Pokud správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, toto sám nezruší nebo nezmění, předá spis k přezkoumání napadeného rozhodnutí odvolacímu správnímu orgánu, kterým je nejblíže nadřízený správní orgán. V případě rozhodnutí orgánu obce je odvolacím správním orgánem příslušný krajský úřad, jak vyplývá z ustanovení 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, pokud zákon nestanoví jinak. Jak vyplývá z právní úpravy řádného opravného prostředku, odvolací správní orgán přezkoumává podle ustanovení 89 odst. 2 správního řádu soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Pokud jde o věcnou správnost napadeného rozhodnutí, pak činí tento přezkum pouze v rozsahu námitek uvedených v odvolání, nad jejich rámec pak jen tehdy, pokud to vyžaduje veřejný zájem, neboť je povinností správních orgánů, tj. i orgánu odvolacího, ve smyslu ustanovení 2 odst. 4 správního řádu předpisů dbát na to, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejnými zájmy chráněnými zvláštními předpisy. Přitom je odvolací správní orgán oprávněn věc posuzovat samostatně, jak po stránce právní, tak i po stránce skutkové, přičemž je povinen zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Nemůže se tedy omezovat pouze na to, co tvrdí účastníci řízení a rovněž není závislý KÚOK/91585/2017/ODSH-SH/7559

4 na zjištění a hodnocení správního orgánu prvého stupně. Při přezkoumávání řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí je dále odvolací správní orgán povinen respektovat hledisko procesní ekonomie, tj. nepřihlížet k takovým vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popř. na jeho věcnou správnost. Jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí zruší nebo změní, popřípadě zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal. Neshledá-li odvolací správní orgán v přezkoumávaném rozhodnutí a ani v řízení, jež mu předcházelo, nedostatky takové povahy, že by rozhodnutí bylo nutné považovat za nezákonné nebo nesprávné, odvolání zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí. Krajský úřad se nejprve zabýval otázkou včasnosti a přípustnosti podaného odvolání. Ze spisu zjistil, že předmětné rozhodnutí silničního správního úřadu bylo odvolatelům doručeno ve stejný den, tedy a odvolání proti tomuto rozhodnutí bylo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb podáno dne Odvolání bylo proto podáno včas v zákonem stanovené 15denní lhůtě a je současně přípustné, neboť bylo podáno účastníky řízení. Krajský úřad přezkoumal rozhodnutí silničního správního úřadu, č. j. MJ/24621/2017, Sp. Zn. MJ/18238/2016/55/ODSH/MK ze dne i správní řízení, které jeho vydání předcházelo a rozhodl se předmětné rozhodnutí potvrdit a podané odvolání jako nedůvodné zamítnout, protože neshledal, že by odvoláním napadené rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, bylo v rozporu s právními předpisy, neshledal ani nesprávnost předmětného rozhodnutí. Silniční správní úřad postupoval plně v souladu s procesně právním předpisem, tedy se správním řádem, taktéž i se zákonem o pozemních komunikacích. Krajský úřad pro přezkoumání předmětného rozhodnutí považuje za rozhodné následující skutečnosti: Dle ust. 2 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích je pozemní komunikace dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. Dle ust. 2 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích se pozemní komunikace dělí na tyto kategorie: a) dálnice b) silnice c) místní komunikace d) účelové komunikace Dle ust. 19 zákona o pozemních komunikacích smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny, pokud pro zvláštní případy nestanoví tento zákon nebo zvláštní předpis jinak. Účelovou komunikací je pozemní komunikace, která splňuje zákonné znaky, a to i v případě, že o jejím charakteru nebylo vydáno správní rozhodnutí. Podle ustanovení 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích je účelovou komunikací pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo pro spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo pro obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Takto zákon o pozemních KÚOK/91585/2017/ODSH-SH/7559

