Optimalizace školských příspěvkových organizací a jejich kapacit ve městě Veselí nad Moravou

Transkript

1 Opimalizace školských příspěvkových organizací a eich kapaci ve měsě Veselí nad Moravou Zadavael: Rada Jihomoravského krae Zpracovael: MAJ Consuling, s.r.o. V Brně dne Příkop 8/ Brno

2 OBSAH. ÚVOD DO STUDIE ÚVOD CÍL ANALÝZA DEMOGRAFICKÉ A SOCIOEKONOMICKÉ STRUKTUR OBVATELSTVA DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA OBVATEL V JIHOMORAVSKÉM KRAJI JMK, DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ POČTU NAROZENÝCH DĚTÍ V JMK S VAZBOU NA ÚBTEK POČTU DĚTÍ NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ OBVATELSTVA VE MĚSTĚ VESELÍ NAD MORAVOU, VČ. ČLENĚNÍ NA MĚSTSKÉ ČÁSTI VÝVOJ POČTU ŽÁKŮ NA JEDNOTLIVÝCH ZŠ A MŠ VE MĚSTĚ VESELÍ NAD MORAVOU PREDIKCE DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE DO ROKU 2 VE VESELÍ NAD MORAVOU STŘEDNÍ STAV OBVATELSTVA POČET ŽIVĚ NAROZENÝCH ZEMŘELÍ CELKEM PŘIROZENÝ PŘÍRŮSTEK PŘÍRŮSTEK STĚHOVÁNÍ CELKOVÝ PŘÍRŮSTEK VBRANÉ PRÁVNÍ A EKONOMICKÉ ASPEKT PŘEHLED RELEVANTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ POPIS PLATNÉ PRÁVNÍ ÚPRAV ORGANIZACE ŠKOL FINANCOVÁNÍ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ ROZBOR EKONOMICKÝCH NÁKLADŮ NA ČINNOST ZÁKLADNÍCH ŠKOL ZŘIZOVANÝCH MĚSTEM VESELÍ NAD MORAVOU NÁKLAD ZŘIZOVATELE KAPACITA ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ PERSONÁLNÍ A MZDOVÉ NÁKLAD ROZBOR POSUZUJÍCÍ EKONOMICKOU NÁROČNOST MATEŘSKÝCH ŠKOL MOŽNÉ POSTUP PŘI OPTIMALIZACI ŠKOL VE VESELÍ NAD MORAVOU MOŽNÉ POSTUP PŘI OPTIMALIZACI ZÁKLADNÍCH ŠKOL VARIANTA. - zrušení budov škol v Zarazících a v Milokoši VARIANTA 2 koncenrace žáků v ediné škole VARIANTA 3 převod zřizovaelské funkce edné ze sávaících škol na iný subek MOŽNÉ POSTUP PŘI OPTIMALIZACI MATEŘSKÝCH ŠKOL NÁVRH POSTUPŮ PŘI APLIKACI DOPORUČENÝCH VARIANT ZŘÍZENÍ, ZMĚNA A ZRUŠENÍ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE Zápis a výmaz školy nebo školského zařízení ze školského resříku ŘEŠENÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI ŽÁKŮ ZÁKLADNÍCH ŠKOL ZÁVĚR A DOPORUČENÍ PRO DALŠÍ POSTUP POUŽITÉ ZDROJE VE STUDII PŘÍLOH PŘÍLOHA Č. GRAF PŘÍLOHA Č. 2 PŘÍRŮSTEK OBVATELSTVA V KRAJI A OKRESECH OD ROKU 22 ÚDAJE Z ČSÚ, PŘÍLOHA Č.3 - PŘEHLED PRÁVNICKÝCH OSOB VKONÁVAJÍCÍCH ČINNOST ZÁKLADNÍCH NEBO MATEŘSKÝCH ŠKOL A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ NA ÚZEMÍ MĚSTA VESELÍ NAD MORAVOU PŘÍLOHA Č.4 - ROZBOR POČTU ŽÁKŮ, ZAMĚSTNANCŮ, PLATŮ A NÁKLADŮ NA JEDNOTLIVÉ ŠKOLSKÉ ZAŘÍZENÍ PŘÍLOHA Č. 5 SEZNAM POTŘEBNÝCH DOKUMENTŮ PRO ŽÁDOST O ZŘÍZENÍ NOVÉHO ŠKOLSKÉHO ZAŘÍZENÍ PŘÍLOHA Č. 6 - METODIKA PRAVIDLA ROZPISU ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ ZŘIZOVANÝCH CÍRKVEMI PŘÍLOHA Č. 7 METODIKA TVORBA PROGNÓZ V KAPITOLE Č.3 EXPONENCIÁLNÍ VROVNÁVÁNÍ

3 . Úvod do sudie. Úvod Vývo počeního savu obyvaelsva ČR, zeména děí a mládeže, e důležiým fakorem kvaniaivního rozvoe ednolivých úrovní vzdělávání. Odráží se i ve sránce kvaliaivní a finanční - orienačně naznačue, kolik kvalifikovaných učielů e a bude pořeba a kolik žáků na ně připadá, případně ak sou a budou využiy kapaciy školských zařízení. Vývo věkových skupin obyvaelsva e závislý na savu a rozvoi společnosi a reprodukčním chování. Příkladem e realizace odložené plodnosi, keré sme svědky v posledních leech. V 9. leech došlo ke změně hodnoového žebříčku mladých žen vlivem nových možnosí, keré se im naskýaly, mnoho žen odložilo maeřsví a věnovaly se vzdělávání, budování kariéry apod. Na počáku 9. le se v České republice ročně narodilo cca 3 is. děí, po roce 996 se eno poče více méně usálil na úrovni okolo 9 is. děí. V posledních leech dochází k mírnému nárůsu poču nově narozených děí, což e způsobeno zeména akivním produkčním věkem osob narozených v průběhu sedmdesáých le minulého soleí. S vývoem počeního savu děí a mládeže pak bezprosředně souvisí kapaciy školských zařízení, eichž zřizovaelé sou nuceni na eno společenský rend reagova. Demografický vývo de ím směrem, že e v ČR sále méně děí a více sarších lidí. Proo dochází éměř ve všech kraích ČR k nepopulárním rozhodnuím - k uzavírání škol. Pokud by původní síť škol zůsala zachována, mohlo by oiž doí k desabilizaci eich ekonomické siuace. Dle MŠMT Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoe vzdělávací sousavy ČR by se např. poče žáků na ZŠ měl snižova do roku 2 o,2 % proi roku 25, v dalších leech by pak měl mírně soupa, do roku 25 o 5,3 % proi minimu v roce 2. Jedná se však o celorepublikový průměr a e nuné brá v poaz siuace v ednolivých kraích, keré se odlišuí podle specifických podmínek. Seně ak rozdíly mezi školami a počy narozených děí v malých obcích, kde sou yo rendy vnímány výrazněi než ve měsech..2 Cíl Cílem éo sudie e vyvoři komplení analýzu fungování základních a maeřských škol v obci Veselí nad Moravou a navrhnou možná řešení opimalizace, popř. ransformace ak, aby odpovídala vývoovým rendům v demografické srukuře obyvaelsva, nezaížila siuaci v rámci doíždění žáků do škol a současně znamenala zvýšení finančních výnosů pro zřizovaele. Sudie ve své analyické čási kromě demografických údaů ve vzahu k problemaice školsví v leech 2-27 řeší zeména komplexní analýzu invesičních, provozních a mzdových nákladů v posledních desei leech a personální siuaci pedagogických a nepedagogických pracovníků. V návrhové čási budou doporučena řešení včeně právního rozboru převodu zřizovaelské funkce, zpracována sudie provedielnosi z hlediska ušeření nákladů a vyčíslení nákladů na komplení zaišění dopravní obslužnosi žáků v rámci měsa pomocí soukromého dopravce. Nezbynou součásí bude i návrh využií sávaících budov škol a komunikační sraegie dané ransformace ak, aby vzniklá siuace co neméně zaížila ak samoné žáky a eich rodiče, ak pedagogické pracovníky i samoného zřizovaele. 3

4 2. Analýza demografické a socioekonomické srukury obyvaelsva 2. Demografická srukura obyvael v Jihomoravském krai JMK, demografický vývo poču narozených děí v JMK s vazbou na úbyek poču děí na základních školách Od poloviny 7. le a ve věší míře v leech 8. a 9. se začíná diskuova problém demografického sárnuí populace -. rosoucího proporciálního zasoupení sarších lidí ve srovnání s minulými léy. Zaím e siuace ve věšině vyspělých průmyslových zemích příznivá, děi baby boomu sou právě v produkivním věku a podporuí ak relaivně méně lidí v důchodovém věku. Ale podle prognóz v roku 22 dosáhne ao generace důchodového věku a obyvaelsva v produkivním věku bude čím dále ím méně v důsledku současné nízké porodnosi. Pokles porodnosi se dosává k úrovni ěsně nad hladinou prosé reprodukce obyvaelsva úhrnná plodnos se pohybue přibližně na úrovni 2,. Jihomoravský kra paří svou rozlohou mezi nevěší krae České republiky, v pořadí kraů e na čvré pozici. Také v poču obyvael se nachází na čvré příčce. V husoě zalidnění vykázal kra řeí nevyšší hodnou. Jeho rozloha činí 765 km 2 zabírá 9 % rozlohy území ČR. Podle údaů Českého saisického úřadu žilo k v Jihomoravském krai obyvael, což předsavue mírný nárůs 73 obyvael ve srovnání s koncem roku 26, způsobený zeména migračním přírůskem viz abulka č.. Opačný vývo e možné vysledova v okrese Hodonín, kde od roku 23 poče obyvael klesá. Teno okres společně s okresem Břeclav vykazue dlouhodobě uvedený negaivní rend. Tabulka č. Poče obyvael v Jihomoravském krai a v okrese Hodonín v leech pololeí 2 Měsíc/rok Jihomoravský kra Okres Hodonín 6/ / / / / Akivní saldo přírůsku v Jihomoravském krai e dáno především migrací obyvaelsva, nikoliv přirozeným přírůskem podrobné údae sou uvedeny v příloze č. - Přírůsek obyvaelsva v krai a okresech od roku 22 údae z ČSÚ, 27. Nevěší nárůs poču obyvaelsva byl zaznamenán u okresů Brno-venkov a Brno-měso. Od roku 2 soupá poče narozených děí v Jihomoravském krai viz graf č. oproi prudkému poklesu v leech V roce 26 se narodilo celkem 52 děí, což e o 363 více než v předcházeícím roce. Podíl děí do 4 le ve věkové srukuře obyvaelsva krae sále klesá z 6, % v roce 2 na 4,4 % v roce 25, což e řeí nenižší hodnoa v mezikraovém srovnání v ČR. Podíl obyvael nad 65 le mírně vzrosl na 4,8 % 4,3 % v roce 2; 4,5 % v roce 24. Graf Poče narozených děí v Jihomoravském krai od roku 982 do konce roku 26 Zdro: ČSÚ, 27 Poče Rok narození Sáří ako sociální událos: Demografické sárnuí obyvaelsva - sudie, zveřeněná na 2 Akuální údae ČSÚ: hp:// 4

