CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM

Transkript

1 V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM ISSN vydání 03/ ročník 2010 / Bullein CES VŠEM V TOMTO VYDÁNÍ Příspěvek k insiucionální analýze inovačního prosředí Karel Müller: Příspěvek analyzuje poznaky ekonomických sudií inovací o povaze současných forem koordinace ekonomik a kriicky reflekuje pokusy dalších oborů sociálních věd o významu rhů pro koordinaci moderních společnosí. (srana 1 Možnosi využií modelů úrokových měr v podmínkách ČR Marin Cícha: V příspěvku jsou prezenovány problémy s aplikací běžně používaných modelů úrokových měr v podmínkách České republiky. Vzhledem k zamýšlenému použií modelů (řízení ržního rizika jsou paramery modelů odhadovány z hisorických da. K odhadu byly použiy ři různé meody: zobecněná momenová meoda (GMM, meoda maximální věrohodnosi (ML a poněkud neradičně zobecněný lineární model. Z dosažených výsledků je parné, že zkoumané modely nedávají v podmínkách ČR uspokojivé výsledky. (srana 5 Řízení podnikového obsahu jeho současnos i budoucnos Jan Pour: Řízení podnikového obsahu (Enerprise Conen Managemen ECM paří k nejperspekivnějším aplikacím současné podnikové informaiky. Na oo éma se v rámci odborných akcí České společnosi pro sysémovou inegraci konal specializovaný seminář za účasi předních dodavaelů a odborníků českého ICT rhu. Příspěvek uvádí někeré aspeky a rendy, keré se v poslední době ukazují v praxi i eorii v éo oblasi jako velmi podsané. (srana 8 Prezenace makroekonomických ukazaelů v médiích Jana Gibari, Česmír Kalus: Příspěvek se zabývá obsahovou analýzou prezenace makroekonomických ukazaelů souvisejících s magickým čyřúhelníkem v mediálních příspěvcích v únoru 2008 a v únoru (srana 10 Cenrum ekonomických sudií Nárožní 2600/9a / / Praha 5 / bullein@vsem.cz / Bullein CES VŠEM je vydáván s podporou granu MŠMT výzkumná cenra 1M0524.

2 Příspěvek k insiucionální analýze inovačního prosředí Insiucionální rámec inovačního prosředí formulace problému Konsrukce pojmu inovace je ovlivněna zejména jeho používáním v ekonomických vědách a edy i jeho uzpůsobením k ržním formám hodnocení a regulace: inovace musí bý vymezielná, aby mohla bý osvojielná, přivlasněna a ak prezenována jejím vlasníkem na rhu jako komodia či zboží. Nový výrobek je nejpříznivější formou komodifikace inovací. Paenová ochrana vlasnických práv vůrců nových výrobků, kerá se rozšířila i na výrobní procesy, vyváří jisý rámec pro mobilizaci vůrčích akivi a invesic do éo rizikové oblasi. Funkčnos ohoo normaivního principu je však podmíněna dalšími okolnosmi, keré ovlivňují inovační procesy. Jde zejména o významnou pozici velkých firem ve vorbě inovací a o úpravu vlasnických poměrů pracovníků k ěmo okolnosem. Velké firmy mají aké možnosi chráni své inovace jinými prosředky než paeny. Rosoucí vliv inovací v ekonomické akiviě reflekují i finanční rhy, kdy byla vyvořena řada forem umožňujících invesova do echnicky náročných a rizikových oblasí podnikání. Ekonomická sudia inovací však zřeelně ukazují, že inovační výkonnos firem je aké podmíněna jejich kompeencemi při prodeji produků. Působí na ně rovněž organizační srukury firem a jejich flexibilia. Obdobný vliv mají aké formy organizování spolupráce s osaními firmami při produkci i prodeji výrobků. Ty mohou inovační akiviy firem ulehčova nebo jim klás překážky. Saisická šeření inovací dnes již sledují široký soubor fakorů ovlivňujících růs inovační výkonnosi firem. Pomocí respondeny vnímaných indikací zjišťují okolnosi, keré omezují inovační akiviu firem nebo poziivně ovlivňují významné inovace. Předpokládá se, že soubor ěcho informací umožňuje charakerizova jak prosředí v inovující firmě, ak i její vnější prosředí, případně souvislosi mezi nimi. Bližší pohled naznačí, že výběr ěcho indikací či indikáorů je ovlivňován koncepcí národního inovačního sysému skuečnosí, že vnější prosředí inovujících firem je ovlivňováno ržními, akademickými a vládními insiucemi. Bohaě srukurované daabáze o inovacích, o jejich zdrojích i efekech a inovačním prosředí však jen velmi okrajově pomáhají porozumě rozdílům v inovační výkonnosi firem nebo národních inovačních sysémů (NIS. Jejich vypovídací schopnos o povaze (srukuře i dynamice prosředí, ve kerém působí inovující firmy, je zaím nedosaečná. V rámci národních sáů, keré se vyznačují určiou sabilizací insiucí, se nabízí jisá možnos označi soubor fakorů, kerý uváří inovační prosředí a vyváří shodný lak na inovující firmy. Adapace k omuo laku či jeho využií ze srany firem je však různorodá, a ím je oslabena možná odpověď na oázku, jaké jsou obecnější charakerisiky inovačního prosředí. K řešení éo oázky aké příliš nepřispívá dosupnos srovnaelných da za jiné země, jak o např. umožňuje Communiy Innovaion Survey nebo daabáze OECD. Na oázky, proč USA dosahují vyšší inovační výkonnos než společensví evropských zemí nebo proč Finsko vyniká v konexu evropských zemí lze odpovída jen v perspekivě jednolivých ukazaelů nebo jejich klasrů. Jejich agregace do souhrnných ukazaelů vyvolává pouze velmi obecné výpovědi s minimální prakickou použielnosí. Problém spočívá v om, že jednolivé segmeny insiucí, jež ukazaele moniorují, jsou provázány kulurně podmíněným (specifickým způsobem, kerému lze sice porozumě, ale je obížné ho přenáše. Na uo okolnos upozorňují nejen srovnávací analýzy NIS i dalších insiucí, ale i prakiky benchmarkingu. Např. ze srovnání inovační výkonnosi mezi USA a zeměmi EU podle sandardních ukazaelů (OSLO manuál bylo parné, že difuze a využívání ICT, příznivější podnikaelské prosředí a robusnější vládní podpora předsavují silné sránky USA. Naopak evropská siuace podle ěcho ukazaelů zaosávala. Navíc je charakerizována rozdrobenosí do národních rámců. Snaha implemenova silné sránky inovačního sysému USA do evropského prosředí (jak o o např. usilovala Lisabonská sraegie však ukazuje, že aková orienace regulaivních opaření je neplodná. V jiném pohledu se ale ukazuje, že socio-kulurní členios a schopnos ji inegrova kulurně solidarizačními opařeními (viz prakiky skandinávských zemí může předsavova poziiva. Není pochyb o om, že růs daabází o inovacích a s ním spojené využívání modelovacích posupů předsavuje významný zdroj poznávání nejen o zdrojích a efekech inovační činnosi, ale aké o om, že relevanní insiuce ovlivňují inovační prosředí. Konsauji však, že plodnos ohoo posupu je podmíněna reflexí eoreických předpokladů, keré vedly ke konsrukci zvolených ukazaelů, a jejich případnou rekonsrukcí s ohledem na nově zjišťované poznaky. Vliv insiucionálních fakorů na inovační činnos předsavuje akové zjišění. Proo eoreická reflexe inovací by měla obsahova aké přesnější objasnění fenoménu insiucionalizace. Neoschumpeerovské přísupy ke sudiu inovací již akovou eoreickou diskusi oevřely. Prosazování inerakivního přísupu ke koncepci národního inovačního sysému (oproi lineárnímu přísupu poukazuje na jiné paradigma k pojeí insiucí. Jejich úloha nespočívá jen na efekivním provozu podle jejich funkčních (akademických, podnikaelských, regulaivních apod. rysů, ale na vzájemné inerakci mezi relevanními insiucemi. Tao eoreická pozice oevírá možnosi pro přesnější pojeí významu a povahy insiucí, kerý chci v následujícím exu využí. Chci upozorni na obecnější sociálně vědní poznaky o povaze insiucí v lidských společnosech, na někeré současné sociologické poznaky o významu ržních insiucí a na alernaivní meodologické přísupy k analýze insiucí, včeně insiucí NIS. Dilemaa insiucionální analýzy inovačního prosředí Zjevné dilema při analýze vzahu inovací a insiucí spočívá v připsaných významech, keré jsou s ěmio pojmy spojeny: inovace předsavuje změnu a insiuce se vyznačují ím, že se nemění. Too významové napěí je evidenní v každodenním rozhovoru. Zčási je zmírněno svébynou inerpreací insiucí jako organizací: organizace lze reorganizova a ím je uzpůsobi změněným podmínkám. Na eno úhel pohledu pak navazuje krajnější variana, kerá má oporu ve všeobecné a emocionálně prožívané zkušenosi při sekávání se s organizacemi: věšinou komplikují naši siuaci a kladou překážky našim zájmům. Tao dilemaičnos je aké příomna v pojmech, keré jsou uplaňované v sociálních vědách. Insiuce jsou savěny do proikladu k jednání lidí. Při vyosřené ideové pozici např. meodologického individualismu pak předsavují okolnos omezující svobodu lidského jednání. Vymezení pojmu insiucí je v sociálních vědách rozdílné podle předměu jejich zkoumání. Ekonomická sudia ržních insiucí sledují zejména éma (svobody a účinnosi podnikání nebo éma účinnosi regulující úlohy ržních insiucí. V prvém případě se prosazuje předsava o minimalizaci úlohy insiucí. Ve druhém případě je vyhodnocována úloha insiucí podle jejich vlivu na podnikaelské prosředí (snižují 1