5 komunikacích definuje veřejně přístupnou účelovou komunikaci. Vedle těchto zákonných znaků je nutné při určení zda účelová komunikace je veřejně přístupná či nikoliv, posuzovat také naplnění znaků veřejně přístupné účelové komunikace vymezených ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu a Ústavního soudu České republiky. Účelovou komunikaci je možné označit jako veřejně přístupnou v případě, že tato komunikace byla věnována jejím vlastníkem veřejnému užívání, tj. vlastník účelové komunikace si vědomě omezil své vlastnické právo k předmětné účelové komunikaci tím, že udělil souhlas neurčitému okruhu osob k obecnému užívání účelové komunikace v jeho vlastnictví. Tento souhlas může být udělen jak výslovně, tak konkludentním způsobem, což znamená, že vlastník nijak aktivně nebránil užívání pozemní komunikace, ani jiným způsobem nerozporoval, že účelová komunikace není veřejně přístupná, a dále zda tato komunikace zajišťuje uspokojení nezbytné komunikační potřeby neomezeného okruhu osob. Dále je definičním znakem veřejně přístupné účelové komunikace také zřetelnost stálé cesty v terénu. Pouze v případě, kdy jsou splněny výše uvedené definiční znaky současně, může být účelová komunikace označena jako veřejně přístupná účelová komunikace. V případě, kdy není naplněn byť jen jeden z těchto čtyř základních znaků veřejně přístupné účelové komunikace, není možné deklarovat pozemní komunikaci jako veřejně přístupnou účelovou komunikaci. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR, č. j. 1 AS 32/ ze dne vyplývá, že pozemní komunikace vznikne tím, že zde existuje právo vstupu třetím osobám a tím je naplněna podmínka obecného užívání (předem nevymezeným počtem osob). Podobně také rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne , sp. zn. 22 Cdo 3158/2009: Pro obecné užívání, tedy nevýlučné užívání statku odpovídající jeho určení, je charakteristické, že oprávnění k takovému užívání vzniká předem neurčenému okruhu uživatelů, tedy nejde o soukromá práva konkrétních osob k věci cizí a vzniká přímo ze zákona. Taktéž rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne , č. j. 1 As 63/ : Ve správním řízení bylo zjištěno, že dotčený pozemek používá pouze stěžovatelka jako přístup ke své stavbě. Nebyl však prokázán základní prvek obecného užívání, a totiž, že by komunikaci po dotčeném pozemku užívala širší veřejnost, a že by ji bez dalšího mohl užívat předem neomezený okruh uživatelů. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR 1 As 76/ ze dne vyplývá, že: Veřejná přístupnost účelové komunikace tedy ještě sama o sobě nečiní komunikaci veřejnou. Podstatné pro určení veřejné přístupnosti bude, zda je účelová komunikace vskutku třetími osobami alespoň s konkludentním souhlasem vlastníka pozemku užívána, a to nad rámec toho, co je vlastník pozemku povinen strpět podle svých soukromoprávních závazků. Krajský úřad na základě námitky odvolatelů, týkající se procesní stránky věci, tedy neinformování vlastníků všech pozemků při provedení důkazu ohledáním, přistoupil nejprve k přezkoumání této skutečnosti. Krajský