Prevence i filmová oslava

Transkript

1 červen Prevence i filmová oslava Již 8. ročník Dne nemocnice nabídl sovkám návšěvníků pesrý a poučný program Necha si zjisi krevní skupinu, projí si očním vyšeřením, podíva se do prosředí zmodernizované pievny, pokocha se pohledem z vyhlídky na Vodárenské věži na sluncem zalié Pardubice a večer proží před filmovým plánem. Tak mnozí zájemci prožili první lení den leošního roku v areálu Pardubické nemocnice. Po roce se opě doširoka oevřela veřejnosi a návšěvníkům v průběhu 8. ročníku Dne nemocnice nabídla bohaý zdravoní i doprovodný program. K velkým ahákům, jimiž i při minulých ročnících byly řeba prohlídky pigmenových znamének či zjišění cukru v krvi, se enokrá přidalo i několik novinek. Fyzioerapeui se během ří hodin doslova nezasavili při ukázkách kinesio ejpingu, neusále bylo plno na ransfuzním oddělení, kde bylo možné si necha zjisi krevní sku- pinu mimořádně zdarma. Velkému zájmu se ěšila i exkurze na pievnu, dopolední psychologická poradna a z doprovodného programu pak zážikové ukázky echniky a činnosi Zdravonické záchranné služby a aké Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje. A ečkou byla oslava osmdesáin očního oddělení. Večerní filmová projekce pod širým nebem se proo nesla v omo duchu, připomněla bohaou hisorii i současnos ohoo pracovišě. A před promíáním amerického snímku s oční émaikou Výchozí bod aké došlo na ocenění bývalých primářů, sále nesmírně viálního, 97leého docena Jana Iserleho, a jeho žákyně a násupkyně Anny Voženílkové. Fooreporáž ze Dne nemocnice najdee na sraně 5. Dušan Korel Z OBSAHU 08 Ve Sviavách koupili Liomyšlská inerna Traumaologie v Úsí Jak se proměnila posele z fondu je nová i uvniř ošeřuje úrazy z hor porodnice v Chrudimi Oddělení léčebny dlouhodobě nemocných Sviavské nemocnice dosalo první červnový den řiadvace moderních polohovaelných poselí. Budova liomyšlské inerny svíí novoou už dva roky. Nyní se modernizuje i uvniř a první pacieni už brzy zjisí příjemné změny. Bude zde umísěna i LDN. MUDr. Aleš Siaka je primářem chirurgického oddělení Orlickoúsecké nemocnice řeí rok. Jak říká, nejen v léě, ale i v zimě se sem hrnou desíky úrazů urisů. Vzah rodička versus porodník, porodní asisenka se výrazně změnil. Je založen na vzájemné komunikaci, říká primář chrudimské porodnice Tomáš Pavlíček.

2 02 NAŠE NEMOCNICE červen 2017 Předsavensvo seznámilo měs s rozvojem nemocnic Orlickoúsecká nemocnice má nakročeno. Vznikne zde urgenní příjem Vedení Nemocnice Pardubického kraje plánuje v blízké době posavi v Orlickoúsecké nemocnici urgenní příjem. Uvedl o generální řediel Tomáš Govald, kerý spolu se svými náměsky přijel v koordinaci s krajským radním pro zdravonicví 5. června sarosovi měsa osobně předa a předsavi Program rozvoje Nemocnice Pardubického kraje. Teno důležiý komplexní podklad nasiňuje, jakým způsobem budeme rozvíje zdravoní péči v našich nemocnicích ak, aby odpovídala demografickým rendům a zároveň byla poskyována co nejracionálněji, řekl a dodal, že na sraegickém dokumenu se podílelo celkem 16 ýmů z nemocnic, z oho 9 klinických. Cílem maeriálu je spolupráce všech pěi nemocnic akuní péče, ří na východě a dvou na západě kraje. Chceme všechny sarosy měs, ve kerých sídlí nemocnice, osobně informova o plánech rozvoje akuní lůžkové zdravoní péče v Pardubickém kraji, řekl krajský radní pro zdravonicví Ladislav Valr. Medicína je v neusálém pohybu, proo i eno rozsáhlý podklad, číající 180 sránek, bude živý. Hlavními důvody, proč jsme jej zpracovali, jsou siuace na rhu práce v souvislosi s nedosakem zdravonických seser i lékařů a demografický vývoj naše populace sárne. Teprve pak o byly ekonomické důvody, dodal náměsek Vladimír Ninger. Lepší komfor urgenní péče a zachování komplexnosi oborů Podle radního Ladislava Valra vnímá zdejší veřejnos Orlickoúseckou nemocnici velmi dobře. Orlickoúsecká nemocnice byla a díky své spádovosi sále je jedním z pilířů akuní lůžkové péče v kraji. Je jednou z nejkomplexnějších co se ýká porfolia zasoupených oborů a má své opodsanění, což se odráží jak v novém Programu rozvoje NPK, ak i v plánu výsavby urgenního příjmu, kerý O ROZVOJI NEMOCNIC je u kulaého solu informován i sarosa Úsí nad Orlicí Jiří Hájek. Foo: Lukáš Prokeš je nyní ve fázi přípravy projeku. Urgenní příjem zajisí cenralizaci inenzivní péče do jednoho komplexu, vybaveného nejnáročnějšími echnologiemi, s vysoce kvalifikovaným personálem. Vše bude pohromadě. Lékaři i sesry a široká laická veřejnos se o všem může dočís, proože schválený komplení dokumen je veřejně přísupný. Rozhodli jsme se zveřejni kompleně celý maeriál až na jednu výjimku jsme ak učinili jako jediní z nemocnic v celé zemi, řekl Tomáš Govald. Když jsem si mapoval nemocnice na východě kraje, všechny rpí ím, že jsou pavilónového ypu. Urgenní příjem zajisí koncenraci péče do jedné budovy, což napomůže inenzifikaci a efekiviě péče. Odborná i laická veřejnos pocíí změnu jako lepší komfor, uvedl Tomáš Julínek, kerý od dubna řídí Orlickoúseckou, Sviavskou a Liomyšlskou nemocnici. Dosavadní řediel Orlickoúsecké nemocnice Jiří Řezníček je zde nyní jeho náměskem pro léčebnou péči. Sarosa měsa Per Hájek uvedl, že s dokumenem seznámí zasupielsvo měsa. Vnímám, že máe noy, podle kerých o chcee řídi, a jsem rád, že máme k dispozici dokumen, kerý nám pomůže vysvělova lidem, co se s naší nemocnicí děje a bude dál dí. Lidé si vyvářeli vlasní informace a pravdy a nyní vnímám, že se máme o co opří, uvedl. Měso Úsí nemocnici podporuje Sarosa vnímá, že ak, jako všechny nemocnice v zemi, poýká se i Orlickoúsecká nemocnice s nedosakem lékařů, ale především seser. Ubezpečil, že měso je připraveno pomoci napříkladvřešeníbyovésiuace. Símjsme vždy nemocnici dokázali pomoci, dodal. Měso podporuje nemocnici aké finančně. Do Nadačního fondu S námi je u lépe jsme opě leos schválili doaci, enokrá jsme na dubnovém zasupielsvu odsouhlasili 200 isíc korun. V omo směru držíme linii, kerou jsme u už dávno zavedli, dodal sarosa. Své záměry předsavili 7. června sarosovi Liomyšle Radomilu Kašparovi a Sviav Davidu Šimkovi. Uvedli, že nový pavilon lůžkové péče dosane v budoucnu Sviavská nemocnice, rozvíje se bude oropedické oddělení v Liomyšlské nemocnici, v obou bude zachována chirurgie a obě sejně jako další nemocnice akuní péče v kraji čeká resrukuralizace lůžkového fondu, vzniknou například nová lůžka pro geriarické pacieny. V obou nemocnicích zůsanou všechny současné odbornosi. Všechny obory zůsanou zachovány ve Sviavské i Liomyšlské nemocnici V Liomyšli budeme rozvíje oropedické oddělení a nadále zde budou pečova o pacieny s ikem, sejně, jako v nedaleké Orlickoúsecké nemocnici, řekl Tomáš Julínek. Ve Sviavách počíáme do budoucna s výsavbou nového pavilonu lůžkové péče, uvedl člen předsavensva Vladimír Ninger. Nemocnice čeká aké sousředění inenzivní péče na jedno míso s vybudováním mulioborových jednoek