3 náklady nebo zpřehledňují podnikaelskou siuaci. Věšinou však je insiucím připisována omezující úloha. Obdobná siuace je i v dalších sociálních vědách. Insiuce jsou posuzovány prosřednicvím dilemau mezi jednáním (mikrosociálním pohledem a srukurami (makrosociálním pohledem. Řešení ohoo dilemau se pak promíalo a promíá do pojeí insiucí. Zdůraznění mikrosociálního pohledu, kerý zdůrazňuje význam jednání, pak zařazuje insiuce do srukurních fakorů a do proikladné pozice ke konexu jednání. Naopak důraz na srukurní okolnosi umožňuje lépe porozumě úloze insiucí. Významný přínos ke zkoumání insiucí přinesla siuace posledních dekád, kerá byla v sociálních vědách popsána jako krize insiucí a v každodenním jednání se projevila jako růs nedůvěry k insiucím. Krize ržních, poliických nebo akademických insiucí je pojem, kerý je uplaňován jak sociálními vědami, ak i každodenní zkušenosí. Taková formulace problému však umožnila, že odpovědi na oázku, co jsou o insiuce, byly hledány aké v humaniních vědách. To vedlo k oživení zejména anropologických výzkumů obecně a eoreických přísupů k výzkumu insiucí zvlášě. Sociální vědy reagovaly na uo siuaci ím, že byly nuceny inenzivněji reflekova své zaběhnué předpoklady a zváži jejich využielnos. Již výše jsem ukázal, že v případě ekonomických sudií inovací se projevila kriická reflexe zejména v přijeí neoschumpeerovských eoreických přísupů. Další reakce spočívala v oázce, zda poznávání sociálních siuací prosřednicvím proikladných poznávacích pozic (např. mikro- a makro-pohledu je produkivní. Oživení anropologických výzkumů insiucí navazuje zejména na poznaky německého anropologa A. Gehlena z počáku minulého soleí. Jeho pohled na insiuce byl založen na ocenění lidských fyzických, pudových i rozumových dispozic. V širším druhovém pohledu konsaoval, že (i insiuce a pudy jsou dva alernaivní způsoby orienace chování v komplexní realiě a (ii člověk si vyváří insiuce jednak z důvodu nedosaečné pudové vybavenosi a jednak z důvodu odlehčení lidského jednání (není nuno znovu a znovu vymýšle formy jednání. Too sanovisko podpořil analýzou siuací, kdy dochází k rozpadu insiucí. Lidské jednání je v éo siuaci emocionalizováno, dezorienováno a moralizováno, což ohrožuje demokraické společnosi riziky cezarizace. Poukázal však ješě na další jev: insiuce mohou odola ěmo krizovým jevům, pokud disponují určiými vrsvami či předpoklady, keré jsou so uvedené degeneraivní rysy absorbova. Pozdější sudia vskuku povrdila, že insiuce jsou založeny na určiých zvyklosních a habiualizovaných zdrojích, keré umožňují čeli jejich rozpadu, ale na druhé sraně komplikují jejich změnu. Zvyklosi jsou obvykle abuizovány a je obížné je učini předměem veřejné a kriické debay. Tyo poznaky se aké posupně promíají do eoreických přísupů k insiucionální analýze. Lze je shrnou následovně: insiuce lze definova jako usavené a předávané způsoby jednání, sandardizované a ruinizované způsoby řešení problémů členů určié kulury či společnosi; insiuce sehrávají byosnou úlohu v lidských společnosech; úloha insiucí nespočívá jen v omezování lidského jednání, ale aké v om, že ho umožňuje a orienuje; insiucionální analýza vyžaduje uplanění jak konexu srukurních okolnosí, ak i konexu jednání, a o zejména jeho reflexiviy. Transformace ržních insiucí Výrazná koordinační úloha rhů, kerá umožňuje ekonomickou moc (šanci pro jednání a současně zajišťuje spravedlivou směnu (převedení užiné hodnoy na směnnou hodnou pomocí univerzálního hlediska ceny, dnes evidenně dominuje nad osaními formami koordinace (hierarchiemi, klienelismem a osaními režimy vorby moci (poliické, donucovací nebo symbolické. To má dvojí nepříznivé důsledky: jednak se ěmo formám připisuje neúměrná dominanní univerzalizující síla (vše lze komodifikova a jednak se oslabuje sudium předpokladů pro fungování ržních insiucí a jejich adapace k novým okolnosem (např. vyčerpanos rámců národního hospodářsví a lak globalizace. I zde reflexe předpokladů panujících eorií předsavuje určié východisko. Pojeí rhu jako množiny sobecky a kalkulaivně jednajících akérů, jejichž jednání vede k obecně užiečným efekům (jak o formuloval A. Smih, se ukazuje jako nepřesné. Pojem sobeckosi je neprodukivní. Lidé nežijí osamoceně, ale v kulurách a každá kulura svým způsobem varuje člověka. V moderních komerčních kulurách se sice prosazuje kul individua, avšak v morálním smyslu, j. v návaznosi na pravidla a spravedlnos. Je aké zřejmé, že v evropském civilizačním konexu se prosazuje určiý rys sebesřednosi, avšak en se vždy nachází v napěí k solidarizačním a morálním výzvám. S ím souvisí další problém (negaivní pojeí svobody jako neexisence omezení (svoboda jednání se prosazuje za každých okolnosí, ne ve vzahu k okolnosem. Takové pojeí zásadně omezuje porozumění úloze insiucí. S ohledem na širokou škálu lidských práv a růs lidských kompeencí se dnes jeví reálnějším chápa svobodu poziivně jako schopnos využí exisující možnosi k vlasní sebereflexi a osobnosnímu růsu. Oslabení úlohy ržních insiucí, jak lze dobře sledova v současném krizovém projevu finančních rhů, je časo inerpreováno v psychologických pojmech: rosou očekávání invesorů, jejich nálady jsou akové či onaké apod. Jak bylo výše objasněno, o jsou vskuku projevy oslabení úlohy insiucí, ale ne pojmenování jejich možných příčin. V omo ohledu je mnohem užiečnější využí poznaky o om, jak se rhy formovaly a jak se různé předpoklady jejich fungování usadily do základních (časo laenních podob. Veškeré hisorické pohledy na úlohy rhů a ržišť v rozvoji lidských pospoliosí přesvědčivě ukazují, že jejich úloha je podmíněna jejich schopnosí vyvažova sklony k loupení s budováním důvěry, nejprve ve formě obřadnosi směny, později jejím posvěcením a zabezpečením mocí národních sáů. Jakkoliv yo zajišťující auoriy jsou pohlcovány provozem rhů (mohou bý prodány nebo koupeny, je nejen moc ěcho auori ohrožena (korumpována, ale samoné rhy přesávají fungova. Jak oprávněně poznamenává Sokol: Peníze na jedné sraně podporují rozšiřování spekra oho, co je ke koupi, na druhé sraně vyžadují, aby sá jako garan bezpečí a peněz ke koupi rozhodně nebyl (2007, s. 85. Lze edy konsaova, že předpoklady ržních insiucí zahrnují nejen určié kulurní dispozice (předvídaelný yp chování na rhu a možnosi zajišění oproi nepředvídaelnému jednání, ale aké vlivy dalších základních insiucí (poliické moci, práva, odborného vědění. V obecnějším pohledu lze uo kulurní dispozici pro fungování rhů formulova následovně: insiucionální rámec moderních společnosí je založen na oddělení ekonomické (ržní, soukromopodnikaelské sféry od sféry sáu a poliických forem vládnuí. To nevylučuje siuaci, že mezi oběma sférami jsou určié inerakce (sá aké spravuje ekonomické saky a soukromá sféra přispívá svými zdroji k fungování sáu. Kulurnos však spočívá v om, že yo 2

4 inerakce udržují hranici mezi soukromým a veřejným, ekonomickou kalkulací a poliickou rozvahou, ekonomickým výkonem a poliickým uznáním. Příspěvek sociologie a hisorie ke sudiu současných ržních insiucí Orienace sociologie na zkoumání vzahů mezi lidmi, keré vznikají na pomezí formálně uvářených organizací rhu, sáu dalších funkčně významných insiucí, posiluje její poznávací posavení při zkoumání insiucionální změny. Souvisí o se dvěma významnými okolnosmi. První je civilizační a spočívá v diarchické povaze moci v západních euroalanických společnosech. Vyvažování diarchických formálních a neformálních forem moci předsavuje klíčové éma sociologického bádání. Druhá okolnos souvisí s adapační výhodou ako dělené moci v siuaci vyčerpanosi formálních zdrojů lze mobilizova neformální zdroje ve prospěch rekonsrukce formálního rámce provozu moci. A o je siuace současných moderních společnosí, keré pomocí práv na sdružování a svobody projevu mobilizují formy sociálních hnuí ve prospěch řešení krizových savů exisujících insiucí. Makrosrukurní pohled na insiucionální rámec moderních společnosí byl ovlivněn expanzí a sřeem několika rendů. Docházelo k masovému působení (indusriální echniky na růs bohasví společnosi, což vedlo k předsavě, že využívání echniky prosazuje sbližování rozdílných sociálních a mocenských režimů a vyváří pos-indusriální siuaci. Druhý rend poukazoval na vyčerpanos kapialisických forem hospodaření a očekával pos-kapialisickou siuaci. Další rend se vzahoval k ukončení sudené války a kolapsu socialisických režimů, což vedlo k předsavě o konci hisorie jako válčení a prosazení pos-hisorických forem (rozumného vyjednávání. Následný vývoj nepovrdil žádný z výše uvedených výhledů jako určující, avšak umožnil lépe odpovědě na oázku, jakými dimenzemi se vyznačuje insiucionální rámec moderních společnosí a jaké jsou předpoklady pro insiucionální změnu. Na obě oázky odpovídá výsižně Giddens (1998. Při odpovědi na první oázku konsauje, že exisence moderní společnosi je podmíněna inerakcí čyř insiucionálních dimenzí (a jejich funkcí: kapialismem a akumulací kapiálu v konkurenčním prosředí rhů; sáem a jeho aparáem dohledu; indusrialismem a přeměnou přírody v umělé prosředí; vojenskou silou umožňující konrolu prosředků násilí. Na druhou oázku odpovídá ve smyslu již výše uvedeného diarchického modelu: funkčnos a živonos jednolivých dimenzí je podmíněna proiváhou odpovídajících hnuí (dělnických, demokraických, environmenálních a pacifisických. Výše uvedený makrosociální pohled počíá s inerakcemi mezi funkčně specifickými insiucemi. Počíá však aké s ím, že ao inerakce bude yo rozdíly udržova a nebude je narušova různými formami karelizace (spojením ekonomické a poliické moci, spojením poliické a vojenské moci apod.. Další předpoklad se ýká fungování konkurenčního prosředí jako koordinačního mechanismu v rámci každé insiucionální dimenze. Pro anglosaského auora éo koncepce je samozřejmé, že rhy fungují nejen na základě vnějších pravidel a přinucení, ale i vlivem jejich inernalizace. To však nemusí bý samozřejmé v jiných kulurních a mocenských režimech. V řadě sudií inovací však yo laenní souvislosi vysupují na povrch a sávají se analyicky dosupnější (viz např. Hollingsworh, Boyer, 1997; Müller, Přirozeně akové přísupy musí počía nejen s uplaněním mikropohledu (jednání inovujících firem, ale aké s ím, jak srukurní okolnosi ineragují s konexem jednání (co zprosředkovává uo inerakci. Členiější pohled na sociální prosor mezi inovující firmou a insiucionálním rámcem inovačního prosředí umožňuje přesněji specifikova fakory, keré zde mají vliv. Na sraně inovující firmy jde jednak o vniřní zdroje a výkonnos firem, ale aké schopnos kooperova v rámci oboru i mezi obory, což může odráže již srukurní vlivy. Na sraně srukurních okolnosí Hollingsworh a Boyer počíají s vlivem funkčně specifických insiucí (např. segmenů NIS, forem sociální koordinace (např. rhů, hierarchií i jejich kombinací a se zvyklosními (kulurními zdroji. Správně upozorňují na vrsvy inovačního prosředí, keré ovlivňují vorbu inovací, či úspěšnos inovujících firem a proinovační prosředí. Schází však zaím analyický apará, kerý by umožňoval sledova o, jak jsou jednolivé vrsvy průchodné (a oevřené ke změně. To je důležié pro o, aby zkušenosi inovujících firem mohly bý zhodnoceny v ekonomickém, sociálním i kulurním konexu na jedné sraně a mohla bý aké sledována účinnos regulaivních opaření na podporu inovací na sraně druhé. Koordinační úloha rhů v konexu společnosi vědění Koncepce ekonomiky založené na vědění a koncepce společnosi vědění, keré moniorují a inerpreují rosoucí význam vědění v růsových paramerech současných společnosí, emaizují problemaiku rhů v několika ohledech. Jednak sledují oázku, jak se sřeávají principy sociální koordinace akademických insiucí s rosoucí váhou komercializace jejích výsledků (problém komodifikace vědění. Další oázka pak souvisí s úlohou rhů v moniorování a regulování důsledků rozsáhlých echnických projeků, keré jsou založeny na současném vědeckém vědění (problém regulace projeků s výraznými vlivy na přírodní prosředí, zdraví a hodnoové založení současných společnosí. Too éma chci komenova spolu s N. Sehrem, současným předním auorem o problemaice společnosi vědění, kerý nedávno předsavil koncepci sociologie rhů (2007. Přednosí jeho přísupu kromě již výše uvedené koncepce společnosi vědění je jeho badaelské zázemí v oblasi sociologie vědění a zkušenosi z řady výzkumných projeků, keré sledují sociální a kulurní důsledky významných echnických projeků. Uvedené poznaky využívá jak pro sudium změn v úrovni ekonomického jednání a chování, ak i v různých srukurních konexech, keré podmiňují fungování ržních insiucí. Jeho sanovisko polemizuje s předpokladem, podle kerého jsou rhy morálně neurální (mohou bý jen nedosaečně efekivní, nelze je však obviňova. Naopak vrdí, že rhy fungují na základě morálních předpokladů, že nemohou exisova v siuaci morální anarchie. Při jejich současném sudiu je nuno brá v úvahu, že jsou ovlivňovány probíhajícími sociálními ransformacemi. Podle auora jde zejména o (i vzesup živoní úrovně soukromých domácnosí a růs jejich bezpečí, (ii vzesup průměrné úrovně vzdělání, (iii rozšiřování ržních forem a principů do dalších sociálních oblasí a o problemaizaci exisujících hraničních podmínek rhů k osaním sociálním sférám, (iv osamosanění spořeby od výroby a růs jejího podílu v celkových ekonomických ransakcích. Uvedené okolnosi vyvolávají nezbynos nového pohledu na ekonomické jednání, keré nelze reflekova jen prizmaem efekivní/neefekivní. Akéři jednají a produky exisují jen proo, že kulivují lidské jednání, že mají morální obsah. Předpoklad o změnách hraničních podmínek rhů ve vzahu k morálnímu rámci moderních společnosí dokládá 3