5 Prognóza demografického vývoe počíá s usálením poču narozených děí v Jihomoravském krai kolem hodnoy isíc, což e možno dokumenova i na poču narozených v posledních leech. Poče děí přicházeících do maeřských škol by se měl výhledově mírně zvyšova. Nevýrazněší úbyek děí na základních školách probíhá v omo období poče děí ve věku 6 le sice bude přibližně sený výhledově do roku 2, ze škol však odedou silněší ročníky, akže dode k poklesu poču děí ve věku 6 až 4 le z dnešních 6 isíc na cca 88 isíc v roce 2. Graf 2 Poče narozených děí v okrese Hodonín od roku 994 do konce roku 26 Zdro: ČSÚ, poče děí rok narození Z výše uvedeného grafu e zřemé, že demografický vývo v okrese Hodonín vykazue iné známky ve srovnávání s údai za celý Jihomoravský kra. Poče narozených děí i v omo okrese v posledních leech neparně narosl, ovšem edná se o nenižší index nárůsu v rámci celého krae. Následuící abulka přináší předpokládané počy žáků vsupuících do ednolivých supňů vzdělávání v Jihomoravském krai. Byla vypracována MŠMT ČR ako podklad k Dlouhodobému záměru vzdělávání a rozvoe vzdělávací sousavy Jihomoravského krae. Na počech žáků ve věku 3 a 6 le e vidě sabilizace poču žáků vsupuících do maeřských a základních škol, u 5 a 9leých e zřemá endence k poklesu poču žáků vsupuících na sřední a vyšší odborné školy. Věkové skupiny ukazuí počy žáků v ednolivých supních vzdělání s výimkou předškolního vzdělávání bude docháze k dlouhodobému snížení poču žáků na základních a sředních školách v příších leech. Tabulka 2: Předpokládané počy žáků v Jihomoravském krai vsupuících do ednolivých supňů vzdělávání 22/3 23/4 24/5 25/6 26/7 27/8 28/9 29/ předpoklad děi ve věku 3 roky věková skupina 3-5 le děi ve věku 6 le věková skupina 6-4 le mládež ve věku 5 le věková skupina 5-8 le mládež ve věku 9 le věková skupina 9-2 le

6 Graf 3: Předpokládané počy žáků v Jihomoravském krai vsupuících do ednolivých supňů vzdělávání poče žáků /3 23/4 24/5 25/6 26/7 27/8 28/9 29/ školní rok Děi ve věku 3 roky Děi ve věku 6 le Zdro: Výroční zpráva o savu a rozvoi vzdělávací sousavy v Jihomoravském krai za školní rok 25/26, zpracováno odborem školsví Kraského úřadu Jihomoravského krae, leden 27 Vzhledem k celkovému demografickému vývoi poču narozených děí v posledních leech e iž určiou dobu zřemé, že měsa a obce ako zřizovaelé maeřských a základních škol sou nuceni přisoupi k odpovědnému posouzení ekonomické náročnosi a efekivnosi zabezpečení výchovně vzdělávacího procesu na ednolivých školách, keré zřizuí, a zahái proces opimalizace využií školských kapaci, kerý by měl přispě k racionalizaci a zlepšení efekiviy provozu zřizovaných škol. Pří opimalizaci by proo obce neměly vycháze pouze z ekonomické náročnosi a efekivnosi provozu škol, ale i z úrovně výchovně vzdělávacího procesu a volnočasových akivi na ednolivých školách a z posouzení psychologických a sociálních aspeků dopadů navrhovaných změn. Opimalizace by neměla naruši dosavadní nabídku vzdělávacích programů a dalších specializovaných akivi souviseících s profilací ednolivých škol. Změny by neměly podsaně ovlivni kvaliu vzdělávání a neměly by se zásadním způsobem doknou samoných žáků. Výrazně se ale doknou pedagogického a provozního personálu. Graf 4: Prognóza věkového složení obyvaelsva Jihomoravského krae do 23 ve věku -4 le Věkové složení obyvaelsva -4 le v Jihomoravském krai do roku 23 - prognóza Mládež ve věku 5le Mládež ve věku 9le poče věk rok Zdro: Český saisický úřad Proekce obyvaelsva v kraích a oblasech ČR. 6

7 2.2 Demografický vývo obyvaelsva ve měsě Veselí nad Moravou, vč. členění na měsské čási Poče obyvael ve Veselí n. Moravou k činil 884 a od poloviny devadesáých le minulého soleí vykazue klesaící endenci. Ve zkoumaném období klesl poče obyvael o více než 8 osob. Demografický index 994/26 poču obyvael ve Veselí nad Moravou edy činí 93,6. Graf 5: Vývo poču obyvael měsa Veselí nad Moravou v leech zdro: ČSÚ Vývo poču živě narozených děí ve Veselí nad Moravou do značné míry kopírue vývo v okrese Hodonín s ím rozdílem, že v posledních leech zde není vysledovaelná endence ani mírného nárůsu poču narozených děí. Od poloviny devadesáých le minulého soleí oscilue poče narozených děí kolem hranice osob. Graf 6: Poče narozených děí ve Veselí nad Moravou v leech zdro: ČSÚ

8 Následuící graf naznačue poče narozených děí v obci Veselí nad Moravou rozdělených dle ednolivých měsských čásí, ve kerých funguí i pracovišě ZŠ Huník a ZŠ Komenského. Jak e parno z grafu, v měsské čási Zarazice se ve zkoumaném období narodilo přibližně 9 děí za rok a v měsské čási Milokošť přibližně 8 děí za rok. Graf 7: Poče narozených děí ve Veselí nad Moravou: členění dle měsských čásí zdro: marika MěÚ Veselí nad Moravou Veselí Zarazice Milokošť

9 2.3 Vývo poču žáků na ednolivých ZŠ a MŠ ve měsě Veselí nad Moravou V současné době vykonávaí činnos škol a školských zařízení ve Veselí nad Moravou následuící subeky: Tabulka 3: Přehled škol a školských zařízení Základní škola a maeřská škola Veselí nad Moravou, Huník 456, - příspěvková organizace - zřizovael: měso Veselí nad Moravou - sauární orgán: řediel RNDr. Josef Gaoš Název zařízení Adresa Kapacia Maeřská škola Milokošť, Na Hrázi Základní škola Huník Školní družina Huník Školní klub Huník Školní ídelna Huník Školní ídelna - výdena Milokošť, Osrožská 5 55 Základní škola a maeřská škola J. A. Komenského Veselí nad Moravou, park Pera Bezruče příspěvková organizace - zřizovael: měso Veselí nad Moravou - sauární orgán: řediel Anon Ivánek Název zařízení Adresa Kapacia Maeřská škola Zarazice, Vinohradská Základní škola Park Pera Bezruče Školní družina Park Pera Bezruče Školní ídelna Park Pera Bezruče 697 Školní ídelna - výdena Zarazice, Zarazická Maeřská škola a Základní škola, Veselí nad Moravou, Kollárova 45 - příspěvková organizace - zřizovael: Jihomoravský kra - sauární orgán: řediel Mgr. Miroslav Slavík Název zařízení Adresa Kapacia Maeřská škola Kollárova Základní škola Kollárova Školní družina Kollárova 45 2 Školní ídelna Kollárova Školní ídelna - výdena Kollárova 45 2 Maeřská škola Veselí nad Moravou, Tyršova 74 - příspěvková organizace - zřizovael: měso Veselí nad Moravou - sauární orgán: ředielka Radka Sládečková Název zařízení Adresa Kapacia Maeřská škola Tyršova Školní ídelna-výdena Tyršova Maeřská škola Veselí nad Moravou, náměsí 24. dubna příspěvková organizace - zřizovael: měso Veselí nad Moravou - sauární orgán: ředielka Romana Zunková Název zařízení Adresa Kapacia Maeřská škola náměsí 24. dubna Školní ídelna náměsí 24. dubna Maeřská škola Veselí nad Moravou, Huník příspěvková organizace - zřizovael: měso Veselí nad Moravou - sauární orgán: ředielka Růžena Hermanová Název zařízení Adresa Kapacia Maeřská škola Huník 496 Školní ídelna Huník 496 Zdro: Resřík škol a školských zařízení MŠMT ČR 9

10 V éo sudii opimalizace není nadále přihlíženo k ZŠ a MŠ Kollárova, eímž zřizovaelem e Jihomoravský kra a kerá e školou pro děi se speciálními vzdělávacími pořebami. Původně šlo o Zvlášní a pomocnou školu, eíž název byl změněn rozhodnuím Zasupielsva JMK dne na zv. Speciální školy, Veselí nad Moravou. V současné době e název Základní škola Kolárova a MŠ Kollárova. Pro pořeby opimálního využií výše uvedených školských organizací vycházíme na edné sraně z vývoových endencí a prognóz poču děí ve školách MŠ a ZŠ a poču živě narozených děí ve měsě Veselí nad Moravou a na sraně druhé z finanční analýzy rozpočových výdaů ednolivých škol. Graf 8: Vývo poču žáků na ZŠ a MŠ Huník, Veselí nad Moravou hlavní budova ZŠ, Huník budova ZŠ v Milokoši budova MŠ v Milokoši Zaímco v roce 2 nasoupilo na hlavní budova ZŠ Huník 829 žáků, v roce 27 už ich bylo pouze 54. Index 2/27 edy činí 65,3. Vývo poču žáků v budově školy v Milokoši nedosahue ak výrazného poklesu, ak by naznačoval poče narozených děí v éo měsské čási. Je o způsobeno skuečnosí, že mnozí žáci prvního supně éo školy docházeí z čásí měsa spadaících mimo Milokošť. Index 2/27 budovy školy v Milokoši edy činí 8,7. Poče děí v maeřské škole zůsává sabilní a blíží se možné kapaciě budovy éo maeřské školy. Graf 9: Vývo poču žáků na ZŠ a MŠ J. A. Komenského, Veselí nad Moravou hlavní budova ZŠ, Komenského budova ZŠ, Zarazice budova MŠ, Zarazice

11 Také z výše uvedeného grafu e parný pokles žáků na obou budovách základní školy. Zaímco v roce 2 nasoupilo na hlavní budovu ZŠ Komenského 55 žáků, v roce 27 už ich bylo pouze 384. Index 2/27 edy činí 74,6. Ješě výrazněší úbyek zaznamenala i původní ZŠ Zarazíce, kerá e dnes součásí ZŠ Komenského. Z 89 žáků v roce 2 zde klesl eich poče v omo roce 27 o polovinu,. na 43. Index 2/27 edy v omo případě činí 48,3. Poče děí v maeřské škole zůsává i zde sabilní a plně pokrývá kapaciu zdeší budovy. Graf : Skuečný a předpokládaný celkový poče žáků základních škol zřizovaných měsem Veselí nad Moravou Skuečný poče Předpokládaný poče poče žáků Výše uvedený graf zobrazue celkový poče žáků základních škol zřizovaných měsem Veselí nad Moravou od roku 2. V návaznosi na pokles poču narozených děí od devadesáých le minulého soleí dochází samozřemě k posupnému úbyku poču žáků. Teno rend bude nadále pokračova, neboť ze základních škol budou odcháze žáci relaivně silných ročníků, keří dnes navšěvuí vyšší řídy základních škol a naopak do prvních říd bude nasupova výrazně menší poče žáků. Předpokládáme-li dle sávaící siuace, že cca 8 % děí narozených ve Veselí nad Moravou bude nadále navšěvova ZŠ Kolárova zřizovanou kraem, e možné s vysokou mírou přesnosi predikova poče žáků obou základních škol zřizovaných měsem. Ten v roce 23 klesne až na úroveň 83 žáků, což e poče, ež odpovídá 4 % sávaící kapaciy obou základních škol zřizovaných měsem! Z výše uvedených grafů e zřemé, že poče děí výrazně klesá. Problémy s nevyužiou kapaciou základních škol ako důsledek dlouhodobého významného demografického poklesu oproi maximu poču děí narozených v polovině 7. le poklesl eno poče v 2. polovině 9. le éměř o 5 % řeší řada škol v celé ČR. Školská sousava se s ímo poklesem vyrovnává velmi pomalu.