úřad prozkoumáním spisového materiálu zjistil, že usnesení o provedení důkazu ohledáním bylo skutečně doručeno pouze vlastníkům pozemků, na kterých se měla nacházet veřejně přístupná účelová komunikace, a které jsou předmětem tohoto řízení, tedy pozemky parc. č. 794/2, 798/1, 794/14, 814/6 a 994/2 vše v k. ú. Ostružná. Současně však krajský úřad zjistil, že všem ostatním účastníkům řízení bylo provedení důkazu ohledáním sděleno silničním správním úřadem přípisem ze dne , č. j. MJ/51532/2016. Tato písemnost byla současně doručována veřejnou vyhláškou. Všichni účastníci řízení, včetně vlastníků pozemků tak byli nadevší pochybnost informováni o tom, že toto provedení důkazu ohledáním proběhne, nebyli tak žádným způsobem kráceni na svých procesních právech. Jestli tato skutečnost byla silničním správním úřadem sdělena formou usnesení nebo přípisem KÚOK/91585/2017/ODSH-SH/7559

6 nepovažuje krajský úřad za rozhodné či za takovou vadu, která by měla vliv na zákonnost nebo věcnou správnost odvoláním napadeného rozhodnutí nebo řízení, které jeho vydání předcházelo. Současně je třeba uvést, že předmětem ohledání byly pouze pozemky, na kterých se měla nacházet veřejně přístupná účelová komunikace, nikoli jiné pozemky. Do protokolu z místní šetření byl zaznamenán celý průběh šetření tak, jak vyplynul na místě samém. Zjištění mimo předmět ohledání ale nebylo zahrnuto mezi důkazy. Údaje týkající se trasy od místní komunikace přes dřevěný mostek byly uvedeny z protokolu Policie České republiky, protokolu stavebního úřadu, leteckých snímků a snímků z map a údajů dostupných z evidence katastru nemovitostí. Přístupem od místní komunikace přes dřevěný mostek se silniční správní úřad nezabýval, jeho existenci či posuzování nezbytnosti komunikační potřeby řešené pozemní komunikace při vydání rozhodnutí neposuzoval. Další skutečností, kterou se krajský úřad na základě odvolání odvolatelů zabýval, je existence zřetelné stálé cesty v terénu. Pro veřejně přístupnou účelovou komunikaci stejně jako pro kteroukoliv jinou kategorii pozemních komunikací platí definice obsažená v ust. 2 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci... Jelikož zákon užívá pojmu dopravní cesta, vyplývá z něj požadavek na patrnost (zřetelnost) jakékoliv pozemní komunikace v terénu. Nejde přitom o požadavek na nějaké konkrétní materiální provedení komunikace (kupř. stavebního charakteru), nýbrž o prostý fakt seznatelnosti trasy dopravního koridoru. Zákon o pozemních komunikacích tak chrání reálně existující cesty, nikoliv cesty zachycené v mapách, avšak v terénu neexistující. Veřejně přístupnou účelovou komunikaci (resp. obecně pozemní komunikaci) může tvořit výsledek stavební činnosti (asfaltová komunikace), stejně jako pouhé vyjetí kolejí v trávě či půdě. Vždy však musí být její trasa patrná a dlouhodobě ustálená. Silniční správní úřad v odvoláním napadeném rozhodnutí došel k závěru, že na předmětných pozemcích neexistuje zřetelná stálá cesta. Odvolatelé namítají, že toto je způsobeno umístěním překážek (balíků slámy) v místě sjezdu ze silnice II/369, a že současný stav je důsledkem jednání společnosti ARTAQUA. K tomuto krajský úřad uvádí, že začátek kolejí tvrzené pozemní komunikace nebyl zjištěn v jiném místě, než u asfaltového sjezdu, připojujícím nemovitost ke komunikaci, napojené k silnici II/369. Trasa kolejí vedla různě pozemkem, místo začátku ale zůstalo nezměněno. Z historických leteckých snímků je zřejmé, že stopy po užívání pozemku obdobné řešené trase se v místě vyskytovaly, pozice v čase byla ale měněna, jejich stav nebyl jednotný, sezónně zanikaly, vznikaly, a to bez ohledu