5 auor poznaky o cesách moralizace rhů. Při zkoumání hodno však nelze posupova obvyklým analyickým posupem jejich oddělením od maeriálních konexů a sousředěným rozborem jako samosaných jevů. Jsou vždy vpleeny do sociální siuace. Navíc se projevují ambivalenně, v souběžnosi sil, keré se brání moralizaci rhů a sil, jež ji prosazují. Uvářejí se pozvolna, gradují a finalizují se až ehdy, kdy dochází k nějaké událosi (zformuje se značka, prosadí se určiý syl v konexu způsobu živoa, eický nárok ve formě ikony nebo každodennos jako projek. V omo konexu je jednání spíše rozvažující než cílené, sleduje jak zájem akéra, ak počíá i s ím, co je závazné (normou a co již neplaí. Takovým rozvažujícím posupem ekonomický akér invesuje důvěru do budoucí planosi předsav oho, co je užiečné; v opačném případě podléhá obavám z převahy něčeho nebo někoho nad všeobecným. Uvedený pohled na ekonomické chování lze podpoři i srukurními a hisorizujícími argumeny, keré specifikují jeho okolnosi. Ty ukazují, jak o vysihly koncepce uiliarismu a liberalismu 19. soleí, na důležiou emancipační a individualizační úlohu rhů. Trh byl zárukou svobody a růsu občanských cnosí. Komercializace společnosí byla proikladem feudalismu, války a policejního sáu. Umožnila vznik koalice vědy a obchodu, konvergenci eiky a moivačních srukur ekonomického jednání i propojení rolí výrobce, konzumena a občana. Trh vskuku působil jako formaivní rámec růsu svobody a růsu občanských cnosí. Od 18. soleí se však uvedené funkce polarizují. Dnes čelíme nezamýšleným a srukurně významným důsledkům ěcho liberálních rendů: oddělení výroby od spořeby, oddělení sociální pozice spořebiele od pozice občana, cen od sociální siuace, prosředku od cíle, edy ekonomické kalkulace od eické perspekivy. Výše naznačený obrys sociologické koncepce proměn ržních insiucí využívá nejen konkréní poznaky o sociálním pohybu na rozhraní mezi ržními a dalšími insiucemi, ale opírá se o určiou koncepci společnosi, kerá umožňuje idenifikova formy ohoo pohybu a inerpreova je podle významnosi. Zde je ovšem nuná aková koncepce společnosi, kerá by brala v úvahu její současnou členios i dynamiku. Již výše uvedená Giddensova koncepce insiucionálního rámce moderních společnosí je příkladem akového přísupu. Sehr je emaicky konkrénější. Chce porozumě nejen insiucionálním rámcům, ale i problémům, keré vyvolávají či řeší. Takové poučení hledá pomocí rekapiulace ekonomických eorií. Reflekuje a kriicky hodnoí a émaa, kerá jsou klíčová pro fungování ržních insiucí, ale nabízejí možnos obecnější diskuse o om, co jsou a jak fungují dnešní společnosi. Jde o problémy rovnováhy produkce, rozdělování a spořeby, nekonečnosi růsu spořeby a produkčních možnosí, omezenosi dosupným kapiálem, sklonu k počíání a očekávání vypočiaelného jednání. Poukazuje dále na přesah současných ekonomických eoreických přísupů do fenomenologizující a anropologizující inerpreace jednání rozhodování je založeno na prakikách, kde není rozdíl mezi subjekem a objekem, a ruinách, kde je mnohé zamlčeno. Možnos sociologické analýzy rhů vidí v jejich dvou základních sociálních charakerisikách: diferencovanosi a oevřenosí. Nezbynos akové analýzy pak plyne z pořeby sledování negaivních sociálních důsledků rhů (exkluze, homogenizace a jejich srukurních změn. Auor poukazuje zejména na odpojování spořeby od výroby a následně sílící vliv sociálně sausových a komunikačních prosředků na chování spořebiele. Konsauje, že pro sále věší (vzdělanější a hmoně svébynější čás populace společenská realia není něco, co se děje kolem lidí, ale něco, co je lidmi děláno, a o obvykle v proikladu k vnímané realiě (konrafakuálně. V éo siuaci odborné vědění nedává spolehlivé poznaky, ale přijaelné předpoklady, scénáře, pravděpodobnosní výpovědi působí ve formě experíz, rizik, odpovědnosi a regulace (Sehr, 2007, s Nejen oevřenos a diferencovanos rhů, ale i rosoucí vliv uvedených socio-komunikaivních dimenzí jsou fakory, keré ovlivňují cesy moralizace rhů. Siuace, keré se na ěcho cesách projevují jako morálně významné, se ýkají různých forem regulace vorby, disribuce a využívání produků: kulurních regulaivů rhů masové spořeby, procesů socializace a echnizace přírody, přírodních a kulurních limiů ekonomického růsu i jejich modifikací v rámci globalizačních procesů. Regulace ěcho procesů se opírá spíše o pospolié (seberegulační prakiky, keré reflekují posupně se prosazující změny živoního způsobu, než o cílenou produkci masy informací korporáními akéry rhu a veřejné regulace. To se ýká i současného mediálního prosředí, keré významně zvyšuje možnosi jednání výrobců a spořebielů, avšak reálný růs výkonnosi výrobců i změny spořebielského chování jsou vždy bedlivě porovnávány s konexem bezprosředně získaných zkušenosí. Přirozeně jde o kulurní dispozici, kerá může bý za určiých okolnosí oslabena a pak jak výrobci, ak i spořebielé upadají do cyklu nadměrné důvěřivosi a panických obav. Na závěr Sehr shrnuje základní charakerisiky koncepce rhů, kerá reflekuje jejich sociální důsledky, ale aké jejich socio-kulurní založení. Předem je nuno připomenou, že jeho koncepce vychází z činnosního přísupu. Dilema mezi srukurou a jednáním řeší ve prospěch jednání, avšak konex jednání na rozdíl od meodologického individualismu spojuje se sociálně vědními poznaky o lidském chování. Předpokládá, že akér je obeznámen se siuací (knowledgeble acor. Jeho obeznámenos s ržní siuací, či vědění o ní, umožňují (enpower, enable jeho ržně zprosředkované jednání. Současně specifikuje ržní okolnosi, keré ako orienované jednání podněcují a sabilizují. Formuluje je jako formaivní fakory současných rhů: (i rhy nemají ranscendenální povahu; (ii rhy mají hisorii a jejich budoucnos je oevřená; (iii rhy předsavují čás celospolečenského, civilizačního procesu ovlivňují společnos a jsou společnosí ovlivňovány; (iv rh je formován rozdílnými živoními syly, kulurními konvencemi a hisorickými konexy neuváří návod pro výpoče univerzálního užiku; (v akér rhu nesleduje apriorně nějaké morální maximum, nelze ho aké charakerizova univerzálním ypem chování a (vi rhy jsou hybridní sociální úvary a sociální moc určuje, jak se kombinují různá maxima jednání. 4