12 Graf : Vývo poču žáků osaních maeřských škol ve Veselí nad Moravou MŠ Huník MŠ 24. dubna MŠ Tyršova Z výše uvedeného grafu e zřemé, že poče žáků maeřských škol se za posledních 7 le niak výrazně neměnil. Po zrušení maeřské školy na Huníku č.p. 495, eíž budova dnes slouží ako Dům děí mládeže, ehož zřizovaelem e Jihomoravský kra se kapacia mís v maeřských školkách dosala rámcově na úroveň popávky vzhledem k poču děí narozených ve Veselí nad Moravou v posledních leech. Dle údaů Českého saisického úřadu a MŠMT e věková skupina žáků vsupuících do předškolního vzdělávání děi ve věku - 4 le v Jihomoravském krai edinou věkovou skupinou z uvažovaných, kerá v současnosi mírně narůsá. Dosáhne svého maxima v leech 28-29, kdy se zvýší o necelých 2,2 % proi roku 25. V leech následuících se pak očekává výrazný pokles i u éo věkové skupiny až na úroveň 9,6 % oproi savu v roce Jako problemaická se eví skuečnos, že ve měsě Veselí fungue celkem 5 maeřských škol nepočíáme s MŠ Kollárovou pro děi se speciálními vzdělávacími pořebami. Dvě z nich spadaí pod základní školy a další ři funguí samosaně ako právnické osoby.too rozložení považueme za nesysémové a neefekivní. 3 Viz aké graf č. 4: Prognóza věkového složení obyvaelsva Jihomoravského krae do 23 ve věku -4 le 2

13 3. Predikce demografického vývoe do roku 2 ve Veselí nad Moravou Predikce demografického vývoe ve Veselí nad Moravou byla zpracována ve spolupráci s Kaedrou aplikované maemaiky Přírodovědecké fakuly Masarykovy univerziy Brno, pomocí meody exponenciálního vyrovnávání druhého řádu. 4 Tečkovaně sou vyneseny 95% inervaly spolehlivosi 3. Sřední sav obyvaelsva Graf 2: Sřední sav obyvaelsva Hodnoy předpovědí: % neisoa ±49 ±523 ±558 ±596 ±636 4 Zvolené meodika e popsána v příloze č. 6 éo sudie. Meodika: CIPRA, T. 986 Analýza časových řad s aplikacemi v ekonomii. Zpracovaelskou da e RNDr. Marie Forbelská, Ph.D., Kaedra aplikované maemaiky, Přírodovědecká fakula Masarykovy univerziy Brno. 3

14 3.2 Poče živě narozených Graf 3: Sřední sav obyvaelsva Hodnoy předpovědí: % neisoa ±5.28 ±53.72 ±56.39 ±59.27 ± Zemřelí celkem Graf 4: Zemřelí celkem Hodnoy předpovědí: % neisoa ±26.52 ±26.97 ±27.44 ±27.95 ±28.5 4

15 3.4 Přirozený přírůsek Graf 5: Přirozený přírůsek Hodnoy předpovědí: % neisoa ±49.22 ±5.56 ±54.3 ±56.9 ± Přírůsek sěhování Graf 6: Přírůsek sěhování Hodnoy předpovědí: % neisoa ±23.49 ±23.67 ±232.9 ±234.9 ±

16 3.6 Celkový přírůsek Graf 7: Celkový přírůsek Hodnoy předpovědí: % neisoa ±236.3 ±238.5 ±24.3 ±243.7 ±246.5 Z výše uvedených grafů vyplývá, že sřední sav obyvaelsva bude v následuících leech mírně klesa, seně ako poče živě narozených děí. Úmrnos ve měsě Veselí nad Moravou vykazue senou endenci i pro následuící roky. Hodnoy předpovědí pro přirozený přírůsek obyvaelsva e dán rozdílem mezi počem živě narozených děí ve sledovaném období a v daném území a celkovým počem zemřelých osob ve seném období na seném území má klesaící endenci. Podobně ako přírůsek sěhování. 6

17 4. Vybrané právní a ekonomické aspeky 4. Přehled relevanních právních předpisů - Zákon č. 262/26 Sb. - Zákoník práce. - Zákon č. 56/24 Sb.,o předškolním, základním, sředním, vyšším odborném a iném vzdělávání školský zákon, ve znění zákonů č. 383/25 Sb., 6/26 Sb., 79/26 Sb., 58/26 Sb., 342/26 Sb.,65/26,24/26 Sb., 2/26 Sb., a zákona č. 79/26 Sb. - Zákon č. 563/24 Sb.,o pedagogických pracovnících a o změně někerých zákonů, ve znění zákonů č. 383/25 Sb., 79/26 Sb a zákona č., 264/26 Sb. - Zákon č. 25/2 Sb., o rozpočových pravidlech územních rozpočů ve znění zákonů č. 45/2 Sb., 32/2 Sb., 32/22 Sb., 42/24 Sb., 557/24 Sb., 557/24 Sb., 562/24 Sb., 635/24 Sb., 342/25 Sb., 245/26 Sb., 38/26 Sb. a zákona č. 4/26 Sb. - Zákon č. 36/999 Sb., o poskyování doací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění zákonů č. 32/2 Sb., 255/2 Sb., 6/22 Sb., 284/22 Sb., 562/24 Sb., 383/25 Sb., a zákona č. 79/26 Sb. - Vyhláška MŠMT č. 4/25 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 43/26 Sb - Vyhláška MŠMT č. 48/25 Sb., o základním vzdělávání a někerých náležiosech plnění povinné školní docházky - Vyhláška MŠMT č. 74/25 Sb., o zámovém vzdělávání - Vyhláška MŠMT č. 84/25 Sb., o nákladech na závodní sravování a eich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky - Vyhláška MŠMT č. 7/25 SB., o školním sravování - Vyhláška MŠMT č. 492/25 Sb.,o kraských normaivech 4.2 Popis plané právní úpravy Základní principy fungování škol a školských zařízení nalezneme v zákoně č. 56/24 Sb., školský zákon, planém znění. Za školu se dle ohoo zákona považue aková vzdělávací insiuce, kerá poskyue vzdělávání podle vzdělávacích programů definovaných ýmž zákonem, edy vzdělávání, ehož obsah a kvalia sou garanovány sáem. Nezbynou podmínkou výkonu činnosi školy nebo školského zařízení e eich zápis do školského resříku vedeného příslušnými kraskými úřady a Minisersvem školsví, mládeže a ělovýchovy. Z hlediska zřizovaele a právní formy příslušné školy rozlišue planá právní úprava následuící kaegorie škol: a školy zřizované kraem, obcí nebo svazkem obcí exisuících ve formě eich příspěvkové organizace zřízené podle zákona č. 25/2 Sb., o rozpočových pravidlech územních rozpočů, v planém znění; b školy zřizované kraem, obcí nebo svazkem obcí exisuících ve formě školské právnické osoby zřízené podle zákona č. 56/24 Sb., školský zákon, v planém znění; c školy zřizované příslušnými minisersvy ve formě sání příspěvkové organizace nebo organizační složky sáu podle zákona č. 29/2 Sb., o maeku sáu, v planém znění; d školy zřizované sáem regisrovanými církvemi nebo náboženskými společnosmi ve formě školské právnické osoby, obecně prospěšné společnosi, obchodní společnosi nebo církevní právnické osoby; e školy zřizované osobou soukromého práva fyzickou nebo právnickou ve formě školské právnické osoby, obecně prospěšné společnosi nebo obchodní společnosi. Rozhodnuí o volbě vhodné právní formy, kerou zákon aprobue, e plně v pravomoci zřizovaele školy. Zároveň plaí, že akákoliv právnická osoba může současně vykonáva činnos školy i školského zařízení, 7

18 nebo i více škol a více školních zařízení. V praxi e edy možné, a časo např. z ekonomického pohledu účelné, aby např. na území edné obce exisovala pouze edna právnická osoba, kerá bude vykonáva činnos i několika maeřských nebo základních škol. Jediné "omezení" v omo smyslu se doýká názvu ako zřizované právnické osoby, kerý musí obsahova označení druhu nebo ypu školy. 4.3 Organizace škol Vlasní organizace škol vychází z radičního členění na řídy, případně sudiní skupiny. Zákon zmocňue Minisersvo školsví, mládeže a ělovýchovy vyda prováděcí právní předpis, ve kerém se sanoví nenižší a nevyšší poče žáků ve řídách. Tímo e předpisem e v současné době vyhláška MŠMT č. 48/25 Sb., o základním vzdělávání a někerých náležiosech plnění povinné školní docházky, v planém znění, kerá m. v usanovení 4 sanoví, že nenižší průměrný poče žáků ve řídě v běžných základních školách e 7 a nevyšší poče žáků ve řídě e 3. Tímo kvaniaivním vymezením minisersvo nasavue opimální poče žáků ve řídě, a o ak z hlediska pedagogického, ak z hlediska ekonomického. Zákon o všem z ako vymezeného limiu poču žáků zná dvě výimky. Jednak může zřizovael povoli navýšení nebo snížení poču žáků a o až o 4, zaváže-li se hradi chyběící finanční prosředky nezbyné pro řádný chod školy, nebo není-li o na úmu kvaliě vzdělávací činnosi a sou zároveň splněny podmínky bezpečnosi a ochrany zdraví. Druhá výimka se doýká všech zřizovaelů škol, kerými nesou sá, kra, obec nebo svazek obcí, keří ak nesou vázáni při povolení výimky z nenižšího poču žáků limiem 4 žáků nebo sudenů. Novela školského zákona č. 383/25 Sb., ak umožnila výrazně věší míru flexibiliy při sanovení nenižšího poču žáků ěm zřizovaelům škol, kerými sou zpravidla osoby soukromého práva nebo církve a náboženské společnosi. 4.4 Financování škol a školských zařízení Oázka hospodaření a zeména doačního financování škol a školských zařízení od sebe poměrně výrazně odlišue ednolivé školy dle eich zřizovaele. Na základě usanovení 6, ods. - 4 se ze sáního rozpoču poskyuí finanční prosředky na následuící činnos: školy a školská zařízení zřizované obcemi nebo svazky obcí a krai - play, náhrady plaů, nebo mzdy a náhrady mezd, odměny za pracovní pohoovos, - odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, - odsupné, - výdae na úhradu poisného na sociální zabezpečení a příspěvku na sání poliiku zaměsnanosi, - výdae na úhradu poisného na všeobecné zdravoní poišění, - příděly do fondu kulurních a sociálních pořeb a osaní náklady vyplývaící z pracovněprávních vzahů, - výdae na nezbyné zvýšení nákladů spoených s výukou děí, žáků a sudenů zdravoně posižených, - výdae na učební pomůcky, školní pořeby a na učebnice, pokud sou podle zákona poskyovány bezplaně, - výdae na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosi, keré přímo souviseí s rozvoem škol a kvaliou vzdělávání 2 školy a školská zařízení zřizovaná regisrovanými církvemi nebo náboženskými společnosmi, kerým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvlášního práva zřizova církevní školy - play, náhrady plaů, nebo mzdy a náhrady mezd, odměny za pracovní pohoovos, - odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, - odsupné, - výdae na úhradu poisného na sociální zabezpečení a příspěvku na sání poliiku zaměsnanosi - výdae na úhradu poisného na všeobecné zdravoní poišění, - příděly do fondu kulurních a sociálních pořeb a osaní náklady vyplývaící z pracovněprávních vzahů, - výdae na nezbyné zvýšení nákladů spoených s výukou děí, žáků a sudenů zdravoně posižených, - výdae na učební pomůcky, výdae na školní pořeby a na učebnice, pokud sou podle ohoo zákona poskyovány bezplaně, - výdae na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosi, keré přímo souviseí s rozvoem škol a kvaliou vzdělávání, - nezbyné neinvesiční výdae spoené s provozem škol a školských zařízení a na invesiční výdae zařazené do programu podle zvlášního právního předpisu, 8