na změnu připojení, která byla vyvolaná opravou blízké silnice II/369. Také z fotodokumentace z období 2009 až 2016 je zřejmé, že předmětné pozemky byly užívány od připojení k asfaltové komunikaci, ale hned poté ve více trasách a stopách. Je zřejmé, že poloha trasy se měnila, její užívání se nedělo v jednoznačně vymezeném koridoru. S ohledem na uvedené krajský úřad soudí, že umístění překážek v místě sjezdu nemělo vliv na trasu užívání pozemků, bez ohledu na změnu připojení, vyvolanou opravou blízké silnice II/369. Odvolatelé také uvádějí, že existence cesty je doložena mnohem dříve, než pozemky nabyla společnost ARTAQUA, že tato cesta byla užívána k zajištění dopravní obslužnosti domů, a že pro naplnění souhlasu vlastníka je rozhodující situace v době jejího vzniku. K tomuto krajský úřad uvádí, že existence v terénu patrné komunikace byla zjištěna již od 50tých let, opět ale platí, že její trasa byla v čase proměnná, a sloužila k dopravní obsluze domů č. p. 110 a 121, tedy uzavřenému okruhu osob. Veřejně přístupná účelová komunikace musí představovat v terénu určitý koridor jednoznačně identifikovatelný co do rozlišitelnosti s prostorem v okolí, přičemž tento koridor musí jevit známky toho, že je jako dopravní cesta užíván. Silniční správní úřad pak KÚOK/91585/2017/ODSH-SH/7559

7 provedl vyhodnocení předmětných pozemků, zda uvedenému požadavku vyhovují. Využil k tomu zejména pořízenou fotodokumentaci, dále rovněž protokol o ohledání místa, letecké snímky z různých časových období atd. K vyhodnocení důkazů nemá krajský úřad připomínek. Také on na základě nich dospěl k závěru, že na většině předmětných pozemků nelze stálost dopravní cesty v terénu shledat, a to ať už by se jednalo o cestu pro pěší či o cestu pro vozidla. K závěru o neexistenci prvého z definičních znaků účelové komunikace ve smyslu ustanovení 7 zákona o pozemních komunikacích, tedy zřetelnosti stálé cesty v terénu, dospěl krajský úřad při vědomí, že tato musí být vždy posuzována individuálně. Nutným předpokladem zřetelnosti cesty v terénu nemusí být existence vyjetých kolejí či vyšlapané stezky. Je nutno zohlednit rovněž jiné vlastnosti posuzovaného pozemku, např. jeho tvar či polohu ve vztahu k sousedním pozemkům. Ani tyto vlastnosti posuzovaných pozemků však v dané věci o existenci pozemní komunikace na nich nic nevypovídají, neboť se jedná o pole bez dalších jiných vlastností. Krajský úřad připomíná, že v obecné rovině platí, že silniční správní úřad musí v prvé řadě posoudit, zda na předmětných pozemcích vůbec existuje dopravní cesta ve smyslu 2 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, která je užívána, přičemž se jedná o užívání v režimu obecného užívání. To je první a nutný krok, který je předpokladem pro případné zkoumání dalších znaků veřejně přístupné účelové komunikace. Pro případ, že by se nejednalo o cestu veřejně užívanou, nemohlo by se jednat ani o pozemní komunikaci (srovnej se závěry Nejvyššího správního soudu obsaženými v jeho rozsudku ze dne , č.j. 1 As 32/ ; dostupný na V daném případě není sporu o rozsahu užívání pozemků ze strany odvolatelů a ostatních vlastníků přilehlých domů (chat). Vzhledem k tomu, že se jedná o pozemky neoplocené, lze si jistě představit, že je mohly v minulosti občas použít i jiné osoby k průchodu nebo i průjezdu. Nic ale nenasvědčuje tomu, že by se jednalo o užívání skutečně obecné, užívání neomezeným počtem subjektů. Tomu ostatně nasvědčuje i poloha předmětných pozemků v terénu. V souvislosti s tím krajský úřad uvádí, že cesta po těchto pozemcích by v podstatě vedla pouze k několika domkům (to tvrdili i odvolatelé), což o