6 Možnosi využií modelů úrokových měr v podmínkách ČR Úvod V průběhu posledních ří deseileí se začaly objevova nesabiliy na finančních rzích. Tyo nesabiliy se projevují zvýšenou volailiou sazeb a zejména nyní, v době nejvěší finanční krize od Velké hospodářské krize ve 30. leech minulého soleí, dosahuje volailia úrokových sazeb, kurzů měn a akcií rekordně vysokých hodno. V důsledku zvýšených rizik začali invesoři hleda možnosi, jak předcháze možným zráám. Prakické pořeby poom vedly ke vzniku finančních deriváů, jejichž hodnoa závisí na příslušných podkladových akivech. V dalším exu jako podkladové akivum uvažujeme výhradně úrokovou míru. Použií modelů úrokových měr při oceňování úrokových deriváů se salo neodmyslielnou praxí hlavně zahraničních, ale v poslední době i uzemských bank. Další, dle mého názoru neméně významnou oblasí využií modelů úrokových měr, je oblas řízení úrokového rizika (např. ukazael Cos a Risk. Zaměřím se pouze na modely jednofakorové, časově homogenní, kde fakor nejisoy předsavuje krákodobá bezriziková úroková míra r. Jelikož je ao míra pouze eoreickou veličinou, aproximujeme ji pomocí říměsíční sazby. V případě ČR použijeme sazbu PRIBOR 3M (viz obrázek 1. 1 Obrázek 1: PRIBOR 3M Pramen: Bloomberg. Modely úrokových měr V poslední době jsou používány pro modelování úrokové míry spojié sochasické procesy. Nejčasěji jsou využívány Markovské procesy, zejména pak zv. Wienerův proces (W jako součás difuzního procesu (1: dr = μ ( r, d + σ ( r, dw (1 Teno proces předpokládá, že změna sledovaného náhodného procesu (např. úrokové míry se skládá z drifu μ ( r, a ze sochasické složky ( r, σ a je východiskem pro věšinu modelů úrokové míry. Populární modely úrokové míry spojuje předpoklad, že proces nese vlasnos zvanou mean reversion (překládané jako návra ke sředu. To znamená předpoklad, že úroková míra má endenci vrace se ke svému dlouhodobému průměru kdykoliv je od něho vychýlena. Základní model s ouo vlasnosí se nazývá CKLS (Chan-Karolyi-Longsaff-Sanders a má var: 1 Denní pozorování v období γ dr = α ( μ r d + σ r dw, 0, (2 kde μ předsavuje právě onu dlouhodobou průměrnou úroveň, α předsavuje rychlos návrau procesu k éo úrovni a σ je (konsanní difuzní koeficien. Paramer γ udává vliv r na sochasickou čás procesu. Volíme-li paramer γ = 0, dosaneme zv. Ornsein-Uhlenbeckův proces, nazývaný éž Vasickův model, kerý předpokládá sochasickou čás nezávislou na r. Zvolíme-li γ = 1/2, sochasická čás bude ve varu σ ( r, = σ r. Teno model se nazývá CIR (Cox-Ingersoll- Ross. Z obecnějších modelů pak jmenujme model GPM (General Parameric Model ve varu 2 dr = ( β 0 + β1 r + β 2 r + β 3 / r d +. (3 + ( ϕ + ϕ r + ϕ r dw 0 1 ϕ3 2 Teno model předpokládá klesající var drifu. Tvar drifu GPM odpovídá předsavě, že ovlivňuje vývoj úrokové míry pouze ehdy, když se úroková míra dosane do exrémně nízkých či exrémně vysokých hodno. Pak je úroková míra lačena zpě ke svému dlouhodobému průměru (mean reversion. Aplikace v podmínkách ČR V následující čási popíšeme a provedeme odhady paramerů Vasickova, CIR, CKLS a GPM modelu. Odhady paramerů zmíněných modelů provedeme z časové řady denních pozorování PRIBOR 3M. Nejprve aplikujeme zobecněnou momenovou meodu (General Mehod of Momens GMM, dále meody maximální věrohodnosi (Maximum Likelihood Mehods ML a nakonec použijeme zobecněný lineární model (General Linear Model GLM. Pro aplikaci meod je nuno nejprve provés diskreizaci procesu. Budeme používa výhradně Eulerovu diskreizační meodu. Konkréně diskreizace rovnice (2 má var r = a + br + σ r γ Δε + Δ, (4 kde a = αμ Δ, b = 1 αδ, N 0,1 Zobecněná momenová meoda (GMM Meoda GMM je založena na porovnání hodno výběrových momenů, s hodnoami jejich eoreických proějšků. Odhady paramerů a odpovídající esy jsou provedeny v abulce 1. U procesu CKLS odhadujeme θ = { α, μ, σ, γ }. Saisicky významný (α = 5 % je dle -saisik odhad parameru μ a γ. U procesu Vasicek odhadujeme θ = { α, μ, σ} za použií oožných momenových funkcí jako u CKLS. Použií odlišných momenových funkcí odhady nezlepší. Z důvodu odhadu 3 paramerů za použií 4 momenových funkcí, je nuno provés Hansenův χ 2 (R-saisika es, kerý na 5 % hladině významnosi zamíá celý Vasickův proces jako proces generující daa (DGP. T-saisiky povrzují uo skuečnos, když pouze odhad parameru μ je saisicky významný. U procesu CIR odhadujeme θ = { α, μ, σ}. Použijeme oožné momenové funkce jako v případě CKLS. Použií odlišných momenových funkcí odhady opě nevylepší. Takéž zamíáme celkový model Hansenovým χ 2 esem. Jediným saisicky významným odhadem je odhad parameru μ. ε ~ ( 5

7 Tabulka 1: Odhady, esy paramerů a celkového modelu model meoda α μ σ γ R- CKLS CIR Vasicek GPM saisika GMM 0,918 0,075 5,212 2,046 (0,51 2 (4.08 (1.24 ( ML 0,217 0,019 3,870 1,965 - GLM 0,082 0,006 0,022-2E-04 - GMM 1,224 0,062 0,075 - (-0,68 (-4,36 (-0,02 - ML 8,621 0,080 0, ,06 ML 3-0,042 0,197 0, GLM 0,111 0,037 0, GMM 2,421 0,068 0,029 - (-1,35 (-13,49 (-0,04 - ML 1,409 0,077 0, ,06 GLM 0,918 0,075 0, β 0 β 3 1 β 2 β 3 ϕ 0 ϕ 1 ϕ 2 ϕ 3 ML -0,2 2,75-7,02 0,00 3 GLM -0,5 8,15-36,3 0,00 7-0,001 0,1 7,69 2, ,020 0,04 0,03 0,01 - Meoda maximální věrohodnosi (ML Meody maximální věrohodnosi jsou založené na maximalizaci věrohodnosní funkce přechodových pravděpodobnosí. Odhady jsou uvedeny v abulce 1. Jelikož u procesu CKLS nejsou známy přechodové husoy pravděpodobnosi, jakož ani první a druhý podmíněný momen, využijeme akzvanou Quasi-ML meodu, kerá poskyne zkreslenou quick and diry množinu θ. Meoda aproximuje za předpokladu dosaečně malého Δ (v našem případě Δ = 0,004 rozdělení přírůsků Δr = r + Δ r normálním rozdělením. Dále aproximujeme podmíněnou sřední hodnou a podmíněný rozpyl. Konkréně u procesu CKLS γ 2 získáme E [ r 2 r1 ] = a + br a var [ r 2 r1 ] = ( σ r Δ. Vasickův proces popisuje normální přechodová husoa pravděpodobnosi. První a druhý podmíněný momen jsou známé. Lze edy použí klasickou meodu maximální věrohodnosi. Maximálně věrohodný odhad paramerů modelu CIR, kde přechodová husoa pravděpodobnosi procesu je necenrální χ2, je poměrně složiý, proože při opimalizaci musí bý pro danou množinu paramerů řešena diferenciální rovnice. Pro velkou věšinu množin paramerů nemá ao diferenciální rovnice řešení, což způsobuje nemalé problémy při numerickém řešení. Při odhadech se nejlépe osvědčila opimalizace na základě geneického programování. Z odhadů uvedených v abulce 1 je vidě, že odhad parameru μ je nejblíže průměrné sazbě. Odhad rychlosi návrau ke sřední hodnoě α je však poměrně vysoký a nekoresponduje s day (obrázek 1. K návrau na svou dlouhodobou úroveň došlo za sledované období pouze 1krá. 2 T-saisiky. 3 Normal Approximaion ML. 3 β = β / Δ, ϕ ˆ = ϕ / Δ, i i i i ϕ ˆ = ϕ 3 3 Jelikož první i druhý podmíněný momen jsou u procesu CIR známé, je snazší provés odhad paramerů pomocí Normal Approximaion ML meody, kde aproximujeme přechodovou husou pravděpodobnosi normálním rozdělením, ale použijí se skuečné podmíněné momeny. V omo případě však dosáváme α 0, což implikuje mean fleeing proces, j. proces, kerý není přiahován ke své dlouhodobé rovnovážné úrovni. Opě se přesvědčujeme, že CIR není DGP. Odhady provedené ouo meodou jsou uvedeny akéž v abulce 1. Po diskreizaci rovnice (3 provedeme maximálně věrohodný odhad paramerů GPM. Jelikož přechodová husoa pravděpodobnosi, jakož i první a druhý podmíněný momen nejsou známy, použijeme opě Quasi-ML. Zobecněný lineární model (GLM Reparamerizujeme-li Eulerovu diskreizaci Vasickova modelu dosaneme Δ r = α( μ r Δ + σ Δε, 0, ε ~ N(0,1 (5 Tuo rovnici můžeme přepsa do varu Δr = β + β r + ε, 0, (6 0 1 β = α Δ μ kde 0 β = α Δ, 1 ε a = σ Δε, z kerého je vidě, že Vasickův model předpokládá lineární drif. Teno předpoklad můžeme ověři pomocí regresní analýzy. Odhady paramerů meodou nejmenších čverců (MNČ jsou v abulce 2. Na obrázku 2 jsou zobrazeny naměřené a vyrovnané hodnoy. Index deerminace vyšel R2=0,0017, je edy zjevné, že eno model nebude zcela dobře vysihova naměřená daa. Odhady paramerů sice podle individuálních -esů vycházejí saisicky významně odlišné od nuly, ale výsledky ěcho esů nelze brá jako určující z několika důvodů: Tabulka 2: Odhady paramerů Vasickova modelu odhad směrodaná odchylka -value p-value β 0 0,0003 0,0002 1,77 0,0764 β 1-0,0037 0,0017-2,22 0,0268 Obrázek 2: Δ r, vyrovnané hodnoy model Vasicek Pramen: vlasní výpočy. Odhad paramerů byl proveden z 5843 pozorování, proo by vyšel saisicky významný i naproso minimální rozdíl od nuly. Věcná významnos akového parameru však může bý sporná. 6