3 červen 2017 NAŠE NEMOCNICE 03 sarosy v kraji Program rozvoje nemocnice Pardubického kraje, a. s. Dokumen je zasazen do prosředí současného českého zdravonicví, a o jak po personální a echnické sránce, ak i z hlediska ekonomických možnosí, keré Pardubický kraj má. Vedle personálií je ak kladen důraz i na sránku invesiční. Pokud chceme poskyova kvaliní a dosupnou péči, musíme si urči cíle a na krajské zdravonicví pohlíže z hlediska moderních rendů, keré bohužel kladou nároky na cenralizaci péče. Už v 19. soleí sice vznikaly nemocnice po celé republice, ale byla o spíše lůžková zařízení. Od é doby jsme se značně posunuli v echnickém vybavení i ve vyšeřovacích meodách, což je pochopielně spojeno s nároky na vysokou odbornos personálu a zároveň na invesice do echniky i prosoru. Hejman Pardubického kraje Marin Neolický inenzívní péče ak, aby byly opimálně využiy nákladné echnologie a vysoce kvalifikovaný personál, vysvělil krajský radní pro zdravonicví Ladislav Valr. Budou se aké rozšiřova někeré ambulance, jak bylo doporučeno odbornými ýmy, bude-li možno jejich provoz personálně zajisi, dodal k omu Vladimír Ninger. Sarosové měs podporují rozvoj nemocnic Rozumím vysvělení zpracovaného maeriálu rozvoje. Myslím, že je o dobře a vnímám, že je o živý maeriál, uvedl sarosa Liomyšle Radomil Kašpar, kerý přijal s poěšením důležiou zprávu o om, že v Liomyšli zůsane zachována chirurgie i s operaivou. Na sekání jej doprovodil jeho mísosarosa Josef Janeček. Pan Janeček je specialisa v oboru zdravonicví a spolu budeme celý proces sledova a případně budeme akivně reagova, uvedl. Sviavský sarosa David Šimek s mísosarosou Pavlem Čížkem vnímali jako důležié, že mohli podrobně diskuova navržený rozvoj Sviavské nemocnice. Sekání využili k příležiosi seznámi s předsavou měsa o možné budoucí podobě prosoru, ve kerém je zasazena Sviavská nemocnice. Podobu jejího okolí si předsavují jako souvislý park včeně obslužných komunikací a mís pro parkování. Někeré pozemky paří Pardubickému kraji a měso vyjde vsříc zadáním generelu rozvoje celého území s výhledem na dvace le. Jedná se o jednu z posledních rozvojových mís ve měsě, naše radnice chce území posupně zpřísupňova užívání veřejnosi a oevří dalšímu rozvoji, vysvělil sarosa Sviav David Šimek. Obě měsa založila na podporu zdravonicví nadační fondy, v Liomyšli Nadační fond pro rozvoj zdravonicví Liomyšlska, ve Sviavách Nadační fond Valenina Oswalda Oendorfera, ze kerého v červnu nakoupili nové posele pro oddělení LDN. Obě měsa své nemocnice podporují a jsou připravena pomoci s byy pro lékaře. Zdenka Hanyšová Celá Orlickoúsecká, Sviavská a Liomyšlská nemocnice RADNÍ PRO ZDRAVOTNICTVÍ Ladislav Valr na snímku při sekání se sarosou Sviav Davidem Šimkem a mísosarosou měsa Pavlem Čížkem. Foo: A. Šrajová GENERÁLNÍ ŘEDITEL Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Govald předává program rozvoje nemocnic sarosovi Liomyšle Radomilu Kašparovi. Foo. D. Korel Rozvoj nemocnic na západě kraje Pardubická nemocnice Bude vybudován cenrální urgenní příjem s cenralizací akuních chirurgických oborů a inenzivní péče. Program počíá s vybudováním dalších specializovaných cener: s vybudováním cerebrovaskulárního a raumaologického cenra, nebo cener pro léčbu psoriázy a diabeu, ale aké s oevřením hemaologického cenra a cenra digesivní endoskopie. Vyvoří se denní sacionáře pro inerní oddělení, děské oddělení a chirurgické obory, vzniknou nová akuní geriarická lůžka či lůžka dlouhodobé inenzivní ošeřovaelské péče. Vybudován bude i nový pavilon psychiarie a psychologie a parkovací dům, dojde k rekonsrukci několika budov, zvýší se poče lůžek následné péče. Chrudimská nemocnice V Chrudimské nemocnici dojde v příších leech podle plánů ke komplení rekonsrukci příjmového raku nemocnice či gasroenerologického pracovišě. Zvýší se aké poče lůžek následné péče. Vznikne zde laparoskopické cenrum na chirurgii a denní sacionáře pro inerní, děské a rovněž chirurgické obory. Program rozvoje Nemocnice Pardubického kraje vedle rekonsrukce příjmu či gasroenerologického pracovišě počíá aké s vybudováním ambulance pneumologie, infekční, ORL nebo geriarické ambulance. Budou se rovněž hleda nové možnosiparkovánívozidel pro klieny lékárny, proože současné kapaciy parkovišě jsou nedosaečné.

4 04 NAŠE NEMOCNICE červen 2017 Tomáš Julínek se vrací am, kde začínal MUDr. Tomáš Julínek, MBA je nový řediel Orlickoúsecké, Sviavské a Liomyšlské nemocnice. Bydlím v omo kraji, mám ho rád a ředielování vnímám jako další manažerskou výzvu. Sdílím osud pacienů, keří do ěcho nemocnic zajíždí a záleží mi na om, aby o zde dobře fungovalo. Ve Sviavách jsem kdysi začínal. Znám Liomyšlskou nemocnici i nemocnici v Úsí nad Orlicí, uvedl bývalý minisr zdravonicví. Jedním z jeho cílů je opimalizova náklady a cenralizova drahé provozy, u nichž je pořeba počía s věšími invesicemi a vyššími nároky na poče personálu. Chci nasoli prosředí, keré umožní co nejlepší spolupráci lékařů a zdravoníků všech ří nemocnic, uvedl Tomáš Julínek. Zepali jsme se Nemocnice budou nyní inenzivněji spolupracova. Co především je Vaším cílem? Mým úkolem je vyvoři akovou srukuru společnosi, aby dokázala efekivně a po odborné sránce správně obslouži všechny obyvaele ve východní čási kraje, edy více než obyvael, keří do éo spádové oblasi paří. Jsem ve funkci ři měsíce a v počáku své práce jsem se posupně seznamoval s provozem všech ří nemocnic. Musím aké řeši někeré invesice, keré již probíhají, je řeba připravi projeky a sudie. A velmi důležié je sabilizova nemocnice po personální sránce, což je dnes celorepublikový problém, kerý musí řeši každý řediel. Zajímá mě aké sraegický rozvoj jednolivých nemocnic, aby služby v každé z nich byly pro pacieny opimálně nasaveny. A sejně jako v dalších nemocnicích Nemocnice Pardubického kraje začnu posupně naplňova schválenou sraegii rozvoje. Chěl bych vyvoři projeky a programy, keré yo nemocnice budou plni ak, aby se vhodně doplňovaly a aby byly pro všechny čielné. Například? Nemocnice jsou velmi dobře nasaveny pro pacieny vyžadující inerní a chirurgickou péči, Sviavská nemocnice má nejmodernější zázemí pro psychiarické pacieny, Liomyšlská a Orlickoúsecká pro pacieny s mozkovými příhodami. Je však řeba pamaova na sárnoucí populaci a nejsarší pacieny, keří vyžadují dlouhodobější péči. Proo musíme v nemocnicích zřizova lůžka následné péče, dlouhodobé péče a maximálně využí poenciál všech specialisů z odborných ambulancí a dalších odborníků, keří na akuních lůžkách jsou, včeně odborníků z laboraoří a rengenů. Musíme se na péči díva z hlediska pořeb dnešní doby a podle oho vyváře pořebné kapaciy. (ph,zhc) TOMÁŠ JULÍNEK chce vyvoři projeky a programy, keré budou nemocnice na východě plni ak, aby se vhodně doplňovaly a byly pro všechny čielné. Foo: T. Kubelka Nemocnice jsou pro ni srdeční záležiosí Erudovaná lékařka MUDr. Šěpánka Fraňková spojila s Pardubickou nemocnicí celý svůj profesní živo pracuje v ní od roku Na úrazové chirurgii a v poslední době na oropedii Pardubické nemocnice prošly Šěpánce Fraňkové rukama sovky pacienů. Energická žena, kerá v leech 2010 až 2014 byla primáorkou Pardubic, je nyní ředielkou Pardubické a Chrudimské nemocnice.funkce se ujala 3. dubna. Pardubická a Chrudimská nemocnice se podle ní navzájem pořebují. Vzájemné propojení a společné fungování obou nemocnic ak, aby byla zabezpečena co nejkvalinější zdravoní péče pro občany ohoo regionu, je pro mne velkou výzvou. Byla bych ráda, aby se obě nemocnice saly srdeční záležiosí pro každého, kdo v nich pracuje. Aby lidé získali poci, že je o jejich nemocnice a že jsou na ni pyšní. Tak, jako omu bývalo dříve. U někoho přerval eno vzah dodnes, ale u mladší generace je o složiější, říká Šěpánka Fraňková. S jakou vizí budee obě nemocnice řídi? Pardubickou nemocnici znám dobře. S Chrudimskou nemocnicí se nejprve podrobně seznamuji, proože nejsem zasáncem radikálních změn, ani radikálních zásahů do sávající srukury. Hlavním cílem je spolupráce obou nemocnic. Věřím, že se nám určiě povede prováza je daleko víc než dosud. Měli bychom se řeba snaži zajisi specializovanou péči našimi odborníky. Týká se o řeba oropedie nebo děské chirurgie v Chrudimi, kam dojíždějí lékaři z Havlíčkova Brodu, respekive z Fakulní nemocnice Hradec Králové. To vnímám jako první krok ve smyslu věšího splynuí Pardubické a Chrudimské nemocnice. Pardubická nemocnice prosě pořebuje oddělení a provozy Chrudimské nemocnice. A plaí o i naopak. Obě nemocnice se mohou edy vhodně doplňova? Už o ak i funguje. Například v neurologii. V Pardubicích je ikové cenrum, kde nemocný dosane akuní specializovanou léčbu. Pokud je za spádu Chrudimska, na velmi dobré úrovni funguje jeho následné převzeí do péče chrudimskou neurologií. Je pořeba se na o všechno podíva očima medicíny roku Lůžkové plicní nebo infekční oddělení je pouze v Pardubické nemocnici, proože se jedná o velmi ŠTĚPÁNKA FRAŇKOVÁ chce, aby lidé získali poci, že je o jejich nemocnice a že jsou na ni pyšní ak, jak omu bývalo dříve. Foo: T. Kubelka specializovanou péči s vazbou na další medicínské obory. Navíc je i nedosaek odborníků s aesací z oboru infekologie nebo pneumologie. Ano, před 20 ley bylo pravidlem, že v každé okresní nemocnici byla zasoupena všechna oddělení. Ale a doba je dávno pryč. Vývoj medicíny směřuje k cenralizaci a vzniku cener vysoce specializované péče. Ovšem klasická lůžková oddělení neurologie či inerny budou všude. Ani v Pardubicích nemáme vše, co v medicíně exisuje. Určiě řeba nemáme ambici získa kardiochirurgii, proože velmi blízko je fakulní nemocnice a jedná se o vysoce specializovaný chirurgický obor. Nebo raumacenrum, což je moje srdeční záležios. Máme smůlu, že jsme blízko Hradci. Ale i ak pardubičí raumaologové mají dos práce, byť už o samozřejmě nejsou nejěžší úrazy. Budou vás dál pacieni pokáva i v ordinaci? Samozřejmě budu dál slouži. Nechala jsem si jeden den. Uvidím, jak o budu zvláda. Pohoovosní služby jsou v podsaě v mém volném čase, ak si je nechávám. Na o se ěším. A jsem ráda, že se ke mně nikdo nechová jinak než před měsícem. Upřímnos lidí je sále soprocenní a doufám, že o ak i zůsane. Per Husák, PR manažer NPK