19 - na všechny výše uvedené zdroe ze sáního rozpoču se v případě církevních škol vzahue výimka výdaů na pořízení a zhodnocení dlouhodobého maeku. Tao výimka se ovšem nevzahue na výdae na učební pomůcky. 3 školy a školská zařízení zřizované subeky soukromého práva - finanční prosředky ze sáního rozpoču na činnos všech ěcho "soukromých" škol se poskyuí na základě zákona č. 36/999 Sb., o poskyování doací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozděších předpisů, a o za předpokladu, že uzavřou smlouvu s kraským úřadem - doace ěmo "soukromým" školám se poskyue pouze k financování neinvesičních výdaů souviseících s výchovou a vzděláváním ve školách a se službami a vzděláváním, keré doplňuí nebo podporuí vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisí, nebo zaišťováním úsavní a ochranné výchovy nebo prevenivně výchovné péče ve školských zařízeních a s běžným provozem školy a školského zařízení s výimkou náemného v rámci smlouvy o koupi naaé věci uzavřené po. lednu 997 a reklamy, a u právnických osob, keré poskyuí vzdělávání a školské služby pro děi, žáky a sudeny se zdravoním posižením, i s rehabiliací. - doace se sanoví procenním podílem z normaivu ako ročního obemu neinvesičních výdaů, mzdových prosředků a zákonných odvodů připadaících na edno díě, žáka nebo sudena ve srovnaelném oboru vzdělání a formě vzdělávání ve škole nebo ve srovnaelné školské službě ve školském zařízení zřizovaném kraem nebo minisersvem. V případě základních škol se edná o 6 % z normaivu. Teno procenuální podíl se může zvýši až na % při splnění podmínek zákonem sanovených. Z výše uvedených zákonných usanovení edy vyplývá, že u veřených škol a školských zařízení zapsaných v resříku škol sou z prosředků sáního rozpoču financovány zeména mzdové náklady a další výdae souviseící s pracovněprávními vzahy pedagogických i nepedagogických zaměsnanců. Pokud de o invesiční a provozní výdae a výdae doucí nad rozsah prosředků pocházeících ze sáního rozpoču, dou v případě veřených škol v plné výši za zřizovaelem. Výrazně odlišná e ovšem právní úprava financování církevních škol, na eichž činnos sou přímo ze sáního rozpoču vyčleněny prosředky pokrývaící ak náklady mzdové, ak provozní, s výimkou výdaů na pořízení a zhodnocení dlouhodobého maeku. Financování soukromých škol se poom řídí zvlášním zákonem č. 36/999 Sb. Školský zákon aké v usanovení 63, ods. 2 umožňue obcím a kraům čerpa ze sáního rozpoču zvlášní doaci určenou k čásečné úhradě výdaů na provoz právnických osob vykonávaících činnos škol a školských zařízení, keré sou zřízeny právě kraem, obcí nebo svazkem obcí. Jedná se edy o přímou doaci na neinvesiční výdae školy, kerá se sává přímem rozpoču obce nebo krae. Vedle financování škol a školských zařízení ze sáního, resp. kraského nebo obecního rozpoču e zapořebí ešě zmíni usanovení 23 školského zákona, keré v souladu čl. 33 Lisiny základních práv a svobod vymezue, za aké vzdělávání a v akých školách a školských zařízeních lze požadova úplau. Co se ýče základních a sředních škol lze požadova finanční úplau pouze u ěch škol, keré nesou zřizovány obcí, kraem nebo svazkem obcí. V praxi se edy opě edná o školy soukromé nebo církevní. Co se ýče škol maeřských, lze požadova úplau ve všech ypech škol včeně veřených s výimkou posledního ročníku maeřských škol zřizovaných sáem, kraem, obcí nebo svazkem obcí. 9

20 5. Rozbor ekonomických nákladů na činnos základních škol zřizovaných měsem Veselí nad Moravou Rozbor nákladovosi provozu škol byl zpracován na ednolivé školy zvlášť, a o podle ednolivých druhů výdaů od roku Byly posuzovány mzdové náklady pedagogických pracovníků, provozních zaměsnanců, provozní a invesiční prosředky. Jednolivé výdae byly alernaivně přepočíány na ednoho žáka. Podkladem pro rozpoče sáních finančních prosředků sou výkonové výkazy, keré školy vyplňuí vždy k 3.9. kalendářního roku, dle poču děí a žáků v ěcho výkazech uvedených e pak normaivně sanoven poče pedagogických i provozních zaměsnanců - přepočené počy zaměsnanců úvazky - a s ím souviseící finanční prosředky Náklady zřizovaele Měso Veselí nad Moravou ako zřizovael níže uvedených a posuzovaných škol vynakládá ze svého rozpoču nemalé prosředky na zaišění eich činnosi. Pro celkový obraz vynaložených prosředků z rozpoču měsa na školská zařízení přikládáme graf č. 8, ve kerém se zobrazuí provozní náklady ednolivých škol, a graf č. 9, kerý ukazue vynaložené invesiční náklady zřizovaele. V grafech sou uváděny ZŠ Zarazice a ZŠ Milokošť samosaně, i když v současné době sou součásí ZŠ a MŠ Komenského resp. ZŠ a MŠ Huník. Graf 8: Invesiční a provozní náklady zřizovaele na činnos základních a maeřských škol ve Veselí nad Moravou v leech provozní výdae invesiční výdae 5 Údae uvedené v grafech v éo kapiole vycházeí z podkladů zpracovaných Odborem ekonomickým a Odborem rozvoe a správy měsa Měsského úřadu Veselí nad Moravou. 2

21 Graf 9: Provozní náklady zřizovaele vynakládané na činnos ednolivých základních škol ve Veselí nad Moravou v leech 2-26 v abulce v is. Kč 6, 4, 2,, ZŠ Huník ZŠ Milokošť ZŠ Komenského ZŠ Zarazice Zeména s ohledem na zvyšuící se ceny energií dochází k posupnému nárůsu provozních výdaů spoených s činnosí základních škol. Invesiční výdae do školních budov byly v uplynulých leech zpravidla alespoň čásečně kryy z mimořádných doací ze sáního nebo kraského rozpoču. V roce 22 prošla ZŠ Komenského rekonsrukcí vyápění a celkovou údržbou ve výši 6,7 mil. Kč. V roce 23 byly náklady na uo školu zvýšeny o rekonsrukci ělocvičny ve výši 65 is. Kč a v následuícím roce činily yo náklady 46 is. Kč. V roce 25 proběhla oprava fasády na ZŠ Huník v celkové výši 3,5 mil. Kč a na ZŠ Komenského v celkové výši 4 mil. Kč. V roce 26 byly z rozpoču měsa vyčleněny prosředky na opravu sřechy ZŠ Komenského ve výši 9,7 mil. Kč. Alarmuící e však zeména nárůs provozních výdaů zřizovaele na činnos základních škol v přepoču na neusále klesaící poče žáků ěcho škol. Je pořeba si uvědomi, že vlivem snižování poču žáků rosou přepočené náklady zřizovaele na provoz, a o od roku 2 do roku 26 éměř o % u někerých školských zařízení. Nepřisoupí-li zřizovael k zásadnímu opaření, lze předpokláda, že s ohledem na poče žáků veselských základních škol v roce 23 bude přepočená výše provozních nákladů dosahova čásky cca 26 isíc Kč. Graf 2: Provozní náklady zřizovaele na činnos základních škol ve Veselí nad Moravou v přepoču na ednoho žáka ěcho škol v leech Kč Kč na ednoho žáka

22 Graf 2: Provozní náklady zřizovaele na činnos ednolivých základních škol ve Veselí nad Moravou v přepoču na ednoho žáka ěcho škol v leech Kč Kč 5 Kč Kč ZŠ Huník ZŠ Milokošť ZŠ Komenského ZŠ Zarazice Náklady zřizovaele na údržbu a provoz ednolivých školských zařízení rok od roku soupá. Budovy škol zasarávaí a e nuné e i z bezpečnosního hlediska neusále udržova, což e značně neekonomické. Omezování provozních výdaů s ohledem na klesaící poče žáků v ednolivých budovách škol e poměrně obížné s výimkou ěch čásí budov, keré lze zcela odděli. Je proo z ekonomického hlediska nezbyné, aby zřizovael přisoupil k zásadnímu opaření, keré bude reagova na eno nepříznivý demografický vývo. 22

23 5.2 Kapacia školských zařízení V rámci zkoumání a posuzování efekivního hospodaření v oblasi školsví ve měsě Veselí nad Moravou e dalším podsaným ukazaelem využií kapaci školských zařízení z hlediska poču žáků a kapaciních možnosí ednolivých budov. Z analýzy vyplynuly následuící výsledky obsazenosi budov: Graf 22: Využií celkové kapaciy základních škol zřizovaných měsem Veselí nad Moravou v leech rok % 2% 4% 6% 8% % volná kapacia využiá kapacia Graf uvádí celkovou kapaciu základních škol ve Veselí nad Moravou, kerá dle resříku škol a školských zařízení MŠMT činí 22 mís a v závislosi na časovém období zobrazue míru eího využií dle poču žáků, keří yo školy navšěvuí. Již v leošním roce dosahue míra využií kapaciy základních škol pouhých 5 %. S ohledem na dále klesaící poče žáků viz graf č. 23 bude bez zásahu zřizovaele čini v roce 23 míra využií školské kapaciy iž dokonce pouhých 4 %. Graf 23: Využií kapaciy ZŠ Huník a ZŠ Komenského v roce 27 ZŠ Huník vč. Milokoši ZŠ Komenského vč. Zarazic volná kapacia využiá kapacia volná kapacia využiá kapacia 23

24 Výše uvedené grafy naznačuí, že sávaící využií kapaciy školy ZŠ Komenského vč. budovy v Zarazících se pohybue na úrovni 52 %. Samoná budovy školy v Zarazících e však vyížena pouze na úrovni 36 %. Kapacia školy ZŠ Huník vč. budovy školy v Milokoši e dnes využívána na úrovni 5 %. Samoná budova školy v Milokoši e pak využia v úrovni 45 %. V závislosi na snižování poču žáků na ednolivých školách se odkrývaí rezervy v kapaciě ednolivých škol. Kapaciy budov z hlediska zaplněnosi učeben sou využiy z max %. Z hlediska efekivního řízení a vynakládání finančních prosředků e nuné zváži, zda-li by nebylo např. vhodné převés žáky ze ZŠ Zarazice do budovy ZŠ Komenského a žáky ze ZŠ Milokošť převés do ZŠ Huník. Další varianou e využí volné prosory škol pro komerční účely např. formou pronámu prosor iným právnickým osobám apod. Viz dále: Možné posupy při opimalizaci škol kap.6 ZŠ Huník bez budovy v Milokoši má celkovou kapaciu učeben pro 8 žáků. V současné době e celkový poče žáků všech škol zřizovaných měsem 35. Trend ukazue, že se poče žáků bude v průběhu dalších le nadále pozvolna snižova. Oázkou do budoucna zůsává, zda-li e efekivní, aby měso Veselí nad Moravou zřizovalo dvě samosané právnické osoby a financovalo chod několika budov určených pro základní školy. 5.3 Personální a mzdové náklady K celkovému zhodnocení nákladovosi ednolivých škol e zapořebí provés éž analýzu mzdových nákladů. V roce 25 došlo ke sloučení ZŠ Milokošť se ZŠ Huník, keré se odrazilo ve snížení mzdových nákladů přibližně o mil. Kč. V émže roce se aké sloučila ZŠ Zarazice se ZŠ Komenského a výsledkem e úspora mzdových nákladů ve výši cca 6 is. Kč. V grafu uvádíme samosaně ZŠ Zarazice a ZŠ Milokošť i v leech 25 a 26, i když byly sloučeny pod školy ZŠ Komenského a ZŠ Huník. Graf 24: Mzdové náklady ednolivých základních škol zřizovaných měsem Veselí nad Moravou 5, Kč, Kč 5, Kč, Kč ZŠ Huník ZŠ Milokošť ZŠ Komenského ZŠ Zarazice Z grafu e zřemá proichůdná endence navyšování arifní složky mezd pedagogických i nepedagogických pracovníků škol na sraně edné, a na sraně druhé klesaící poče žáků. Proo pro názorněší přehlednos uvádíme v následuícím grafu přepoče mzdových nákladů na ednoho žáka v ednolivých školách. Mzdové náklady sou odvozeny od celkového poču žáků na dané škole a celkové výši mzdových nákladů na personál pedagogičí pracovníci i provozní zaměsnanci. Z grafu e parné, že mzdové náklady na žáka vzrosly od roku 2 u někerých škol éměř o %. Nárůs e ovlivněn klesaícím počem žáků oproi éměř konsannímu poču zaměsnanců. 24