jejich veřejném užívání nesvědčí. Postup odvolatelů tak spíše vzbuzuje dojem, že se prostřednictvím institutu veřejného práva, tedy institutu veřejně přístupné účelové komunikace, snaží vyřešit absenci právního titulu pro přístup toliko ke svému domu. Žádný jiný subjekt předmětné pozemky v současné době pravidelně neužívá a ani užívat nepotřebuje. Pro úplnost krajský úřad dodává, že při závěru, že v daném případě u posuzovaných pozemků nebyl naplněn první ze znaků účelové komunikace, tedy zřejmá patrnost stálé cesty v terénu, ztratilo na významu zabývat se odvolacími námitkami směřující k problematice dalších znaků, konkrétně existence souhlasu vlastníka s užíváním pozemku. Odvolatelé také uvádějí, že silniční správní úřad popírá obecné užívání tvrzené pozemní komunikace, s tím, že slouží pouze k dopravní obslužnosti vlastníkům nemovitostí v místě, nevypořádal se s tím, že cesta přes parcely č. 798/1 a 794/2, pokračuje po parcele č. 794/14, kříží parcelu č. 994/2 a po parcele č. 814/8 vede dále mimo oblast s nemovitostmi odvolatelů, kde pak navazuje na parc. č. 995/1, a opačným směrem se napojuje na silnici II/369. Dále také, že odvolatelé uvedli jen část cesty, která je součástí cesty zajišťující dopravní obslužnost mnohem širší oblasti, pro širší okruh subjektů. K tomuto krajský úřad uvádí, že koleje vyjeté v travnatém terénu začínají u sjezdu z asfaltové cesty, připojené k silnici II/369, vedou pozemky uvedenými v žádosti, pokračují až po dlážděnou plochu za objektem č.p. 121, kde končí u nemovitosti zmíněného objektu KÚOK/91585/2017/ODSH-SH/7559

8 jsou řídce vysypané kamením. Dále žádné koleje či cesta nepokračují, navazují další nemovitosti, svahy, pole. Od řešených kolejí je patrné užívání okolních nemovitostí, stopy tohoto užívání ale končí v přilehlých pozemcích. Také bylo zjištěno, že stopy naznačující užívání pozemků v dané lokalitě i stopy řešené trasy se objevují a mizí, jejich intenzita je různá a poloha není stálá. Je zřejmé, že řešenou cestou je zajišťován přístup pouze pro obsluhu nemovitostí v místě, pro soukromou potřebu určitého okruhu osob, že pozemky, na kterých byla trasa zjištěna, nejsou užívány neomezeným okruhem osob, tedy veřejností, a nebyly tak užívány ani v minulosti. Dotčené pozemky byly vždy užívány pouze osobami za účelem jejich vlastních zájmů bez účasti veřejnosti. Dále odvolatelé v podaném odvolání uvádí, že silniční správní úřad zmiňuje koleje na parc. č. 814/6 od nemovitostí žadatelů, manželů Kelblových a p. Edlera, napojující se na cestu, která je předmětem řízení, což potvrzuje skutečnost, že tito užívají část uvedené cesty k zajištění užívání svých nemovitostí. Podle odvolatelů z této skutečnosti silniční správní úřad dovodil, že tyto koleje jsou alternativní přístupová cesta k objektům č. p. 110, 121 a domu na parc. č. 794/15 v k. ú. Ostružná. Přitom z vyjádření vlastníků nemovitostí vyplývá, že předchozí i současní vlastníci domu č. p. 110, 121 a domu na parc. č. 794/15 cestu přes mostek neužívali. Krajský úřad k uvedenému sděluje, že silniční správní úřad nedovodil skutečnost alternativní přístupové cesty, pouze popsal zjištěný stav v terénu, zmínil údaje vedené katastrem nemovitostí, uvedl obsah svědecké výpovědi a protokolu stavebního úřadu. Názor odvolatelů o dovozování skutečností silničním správním úřadem krajský úřad tedy nesdílí. Připomínkou, že vlastníci pozemků parc. č. 794/14, 994/2 a 814/8, po kterých údajně cesta vede, do dnešního dne nevyslovili nesouhlas s užíváním cesty, se krajský úřad nezabýval, protože nebyl naplněn základní znak veřejně přístupné účelové komunikace, tedy stálé cesty v