5 červen 2017 NAŠE NEMOCNICE 05 Den Pardubické nemocnice obrazem Akci uzavřelo večerní promíání. Den Pardubické nemocnice zahájili ředielka Šěpánka Fraňková, hejman Marin Neolický, primáor Pardubic Marin Charvá, radní Pardubického kraje Ladislav Valr a člen předsavensva NPK Vladimír Ninger. Předseda předsavensva a výkonný řediel společnosi Elekrárny Opaovice Václav Pašek předal symbolický šek na 300 isíc korun. Tao finanční suma je určena na modernizaci prosředí pro ěhoné ženy a rodičky na Porodnicko-gynekologické klinice Pardubické nemocnice. Před promíáním filmu Výchozí bod při příležiosi oslavy 80 le od vzniku zdejšího očního oddělení došlo i k ocenění bývalých primářů. Na snímku je 97leý docen Jan Iserle a jeho žákyně a násupkyně Anna Voženílková. Komunikace uvniř nemocnice ozdobila hisorická vozidla. O ejpování projevilo zájem velké množsví návšěvníků. Děi i dospělí byli zvědaví na o, jak vypadá uvniř hasičský vůz, do kerého se mohli i posadi. Foo 7x: Tomáš Kubelka

6 6 NAŠE NEMOCNICE červen 2017 Lékaři diskuovali se známým chirurgem Pavlem Pafkem Pokrok v medicíně a jeho důsledky. To byl název diskuzního večera, jehož hosem se sal známý chirurg profesor Pavel Pafko do jehož rukou se svěřil i bývalý preziden Václav Havel. Diskuzní večer se uskuečnil ve sředu 24. kvěna v Ryířských sálech Zámku Pardubice a zúčasnili se ho hosé především z řad lékařů a odborníků. Večer zahájil dlouholeý příel Pavla Pafka emeriní přednosa chirurgické kliniky pardubické nemocnice Karel Havlíček. V zajímavé a bezprosřední diskuzi, keré předcházelo vysoupení komorního souboru Syrinx, se Pavel Pafko mimo jiné například podělil o své profesní poznaky a poukázal na celkově velmi dobrou úroveň zdravoní péče v ČR při relaivně slabém financování ze srany sáu a chybějící možnosi spoluúčasí ze srany pacienů. Velmi si vážíme, že pan profesor Pafko přijal naše pozvání. Je nejen mezinárodně uznávaným chirurgem, ale i obrovskou osobnosí s velkým rozhledem a zajímavými názory. Bylo určiě nesmírně poziivní pro nás i naše kolegy s ním diskuova. Nebojí se řadu problemaických záležiosí v českém zdravonicví pojmenova naproso jasně, rovněž ak dokáže na základě poznaků z minulosi vysvěli svůj pohled na další vývoj v medicíně. Jsem přesvědčen, že sekání s ímo vynikajícím odborníkem a skvělým člověkem muselo každého účasníka éo akce obohai, pronesl generální řediel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Govald. Smyslem pozvání pana profesora Pafka k nám do Pardubického kraje bylo nabídnou lékařům našich nemocnic, a nejen jim, příležios pro společné osobní sekání a zamyšlení se nad PAN PROFESOR. V průběhu diskusního večera se profesor Pavel Pafko dokl řady aspeků českého zdravonicví. Například se věnoval možnému vývoji medicíny a nevyhnuelnosi pokračování specializace v jednolivých oborech. Specializace je naprosou nunosí a rendem moderní medicíny, řekl mimo jiné. Foo:T. kubelka přínosy i mezerami pokroku v medicíně, jednoduše řečeno nad ím, co naše zdravoníky spojuje nebo rápí, řekl krajský radní pro zdravonicví Ladislav Valr. Jsem velmi rád, že nás svou příomnosí a zkušenosmi obohail člověk, kerý svým lékařským umem zlepšil živo už více než řináci isícům pacienů, dodal radní Valr. V průběhu diskusního večera se profesor Pafko dokl řady aspeků českého zdravonicví. Například se věnoval možnému vývoji medicíny a nevyhnuelnosi pokračování specializace v jednolivých oborech. Profesor Thomayer na přelomu 19. a 20 soleí napsal učebnici inerny sám. V é době byla její součásí řeba i neurologie. Poslední učebnici ohoo oboru už zpracovalo několik desíek auorů, každý napsal jednu kapiolu věnující se určié oblasi. Z oho je vidě, kam směřuje specializace, uvedl v diskusi profesor Pafko. Markanně je o vidě i na oboru, kerý mi je nejbližší. Všeobecná chirurgie ak, jak ji znaly generace lékařů přede mnou nebo já ve svých začácích, už vlasně neexisuje. Specializace je naprosou nunosí a rendem moderní medicíny. V dnešní době již není možné na každém chirurgickém pracoviši děla všechny chirurgické výkony. Profiova z oho může především pacien. Dosane se k erudovanému odborníkovi, kerý provádí desíky či sovky daných výkonů. A nikoliv k lékaři, kerý sice umí operova vše, ale každý výkon provádí jen párkrá za rok, dodal Vladimír Ninger, člen předsavensva Nemocnice Pardubického kraje pro zdravonický segmen. Pan profesor Pafko se v diskusi věnoval ožehavým oázkám českého zdravonicví, například oázkám financování rezoru, nedosaku lékařů a zdravoního personálu v českém zdravonicví i možným výhledům a rendům do budoucnosi, řekl mluvčí Nemocnice Pardubického kraje a.s. Per Husák a dodal, že české zdravonicví si přes časou kriiku v celosvěovém srovnání vede velice dobře. To při následné diskuzi povrdil i sám profesor Pavel Pafko, kerý upozornil na o, že ze všech 28 členů OECD se v porovnání kvaliy zdravonických výkonů vůči vynaloženým finančním prosředkům české zdravonicví umísilo na velmi pěkném řeím mísě. Dušan Korel

7 červen 2017 NAŠE NEMOCNICE 7 Nové přísroje přinášejí posun v diagnosice i léčbě na kardiologii Pardubické nemocnice Technické novinky přinášejí rychlejší a přesnější diagnosiku a s ím dřívější zahájení léčby Novinkami nově disponuje kardiologické oddělení Inerní kliniky Pardubické nemocnice. Péči o pacieny pomohou zkvalini nové přísroje, keré již byly nebo v příších dnech budou uvedeny do provozu. Nejvýraznější posun nasane zejména v echokardiografickém vyšeření a v moniorování nemocných. Kardiovaskulární choroby, edy veškerá onemocnění srdce a cév, jsou dlouhodobě nejčasější příčinou úmrí v České republice. Umírá na ně zhruba polovina populace, což je číslo dvojnásobně vyšší ve srovnání s vyspělými evropskými zeměmi. Proo je důležié, že nemocným na kardiologickém oddělení můžeme díky obnově přísrojového vybavení nadále nabíze zdravoní péči v souladu s nejmodernějšími rendy medicíny, prohlásil generální řediel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Govald. Nyní se výrazně zlepšily naše echnické podmínky, což je poziivní nejen pro nás, ale především je o dobrá zpráva pro naše pacieny, jejichž počy soupají, dodal primář kardiologického oddělení Jan Maějka. Značný posun nasal především v echokardiografii, což je základní kardiologické vyšeření. Dosavadní přísroj byl po deseileém provozu již za zeniem. Teď mají lékaři na ulrazvukové vyšeření srdce k dispozici špičkový přísroj Philips Epiq 7C. Můžeme nyní pracova s ím nejlepším, co je momenálně na rhu. Je o nejvyšší modelová řada, pronesl lékař kardiologického oddělení Jiří Vondrák. Nový přísroj rozšířil diagnosické možnosi jeho pracovišě, má oiž špičkový sofware s 3D echokardiografií, což je novinka na pardubické kardiologii. Jsme eprve druhým pracovišěm v České republice, keré má eno přísroj. Kromě nás ho mají jen v Brně, kde je velké výukové cenrum na 3D echokardiografii, poznamenal Vondrák a dodal: Je o výrazné plus. Vždyť kardiochirurgové v dnešní době již chějí všechny snímky vidě ve 3D zobrazení. ZNAČNÝ POSUN nasal především v echokardiografii, což je základní kardiologické vyšeření. Dosavadní přísroj byl po deseileém provozu již za zeniem. Teď mají lékaři na ulrazvukové vyšeření srdce k dispozici špičkový přísroj Philips Epiq 7C. Foo: Dušan Korel Technologická novinka díky svým špičkovým paramerům zároveň zkvaliňuje diagnosický proces. Přísroj je výkonnější, snímky jsou kvalinější. Vyšeření rvá kraší dobu, což je poziivní pro pacieny. Navíc jsme k přísroji získali i sofware na zobrazení, akže se snímky pak můžeme v offline režimu pracova v počíači. To je aké důležié pro naši práci a pro léčbu nemocných, uvedl Vondrák. Co nejefekivnější využií nejen nového přísroje, ale i sávajícího echnického vybavení přimělo kardiology ke změně uspořádání na oddělení. Echokardiografy sousředili v nově vzniklé laboraoři. Můžeme nyní pracova ve dvou sousedních vyšeřovnách. Je o pro nás plus. Zlepšily se nám pracovní podmínky. Navíc se zkráí časy na vyšeření a pro pacieny je přínosem i o, že ve vedlejší mísnosi je další lékař pro případnou konzulaci, uvedl Vondrák. Nový přísroj však nebude využi pouze pro echokardiografii. Je možné ho použí rovněž pro angiologii, kerá se zabývá diagnosikou a nechirurgickou erapií onemocnění krevních a lymfaických cév. Přísroj má i angiologický program. Pacien ak na něm může bý vyšeřen, pouze se použije jiná sonda, upozornil primář Maějka na další přednos echnologické novinky na kardiologii. Zaímco špičkový echokardiograf s 3D zobrazením je na kardiologickém oddělení již v provozu, nový moniorovací sysém je kráce před spušěním. Také přinese další posun v péči o nemocné. Moniorovací sysém na arymologické jednoce již byl nevyhovující. Navíc pořebujeme moniorova více pacienů, proože na naše oddělení přijímáme prakicky všechny nemocné s infarkem myokardu a závažnými poruchami srdečního rymu z celého kraje. Díky novému sysému bude možné moniorova prakicky všechna lůžka na prvním paře našeho pracovišě, uvedl primář Maějka. Nákup nového vybavení, keré vořily ješě dva EKG přísroje a jeden defibriláor, se uskuečnil v rámci programu Minisersva zdravonicví České republiky nazvaného Podpora rozvoje a obnovy maeriálně echnické základny regionálního zdravonicví. Invesice do modernizace přísrojů na kardiologickém oddělení byla ve výši 7,6 milionu korun. Díky éo obnově a modernizaci našeho přísrojového vybavení se může kvalia zdravoní péče o naše pacieny posunou opě dál. Každoročně se o ýká sále věšího poču lidí, proože máme velký nárůs vyšeření. Jsme proo rádi, že ji můžeme nabídnou moderní diagnosiku i kvaliní léčbu, řekl primář Maějka. Dušan Korel