25 Graf 25: Mzdové náklady ednolivých základních škol zřizovaných měsem Veselí nad Moravou v přepoču na ednoho žáka ěcho škol v leech 2-26 Mzdové náklady na žáka v Kč 3 Kč 2 Kč Kč Kč ZŠ Huník ZŠ Milokošť ZŠ Komenského ZŠ Zarazice Do budoucna e opě nuné zváži celkovou nákladovos a personální obsazení ednolivých škol ak, aby byla zachována kvalia poskyovaného vzdělávání a zároveň, aby byly efekivně využiy prosředky čerpané ze sáního rozpoču. 5.4 Rozbor posuzuící ekonomickou náročnos maeřských škol Měso Veselí nad Moravou e zřizovaelem několika maeřských škol. Jak iž bylo popsáno v kapiole 2.3., funguí dvě maeřské školy pod základními školami MŠ Zarazice a MŠ Milokošť, další ři maeřské školy funguí ako samosané právnické osoby se sauem příspěvkové organizace a poslední MŠ Kollárova e zařazena pod základní školu Kollárova, eímž zřizovaelem e Jihomoravský kra. Jakkoliv se v současné době edná o možném převodu zřizovaelské funkce k éo maeřské škole na měso, přeso není v následuících přehled zahrnua. Pro rozbor vynakládaných prosředků z rozpoču měsa do oblasi školsví e nuné zohledni aké finanční náročnos ednolivých maeřských škol, eichž zřizovaelem e měso čili všechny výše uvedené kromě MŠ Kollárova. V grafu č.26 uvádíme přehled vzrůsaících nákladů zřizovaele měsa na provoz ěcho školských zařízení. Graf 26: Provozní náklady na činnos maeřských škol zřizovaných měsem Veselí nad Moravou v leech 2 26 v is. Kč 2, Kč, Kč 8, Kč 6, Kč 4, Kč 2, Kč, Kč MŠ Zarazice při ZŠ Zarazice MŠ Milokošť při ZŠ Milokošť MŠ Huník MŠ 24. dubna MŠ Tyršova

26 Pro přehlednos sme vypracovali graf přepočených nákladů zřizovaele na edno díě v maeřských školách zřizovaných měsem Veselí nad Moravou. Graf 27: Přepočené náklady zřizovaele na díě v ednolivých maeřských školách MŠ Zarazice při ZŠ Zarazice MŠ Milokošť při ZŠ Milokošť MŠ Huník MŠ 24. dubna MŠ Tyršova Výrazná odlišnos přepočených nákladů zřizovaele na ednoho žáka v ednolivých maeřských školách e do značné míry způsobena skuečnosí, že na MŠ Huník a MŠ 24. dubna fungue vlasní kuchyně a ídelna. V osaních maeřských školách sou pouze ídelny s výdenou. Přeso e ovšem nepoměr ve prospěch MŠ 24. dubna zarážeící a zřizovaeli lze doporuči konrolu efekiviy vynakládaných finančních prosředků. Graf 28: Přepočené mzdové náklady na díě v ednolivých maeřských školách zřizovaných měsem Veselí nad Moravou MŠ Zarazice při ZŠ Zarazice MŠ Milokošť při ZŠ Milokošť MŠ Huník MŠ 24. dubna MŠ Tyršova

27 Mzdové náklady rozpočené na díě se úměrně zvyšuí nebo snižuí vlivem poču děí v MŠ v průběhu ednolivých le. Poče děí e éměř sabilní, výhledově bude mí spíše mírně klesaící charaker. Tomu by se měl posupně přizpůsobova i poče pedagogických i nepedagogických pracovníků. Rozbor vynakládaných prosředků na mzdy, provoz a údržbu ednolivých maeřských škol v leech 2 25 ukazue, že se náklady na yo zařízení zvyšuí, a o bez ohledu na poče děí a zaměsnanců, kerý e vcelku vyrovnaný a podsaně nesoupá ani neklesá. Oázkou zůsává, do aké míry sou kapaciy ednolivých maeřských škol využívány, aké e sáří ednolivých budov a v akém echnickém savu yo budovy sou. Zvlášě e však zapořebí zohledni ekonomickou i adminisraivní efekiviu případného sloučení všech maeřských škol zřizovaných měsem do edné příspěvkové organizace. Při vhodném nasavení pravomocí mezi sauárním orgánem ako zřízené příspěvkové organizace a vedoucími eích organizačních složek edy sávaících maeřských škol lze předeí i nežádoucímu efeku akovéo koncenrace v podobě uniformního programu, ež yo maeřské školy nabízeí. 27

28 6. Možné posupy při opimalizaci škol ve Veselí nad Moravou 6. Možné posupy při opimalizaci základních škol V návrhu opimalizace školských zařízení sme vycházeli ednak z vývoových endencí a prognóz poču děí na základních školách a poču živě narozených děí ve měsě Veselí nad Moravou a ednak z finanční analýzy rozpočových výdaů ednolivých škol. Dále sme přihlédli k ypickému evu ve měsě Veselí nad Moravou, kerým e migrace. Sěhování se do věších měs, ať už z důvodu zaměsnanosi či iného, se sává sále časěším fenoménem. Dochází ak úbyku obyvael nikoli pouze vlivem nízkých hodno porodnosi, případně vyšší míry úmrnosi, ale právě díky migračním procesům. Tao kapiola zpracovávané analýzy předkládá zadavaeli ři možnosi opimalizace školských příspěvkových organizací zřizovaných měsem Veselí nad Moravou: 6.. VARIANTA. - zrušení budov škol v Zarazících a v Milokoši Popis variany č. : V první varianě navrhueme a doporučueme zruši zv. odloučená pracovišě ZŠ Huník a ZŠ Komenského. Jedná se o budovy základních škol v Zarazicích a Milokoši, keré dnes navšěvuí pouze žáci prvního supně a navíc ani ne ve všech ročnících. 6 Důvodem pro oo rozhodnuí e zeména nevyužiá kapacia budov obou škol. ZŠ Komenského má celkovou kapaciu 82 žáků z oho hlavní budova 7 žáků, ale celková současná využielnos e 52 %. ZŠ Huník má celkovou kapaciu 2 z oho hlavní budova 8, v roce 27 e eí kapacia využia pouze z 5 %. Dále e řeba přihlédnou k demografickým prognózám uvedeným v kapiole 3, keré poukazuí na dlouhodobě klesaící endenci v poču narozených děí. Vzhledem ke kapaciě hlavní budovy ZŠ Huník i hlavní budovy ZŠ Komenského a vzhledem k současné využielnosi školy doporučueme sloučení neen formální, ale i fyzické, což znamená přesun žáků a pedagogického sboru z Milokoši na hlavní budovu ZŠ Huník a přesun žáků a pedagogického sboru ze Zarazic na hlavní budovu ZŠ Komenského. Budovy škol v Milokoši a Zarazicích by mohly zůsa v maeku měsa. Vlasník pak určí eich další využií zeména v oblasi veřených služeb. Lze předpokláda, že budovy škol by byly využielné ak pro akiviy děské zámové cenrum volného času, pobočka umělecké školy, sporovní oddíly apod., ak např. pro akiviy v oblasi sociální kluby akivního sáří apod.. Podle usanovení 38, ods. zákona č.28/2 Sb., o obcích, v planém znění, musí bý maeek obce využíván účelně a hospodárně, čehož by mělo bý v rámci éo variany dosaženo. V rámci éo variany lze uvažova o zaišění dopravní obslužnosi pro děi prvního supně formou školního auobusu. K omu viz kapiola 7.2. Rizika variany č. : Školy v Zarazících i v Milokoši sou silně vnímány ako součás svébyné kulury ěcho měsských čásí. Probíhá v nich neen vlasní výuka děí v rámci prvního supně základní školy, ale i další akiviy souviseící s veřeným živoem. Zde e však zapořebí zdůrazni, že yo akiviy mohou nadále rva, a o za předpokladu, že měso ako vlasník ěcho budov nalezne eich vhodné a hospodárné využií. Z hlediska pracovněprávních vzahů nedode k zásadním změnám. V případě převodu zaměsnavaele nebo eho čási, převodu úkolů nebo činnosí zaměsnavaele k inému zaměsnavaeli přecházeí práva a povinnosi z pracovněprávních vzahů vždy v plném rozsahu na přeímaícího zaměsnavaele dle 338 a následuících Zákoníku práce, aniž by bylo řeba konči pracovní poměry zaměsnanců a navazova nové. 6 Ve školním roce 27/28 byla v budově školy v Zarazících oevřena pouze edna řída v rámci prvního, řeího a čvrého ročníku. 28

29 V omo případě se však edná o zaměsnavaele seného, a udíž by šlo pouze o přesun pracovišě zaměsnanců se zachováním sené pracovní náplně ěcho zaměsnanců. Využií sávaícího provozního personálu záleží na rozhodnuí ředielů škol o možnosi eich uplanění v hlavních budovách škol, nebo na rozhodnuí vlasníka o eich využií v rámci nového využií budov. Přínosy variany č. : - navýšení využié kapaciy hlavních budov škol ZŠ Huník na 56,3 % a ZŠ Komenského na 6 %, - úspora v provozních výdaích cca, mil Kč ročně, - úspora v provozním personálu cca,5 mil Kč ročně. Zhodnocení variany č. : Navrhovaná variana č. e pouze dílčí úpravou, kerou nelze sysémově označi za opimalizaci. Kapaciní využií hlavních budov škol e zanedbaelné. Také předpokládaná finanční úspora e problemaická vzhledem k oázce budoucího využií obou budov škol. Tao variana by edy měla bý vnímána pouze ako součás výrazněších změn definovaných níže VARIANTA 2 koncenrace žáků v ediné škole Popis variany č. 2: Vzhledem k celkové kapaciě hlavní budovy ZŠ Huník, což e 8 žáků, doporučueme ponecha pouze uo ednu školu nadále zřizovanou měsem Veselí nad Moravou a koncenrova v ní všechny žáky sávaících základních škol. Sávaící poče žáků základních škol zřizovaných měsem e 35 a nadále bude klesa. Budovy škol v Milokoši, v Zarazicích a ZŠ Komenského by mohly zůsa v maeku měsa. Vlasník pak určí eich další využií zeména v oblasi veřených služeb. Lze předpokláda, že zeména budovy škol v Zarazících a v Milokoši by byly využielné ak pro akiviy děské zámové cenrum volného času, pobočka umělecké školy, sporovní oddíly apod., ak např. pro akiviy v oblasi sociální kluby akivního sáří apod.. Tao variana znamená z právního hlediska sloučení škol. V akovém případě e nuné poda žádos o změnu zápisu v resříku škola školských zařízení. Žádos o změnu iž dříve zapsané školy, předškolního nebo školského zařízení obsahue sručný popis změny, eí důvody, finanční dopady na sání rozpoče a odkazy na přílohy. V seznamu příloh se u položek, kerých se změna neýká uvede odkaz na č.. rozhodnuí o zařazení do síě škol, resp. o zápisu do resříku, kerým byly yo údae dříve schváleny. Součásí žádosi o změnu musí bý vždy ekonomický rozbor, ve kerém se vyčíslí finanční rozdíl nárůsu nebo úspory prosředků čerpaných ze sáního rozpoču ve vzahu k požadované změně. Podle usanovení 38, ods. zákona č.28/2 Sb., o obcích, v planém znění, musí bý maeek obce využíván účelně a hospodárně, čehož by mělo bý v rámci éo variany dosaženo. V rámci éo variany doporučueme zaišění dopravní obslužnosi pro žáky zeména prvního supně formou školního auobusu. Budova ZŠ Huník se nachází na okrai měsa a eí dosupnos z iných okraových čásí by byla problemaická. K omu viz kapiola 7.2. Rizika variany č.2: Vzhledem ke skuečnosi, že by se ednalo o přesun éměř 5 žáků ze ří budov škol, lze předpokláda silný veřený nesouhlas s akovým rozhodnuím. Školy v Zarazících i v Milokoši sou navíc silně vnímány ako součás svébyné kulury ěcho měsských čásí. Probíhá v nich neen vlasní výuka děí v rámci prvního supně základní školy, ale i další akiviy souviseící s veřeným živoem. Zde e však zapořebí zdůrazni, že yo akiviy mohou nadále rva, a o za předpokladu, že měso ako vlasník ěcho budov nalezne eich vhodné a hospodárné využií. Problemaické ovšem bude naléz využií pro budovu školy ZŠ Komenského, kerá navíc prošla v posledních leech nákladnou rekonsrukcí. 29