8 Již při pohledu na obrázek 2 je parná heeroskedasicia reziduí, kerá má za následek zkreslení reziduálního rozpylu a následně i výsledků -esů. Právě příomnos heeroskedasiciy vyvrací předpoklad kombinace lineárního drifu a konsanního difuzního koeficienu. Modely CIR a CKLS však závislos rozpylu sochasické složky na hodnoě r předpokládají. Po Eulerově diskreizaci a reparamerizaci pro CIR plaí ε = σ r Δε. (7 Skedasická funkce má var Var( ε = E( ε = E( σ r Δε = σ r Δ = ϕr, (8 Model CIR edy předpokládá lineární průběh rozpylu sochasické složky v závislosi na hodnoě r. Teno předpoklad můžeme ověři pomocí regresní analýzy závislosi čverců reziduí pocházejících z lineárního modelu drifu na hodnoách úrokové míry r. Podobně lze odvodi, že model CKLS předpokládá závislos rozpylu sochasické složky na hodnoě sledovaného procesu ve varu 2 2γ ϕ1 Var ( ε = σ Δr = ϕ0r, (9 edy ve varu mocninné funkce. U odhadů všech paramerů (φ, φ0, φ1 lze konsaova jejich saisickou významnos. Model (9 je dle AIC (AICCKLS = , AICCIR = lepší než model (8, ao skuečnos je parná i z obrázku 3. Z indexu deerminace R2 = 0,028 je ale zřejmé, že ani eno model není dobrým popisem skedasické funkce. 2 Obrázek 3: e a vyrovnané hodnoy srovnání skedasických funkcí modelu CIR a CKLS Pramen: vlasní výpočy. Využijeme-li hodnoy předpovědí pro rozpyl sochasické složky jako váhy při odhadu paramerů drifu pomocí meody vážených nejmenších čverců (VMNČ, dosaneme nové odhady paramerů a nové výsledky příslušných saisik, keré jsou uvedeny v abulce 3. Teno posup můžeme provádě i ieraivně, odhady paramerů se ale dále příliš nemění. Při použií VMNČ jsou již odhady paramerů lineárního drifu pro všechny modely saisicky nevýznamné. (Hodnoy odhadnuých paramerů po reparamerizaci procesů do původní podoby jsou uvedeny v abulce 1. Posledním uvažovaným modelem je model General Parameric Model (GPM. Provedeme-li odhad paramerů VMNČ, dosaneme (po 2 ieracích odhad drifu uvedený v abulce 3, resp. v abulce 1 po zpěné reparamerizaci. Odhady ěcho paramerů jsou sice saisicky významné, index deerminace je však opě příliš nízký (R2=0,0047 (viz obrázek 4. Tabulka 3: Odhady paramerů drifu VMNČ při použií vah spočených na základě skedasické funkce odpovídající modelu CIR, CKLS, GPM odhad směrodaná odchylka -value p-value CIR CKLS GPM Obrázek 4: β 0 2E-05 8E-05 0,22 0,828 β 1-4E-04 0,001-0,38 0,701 β 0 2E-06 2E-05 0,09 0,925 β 1-3E-04 7E-04-0,47 0,637 β 0-0,002 6E-04-3,03 0,003 β 1 0,033 0,01 3,36 8E-04 β 2-0,145 0,04-3,63 3E-04 β 3 3E-05 1E-05 2,27 0,024 Δ r Pramen: vlasní výpočy. Závěr, vyrovnané hodnoy model GPM Z výsledků je parné, že při použií GMM i ML vychází odhad parameru μ poměrně sabilně a je dle -esů signifikanní u všech modelů. Jelikož se jedná o sřední hodnou procesu a průměrná sazba 3M PRIBOR za sledované období se rovná 0,063, je eno odhad poměrně dobrý u všech modelů. Vysoká hodnoa γ u procesu CKLS signalizuje, že použií výše uvedených modelů pro modelování 3M PRIBOR bude problemaické, což dokazují i příslušné saisické esy. Na grafu sazby PRIBOR 3M jsou parné zejména exrémní hodnoy z období měnové krize v polovině roku Takéž je parná vyšší volailia sazby v období do konce roku Od roku 1998 až do současnosi sazba klesá a nevykazuje ak vlasnos mean reversion. Absence éo vlasnosi, znamená nemožnos (kromě několika málo krákých období odhadu paramerů modelu CKLS a edy ani modelů Vasickova a CIR. V omo období vychází b > 1 edy α < 0, což implikuje proces, kerý se vzdaluje od své dlouhodobé hodnoy. Too je zřejmé i z výsledků odhadu pomocí zobecněného lineárního modelu. Vasickův model je popřen silnou heeroskedasiciou reziduí. Dále je vidě, že ani kombinace lineárního drifu a lineární sochasické složky v případě modelu CIR, ani kombinace lineárního drifu a mocninné funkce v případě modelu CKLS, se nejeví jako příliš realisické (odhady paramerů vycházejí saisicky nevýznamné a indexy deerminace příliš nízké. Výše uvedený předpoklad modelu GPM o působení mean reversion pouze v případě exrémních hodno r se na sledovaných daech (i přes významnos odhadů paramerů akéž nepovrdil. Navíc index deerminace byl opě příliš nízký. Z ěcho důvodů nepovažujeme žádný z prezenovaných modelů za vhodný pro modelování sazby PRIBOR 3M. 7

9 Řízení podnikového obsahu jeho současnos a budoucnos Vybavení podniků i organizací veřejné a sání správy kvaliními informačními sysémy a echnologiemi se sává samozřejmosí, přeso jsou v řadě organizací značné rezervy v jejich lepším využií pro zpracování, publikování a vyěžování informací z podnikových informačních zdrojů. Aplikace a echnologie informaiky souhrnně označované jako Řízení podnikového obsahu (Enerprise Conen Managemen ECM mají v sobě poenciál yo rezervy vyplni a výrazně přispě ke zvyšování celkové úrovně informaiky jak v komerční, ak ve sání sféře. Řízení podnikového obsahu - podsaa, principy V podnicích a nejrůznějších insiucích se zpracovává obrovské množsví nejrůznějších da a oo množsví velmi rychle narůsá. Současné aplikace podnikové informaiky zpracovávají a uchovávají věšinou daa srukurovaná, j. aková, kerá můžeme popsa nějakým exakním formálním schémaem, a mají vesměs abulkový charaker. Vedle oho jsou však velmi silně zasoupeny i další značné objemy da, keré ímo způsobem popsa nelze. Ta se označují jako nesrukurovaná daa. Jsou o různé exové dokumeny (smlouvy, nabídky, ale i výsupní sesavy, ové zprávy apod., grafická daa (obrázky, foografie, výsupy konsrukčních sysémů, mulimediální daa (video, zvuk, animace. Z různých sudií vyplývá, že v podnicích je až 80 % da právě ohoo ypu, j. nesrukurovaných. Rovněž ao daa je nezbyné efekivně spravova, zajišťova přísup k nim, vyváře nejrůznější vazby mezi nimi samonými, ale i vazby ke srukurovaným daům, např. vazby exů smluv k odpovídajícím záznamům v daabázi smluv apod. V éo siuaci už zdaleka nesačí běžné ukládání exových souborů v adresářových srukurách, neboť v omo případě je problemaické zajisi jejich obsahovou synchronizaci a efekivní přísup k nim. K omuo účelu se vyvíjejí a nasazují akové aplikace a řešení, keré právě yo nároky podporují. Zpočáku byly yo aplikace zaměřeny éměř výlučně na správu dokumenů. S vývojem a v reakci na rozvoj inerneu, zvěšování kapaci daových úložišť, se orienují na rozšiřující se podporu různých daových formáů a možnosi jejich vzájemného propojování, dnes yo aplikace pokrývají komplexní řízení podnikového obsahu. Podle asociace AIIM (Associaion for Informaion and Image Managemen se řízení podnikového obsahu definuje jako sraegie, meody a násroje používané za účelem zachyi, uloži, spravova, ochraňova a disribuova obsah a dokumeny v rámci organizačních procesů. ECM násroje a sraegie umožňují řízení nesrukurovaných informací v organizaci, kdekoliv yo informace exisují. ECM je komplexní řešení, jehož hlavním cílem je poskynou relevanní daa v reálném čase osobě, kerá je pořebuje pro své rozhodnuí, j. cílem akových řešení je zvýši schopnos lidí absorbova vzrůsající objem da a informací, podpoři jejich lepší zpracování a využií. Do oblasi ECM ak spadá celá škála nejrůznějších aplikací, násrojů, meod, přičemž ao škála se sále rozšiřuje a řešení ECM v podnicích se ak sávají sále komplexnější. Pro základní předsavu jsou dále uvedeny alespoň někeré z ěcho aplikací. Klíčovou aplikací v rámci ECM je správa dokumenů (Documen Managemen Sysém DMS. Správa dokumenů zahrnuje komplex násrojů a přísupů umožňující vhodně zachyi množinu nesrukurovaných a semi-srukurovaných (kombinací srukurovaných a nesrukurovaných da a dle pořeby ji nabídnou v požadované formě uživaeli. K hlavním funkcím ěcho aplikací paří: verzování dokumenů, j. zachycení hisorie dokumenu včeně vyznačení provedených změn (revizí, možnos označení akuálně plané verze dokumenu a možnos jednoduše se vrace k předchozím verzím, podpora definice živoního cyklu dokumenu, j. principu řídění dokumenů do schránek, kde ke každé schránce jsou přiřazeni operáoři, keří si dokumeny vyzvedávají, zpracovávají je nebo předávají dále. Další funkcí je i označování dokumenů (např. revidované, schválené apod., vyhledávání dokumenů, a o jak podle aribuů (auor, daum vzniku,..., ak aké plně exové vyhledávání, personalizace řešení, j. přímá dodávka pouze ěch dokumenů, keré jsou pro konkréního uživaele relevanní, podpora cusomizace, resp. možnos, aby si uživael přizpůsobil dokumenační prosředí dle svých požadavků, zajišění konkurenčního přísupu, edy přísup více uživaelů k émuž dokumenu, a o zpravidla na úrovni jeho modifikace v jednom časovém okamžiku, zajišění přísupu k dokumenům dle rolí v informačním sysému, a o zejména proi neoprávněným změnám, přímá podpora echnologií digiálního podpisu a zajišění důvěrnosi da, inegrace s dalšími aplikacemi podnikové informaiky. Další z klíčových součásí ECM je řízení pracovních oků, resp. workflow. To je definováno dle insiuu Workflow Managemen Coaliion (WfMC jako auomaizace celého nebo čási podnikového procesu, během kerého jsou dokumeny, informace nebo úkoly předávány od jednoho účasníka procesu ke druhému podle sady procedurálních pravidel ak, aby se dosáhlo nebo přispělo k plnění celkových podnikových cílů. Tyo aplikace nabízejí funkcionaliu na řech základních úrovních, a o: přípravy, resp. definice podnikového procesu, kde analyik společně s uživaeli musí proces navrhnou, urči posloupnos pořebných činnosí, přiřadi jim odpovídající pracovníky, informaické aplikace nebo násroje, vlasního řízení procesu zajišťujícího mj. vyvolávání jednolivých činnosí podle jejich definované posloupnosi a pravidel, auomaické předávání dokumenů a da mezi jednolivými činnosmi, akivování aplikací nebo echnologií informačního sysému a jejich funkcionaliy odpovídající konkréní činnosi, informování účasníka procesu o jeho akuálních úkolech, vyhodnocování skuečného průběhu procesu, j. např. času, kerý spořeboval, vzniklých chyb nebo problémů apod. Specifickou aplikační oblasí je správa neměnných da (Record Managemen RM. Ta zajišťuje správu a uchování akových da, u nichž již nemůže dojí ke změně, j. uložený dokumen je dále neměnný. Jako příklady lze uvés došlou fakuru, podepsanou smlouvu. Obdobně je možné v omo konexu zdůrazni správu mulimediálních da (Digial Asse Managemen DAM. Specifickým případem chápání dokumenu jsou oiž mulimediální daa, j. nejen foografie 8