8 08 NAŠE NEMOCNICE červen 2017 Sviavská eldéenka dosala posele z nadačního fondu Oddělení léčebny dlouhodobě nemocných Sviavské nemocnice dosalo první červnový den řiadvace moderních polohovaelných poselí, keré zvýší komfor pacienům a ulehčí ěžkou práci sesrám. NOVÉ POSTELE na LDN ve Sviavské nemocnici ulehčí práci sesrám a pacienům zvýší bezpečí i pohodlí. Foo: Z. Hanyšová Celá Posele zakoupil Nadační fond Valenina Oswalda Oendorfera ze sbírky určené právě pro eno účel a rozhodla o om správní rada fondu. Za posele jsme zaplaili korun, informovala Šárka Řehořová, vedoucí odboru zdravonicví a sociálních služeb měsa Sviavy a členka správní rady fondu. Všem individuálním dárcům a firmám, keří poslali příspěvek na úče a všem, keří spořili do pokladniček, děkujeme za příspěvek a podporu. Polohovaelné posele jsou velmi nákladné a po LDN je ve Sviavské nemocnici pořebujeme aké pro chirurgii. Prosíme, pomáheje nám dál spoři, povzbuzuje dárce předseda správní rady Pavel Kunčák, náměsek pro léčebnou péči Sviavské nemocnice. V současné době po zaplacení prvních 23 poselí je na úču Nadačního fondu Valenina Oswalda Oendorfera korun a mezi dárci jsou významné firmy regionu, někerá měsa a obce a občané. Hisoricky prvním dárcem ihned po založení fondu ve druhé polovině roku 2015 se sal provozovael resaurace Coolna ve Sviavách Marin Šplíchal, dosud nejvěším dárcem finančního daru na posele do nemocnice je zřizovael fondu Měso Sviavy, keré na úče poslalo korun. Z firem dosud poslaly nejvěší čásky ASTUR Jeseník, s. r. o korun, Liko Sviavy, a. s korun, Sviap J.H.J korun. Sviavské enisové srdce darovalo korun, obec Vendolí korun a připojily se i další měsa a obce. Z individuálních dárců věnoval nejvěší jednorázovou čásku Ing. Zbyněk Chlumský korun a Ing. Ivo Hejduk Seznam dárců najdee na v odkazu dárci. Pokud se kdokoliv rozhodne podpoři Nadační fond VOO, může peníze vloži na úče. Je aké možné zada rvalý příkaz k úhradě a přispíva pravidelně menšími čáskami. Návod, jak přispě, naleznee na webových sránkách fondu www. nadacnifond-oendorfer.cz. Pro pravidelné dárcovsví konakuje vedoucí odboru sociálních věcí a zdravonicví měsa Sviavy Šárku Řehořovou, se kerou vyřídíe všechny pořebné náležiosi, el , sarka.rehorova@sviavy.cz. Pokračuje aké Veřejná sbírka do ří pokladniček ve měsě, kerá je povolena na dobu neurčiou a kerá nyní sbírá finance na posele pro sviavskou chirurgii. Z. Hanyšová Celá Kapka naděje na návšěvě Zaujalo nás Nový inkubáor za 250 isíc korun slouží miminkům na novorozeneckém oddělení Sviavské nemocnice už několik měsíců. Dosali jej z Kapky naděje a 3. kvěna jej přijela oficiálně předa paní Vendula Pizingerová (Svobodová). V nemocnici ve Sviavách jsme s Kapkou naděje úplně poprvé. Předali jsme sem nový inkubáor za 250 isíc korun. Jsem ráda, když vidím, že funguje a pomáhá miminkům. Kapka naděje za sedmnác le své exisence podporuje už čyřice nemocnic v Česku a Sviavy nyní paří mezi ně. Nemocnice žádají o pomoc, Sviavy pořebovaly inkubáor, pomohli jsme rádi a koupili ho, uvedla ve Sviavách Vendula Pizingerová. Jedná se o vysoce moderní inkubáor pro udržení opimální ělesné eploy miminka, kerý je vybavený přesným sledováním důležiých hodno, uvedl zásupce primářky MUDr. Jan Bodo. NOVÝ INKUBÁTOR za 250 isíc korun slouží miminkům na novorozeneckém oddělení Sviavské nemocnice už několik měsíců. Na snímku Vendula Pizingerová. Foo: I. Nádvorníková Plyšáčkování je hra i osvěa Děi a plyšáci, o už po několik le paří ke Sviavské nemocnici. Sesřičky Péťa, Jaruška a Sáňa ošeřovaly nemocná plyšová zvířáka, kerá si s sebou donesly děi z maeřských škol Javorníka a Březové nad Sviavou. A učily o i děi. Pod rukama nám prošlo šedesá nemocných plyšáků. Věší děi si na sobě vyzkoušely echniku obvazování a resusciaci na modelu. Prohlídka saniního vozu záchranné služby, byla opě arakivní ečkou za pěkným dopolednem, uvedla za organizáory Zdenka Perilová. Děkujeme za promyšleně zorganizovanou a hlavně pouavou akci, kerou zdravoní sesry nemocnice vedly formou, keré děi rozumějí a kerá je baví. Byly nadšené, pochválily akci učielky z Maeřské školy v Březové nad Sviavou Ivana Šoudková a Ivana Šedá. (zhc)

9 červen 2017 NAŠE NEMOCNICE 09 Liomyšlská inerna se obléká do nového i uvniř Budova liomyšlské inerny svíí novým kabáem už dva roky, a sluší jí. Nyní se posupně modernizuje i uvniř a první pacieni už brzy zjisí příjemné změny. Po první eapě rekonsrukce vniřních prosor inerního pavilonu a polovině prvního para se zde v červnu zabydlel nový nábyek. Pokoje dosaly komplení mobiliář, uvedla náměskyně pro léčebnou péči Zdenka Fenclová. A může nasa akce kulový blesk. Koncem roku 2018 najde v celém prvním paře své nové působišě Léčebna dlouhodobě nemocných, jejíž pacieni jsou už léa hospializovaní v leié budově v Zámecké ulici. Ovšem do é doby se musí opravi i druhá polovina prvního para a celé druhé podlaží, keré slouží pacienům inerního oddělení. A právě i si eď asi na rok vypůjčí opravené prosory budoucí LDN. NOVÉ AMBULANCE liomyšlské inerny jsme prošli s vrchní sesrou Jikou Wayrauchovou. Foo: Z. Hanyšová Celá Rekonsrukce sála Pardubický kraj už 8 milionů 300 isíc korun na savebních úpravách, keré prováděla firma Profisav Liomyšl. Ta provedla aké nové páeřní rozvody energií i vody, uvedl vedoucí provozněechnického úseku Vladimír Král. Dodal, že jeden milion korun sálo vniřní vybavení, kromě poselí, keré inerna nakoupila už před dvěma ley. Na druhou eapu je vyčleněno 12 milionů 700 isíc korun a savebně ji kraj svěřil První chrudimské savební. Obě para první, ve kerém bude celé oddělení LDN se 38 lůžky, i druhé, kde zůsane inerní oddělení s 45 lůžky by měla bý kompleně i s vybavením hoová ve druhé polovině příšího roku. Po celou dobu savebních prací nebyl a nebude omezen zdravonický provoz a klieny prosíme o rpělivos, uvedla náměskyně Zdenka Fenclová. INTERNÍ AMBULANCE A STACIONÁŘ Naopak inerní ambulance už mají nové prosory v přízemí budovy a novoou svíí ordinace i čekárny. Najdeme zde i zvlášní pokoj pro pořeby sacionáře. Pokoj jsme vybavili dvěma lůžky a jedním křeslem a přísroji pro monior srdce i dechu. Sacionář bude slouži pro paciena, kerý přijde s poížemi, a my ješě nevíme, zda bude nuné jej hospializova. Vyšeříme jej, změříme lak, uděláme EKG a v případě nunosi podáme pořebnou medikaci včeně infuse a budeme ho pozorova. Budeme mí zázemí, kde pacien může vyčka výsledků krevních rozborů, snímku plic, ulrazvuku, uvedla vrchní sesra liomyšlské inerny Jika Wayrauchová a dodala: Snažíme se vybudova inerní příjmovou ambulanci, v níž budeme schopni lépe diferencova pacieny, vyžadující hospializaci a jejichž onemocnění lze zvládnou ambulanní cesou. Z. Hanyšová Celá Díky Přáelské nemocnici mohou děi i dospělí voři podle misrů Foozpráva Další zážikové odpoledne spojené s vývarnou dílnou v našich nemocnicích pomohli připravi pracovníci Východočeské galerie Pardubice enokrá v Liomyšlské nemocnici. Vedla ji Pavlína Široká, zapojilo se do ní oddělení LDN a všichni si o moc užili. Pacieni vořili z malých korálků nejrůznější obrázky a po zažehlení svého vývoru měli podložku pod hrneček. Akci, kerá je součásí projeku Přáelská nemocnice, chválila i vrchní sesra Jika Jílková. My máme čvrky věnované nemocnicím a posupně objíždíme s naším animačním programem a vůrčí dílnou všechny nemocnice kraje, upřesnila Pavlína Široká. Náměskyně pro ošeřovaelskou péči ve Sviavské nemocnici Pavla Angelová uvedla, že po zkušenosech z loňského roku se do vývarné dílny leos na jaře opě zapojilo psychiarické oddělení. Jeho pacieni si nejdříve vyslechli krákou přednášku o osobnosi evropské secese Alfonsi Muchovi a poé dovářeli jeho obrázky, uvedla. Poprvé se aké zúčasnili i malí pacieni z děského oddělení Sviavské nemocnice, keří si vyslechli povídání o českém malíři, kreslíři a grafikovi Franišku Tichém, jehož hlavním émaem vorby byl cirkus. Děvčaa si pak vyrobila krasojezdkyni a chlapci klauna. (zhc)