30 Veškeré sávaící budovy by mohly bý aké využiy k iným účelům, popř. edna budova odprodána nebo pronaímána. To by opě znamenalo navýšení přímů pro měso, keré by ako získané prosředky mohlo invesova opě do školsví, např. nákupu školního auobusu, do rekonsrukce a modernizace ZŠ Huník, na nákup vybavení či iných školních pomůcek ad. Finanční prosředky by ak zůsaly v kapiole školsví v rozpoču měsa a nebyly by využiy k iným účelům. V oázce pracovněprávních vzahů e řeba vycháze ze skuečnosi, že v případě převodu zaměsnavaele nebo eho čási, převodu úkolů nebo činnosí zaměsnavaele k inému zaměsnavaeli přecházeí práva a povinnosi z pracovně právních vzahů vždy na přeímaícího zaměsnavaele, aniž by bylo řeba konči pracovní poměry zaměsnanců a navazova nové. Pokud by mělo doí ke snížení savu zaměsnanců, e řeba brá v poaz pořebnou kvalifikaci daného učielského sboru a využí odborný poenciál a zkušenosi ednolivých pedagogických pracovníků Přínosy variany č. 2: - navýšení využié kapaciy hlavní budovy školy ZŠ Huník na 96 % posupně bude eno podíl klesa vzhledem ke klesaícímu poču žáků až na 77 % v roce 23, - úspora v provozních výdaích cca 6, mil Kč ročně, - úspora v provozním personálu cca 2,5 mil Kč ročně, - úspora na mzdách pedagogických pracovníků cca 2,6 mil ročně, - možný ekonomický přínos z námu budov škol. Zhodnocení variany č. 2: Navrhovaná variana č. 2 e ze sysémového hlediska opimálním řešením sávaící siuace. Využií kapaciy školy v rozmezí 8 % 9 % se ednak proeví poziivně v hospodaření éo školy a ednak bude mí poziivní vliv na kvaliu výuky. Nevýhodou zůsává poloha ZŠ Huník nacházeící se na okrai měsa. Proo doporučueme uo varianu zvoli pouze za předpokladu řešení dopravní obslužnosi pomocí školního auobusu VARIANTA 3 převod zřizovaelské funkce edné ze sávaících škol na iný subek Popis variany č. 3 Poslední navrhovaná variana předsavue kompromisní řešení mezi sávaící siuací a radikálním rozhodnuím o fakickém zrušení ří škol. Přeso ao variana přináší výraznou úsporu ve výdaích měsského rozpoču. V rámci řeí variany doporučueme, aby měso nadále bylo zřizovaelem ZŠ Huník. Zřizovaelská funkce k ZŠ Komenského ako kapacině menší školy by byla převedena na soukromý nebo církevní subek. Vznikem éo nové školy, poskyuící vzdělání ak v. ak ve 2. supni základní školy, by došlo k zavedení zdravého konkurenčního prosředí mezi základními školami ve měsě Veselí nad Moravou. Žáci, poažmo eich rodiče, by se ak mohli rozhodnou pro danou školu na základě obsahu a způsobu výuky, podle nabízené zaímavé a arakivní mimoškolní činnosi, ad. Mohlo by doí k věší profilaci vzdělávacích programů. Ačkoli základní školsví nedisponue zdaleka akovou mírou obsahové diverziy ako školsví sřední, možnos výběru mezi školou soukromou, resp. církevní a školou obecní může bý do značné míry zaímavou a rozhoduící. Školy se vybavuí moderní echnikou, nabízeí rozšířenou výuku zeména informační echniky, cizích azyků, ale aké umělecké nebo sporovní zaměření. Učielé hledaí nové přísupy k výuce, upoušěí od dosud obvyklého přednášení učiva ke sále věšímu zapoení žáků do vyučovacího procesu. Úbyek žáků v kombinaci s financováním škol vyváří lak na snižování poču říd ve školách s nepříemným dopadem v personální oblasi, popř. k rušení škol ako akových. Žáci se sávaí pro školu velmi důležiými a rozhodování rodičů budoucích školáků má vliv na perspekivu každé základní školy. Financování soukromých nebo církevních škol e odlišné od škol zřizovaných obcemi k omu viz kapiola 4.4. V zásadě lze říci, že zaímco školy zřizované obcemi maí ze sáního rozpoču hrazeny zeména mzdové náklady pedagogických i provozních zaměsnanců a výdae provozní a invesiční sou v plné míře 3

31 hrazeny z rozpoču zřizovaele edy obce, školy církevní maí kromě mzdových nákladů hrazeny ze sáního rozpoču aké výdae provozní. Školy soukromé maí možnos získa ze sáního rozpoču doace, ale vždy pouze v určié procenní výši, neboť se u ěcho škol počíá alespoň s čásečnou úhradou nákladů školy ve formě školného. Čisě z ekonomického pohledu lze edy doporuči převod školy na školskou právnickou osobu zřízenou příslušným církevním subekem. Taková škol má nárok na čerpání finančních prosředků ze sáního rozpoču v nevyšší možné míře. Budova školy ZŠ Komenského by mohla zůsa ve vlasnicví měsa a nový zřizovael by i měl od měsa pouze pronaaou. Právní vzahy mezi měsem a novým zřizovaelem školy by byly upraveny rámcovou smlouvou, kerá podléhá schválení Zasupielsvem měsa Veselí nad Moravou. Posup při změně a rušení sávaící školské příspěvkové organizace měsa e popsán v kapiole č. 7.. Podle usanovení 38, ods. zákona č.28/2 Sb., o obcích, v planém znění, musí bý maeek obce využíván účelně a hospodárně, čehož by mělo bý v rámci éo variany dosaženo. Z hlediska škol v Zarazících a v Milokoši lze v rámci éo variany uvažova ak o eich servání, ak o převedení eich zaměsnanců i žáků pod ŽS Huník nadále zřizovanou měsem, nebo pod ZŠ Komenského zřizovanou odlišným subekem. Rozhodnuí bude v omo případě samozřemě na zřizovaeli ěcho škol. Z dlouhodobého pohledu se však i v omo případě eví exisence ěcho škol ako problemaická a neefekivní. Rizika variany č. 3 Převod zřizovaelské funkce na subek odlišný od měsa může bý vnímán negaivně ze srany veřenosi. Proo e zapořebí zdůrazni argumenaci, že bez ohledu na zřizovaele musí dnes v České republice akákoliv škola splňova kriéria sanovená rámcovým vzdělávacím programem schváleným Minisersvem školsví, mládeže a ělovýchovy. Změnou zřizovaelské funkce edy nedochází k zásadní obsahové změně výuky na škole. V oázce pracovněprávních vzahů e řeba vycháze ze skuečnosi, že v případě převodu zaměsnavaele nebo eho čási, převodu úkolů nebo činnosí zaměsnavaele k inému zaměsnavaeli přecházeí práva a povinnosi z pracovně právních vzahů vždy na přeímaícího zaměsnavaele, aniž by bylo řeba konči pracovní poměry zaměsnanců a navazova nové. Při aplikaci éo variany lze předpokláda, že narose migrace žáků v závislosi na zvolenou školu. Míso bydlišě už edy nebude ediným a rozhoduícím kriériem při volbě školy. Proo i v rámci éo variany doporučueme zváži možnos zřízení školského auobusu, kerý zaisí dopravní obslužnos zeména žákům říd prvního supně. Přínosy variany č. 3 - zavedení zdravé míry konkurenčního prosředí mezi základními školami ve Veselí nad Moravou, - zachování exisence obou škol bez negaivních dopadů na rozpoče měsa, - úspora v provozních výdaích ZŠ Komenského cca 4,9 mil Kč ročně, - možný ekonomický přínos z námu budov škol. Zhodnocení variany č. 3 Navrhovaná variana č. 3 e kompromisním řešením mezi sávaící siuací a radikálním rozhodnuím uvedeným ve varianě 2. Přeso se ze sysémového hlediska edná o vhodné řešení, neboť ednak zavádí příznivé konkurenční prosředí do vzahu obou školských subeků a ednak přináší výraznou úsporu ve výdaích měsského rozpoču. V návaznosi na rozhodnuí zřizovaele o ponechání škol v Zarazicích a v Milokoši doporučueme zváži řešení dopravní obslužnosi pomocí školního auobusu. 3

32 6.2 Možné posupy při opimalizaci maeřských škol Jakkoliv analyzovaná siuace v maeřských školách ve Veselí nad Moravou není zdaleka ak alarmuící, ako siuace škol základních, uvádíme přeso někeré návrhy, keré předkládáme zřizovaeli ke zvážení. Podle zákona 56/24 Sb., o předškolním, základním, sředním, vyšším odborném a iném vzdělávání školský zákon, v planém znění e obec povinna zaisi podmínky pro předškolní vzdělávání v posledním roce před zaháením povinné školní docházky pro děi s mísem rvalého pobyu na eím území. Tuo povinnos aké měso Veselí nad Moravou plní. Vzhledem k výše uvedeným skuečnosem kapiola 5.4., kdy e zřemé, že maeřské školy funguí rozříšěně, nemaí ednoný řád vedení a sou nesysémově řazeny buď pod základní školou, nebo ako samosané právnické osoby, doporučueme zefekivni fungování ěcho maeřských škol, např. sloučením pod edno vedení. Teno krok by umožnil vés pouze ednu evidenci, adminisraivu, účenicví, sravování apod. a pomohl by ak přispě ke kvaliněšímu a k opimálněší využií osaních zaměsnanců sloučených MŠ. Došlo by aké k výraznému ušeření provozních i mzdových nákladů. Jednou z dalších výhod sloučení maeřských škol e i o, že řediel školy muže rozhodova o opimálním rozmísění děí do ednolivých říd ak, aby eich poče ve řídách byl vyvážený. Pokud se podíváme na vývoové endence a prognózy poču děí v předškolním věku, ak eich poče zůsává sabilní. Demografický vývo v okrese Hodonín neodpovídá vývoi v celém Jihomoravském krai. Proo nelze v dohledné době očekáva výrazný nárůs poču žáků maeřských škol. Důležiým fakorem e, aby případné sloučení maeřských škol do edné příspěvkové organizace nevedlo k nežádoucím změnám v organizaci výchovy a vzdělání. Poče říd a rozsah výuky by zůsal zachován ve seném savu ako dosud. Zákonných zásupců děí a vlasních děí se ak sloučení maeřských škol vůbec nedokne. Praxe v mnoha iných měsech ukazue, že sloučení maeřských škol pod edno vedení se eví ako efekivněší a racionálněší řešení než eich přiřazování k základním školám. 32