10 a obrázky, ale aké video a zvuk, a proo se právě yo aplikace řadí rovněž do oblasi ECM. Obdobně by bylo možné se zabýva a deailně charakerizova zhruba dvě desíky dalších aplikací a programových násrojů, jako např. prosředky pro podporu spolupráce (groupware, pro řízení podnikových znalosí (knowledge managemen, pro správu obsahu webových sránek, porálů apod. Současně je aké zřejmé, že jde o aplikace, keré zasahují prakicky všechny podnikové oblasi a procesy řízení, j. neposkyují funkcionaliu pouze pro někeré z nich. Proo se aké pro aplikace ECM používá v praxi ermín infrasrukurní aplikace. Význam řízení podnikového obsahu Z předchozí dílčí charakerisiky aplikací ECM je zřejmé, že o jsou aplikace, keré se dnes výrazně podílejí na kvaliě informačních sysémů a zejména na výkonnosi celého podnikového řízení. Např. ze sudie společnosi Garner vyplynulo, že pracovníci, keří ráví převážnou čás pracovní doby u osobního počíače, zrácejí až pě hodin ýdně hledáním informací nuných pro jejich práci. Na druhé sraně podniky, snažící se posilova svou konkurenceschopnos na rhu, mají k omu několik ces, jako např. zvyšování kvaliy svých produků nebo služeb, snižování nákladů nebo zvyšování rychlosi svých inerních procesů, ale zejména procesů exerních, edy procesů ve vazbě na své obchodní procesy. Právě v dosahování řeí z uvedených možnosí mají aplikace ECM zcela nezasupielnou roli. Posavení a význam aplikací ECM v současné archiekuře podnikových informačních sysémů se promíá do sále inenzivnější pozornosi dodavaelů i zákazníků éo oblasi. Důkazem je nejen praxe, ale i nejrůznější publikace a odborné akce, keré jsou émau věnovány. Nejnovější z nich byl seminář České společnosi pro sysémovou inegraci (ČSSI s názvem Enerprise Conen Managemen jeho současnos a budoucnos, kerý se konal 12. února na VŠE v Praze. Podněem pro uspořádání semináře bylo nejnovější vydání knižní publikace R. Kunsové Efekivní správa dokumenů. Co nabízí Enerprise Conen Managemen. Publikaci vydalo nakladaelsví GRADA na začáku roku Jde o první komplexně pojaou publikaci v ČR věnovanou ECM. Jejím velkým přínosem je o, že podává souhrnnou informaci o jednolivých ypech aplikací a násrojů vořících ECM řešení, jejich možnosech, nárocích, předpokladech a přísupech k řešení. Jedním z ěcho předpokladů je např. o, do jaké míry se jednolivé součási ECM shodují, resp. vyhovují české i mezinárodní legislaivě (princip compliance. Významným rysem zmíněné publikace je aké o, že podává souhrnný přehled a základní charakerisiky legislaivních norem a sandardů, keré aplikace ECM musí respekova nebo je v rámci daného informačního sysému podporova. Příklady zahraničních sandardů: Sarbanes-Oxley Ac (SOX americký zákon vydaný v roce 2002, kerý nařizuje plnou dokladovaelnos účeních akivi firem obchodovaných na americké burze. Zákon se vzahuje aké na všechny dceřiné společnosi, keré jsou ěmio firmami vlasněny nebo jsou jejich součásí, a edy se ýká i někerých českých firem; Basel II Basilejský výbor pro bankovní dohled vydal v polovině roku 2004 nová pravidla, kerá mají za cíl posíli sabiliu a bezpečnos bank a finančních insiucí; Americký zákon Healh Insurance Porabiliy and Accounabiliy (HIPPA, kerý určuje organizacím zpracovávajícím elekronicky zdravonickou dokumenaci, jako jsou pojišťovny, ordinace, kliniky apod., pravidla pro užií osobních údajů, pro přísup k zdravonické dokumenaci paciena. Ciovaná publikace ak nabízí ucelený přehled jednolivých podsaných součásí ECM a současně obsahuje mnohé zkušenosi a osvědčené přísupy k řešení projeků ohoo ypu v praxi. To je i důvodem, proč eno příspěvek na publikaci upozorňuje a doporučuje ji pozornosi čenářů bulleinu. Seminář Enerprise Conen Managemen, jeho současnos a budoucnos byl zajímavý ím, že kromě úvodního slova auorky publikace nabídl konfronaci názorů předních organizací dodávajících ECM řešení a poskyujících programové produky a služby na omo segmenu rhu. Své názory zde prezenovali zásupci společnosí IBM, Oracle, Microsof, ixtent, Siemens IT Soluions and Services nebo Adobe Sysems. Všechny prezenace dokumenovaly rend rvalého rozšiřování porfolia produků v rámci ECM. Nejde již pouze o digializaci dokumenů všech možných forem a jejich účinnou správu nebo řízení pracovních oků, ale o posilování inerní a exerní komunikace pracovníků podniku s využiím nejrůznějších komunikačních kanálů. Paří sem aké dnes arakivní sociální síě, jako je Facebook nebo Twier, keré již nejsou jen předměem osobních prezenací nebo zábavy, ale sávají se významnou součásí obchodních akivi podniků, jejich markeingu, komunikace se zákazníky, informačním zdrojem pro vyhodnocování jejich požadavků a pořeb. Značná pozornos byla věnována celému koncepu rozvoje podnikové informaiky, zv. Enerprise 2.0 (E2.0, založenému na využívání dnes velmi arakivních echnologií Web 2.0. Ze zde presenovaných výsledků průzkumu konzulační společnosi McKinsey mezi 1700 manažery k návranosi invesic do echnologie Web 2.0 vyplynuly yo nejčasější efeky (v procenech respondenů: zvýšení rychlosi přísupu k informacím (68 %, snížení nákladů na komunikaci pracovníků (54 %, zvýšení efekiviy markeingu (52 %, efekivnější využií experů uvniř organizace (43 %, zvýšení spokojenosi zákazníků (43 %. Jako nejvíce oceňované echnologie na principu Web 2.0 byly uváděny sdílení videí, blogy a sociální síě. Celý koncep Enerprise 2.0 využívající yo a další echnologie předsavuje de faco podnik oevřený svému okolí a schopný s ním efekivně komunikova. Charakerisické pro eno koncep rozvoje podniků a jejich informaiky je sírání rozdílů mezi srukurovanými a nesrukurovanými informacemi a zejména akivní zapojení řadových pracovníků do nejrůznějších procesů a komuni a na omo základě generování dalších nápadů a rozvojových akivi ve prospěch podniku. ECM ak dnes skuečně předsavuje velmi silný rozvojový poenciál nejen pro podniky v komerční sféře, ale i organizace veřejné a sání správy. Technologie, produky, projekové meodiky i nezbyné základní informace jsou u nás již běžně dosupné a jejich nabídka na českém ICT rhu je srovnaelná s nabídkou v osaních sáech EU. Oázkou poom jen je eno poenciál efekivně využí. Příspěvek proo na možnosi ECM upozorňuje a nabízí pro yo účely i někeré výchozí informační zdroje. 9

11 Prezenace makroekonomických ukazaelů v médiích Jednou z oblasí, o keré média přinášejí informace, je i ekonomika. Referují např. o hrubém domácím produku, průměrné výši mezd, nezaměsnanosi, měnovém kurzu, inflaci, úrokové míře. Každé médium má svou ediorskou poliiku, pokud jde o zařazování zpráv z oblasi hospodářské poliiky. Cílem příspěvku je na vybraném seu médií analyzova rozdíly v prezenaci makroekonomických ukazaelů ve dvou obdobích v išěných a elekronických médiích. Jednou z funkcí médií, kromě informační, edy pozorování, sběru, výběru a rozšiřování informací, je i funkce persvazivní, kdy médium využívá možnosi spoluuváře realiu komenováním ěcho informací a prezenací různých úhlů pohledů a názorů se snaží více či méně vědomě a cíleně působi na příjemce ěcho informací se záměrem je ovlivni. Už samoný výběr informací je selekivní proces, kerý za určiých okolnosí může nés prvky persvaze, ať už vědomým vynecháním důležiých informací nebo upřednosněním a prosazením informací zájmové skupiny. Podle přísupu, kerý média zaujmou, je lze rozděli na objekivní, jež se disancují od událosí, na keré se zaměřují (což je svým způsobem nedosažielný ideál a cíl a sociálně angažovaná, kerá se zabývají problémovými záležiosmi (kdy inerpreace ěcho událosí je ovlivněna subjekivním prožíváním auorů. Je však vůbec možné, aby média reflekovala skuečnos? Nepovažuje se za prezenaci skuečnosi akové mediální sdělení, keré odpovídá mýům nebo ideologiím planým v dané společnosi? Pokud příjemci informací nemají vlasní empirickou zkušenos s popisovanou realiou, je velmi pravděpodobné, že budou považova za pravdivé o, co o éo skuečnosi nabízejí média. Obsahová analýza Pokud jde o oblas zkoumání, je možné zabýva se samonou nezávislosí a objekivnosí médií. Je možné aké zkouma mediální obsahy na sraně jedné, veřejné mínění na sraně druhé a hleda závislosi, neboť, jak bylo uvedeno výše, média mají vliv na veřejné mínění, a o formou výběru zpráv a (nezdůrazňováním určiých aspeků. Další možnosí je zkoumání mediálních obsahů a jejich porovnávání se skuečným vývojem realiy. Jednou z možných meod zkoumání mediálního obsahu je rovněž obsahová analýza. Obsahová analýza předsavuje sledování a vyhodnocování zadaného éma (např. pověsi podniku, jeho výrobků a služeb, jeho konkurence, na základě publiciy v médiích. Analyzova se aké dá průběh vybrané událosi, kauzy, aféry nebo mediální obraz určié osobnosi (viz box 1. První zmínky o zkoumání obsahu sdělení pocházejí již z 18. soleí. Tehdy zkoumali sání luerái, kosely, nové učení Pieisů a prověřovali pravos jejich víry. Měřili výsky určiých klíčových religiózních pojmů v pieisických koselních písních a porovnávali inenziu výskyu s výskyem v bibli a oficiálních zpěvnících. Tao epizoda však ješě není považována za vědecky moivovanou. Rozsáhlejší projeky obsahové analýzy byly realizovány eprve na konci devaenácého a začákem dvacáého soleí. Ty již měly i znaky koninuiy a jejich cílem bylo poskynou odpovědi na vědecké oázky. Jako první analýza ohoo druhu je udávána Speedova práce (1893 s názvem Do Newspapers Now Give he News?, jejímž moivem byla již v é době obava o rivilializaci obsahu deníků a magazínů. Box 1 Obsahová analýza Tradiční obsahovou analýzu definoval Berelson jako výzkumnou echniku pro objekivní, sysemaický a kvaniaivní popis zjevného obsahu komunikace. Je nejsarší, úsřední a sále nejpoužívanější meodou výzkumu. Meoda je relaivně jednoduchá, výsledky, keré podává, odpovídají přesně omu, jak důsledně je dodržován základní posup, jenž sesává z pěi kroků: 1. zvoli vzorek obsahu, 2. vyvoři relevanní rámec kaegorií vnějších referenů (jako je soubor poliických sran nebo zemí, o kerých se může v obsahu hovoři, 3. zvoli jednoku analýzy obsahu (může o bý slovo, věa, oddíl, celý článek, obraz, sekvence, 4. pomocí počíání frekvence zvolených jednoek obsahu zmiňujících se o relevanních émaech umísi obsah do připraveného rámce, 5. vyjádři výsledky jako celkovou skladbu vybraného vzorku obsahu podle frekvence výskyu hledaných referencí. Obsahová analýza s sebou však přináší i rizika, kerá je nuno si uvědomi již před začákem samoného výzkumu. Jedním z časých kriických mís bývá zavedení vlasních kaegorií před zahájením výzkumu bez bližšího prozkoumání obsahu mediálního sdělení. Nasavené kaegorie v sobě již obsahují významový sysém vůrce a svým způsobem mohou výsledky obsahové analýzy, ať již záměrně nebo nezáměrně, poencionálně směrova. Dalším aspekem je o, že výsupem obsahové analýzy je aké ex, ať již více či méně srukurovaný, a auor exu do něj nuně i při deskripci vloží své myšlenky, čímž původně zkoumaný soubor exů, kerý byl podroben zkoumání výzkumnou meodou (což ve své podsaě znamená, že exy byly čeny akovým způsobem, jako by je nikdy nikdo nečel, přeransformuje do exu nového a vyváří ak další nový význam. Dalším úskalím je samoná kvalia jednolivých kaegorií, aby co nejméně docházelo k mylným inerpreacím. Do výsupu obsahové analýzy v neposlední řadě zasahuje lidský fakor. Analyiky je řeba vyškoli ak, aby správně chápali jednolivé kaegorie a korekně a spolehlivě idenifikovali a zařazovali výsky jednolivých kaegorií v exu. Samoná radiční obsahová analýza funguje v mnoha varianách, má nezaměnielné míso jako meoda zkoumání a při respekování jejích mezí a hranic je významným pomocníkem při zkoumání mediálního obsahu. Média a ekonomická zpravodajsví Média informace a zprávy, keré následně zařadí do vysílání nebo vydání, shlukují do emaických bloků. V išěných médiích jsou zprávám podobného zaměření věnovány rubriky, srany, případně celé čási. V elekronických médiích se jedná o emaické bloky zpráv, kdy za sebou jsou řazeny zprávy podobného zaměření. Tao dohoda mezi vydavaeli a příjemci je výhodná pro obě srany. Příjemce (divák nebo čenář nemusí neusále přepína a v išěném médiu hleda zprávy podobného charakeru. Vydavael zase může voři emaické srany a kromě běžného exu pak lze s výhodou zapoji i vizuální prvky (iulky přes celou sranu, foografie, abulky, grafy, emaické vipy. Specifické míso zaujímají iulní srany išěných médií a 10