10 10 NAŠE NEMOCNICE červen 2017 Traumaologie v Orlickoús Poče úrazů je úměrný rozvoji regionu pod Králickým Sněžníkem, říká primář chirurgického Rozhovor MUDr. Aleš Siaka je primářem chirurgického oddělení Orlickoúsecké nemocnice řeí rok. Na oddělení však pracuje už od absoluoria, celých 24 le.jezbeskydasámosoběříká: Jsem zde profesně spokojen a i s mísem, ve kerém člověk sídlí, se lehko sžije. Tým lékařů a seser ambulanně ošeří 34 isíc pacienů ročně, 60 procen z nich je ěch poraněných. Z nich se profiluje zhruba 600 pacienů ročně, keré operujeme pro poranění kosí a šlach. Průměrně dva poranění klieni denně projdou operačním sálem a jsou adekváně ošeřeni, dodává. Orlickoúsecká nemocnice po rekonsrukci v roce 2015 disponuje šesi cenrálními operačními sály, keré zajišťují operaivu především pro obory chirurgie a raumaologie, gynekologie-porodnicví, urologie a ORL. Ročně se zde uskueční přibližně operací. Z oho laparoskopických a 600 raumaologických. Pane primáři, co přesně je raumaologie? Traumaologie je obor medicíny, kerý se zabývá úrazy. Může jí o poranění OPOROU PRIMÁŘE ALEŠE SIATKY je seserský ým na snímku s Janou Hůlkovou (vpravo) a s vedoucí sesrou raumaologie Hanou Kovářovou (vlevo). Orlickoúsecká nemocnice má věšinu seseren oevřených, v přímém konaku s pacieny a klieny. Foo: Z. Hanyšová Celá Symbolem prosoru klidu v nemocnici je Prosor klidu je zvlášní míso duchovní prosor, kerý v Orlickoúsecké nemocnici vybudovali v pavilonu H. Prosor klidu vybudovaný s přispěním sponzorů a nadšených zaměsnanců ve řeím paře inerního oddělení slouží každému, kdo cíí pořebu bý sám, sekáva se s blízkým člověkem, mediova či nabra sílu poé, co se dozví o nepříznivé diagnóze. Konají se zde bohoslužby různých církví a současně slouží i pro odpočinek doprovázejících, aké jako piení mísnos pro rozloučení pozůsalých se zemřelým v nemocnici, předání pozůsalosi, pro nerušený rozhovor zdravonického pracovníka s pacienem nebo paciena s duchovním. Prosor může využí i personál po náročné službě. Inenzia spiriuálních pořeb se v průběhu živoa mění a výrazně se KONAJÍ SE ZDE BOHOSLUŽBY různých církví a současně slouží i pro odpočinek doprovázejících, aké jako piení mísnos pro rozloučení pozůsalých se zemřelým v nemocnici, předání pozůsalosi, pro nerušený rozhovor zdravonického pracovníka s pacienem nebo paciena s duchovním. Foo: M. Moravcová zvyšuje zejména ve sáří a nemoci. V krizových siuacích přichází kladení exisenčních oázek především v období emočního sresu, kerý zažívají příbuzní zráou blízkého člověka a pořebují z různých důvodů podporu od někoho druhého, uvedla náměskyně ošeřovaelské péče Miluše Kopecká a dodala: Proo jsou naši zaměsnanci v éo oblasi neusále vzděláváni koordináorkou duchovní péče, kerá současně pomáhá zajišťova pořádání bohoslužeb v Orlickoúsecké nemocnici.

11 červen 2017 NAŠE NEMOCNICE 11 ecké nemocnici se rozvíjí oddělení Orlickoúsecké nemocnice Aleš Siaka. Ač je z Beskyd, pracuje u od dokončení školy měkkých srukur, edy kůže a podkoží, svalů, nervů a cév, ale i orgánů duiny břišní a hrudní. V užším slova smyslu pak o poranění skeleu kosí. V naší raumaologické ambulanci ošeřujeme a současně poskyujeme specializovanou konziliární péči pro pacieny s úrazy či pacieny po úrazech. Předepisujeme časnou rehabiliaci nejen ambulanní, ale i úsavní ve spolupráci s Rehabiliačním úsavem v Brandýse nad Orlicí. S jakými poraněními se nejčasěji sekáváe? My se hlavně saráme o pacieny s poraněními jednoduššími z hlediska poču poraněných ělesných sysémů, akzvaně monoraumaizovanými (se zlomeninou jedné kosi), a o pacieny se sdruženými končeinovými raumay, edy zlomeninami více různých kosí, kerá vznikají při pádech a nehodách a dnes hodně i při volnočasových akiviách. Volnočasové akiviy o je ona celá plejáda adrenalinových sporů, keré se saly v regionu hiem. Pacieny s polyraumay mnohočenými zraněními bezprosředně ohrožujícími živo, odváží věšinou erzea (rychlá záchranná služba) primárně do raumacenra v Hradecké fakulce. Máe poměrně široký záběr, co se ýká území Obsluhujeme hisoricky 140 isíc obyvael ve spádové oblasi osmi měs a desíek obcí Orlickoúsecka. Geograficky je edy umísění Orlickoúsecké nemocnice nezasupielné. Z oho přirozeně plyne i význam nemocnice, deklarovaný v dokumenech Nemocnice Pardubického kraje. Jsme relaivně vzdálení od vyšších cenrálních pracovišť, kerá se zabývají léčbou akuně poraněných pacienů. Ošeřujeme však i pacieny z různých kouů naší země a jezdí k nám hodně cizinců, věšinou z Polska a Holandska. Kdo jsou vaši pacieni a kde se koncenruje nejvíce úrazů? Mnoho našich pacienů jsou urisé, rekreani a sporovci, keří přijíždějí jako urisé do oblasi mísních kopců Orlických hor. V regionu se významně rozšířily volnočasové akiviy a právě úrazy z nich převládají u mnoha příchozích pacienů. Jsou zde vybudovaná nová zábavná zázemí s adrenalinovými disciplínami v oblasi Králického Sněžníku a odud přichází skupina pacienů, u kerých jednoznačně dominují úrazy v zimním období spojené s lyžováním a snowboardováním, v lením období s cyklourisikou na náročných cyklorasách. V oblasi Králického Sněžníku jsou aké příznivé kopce pro paragliding. V kaasru Úsí nad Orlicí jsou renažery pro cyklorialisy, což je bohaý zdroj poranění dolních a horních končein, zraněnými jsou čásečně mladí lidé akivní sporovci, pro keré je eno spor živoní pořebou, a následky jsou pak limiující z hlediska jejich zájmů. To vše se odráží v naší denní praxi, co se ýče léčby raumaizovaných pacienů. Jaká poranění jsou nejčasější? Dominují končeinová poranění vzniklá při pádu z kola, kolečkových bruslí, prkna, ale aké při paraglidingu a samozřejmě poranění moocyklisů a auomobilisů. Nacházíme se však i v krajině s rozvinuou zemědělskou činnosí a edy mnoho velmi ěžkých a komplikovaných úrazů plyne z poranění zemědělskými sroji nebo chovanými zvířay. A o je vždy závažnější o možné riziko ěžké infekce. Jinak jde věšinou o zlomeniny na horních a dolních končeinách, ořesy mozku. U děí se jedná o skupinu všech úrazů vyplývajících ze sporovní činnosi, z běžných děských akivi včeně lezení po sromech. Provádíe asi 600 raumaologických operací ročně. Kerých pacienů se o ýká? Operacemi řešíme celou škálu možných poranění končeinového skeleu včeně zlomenin oevřených, jak káže zákon řemesla, o znamená, že používáme všechny moderní meody, keré vedou k uzdravení pacienů. Touo problemaikou se v nemocnici v Úsí nad Orlicí zabýváme plných 45 le, zakladaelem raumaologie v našem zdravonickém zařízení byl MUDr. Lubor Špáa. Rozvíjíme ji edy dlouhodobě a máme hodně zkušenosí a za sebou obrovské množsví pacienů, keří byli léčení jak konzervaivně, ak operačně, vyléčili jsme je, a jsou bez obíží. Dnes je spousa ochranných prosředků, přileb, chráničů. Jsou lidé pak méně oparní a riskují? Obecně s rozvojem echnických možnosí včeně chráničů se lidé poušějí do akivi, keré dříve nepěsovali, s ím pociem, že se jim nic sá nemůže. Ona je o rošku filozofická oázka, související s ím, že dnes čím dále více lidí žije ve viruální realiě a a skuečná realia je pak mnohdy zaskočí. Vy sám sporujee? Ano, mám rád kolo, lyže a spíše vyrvalosní disciplíny. Z. Hanyšová Celá Srom živoa Návšěvy duchovních zprosředkovává Orlickoúsecká nemocnice již delší dobu. Proo jsme se snažili zřídi i lepší zázemí. Zájem o duchovní péči během hospializace se neýká jen věřících a dávno už není pravda, že duchovní chodí dáva poslední pomazání. Právo na uo službu dává pacienům zákon, uvedla Miluše Kopecká. Každý poziivní vjem, kerý pacien v nelehkém období může vníma, zcela jisě pomáhá. Prosor klidu proo nabízí cenrum spiriuální péče v příjemném, a především klidném zázemí nemocnice. STROM ŽIVOTA Symbolem mísnosi je malba Srom živoa (na snímku), kerá vznikla jako výsledek spolupráce s vývarným oborem Základní umělecké školy v Úsí nad Orlicí a žáci se na její realizaci přímo podíleli. V jeho koruně jsou znázorněny kladné lidské vlasnosi (cnosi) a v kořenech sromu naopak y záporné (neřesi). Zamyšlení se nad obrazem nám může pomoci navodi myšlenky k sebereflexi vlasního žií. Našim dalším společným cílem je, aby zde spokojeným pacienům poskyoval komplexní péči v příjemném a dobře vybaveném prosředí proškolený a rvale vzdělávající se personál, uzavřela Miluše Kopecká. Marina Moravcová Povrdili kvaliu péče Pokud si chce zdravonické zařízení zachova sau akrediovaného pracovišě, musí projí každé ři roky reakrediačním audiem. Orlickoúsecká nemocnice v červnu naplnila požadavky sandardů Spojené akrediační komise (SAK) a získala akrediaci na další 3 roky, uvedl náměsek pro léčebnou péči Jiří Řezníček. Maximální poče získaných bodů je 10, Orlickoúsecká nemocnice dosáhla na 9,8 bodů, což vnímáme jako výborný výsledek, sdělila náměskyně pro ošeřovaelskou péči a manažerka kvaliy Miluše Kopecká. V závěru června převzali příslušný cerifiká. Nezávislí komisaři první dva dny v červnu prověřili a povrdili, že v nemocnici mají konrolu nad kvaliou poskyovaných služeb. Audioři se seznámili s organizačními změnami a plánovanými i uskuečněnými projeky v nemocnici a projednali opaření, kerá vycházejí z inerních audiů, průzkumů spokojenosi a závěrů ze sledování nežádoucích událosí. Jejich cílem je maximálně zamezi chybám a omylům, pouči se z nich a přijaými opařeními posíli bezpečí pro pacieny a nemocniční personál, vysvělila Miluše Kopecká. Při návšěvě jednolivých oddělení audioři zjišťovali, jak funguje běžný provoz a zda jsou vymezeny kompeence zdravonických pracovníků. A byli spokojeni. Vedli rozhovory s pacieny i personálem, konrolovali zdravonickou dokumenaci, prevenci infekcí, podávání léčiv, požární bezpečnos, zdravonickou echniku. Všechno souvisí i s řadou školení, kerými museli zaměsnanci projí, popsala Miluše Kopecká. Dosažený výsledek je oceněním všech zaměsnanců Orlickoúsecké nemocnice, keří se na omo úspěchu podíleli a já jim za o děkuji, uvedl řediel Orlickoúsecké, Sviavské a Liomyšlské nemocnice Tomáš Julínek. Tím však naše společná práce nekončí, naopak, akrediace znamená neusálé průběžné hlídání a zvyšování kvaliy a bezpečí poskyované péče našim pacienům, uvedla manažerka kvaliy Nemocnice Pardubického kraje, a.s. Markéa Nemšovská. Dodala, že v roce 2016 reakrediovali ve Sviavské a Chrudimské nemocnici a po Orlickoúsecké se ješě leos připravují na akrediační šeření v Liomyšlské a Pardubické nemocnici. (zhc, mm)