33 7. Návrhy posupů při aplikaci doporučených varian 7. Zřízení, změna a zrušení příspěvkové organizace Všechny školy dnes funguící na území měsa Veselí nad Moravou maí právní formu příspěvkových organizací, eichž zřizovaelem e měso Veselí nad Moravou. Výimkou e příspěvková organizace Maeřská škola a Základní škola, Veselí nad Moravou, Kollárova 45, eímž zřizovaelem e Jihomoravský kra. Právní úprava všech příspěvkových organizací zřizovaných veřenoprávními korporacemi e obsažena v zákoně č. 25/2 Sb., o rozpočových pravidlech územních rozpočů, ve znění pozděších předpisů. Příspěvkové organizace sou v usanovení 23, ods. ci. z. charakerizovány ako samosané právnické osoby zřizované obcí nebo kraem, keré zpravidla ve své činnosi nevyvářeí zisk. Zřizovaelská funkce bude vzhledem k předměné problemaice nadále popisována pouze s ohledem na zákon č. 28/2 Sb., obecní zřízení, ve znění pozděších předpisů, akkoliv úprava kraských příspěvkových organizací e obdobná. Příspěvkové organizace sou zřizovány na základě rozhodnuí zasupielsva obce. Tomuo orgánu obce e aké vyhrazeno právo schvalova obsah zřizovacích lisin a všech eich změn, seně ako právo rozhodnou o zrušení příspěvkové organizace viz usanovení 84, ods. 2, písm. e zákona o obecním zřízení. Naproi omu veškeré další zřizovaelské funkce vůči příspěvkovým organizacím sou na základě usanovení 2, ods. 2, písm. b vyhrazeny radě obce. Jedná se edy o akovou pravomoc rady obce, kerou si nemůže vyhradi zasupielsvo obce na základě usanovení 84, ods. 4 ciovaného zákona. Ve vzahu k předměné problemaice e edy zapořebí konsaova, že zasupielsvo obce by vždy muselo rozhodnou o akékoliv změně ve zřizovací lisině školské příspěvkové organizace, seně ako o eím zrušení. Naproi omu v řízení ve věcech resříku škol a školských zařízení, kdy navrhovaelem, resp. účasníkem řízení e právnická osoba, kerá vykonává činnos školy, nebo v případě příspěvkových organizací éž eich zřizovael edy obec, bude k příslušnému rozhodnuí věcně příslušná rada obce viz usanovení 45 zákona č. 56/24 Sb., školský zákon, ve znění pozděších předpisů. Rozhodlo-li by zasupielsvo obce o zrušení příspěvkové organizace vykonávaící činnos školy nebo školského zařízení, e zapořebí v omo rozhodnuí sanovi daum, ke kerému ke zrušení dochází, a zároveň sanovi, v akém rozsahu přecházeí práva a závazky na nové nebo přeímaící organizace. Rozhodne-li zřizovael o zrušení příspěvkové organizace, přecházeí dnem uvedeným v eho rozhodnuí eí práva závazky na zřizovaele. Na základě sanoviska Minisersva práce a sociálních věcí č..23/ ze dne k oázce přechodu práv a povinnosí z pracovně právních vzahů, keré bylo zpracováno na základě žádosi Minisersva školsví, mládeže a ělovýchovy, by v omo případě došlo k přechodu práv a povinnosí vyplývaících z pracovně právních vzahů ve smyslu 338 a následuících zákoníku práce. Podle ohoo usanovení v případě převodu zaměsnavaele nebo eho čási, převodu úkolů nebo činnosí zaměsnavaele k inému zaměsnavaeli přechází práva a povinnosi z pracovně právních vzahů vždy na přeímaícího zaměsnavaele, aniž by bylo pořeba konči pracovní poměry zaměsnanců a navazova nové. K převodu zaměsnavaele, čási zaměsnavaele nebo k převodu úkolů nebo činnosi zaměsnavaele může doí en ehdy, exisue-li pro o právním předpisem předpokládaný důvod, kerý e vyádřen konkréním právním úkonem. Převodem se rozumí změna osoby odpovědné v právním smyslu za činnos dosavadního zaměsnavaele, a o bez ohledu na o, aký e právní důvod převodu, a na o, zda byla na přeímaícího zaměsnavaele převedena vlasnická práva k maeku. Rozhoduícím kriériem pro posouzení převodu zaměsnavaele či činnosi zaměsnavaele e, že přeímaící zaměsnavael e způsobilý pokračova v dosavadní činnosi bývalého zaměsnavaele. Právem předpokládaný e právní úkon, na základě kerého dode k převodu činnosí ze sávaícího zaměsnavaele na zaměsnavaele nového. Tímo právním úkonem může podle našeho názoru bý pouze dohoda smlouva mezi obcí a novým nasupuícím subekem. Jesliže by aková dohoda smlouva chyběla, nebylo by vůbec možné přechod pracovně právních vzahů uskuečni. V éo dohodě musí bý výslovně uvedeno, že dode k převzeí vzdělávací činnosi v plném rozsahu a přechodu práv a povinnosí z pracovně právních vzahů. Dále e nuné, aby došlo k vyvoření prookolu o převzeí zaměsnanců a pracovně právních závazků mezi sávaící příspěvkovou organizací a příspěvkovou organizací nově vznikaící. 33

34 Dále e řeba, aby ve výše uvedené dohodě byly vyasněny právní vzahy k maeku, kerý e užíván sávaící příspěvkovou organizací. Z dohody musí bý zřemé, akým způsobem bude po maekové sránce zaišěna činnos nově zřizované příspěvkové organizace obce zda bude maeek nově zřizovanou příspěvkovou organizací užíván na základě iného, užívacího právního vzahu, např. výpůčky či námu apod.. V oblasi účenicví upozorňueme, že pokud k přechodu zřizovaelských kompeencí má doí v průběhu kalendářního roku, e nuné provés mimořádnou účení závěrku včeně uzavření veškerých účeních a finančních výkazů doporučue oo provés např. k pololeí kalendářního roku. Dále e nuné vypořáda dané období kalendářního roku ak v oblasi prosředků sáního rozpoču, ak v oblasi prosředků od zřizovaele a fondů příspěvkové organizace. Nová příspěvková organizace musí sesavi na zbyek kalendářního roku např. od.9. do 3.2. svů rozpoče, zavés své účenicví, příslušné účení a finanční výkazy ad. Školské zařízení nově zřízené soukromým nebo církevním subekem bude v plném rozsahu plni úkoly obcí zrušené příspěvkové organizace školského zařízení. Přede na ni vzdělávací činnos, kerou zaišťovala zrušená příspěvková organizace, a bude éž plni úkoly zaměsnavaele pro zaměsnance zrušené příspěvkové organizace. Pokud by obec ako dosavadní zřizovael příspěvkové organizace na návrh rady měsa odvolala řediele z funkce z důvodu organizačních změn, eichž důsledkem e zrušení vykonávané funkce dle 66 ods. 4 písm.c zákona č. 56/24 Sb., e nuné nového řediele menova na základě výsledků konkurzního řízení v souladu s 66 ods. 2 zákona č. 56/24 Sb. a vyhlášky č. 54/25 Sb., o náležiosech konkurzního řízení a konkurzních komisích. 7.. Zápis a výmaz školy nebo školského zařízení ze školského resříku Školský resřík e veřený seznam, kerý podle usanovení 4, ods. školského zákona obsahue ednak resřík škol a školských zařízení a ednak resřík školských právnických osob. Zápis do školského resříku ako obligaorní náležios činnosi akékoliv školy nebo školského zařízení nahradil po nabyí účinnosi nového školského zákona předchozí sysém zv. zařazovaní do síě škol. Teprve nabyím účinnosi zápisu školy a školského zařízení do resříku vzniká příslušné právnické osobě, kerá vykonává činnos školy nebo školského zařízení právo poskyova vzdělání a školské služby, právo vydáva doklady o vzdělání a nárok na přidělování finančních prosředků ze sáního rozpoču nebo z rozpoču příslušného územního samosprávného celku. Na základě usanovení 44, ods. se do resříku obligaorně zapisuí následuící údae: - druh a yp školy nebo školského zařízení a eich resorní idenifikáor, - název, sídlo, idenifikační číslo, právní forma a resorní idenifikáor právnické osoby, kerá vykonává činnos školy nebo školského zařízení, - název, sídlo a idenifikační číslo a právní forma zřizovaele školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace, e-li ím právnická osoba, méno a přímení, sání příslušnos, míso rvalého pobyu a daum narození ohoo zřizovaele, e-li ím fyzická osoba, - seznam oborů vzdělání, včeně forem vzdělávání nebo seznam školských služeb, - nevyšší povolený poče děí, žáků a sudenů ve škole nebo školském zařízení, včeně eich odloučených pracovišť, lůžek, sravovaných, říd, skupin nebo iných obdobných ednoek, uvedený v rozhodnuí o zápisu do resříku škol a školských zařízení, - nevyšší povolený poče žáků a sudenů v ednolivých oborech vzdělání a formách vzdělávání, - označení mísa, kde se uskuečňue vzdělávání nebo školské služby, - vyučovací azyk, nede-li o azyk český, - méno, přímení a daum narození řediele školy nebo školského zařízení, - méno a přímení, míso rvalého pobyu a daum narození osoby nebo osob, keré sou sauárním orgánem právnické osoby, kerá vykonává činnos školy nebo školského zařízení, - doba, na kerou e právnická osoba, kerá vykonává činnos školy nebo školského zařízení, zřízena, - den zápisu a den zaháení činnosi školy nebo školského zařízení. Zápis školy nebo školského zařízení, zápis změny v údaích nebo výmaz z resříku probíhá ve zvlášním řízení, ehož účasníkem e vždy navrhovael. Zákon éž v usanovení 45, ods. sanoví, že navrhovaelem e právnická osoba, kerá vykonává činnos školy nebo školského zařízení. Jedná-li se ovšem o příspěvkovou organizaci nebo o školskou právnickou osobu, e účasníkem řízení aké eí zřizovael. Seně ak plaí, že e-li navrhovaelem školská právnická osoba nebo příspěvková organizace, e obligaorní součásí návrhu aké souhlas eího zřizovaele. Zákon aké pamaue na případ časové ísně, kdy např. z důvodu dosud neukončeného řízení o zápis do obchodního resříku, dosud příslušná právnická osoba maící vykonáva činnos školy nebo školského zařízení nevznikla. Proo v usanovení 44, ods. 2 34