12 zv. ovíráky v elevizním zpravodajsví. Tiulní srany išěných médií obsahují z hlediska vydavaele nejpouavější příspěvky z různých oblasí, převážně zpravodajského charakeru. Vhodně zvolená iulní srana může jednorázově ovlivni výši prodaného nákladu išěného nákladu i v desíkách procen. Ovíráky jsou věšinou delší reporáže nebo živé vsupy a svým způsobem prezenují názor dané sanice, co považuje za nejdůležiější událos daného dne. Pravdou je, že každá ze sanic má odlišnou filozofii nasazování zpráv, kerou neúprosně dodržuje, čímž dochází k rozdílům mezi prvními zprávami. Tao neshoda je nejmarkannější mezi veřejnoprávní Českou elevizí a komerční TV Nova. Zprávy, keré média čenáři nebo divákovi předkládají, se dají i za pomoci jednolivých emaických sran išěných médií rozděli na zprávy z poliiky, domácí zpravodajsví, ekonomické zpravodajsví, zprávy ze zahraničí, zprávy z regionů, zprávy z kulury, zprávy ze sporu. Kromě ohoo obvyklého rámce jsou akuálně zařazovány i zprávy neobvyklé a zajímavé (kurioziy, rekordy a zprávy o přírodních kalamiách, ragických nehodách a nešěsích. Příspěvky o ekonomických událosech voří z věší čási příspěvky o činnosi konkréních podniků, ať už se jedná o jejich produky nebo služby, nebo v poslední době v souvislosi s hospodářskou recesí příspěvky o samoné budoucnosi firem, konkurzech, zavírání závodů, propoušění zaměsnanců. Firmy podnikající v oblasi dopravy zase mají zaručenou publiciu v případě dopravní nehody. Komerční elevize zveřejňují více než informace o produkech nebo o chodu podniku raději informace skandálního charakeru. Z makroekonomických ukazaelů se média věnují nejvíce kurzu koruny vůči euru a dolaru. Teno zájem má více rozměrů. V prvé řadě je eno ukazael jednoduchý na inerpreaci a pochopielný pro příjemce. Dá se s ním dále pracova a dedukova, jesli cena ropy a pohonných hmo na základě vývoje kurzu koruny porose nebo bude klesa, a jak rychle se eno rend projeví. Další možnosí je informova o zráách nebo ziscích firem, keré jsou závislé na exporu svých výrobků a služeb, anebo o om, jak se bude vyvíje cena zájezdů u cesovních kanceláří. A v neposlední řadě se nabízí i éma ýkající se přijeí eura včeně připomenuí maasrichských kriérií a jejich plnění. S hospodářskou recesí úzce souvisí odhad růsu HDP, vývoj průmyslové výroby, údaje o inflaci, míře nezaměsnanosi a výši nominálních a reálných mezd. Samoná hospodářská recese (časěji se užívají ne úplně korekní výrazy jako globální krize, globální finanční krize, hospodářská krize, ekonomická krize se sala věrným soupuníkem příspěvků jak o ekonomické siuaci, ak o poliice, kdy se poliici předhánějí v návrzích opaření, kerá podle nich mají zmírni dopady ekonomické recese jak na ekonomiku, ak na obyvaelsvo. Ani při prezenaci ěcho návrhů však nezapomínají, že jsou v prvé řadě poliiky a že právě občané jsou poenciálními voliči, keří v příších volbách rozhodnou o om, zda zasednou v poslanecké sněmovně. A ak hybnou silou někerých návrhů a opaření je spíše populismus než seriozní ekonomická analýza. Média hospodářské recesi a příbuzným émaům věnují zvýšenou pozornos. Na o, nakolik se ao zvýšená pozornos odrazila i v prezenaci makroekonomických ukazaelů, a nakolik se jedná pouze o nově nasolené éma, ke kerému se média a mocní ohoo svěa vyjadřují, může odpovědě i analýza dvou sejných časových období, z nichž jedno spadá do doby, kdy média o hospodářské recesi ješě nereferovala (nebo se jednalo pouze o ojedinělé hlasy analyiků a ekonomů v é době považovaných za přílišné škarohlídy a pesimisy, a druhé už je ímo fenoménem zasaženo. Analýza mediálních příspěvků zaměřených na makroekonomické ukazaele Do analýzy byly zahrnuy všechny příspěvky, keré byly zveřejněny na zpravodajských nebo komenovaných sranách poliického nebo ekonomického zpravodajsví s celosáním dosahem, v nichž byla zmínka o makroekonomických ukazaelích České republiky. Do analýzy nebyly zahrnuy příspěvky publikované na kulurních a sporovních sranách, sranách věnovaných regionům nebo v komerčních přílohách. Analýza byla zpracována z informací, keré média zveřejnila v obdobích únor 2008 a únor Boom příspěvků o hospodářské recesi v médiích nasal v září Aby byly výsledky co nejméně ovlivněny ímo fakem, je vhodné nezkouma média z období ři měsíce před a ři měsíce po omo boomu. Srovnáva leden 2008 s lednem 2009 se nejevilo jako vhodné z důvodu usavení Národní ekonomické rady vlády (NERV jako poradního orgánu vlády pro oblas ekonomiky a hospodářsví a s ím spojeným inenzivním referováním médií o návrzích opaření jednolivých členů NERVu. Do analýzy byla zahrnua následující išěná média: MF Dnes, Lidové noviny, Právo, Hospodářské noviny, Deník Blesk a hlavní zpravodajské relace České elevize (Událosi, TV Nova (Televizní noviny a TV Prima (Zprávy. Box 2 Čenos a sledovanos Pokud jde o išěná média, pak důležiou charakerisikou je čenos. Výzkum čenosi je společným projekem Unie vydavaelů, Asociací komunikačních agenur, ARA S a SKMO a je realizován společnosmi GfK Praha a Median. Výsledky výzkumu jsou pravidelně prezenovány na webových sránkách Výzkum zjišťuje sledovanos išěných periodik ve skupině obyvael od 12 do 79 le. Sledovanos elevize se měří na vybraném vzorku domácnosí, kerý svou srukurou reprezenuje elevizní populaci České republiky. Teno vzorek voří minimálně 1650 domácnosí (celkem je jich do průzkumu v současnosi zapojeno Průzkum pro Asociaci elevizních organizací provádí společnos Mediaresearch a.s. Sledovanos konkréního pořadu udává, jak velká čás cílové skupiny průměrně sledovala konkréní pořad. Hodnoa může bý udávána v absoluních číslech nebo procenech. Analýza mediálních příspěvků zaměřených na makroekonomické ukazaele měla za cíl zmapova sav informování o makroekonomických ukazaelích ve vybraném seu médií v období dvou měsíců, povrdi nebo vyvrái sanovené hypoézy a nálezy prezenova ve formě komenovaných grafů. Před samonou analýzou byly nasaveny následující hypoézy. H1: Ve všech médiích došlo k absolunímu nárůsu čenosi příspěvků o makroekonomických ukazaelích vlivem hospodářské recese. H2: V išěných médiích jsou makroekonomické ukazaele prezenovány s vyšší frekvencí než v elekronických médiích. H3: V deníku Blesk jsou makroekonomické ukazaele prezenovány s nejnižší frekvencí. 11