12 12 NAŠE NEMOCNICE červen 2017 Konference nelékařských pracovníků byla živou příležiosí se propoji Na hisoricky první společné konferenci s názvem Pě nemocnic, jeden ým se v Domě hudby v Pardubicích sešly více než dvě sovky nelékařských zdravoních pracovníků. Věšina účasníků byly ženy ze všech pěi akuních lůžkových zdravonických zařízení Nemocnice Pardubického kraje (NPK). Věříme, že jsme založili dlouhou radici pravidelných sekání ohoo druhu, uvedl člen předsavensva NPK Vladimír Ninger. Mám velmi dobrý poci z konference, kerá byla první skuečně živou komunikační plaformou mezi zaměsnancipěinemocnic. Účasnícibyli sponánní a přednášky byly propojené odlehčenými formami. Z Úsí nad Orlicí sebou přivezli i zdravoního klauna, uvedla Svělana Jeřábková, organizáorka a ředielka úseku ošeřovaelské péče Nemocnice Pardubického kraje. Čyřiadvace přednášek vyslechli se zájmem i zásupci Fakuly zdravonických sudií Univerziy Pardubice, se kerou Nemocnice Pardubického kraje úzce spolupracuje. Její děkan Josef Fusek poděkoval za výbornou spolupráci při výuce sudenů fakuly, zejména při odborné přípravě. SVĚTLANA JEŘÁBKOVÁ, ředielka úseku ošeřovaelské péče NPK vedla konferenci. Foo: T. Kubelka Fakula je pro nás klíčovým parnerem ve vzdělání i spolupráci, uvedla na adresu vysokoškolského pracovišě Svělana Jeřábková. Hlavním moivem konference byla kvaliní a bezpečná péče o pacieny napříč nejrůznějšími odbornosmi a právě posupy a úspěchy v mnoha odbornosech zásupci nemocnic aké předsavili. Důležiá je aké péče o zdraví samoných zaměsnanců a aké o jejich dosaečný poče na pracoviších nemocnic. Podsané je budoucí spolupracovníky zaujmou už při sudiu. Praxi sudenů ošeřovaelů vede v nemocnicích zkušená sesra menorka, informovala Ivana Černá z Orlickoúsecké nemocnice, kde už mají 12 menorů a 20 seser školielek. Vysvělila program menorsví a zdůraznila, že sesrou menorkou klinické praxe se může sá člověk empaický, kerý umí nasloucha a má ci pro vnímání zpěné vazby, samozřejmě je odborně zdaný a výborně ovládá svoji profesi. Umí komunikova a je ochoný předáva své NA KONFERENCI se sešly dvě sovky zdravoníků. Foo: T. Kubelka zkušenosi nejen sudenům, ale i novým pracovníkům. Bý menorem je příležios pro seberealizaci a současně je o velká zodpovědnos. Proože čím více bude menorů, ím více bude menorovaných a porose nám kvalia vzdělávání ošeřovaelské péče, uvedla Ivana Černá. Konferenci poziivně hodnoila náměskyně pro ošeřovaelskou péči ve Sviavské nemocnici Pavla Angelová: Tím, že jsme se na celý den mohli poka a nasloucha si, jsme se zároveň více poznali a zprosředkovaně jsme se seznámili i s prosředím osaních nemocnic. Cííme se více propojení a určiě bude užiečné se dále sekáva, obohacova a vníma. S ím souhlasí řediel Orlickoúsecké, Sviavské a Liomyšlské nemocnice Tomáš Julínek. Naše nemocnice a jejich oddělení spolu už několik le přirozeně spolupracují. Každé prohloubení spolupráce formou osobní výměny zkušenosí povede ke komfornějším a přirozeným vzahům, keré pacieni ocení, poznamenal Tomáš Julínek. Zdenka Hanyšová Celá O výživě sesřičky názorně referovaly přímo pod širým nebem Sesřičky Sviavské nemocnice vzbudily pozornos návšěvníků Pochoukového dne s Českým rozhlasem, kerý se konal 18. Kvěna na sviavském náměsí pod širým nebem. Nejvěší zájem vzbudilo měření krevního laku. Ověři si jeho hodnou přišli lidé různého věku od osmi až do devadesái le. Tlak měřily sudenky Sřední zdravonické školy Sviavy, keré si oblékly seserský rerokroj se sympaickými čepečky. Nuriční erapeuka Jana Pylíčková vysvělovala, jak mohou poraviny ovlivni krevní lak. A proože výživa úzce s pochoukami souvisí, nejčasější oázky dosávala ohledně výživy a na redukci hmonosi. Lidé aké diskuovali současné SESTŘIČKY Sviavské nemocnice na Pochoukovém dni. Foo: Z. Perilová rendy ve výživě, kerých je plný inerne. Doporučujeme všechny yo informace filrova, nejlépe je však poradi se s odborníkem. Můžee se se svými doazy aké obrái na sviavskou linku výživy, a o na el , nebo napiše zprávu na horkalinka.syn@nempk.cz Sesřičky z Transfuzního oddělení Lenka Simonová a Eva Rolencová zase zjišťovaly krevní skupinu poencionálním dárcům krve a podávaly informace o podmínkách přijeí a průběhu darování krve. Zájem projevily aké děi a přislíbily, že až vyrosou, přijdou darova krev či plazmu, uvedla za nemocnici Zdenka Perilová.