terénu, řešení této otázky by tak postrádalo smysl. Závěrem lze konstatovat, že v místě posuzovaných pozemků jsou v terénu patrné koleje, které však slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi, ale jak bylo v předmětném správním řízení prokázáno, neslouží neomezenému okruhu osob, tzv. obecnému užívání. Vlastníci nemovitostí předmětné pozemky přejíždějí, jak je napadne, dochází tak k ničení těchto pozemků, nejedná se tak ani o obecné užívání, ani stálou cestu v terénu, ale o svévolné poškozování cizího majetku. Krajský úřad po přezkoumání napadeného rozhodnutí zjistil, že silniční správní úřad ve správním řízení postupoval plně v souladu s ust. 3, když zjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Silniční správní úřad tak postupoval v souladu s jednou ze základních zásad správního řízení, tedy se zásadou materiální pravdy. Krajský úřad konstatuje, že napadené rozhodnutí je zákonné a přezkoumatelné, kdy výrok rozhodnutí má oporu v odůvodnění. S odkazem na ust. 68 odst. 3 správního řádu se v odůvodnění správního rozhodnutí uvedou důvody výroku rozhodnutí, veškeré podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení. Správní orgán musí dále v odůvodnění uvést, jakými úvahami se řídil při výkladu právních předpisů, které na rozhodovanou věc aplikoval a na jejichž základě rozhodnutí vydal. Je nesporné, že silniční správní úřad výše zmíněným nárokům kladeným na obsah odůvodnění správního rozhodnutí plně dostál. Krajskému úřadu z výše uvedených důvodů nezbývá než konstatovat, že silniční správní úřad při vydání napadeného rozhodnutí postupoval v souladu se zásadou zákonnosti podle ust. 2 odst. 1 správního řádu. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl krajský úřad tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí KÚOK/91585/2017/ODSH-SH/7559

9 P o u č e n í o o d v o l á n í Proti tomuto rozhodnutí se podle ustanovení 91 správního řádu nelze dále odvolat. Obdrží (účastníci řízení): Mgr. František Pěruška zástupce vedoucího odboru 1. Obec Ostružná, Ostružná 135, Branná 2. Halačka Karel PhDr., bytem Kpt. Nálepky 610/5, Třebíč 3. Halačková Zuzana JUDr., bytem Kpt. Nálepky 610/5, Třebíč 4. Kelblová Jarmila, bytem Příční 675, Vranovice 5. Kelbl Josef, bytem Příční 675, Vranovice 6. ARTAQUA, Priessnitzova 419, Jeseník, IČO Edler Jan, Pod cestou 789/5 Líšeň, Brno 8. Chytil Josef, Želetice 13, Chytilová Jarmila, Želetice 13, Maděryčová Kamila Ing., Doloplazy Nezval Kamil, Jižní 94/3, Slavonín, Olomouc 12. Nezvalová Hana Mgr., Jižní 94/3, Slavonín, Olomouc 13. Nezval Tomáš Ing., Doloplazy Novák Aleš Ing., Kopanina 109, Velký Újezd 15. Nováková Bronislava Mgr., Kopanina 109, Velký Újezd 16. STÁTNÍ POZEMKOVÝ ÚŘAD, odloučené pracoviště, Nemocniční 53, Šumperk 17. Shromáždil František Ing., Rudé armády 14, Dolní Dunajovice 18. Richterová Mahuléna MUDr., Vídeňská 633/4, Olomouc 19. Richter Josef Ing., Vídeňská 675/5, Olomouc Na vědomí: 20. Městský úřad Jeseník, Odbor dopravy a silničního hospodářství, Karla Čapka 1147/10, Jeseník 21. Obecní úřad Ostružná, Ostružná 135, Branná 22. Spis KÚOK ODSH Toto rozhodnutí musí být vyvěšeno po dobu nejméně 15 dnů na úřední desce Krajského úřadu Olomouckého kraje a Městského úřadu Jeseník, v rámci výkonu dobré správy také na úřední desce Obecního úřadu Ostružná. Rozhodnutí se zveřejní též způsobem umožňující dálkový přístup. Patnáctý den vyvěšení je dnem doručení tohoto rozhodnutí, přičemž pro běh lhůty je rozhodující den vyvěšení na úřední desce Krajského úřadu. Vyvěšeno dne. Sejmuto dne.. Razítko a podpis subjektu, který potvrzuje vyvěšení a sejmutí rozhodnutí: KÚOK/91585/2017/ODSH-SH/7559