13 H4: Komerční elevize věnují prezenaci makroekonomických ukazaelů méně prosoru než elevize veřejnoprávní. H5: Aplikace Indexu účinku, kerý zohledňuje čenos a sledovanos média, může ovlivni výsledky prezenované v absoluních hodnoách (viz výše box 2. Kromě sandardních kvanifikačních meod (frekvence, čenos výskyu, podíl je možné sledova dané ukazaele i z hlediska zv. Indexu účinku, kerý zohledňuje možný dopad prezenace jednolivých ukazaelů na bázi kvaliaivních proměnných zahrnujících i čenos a sledovanos daného média (přepočených pro pořeby koeficienu na sejné hodnoy. Do Indexu účinku mohou vsupova různé paramery (viz box 3 podle záměrů analyika. Důležiým prvkem je korekní sanovení váhy jednolivých paramerů a jejich ohodnocení. V rámci éo analýzy měly všechny paramery sejnou váhu. Bodové ohodnocení v rámci jednolivých paramerů bylo sanoveno subjekivně, základem bylo průběžné sledování médií. Bodové ohodnocení u paramerů čenos a sledovanos média bylo sanoveno na základě průměrné čenosi nebo sledovanosi daného média, kdy skuečný údaj byl vydělen milionem. Na všechny příspěvky a ukazaele byly paramery a bodové ohodnocení aplikovány shodným způsobem. Box 3 Paramery pro výpoče Indexu účinku Médium (z hlediska čenosi a sledovanosi, Sylová forma příspěvku (délka článku, sylová forma, Umísění v rámci emaické rubriky, v rámci zpravodajsví elekronických médií pořadí příspěvku (iulní srana, domácí zpravodajsví, ekonomické zpravodajsví, komenář ad., Podíl informací o makroekonomickém ukazaeli (celý článek, více než polovina, Relevance ukazaele (příomnos více makroekonomických ukazaelů v příspěvku. Výsledná hodnoa Indexu účinku v rámci příspěvku je součinem jednolivých paramerů, když každému z možných ukazaelů v rámci daného parameru je přisouzena číselná hodnoa. Celkem bylo analyzováno 426 příspěvků (155 z února 2008 a 271 z února 2009, ve kerých byly prezenovány makroekonomické ukazaele magického čyřúhelníku (empo růsu reálného HDP, míra inflace, míra nezaměsnanosi, saldo běžného úču plaební bilance. Tišěná média referovala o makroekonomických ukazaelích ve 141 příspěvku v roce 2008 a 235 příspěvcích v roce Televizní sanice zařadily do svého zpravodajsví informace o makroekonomických ukazaelích v roce 2008 ve 14 případech oproi 36 v roce V roce 2008 obsahovalo někerý ze čyř ukazaelů magického čyřúhelníku 90 příspěvků (58 %, v roce 2009 sice došlo k absolunímu nárůsu poču příspěvků na 137, ale podíl se snížil na 51 %. Znamená o, že média se zvýšenou inenziou referovala i o jiných makroekonomických ukazaelích (zejména o vývoji kurzu koruny vůči euru a dolaru. U všech médií s výjimkou Zpráv TV Prima došlo k meziročnímu absolunímu nárůsu poču příspěvků referujících o makroekonomických ukazaelích magického čyřúhelníku (viz obrázek 1. Nejvíce příspěvků v obou obdobích zveřejnily Hospodářské noviny (24, resp. 32. Nejvěší nárůs oproi únoru 2008 dosáhla MF DNES, kerá v roce 2009 uveřejnila odese článků více. Z elevizního zpravodajsví se o makroekonomické ukazaele v roce 2009 nejvíc zajímaly Udá- Obrázek 1: Poče příspěvků s makroekonomickými ukazaeli magického čyřuhelníku Pramen. vlasní zpracování, losi s 10 příspěvky před Zprávami se čyřmi příspěvky a Televizními novinami se řemi příspěvky. Událosi se zajímaly o dění v éo oblasi více než Blesk, kerý se makroekonomickým ukazaelům věnoval z išěných médií nejméně, a o v šesi článcích. V meziročním srovnání Indexu účinku příspěvků s makroekonomickými ukazaeli magického čyřúhelníku (viz obrázek 2 došlo u všech sledovaných médií k nárůsu. Nejvyšších hodno dosáhl Index účinku v obou obdobích v MF DNES. Hodnoa Indexu z února 2009 je 2,5krá vyšší než hodnoa druhého média v pořadí Práva. Hospodářské noviny, keré v absoluních hodnoách nemají konkurenci, se po aplikaci Indexu účinku, jenž velkou váhu přičíá čenosi a sledovanosi daného média, propadly v roce 2009 dokonce až za Deník. Ten zveřejnil o něco více než řeinu příspěvků s makroekonomickými ukazaeli magického čyřúhelníku. Obrázek 2: Index účinku příspěvků s makroekonomickými ukazaeli magického čyřúhelníku Pramen. vlasní zpracování, Vzájemné porovnání Indexu účinku příspěvků a poču příspěvků s makroekonomickými ukazaeli přináší obrázek 3. Z celosáních celoplošných deníků pouze MF DNES vykazuje výrazně vyšší hodnou Indexu účinku (41,2 než je poče příspěvků (22. Naopak Právo, ale zejména pak Hospodářské noviny a Lidové noviny, doplácejí na nižší čenos vůči MF DNES a jejich Index účinku pokulhává za počem příspěvků. U Deníku a Blesku díky čenosi, kerá se pohybuje v případě Blesku kolem 1,5 milionu a Deníku okolo 1,1 milionu, Index účinku převyšuje poče zveřejněných příspěvků. Z elekronických médií se nejvýše umísily Událosi, ěsně následované Televizními novinami, keré nízký poče příspěvků vykompenzovaly éměř 2,5krá vyšší sledovanosí oproi Událosem. Zprávy TV Prima nedokázaly v Indexu účinku překona poče příspěvků o makroekonomických ukazaelích magického čyřúhelníku. 12

14 Obrázek 3: Index účinku a poče příspěvků s makroekonommickými ukazaeli Pramen. vlasní zpracování, Z meziročního srovnání prezenace jednolivých ukazaelů magického čyřúhelníku lze usoudi, že zaímco v únoru 2008 byla hlavním émaem inflace s 56 referencemi z celkových 119 a 47% podílem, pak v únoru 2009 se zájem médií přesunul na ukazael růsu HDP, kerý byl prezenován 93krá z celkem 164 referencí (57% podíl a všechna média mu věnovala více prosoru ve srovnání s předchozím rokem. Naopak inflace byla jediným ukazaelem, o kerém všechna média v roce 2009 s výjimkou Blesku referovala s nižší inenziou než v roce U míry nezaměsnanosi došlo k nárůsu v čenosi prezenace o 28 zmínek (z 21 v únoru 2008 na 49 v roce 2009, kdy Právo jako jediné ze sledovaných médií vykázalo pokles zájmu o eno makroekonomický ukazael. O posledním z ukazaelů magického čyřúhelníku, saldu obchodní a plaební bilance, média referovala v obou sledovaných obdobích pouze okrajově a žádné z médií mu nevěnovalo zvýšenou pozornos. Vyhodnocení hypoéz H1: Ve všech médiích došlo k absolunímu nárůsu čenosi příspěvků o makroekonomických ukazaelích vlivem hospodářské recese. Analýza prokázala, že u všech médií došlo k absolunímu nárůsu čenosi příspěvků o makroekonomických ukazaelích. Zvýšený zájem o prezenaci makroekonomických ukazaelů byl zaznamenán u médií, kerá uo agendu do svého zpravodajsví pravidelně nezařazovala. Jedná se o média, kerá mají vysokou čenos nebo sledovanos a kerá svou agendu přizpůsobují akuálnímu dění. Konkréně se jedná o MF DNES, Blesk, Deník a Televizní noviny. V ěcho případech je možné hovoři o jisé souvislosi mezi hospodářskou recesí a nárůsem příspěvků o makro-ekonomických ukazaelích. Nárůs příspěvků u médií, kerá informace o makroekonomických ukazaelích, zařazují do své agendy pravidelně, nebyl ak výrazný (Hospodářské noviny např. vykázaly nárůs příspěvků o makroekonomických ukazaelích, ale v obou sledovaných obdobích referovaly se shodnou frekvencí o makroekonomických ukazaelích magického čyřúhelníku. V únoru 2008 byla émaem inflace, rekordní směnný kurz koruny vůči euru i dolaru, v únoru 2009 pak odhady růsu HDP a ekonomiky, kurz koruny a vývoj nezaměsnanosi. Hospodářská recese byla spíše jedním z možných důvodů nárůsu příspěvků o makroekonommických ukazaelích. H2: V išěných médiích jsou makroekonomické ukazaele prezenovány s vyšší frekvencí než v elekronických médiích. Analýza uo hypoézu povrdila. Hlavní zpravodajské relace elevizních sanic svým formáem nemohou konkurova celosáním išěným médiím. Pokud jde o absoluní čísla, jediným išěným médiem se srovnaelnými hodnoami byl bulvární deník Blesk, před kerý se zařadily veřejnoprávní Událosi. H3: V deníku Blesk jsou makroekonomické ukazaele prezenovány s nejnižší frekvencí. Na základě analýzy příspěvků o makroekonomických ukazaelích lze konsaova, že deník Blesk referuje o ěcho ukazaelích méně než osaní išěná média. V únoru 2009 však o nich informoval s vyšší frekvencí než Televizní noviny a Zprávy. H4: V komerčních elevizích je méně zmínek o makroekonomických ukazaelích než v elevizi veřejnoprávní. Analýza povrdila, že TV Nova i TV Prima zařadily do svých hlavních zpravodajských relací v obou sledovaných obdobích méně příspěvků i méně referencí o makroekonomických ukazaelích ve srovnání s veřejnoprávní Českou elevizí. H5: Index účinku může ovlivni výsledky prezenované v absoluních hodnoách. Analýza prokázala, že čenos, případně sledovanos daného média je klíčovým paramerem pro výslednou hodnou Indexu účinku. Podíl osaních paramerů, byť hraje aké svou roli, již není ak významný. Znamená o, že zejména oblas ohodnocení jednolivých paramerů by měla bý předměem dalšího zkoumání a výsledkem by mohla bý buď úprava bodového ohodnocení (zejména edy u čenosi a sledovanosi média nebo by mohlo dojí k doplnění paramerů o pomocný koeficien důležiosi parameru, kdy souče všech ěcho koeficienů důležiosi byl roven jedné. Závěr Výše uvedená analýza předsavuje jednoduchou obsahovou analýzu výskyu ukazaelů v mediálních příspěvcích. Cena akovéo analýzy provedená profesionální firmou se pohybuje kolem 2000 Kč. Pokud by si klien zadal analýzu frekvence výskyu exových řeězců, pak cena akovéo analýzy se pohybuje mezi 4 5 isíci Kč, analýza i s výsupem, zn. powerpoin s grafy (kerý řeězec, v kerém médiu, v jaké frekvenci, rozdíl mezi jednolivými obdobími, sojí kolem 10 isíc Kč a složiější analýza, kerá by rozkrývala souvislosi popisovaných ukazaelů (jak časo jako prakická aplikace, jak časo jako poliická proklamace, by vyšla na 20 isíc Kč. 13