13 červen 2017 NAŠE NEMOCNICE 13 Dobrovolníci se zapojili do Dne dobrovolnicví ve Sviavách Naše nemocnice s úspěchem oslovily dobrovolníky. Předsave si, že máe babičku, nebo aínka v nemocnici a že am za ním chodí suden či řeba jeho vrsevník a přeče mu noviny, nebo kapiolu v oblíbené knížce, doprovodí ho do kanýny a zajde s ním na krákou procházku. Přesně ohle je práce dobrovolníka, kerý dochází do nemocnice a může jím bý prakicky kdokoliv. Dobrovolnickou činnos předsavily koordináorky z Nemocnice Pardubického kraje na leošním krajském fesivalu dobrovolnických akivi 8. června na náměsí ve Sviavách, a o pod zášiou radního Pardubického kraje pro sociální péči a neziskový sekor Pavla Šooly a za podpory měsa Sviavy. Dobrovolníci jsou v nemocnicích velmi pořební lidé. Nenahrazují odbornou práci personálu, ale nahrazují je všude am, kde je o možné a vhodné. Dělají pacienovi společnos, povídají si s ním, luší křížovky, čou, hrají hry, prohlížejí si s ním jeho foografie. Pomáhají mu navrái k činnosem, keré měl rád. Přicházejí rovněž jako caniserapeué, proože příomnos psa vyvolává rados a příjemné rozpýlení, říká Šárka Poryšová, jedna z organizáorek účasi Nemocnice Pardubického kraje jako dobrovolnické organizace na leošním krajském fesivalu dobrovolnických akivi. Koordináorky dobrovolníků ze všech pěi akuních nemocnic v kraji zde seznámily veřejnos s dobrovolnicvím v rámci projeku Přáelská nemocnice. Máme už užiečné zkušenosi, ale přichází k nám méně dobrovolníků než bychom si přáli. Víáme dobrovolníky, keří s námi spolupracují dlouhodobě, ale i dobrovolníky, keří se účasní pouze někerých akcí, například v době Velikonoc nebo Vánoc. Myslím, že je o proo, že o možnosi pracova v nemocnicích zájemci nevědí, nebo mají obavu ze zdravonického prosředí, proo je pořebujeme akivně oslovova a vysvělova podsau pomoci v nemocnicích, řekla Markéa Nemšovská, manažerka kvaliy Nemocnice Pardubického kraje. V Pardubické nemocnici v současné době pracuje pě dobrovolníků na geriarickém cenru, se dvěma začínáme pracova na děském oddělení, uvedla Veronika Calová. V Liomyšlské nemocnici mají zaím dva sudeny ze škol, z oho jednu caniserapeuku. Do Chrudimské nemocnice dochází DO HER A TVOŘENÍ zapojovali veřejnos koordináoři dobrovolnické služby na sviavském náměsí. Zasavil se i radní Pardubického kraje pro sociální a neziskový sekor Pavel Šoola. Foo: Z. Hanyšová Celá caniserapeu a dvě sálé dobrovolnice. Jedna dokonce již několik le. Dobrovolnice zde aké pomáhají s přípravou a doprovodem pacienů na bohoslužbu. Již několik le přichází před šědrým dnem hudební skupina koření poěši pacieny zpíváním vánočních koled, sami si připravují pro pacieny vánoční perníčky jako pozornos, uvedla Šárka Poryšová. ZA PACIENTY DOCHÁZEJÍ HLAVNĚ STUDENTI, ALE I STARŠÍ LIDÉ Ve Sviavské nemocnici mají zkušenosi již od roku Někeré roky zde pracovalo v dobrovolnické službě kolem 6 8 dobrovolníků. V loňském roce na oddělení LDN docházely ři dobrovolnice ze Sřední zdravonické školy a jedna caniserapeuka. Více o caniserapii U pacienů, keří mají zájem o konak se psem při hospializaci, je možné zprosředkova návšěvu. Příomnos psa určiě vyvolává rados, předsavuje účinné rozpýlení a pes je kamarádem v době odloučení od rodiny a běžného živoa. Kromě poziivních psychických účinků, lze psa využí jako podporu léčby konkréních zdravoních problémů. Pro caniserapii je řeba mí svolení pacienů nebo jejich zákonných zásupců. Konak se psem můžee kdykoliv odmínou. Na oddělení sviavské psychiarie loni odpracovala jedna dobrovolnice dokonce 160 hodin. Leos zde dobrovolníky zaím nerpělivě vyhlížejí. A v Orlickoúsecké nemocnici nyní pracuje 11 dobrovolníků pokají se s nimi pacieni na inerním oddělení, na ARO, na neurologii a chirurgii. Náměskyně pro ošeřovaelskou péči v Liomyšlské nemocnici Svělana Jeřábková shrnula, že ve všech nemocnicích se jedná převážně o sudeny, keří chodí po škole dobrovolně pomáha a dosávají od nás doporučení pro přijeí na různé ipy vysokých škol. Ale bývají o i sarší lidé, nebo celá skupina. Vzpomínám si, že k nám chodívala na oddělení LDN aké jedna counry kapela sympaických hudebníků, aby pacienům zahrála pro rados, říká Svělana Jeřábková. JAK SE STÁT DOBROVOLNÍ- KEM A KDE SE HLÁSIT? Dobrovolníci se mohou hlási přímo v nemocnicích u koordináora dobrovolnické služby (za všechny je cenrální elefonní konak: , nebo v příslušném dobrovolnickém cenru ve měsech, kde jsou nemocnice). Ve všech měsech, kde sídlí naše nemocnice, spolupracujeme s dobrovolnickými cenry, keré nám dobrovolníky posílají. Jedná se o Chariu v Chrudimi a v Liomyšli, Krůček ve Sviavách, Svělo v Úsí n. O. a Dobrovolnické cenrum v Pardubicích. Zde se pro nás dobrovolníci proškolí, seznámí se se základními pravidly pro dobrovolníka a jsou pojišěni, vysvělila Poryšová. Členka Pracovní skupiny pro dobrovolnicví ve zdravonicví Minisersva zdravonicví Gabriela Medunová ji doplnila: My poom s dobrovolníkem vyplníme osobní doazník a regisrační karu. Pravidla dobrovolnické služby v Nemocnici Pardubického kraje, a.s. jsou sanovená předpisem, se kerým jsme seznámili všechny koordináory v nemocnicích a na společné konferenci nelékařských zdravonických pracovníků Pě nemocnic jeden ým, jsme našim kolegům předali zkušenosi z náboru dobrovolníků. Z. Hanyšová Celá

14 14 NAŠE NEMOCNICE červen 2017 Někdy bych si přál mí křišťálovou jaký bude průběh porodu a rodičkám Předsave si porodnici před řicei ley: pokoje jsou osmilůžkové, novorozenci jsou odděleni od maek na novorozeneckém oddělení, na kojení je vozí sesřičky společně, aby je po krmení zase posbíraly a odvezly zpě. To je dnes dávnou minulosí. MUDr. Tomáš Pavlíček u dobu pamauje a k oné řicíce le, po kerou působí na porodnici v Chrudimské nemocnici, je už hodně blízko. Primářem gynekologicko-porodnického oddělení je od roku 2010 a ročně se zde narodí asi 1100 děí. Práce porodníka před rokem 89 a dnes, o je velká změna, že? Porodnicví, sejně jako vše okolo, sebou přináší neusále něco nového a my naše posupy přizpůsobujeme odbornému rozvoji oboru a zároveň se snažíme vyjí vsříc požadavkům a přísupům rodiček. Rozvíjíme komunikaci s rodičkami, keré jsou všeobecně lépe informované díky médiím a inerneu, a ím zároveň vyžadující více informací než dříve. Samozřejmě se změnilo i hodně oho, co jim můžeme nabídnou a jdeme si v om vzájemně naproi. Jaká nejvěší změna vám běží hlavou? Určiě se změnil vzah rodička versus porodník, porodní asisenka, kerý je založen na vzájemné komunikaci. Samozřejmě hodně se změnilo v om, že se objevily nové způsoby išení bolesí v průběhu porodu, změnilo se přísrojové vybavení, keré je VZTAH RODIČKA VERSUS PORODNÍK, porodní asisenka se výrazně změnil. Je založen na vzájemné komunikaci, říká primář Tomáš Pavlíček. Foo: Z. Hanyšová Celá na špičkové úrovni, změnil se i způsob provádění císařských řezů. Péče o rodičku a plod v průběhu porodu je na vyšší úrovni, moniorace je přísnější a přesnější a z oho občas vyplývající časější zásah, aby porod vždy dopadl v pořádku. Bohužel, změnila se i skladba rodiček. Co se ýká věku, rodí sarší ženy. A my, porodníci, bychom chěli rodičky dvaceileé, pěadvaceileé a zdravé, nezaížené různými civilizačními chorobami například vysokým krevním lakem, obeziou, cukrovkou. Je logické, že s posupem věku se yo choroby objevují, a proože se obecně rodí v pozdějších leech, přinášejí si ženy do ěhoensví i yo choroby. Těhoensví pak komplikují a jsou rizikovější i pro porod. Je o však evropský rend a přináší s sebou vyšší Na rehabiliačním oddělení Chrudimské nemocnice Saniční sesra LDN-R v Chrudimské nemocnici Zdeňka Bažanová říká, že k rehabiliaci je nuná spolupráce pacienů se zdravoníky. Saniční sesru LDN-R v Chrudimské nemocnici Zdeňku Bažanovou jsem zasihla u lůžka paciena, kerý má ampuované obě končeiny. Procvičoval své ruce na moomedu. Navšívila jsem rehabiliační lůžkové oddělení, keré je součásí nemocniční Léčebny dlouhodobě nemocných. Na naše oddělení přijímáme pacieny z raumaologie po různých úrazech, nejčasěji o bývají zlomeniny dolních končein, pánve, páeře a horních končein, říká saniční sesra Zdeňka Bažanová. Paciena po operaci zlomené sehenní kosi, což jsou nejčasější případy zlomeniny, začínáme hned mobilizova. Učíme ho posadi se v lůžku, přesouva se na oalení křeslo a nacvičujeme chůzi v chodíku bez došlapu na operovanou končeinu. VĚNUJEME SE PACIENTŮM Z RŮZNÝCH ODDĚLENÍ Pacien nesmí na operovanou končeinu šlapa několik ýdnů, po RTG konrole pak na doporučení raumaologa zde učí paciena posupně zaěžova končeinu a chodi o francouzských holích. Po zvládnuí chůze po rovině učí fyzioerapeué paciena chodi po schodech. Na rehabiliační oddělení chrudimské LDN chodí cviči ale aké pacieni po ampuaci dolních končein z chirurgie. Cílem je, nauči udrže rovnováhu na jedné končeině, posíli horní končeiny a nacviči chůzi o berlích, bandážováním pahýlu připravujeme paciena na používání proézy. Po zvládnuí chůze s proézou jej propoušíme domů, vysvělila saniční sesra chrudimské LDN Zdeňka Bažanová (na snímku s pacienem). Z neurologie jsou na rehabiliační LDN překládáni pacieni nejčasěji po mozkové příhodě. Fyzioerapeuka se snaží individuálním cvičením rozhýba posižené končeiny a poom provádí nácvik chůze. Snažíme se u paciena obnovi soběsačnos, aby se mohl vrái domů. POMOCNÍKY JSOU MOTODLAHA, MOTOMED, ŠLAPADLA, BRADLA I RIBSTOLE Z inerny sem obvykle přicházejí pacieni po prodělání různých onemocnění, jsou zesláblí a je pořeba u nich posíli svaly a nacviči rovněž soběsačnos.