35 připouší, aby navrhovaelem byl v akovém případě zřizovael, zakladael nebo iná osoba, kerá e v souladu s planými právními předpisy oprávněna edna za právnickou osobu až do okamžiku eího vzniku. a Výmaz z resříku škol a školských zařízení Zákon v usanovení 5, ods. školského zákona vymezue dva druhy řízení o výmaz z resříku škol a školských zařízení z hlediska dispozice s eho zaháením. Jednak e o dispoziivní řízení, keré orgán vedoucí školský resřík zahaue na žádos navrhovaele v případě příspěvkové organizace zřizované obcí edy na žádos éo příspěvkové organizace se souhlasem rady obce nebo přímo na žádos obce schválené usnesením rady obce, a ednak e o řízení oficiózní, kerou příslušný resříkový orgán zaháí z úřední povinnosi, nasane-li někeré skuečnos zákonem předvídaná. Taxaivní výče ěcho důvodů obsahue usanovení 5, ods., písm. b až g. Zvlášní oprávnění poda návrh na výmaz z resříku škol má pak úsřední školský inspekor na základě výsledků inspekční činnosi. Nabyím právní moci rozhodnuí o výmazu z resříku zaniká právnické osobě, kerá dosud činnos školy vykonávala, oprávnění poskyova vzdělávání a školské služby, a o v rozsahu výmazu. Vykonávala-li edy ao právnická osoba činnos více škol nebo více školských zařízení, může uo činnos nadále vykonáva u ěch z nich, keré nesou rozsahem výmazu dočeny. V rozsahu výmazu aké samozřemě zaniká příslušné právnické osobě nárok na přidělování finančních prosředků ze sáního rozpoču nebo z rozpoču obce, či krae. Dode-li k výmazu školy nebo en oboru vzdělání ze školského resříku, má právnická osoba, kerá činnos školy dosud zaišťovala nebo eí zřizovael, zákonnou povinnos zaisi žákům vzdělávání ve seném nebo obdobném oboru. Usanovení 5, ods. 4 pak zřeelně sanoví povinnos obce pro akový případ: Dodeli k výmazu školy, v níž se plní povinná školní docházka, z resříku škol a školských zařízení, zaisí obec, v níž škola působila, v dohodě s příslušným kraským úřadem, plnění povinné školní docházky eích žáků. b Zápis školy nebo školského zařízení do resříku škol a školských zařízení Řízení o zápisu školy nebo školského zařízení e zahaováno u mísně příslušného kraského úřadu vždy na základě žádosi navrhovaele. Navrhovaelem e i v omo případě příslušná právnická osoba, resp. eí zřizovael. Žádos o zápis pro následuící školní rok se podává nepozděi do 3. září, přičemž resříkový orgán může v případech zvlášního zřeele hodných výimečně prominou zmeškání éo lhůy. Obligaorní náležiosi žádosi o zápis školy nebo školského zařízení do resříku sanoví usanovení 47, ods. školského zákona sou aké uvedeny v Příloze č.5 éo sudie. Na omo mísě e zapořebí z uvedených náležiosí připomenou zeména následuící: - název, sídlo a právní forma právnické osoby, kerá bude vykonáva činnos školy. - rámcový popis personálního a maekového zaišění a financování činnosi školy nebo školského zařízení s ohledem na požadavky rámcového vzdělávacího programu, pokud e sanoven. - doklad osvědčuící vlasnické nebo užívací právo k prosorám, kde bude uskuečňováno vzdělávání. Teno doklad e možné doloži i dodaečně, nepozděi však ke dni zaháení činnosi školy. - méno a přímení, daum narození řediele školy nebo školského zařízení, doklad o eho menování do funkce a doklady osvědčuící splnění předpokladů pro výkon funkce řediele školy nebo školského zařízení podle zákona o pedagogických pracovnících. Teno doklad e možné doloži i dodaečně, nepozděi však ke dni zaháení činnosi školy. - sanovisko obce, na eímž území bude základní škola působi, pokud obec není eím zřizovaelem. Po podání žádosi obsahuící veškeré pořebné náležiosi počíná běže resříkovému orgánu devadesáidenní lhůa, během keré musí o žádosi rozhodnou. Žádos eno orgán zamíne v případě, že v žádosi zisí závažné nedosaky, keré nebyly ani na eho výzvu odsraněny. Dále má eno resříkový orgán pravomoc žádos zamínou z důvodů sanovených v usanovení 48, ods. 3 školského zákona: - žádos není v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoe vzdělávací sousavy České republiky a současně příslušného krae, - nesou dány předpoklady pro řádnou činnos školy nebo školského zařízení po sránce personální, maeriální a finanční, - žádos obsahue nepravdivé údae nebo činnos školy nebo školského zařízení by nebyla v souladu s právními předpisy. 35

36 7.2 Řešení dopravní obslužnosi žáků základních škol Řešením zabezpečení dopravní obslužnosi pro děi ze Zarazic, Milokoši a okolí by byl provoz zv. školního auobusu. Školní doprava e běžným evem v západní Evropě a v České republice k ní řada škol a obcí přisupue. Obec si může požáda o zabezpečení dopravy děí do škol v rámci základní dopravní obslužnosi JMK a e na rozhodnuí Jihomoravského krae, zda finanční výdae spoené se zaišěním éo dopravy půdou z rozpoču Jihomoravského krae nebo měsa Veselí nad Moravou. Sandardizovaná cena dopravců dle rozhodnuí Rady JMK e cca 3 Kč/km, v případě vypsání veřené zakázky a hrazení námu ze srany obce e však možné vysouěži s dopravcem cenu nižší. Dle us. 9a ods. 4 zákona č. /994 Sb., o silniční dopravě, v planém znění, obecní úřad předkládá krai návrhy na zabezpečení dosupnosi služeb ve veřené linkové dopravě a informue kra o mísních přepravních podmínkách a o veřeném zámu na přepravních pořebách obyvael obce. Tabulka 4 Kalkulace možných nákladů na zaišění auobusového spoení Trasa Poče km Poče ízd/den Sazba za km Poče dní v měsíci Poče měsíců Celková čáska v Kč ZŠ Huník - ZŠ Milokošť 3,2 km 8 3 Kč/km , Kč ZŠ Milokošť - ZŠ Zarazice 3,6 km 8 3 Kč/km , Kč ZŠ Komenského - ZŠ Zarazice,5 km 8 3 Kč/km , Kč 2x ráno a 2x odpoledne Trasa Poče km Poče ízd/den Sazba za km Poče dní v měsíci Poče měsíců Celková čáska v Kč ZŠ Huník - ZŠ Milokošť 3,2 km 4 3 Kč/km , Kč ZŠ Milokošť - ZŠ Zarazice 3,6 km 4 3 Kč/km , Kč ZŠ Komenského - ZŠ Zarazice,5 km 4 3 Kč/km , Kč x ráno a x odpoledne Při pořízení nového auobusu z prosředků rozpoču obce by byla odhadovaná cena s kapaciou 4 osob min. 2,5 mil. Kč. K čásce e nuno připočía náklady na provoz a údržbu, mzdové prosředky pro řidiče a parkování auobusu. Auobus by mohl bý dále využíván neen k dopravě děí do škol, ale evenuálně k pronámům pro organizované záezdy mísních obyvael, pro školní či iné výley, k pronámům pro sporovní výezdy někerých sdružení nebo spolků apod. 36

37 8. Závěr a doporučení pro další posup Tao sudie dává základní předsavu o současném savu školských zařízení ve měsě Veselí nad Moravou a možných varianách eich opimalizace. Tyo variany reaguí na vývoové rendy v demografické srukuře obyvaelsva, migrační procesy a analyzuí invesiční, provozní a mzdové náklady v posledních leech s ohledem na využielnos kapaci sávaících školských zařízení. Sudie e zpracována obekivně a nezávisle, neobsahue však absoluní výče možnosí, ak danou siuaci řeši a kýženou opimalizaci školských zařízení nasavi. Z analýzy demografické a socioekonomické srukury obyvaelsva a prognóz vývoe vyplývá, že sřední sav obyvaelsva bude v následuících leech klesa, seně ako poče živě narozených děí. Z ekonomického hlediska e zřemé, že náklady na provoz školských budov maí soupaící endenci, narůsaí i mzdové náklady pedagogických pracovníků a provozních zaměsnanců přepočené na ednoho žáka což e dáno vlivem klesaícího poču žáků. Kapacia ednolivých školských zařízení e dnes využívána v rozsahu cca 5 % - 52 % a nelze předpokláda, že by v dohledné době došlo k eímu navýšení. Naopak využií sávaících kapaci bude klesa. Podle usanovení 38, ods. zákona č.28/2 Sb., o obcích, v planém znění, musí bý maeek obce využíván účelně a hospodárně. Tomuo principu dnešní siuace výrazně odporue. Na základě posouzení celkové siuace škol a školských zařízení ve měsě Veselí nad Moravou doporučueme na prvním mísě změny navržené ve varianě č. 3, kdy zůsává nezměněn poče škol a školských zařízení, pouze dochází ke změně zřizovaele školy. Z oho vyplývaí nové ekonomické a ržní podmínky v oblasi školsví v dané oblasi konkurence a profilace vzdělávacích programů u církevních, soukromých a obecních škol. Se změnou zřizovaele by došlo k úspoře finančních prosředků vydávaných z obecního rozpoču do éo oblasi ve výši cca 5-6 mil Kč. Tao nová siuace by mohla parně vés ke zkvalinění základního školsví rozšířením nabídky vzdělávání a růsem konkurence mezi ednolivými školami. Právě v konkurenčním prosředí by ednolivé školy měly věší snahu zlepšova kvaliu výuky a zavádě nové moderní meody do základního školsví. Současně e možné využí volné kapaciy v odpoledních a večerních hodinách k realizacím různých vzdělávacích a volnočasových akivi pro veřenos apod. azykové, počíačové vzdělávání, apod. V následném období dle demografického vývoe v dané oblasi e možné uvažova o někeré z radikálněších varian, kde mírněší e variana č.. Ta však nepřinese očekávaný ekonomický efek. Při výběru variany a přípravy a realizace opaření pro ransformaci školských zařízení ve měsě Veselí nad Moravou e řeba vycháze neen z ekonomické náročnosi a efekivnosi provozu škol, ale i z úrovně výchovně vzdělávacího procesu a volnočasových akivi škol a z posouzení psychologických a sociálních aspeků a dopadů navrhovaných změn. Naším doporučením en zachova opimální naplněnos žáků ve řídách v rozsahu žáků na ednu řídu, nenaruši řídní kolekivy, případně přesunou celé řídy pokud možno i s příslušnými pedagogy. Neméně důležiá e informovanos zasupielů, školské veřenosi, rodičů, zaměsnanců škol, žáků a sdělovacích prosředků, doporučueme oevřený dialog mezi měsem a rodiči, školou, žáky, pedagogickými a osaními zaměsnanci škol. V případě převodu zřizovaelské funkce doporučueme posupova přesně v souladu s planou právní úpravou, neboť de z právního hlediska o komplikovaný proces, nesoucí v sobě nemalý poče problémů. V případě slučování škol navrhueme vypracova podrobné ekonomické rozbory, zahrnuící i posouzení obeků škol z hlediska pořeby dalších invesic v následuícím období, včeně zabezpečení rozsáhleších rekonsrukcí a oprav. Neopomenuelné e proednání a nasavení maekoprávních a pracovněprávních vzahů. 37

38 9. Použié zdroe ve sudii Český saisický úřad : Veselí nad Moravou: MŠMT: Výroční zpráva odbor školsví Jihomoravského krae Časopis Demografie ročník 47, Úsav pro informace ve vzdělávání, Mokrá L. kol.: Profily kraů Jihomoravský kra, Hodnocení úrovně vzdělávání v JMK 26 Sáří ako sociální událos: Demografické sárnuí obyvaelsva - sudie, zveřeněná na Výroční zpráva ZŠ Komenského Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoe vzdělávací sousavy ČR, kvěen 27 zveřeněno na Přehled poču zaměsnanců a prosorové dispozice školských budov zdro Měso Veselí nad Moravou Analýza financování školských zařízení od roku 2 zdro Měso Veselí nad Moravou, OE, RSM Demografický vývo obyvaelsva ve měsě Veselí nad Moravou v leech Veškeré právní předpisy kap.4.. CIPRA, T. 986 Analýza časových řad s aplikacemi v ekonomii. Praha. SNTL. 248 s. 38

39 . Přílohy Příloha č. Grafy Graf Vývo poču živě narozených děí v České republice v leech Zdro: Český saisický úřad: Demografická příručka: Pohyb obyvaelsva ČR hp:// Graf 2 Očekávaná srukura přírůsku obyvael do roku 25 Zdro: Český saisický úřad: hp:// 39