15 červen 2017 NAŠE NEMOCNICE 15 kouli, abych přesně uměl odhadnou, pomoci, říká MUDr. Tomáš Pavlíček nároky na porodnicví a my si s ím musíme poradi. Biologické hodiny jsou pořád sejné, reprodukční věk je ideální mezi dvacei a řicei ley, o se nemění. Řekl jse, že se přizpůsobujee změnám. Jak? Určiě celkovým přísupem ve vzahu lékař pacien, a o ve smyslu rovnocennosi, naším chováním a komunikací. Důležiý je přísup personálu, kerý je u nás velmi vsřícný a ochoný. Samozřejmě i odbornými přísupy a meodami, způsobem išění bolesi, komplexnějším přísupem k rodičce. Vycházíme vsříc porodním plánům, snažíme se respekova všechna přání rodičky, akcepujeme alernaivní porody včeně např. muzikoerapie, aromaerapie, porody v různých polohách, všechny možné způsoby išení bolesi. Časým je porod za účasi oce díěe i s dalších nejbližších, keré si rodička přeje. Vycházíme vsříc přáním porodi za příomnosi duly. Prosředí vašich porodních sálů je příjemné, a přiom rozsáhlé Máme ři moderně vybavené porodní sály se sociálním zařízením, keré umožňují rodičce naprosou volnos v průběhu první doby porodní, může si ulevi na balonu, žebřinách, žíněnce, ve vaně. Dneska už nikde nenajdee akzvané hekárny, rodičky si u nás prožijí všechny ři doby porodní přímo na porodním sále, kerý je pro ně úulným pokojem se vším zázemím. Na porodnickém oddělení máme i sál pro provádění císařských řezů a pro další zákroky se vším pařičným přísrojovým vybavením na vysoké úrovni. A pro maminky po porodu na porodnickém oddělení máme dva nadsandardní jednolůžkové pokoje, osaní jsou dvoulůžkové s nově zařízeným sociálním příslušensvím. Jisě dosáváe doazy na bonding? Ano, bonding je jeden z ěch nových rendů v porodnicví- neonaologii, u nás jej samozřejmě dobře známe. Díě, pokud o jeho sav dovoluje, bezprosředně po narození (i evenuálně císařským řezem) položíme na hruď maky i oce. Provádíe císařské řezy na přání? Dodržujeme pravidla a posupy lege aris. V České republice nelze porod císařským řezem indikova pouze na přání rodičky, s výjimkou porodu při poloze plodu koncem pánevním. Přeso však proceno porodů císařským řezem je vysoké v minulém roce celorepublikově 25 %. Cože je však o 1 % méně než předchozí rok. To znamená, že je rend snižování poču císařských řezů. Teno rend my respekujeme a loni se nám podařilo proceno císařských řezů na celkovém poču porodů sníži o 5 %. Z různých sudií oiž vychází, že jak pro plod, ak i pro rodičku porod císařským řezem není vždy o nejlepší a nejbezpečnější. Pro budoucí vývoj díěe jsou porody císařským řezem méně příznivější; děi po císařském řezu jsou někdy zaíženy věším počem alergií, rovněž je velké proceno obézních či diabeických děí. Z oho všeho vycházíme, proo císařský řez indikujeme se vší vážnosí a am, kde je možné porodi přirozenou cesou, se snažíme, aby rodička aké přirozeně porodila. Diskuují s vámi maminky hodně ohledně vedení porodu? Věšinou chějí bý plně informovány o om, v jaké fázi se nachází porod, jaké jsou porodní nálezy, jak dlouho bude porod ješě probíha, co jim podáváme za léky, proč je moniorujeme v průběhu porodu, co se s nimi děje. A o se dříve v akové inenziě určiě nedělalo. Pro nás je o určiě náročnější v om občas akcepova přání rodičky léky nepodáva v případě, kdy ona hodně rpí, my víme, jak ji můžeme pomoci, chceme porod urychli, ziši bolesi a rodička o odmíá. Je o pro nás psychicky náročnější, respekujeme však přání rodičky, a pokud se neděje něco paologického, snažíme se vyhově i v omo případě. V jiných oborech o ak nebývá, musíme mí sále na zřeeli, že ěhoensví a porod není nemoc, nýbrž věšinou fyziologický děj, kerý je však zaížen velkým množsvím akuních a věšinou nepředvídaelných okolnosí, keré z oho rázem dělají paologii někdy velmi závažnou, s nunosí okamžiého řešení. Je o velmi adrenalinový spor. Proo je v oboru málo specialisů a obecně je málo porodníků. Líbí se vám, jak dnes ženy nosí ěhoenské bříško? Obecně ano, paří o k živou, u někerých žen je o i v pokročilém ěhoensví hezké. Těším se z oho, když ženy berou enhle úsek svého živoa sporovně a radosně. Těhoensví není nemoc, je o fyziologický děj v průběhu živoa ženy. Jaké je vaše nejvěší přání? Asi, jak už jsem řekl, mí u porodů jakousi křišťálovou kouli, do keré bych se podíval, jak porod bude probíha a jak dopadne, a omu se svým umem dříve přizpůsobi. Abych v každé siuaci dovedl odhadnou, co bude dál a jaký bude výsledek mého počínání. Ale akovou kouli asi nikdo nemá a nebude mí Co děláe ve volném čase? Vzhledem k omu, že hodně až věšinu času rávím v práci, relaxuju poom v přírodě. Hlavně sporem. Mojí zálibou je kolo a fiko. Čím jsem sarší, ím víc pořebuji někam řeba do lesa, kde kolem mne chvilku nejsou lidi. Doba, kerou srávím v nemocnici je dlouhá a služeb je hodně, času na odpočinek je naopak velmi málo. Rád jej využívám inenzivně. Zdenka Hanyšová Celá rozchodí i pacieny, kerým je někdy i přes 90 le Při příjmu pacieny poučíme, jak si mají sami cviči na lůžku, aby posílili ochablé svaly. Každý všední den se pacieni zúčasňují skupinového cvičení v jídelně, keré je zaměřeno na procvičování celého ěla, pacieni cvičí vsedě, dodává k omu saniční sesra. Ke zlepšení hybnosi operované končeiny používají u paciena na lůžku moodlahu. Je o přísroj, kerý pasivně pohybuje končeinou. Pro akivní posilování svalů horních a dolních končein cvičí pacieni na moomedu. Pacienovi na přísroji nasavíme záěž a dobu cvičení. Pacien může na displeji sledova účinnos cvičení. Využívají aké mechanická nebo elekrická šlapadla, vysvěluje Zdeňka Bažanová. Pro nácvik chůze zase používají vysoká chodíka, berle, francouzské hole, bradla a pro nácvik vsávání pak slouží ribsole. Rehabiliaci u pacienů provádíme individuálně dle ordinace lékaře, na rehabiliaci se podílí fyzioerapeuka, ergoerapeuka, saniář, sesry a ošeřovaelky. Je důležié, aby pacien s personálem spolupracoval, aby došlo ke zlepšení jeho zdravoního savu a mohl se vrái domů, uzavřela Šárka Poryšová vrchní sesra oddělení LDN. Jsme rádi, že jsou pacieni na našem oddělení spokojeni a že se nám daří rozchodi pacieny, kerým je i více než 90 le. Z. Hanyšová Celá

16 16 NAŠE NEMOCNICE červen 2017 Lidé nemocnice Pardubického kraje Nemocnice Pardubického kraje, a. s. zahajuje dlouhodobý projek nazvaný Lidé Nemocnice Pardubického kraje, ve kerém bychom rádi prosřednicvím foografií a krákých exů předsavili naše zaměsnance jako skuečné osobnosi, profesionály ve svém oboru, ale aké jako jedinečné lidské byosi s jejich názory na svě i hodnoami, keré vyznávají. Dnes Vám předsavujeme paní dokorku Janu Jurovou, aesovanou oční lékařku, kerá působí v Pardubické nemocnici a specializuje se na děskou ofalmologii. Per Husák, PR manažer NPK MUDr. Jana Jurová, aesovaná oční lékařka specializace na děskou ofalmologii Co způsobilo, že se Vaše profesní dráha spojila se zdravonicvím? Pro práci lékařky jsem se rozhodla během sudia na přeloučském gymnáziu, kde jsem si díky výborným profesorům biologie eno předmě velice oblíbila. Zaujalo mě, jak funguje příroda, jak složié je lidské ělo. Tyo znalosi jsem chěla rozšíři a využí i v budoucím povolání. Navíc velmi ráda pracuji nejen hlavou, ale i rukama, což lze v medicíně velmi dobře skloubi. Je o smysluplná práce, kerá může lidem pomoci. Jak se během le změnilo Vaše vnímání slova nemocnice? Nemocnice pro mě byla a je mísem, kam se člověk může s důvěrou obrái, pokud má jakékoli zdravoní poíže. Dnes je o i míso, kam každý den dorazím za prací. Díky bezvadnému kolekivu očního oddělení sem chodím ráda. Jak by měla podle Vašich předsav vypada ideální nemocnice? Ideální nemocnice by měla zaručova výbornou péči lékařů i seser nejen po odborné sránce, ale i lidský přísup k nemocným. Neměla by am panova nadbyečná byrokracie, zbyečné papírování na úkor skuečné péče o pacieny. Expozi ceavýs avyvčm / www. vcm. cz Akce/ 14.7.konc er Pr odavač 27.7.PaníPávováč eká Di vadel níf es i valper nš ej n( l ) ove 11.8.zaháj eníspor ovní hopar ku Par dubi c eakonc er Sabr age 12.8.Fes i valc hu í,vůníař emes el Spor ovnípar kpar dubi c e Per nš ej ns káf or una Par dubi c kýf es i valví na c el os á nívýs avaj i ř i n 6.9.konc er DuoVes pr al NAŠE NEMOCNICE, příloha regionálního Deníku. / Vydavael: Nemocnice Pardubického kraje, a. s./ / Info@nempk.cz / Vychází: / Šéfredakor: Per Husák / Redakce: Per Husák, Dušan Korel, Zdenka Hanyšová Celá, Marina Moravcová / Adresa redakce: Nemocnice Pardubického kraje, a. s., Kyjevská 44, Pardubice / Tisk: Novoisk, s. r. o. / Samosaně neprodejné